Archiv pro rubriku: Dialog

Kategorie k zobrazování pouze na webu dialog.stemmark.cz

Jak Češi vnímají korupci ve sportu?

Transparency International Česká republika (TI) v rámci kampaně „Korupční víceboj“, kterou vede za transparentnější a čistší sport, realizovala průzkum veřejného mínění ve spolupráci s agenturou STEM/MARK týkající se korupce a financování sportu.

Společná zpráva uvádí, že každý druhý respondent (56 %) se domnívá, že státní finance nejsou využívány účelně. Převážná většina lidí (84 %) má rovněž za to, že současný systém financování sportu umožňuje korupční jednání. Ovlivňování přerozdělování dotací pokládají 3 z 10 dotázaných za vůbec nejzávažnější korupční jednání v oblasti sportu.

 

„Současný systém přerozdělování státních financí do sportu jak ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, tak ze strany většiny krajů a obcí je nesystematický, netransparentní a nahrává manipulacím. Proto je to jedna ze zásadních oblastí, které se ve snaze zlepšit český sport věnujeme,“ doplňuje Sylvie Kloboučková, právnička TI.

Dále z průzkumu vyplývá, že 3/4 dotázaných by nevěděly, koho vyhledat v případě, že by narazily na korupční jednání ve sportu a rovněž tři čtvrtiny lidí by uvítaly zřízení anonymní telefonní linky, na kterou by mohly volat podněty související s korupcí ve sportu.

„I v tomto průzkumu se potvrdilo, že lidé obvykle nevědí, jak mají postupovat v případě, že se setkají s uplácením. Čím užší je skupina, ve které lidé na korupci narazí, tím je rozhodování o nahlášení korupce složitější. A to je rovněž případ sportovního prostředí. Také proto se dostupnost anonymní telefonní linky zaměřené na uplácení ve sportu jeví jako optimální alternativa,“ dodává Lucie Žáčková, analytička STEM/MARK.

 

Jaký sport je nejvíc spojován s korupcí?

 Téměř 9 z 10 respondentů považuje fotbal za sport, který je nejvíce postižen korupcí. Ženy častěji uvádějí také lední hokej.

„Fotbalové prostředí za kauzy svazových, ale i ministerských funkcionářů „zaplatilo nejvíce“, a to z části i kvůli své již historicky podlomené reputaci a faktu, že jde o nejpopulárnější český sport, který je měřen přísnějším metrem. Nyní je však důležité, aby si zástupci tohoto sportu byli vědomi, jakým způsobem jsou vnímaní veřejností, poučili se z chyb minulých a učinili proaktivní kroky ke kultivaci svého sportovního prostředí,“ vysvětluje Apolena Ondráčková, právnička TI.

Povědomí o korupčních kauzách ve sportu však nemá významnější vliv při rozhodování, zda sportovat a jakému sportu se věnovat. Téměř dvě třetiny lidí, kterých se výběr sportu nějak dotýká, nejsou korupčními kauzami při volbě vlastní sportovní činnosti ovlivněny.

 

Hlavní zjištění sociologického průzkumu:

  •  Téměř 3/5 lidí (56 %) se domnívají, že státní peníze nejsou v oblasti sportu vynakládány efektivně.
  • 8 z 10 lidí se domnívá, že současné financování sportu umožňuje korupční jednání.
  • Ovlivňování přerozdělování dotací pokládají 3 z 10 dotázaných za vůbec nejzávažnější korupční jednání v oblasti sportu.
  • Téměř 2/3 lidí, kterých se výběr sportu nějak dotýká, nejsou korupčními kauzami při volbě vlastní sportovní činnosti ovlivněni.
  • 3/4 dotázaných by nevěděly, koho vyhledat v případě, že by narazily na korupční jednání ve sportu.
  • 3/4 lidí by uvítaly anonymní telefonní linku, na kterou by mohly volat podněty související s korupcí ve sportu.

Průzkumu agentury STEM/MARK, uskutečněného v termínech 27. 6. – 8. 7. 2017, se zúčastnilo 611 respondentů ve věku 15 až 59 let.

Ke stažení

Průzkum: Korupce a financování sportu

 

Korupční víceboj

 

Korupční víceboj | zdroj: TI

Ať už ho děláme profesionálně, čas od času si zajdeme zahrát s kamarády, anebo mu nejvíc rozumíme u televizní obrazovky, sport je záležitostí každého z nás. Se stejnou samozřejmostí se ho ale bohužel dotýká i korupce.

Proto Transparency International Česká republika vede kampaň za čistší a transparentnější sportovní prostředí pod názvem „Korupční víceboj“. Reagujeme tak nejen na dlouhodobé nekoncepční a nesystémové financování sportu v České republice.

Kampaní upozorňujeme na tři oblasti, kterým se ve snaze o zlepšení sportovního prostředí a jeho financování věnujeme:

  • nerovné financování a netransparentní přerozdělování veřejných peněz plynoucích do sportu;
  • manipulace s výsledky a sázkařský průmysl zasahující do zápasů, včetně práce s oznamovateli takovéto nekalé činnosti;
  • velké kauzy na mezinárodní úrovni v rámci sítě TI, skandál ve FIFA nebo organizace velkých mezinárodních akcí.

Transparency International tuto kampaň financuje z vlastních prostředků, které jsou zárukou nestrannosti a vyváženosti. Proto se také obracíme na širokou veřejnost s žádostí o dárcovskou podporu, která nám umožnuje efektivně bojovat proti korupci ve sportu. Zapojit se můžete na webu www.korupcniviceboj.cz nebo prostřednictvím portálu Darujme.cz.

 

Petr Böhm

31.7.2017

Mobilní telefony za volantem – stále větší hrozba z pohledu samotných řidičů

Praha, 31. července 2017

„Blbec za volantem“ s telefonem v ruce děsí české řidiče více než stav silnic, špatné počasí, hustota provozu a vysoká rychlost dohromady. Posílání SMS a telefonování za jízdy jsou podle řidičů hlavní příčinou nepozornosti při řízení, která pak může způsobit dopravní nehodu. Naopak jen okrajově znepokojují řidiče billboardy u cesty, poslech rádia či konzumace potravin za volantem. Jak lidé vnímají hrozby pro bezpečnost na silnicích, zjišťoval aktuální průzkum agentury STEM/MARK.

Nepozornost řidičů hlavním rizikem bezpečnosti
Spontánně zmiňovaným hlavním rizikem bezpečnosti dopravy jsou především osobnostní charakteristiky a chování řidičů (nepozornost, telefonování, bezohlednost, požití alkoholu atd.). Objektivní okolnosti, které řidiči naopak nemohou ovlivnit, jsou pak vnímány jako mnohem menší hrozba (počasí, stav silnic, hustota dopravy, billboardy u silnic).

Viz níže graficky zobrazené nejvíce uváděné hrozby dle počtu spontánního zmínění respondenty:

Přímo nepozornost zmiňuje jako hlavní hrozbu 1/3 řidičů, telefonování za jízdy pak čtvrtina. Zhruba každý 6. dotázaný řidič pak spontánně zmiňuje bezohlednost nebo alkohol za volantem.

 

Alkohol za volantem největším „strašákem“ řidičů
Pokud respondenti vybírají z již předloženého seznamu rizik pro bezpečnost provozu, pak je největším hrozbou dle očekávání alkohol za volantem. „Nepochybně to souvisí s  dlouholetou kampaní proti této hrozbě i s vysokým počtem jím reálně způsobených nehod. Už od školních let máme všichni zafixováno, že alkohol za volant nepatří…“. Doplňuje výsledky výzkumu Pavel Šimoník ze společnost STEM/MARK.

Jen s malým odstupem následují agresivita a nepozornost řidičů. Na opačném pólu se ocitají hustota provozu nebo nepříznivé počasí (viz graf 1).

GRAF 1: Do jaké míry jsou rizikem pro bezpečnost silničního provozu následující faktory:

ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=512 [údaje v grafu v %], zobrazeny nejvíce rizikové faktory hodnocené na škále 1 až 9 hodnotou 9 (TOP 1)

 

Pozornost řidičů rozptylují moderní komunikační technologie nikoliv billboardy
Soustředění řidičů na řízení vozidla je v posledních několika letech vystaveno stále většímu tlaku moderních technologií. Nejde již jen o samotné telefonování za jízdy, ale i o sledování sociálních sítí, odesílání SMS či ovládání navigace. Běžné lidské aktivity jako konzumace jídla, kouření či komunikace se spolucestujícími mají podle řidičů na jejich pozornost mnohem menší vliv. Totéž si myslí řidiči i o billboardech kolem silnic, jejich pozornost příliš nerozptylují (viz graf 2). Tolerantnější k používání moderních technologií za volantem jsou mladí řidiči do 30 let (častěji tak sami činí) a obecně muži než ženy.

GRAF 2: Do jaké míry odvádí následující faktory pozornost řidičů od řízení:

ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=512 [údaje v grafu v %], zobrazeny nejvíce rizikové faktory hodnocené na škále 1 až 9 hodnotou 8-9 (TOP 2)

Výsledky výzkumu potvrzuje i dopravní psycholog Michal Walter: „Problematikou chování řidičů se dlouhodobě zabývám a mohu potvrdit, že nejrizikovějšími činnostmi při řízení vozidel jsou ty, které zapojují kognitivní funkce. Primárně jde o manipulaci s mobilními telefony během řízení a je v zásadě jedno, zda řidič telefonuje, píše SMS nebo dokonce komunikuje na sociálních sítích. Naopak jsem se doposud nesetkal se seriózní studií, o kterou by bylo možné opřít tvrzení, že klasické billboardy odvádí pozornost do té míry, že by mohly být samy o sobě příčinou dopravní nehody.“

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 512 českých řidičů ve věku 18 až 59 let.

 Sběr dat proběhl 10. – 14. 7. 2017

Kontakt: Pavel Šimoník –

 

Petr Böhm

25.7.2017

Tištěnou reklamu či billboardy lidé vnímají lépe než reklamu digitální

Praha, 24. července 2017

S reklamou se v současnosti potkáváme doslova na každém kroku. Působení některých druhů reklamy se můžeme alespoň částečně vyhnout, např. televizi můžeme přepnout na jiný kanál, existují však reklamní nosiče jako například venkovní reklama, které eliminovat z našeho – byť třeba jen podvědomého – vnímání úplně nelze. Jak lidé vnímají jednotlivé druhy reklamy, zjišťoval aktuální průzkum výzkumné agentury STEM/MARK.

Vadí, nevadí?

Překvapivým zjištěním výzkumu je fakt, že přijatelněji vnímána jsou právě ta reklamní média, kterým se nelze zcela snadno vyhnout, a lidé je tedy vnímají alespoň periferně. Do této skupiny patří jak tištěná reklama v novinách a časopisech, tak také venkovní reklamní plochy, zahrnující mimo jiné plakáty či billboardy. Přibližně dvěma třetinám dotázaných tyto druhy reklamy nevadí.

Na druhém konci škály jsou potom elektronicky šířená média. „Kriticky se dotazovaní staví zejména vůči televizní reklamě a reklamě šířené na internetu, zejména internetovým video spotům. Dva ze tří lidí mají k tomuto druhu reklamy nějaké výhrady. Na druhou stranu – podle nedávno zveřejněného výzkumu AKA – televizní reklama nejvíce zaujme“, upozorňuje Jitka Zítková ze společnosti STEM/MARK (www.stemmark.cz) a dodává: „Důvodů může být celá řada. Za prvé reklama přerušuje děj. Za druhé se často stává, že reklamní bloky na jednotlivých televizních stanicích běží současně. U internetové a obzvláště pak u video reklamy může být problém v tom, že uživatel musí shlédnout alespoň část obchodního sdělení, jinak se k požadovanému obsahu nedostane.“ Mezi negativně vnímané nosiče patří také reklamní emaily, které vadí téměř 2/3 dotazovaných. Nejmladší skupina respondentů mezi 18 a 29 lety je kritičtější ke všem druhům reklamy, uvádějí častěji, že jim vadí.

Graf 1:

ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=512 [údaje v grafu v %]

Tabulka 1:     Vnímání různých druhů reklamy – Detailní rozložení odpovědí
na škále 1-10

 Druh reklamy Vůbec nevadí 2 3 4 5 6 7 8 Silně vadí
Reklama v novinách 33 14 11 9 14 7 4 2 7
Reklama v časopisech 32 12 12 11 14 5 5 3 7
Venkovní reklama, plakáty, billboardy – ve městě 30 9 11 10 15 7 6 3 10
Venkovní reklama, plakáty, billboardy – mimo město 28 10 10 9 14 7 6 4 12
Reklama v rozhlase 18 8 10 11 15 11 10 5 13
Letáky v poštovních schránkách 22 12 10 7 15 8 6 5 16
Reklama na internetu 9 6 7 8 16 13 12 8 21
Reklamní maily 8 3 6 7 13 8 12 13 31
Videoreklama na internetu 8 3 5 7 13 9 10 13 32
Televizní reklama 6 2 4 6 15 10 11 12 35

ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=512 [údaje v tabulce v %]

 

Reklama ano, ale jen některá
S tvrzením, že reklama je přirozenou součástí svobodné společnosti, souhlasí 9 z 10 respondentů. Naše postoje k jednotlivým druhům reklamy různí. Realita fungování reklamy, její různé formy i její různý obsah způsobuje také změny našeho postoje k jednotlivým reklamním nosičům.

Graf 2:

ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=512 [údaje v grafu v %]

Vztah k reklamě se také u některých lidí v čase mění.

Vnímání reklamy v tištěných médiích se mění v pozitivním smyslu – 12 % dotázaných uvedlo, že jim tento druh propagace vadí méně než v minulosti. Poměrně stabilní vnímání v čase zaznamenala také venkovní reklama. „Těší nás, že z průzkumu jasně vyplynulo, že venkovní reklama, ať již ve městech nebo mimo ně, není pro lidi zásadně obtěžujícím prvkem,“ komentuje výsledky výzkumu Marek Pavlas ze Svazu provozovatelů venkovní reklamy.

Ukázalo se, že se zhoršuje vztah zejména k elektronicky šířené reklamě. Téměř polovině dotázaným v poslední době vadí televizní a internetová video reklama více než v minulosti. Naopak zhruba 4 % respondentů mají odlišný názor. Také zde je kritičtější nejmladší věková skupina respondentů.

Tabulka 2:     Posun ve vztahu k jednotlivým druhům reklamy v čase

 Druh reklamy / Vztah Vadí mi méně Můj postoj se nemění Vadí mi více
Letáky v poštovních schránkách 18 67 15
Venkovní reklama, plakáty, billboardy – mimo město 12 75 14
Reklama v časopisech 12 81 7
Reklama v novinách 12 82 6
Venkovní reklama, plakáty, billboardy – ve městě 10 77 13
Reklama v rozhlase 8 73 19
Reklamní maily 5 55 40
Televizní reklama 4 50 46
Videoreklama na internetu 3 52 45
Reklama na internetu 3 60 37

ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=512 [údaje v tabulce v %]

 

 

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 512 českých řidičů ve věku 18 až 59 let.

 

Sběr dat proběhl 10.-14.7.2017.

Kontakt: Jitka Zítková –

Více než polovina lidí věří v medailový úspěch naší hokejové reprezentace

Sledují Češi letošní mistrovství v ledním hokeji? Jak vnímají šance našich hokejistů? Kdo je pro letošní MS favoritem? Komu by nepřáli vítězství? A kdo je nejoblíbenějším hokejistou ze současné reprezentace? Právě na tyto otázky hledala odpovědi v květnovém reprezentativním výzkumu agentura STEM/MARK.

Mistrovství světa v ledním hokeji je divácky atraktivní, přibližně 2/3 lidí uvádějí, že MS sledují. Tato početná skupina se pak přibližně rovnoměrně dělí na hokejové „fajnšmekry“ a diváky, které zajímají pouze zápasy našich hokejistů. Každý desátý začne MS sledovat teprve v dnešních vyřazovacích bojích, tedy v moment, kdy už začne přituhovat, a zápasy začnou být emotivnější. Mezi tyto „vyčkávací“ diváky patří především starší lidé (45-60 let).

Když se řekne MS v hokeji, lidem na mysli nejčastěji vyvstane Paříž (Francie), což je zajímavé vzhledem k tomu, že pořadatelem je i Kolín nad Rýnem, kde se budou konat závěrečné medailové souboje. Na ten si vzpomnělo jen minimum respondentů (2 %). MS si dále asociujeme s vítězstvím či medailovým umístěním českého týmu, ale také obecně s hokejem a hokejisty. Mezi ty nejoblíbenější patří Tomáš Plekanec (především u žen) a kapitán Jakub Voráček (naopak především u mužů). Zaznívají ale i jména hráčů, kteří v současném reprezentačním týmu nefigurují, mohou nám však dodávat určitou symbolickou sílu či melancholickou vzpomínku.
Dosavadní zápasy naší reprezentace, které se odehrály ve skupině B, hodnotí sledující veskrze pozitivně. Více než jedna třetina lidí se domnívá, že náš tým vstoupil do turnaje velmi dobře a hráči na ně působí lépe než v minulých letech. Téměř jedna polovina si pak myslí, že náš reprezentační tým si vede zhruba jako každý rok. Našim hokejistům věří především mladší lidé (15-30 let), starší lidi (45-60) sice zatím příliš nepřesvědčili, ale stále jim věří.

 

Z výsledků výzkumu agentury STEM/MARK dále vyplývá, že o vítězství našeho týmu je přesvědčen každý desátý Čech. Nejčastěji se lidé domnívají, že obsadíme bronzovou příčku (30 %), případně stříbrnou (21 %). To, že naše šance dnes zmaří ruský výběr, pak předpokládá 18 % respondentů (častěji muži, vysokoškoláci a starší lidé). Při případném neúspěchu našich hokejistů by lidé přáli zlatou medaili nejčastěji Kanadě, která je podle nich zároveň jednoznačným favoritem pro letošní MS (myslí si to to více než polovina respondentů). Češi by naopak nepřáli zlatou medaili ruskému týmu.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného ve dnech 15. – 18. 5. prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 512 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 15 až 60 let.

Smrkání, kašlání, kýchání: Co Čechy irituje nejvíce?

Konečně se po dlouhé zimě blíží příjemné jarní dny. Mnozí z nás však mají tento čas spojený také s nepříjemnostmi, a to zejména kvůli nástupu různých alergií. Proto se STEM/MARK rozhodl nahlédnout do chování Čechů při jedné z nejběžnějších aktivit spojené s alergiemi – při smrkání.

Co nás irituje nejvíce?
Čtyři z pěti Čechů považují smrkání bez kapesníku za neslušné, přičemž ženám to vadí znatelně více než mužům. Podobně je tomu v případě, kdy v naší blízkosti někdo popotahuje. Polovinu to sice rozčílí, ale nic neříká. Ženy častěji zareagují, buď nabídnou dotyčnému kapesník, nebo dokonce uštědří napomenutí. Nejvíce nám však u ostatních vadí neustálé pokašlávání.


Co se týká návyků při smrkání, je zřejmé, že navzdory větší šetrnosti vůči životnímu prostředí jsou látkové kapesníky už překonané, a to především mezi ženami. Zatímco tři čtvrtiny žen upřednostňují použití papírových kapesníků a pouze desetina preferuje látkové, mezi muži je obliba látkových o něco vyšší, dává jim přednost pětina z nich. Podobně velký je i rozdíl mezi mladou generací preferující papírové kapesníky a lidmi staršími, více udržujícími tradici látkových. Jen nepatrná část populace kapesníky nepoužívá vůbec.

Při nákupu papírových kapesníků má desetina (častěji ženy) svoji oblíbenou značku a většina uživatelů se rozhoduje i podle počtu vrstev.

Jak smrkáme?
Zajímavý je pohled na to, zda ke smrkání potřebujeme obě ruce nebo si vystačíme jen s jednou. Celkově je tento poměr 3:1 ve prospěch „obouruč“, i když většina v případě nouze zvládne smrkat i jednou rukou. Zcela bez kapesníku smrkají hlavně muži. Mezi ženami je smrkání bez použití kapesníku spíše ojedinělé chování, většinou to ani neumí nebo to nikdy nezkoušely.

Kdy smrkáme?
Smrkání není ovšem spojeno pouze s alergiemi nebo nemocemi, ale také s řadou dalších situací, jako je přechod ze zimy do tepla, po pálivém jídle nebo ráno po probuzení. Nutkání ke smrkání v těchto situacích je znatelně silnější mezi ženami než mezi muži. Ženy navíc dodávají jako další příčinu i pocit dojetí.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 513 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 15 až 59 let.

Kontakt: Romana Imríšková,

Češi se považují za SPOTŘEBITELE II. KATEGORIE

Přesně před 55 lety (15. března 1962) přišel americký prezident J. F. Kennedy se čtyřmi základními spotřebitelskými právy a odstartoval tak novou éru ochrany spotřebitelů.

Mezi tato práva patřilo právo na bezpečnost výrobků a služeb, právo na informace, právo volby (právo na výběr) a právo být slyšen, které se v první řadě týká reklamací. V roce 1983 vyhlásila Celosvětová spotřebitelská organizace (Customer International) 15. březen Mezinárodním dnem spotřebitelů.

Zároveň byla čtveřice Kennedyho tezí doplněna o další 4 spotřebitelská práva, a to právo na uspokojení základních potřeb, právo na náhradu, právo na spotřebitelskou výchovu a právo na zdravé životní prostředí.

Podle posledního výzkumu agentury STEM/MARK se více než 7 z 10 českých respondentů považuje za spotřebitele II. kategorie a dvě třetiny osob se domnívají, že český spotřebitel není dostatečně chráněn. V porovnání se zbytkem Evropy je jeho postavení hodnoceno jako horší a to hned v několika různých oblastech. Mezi více kritické patří spotřebitelé mezi 45-59 lety a také lidé žijící v Praze.

 

Důvodem špatného postavení, který zmiňuje nejvíce dotazovaných, je horší kvalita potravin proti například německému či rakouskému trhu. Více než polovina spotřebitelů také soudí, že český trh je pro nadnárodní firmy druhořadý. Horší postavení českého spotřebitele může být také dáno nízkou mírou znalosti spotřebitelských práv, tuto variantu podle agentury STEM/MARK uvádí polovina spotřebitelů.

V českém prostředí se objevuje několik kauz, které rezonují veřejným prostorem. V minulých týdnech, na přelomu února a března, se v médiích znovu objevila diskuze na téma dvojí kvality potravin a s tím související horší postavení českého spotřebitele. Není proto divu, že podle výsledků agentury STEM/MARK je tato kauza vnímaná jako nejdůležitější a 9 z 10 spotřebitelů ji považuje za závažnou. Stejně známá je však také kauza Dieselgate, která se týká automobilového koncernu Volkswagen a nepřímo tím i automobilky Škoda. Tuto kauzu považuje za závažnou více než 70 % spotřebitelů a v důležitosti ji řadí na druhé místo. Třetí místo patří kauze dvojí kvality a ceny výrobků drogerie dm v porovnání českého a německého trhu.

Většina českých spotřebitelů je v deklarování svých reakcí poměrně radikální. Průzkum agentury STEM/MARK ukazuje, že v případě jakéhokoliv klamání dvě třetiny spotřebitelů odchází k jiné značce či produktu.  Stížnost státní instituci by neváhali poslat 3 z 5 spotřebitelů a třetina by dokonce uvažovala o podání žaloby na výrobce.

Z výzkumu dále vychází, že český spotřebitel má tendenci rozhodovat se při nákupu více podle ceny než podle kvality. Lidé se cítí pod tlakem – nemají se jak bránit velkým korporacím a domnívají se, že je český spotřebitel pro výrobce a dovozce nevýznamný. Zároveň však poukazují na to, že si spotřebitel nechá všechno líbit a nezná svá práva.

Tento postoj možná změní Dieselgate. Ve výzkumu STEM/MARK deklarovala polovina dotázaných případnou ochotu připojit se k hromadné žalobě, v případě, že by jejich automobil patřil mezi ty s upraveným SW. A téměř stejný počet lidí říká, že by požadovali stejné odškodnění jako v USA.

Výzkum realizovala agentura STEM/MARK na reprezentativním vzorku populace ve věku 18-65 let o velikosti 803 respondentů. Šetření proběhlo v březnu 2017.  

Kontakt: Zbyněk Bureš, 773 602 603;

Čechy pořízení auta na operativní leasing příliš neláká

Operativní leasing není pro fyzické osoby prozatím tak atraktivní, jak by si automobilky a leasingové společnosti přály. Svůj příští vůz jím chtějí financovat pouhá 2 % Čechů.

Osobní automobil patří v dnešní době k běžné výbavě domácnosti. Aktuálně pouze necelých 6 % Čechů uvádí, že auto nemají, a ani jej nechtějí (častěji jsou to lidé nad 45 let věku, Pražané a obyvatelé dalších velkých měst s dobře fungující MHD). Podíl na rozhodování domácnosti o pořízení auta deklarují tři čtvrtiny dotázaných. Prim hrají stále ještě muži, jichž o pořízení rozhoduje téměř 40% (proti 22% žen; ty však v 54% o pořízení spolurozhodují).

Jen každý sedmnáctý respondent uvádí, že svůj současný automobil pořídil prostřednictvím operativního leasingu, a pouze každý pětadvacátý o něm alespoň uvažuje jako o možnosti financování svého příštího vozu. Při uvážení všech dalších možností financování pouze dva lidé ze sta opravdu plánují pořídit svoje příští auto pomocí operativního leasingu. Pro srovnání: financovat auto z úspor hodlá každý čtvrtý a úvěrem každý dvacátý respondent. Pro úplnost je třeba dodat, že téměř třetina Čechů zatím nemá jasno v tom, jak bude pořízení svého dalšího automobilu financovat.

 

 

Pozitivnější postoj k operativnímu leasingu mají lidé s VŠ vzděláním, lidé, kteří si plánují pořídit své další auto jako nové, a lidé s dobrou informovaností o operativním leasingu. Mezi nejčastěji zmiňované výhody operativního leasingu patří, že není třeba řešit prodej vozidla a skutečnost, že při opakovaném využití mohou lidé stále jezdit v podstatě novým autem.

Naproti tomu hlavními bariérami operativního leasingu je fakt, že kupující nikdy nezíská automobil do osobního vlastnictví, a víra, že v době pořízení auta bude mít člověk dostatek úspor, aby si mohl vůz koupit ze svého.

Obecné povědomí o operativním leasingu je rovněž relativně nízké. Dobrou informovanost (včetně přímé zkušenosti) deklaruje pouze 17 % respondentů, častěji jsou to muži, lidé v produktivním věku, vysokoškoláci a respondenti, kteří si plánují pořídit svůj příští automobil jako nový. Není bez zajímavosti, že polovina Čechů se špatnou znalostí operativního leasingu upřednostní před pořízením zcela nového automobilu pořízení ojetiny.

 

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 512 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 15 až 59 let.

E-shopy lákají ženy svou rychlostí, muže zase na nižší ceny

Jak je na tom česká populace s nakupováním na internetu? Kdo na internetu nakupuje a z jakých důvodů? A naopak kdo jsou ti, co e-shopům příliš nefandí a co je k tomu vede? Jaké zboží se přes e-shopy nejčastěji nakupuje? A které internetové obchody patří mezi ty nejznámější? Právě na tyto otázky hledala v únorovém reprezentativním výzkumu odpovědi agentura STEM/MARK.

Z výsledků výzkumu agentury STEM/MARK vyplývá, že více než dvě třetiny populace (70 %) nakupují prostřednictvím internetu. Mezi pravidelně nakupující internetové zákazníky patří častěji muži, mladší lidé (18-29 let), vysokoškolsky vzdělaní a lidé z velkých měst, především pak z Prahy. Mezi těmi co na internetu doposud nenakupují, ale tuto možnost do budoucnosti zvažují, patří především lidé s nižším vzděláním (základní či vyučen). Naopak mezi ty, kteří nenakupují přes internet a ani to nezvažují, patří lidé starší 60 let.

Mezi důvody, proč lidé nenakupují přes internet, jsou uváděny: absence či nevyužívání internetu, nemožnost si zboží prohlédnout či vyzkoušet, tedy preference kamenných obchodů a nedůvěra či špatná zkušenost, která se týká především problémů s reklamací zboží. U starších lidí je často tím hlavním důvodem právě absence internetového připojení, nebo to, že internet sami nevyužívají. Kamenné obchody pak preferují především lidé z Moravy.

Výhodu nakupování po internetu lidé spatřují především v pohodlnosti, rychlosti a úspoře času, ale mnohdy i peněz. Zboží na internetu je univerzálně dostupné, tedy lze sehnat i to, co v kamenných obchodech běžně chybí. Další výhodou je i srovnávání cen, mnohdy lze konkrétní typ zboží porovnávat skrze více internetových obchodů zároveň. Zatímco ženy upřednostňují častěji rychlost a úsporu času, muži častěji spoléhají na nižší ceny. Mladí lidé oceňují i výběr ze širokého sortimentu. E-shopy můžou být zároveň i místem určité inspirace. Jeden z respondentů k tomu dodává: „Na internetu spíš hledám inspiraci a pak si to koupím v kamenném obchodě.“

Nejčastěji se na internetu nakupuje elektronika, oblečení, zboží pro dům a zahradu, sportovní a turistické vybavení či kosmetika a parfémy. Šedesátníci a starší častěji nakupují zboží pro dům a zahradu, mladší zase elektroniku a dětské zboží. U vysokoškolsky vzdělaných lidí pak převažuje sportovní a turistické vybavení či knihy. Novým trendem začíná být i nákup potravin přes internet a to především pro lidi z větších měst (Praha) a vysokoškolsky vzdělané. Ohledně konkrétního internetového obchodu byla nejvyšší míra spontánní znalosti zaznamenána u Alzy.cz. Vybavily se i internetové obchody jako Mall.cz, CzechComputer.cz či Aukro.cz.

Marketingového výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím telefonického dotazování (CATI) se zúčastnilo 500 osob reprezentujících českou populaci.

Úspěšný youtuber? Kreativní a nápaditá osobnost

YouTube je největší internetový server pro sdílení videosouborů. Agentura STEM/MARK se rozhodla zjistit, jestli Češi YouTube sledují, které tematické oblasti je zajímají, kolik času na YouTube sledováním a vyhledáváním videí stráví, nebo jaký je budoucí potenciál serveru YouTube. Zajímalo nás také, jak se internetová populace staví k fenoménu tzv. youtuberů.

Z výsledků výzkumu agentury STEM/MARK vyplývá, že většina internetové populace (94 %) YouTube zná. Více než čtyři pětiny YouTube sami využívají ke sledování a vyhledávání videosouborů. Mezi lidi, kteří sledují YouTube denně (35 %), patří častěji muži a mladší generace (15-29 let). Naopak pro jednu pětinu starší generace (45-59 let) je YouTube stále neznámou platformou. To znamená, že zatímco téměř všichni z mladší generace, kteří YouTube znají, jej zároveň i sledují, s rostoucím věkem se sledovanost již lineárně snižuje. Deklarovaná průměrná doba, kterou aktivní účastníci jako celek stráví sledováním a vyhledáváním videí, je pak přibližně 6-7 hodin týdně.

U těch, kteří sledují YouTube, je zájem především o hudbu (81 %), zábavu obecně (48 %), filmy a seriály (46 %) či vzdělávání se (24 %). Mírnější zájem je pak o sport, hry a kulturu. Zatímco muži se zajímají především o sport, hry a zprávy, ženy sledují častěji téma zdraví. Muži se zdají být vzhledem k tématům a informační hodnotě náročnějšími diváky. Pro lidi s nižším vzděláním a lidi z menších obcí (do 5 tisíc obyvatel) je zajímavé častější sledování formátu 360 stupňů, které umožňuje interaktivně cestovat po světě.

Popularita YouTube byla potvrzena i prostřednictvím některých výroků respondentů. Více než polovina z těch, kteří YouTube sledují, se domnívá, že jeho sledování může vést až k závislosti, ale také, že se díky němu cítí být informovanější. Téměř polovina pak  zastává názor, že YouTube plnohodnotně nahrazuje televizi. Jedna třetina lidí si dokonce dokáže představit adresu YouTube.com jako domácí stránku. 

Výzkum agentury STEM/MARK sledoval i znalost ohledně youtuberů a více než tři čtvrtiny internetové populace povědomí o nich potvrdilo. Alespoň jednoho youtubera sleduje jedna pětina internetové populace. Sledování youtuberů je opět doménou převážně nejmladší generace. Na osobě youtubera jeho diváci nejvíce oceňují kreativitu či nápady, vtip a osobitý projev. Z tematických žánrů nejvíce táhnou vlogy (video blog), let ‘s play (videozáznam z průběhu hraní hry). U žen je specifickým stylem tzv. beauty (módní a kosmetická videa). Mezi nejoblíbenější zmiňované youtubery patří např.: FattyPillow, GoGoMan či Haggy.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 505 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 15 až 59 let.

Čechům chybí motivace k třídění odpadu

S Novým rokem přicházejí i novoroční předsevzetí, která nemusejí zlepšit pouze náš osobní život, ale i život v našem okolí.  Agentura STEM/MARK se rozhodla zjistit, jestli Češi třídí odpad, případně který více a který méně, identifikovat bariéry, které nám v třídění odpadu brání, a stupeň (ne)znalosti správných způsobů třídění. Přemýšlíme vůbec o tom, jak ve svém každodenním životě ovlivňujeme životní prostředí?

Z výsledků výzkumu agentury STEM/MARK vyplývá, že více než tři čtvrtiny internetové populace (78 %) přemýšlejí, jak ovlivňují životní prostředí a zároveň věří, že způsob, jakým nakládají s odpadem, má nějaký smysl. Mladí lidé do 30 let přemýšlejí častěji o tom, jak svým působením ovlivňují životní prostředí. Naopak starší generace (45-60 let) častěji věří, že způsob, jakým nakládají s odpadem, má nějaký význam. To znamená, že zatímco mladí o třídění více přemýšlejí, ti starší to častěji rovnou vykonají. Tendence k „zelenému myšlení“ je častěji patrná u vysokoškolsky vzdělaných lidí z větších měst.

Většina lidí třídí tři základní typy odpadu (plast, papír a sklo), méně než polovina pak nápojové kartony a jedna třetina ještě kov a rostlinný odpad. Polovina lidí se domnívá, že třídění odpadu znesnadňují přeplněné kontejnery, jejich nízký počet či dostupnost od bydliště. Další bariéry shledávají v lenosti či bezohlednosti lidí a nízké informovanosti o správném třídění odpadu. Ženy zmiňují i problém s nedostatkem místa a považují za neestetické mít v domácnosti více košů na tříděný odpad.

Výzkum agentury STEM/MARK porovnával i deklarovanou a skutečnou znalost – jakým způsobem správně třídit odpad. Nejčastěji lidé svou znalost hodnotili jako střední (57 %) nebo vysokou (35 %). I skutečná znalost, kde lidé rozeznávali barvy jednotlivých základních kontejnerů (plast, sklo a papír) je vysoká (79 % lidí označilo správně všechny tři barvy).

Znalost ale není všechno – důležitá je i ochota. Polovina lidí uvedla, že je ochotna ujít se tříděným odpadem ke kontejneru vzdálenost do sta metrů. Méně než polovina pak vzdálenost do 500 metrů. Delší vzdálenost než 500 metrů už jen necelá desetina lidí. Ochota či motivace klesá také kvůli nedůvěře k dalšímu nakládání s tříděným odpadem. K tomu jeden ilustrující citát: „Nakonec stejně přijede auto a vysype vše dohromady, takže si kolikrát říkám, že to opravdu nemá cenu třídit.“

Z výpovědí internetové populace je cítit určitá apatie. Na otázku – jak zlepšit situaci nakládání s odpadem, nepřišla více než polovina lidí s žádným nápadem. Necelá jedna pětina se pak domnívá, že je třeba větší množství specifických kontejnerů a častější vyvážení. Pouze jedna třetina lidí se totiž domnívá, že počet kontejnerů je plně dostačující. Část lidí (14 %) se domnívá, že zlepšení situace může spíše napomoci větší informovanost a finanční motivace lidí, kteří třídí odpad poctivě.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 512 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 15 až 59 let.