Archiv pro rubriku: Tisková zpráva

Čechům chybí motivace k třídění odpadu

S Novým rokem přicházejí i novoroční předsevzetí, která nemusejí zlepšit pouze náš osobní život, ale i život v našem okolí.  Agentura STEM/MARK se rozhodla zjistit, jestli Češi třídí odpad, případně který více a který méně, identifikovat bariéry, které nám v třídění odpadu brání, a stupeň (ne)znalosti správných způsobů třídění. Přemýšlíme vůbec o tom, jak ve svém každodenním životě ovlivňujeme životní prostředí?

Z výsledků výzkumu agentury STEM/MARK vyplývá, že více než tři čtvrtiny internetové populace (78 %) přemýšlejí, jak ovlivňují životní prostředí a zároveň věří, že způsob, jakým nakládají s odpadem, má nějaký smysl. Mladí lidé do 30 let přemýšlejí častěji o tom, jak svým působením ovlivňují životní prostředí. Naopak starší generace (45-60 let) častěji věří, že způsob, jakým nakládají s odpadem, má nějaký význam. To znamená, že zatímco mladí o třídění více přemýšlejí, ti starší to častěji rovnou vykonají. Tendence k „zelenému myšlení“ je častěji patrná u vysokoškolsky vzdělaných lidí z větších měst.

Většina lidí třídí tři základní typy odpadu (plast, papír a sklo), méně než polovina pak nápojové kartony a jedna třetina ještě kov a rostlinný odpad. Polovina lidí se domnívá, že třídění odpadu znesnadňují přeplněné kontejnery, jejich nízký počet či dostupnost od bydliště. Další bariéry shledávají v lenosti či bezohlednosti lidí a nízké informovanosti o správném třídění odpadu. Ženy zmiňují i problém s nedostatkem místa a považují za neestetické mít v domácnosti více košů na tříděný odpad.

Výzkum agentury STEM/MARK porovnával i deklarovanou a skutečnou znalost – jakým způsobem správně třídit odpad. Nejčastěji lidé svou znalost hodnotili jako střední (57 %) nebo vysokou (35 %). I skutečná znalost, kde lidé rozeznávali barvy jednotlivých základních kontejnerů (plast, sklo a papír) je vysoká (79 % lidí označilo správně všechny tři barvy).

Znalost ale není všechno – důležitá je i ochota. Polovina lidí uvedla, že je ochotna ujít se tříděným odpadem ke kontejneru vzdálenost do sta metrů. Méně než polovina pak vzdálenost do 500 metrů. Delší vzdálenost než 500 metrů už jen necelá desetina lidí. Ochota či motivace klesá také kvůli nedůvěře k dalšímu nakládání s tříděným odpadem. K tomu jeden ilustrující citát: „Nakonec stejně přijede auto a vysype vše dohromady, takže si kolikrát říkám, že to opravdu nemá cenu třídit.“

Z výpovědí internetové populace je cítit určitá apatie. Na otázku – jak zlepšit situaci nakládání s odpadem, nepřišla více než polovina lidí s žádným nápadem. Necelá jedna pětina se pak domnívá, že je třeba větší množství specifických kontejnerů a častější vyvážení. Pouze jedna třetina lidí se totiž domnívá, že počet kontejnerů je plně dostačující. Část lidí (14 %) se domnívá, že zlepšení situace může spíše napomoci větší informovanost a finanční motivace lidí, kteří třídí odpad poctivě.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 512 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 15 až 59 let.

Reklama vadí především v městských centrech

Problematika tzv. „vizuálního smogu“ začíná rezonovat ve veřejných debatách stále častěji a proto se agentura STEM/MARK zeptala na názor i české internetové populace. Kde je reklama nejčastěji zaznamenávána a v jaké formě? Na jakých místech může působit nevhodně? A kolik reklamních sdělení přibližně zaznamenáme? Právě na tyto otázky hledala v říjnu 2016 odpověď agentura STEM/MARK.   graf2

Pokud chceme porovnat, kde nejvíce reklamu registrujeme, ukazuje se, že kromě bezkonkurenčního působení reklamy v médiích (kde ji nejčastěji zaznamenávají 2/3 dotázaných), má významný účinek i reklama venkovní, tedy na ulicích, silnicích či v prostředcích hromadné dopravy. Reklamou ve veřejném prostoru se cítí být nejčastěji oslovována polovina respondentů. A pro téměř polovinu internetové populace (46 %) je reklama dokonce všude. Zároveň existuje souvislost mezi pocitem „všudypřítomné“ reklamy a obecně negativnějšímu naladění vůči reklamám. To může naznačovat, že lidé dokážou tolerovat reklamu spíše v médiích, kam je přístup dobrovolný, ale už mají problém s tím, když se vnucuje do jejich každodenního života.

Podle výsledku výzkumu agentury STEM/MARK tento předpoklad podporuje i tvrzení poloviny internetové populace (49 %), která uvádí, že jí reklama ve veřejném prostoru skutečně vadí. Reklama ve veřejném prostoru vadí méně ženám, což souvisí s jejich častější zálibou v nakupování, díky které dokážou být k reklamě tolerantnější. Naopak víc vadí lidem s VŠ vzděláním. Důvody, proč reklama ve veřejném prostoru vadí, častěji zpochybňují samotný výskyt této reklamy (nevhodné umístění v dané lokalitě, velikost plochy reklamy), méně často jsou obsahového charakteru (nízká informační hodnota, tematické zaměření či grafické zpracování). Jeden z respondentů k tomu dodává: „Reklamy by měly zůstat na internetu nebo na nástěnkách. Zbytečně ničí okolí“. Pokud jde o formu nejčastěji zaznamenané venkovní reklamy, jde hlavně o plakáty či letáky menších rozměrů (52 %), které dostihují billboardy a bannery větších rozměrů (41 %). Poslední dobou se začínají množit i elektronkové a diodové tabule (především v městských částech), lidé je ale zdaleka tak často nevnímají (pouze 4 %). Je otázkou, zda je jich skutečně stále malé množství, nebo je více ignorujeme.

Ptáme-li se, kolik reklam respondenti zaznamenali za poslední 3 dny, odpovědi se pohybují v průměru okolo 10-20 reklam. Více reklam zaznamenávají muži než ženy, mladší generace než starší a lidé z větších měst (charakteristická je především Praha) než venkova. Opět se potvrzuje souvislost mezi množstvím reklamy, které člověk vnímá, a jeho naladění vůči reklamě. Lidé s pozitivnějším vztahem k reklamě a nakupování deklarují méně zaznamenaných reklam, než lidé s opačným postojem. A ještě citát: „Vadí mi, že člověk už nemůže v klidu ani projit po ulici, aniž by se někdo nesnažil zmanipulovat mu mozek reklamou“.graf3

 

Mezi nejčastější veřejná místa, kdy lidem umístění reklam vadí, patří náměstí (59 %), veřejné budovy (55 %) a okolí silnic (54 %). Dále vadí reklama „na lidech“ (ve smyslu chodící živé reklamy) a u okrajů městských či venkovských oblastí. To může souviset i s tím, že mimo město hledají lidé většinou více klidu. V této souvislosti by více než polovina lidí (58 %) byla dokonce ochotná podpořit případnou iniciativu za regulaci venkovní reklamy. Úspěch by sklidila především u mužů, mladších lidí a vysokoškolsky vzdělané populace. Důvody podpory této případné iniciativy nejsou pouze zdravotně-bezpečnostní, ale i určitá touha po vzhledově atraktivnějším prostředí. Jeden z dotazovaných v této souvislosti dodává: „Raději vysázené květiny a stromy než velké billboardy“.

 Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování se zúčastnilo 511 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 15 až 59 let.

Byl jsem panna a teď je ze mě lev?

Nedávno na internetu vzbudila pozornost zpráva, že většina populace podle nových propočtů dráhy Slunce spadá pod jiné znamení tradičního evropského horoskopu, než si doposud myslela. Proto se agentura STEM/MARK rozhodla zjistit, jak lidé vnímají horoskopy, jestli jim věří, jakou s nimi mají zkušenost a zda by se se svým „novým“ znamením ztotožnili.

Podle výzkumu agentury STEM/MARK se ukazuje, že horoskopy jsou stále populární, neboť většina internetové populace si je s chutí alespoň někdy přečte. Nicméně za posledních 5 let zájem o ně mírně klesl. Jádro skalních příznivců horoskopů, kteří je sledují a čtou pravidelně, zůstává stejné a netvoří ani desetinu (7 %) internetové populace. Naopak více než pětina oslovených se o horoskopy vůbec nezajímá, nečte je a ani jim nevěří.graf1

Z horoskopů je u nás známý především zvěrokruh (77 % oslovených jej čte alespoň někdy). Ovšem existuje nepřeberné množství typů horoskopů, které pocházejí z odlišných kultur a jsou založeny na různých filosofiích i náboženstvích. Na druhém místě s větším odstupem je u nás horoskop čínský (26 %) a třetí místo obsadil horoskop keltský (6 %). Ostatní horoskopy jako např. egyptský, indický či indiánský zajímají oslovené jen výjimečně.

Co se týká důvěry v horoskopy, z průzkumu agentury STEM/MARK vyplývá, že oslovení spíše důvěřují tomu, že znamení zvěrokruhu, ve kterém se člověk narodí, ovlivňuje povahu člověka, než jednotlivým horoskopům sepsaným pro určité období. V souvislost mezi znamením zvěrokruhu a povahou věří více než polovina internetové populace (55 %). U samotných horoskopů už je to méně než třetina (31 %). Horoskopům více důvěřují také lidé se zkušeností s návštěvou astrologa, který jim vytvořil osobní horoskop. Desetina oslovených udává, že si nechala od astrologa takový osobní horoskop sestavit. Většina těchto klientů pak byla spokojena, protože alespoň něco z předpovědi se vyplnilo a důvěra k takto vypracovaným horoskopům se spíš zvýšila nebo zůstala na stejné úrovni. Ovšem čtvrtině klientů se předpovídané události spíše nevyplnily.

Obecně je tématika horoskopů a znamení zvěrokruhu bližší ženám, které se o ni více zajímají a více jim věří. Naopak muži a vysokoškolsky vzdělaní lidé deklarují, že se od této oblasti více distancují. Ale i mezi muži je třetina, kterou vypracování osobního horoskopu láká. Celkově více než polovina oslovených uznává, že je pro ně vytvoření vlastního horoskopu astrologem přípustné, o trochu méně je to u využití služeb profesionální kartářky.graf2

V minulých týdnech internetem kolovala zpráva, že pracovníci NASA v jednom dětském článku při vysvětlování rozdílů mezi astronomií a astrologií upozornili, že od doby, kdy staří Babyloňané před asi 3000 lety vynalezli zvěrokruh, se dráha Slunce změnila. Jelikož podle dráhy Slunce jsou počítána znamení zvěrokruhu, došlo by tak k řadě změn. Jednotlivá znamení odpovídají podle těchto nových výpočtů jiným dnům a navíc přibylo 13. znamení zvěrokruhu, tzv. Hadonoš. Většina lidí tak teoreticky spadá pod jiné znamení zvěrokruhu než dříve.

Přestože tato kauza vyvolala v zahraničí velké ohlasy a především ve Spojených státech rozproudila mnohé debaty na sociálních sítích, u nás ji tolik lidí nezaznamenalo. Tři z deseti dotázaných o této kauze slyšeli. A když už o ní slyšeli, pouze třetina z nich si zjišťovala, jaké má znamení zvěrokruhu podle tohoto „nového“ výpočtu. I když bylo ve výzkumu agentury STEM/MARK nové rozložení znamení zvěrokruhu veřejnosti představeno, dvě třetiny by stále zůstaly u svého „starého“ znamení. Pouze necelá desetina by se přiklonila ke znamení novému.

 

Původní zvěrokruh Zvěrokruh podle nových výpočtů
Beran 21.3. – 20.4. 18.4. – 13.5.
Býk 21.4. – 21.5. 13. 5. – 21.6.
Blíženci 22.5. – 21.6. 21.6. – 20.7.
Rak 22.6. – 22.7. 20.7. – 10.8.
Lev 23.7. – 22.8. 10.8. – 16.9.
Panna 23.8. – 22.9. 16.9. – 14.10.
Váhy 23.9. – 23.10. 14.10. – 23.11.
Štír 24.10. – 22.11. 23.11. – 29.11.
Hadonoš 29.11. – 17.12.
Střelec 23.11. – 21.12. 17.12. – 20.1.
Kozoroh 22.12. – 20.1. 20.1. – 16.2.
Vodnář 21.1. – 20.2. 16.2. – 11.3.
Ryby 21.2. – 20.3. 11.3. – 18.4.

 

 

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování se zúčastnilo 511 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 15 až 59 let.

Český Goodwill

STEM/MARK získal Český Goodwill 2016 – ocenění pro podnikatele a společnosti, kterých si lidé váží

STEM/MARK převzal ocenění za 1. místo v kategorii Mecenáš v rámci 4. ročníku Český Goodwill. Zároveň se umístil na 4. místě ze všech nominovaných společností v hlasování veřejnosti. Více na: http://www.ceskygoodwill.cz/

Toto ocenění patří mezi nejcennější, která STEM/MARK dosud získal. Odměněna tak byla nejen dlouholetá spolupráce a podpora řady charitativních a prospěšných projektů (Cesta domů, Pomocné tlapky, Pediatrické oddělení na Bulovce, ADRA, Lékaři bez hranic, Člověk v tísni a jiné), ale také aktuální snaha STEM/MARK rozvířit debatu o Generaci 55+ a změnit pohled společnosti na lidi po padesátce.

STEM/MARK se zaměřuje na lidi v předdůchodovém a nastupujícím důchodovém věku a snaží se vyvracet různé mýty a stereotypy spojované se seniory, zejména pak jejich bonitou. V české populaci jsou jistě senioři, kterým se daří špatně. Existuje také skupina lidí, kteří nemají dost zdrojů na snadný život, ale, jak říkají, vyjdou. Zajištěných a velmi dobře zajištěných je podle výzkumu mezi seniory přes 40 %, což je cca jeden milion lidí. Výsledky výzkumů STEM/MARK už delší dobu ukazují, že se jedná o velmi zajímavou a perspektivní cílovou skupinu v mnoha oblastech, kde to často příliš nečekáme – online nakupování, využívání nových technologií, důrazu na kvalitu zboží, ale třeba i cestování.

Naše zjištění lze shrnout do motta „Lidé 55+ jsou zajímavou cílovou skupinou, o kterou se nebudeme muset starat. Naopak, někteří z nich by se mohli starat o nás.“

pic1

Lidé z bonitní Generace 55+ dovedou říci, o čem sní. Na rozdíl od mnohých jiných však své sny mohou a chtějí měnit v realitu. Mají na to dostatek zdraví, času, chuti i zdrojů. Více na:http://www.slideshare.net/stemmark/generace-55

 

Petr Böhm

20.10.2016

Pokémon GO – nový fenomén?

nahled Z výzkumu agentury STEM/MARK, který proběhl v září, vyplývá, že valná většina (96 %) internetové populace ve věku 15-59 let už slyšela o hře pro mobilní telefony Pokémon GO. Tuto hru si ale vyzkoušelo, či aktivně hraje pouze zlomek z nich (9 %). Důvody, proč se tato hra  nezískala širší hráčskou základnu, jsou spíše „praktického“ charakteru (neláká či chybí čas), než „technologicko-instrumentálního“ charakteru (málo výkonný mobil, čerpání internetových dat, vybíjení baterie).

Proč lidé nechytají pokémony?
Rozebereme-li praktické důvody, tak tři čtvrtiny nehráčů tato hra vůbec neláká (75 %) nebo na ni nemají čas (36 %). Pokud jde o důvody technického rázu, tak nejčastějším problémem je zbytečné čerpání internetových dat (14 %), dále nedostatečně výkonný mobil a rychlé vybíjení baterie (oba důvody zmínila cca desetina nehráčů). Technická omezení zmiňuje nejčastěji nejmladší věková kategorie, která zároveň představuje skupinu s nejvyšším hráčským potenciálem.

Kdo tedy hru Pokémon GO vlastně hraje?
Hráči se tedy rekrutují především z nejmladší věkové kategorie do 30 let. Častěji hrají muži (64 %), než ženy (36 %). Lidé z města hrají častěji (70 %) než lidé z venkova, což ale může souviset i s virtuální realitou hry Pokémon GO, která u venkovských oblastí není natolik rozmanitá, jako ve větších městech. Pokud bychom se chtěli pokusit definovat typického hráče Pokémon GO, můžeme jej popsat jako mladšího muže mezi 15-29 lety z většího města a osobnostním rysem spíše extroverta.

Co je na hře Pokémon GO atraktivní?
pic1Jak vyplývá z výzkumu agentury STEM/MARK, nejatraktivnější je chytání virtuálních zvířátek (71 % hráčů). S tím souvisí i vylepšování či vývoj pokémonů (58 %) nebo pěstování pokémonů z vajec (49 %). Tyto atributy bychom mohli považovat spíše za virtuální stránku hry. Na aplikaci je ale zajímavá také možnost hraní s přáteli (53 %) a objevování nových míst v reálném světě (38 %). Hra tedy úspěšně staví mosty mezi virtuální realitou a mezilidskou interakcí.

 
Implementoval se Pokémon GO do každodenního života hráčů?
Někteří hráči Pokémon GO (29 %) zaznamenali i změny ve způsobu trávení svého volného času – více času tráví venku a poznávají nová místa. Změny vnímají pozitivně i přesto (nebo právě proto), že větší osobní aktivita a pohyb není u počítačových a mobilních her příliš obvyklý. Jeden z respondentů k tomu dodává: „Více času věnuju procházkám, hodně fotím, protože nalézám zajímavá místa, o kterých jsem nevěděl“. A vtipná příhoda v souvislosti s hrou? „Byla jsem tak zabraná do hraní, že jsem narazila do lampy“. Aktivizační schopnosti hry oceňují sice i nehráči, zároveň ale pociťují skepsi z toho, že není úplně v pořádku, když nás k chození ven motivuje mobilní hra. Není tedy všechno zlato, co se třpytí?

graf2
 

Jaká může být budoucnost hry Pokémon GO?

Otázka zní, zda čeká Pokémon GO dynamický vývoj nebo pozvolná stagnace. Pasivní pozorovatelé jsou zde více skeptičtí, než aktivní hráči. Ačkoliv tato hra může prožívat určitou stagnaci v dynamickém nárůstu účastníků, nelze ji z toho důvodu řadit do propadliště dějin. Podle mínění čtvrtiny dotázaných (27 %) má právě hra Pokémon GO potenciál se dále vyvíjet a vylepšovat – tedy nabízet nové, ale především neočekávané možnosti. I zde jsou více optimističtí aktivní hráči (49 %).   graf1


Tématem herní aplikace pro chytré mobilní telefony „Pokémon GO“ se zabývala společnost STEM/MARK. On-line šetření prostřednictvím Českého národního panelu
se zúčastnilo 509 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku od 15 do 59 let. Terénní fáze výzkumu se uskutečnila v období od 12. do 15. září 2016.

 

 

 

 

 

Pořadatel je rozhodující kritérium pro letní tábor

Pořadatel tábora je rozhodujícím kritériem při výběru

Vzpomínáte si na své dětství? Trávili jste ho také buď u babičky, nebo na táborech? Tehdy se jednalo o dvou a více týdenní výjezdy do pustiny, kde se dala dělat spousta zábavných věcí jako spaní v chatrných chatkách nebo stanech, vodní války a podobně. I dnes jsou dětské tábory ve spoustě rodin poměrně pevnou součástí prázdninového programu.

Ve druhé polovině června má podle posledního průzkumu agentury STEM/MARK většina rodičů (86% rodičů dětí mezi 5-17 lety) o plánech na léto poměrně jasno. Na nějakou z variací dětského tábora se své dítko rozhodlo poslat 42 % rodičů a téměř stejně tolik (44%) jej této zkušenosti vystavit letos nehodlá. Výsledky minulých výzkumů vycházejí podobně, což naznačuje, že se situace v posledních dvou letech nijak výrazně neproměnila.  graf2

Na plné čáře v letošním roce vedou tábory se sportovní tématikou (volí je 35% rodičů), ať už se jedná o tábor obecně sportovní, nebo s konkrétnějším zaměřením jako vodácký nebo fotbalový tábor. Dále jsou mezi rodiči preferovány tábory bez bližšího zaměření, jejichž cílem je děti vhodně zabavit, například hrou nebo podobnými aktivitami. Tuto variantu volí podle výsledků agentury STEM/MARK 29% rodičů. V posledních letech se také do módy vrací skautské tábory, kde se děti učí základním znalostem a dovednostem potřebným k přežití v přírodě. Na takový tábor míří zhruba 10% dětí.

Existují dvě nejrozšířenější varianty tábora – pobytový tábor a tábor příměstský. Pobytový tábor i dnes odpovídá tomu, na co jsme byli zvyklí my i naši rodiče. Jedná se o výjezd s ubytováním. Tato forma je i dnes velmi oblíbená, děti tam má v letošním roce v plánu poslat 58% rodičů, standardně na dobu jednoho nebo dvou týdnů. Příměstský tábor je naopak variací na školku či družinu, děti přespávají doma a jsou na táboře jen po dobu, kdy jsou rodiče v práci. Tuto formu tábora se letos chystá jednoznačně zvolit 26% rodičů a další ji zvažují.

Nabízí se otázka, podle čeho vybrat ten pravý tábor? Důležitými kritérii při výběru jsou tento rok pořadatelé tábora, případná předchozí vlastní zkušenost a také reference. Průzkum agentury STEM/MARK dále ukazuje, že reference od známých jsou navíc jedním z nejčastějších zdrojů, ze kterého rodiče čerpají o táborech informace. Mužům jsou velkou inspirací také samotné děti, které přijdou s nápadem, kam by chtěly jet, ženy víc hledají informace na internetu.  graf1

Přestože cena není tedy tím nejzásadnějším kritériem, je stále důležitá. Cena za jedno dítě v 76 % případů nepřesáhne 4000 Kč. Liší se však samozřejmě podle typu a délky tábora. Za týdenní příměstský tábor, zaplatí rodič v průměru 1800 Kč, za stejně dlouhý pobytový to bývá okolo 3200 . Mezi týdenním pobytovým a dvoutýdenním pobytovým však paradoxně takový rozdíl nebývá, za čtrnáctidenní tábor se cena vyšplhá zhruba na 3900 Kč.

Výzkum realizovala agentura STEM/MARK na reprezentativním vzorku online populace ve věku 15-59 let o velikosti 514 respondentů. Šetření proběhlo v červnu 2016.  

 

STEM/MARK šlape do práce!

A že to k nám je někdy docela fuška*. Ani tahle každodenní časovka do vrchu nás neodradila od účasti v šestém ročníku celostátní soutěže „Do práce na kole“, ba právě naopak. Ať už jedeme na kole, na koloběžce nebo jdeme pěšky, tak nás baví překonávat překážky, a nenecháme se jen tak něčím odradit. Nakonec jsme v květnu dohromady urazili neuvěřitelných 1853,7 km!

SM_na_kole

S/M tým „Do práce na kole“, zleva: Matěj, Zuzka, Adéla, Jitka, Roman, Honza, Milan a Ivanino kolo. Místo Ivany, která nemohla**. Ivanino kolo drží Jitka. Ale kde je Jitčino kolo?

Předkládáme kvantifikovaný výčet osobních dobrodružství, která nás za měsíc šlapání do práce a z práce potkala:

10x nám ústa, oči a nos zaplnil poletující hmyz

6x jsme se cestou cpali párkem v rohlíku

4x jsme spadli z kola, ale hrdinně pokračovali v cestě do práce, na Bulovku, za výzkumy

4x nás přepadly kroupy či pořádný slejvák

3x se nám zamotala tkanička do přemykače

3x nás málem srazil šílený spolucyklista

2x jsme byli pokálení od ptáka

2x došlo na natažený sval

2x jsme si vyšlapali bolestivé puchýře

2x jsme navigovali ztracené cizince

Kolegu na koloběžce hned 2x předjela desetiletá holčička na kole, kterou hecoval její tatínek, že se přece nenechá předjet od koloběžky. Holčičku to moc nebavilo, ale kolega přijel do práce o 10 minut dřív

1x jsme píchli

1x jsme jeli domů potmě kvůli zapomenutému světlu

1x jsme potkali opravdového Škromacha v kraťasech na kole a 1x Šídla na bruslích

1× jsme viděli ledňáčka a 1× bukače nebo kvakoše nočního

1x jsme nezištně pomohli invalidovi

1x převezli heliový balon s jednorožcem – neuletěl

1x převezli v boční cyklobrašně hmoždíř o hmotnosti 5,7 kg – nerozbil se

Jen 1x jsme cestou zabloudili!

A nezlomily jsme si za tu dobu žádný podpatek!

Zkrátka jsme zocelení a zoceleny a těšíme se, jaké výzkumnické výzvy pro nás přichystáte, protože ne jen sportem je člověk živ, že :).

* Pro ty, kteří to nevědí, STEM/MARK sídlí na kopci zvaném Bulovka podle hraběte Bernarda Bulle z Bullenau, majitele vinice, kterou zde zakládal Karel IV.

** Tento radostný příběh má bohužel i smutnější dohru (tím Vás však nechceme od sportu odradit). Poslední květnový den spadla kolegyně Ivana cestou do práce z kola. Na pracoviště sice hrdinně dojela, ale se zlomeným loktem. Ještě ten den jí operovali, na Bulovce. Naštěstí se operace povedla a Ivana se rychle v práci:) zotavuje.

Naklikejte si ideální pizzu a my vám řekneme, co je pro vás důležité

V rámci týdne inovací jsme si vytvořili novou dotazovací metodiku, která vznikla na objednávku Petra Gajduška, našeho specialisty na finanční výzkum. Pracovně jí říkáme licitátor a měří intenzitu zájmu o vlastnosti produktu nebo služby v kombinaci s celkovou cenou. Jak to funguje? Respondent zaklikává různé doplňkové vlastnosti produktu, které mění cenu (obvykle produkt zdražují). My sledujeme posloupnost přidávání a odebírání jednotlivých atributů v závislosti na celkové ceně a usuzujeme z toho na jejich důležitost.

Jako příklad nám poslouží ideální pizza. Každý máme svou představu o tom, jaké má mít ingredience na povrchu. Z jednotlivých položek/ingrediencí si respondent vybírá ty, které má nejraději. Zároveň s tím se automaticky přepočítává celková cena pizzy. Díky licitátoru víme, které ingredience vybral jako první, které následně vyřadil, kvůli ceně, a které nakonec zůstaly.

https://www.tydeninovaci2016.cz

licitator_4

Další snídaňová ochutnávka z výzkumů STEM/MARK

Na pravidelné snídani pro klienty spojující palačinky s novinkami z naší výzkumnické kuchyně jsme se tentokrát zaměřili na lidi v předdůchodovém a nastupujícím důchodovém věku a na vyvracení různých mýtů a stereotypů spojovaných se seniory zejména pak jejich bonitou. Zajištěných a velmi dobře zajištěných je podle našeho výzkumu, který proběhl na obecné populaci a panelu Dialog v generaci 55-74 let, přes 40%. Výsledky našich výzkumů už delší dobu ukazují, že se jedná o velmi zajímavou a perspektivní cílovou skupinu v mnoha oblastech, kde to často příliš nečekáme – online nakupování, využívání nových technologií, důrazu na kvalitu zboží, ale třeba i cestování.

Zároveň jsme měli možnost představit některé naše nově využívané výzkumné produkty – kvalitativní online komunity a pasivní měření chování na internetu pomocí nástroje S/MARLOWE a jejich garanty, čerstvé posily našeho klientského oddělení Zuzanu Hájkovou a Jiřího Axmana.

Výstupy z výzkumu Generace 55+ jsou k dispozici zde.pic_1

Jan Tuček, Jiří Axman, Pavel Šimoník a Zuzana Hájková
Fotografie: Jiří Koťátko, Economia

pic_2

Libor Berka, Michel Fleischmann, Michaela Romoliniová, Jiří Axman, Karel Novotný
Fotografie: Jiří Koťátko, Economia

pic_3

Vařící manažer
Fotografie: Jiří Koťátko, Economia

 

Ukončení těžby na Karvinsku

STEM/MARK:
75 % obyvatel Karviné by se pokusily zachránit těžbu uhlí v Moravskoslezském kraji, čtvrtina nikoli

Téměř všichni dotázaní (99 %) se obávají následné nezaměstnanosti vedoucí až
k exekucím (93 %)

Další možné negativní dopady ukončení těžby z pohledu dotázaných

  • pokles kupní síly obyvatel (89 %)
  • nárůst kriminality (86 %)
  • úpadek dalších firem v regionu (82 %)
  • rozpad některých rodin (81 %)
  • sociální nepokoje (80 %)
  • alkoholismus (78 %)

Současná situace kolem společnosti OKD vzbuzuje mnoho otázek ohledně budoucnosti Moravskoslezského kraje a případných dopadů ukončení těžby uhlí na Karvinsku. Agentura STEM/MARK provedla průzkum mezi obyvateli Karviné. Tři čtvrtiny z nich by se pokusily těžbu zachránit a zachovat tak pracovní místa. Téměř čtvrtina by další ztrátovou produkci uhlí nepodporovala a neefektivní fungování firmy ukončila.

Malá část oslovených (3 %) nemá pro rozhodnutí dostatek informací, proto se nepřiklání k žádnému z řešení.

Nejde jen o přítomnost
Pokud jde o společenské dopady případného ukončení těžby uhlí na Karvinsku, téměř všichni dotázaní se obávají budoucího zvýšení nezaměstnanosti a s tím souvisejících hrozících exekucí majetku.
Většina respondentů výzkumu STEM/MARK také očekává negativní dopady ve formě poklesu kupní síly (89 %) nebo růstu kriminality (86 %). Obyvatele by nepřekvapily ani sociální nepokoje nebo nárůst spotřeby alkoholu v místě, zejm. kvůli pocitu bezvýchodné situace. Někteří lidé očekávají i přímý vliv na své rodiny, polovina očekává zhoršení pocitu bezpečí v běžném životě, obtíže při hledání zaměstnání v lokalitě a zhoršení životní úrovně.

Kdo má problém řešit? Kdo se má zapojit do jeho případného financování?
Do řešení současné problematiky Karvinska je podle dotázaných ve výzkumu STEM/MARK zapojeno mnoho různých subjektů. Kromě vlastníků také hornické odbory, vláda, ministři, poslanecká sněmovna, vládní strany či Moravskoslezský kraj aj. Obyvatelé Karvinska se však shodují, že zasahovat a vyřešit situaci by měly pouze dva ze zúčastněných subjektů – vlastníci společnosti a vláda.
Mladí lidé do 30 let jsou ve svých názorech vyhraněnější než zbytek populace. O problematiku související s ukončením těžby uhlí se sice výrazně méně zajímají, o to silněji ale zastávají názor o nezbytné intervenci státu nebo kraje do záchrany těžební společnosti a tím pracovních míst.

Průzkum byl realizovaný 7. dubna 2016 agenturou STEM/MARK na vzorku 300 respondentů reprezentujících dospělou populaci Karviné.

Kontakt: Jan Tuček,