Archiv pro rubriku: Dialog

Kategorie k zobrazování pouze na webu dialog.stemmark.cz

Reklama vadí především v městských centrech

Problematika tzv. „vizuálního smogu“ začíná rezonovat ve veřejných debatách stále častěji a proto se agentura STEM/MARK zeptala na názor i české internetové populace. Kde je reklama nejčastěji zaznamenávána a v jaké formě? Na jakých místech může působit nevhodně? A kolik reklamních sdělení přibližně zaznamenáme? Právě na tyto otázky hledala v říjnu 2016 odpověď agentura STEM/MARK.   graf2

Pokud chceme porovnat, kde nejvíce reklamu registrujeme, ukazuje se, že kromě bezkonkurenčního působení reklamy v médiích (kde ji nejčastěji zaznamenávají 2/3 dotázaných), má významný účinek i reklama venkovní, tedy na ulicích, silnicích či v prostředcích hromadné dopravy. Reklamou ve veřejném prostoru se cítí být nejčastěji oslovována polovina respondentů. A pro téměř polovinu internetové populace (46 %) je reklama dokonce všude. Zároveň existuje souvislost mezi pocitem „všudypřítomné“ reklamy a obecně negativnějšímu naladění vůči reklamám. To může naznačovat, že lidé dokážou tolerovat reklamu spíše v médiích, kam je přístup dobrovolný, ale už mají problém s tím, když se vnucuje do jejich každodenního života.

Podle výsledku výzkumu agentury STEM/MARK tento předpoklad podporuje i tvrzení poloviny internetové populace (49 %), která uvádí, že jí reklama ve veřejném prostoru skutečně vadí. Reklama ve veřejném prostoru vadí méně ženám, což souvisí s jejich častější zálibou v nakupování, díky které dokážou být k reklamě tolerantnější. Naopak víc vadí lidem s VŠ vzděláním. Důvody, proč reklama ve veřejném prostoru vadí, častěji zpochybňují samotný výskyt této reklamy (nevhodné umístění v dané lokalitě, velikost plochy reklamy), méně často jsou obsahového charakteru (nízká informační hodnota, tematické zaměření či grafické zpracování). Jeden z respondentů k tomu dodává: „Reklamy by měly zůstat na internetu nebo na nástěnkách. Zbytečně ničí okolí“. Pokud jde o formu nejčastěji zaznamenané venkovní reklamy, jde hlavně o plakáty či letáky menších rozměrů (52 %), které dostihují billboardy a bannery větších rozměrů (41 %). Poslední dobou se začínají množit i elektronkové a diodové tabule (především v městských částech), lidé je ale zdaleka tak často nevnímají (pouze 4 %). Je otázkou, zda je jich skutečně stále malé množství, nebo je více ignorujeme.

Ptáme-li se, kolik reklam respondenti zaznamenali za poslední 3 dny, odpovědi se pohybují v průměru okolo 10-20 reklam. Více reklam zaznamenávají muži než ženy, mladší generace než starší a lidé z větších měst (charakteristická je především Praha) než venkova. Opět se potvrzuje souvislost mezi množstvím reklamy, které člověk vnímá, a jeho naladění vůči reklamě. Lidé s pozitivnějším vztahem k reklamě a nakupování deklarují méně zaznamenaných reklam, než lidé s opačným postojem. A ještě citát: „Vadí mi, že člověk už nemůže v klidu ani projit po ulici, aniž by se někdo nesnažil zmanipulovat mu mozek reklamou“.graf3

 

Mezi nejčastější veřejná místa, kdy lidem umístění reklam vadí, patří náměstí (59 %), veřejné budovy (55 %) a okolí silnic (54 %). Dále vadí reklama „na lidech“ (ve smyslu chodící živé reklamy) a u okrajů městských či venkovských oblastí. To může souviset i s tím, že mimo město hledají lidé většinou více klidu. V této souvislosti by více než polovina lidí (58 %) byla dokonce ochotná podpořit případnou iniciativu za regulaci venkovní reklamy. Úspěch by sklidila především u mužů, mladších lidí a vysokoškolsky vzdělané populace. Důvody podpory této případné iniciativy nejsou pouze zdravotně-bezpečnostní, ale i určitá touha po vzhledově atraktivnějším prostředí. Jeden z dotazovaných v této souvislosti dodává: „Raději vysázené květiny a stromy než velké billboardy“.

 Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování se zúčastnilo 511 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 15 až 59 let.

Byl jsem panna a teď je ze mě lev?

Nedávno na internetu vzbudila pozornost zpráva, že většina populace podle nových propočtů dráhy Slunce spadá pod jiné znamení tradičního evropského horoskopu, než si doposud myslela. Proto se agentura STEM/MARK rozhodla zjistit, jak lidé vnímají horoskopy, jestli jim věří, jakou s nimi mají zkušenost a zda by se se svým „novým“ znamením ztotožnili.

Podle výzkumu agentury STEM/MARK se ukazuje, že horoskopy jsou stále populární, neboť většina internetové populace si je s chutí alespoň někdy přečte. Nicméně za posledních 5 let zájem o ně mírně klesl. Jádro skalních příznivců horoskopů, kteří je sledují a čtou pravidelně, zůstává stejné a netvoří ani desetinu (7 %) internetové populace. Naopak více než pětina oslovených se o horoskopy vůbec nezajímá, nečte je a ani jim nevěří.graf1

Z horoskopů je u nás známý především zvěrokruh (77 % oslovených jej čte alespoň někdy). Ovšem existuje nepřeberné množství typů horoskopů, které pocházejí z odlišných kultur a jsou založeny na různých filosofiích i náboženstvích. Na druhém místě s větším odstupem je u nás horoskop čínský (26 %) a třetí místo obsadil horoskop keltský (6 %). Ostatní horoskopy jako např. egyptský, indický či indiánský zajímají oslovené jen výjimečně.

Co se týká důvěry v horoskopy, z průzkumu agentury STEM/MARK vyplývá, že oslovení spíše důvěřují tomu, že znamení zvěrokruhu, ve kterém se člověk narodí, ovlivňuje povahu člověka, než jednotlivým horoskopům sepsaným pro určité období. V souvislost mezi znamením zvěrokruhu a povahou věří více než polovina internetové populace (55 %). U samotných horoskopů už je to méně než třetina (31 %). Horoskopům více důvěřují také lidé se zkušeností s návštěvou astrologa, který jim vytvořil osobní horoskop. Desetina oslovených udává, že si nechala od astrologa takový osobní horoskop sestavit. Většina těchto klientů pak byla spokojena, protože alespoň něco z předpovědi se vyplnilo a důvěra k takto vypracovaným horoskopům se spíš zvýšila nebo zůstala na stejné úrovni. Ovšem čtvrtině klientů se předpovídané události spíše nevyplnily.

Obecně je tématika horoskopů a znamení zvěrokruhu bližší ženám, které se o ni více zajímají a více jim věří. Naopak muži a vysokoškolsky vzdělaní lidé deklarují, že se od této oblasti více distancují. Ale i mezi muži je třetina, kterou vypracování osobního horoskopu láká. Celkově více než polovina oslovených uznává, že je pro ně vytvoření vlastního horoskopu astrologem přípustné, o trochu méně je to u využití služeb profesionální kartářky.graf2

V minulých týdnech internetem kolovala zpráva, že pracovníci NASA v jednom dětském článku při vysvětlování rozdílů mezi astronomií a astrologií upozornili, že od doby, kdy staří Babyloňané před asi 3000 lety vynalezli zvěrokruh, se dráha Slunce změnila. Jelikož podle dráhy Slunce jsou počítána znamení zvěrokruhu, došlo by tak k řadě změn. Jednotlivá znamení odpovídají podle těchto nových výpočtů jiným dnům a navíc přibylo 13. znamení zvěrokruhu, tzv. Hadonoš. Většina lidí tak teoreticky spadá pod jiné znamení zvěrokruhu než dříve.

Přestože tato kauza vyvolala v zahraničí velké ohlasy a především ve Spojených státech rozproudila mnohé debaty na sociálních sítích, u nás ji tolik lidí nezaznamenalo. Tři z deseti dotázaných o této kauze slyšeli. A když už o ní slyšeli, pouze třetina z nich si zjišťovala, jaké má znamení zvěrokruhu podle tohoto „nového“ výpočtu. I když bylo ve výzkumu agentury STEM/MARK nové rozložení znamení zvěrokruhu veřejnosti představeno, dvě třetiny by stále zůstaly u svého „starého“ znamení. Pouze necelá desetina by se přiklonila ke znamení novému.

 

Původní zvěrokruh Zvěrokruh podle nových výpočtů
Beran 21.3. – 20.4. 18.4. – 13.5.
Býk 21.4. – 21.5. 13. 5. – 21.6.
Blíženci 22.5. – 21.6. 21.6. – 20.7.
Rak 22.6. – 22.7. 20.7. – 10.8.
Lev 23.7. – 22.8. 10.8. – 16.9.
Panna 23.8. – 22.9. 16.9. – 14.10.
Váhy 23.9. – 23.10. 14.10. – 23.11.
Štír 24.10. – 22.11. 23.11. – 29.11.
Hadonoš 29.11. – 17.12.
Střelec 23.11. – 21.12. 17.12. – 20.1.
Kozoroh 22.12. – 20.1. 20.1. – 16.2.
Vodnář 21.1. – 20.2. 16.2. – 11.3.
Ryby 21.2. – 20.3. 11.3. – 18.4.

 

 

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování se zúčastnilo 511 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 15 až 59 let.

Český Goodwill

STEM/MARK získal Český Goodwill 2016 – ocenění pro podnikatele a společnosti, kterých si lidé váží

STEM/MARK převzal ocenění za 1. místo v kategorii Mecenáš v rámci 4. ročníku Český Goodwill. Zároveň se umístil na 4. místě ze všech nominovaných společností v hlasování veřejnosti. Více na: http://www.ceskygoodwill.cz/

Toto ocenění patří mezi nejcennější, která STEM/MARK dosud získal. Odměněna tak byla nejen dlouholetá spolupráce a podpora řady charitativních a prospěšných projektů (Cesta domů, Pomocné tlapky, Pediatrické oddělení na Bulovce, ADRA, Lékaři bez hranic, Člověk v tísni a jiné), ale také aktuální snaha STEM/MARK rozvířit debatu o Generaci 55+ a změnit pohled společnosti na lidi po padesátce.

STEM/MARK se zaměřuje na lidi v předdůchodovém a nastupujícím důchodovém věku a snaží se vyvracet různé mýty a stereotypy spojované se seniory, zejména pak jejich bonitou. V české populaci jsou jistě senioři, kterým se daří špatně. Existuje také skupina lidí, kteří nemají dost zdrojů na snadný život, ale, jak říkají, vyjdou. Zajištěných a velmi dobře zajištěných je podle výzkumu mezi seniory přes 40 %, což je cca jeden milion lidí. Výsledky výzkumů STEM/MARK už delší dobu ukazují, že se jedná o velmi zajímavou a perspektivní cílovou skupinu v mnoha oblastech, kde to často příliš nečekáme – online nakupování, využívání nových technologií, důrazu na kvalitu zboží, ale třeba i cestování.

Naše zjištění lze shrnout do motta „Lidé 55+ jsou zajímavou cílovou skupinou, o kterou se nebudeme muset starat. Naopak, někteří z nich by se mohli starat o nás.“

pic1

Lidé z bonitní Generace 55+ dovedou říci, o čem sní. Na rozdíl od mnohých jiných však své sny mohou a chtějí měnit v realitu. Mají na to dostatek zdraví, času, chuti i zdrojů. Více na:http://www.slideshare.net/stemmark/generace-55

 

Petr Böhm

20.10.2016

Pokémon GO – nový fenomén?

nahled Z výzkumu agentury STEM/MARK, který proběhl v září, vyplývá, že valná většina (96 %) internetové populace ve věku 15-59 let už slyšela o hře pro mobilní telefony Pokémon GO. Tuto hru si ale vyzkoušelo, či aktivně hraje pouze zlomek z nich (9 %). Důvody, proč se tato hra  nezískala širší hráčskou základnu, jsou spíše „praktického“ charakteru (neláká či chybí čas), než „technologicko-instrumentálního“ charakteru (málo výkonný mobil, čerpání internetových dat, vybíjení baterie).

Proč lidé nechytají pokémony?
Rozebereme-li praktické důvody, tak tři čtvrtiny nehráčů tato hra vůbec neláká (75 %) nebo na ni nemají čas (36 %). Pokud jde o důvody technického rázu, tak nejčastějším problémem je zbytečné čerpání internetových dat (14 %), dále nedostatečně výkonný mobil a rychlé vybíjení baterie (oba důvody zmínila cca desetina nehráčů). Technická omezení zmiňuje nejčastěji nejmladší věková kategorie, která zároveň představuje skupinu s nejvyšším hráčským potenciálem.

Kdo tedy hru Pokémon GO vlastně hraje?
Hráči se tedy rekrutují především z nejmladší věkové kategorie do 30 let. Častěji hrají muži (64 %), než ženy (36 %). Lidé z města hrají častěji (70 %) než lidé z venkova, což ale může souviset i s virtuální realitou hry Pokémon GO, která u venkovských oblastí není natolik rozmanitá, jako ve větších městech. Pokud bychom se chtěli pokusit definovat typického hráče Pokémon GO, můžeme jej popsat jako mladšího muže mezi 15-29 lety z většího města a osobnostním rysem spíše extroverta.

Co je na hře Pokémon GO atraktivní?
pic1Jak vyplývá z výzkumu agentury STEM/MARK, nejatraktivnější je chytání virtuálních zvířátek (71 % hráčů). S tím souvisí i vylepšování či vývoj pokémonů (58 %) nebo pěstování pokémonů z vajec (49 %). Tyto atributy bychom mohli považovat spíše za virtuální stránku hry. Na aplikaci je ale zajímavá také možnost hraní s přáteli (53 %) a objevování nových míst v reálném světě (38 %). Hra tedy úspěšně staví mosty mezi virtuální realitou a mezilidskou interakcí.

 
Implementoval se Pokémon GO do každodenního života hráčů?
Někteří hráči Pokémon GO (29 %) zaznamenali i změny ve způsobu trávení svého volného času – více času tráví venku a poznávají nová místa. Změny vnímají pozitivně i přesto (nebo právě proto), že větší osobní aktivita a pohyb není u počítačových a mobilních her příliš obvyklý. Jeden z respondentů k tomu dodává: „Více času věnuju procházkám, hodně fotím, protože nalézám zajímavá místa, o kterých jsem nevěděl“. A vtipná příhoda v souvislosti s hrou? „Byla jsem tak zabraná do hraní, že jsem narazila do lampy“. Aktivizační schopnosti hry oceňují sice i nehráči, zároveň ale pociťují skepsi z toho, že není úplně v pořádku, když nás k chození ven motivuje mobilní hra. Není tedy všechno zlato, co se třpytí?

graf2
 

Jaká může být budoucnost hry Pokémon GO?

Otázka zní, zda čeká Pokémon GO dynamický vývoj nebo pozvolná stagnace. Pasivní pozorovatelé jsou zde více skeptičtí, než aktivní hráči. Ačkoliv tato hra může prožívat určitou stagnaci v dynamickém nárůstu účastníků, nelze ji z toho důvodu řadit do propadliště dějin. Podle mínění čtvrtiny dotázaných (27 %) má právě hra Pokémon GO potenciál se dále vyvíjet a vylepšovat – tedy nabízet nové, ale především neočekávané možnosti. I zde jsou více optimističtí aktivní hráči (49 %).   graf1


Tématem herní aplikace pro chytré mobilní telefony „Pokémon GO“ se zabývala společnost STEM/MARK. On-line šetření prostřednictvím Českého národního panelu
se zúčastnilo 509 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku od 15 do 59 let. Terénní fáze výzkumu se uskutečnila v období od 12. do 15. září 2016.

 

 

 

 

 

Pořadatel je rozhodující kritérium pro letní tábor

Pořadatel tábora je rozhodujícím kritériem při výběru

Vzpomínáte si na své dětství? Trávili jste ho také buď u babičky, nebo na táborech? Tehdy se jednalo o dvou a více týdenní výjezdy do pustiny, kde se dala dělat spousta zábavných věcí jako spaní v chatrných chatkách nebo stanech, vodní války a podobně. I dnes jsou dětské tábory ve spoustě rodin poměrně pevnou součástí prázdninového programu.

Ve druhé polovině června má podle posledního průzkumu agentury STEM/MARK většina rodičů (86% rodičů dětí mezi 5-17 lety) o plánech na léto poměrně jasno. Na nějakou z variací dětského tábora se své dítko rozhodlo poslat 42 % rodičů a téměř stejně tolik (44%) jej této zkušenosti vystavit letos nehodlá. Výsledky minulých výzkumů vycházejí podobně, což naznačuje, že se situace v posledních dvou letech nijak výrazně neproměnila.  graf2

Na plné čáře v letošním roce vedou tábory se sportovní tématikou (volí je 35% rodičů), ať už se jedná o tábor obecně sportovní, nebo s konkrétnějším zaměřením jako vodácký nebo fotbalový tábor. Dále jsou mezi rodiči preferovány tábory bez bližšího zaměření, jejichž cílem je děti vhodně zabavit, například hrou nebo podobnými aktivitami. Tuto variantu volí podle výsledků agentury STEM/MARK 29% rodičů. V posledních letech se také do módy vrací skautské tábory, kde se děti učí základním znalostem a dovednostem potřebným k přežití v přírodě. Na takový tábor míří zhruba 10% dětí.

Existují dvě nejrozšířenější varianty tábora – pobytový tábor a tábor příměstský. Pobytový tábor i dnes odpovídá tomu, na co jsme byli zvyklí my i naši rodiče. Jedná se o výjezd s ubytováním. Tato forma je i dnes velmi oblíbená, děti tam má v letošním roce v plánu poslat 58% rodičů, standardně na dobu jednoho nebo dvou týdnů. Příměstský tábor je naopak variací na školku či družinu, děti přespávají doma a jsou na táboře jen po dobu, kdy jsou rodiče v práci. Tuto formu tábora se letos chystá jednoznačně zvolit 26% rodičů a další ji zvažují.

Nabízí se otázka, podle čeho vybrat ten pravý tábor? Důležitými kritérii při výběru jsou tento rok pořadatelé tábora, případná předchozí vlastní zkušenost a také reference. Průzkum agentury STEM/MARK dále ukazuje, že reference od známých jsou navíc jedním z nejčastějších zdrojů, ze kterého rodiče čerpají o táborech informace. Mužům jsou velkou inspirací také samotné děti, které přijdou s nápadem, kam by chtěly jet, ženy víc hledají informace na internetu.  graf1

Přestože cena není tedy tím nejzásadnějším kritériem, je stále důležitá. Cena za jedno dítě v 76 % případů nepřesáhne 4000 Kč. Liší se však samozřejmě podle typu a délky tábora. Za týdenní příměstský tábor, zaplatí rodič v průměru 1800 Kč, za stejně dlouhý pobytový to bývá okolo 3200 . Mezi týdenním pobytovým a dvoutýdenním pobytovým však paradoxně takový rozdíl nebývá, za čtrnáctidenní tábor se cena vyšplhá zhruba na 3900 Kč.

Výzkum realizovala agentura STEM/MARK na reprezentativním vzorku online populace ve věku 15-59 let o velikosti 514 respondentů. Šetření proběhlo v červnu 2016.  

 

Ukončení těžby na Karvinsku

STEM/MARK:
75 % obyvatel Karviné by se pokusily zachránit těžbu uhlí v Moravskoslezském kraji, čtvrtina nikoli

Téměř všichni dotázaní (99 %) se obávají následné nezaměstnanosti vedoucí až
k exekucím (93 %)

Další možné negativní dopady ukončení těžby z pohledu dotázaných

  • pokles kupní síly obyvatel (89 %)
  • nárůst kriminality (86 %)
  • úpadek dalších firem v regionu (82 %)
  • rozpad některých rodin (81 %)
  • sociální nepokoje (80 %)
  • alkoholismus (78 %)

Současná situace kolem společnosti OKD vzbuzuje mnoho otázek ohledně budoucnosti Moravskoslezského kraje a případných dopadů ukončení těžby uhlí na Karvinsku. Agentura STEM/MARK provedla průzkum mezi obyvateli Karviné. Tři čtvrtiny z nich by se pokusily těžbu zachránit a zachovat tak pracovní místa. Téměř čtvrtina by další ztrátovou produkci uhlí nepodporovala a neefektivní fungování firmy ukončila.

Malá část oslovených (3 %) nemá pro rozhodnutí dostatek informací, proto se nepřiklání k žádnému z řešení.

Nejde jen o přítomnost
Pokud jde o společenské dopady případného ukončení těžby uhlí na Karvinsku, téměř všichni dotázaní se obávají budoucího zvýšení nezaměstnanosti a s tím souvisejících hrozících exekucí majetku.
Většina respondentů výzkumu STEM/MARK také očekává negativní dopady ve formě poklesu kupní síly (89 %) nebo růstu kriminality (86 %). Obyvatele by nepřekvapily ani sociální nepokoje nebo nárůst spotřeby alkoholu v místě, zejm. kvůli pocitu bezvýchodné situace. Někteří lidé očekávají i přímý vliv na své rodiny, polovina očekává zhoršení pocitu bezpečí v běžném životě, obtíže při hledání zaměstnání v lokalitě a zhoršení životní úrovně.

Kdo má problém řešit? Kdo se má zapojit do jeho případného financování?
Do řešení současné problematiky Karvinska je podle dotázaných ve výzkumu STEM/MARK zapojeno mnoho různých subjektů. Kromě vlastníků také hornické odbory, vláda, ministři, poslanecká sněmovna, vládní strany či Moravskoslezský kraj aj. Obyvatelé Karvinska se však shodují, že zasahovat a vyřešit situaci by měly pouze dva ze zúčastněných subjektů – vlastníci společnosti a vláda.
Mladí lidé do 30 let jsou ve svých názorech vyhraněnější než zbytek populace. O problematiku související s ukončením těžby uhlí se sice výrazně méně zajímají, o to silněji ale zastávají názor o nezbytné intervenci státu nebo kraje do záchrany těžební společnosti a tím pracovních míst.

Průzkum byl realizovaný 7. dubna 2016 agenturou STEM/MARK na vzorku 300 respondentů reprezentujících dospělou populaci Karviné.

Kontakt: Jan Tuček,

Prolomení zabezpečení naší e-mailové schránky nás neděsí

Nedávná kauza útoku hackerů na soukromou e-mailovou schránku premiéra Bohuslava Sobotky vznáší otázky na úroveň zabezpečení našeho soukromí. Agentura STEM/MARK proto svůj výzkum zaměřila právě tímto směrem. Více jak čtyři pětiny (82 %) dotázaných, kteří vlastní jednu a více soukromých e-mailových schránek, si myslí, že je mají dostatečně zabezpečené.

graf1
Způsoby zabezpečení soukromé e-mailové schránky

Prozradit někomu heslo od své soukromé e-mailové schránky není zrovna nejobezřetnější, alespoň jednou to ale udělala téměř čtvrtina (23 %) jejich majitelů, jedná se spíše o ženy.

Jednou z taktik, kterými se snažíme své schránky ochránit, může být snaha si hesla k nim zapamatovat a nikoli je zapisovat a ukládat. Naprostá většina (85 %) majitelů soukromých stránek si svá hesla také pamatuje.

Kromě výše zmíněných možností existuje několik dalších způsobů zabezpečení e-mailové schránky. Nejoblíbenějším způsobem je nastavit si opravdu složité heslo, které se nedá prolomit (59 % majitelů soukromé mailové schránky). Takovou strategii volí spíše mladší respondenti (15-29 let). Téměř stejně často respondenti výzkumu STEM/MARK uváděli možnost nastavit si při změně hesla takové kontrolní otázky, které nikdo neuhádne (58 %). Tento způsob zabezpečení uplatňují spíše lidé ve věku od 30-44 let. Trojici nejčastějších způsobů ochrany doplňuje volba bezpečného poskytovatele e-mailu, 56 % majitelů soukromého e-mailu si vybírá jen takové poskytovatele, u kterých má bezpečí zaručeno.

graf2n

V kůži premiéra Bohuslava Sobotky
Z výzkumu agentury STEM/MARK vyplývá, že kauza útoku hackerů na soukromou e-mailovou schránku premiéra Bohuslava Sobotky nevyvolala mezi dotazovanými respondenty žádnou paniku. Pouhá 2 % majitelů soukromé e-mailové schránky učinila na jejím základě opatření, která vedla ke zvýšení bezpečnosti, a 14 % respondentů se na to chystá. Zbylou většinu (84 %) v tomto směru kauza neovlivnila, mají svou schránku dostatečně zabezpečenou, nebo je jim to jedno.

Jaký dopad by to pro dotázané účastníky výzkumu mělo, kdyby se jim někdo dostal do mailové pošty a zveřejnil by ji? Většina dotázaných (70 %), kteří vlastní jak soukromý, tak pracovní e-mail, uvedla, že by to pro ně nemělo žádný dopad. Nemají ve své pracovní ani soukromé mailové poště nic, co by nešlo zveřejnit. Pro čtvrtinu dotázaných (26 %) by to byl průšvih, ale dalo by se to přežít. Jinak řečeno, ani v případě, že by došlo na nejhorší, nepředstavuje hrozba prolomení zabezpečení soukromé nebo pracovní e-mailové schránky pro dotazované respondenty žádnou katastrofu.

Tématem zabezpečení e-mailových schránek se v reprezentativním internetovém šetření zabývala společnost STEM/MARK. On-line šetření prostřednictvím Českého národního panelu se zúčastnilo 510 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku od 15 do 59 let. Terénní fáze výzkumu se uskutečnila v období od 13. do 15. ledna 2016.

Jak se bráníme nachlazení a chřipce

Z prosincového výzkumu agentury STEM/MARK vyplývá, že téměř tři čtvrtiny oslovených respondentů předcházejí nachlazení alespoň někdy užíváním přípravků na posílení imunity.

Někdy to ale ani s prevencí nevyjde a je potřeba zajít pro léky. Takto v lékárně nakupuje alespoň někdy různé preparáty na léčbu nachlazení, kašle, rýmy nebo chřipky více než 90 % internetové populace ve věku 15 – 59 let.

Přípravky na posílení imunity

Z výzkumu vychází, že přípravky na posílení imunity užívá alespoň někdy 71 % oslovených respondentů. Ve 13 % těchto případů se jedná o jejich častou konzumaci, ve 29 % případů o občasné užívání a dalších 29 % připadá na výjimečné využití preparátů z uvedeného produktového segmentu. Z lidí, kteří přípravky na posílení imunity nikdy neužívají, se častěji jedná o osoby ve věku 45-59 let. Užívání těchto produktů také obecně klesá s úrovní dosaženého vzdělání.chart_01

Preparáty pro zvýšení imunity jsou většinou užívány nárazově (74 %). Jejich pravidelné užívání deklarovala pouze čtvrtina oslovených osob, častěji nejmladší respondenti do 29 let.

Preparáty na léčbu nachlazení, kašle, rýmy či chřipky

Jak vyplývá z výzkumu agentury STEM/MARK, téměř všichni někdy zakoupíme v lékárně nějaké preparáty na léčbu nachlazení, kašle, rýmy nebo chřipky. Častěji se jedná o zákazníky z řad žen a obecně také o osoby s vyšším vzděláním. Naopak 6 % oslovených tyto produkty v lékárně nenakupuje nikdy. V tomto případě jde častěji o muže. Zbylá 2 % respondentů do lékárny nechodí vůbec (častěji jsou to opět muži a nejmladší respondenti ve věku do 29 let).

Pokud lidé v lékárně sortiment přípravků pro léčbu nachlazení a chřipky nakupují, pak více než dvě pětiny z nich (41 %) většinou zvolí „svůj osvědčený preparát“ (častěji se jedná o ženy). Naopak čtvrtina oslovených si při nákupu nechá poradit od lékárenského personálu (častěji jde o muže a nejmladší zákazníky do 29 let). Třetina osob pak nemá vyhraněné nákupní chování (častěji ženy a lidé starší 30 let).
chart_02

I v případě, že si zákazník jde do lékárny pro svůj osvědčený lék na nachlazení nebo chřipku, alespoň někdy se stane, že si nakonec na radu lékárníka koupí jiný preparát, nebože si k danému produktu přikoupí ještě další lék. Jako častou uvedlo tuto situaci 7 % osob, jako občasnou 44 % a jako výjimečnou 39 % dotázaných. Naopak 11 % zákazníků svůj původní nákupní úmysl nemění a ani nekupuje nic navíc.

Na základě reklamy nikdy v lékárně nenakupuje přípravky na nachlazení či chřipku pouze 6 % osob, 94 % dotázaných uvedlo, že je reklama při nákupu ovlivní alespoň někdy (10 % často, 47 % občas a 37 % výjimečně).

Tématem nákupu preparátů na posílení imunity a na léčbu nachlazení, kašle, rýmy nebo chřipky v lékárně se zabývala společnost STEM/MARK ve spolupráci s časopisem Pharma Profit. On-line šetření prostřednictvím Českého národního panelu se zúčastnilo 505 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku od 15 do 59 let. Terénní fáze výzkumu se uskutečnila v období od 14. do 17. prosince 2015.

STEM/MARK pomáhá Člověku v tísni na Ukrajině

Příspěvek 100 000 Kč společnosti STEM/MARK, a.s. byl využit na pokrytí nákladů souvisejících s distribucí humanitární pomoci na Ukrajině, a to konkrétně v souvislosti s realizací následujících programů:

  1. V rámci programu obnovy obydlí jsme ve spolupráci s ukrajinskou pobočkou UNHCR opravovali částečně poničené domy. Nakupovali a dodávali jsme stavební materiál a nástroje potřebné k základním opravám domů. Finanční prostředky poskytnuté společností STEM/MARK spolufinancovaly dopravu a distribuci stavebního materiálu a nástrojů k vybraným rodinám.
  2. V březnu roku 2015 jsme na Ukrajinu vypravili pět kamionů s humanitární pomocí pro uprchlíky a další lidi zasažené konfliktem. Konvoj vezl mouku, střešní krytinu, fólii, lehátka, spací pytle, hygienické prostředky, nádobí, lékárničky nebo oblečení. Celkem více než 110 tun české pomoci v hodnotě 975 000 korun potom bylo uskladněno v humanitárním skladu a průběžně distribuováno těm nejpotřebnějším. Finanční prostředky poskytnuté společností STEN/MARK spolufinancovaly dopravu a distribuci stavebního materiálu a oblečení lidem ve vesnicích a městech v Doněcké a Luhanské oblasti na obou stranách bojové fronty.

Celá zpráva zde: Zpráva Člověka v tísni

Pro vánoční dárky také do lékárny

nahled Vánoce se kvapem blíží a většině z nás nastávají starosti s výběrem dárků pro své nejbližší. Vybírat můžeme z široké nabídky různých kamenných i internetových obchodů. Nicméně část populace volí k nákupu také lékárny, které pro své zákazníky velmi často připravují speciální vánoční edice výrobků.

Podle nejnovějšího výzkumu společnosti STEM/MARK a časopisu Pharma Profit nakupuje vánoční dárky v lékárně více než polovina internetové populace.

Nákup vánočních dárků v lékárně
Vánoční dárky nakupuje v lékárně 56 % internetové populace (5 % často a 51 % někdy). Nabídku lékáren v této souvislosti častěji využívají ženy, lidé starší 30 let, vysokoškoláci a také obyvatelé Prahy.graf1

Z konkrétního sortimentu zákazníci nejčastěji vybírají různé vitamínové či multivitamínové balíčky a přípravky (77 %), limitované vánoční edice zdravotnických pomůcek nebo léčivých přípravků (34 %) a také dermokosmetiku (22 %, častěji ji nakupují lidé ve věku 15-29 let).

Nejčastěji jsou výrobky z lékáren obdarováváni senioři – babičky a dědečci v rodině (71 %). Na své si ale přijdou i ostatní členové domácnosti. Pro manželku či přítelkyni nakoupí v lékárně 35 % mužů, pro manžela či přítele 23 % žen. Pro své děti zvolí takovýto dárek pětina osob (častěji lidé ve věku 45-59 let), pro své známé pak 7 % oslovených.

Průměrná útrata za vánoční dárky v lékárně se pohybuje okolo 970 Kč. Nejčastěji lidé vynaloží na nákup těchto dárků částku v rozmezí 201-500 Kč (33 %) či 501-1000 Kč (40 %). Nicméně 22 % dotázaných je ochotno utratit více než 1000 Kč.graf2

Důvody nákupu vánočních dárků v lékárně
Důvodem nákupu vánočních dárků v lékárně je především pozitivní předchozí zkušenost s daným sortimentem (39 %, uváděno častěji ženami), dostupnost výrobků právě pouze v lékárně (36 %, zmiňováno častěji osobami s vyšším vzděláním) a také speciální vánoční edice různých zdravotnických prostředků a přípravků (39 %). Nemalou roli hraje i určitá univerzálnost dárků  z lékárny (29 %) a také cena výrobků (21 %).

Tématem nákupu vánočních dárků v lékárně se zabývala společnost STEM/MARK ve spolupráci s časopisem Pharma Profit. Výzkumu se zúčastnilo 493 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku od 15 do 59 let. Terénní fáze výzkumu se uskutečnila v období od 13. do 18. října 2015.