Archiv pro rubriku: Dialog

Kategorie k zobrazování pouze na webu dialog.stemmark.cz

Petr Böhm

3.1.2018

Jaké jsou nejvíce populární barvy? Kterou barvu preferují mladí a kterou zase starší lidé? A jak je to s oblibou barev z hlediska pohlaví? Právě na tyto otázky hledala odpovědi v dlouhodobém reprezentativním průzkumu agentura STEM/MARK.  

Pro jednu třetinu lidí je nejoblíbenější barvou modrá. Se značným odstupem pak následuje černá (14 %), zelená (13 %) a červená (11 %). Ze základní palety barev je pak nejméně uváděnou hnědá (1 %).

Mezi typicky mužské barvy patří častěji modrá a zelená. Ženy naopak častěji preferují červenou, fialovou a růžovou (poslední dvě zmíněné především mladší ročníky). Z průzkumu vyšlo najevo, že dominující modrá je mnohem oblíbenější barvou u mužů, kde se pohybovala na prvním místě u více než dvou pětin dotázaných, zatímco mezi ženami se na modré shodla jen jedna čtvrtina. „U mužů může být vyšší dominance modré dána například oblibou džínoviny nebo vytvořením určitého návyku daného výchovou z raného dětství“. Interpretuje daný rozdíl autor průzkumu.

Z výsledků výzkumu agentury STEM/MARK dále vyplývá, že pro mladší generaci (15-30 let) je typičtější černá barva a naopak pro střední generaci (45-60 let) je častěji oblíbenou barva modrá. Ve srovnání s jinými generacemi pak lidé starší 60 let preferují o něco více červenou barvu. „U mladých lidí může být černá barva často symbolem vzdoru a předznamenává období spokojené s hledáním vlastní identity, jako je například móda Emo či Gothic. U starší generace může naopak modrá symbolizovat zklidňující barvu spojenou s poklidnějším obdobím života.“ Zamýšlí se nad výsledky průzkumu Jan Burianec ze společnosti STEM/MARK.

Za zmínku stojí i lineární pokles obliby dívčích barev (růžové a fialové) a to s narůstajícím počtem obyvatel v daných lokalitách. Tento jev lze s nadsázkou interpretovat jako klesající zájem o „něžnější“ barvy ve větších městech. Větší města jsou naopak charakteristická vyšším podílem obliby černé.

 Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného během ledna až prosince 2017 se prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu zúčastnilo 6223 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 15 a více let.

 

Petr Böhm

14.11.2017

Preferujeme domácí, nebo zahraniční značky? Jak se stavíme k převzetí českých značek zahraničními investory? Jsou původně české značky po takové akvizici nadále vnímány jako české? Co vlastně určuje, že značka je česká? Právě na tyto otázky hledala odpovědi v říjnovém reprezentativním výzkumu agentura STEM/MARK.

Češi vykazují ve vztahu k domácím značkám jistý patriotismus a vřelý vztah. Případné změny u značek považovaných za tradičně české tak mohou formovat postoj zákazníků k firmě a ovlivnit poptávku. České značce dá před zahraniční konkurencí přednost každý třetí respondent. Polovina dotázaných se rozhoduje podle okolností – „okolností“ může být síla značky, její pozice na trhu, obor, tradice…. Pětina lidí značky podle země původu vůbec nerozlišuje a jen každý padesátý člověk výslovně preferuje zahraniční výrobce. K českým značkám mají v tomto ohledu silnější vztah lidé starší 45 let a respondenti bez maturity. Domácím značkám dávají respondenti přednost zejména v těchto dvou oblastech: potraviny (včetně nápojů) a finanční služby, kde české značky upřednostňuje více než 6 z 10 dotázaných. Naopak v oblasti módy, v kosmetice a u automobilů lidé preferují spíše zahraniční značky.

Respondentům výzkumu STEM/MARK jsme předložili k posouzení seznam tradičních, původně českých, značek. S výjimkou Dermacolu jsou všechny vnímány převážně jako české, bez ohledu na to, kdo značku vlastní. Nejsilněji jsou takto jako české nahlíženy značky Kofola a Čedok, kterým „českost“ přisuzuje 9 z 10 dotázaných. Ženy většinu značek vnímají jako ryze české častěji než muži. Drobným překvapením je pozice Škody, kterou jako českou vnímá „jen“ 7 z 10 dotázaných, ačkoli v ČR není žádnou výjimkou názor: „Děda měl Škodovku, táta měl Škodovku, tak já si taky koupím Škodovku.“ Pro vnímání značky jako české jsou nejpodstatnější následující faktory, které uvedly více než tři čtvrtiny dotázaných:

  • stále se vyrábí v Čechách
  • zachovává tradiční název a recepturu
  • je označena jako český výrobek.

 K akvizici domácích značek zahraničními společnostmi se Češi staví spíše odmítavě. Plných 85 % dotázaných se obává, že akvizice může českou značku poškodit (i když polovina k tomu dodává, že záleží na konkrétních okolnostech) a jen každý desátý se domnívá, že takové akvizice naopak českým značkám spíše prospívají. Polovina dotázaných si sice na novou podobu značky časem zvykne, každý třetí ale explicitně vyhrožuje odchodem od značky a hledáním jiného výrobku, pokud nový vlastník tradiční českou značku přejmenuje.

„Drtivá většina dotázaných uvádí, že zahraniční investor by měl po převzetí české značky zachovat její jméno, recepturu a vlastnosti výrobku, ale i lokalitu výroby. 7 z 10 respondentů se také domnívá, že nový vlastník si zlepší image, pokud se po získání české značky bude věnovat jejímu dalšímu rozvoji“, říká Jitka Zítková ze STEM/MARK.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného ve dnech 12. až 17. 10. prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 522 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 15 až 59 let.

Petr Böhm

21.10.2017

Volební projekce STEM/MARK + STEM přesně předpověděla finální volební výsledek

Praha, 21. října 2017

Výzkumné agentury STEM/MARK a STEM realizovaly pro TV Nova exkluzivní volební projekci, jejímž cílem byla průběžně zpřesňovaná předpověď volebních výsledků na základě přicházejících výsledků prvních sčítacích okrsků.

Praxe ze sčítání výsledků z minulých voleb, kdy jsou obvykle nejprve sečteny malé okrsky tvořené nejmenšími obcemi, a na závěr se naopak sčítají okrsky z největších měst, se potvrdila i v těchto volbách. Průběžné součty publikované ČSÚ mají tendenci zpočátku favorizovat levicové strany na úkor pravicových. Průběh sčítání volebních výsledků není tedy zpočátku reprezentativním obrazem republiky a právě tuto situaci projekce korigovala.

Projekce STEM/MARK + STEM toto zkreslení odstranila, již asi hodinu po uzavření volebních místností po sečtení prvních cca 1 000 okrsků z 14 865 předpověděla správné zastoupení jednotlivých stran.

Na základě modelování volebních dat z roku 2010 a 2013 analytici STEM/MARK odhadovali maximální chybu projekce při 1 000 sečtených okrscích okolo 2 procentních bodů. Model však fungoval ještě lépe – maximální odchylka při 1 000 sečtených okrscích byla menší než 1 procentní bod a postupně klesala.

V 15:05 h, kdy jsme zveřejnili první výsledky, projekce STEM/MARK + STEM správně odhadovala výsledek (s výše uvedenou odchylkou) všech stran, navzdory tomu, že z velkých měst ještě nebyla k dispozici téměř žádná data.

V 16:05 h již predikce ukazovala, že TOP 09 přesáhne 5 % hlasů a od té doby se predikovaná čísla v podstatě neměnila.

Volební projekce STEM/MARK + STEM byla počítána na základě shlukové analýzy volebních okrsků. Analýza určila 13 segmentů, z nichž každý sdružoval sčítací okrsky s podobnými volebními preferencemi.

Ačkoliv se v roce 2017 objevily ve „stranickém pelotonu“ nové tváře a výsledky jednotlivých stran v letošních volbách se oproti roku 2013 výrazně změnily, model STEM/MARK + STEM byl vůči těmto změnám imunní. Znamená to, že voliči v jednotlivých segmentech zůstávají názorově homogenní, pouze jejich preference letos lépe naplňují jiné strany než v předchozích volbách. Následující graf nejen ilustruje změnu vítězů v jednotlivých volebních okrscích proti volbám v roce 2013, ale zároveň i odkud vítězné ANO čerpalo své voliče.

S přibývajícím počtem sečtených okrsků v jednotlivých segmentech se předpověď zpřesňovala až do cca [17:40 h], kdy již bylo sečteno tolik okrsků (80 %), že korekce výsledku nebyla potřebná. Maximální chyba projekce v té době byla 0,1 procentního bodu.

Kontakt: Jan Tuček, , 724 433 888

Volební výzkumy

Výzkumy budou hrát ve volebním rozhodování významnou roli

Voliči stále váhají, komu dají svůj hlas

Mezi nerozhodnuté voliče patří častěji ženy, lidé hlásící se k politickému středu a ti, kteří nesledují předvolební průzkumy. „S trochou zjednodušení se dá říci, že právě tuto významnou skupinu voličů mají politické strany šanci oslovit svou volební kampaní a získat ji na poslední chvíli na svoji stranu“. Interpretuje výsledky výzkumu Jan Burianec ze společnosti STEM/MARK. Časový horizont, ve kterém se voliči rozhodují, se většinou pohybuje okolo závěru volební kampaně – často den (23 %) až týden (59 %) před volbami. 1 z 9 voličů dokonce přiznává, že se v minulosti rozhodnul až přímo u volební urny. Tuto skutečnost přiznávají častěji pravicově smýšlející lidé.

Podle čeho se voliči rozhodují, které politické straně dají nakonec svůj hlas, zobrazuje následující graf:

Odlišnost je zřetelná především mezi voliči levice, lidmi z menších obcí, kteří se rozhodují častěji dle konkrétních návrhů a politického programu, oproti pravici, vysokoškolsky vzdělaným a obyvatel Prahy, které spíše přesvědčí ideové zakotvení strany.

Deklarovaný zájem o volební programy silný, ale realita často odlišná

Četbu volebních programů ve výzkumu agentury STEM/MARK deklarují dvě třetiny oslovených respondentů. Častěji se takto vyjádřili muži, lidé starší 45 let a pravicově smýšlející. Seznamování se s programy pak lineárně klesá od pravicové k levicové orientaci voličů. Studiem programů politických stran stráví voliči dle vlastní deklarace přibližně 30 minut. „Domníváme se, že ačkoliv se voliči často odvolávají na širší program, na mysli mají spíše nějaký zástupný symbol ve formě agitačního hesla či konkrétního slibu“. Zamýšlí se nad výsledky průzkumu Jan Burianec ze společnosti STEM/MARK.

Důvody nezájmu pro volební programy zobrazuje následující graf, který je rozkrývá z hlediska věku voličů:

 

Vliv předvolebních průzkumů – „magická pětiprocentní hranice“

Volební průzkumy sleduje dle výsledků agentury STEM/MARK polovina voličů. Častěji muži, lidé ve věku od 45-60 let, vysokoškolsky vzdělaní a pravicově smýšlející. Ačkoliv výsledky předvolebních průzkumů nejsou tím hlavním faktorem, který rozhoduje o volbě konkrétní strany, tak jistý „podprahový vliv“ stále mají. To dokazuje i deklarace jedné čtvrtiny respondentů, pro které by bylo problém volit stranu, které by nedosahovala 5% hranice pro vstup do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

„Je ale třeba poznamenat, že jedna pětina respondentů nedokáže určit, zda je tato 5% hranice ovlivňuje, a i to může tento jev koneckonců posilovat“. Doplňuje výsledky výzkumu Jan Burianec ze společnosti STEM/MARK.

Na závěr tohoto průzkumu se agentura STEM/MARK dotazovala i na spokojenost s aktuální politickou situací. Ta je poměrně tristní, protože spokojenost se současnou politickou reprezentací deklaruje pouze 1 z 10 respondentů.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 482 voličů ve věku od 18 až 60 let.

 

Sběr dat proběhl 18. – 23. 8. 2017

Kontakt: Jan Burianec –

 

Jak Češi vnímají korupci ve sportu?

Transparency International Česká republika (TI) v rámci kampaně „Korupční víceboj“, kterou vede za transparentnější a čistší sport, realizovala průzkum veřejného mínění ve spolupráci s agenturou STEM/MARK týkající se korupce a financování sportu.

Společná zpráva uvádí, že každý druhý respondent (56 %) se domnívá, že státní finance nejsou využívány účelně. Převážná většina lidí (84 %) má rovněž za to, že současný systém financování sportu umožňuje korupční jednání. Ovlivňování přerozdělování dotací pokládají 3 z 10 dotázaných za vůbec nejzávažnější korupční jednání v oblasti sportu.

 

„Současný systém přerozdělování státních financí do sportu jak ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, tak ze strany většiny krajů a obcí je nesystematický, netransparentní a nahrává manipulacím. Proto je to jedna ze zásadních oblastí, které se ve snaze zlepšit český sport věnujeme,“ doplňuje Sylvie Kloboučková, právnička TI.

Dále z průzkumu vyplývá, že 3/4 dotázaných by nevěděly, koho vyhledat v případě, že by narazily na korupční jednání ve sportu a rovněž tři čtvrtiny lidí by uvítaly zřízení anonymní telefonní linky, na kterou by mohly volat podněty související s korupcí ve sportu.

„I v tomto průzkumu se potvrdilo, že lidé obvykle nevědí, jak mají postupovat v případě, že se setkají s uplácením. Čím užší je skupina, ve které lidé na korupci narazí, tím je rozhodování o nahlášení korupce složitější. A to je rovněž případ sportovního prostředí. Také proto se dostupnost anonymní telefonní linky zaměřené na uplácení ve sportu jeví jako optimální alternativa,“ dodává Lucie Žáčková, analytička STEM/MARK.

 

Jaký sport je nejvíc spojován s korupcí?

 Téměř 9 z 10 respondentů považuje fotbal za sport, který je nejvíce postižen korupcí. Ženy častěji uvádějí také lední hokej.

„Fotbalové prostředí za kauzy svazových, ale i ministerských funkcionářů „zaplatilo nejvíce“, a to z části i kvůli své již historicky podlomené reputaci a faktu, že jde o nejpopulárnější český sport, který je měřen přísnějším metrem. Nyní je však důležité, aby si zástupci tohoto sportu byli vědomi, jakým způsobem jsou vnímaní veřejností, poučili se z chyb minulých a učinili proaktivní kroky ke kultivaci svého sportovního prostředí,“ vysvětluje Apolena Ondráčková, právnička TI.

Povědomí o korupčních kauzách ve sportu však nemá významnější vliv při rozhodování, zda sportovat a jakému sportu se věnovat. Téměř dvě třetiny lidí, kterých se výběr sportu nějak dotýká, nejsou korupčními kauzami při volbě vlastní sportovní činnosti ovlivněny.

 

Hlavní zjištění sociologického průzkumu:

  •  Téměř 3/5 lidí (56 %) se domnívají, že státní peníze nejsou v oblasti sportu vynakládány efektivně.
  • 8 z 10 lidí se domnívá, že současné financování sportu umožňuje korupční jednání.
  • Ovlivňování přerozdělování dotací pokládají 3 z 10 dotázaných za vůbec nejzávažnější korupční jednání v oblasti sportu.
  • Téměř 2/3 lidí, kterých se výběr sportu nějak dotýká, nejsou korupčními kauzami při volbě vlastní sportovní činnosti ovlivněni.
  • 3/4 dotázaných by nevěděly, koho vyhledat v případě, že by narazily na korupční jednání ve sportu.
  • 3/4 lidí by uvítaly anonymní telefonní linku, na kterou by mohly volat podněty související s korupcí ve sportu.

Průzkumu agentury STEM/MARK, uskutečněného v termínech 27. 6. – 8. 7. 2017, se zúčastnilo 611 respondentů ve věku 15 až 59 let.

Ke stažení

Průzkum: Korupce a financování sportu

 

Korupční víceboj

 

Korupční víceboj | zdroj: TI

Ať už ho děláme profesionálně, čas od času si zajdeme zahrát s kamarády, anebo mu nejvíc rozumíme u televizní obrazovky, sport je záležitostí každého z nás. Se stejnou samozřejmostí se ho ale bohužel dotýká i korupce.

Proto Transparency International Česká republika vede kampaň za čistší a transparentnější sportovní prostředí pod názvem „Korupční víceboj“. Reagujeme tak nejen na dlouhodobé nekoncepční a nesystémové financování sportu v České republice.

Kampaní upozorňujeme na tři oblasti, kterým se ve snaze o zlepšení sportovního prostředí a jeho financování věnujeme:

  • nerovné financování a netransparentní přerozdělování veřejných peněz plynoucích do sportu;
  • manipulace s výsledky a sázkařský průmysl zasahující do zápasů, včetně práce s oznamovateli takovéto nekalé činnosti;
  • velké kauzy na mezinárodní úrovni v rámci sítě TI, skandál ve FIFA nebo organizace velkých mezinárodních akcí.

Transparency International tuto kampaň financuje z vlastních prostředků, které jsou zárukou nestrannosti a vyváženosti. Proto se také obracíme na širokou veřejnost s žádostí o dárcovskou podporu, která nám umožnuje efektivně bojovat proti korupci ve sportu. Zapojit se můžete na webu www.korupcniviceboj.cz nebo prostřednictvím portálu Darujme.cz.

 

Petr Böhm

31.7.2017

Mobilní telefony za volantem – stále větší hrozba z pohledu samotných řidičů

Praha, 31. července 2017

„Blbec za volantem“ s telefonem v ruce děsí české řidiče více než stav silnic, špatné počasí, hustota provozu a vysoká rychlost dohromady. Posílání SMS a telefonování za jízdy jsou podle řidičů hlavní příčinou nepozornosti při řízení, která pak může způsobit dopravní nehodu. Naopak jen okrajově znepokojují řidiče billboardy u cesty, poslech rádia či konzumace potravin za volantem. Jak lidé vnímají hrozby pro bezpečnost na silnicích, zjišťoval aktuální průzkum agentury STEM/MARK.

Nepozornost řidičů hlavním rizikem bezpečnosti
Spontánně zmiňovaným hlavním rizikem bezpečnosti dopravy jsou především osobnostní charakteristiky a chování řidičů (nepozornost, telefonování, bezohlednost, požití alkoholu atd.). Objektivní okolnosti, které řidiči naopak nemohou ovlivnit, jsou pak vnímány jako mnohem menší hrozba (počasí, stav silnic, hustota dopravy, billboardy u silnic).

Viz níže graficky zobrazené nejvíce uváděné hrozby dle počtu spontánního zmínění respondenty:

Přímo nepozornost zmiňuje jako hlavní hrozbu 1/3 řidičů, telefonování za jízdy pak čtvrtina. Zhruba každý 6. dotázaný řidič pak spontánně zmiňuje bezohlednost nebo alkohol za volantem.

 

Alkohol za volantem největším „strašákem“ řidičů
Pokud respondenti vybírají z již předloženého seznamu rizik pro bezpečnost provozu, pak je největším hrozbou dle očekávání alkohol za volantem. „Nepochybně to souvisí s  dlouholetou kampaní proti této hrozbě i s vysokým počtem jím reálně způsobených nehod. Už od školních let máme všichni zafixováno, že alkohol za volant nepatří…“. Doplňuje výsledky výzkumu Pavel Šimoník ze společnost STEM/MARK.

Jen s malým odstupem následují agresivita a nepozornost řidičů. Na opačném pólu se ocitají hustota provozu nebo nepříznivé počasí (viz graf 1).

GRAF 1: Do jaké míry jsou rizikem pro bezpečnost silničního provozu následující faktory:

ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=512 [údaje v grafu v %], zobrazeny nejvíce rizikové faktory hodnocené na škále 1 až 9 hodnotou 9 (TOP 1)

 

Pozornost řidičů rozptylují moderní komunikační technologie nikoliv billboardy
Soustředění řidičů na řízení vozidla je v posledních několika letech vystaveno stále většímu tlaku moderních technologií. Nejde již jen o samotné telefonování za jízdy, ale i o sledování sociálních sítí, odesílání SMS či ovládání navigace. Běžné lidské aktivity jako konzumace jídla, kouření či komunikace se spolucestujícími mají podle řidičů na jejich pozornost mnohem menší vliv. Totéž si myslí řidiči i o billboardech kolem silnic, jejich pozornost příliš nerozptylují (viz graf 2). Tolerantnější k používání moderních technologií za volantem jsou mladí řidiči do 30 let (častěji tak sami činí) a obecně muži než ženy.

GRAF 2: Do jaké míry odvádí následující faktory pozornost řidičů od řízení:

ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=512 [údaje v grafu v %], zobrazeny nejvíce rizikové faktory hodnocené na škále 1 až 9 hodnotou 8-9 (TOP 2)

Výsledky výzkumu potvrzuje i dopravní psycholog Michal Walter: „Problematikou chování řidičů se dlouhodobě zabývám a mohu potvrdit, že nejrizikovějšími činnostmi při řízení vozidel jsou ty, které zapojují kognitivní funkce. Primárně jde o manipulaci s mobilními telefony během řízení a je v zásadě jedno, zda řidič telefonuje, píše SMS nebo dokonce komunikuje na sociálních sítích. Naopak jsem se doposud nesetkal se seriózní studií, o kterou by bylo možné opřít tvrzení, že klasické billboardy odvádí pozornost do té míry, že by mohly být samy o sobě příčinou dopravní nehody.“

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 512 českých řidičů ve věku 18 až 59 let.

 Sběr dat proběhl 10. – 14. 7. 2017

Kontakt: Pavel Šimoník –

 

Petr Böhm

25.7.2017

Tištěnou reklamu či billboardy lidé vnímají lépe než reklamu digitální

Praha, 24. července 2017

S reklamou se v současnosti potkáváme doslova na každém kroku. Působení některých druhů reklamy se můžeme alespoň částečně vyhnout, např. televizi můžeme přepnout na jiný kanál, existují však reklamní nosiče jako například venkovní reklama, které eliminovat z našeho – byť třeba jen podvědomého – vnímání úplně nelze. Jak lidé vnímají jednotlivé druhy reklamy, zjišťoval aktuální průzkum výzkumné agentury STEM/MARK.

Vadí, nevadí?

Překvapivým zjištěním výzkumu je fakt, že přijatelněji vnímána jsou právě ta reklamní média, kterým se nelze zcela snadno vyhnout, a lidé je tedy vnímají alespoň periferně. Do této skupiny patří jak tištěná reklama v novinách a časopisech, tak také venkovní reklamní plochy, zahrnující mimo jiné plakáty či billboardy. Přibližně dvěma třetinám dotázaných tyto druhy reklamy nevadí.

Na druhém konci škály jsou potom elektronicky šířená média. „Kriticky se dotazovaní staví zejména vůči televizní reklamě a reklamě šířené na internetu, zejména internetovým video spotům. Dva ze tří lidí mají k tomuto druhu reklamy nějaké výhrady. Na druhou stranu – podle nedávno zveřejněného výzkumu AKA – televizní reklama nejvíce zaujme“, upozorňuje Jitka Zítková ze společnosti STEM/MARK (www.stemmark.cz) a dodává: „Důvodů může být celá řada. Za prvé reklama přerušuje děj. Za druhé se často stává, že reklamní bloky na jednotlivých televizních stanicích běží současně. U internetové a obzvláště pak u video reklamy může být problém v tom, že uživatel musí shlédnout alespoň část obchodního sdělení, jinak se k požadovanému obsahu nedostane.“ Mezi negativně vnímané nosiče patří také reklamní emaily, které vadí téměř 2/3 dotazovaných. Nejmladší skupina respondentů mezi 18 a 29 lety je kritičtější ke všem druhům reklamy, uvádějí častěji, že jim vadí.

Graf 1:

ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=512 [údaje v grafu v %]

Tabulka 1:     Vnímání různých druhů reklamy – Detailní rozložení odpovědí
na škále 1-10

 Druh reklamy Vůbec nevadí 2 3 4 5 6 7 8 Silně vadí
Reklama v novinách 33 14 11 9 14 7 4 2 7
Reklama v časopisech 32 12 12 11 14 5 5 3 7
Venkovní reklama, plakáty, billboardy – ve městě 30 9 11 10 15 7 6 3 10
Venkovní reklama, plakáty, billboardy – mimo město 28 10 10 9 14 7 6 4 12
Reklama v rozhlase 18 8 10 11 15 11 10 5 13
Letáky v poštovních schránkách 22 12 10 7 15 8 6 5 16
Reklama na internetu 9 6 7 8 16 13 12 8 21
Reklamní maily 8 3 6 7 13 8 12 13 31
Videoreklama na internetu 8 3 5 7 13 9 10 13 32
Televizní reklama 6 2 4 6 15 10 11 12 35

ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=512 [údaje v tabulce v %]

 

Reklama ano, ale jen některá
S tvrzením, že reklama je přirozenou součástí svobodné společnosti, souhlasí 9 z 10 respondentů. Naše postoje k jednotlivým druhům reklamy různí. Realita fungování reklamy, její různé formy i její různý obsah způsobuje také změny našeho postoje k jednotlivým reklamním nosičům.

Graf 2:

ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=512 [údaje v grafu v %]

Vztah k reklamě se také u některých lidí v čase mění.

Vnímání reklamy v tištěných médiích se mění v pozitivním smyslu – 12 % dotázaných uvedlo, že jim tento druh propagace vadí méně než v minulosti. Poměrně stabilní vnímání v čase zaznamenala také venkovní reklama. „Těší nás, že z průzkumu jasně vyplynulo, že venkovní reklama, ať již ve městech nebo mimo ně, není pro lidi zásadně obtěžujícím prvkem,“ komentuje výsledky výzkumu Marek Pavlas ze Svazu provozovatelů venkovní reklamy.

Ukázalo se, že se zhoršuje vztah zejména k elektronicky šířené reklamě. Téměř polovině dotázaným v poslední době vadí televizní a internetová video reklama více než v minulosti. Naopak zhruba 4 % respondentů mají odlišný názor. Také zde je kritičtější nejmladší věková skupina respondentů.

Tabulka 2:     Posun ve vztahu k jednotlivým druhům reklamy v čase

 Druh reklamy / Vztah Vadí mi méně Můj postoj se nemění Vadí mi více
Letáky v poštovních schránkách 18 67 15
Venkovní reklama, plakáty, billboardy – mimo město 12 75 14
Reklama v časopisech 12 81 7
Reklama v novinách 12 82 6
Venkovní reklama, plakáty, billboardy – ve městě 10 77 13
Reklama v rozhlase 8 73 19
Reklamní maily 5 55 40
Televizní reklama 4 50 46
Videoreklama na internetu 3 52 45
Reklama na internetu 3 60 37

ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=512 [údaje v tabulce v %]

 

 

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 512 českých řidičů ve věku 18 až 59 let.

 

Sběr dat proběhl 10.-14.7.2017.

Kontakt: Jitka Zítková –

Více než polovina lidí věří v medailový úspěch naší hokejové reprezentace

Sledují Češi letošní mistrovství v ledním hokeji? Jak vnímají šance našich hokejistů? Kdo je pro letošní MS favoritem? Komu by nepřáli vítězství? A kdo je nejoblíbenějším hokejistou ze současné reprezentace? Právě na tyto otázky hledala odpovědi v květnovém reprezentativním výzkumu agentura STEM/MARK.

Mistrovství světa v ledním hokeji je divácky atraktivní, přibližně 2/3 lidí uvádějí, že MS sledují. Tato početná skupina se pak přibližně rovnoměrně dělí na hokejové „fajnšmekry“ a diváky, které zajímají pouze zápasy našich hokejistů. Každý desátý začne MS sledovat teprve v dnešních vyřazovacích bojích, tedy v moment, kdy už začne přituhovat, a zápasy začnou být emotivnější. Mezi tyto „vyčkávací“ diváky patří především starší lidé (45-60 let).

Když se řekne MS v hokeji, lidem na mysli nejčastěji vyvstane Paříž (Francie), což je zajímavé vzhledem k tomu, že pořadatelem je i Kolín nad Rýnem, kde se budou konat závěrečné medailové souboje. Na ten si vzpomnělo jen minimum respondentů (2 %). MS si dále asociujeme s vítězstvím či medailovým umístěním českého týmu, ale také obecně s hokejem a hokejisty. Mezi ty nejoblíbenější patří Tomáš Plekanec (především u žen) a kapitán Jakub Voráček (naopak především u mužů). Zaznívají ale i jména hráčů, kteří v současném reprezentačním týmu nefigurují, mohou nám však dodávat určitou symbolickou sílu či melancholickou vzpomínku.
Dosavadní zápasy naší reprezentace, které se odehrály ve skupině B, hodnotí sledující veskrze pozitivně. Více než jedna třetina lidí se domnívá, že náš tým vstoupil do turnaje velmi dobře a hráči na ně působí lépe než v minulých letech. Téměř jedna polovina si pak myslí, že náš reprezentační tým si vede zhruba jako každý rok. Našim hokejistům věří především mladší lidé (15-30 let), starší lidi (45-60) sice zatím příliš nepřesvědčili, ale stále jim věří.

 

Z výsledků výzkumu agentury STEM/MARK dále vyplývá, že o vítězství našeho týmu je přesvědčen každý desátý Čech. Nejčastěji se lidé domnívají, že obsadíme bronzovou příčku (30 %), případně stříbrnou (21 %). To, že naše šance dnes zmaří ruský výběr, pak předpokládá 18 % respondentů (častěji muži, vysokoškoláci a starší lidé). Při případném neúspěchu našich hokejistů by lidé přáli zlatou medaili nejčastěji Kanadě, která je podle nich zároveň jednoznačným favoritem pro letošní MS (myslí si to to více než polovina respondentů). Češi by naopak nepřáli zlatou medaili ruskému týmu.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného ve dnech 15. – 18. 5. prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 512 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 15 až 60 let.

Smrkání, kašlání, kýchání: Co Čechy irituje nejvíce?

Konečně se po dlouhé zimě blíží příjemné jarní dny. Mnozí z nás však mají tento čas spojený také s nepříjemnostmi, a to zejména kvůli nástupu různých alergií. Proto se STEM/MARK rozhodl nahlédnout do chování Čechů při jedné z nejběžnějších aktivit spojené s alergiemi – při smrkání.

Co nás irituje nejvíce?
Čtyři z pěti Čechů považují smrkání bez kapesníku za neslušné, přičemž ženám to vadí znatelně více než mužům. Podobně je tomu v případě, kdy v naší blízkosti někdo popotahuje. Polovinu to sice rozčílí, ale nic neříká. Ženy častěji zareagují, buď nabídnou dotyčnému kapesník, nebo dokonce uštědří napomenutí. Nejvíce nám však u ostatních vadí neustálé pokašlávání.


Co se týká návyků při smrkání, je zřejmé, že navzdory větší šetrnosti vůči životnímu prostředí jsou látkové kapesníky už překonané, a to především mezi ženami. Zatímco tři čtvrtiny žen upřednostňují použití papírových kapesníků a pouze desetina preferuje látkové, mezi muži je obliba látkových o něco vyšší, dává jim přednost pětina z nich. Podobně velký je i rozdíl mezi mladou generací preferující papírové kapesníky a lidmi staršími, více udržujícími tradici látkových. Jen nepatrná část populace kapesníky nepoužívá vůbec.

Při nákupu papírových kapesníků má desetina (častěji ženy) svoji oblíbenou značku a většina uživatelů se rozhoduje i podle počtu vrstev.

Jak smrkáme?
Zajímavý je pohled na to, zda ke smrkání potřebujeme obě ruce nebo si vystačíme jen s jednou. Celkově je tento poměr 3:1 ve prospěch „obouruč“, i když většina v případě nouze zvládne smrkat i jednou rukou. Zcela bez kapesníku smrkají hlavně muži. Mezi ženami je smrkání bez použití kapesníku spíše ojedinělé chování, většinou to ani neumí nebo to nikdy nezkoušely.

Kdy smrkáme?
Smrkání není ovšem spojeno pouze s alergiemi nebo nemocemi, ale také s řadou dalších situací, jako je přechod ze zimy do tepla, po pálivém jídle nebo ráno po probuzení. Nutkání ke smrkání v těchto situacích je znatelně silnější mezi ženami než mezi muži. Ženy navíc dodávají jako další příčinu i pocit dojetí.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 513 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 15 až 59 let.

Kontakt: Romana Imríšková,

Češi se považují za SPOTŘEBITELE II. KATEGORIE

Přesně před 55 lety (15. března 1962) přišel americký prezident J. F. Kennedy se čtyřmi základními spotřebitelskými právy a odstartoval tak novou éru ochrany spotřebitelů.

Mezi tato práva patřilo právo na bezpečnost výrobků a služeb, právo na informace, právo volby (právo na výběr) a právo být slyšen, které se v první řadě týká reklamací. V roce 1983 vyhlásila Celosvětová spotřebitelská organizace (Customer International) 15. březen Mezinárodním dnem spotřebitelů.

Zároveň byla čtveřice Kennedyho tezí doplněna o další 4 spotřebitelská práva, a to právo na uspokojení základních potřeb, právo na náhradu, právo na spotřebitelskou výchovu a právo na zdravé životní prostředí.

Podle posledního výzkumu agentury STEM/MARK se více než 7 z 10 českých respondentů považuje za spotřebitele II. kategorie a dvě třetiny osob se domnívají, že český spotřebitel není dostatečně chráněn. V porovnání se zbytkem Evropy je jeho postavení hodnoceno jako horší a to hned v několika různých oblastech. Mezi více kritické patří spotřebitelé mezi 45-59 lety a také lidé žijící v Praze.

 

Důvodem špatného postavení, který zmiňuje nejvíce dotazovaných, je horší kvalita potravin proti například německému či rakouskému trhu. Více než polovina spotřebitelů také soudí, že český trh je pro nadnárodní firmy druhořadý. Horší postavení českého spotřebitele může být také dáno nízkou mírou znalosti spotřebitelských práv, tuto variantu podle agentury STEM/MARK uvádí polovina spotřebitelů.

V českém prostředí se objevuje několik kauz, které rezonují veřejným prostorem. V minulých týdnech, na přelomu února a března, se v médiích znovu objevila diskuze na téma dvojí kvality potravin a s tím související horší postavení českého spotřebitele. Není proto divu, že podle výsledků agentury STEM/MARK je tato kauza vnímaná jako nejdůležitější a 9 z 10 spotřebitelů ji považuje za závažnou. Stejně známá je však také kauza Dieselgate, která se týká automobilového koncernu Volkswagen a nepřímo tím i automobilky Škoda. Tuto kauzu považuje za závažnou více než 70 % spotřebitelů a v důležitosti ji řadí na druhé místo. Třetí místo patří kauze dvojí kvality a ceny výrobků drogerie dm v porovnání českého a německého trhu.

Většina českých spotřebitelů je v deklarování svých reakcí poměrně radikální. Průzkum agentury STEM/MARK ukazuje, že v případě jakéhokoliv klamání dvě třetiny spotřebitelů odchází k jiné značce či produktu.  Stížnost státní instituci by neváhali poslat 3 z 5 spotřebitelů a třetina by dokonce uvažovala o podání žaloby na výrobce.

Z výzkumu dále vychází, že český spotřebitel má tendenci rozhodovat se při nákupu více podle ceny než podle kvality. Lidé se cítí pod tlakem – nemají se jak bránit velkým korporacím a domnívají se, že je český spotřebitel pro výrobce a dovozce nevýznamný. Zároveň však poukazují na to, že si spotřebitel nechá všechno líbit a nezná svá práva.

Tento postoj možná změní Dieselgate. Ve výzkumu STEM/MARK deklarovala polovina dotázaných případnou ochotu připojit se k hromadné žalobě, v případě, že by jejich automobil patřil mezi ty s upraveným SW. A téměř stejný počet lidí říká, že by požadovali stejné odškodnění jako v USA.

Výzkum realizovala agentura STEM/MARK na reprezentativním vzorku populace ve věku 18-65 let o velikosti 803 respondentů. Šetření proběhlo v březnu 2017.  

Kontakt: Zbyněk Bureš, 773 602 603;