Marketingový výzkum a analýza dat – STEM/MARK

Čeští pacienti a lékaři chtějí rozhodovat společně

STEM/MARK pro mobilní hospic Cestu domů realizoval další výzkumný projekt, který se tentokrát zabýval vztahem českých lékařů a pacientů, přáními na konci života a znalostí právních nástrojů, jež by jim měly pomoci jejich představy naplnit.

STEM/MARK výzkum uskutečnil v loňském roce na reprezentativním vzorku populace čítajícím více než tisíc lidí. Dotazovány byly rovněž čtyři stovky lékařů vybraných specializací, které se nejčastěji potkávají s pacienty s vážným ohrožením života (onkologie, intenzivní medicína, neurologie, hematologie, geriatrie aj.). Výzkum byl doplněn o deset hloubkových rozhovorů s praktickými lékaři.

Z výsledků výzkumu vyplývá, že lékaři i veřejnost by si přáli, aby se vzájemná komunikace zlepšila a aby volba léčby v případě vážné nemoci byla společným rozhodnutím. Myslí si to dvě třetiny lékařů a polovina české veřejnosti. Většina veřejnosti (69 %) se však domnívá, že do výběru terapie jakožto pacienti zasahují minimálně. Jedním z důvodů je i to, že lidé o svých přáních zpravidla s nikým nemluví. Lékaři se pak často snaží při jejich záchraně využít všechny dostupné možnosti současné medicíny, a to i ve chvíli, kdy už nemá smysl život pacienta uměle prodlužovat. 75 % lékařů se tak setkalo s tzv. marnou, neúčelnou léčbou, která pacienta zatěžuje rizikem dalších komplikací či zbytečným strádáním. Obě strany – lékaři i veřejnost – by přitom chtěly to samé: aby se pacienti více podíleli na rozhodování o své léčbě. Za optimální to považuje majorita lékařů (78 %).

Nejen, že lidé o svých představách o konci života nemluví, naprostá většina z nich ani nezná právní nástroje, které jim mají umožnit, aby se jejich přání ohledně léčby splnila, i v případě, kdy o sobě nebudou schopni rozhodovat. Jedním z právních nástrojů je tzv. Dříve vyslovené přání, které je součástí českého zákona o zdravotních službách od roku 2011. Jde o právní dokument, který si člověk může sepsat v případě, kdy se obává, že v budoucnu nebude schopen o další léčbě rozhodovat, a přitom už v současné době ví, co by si přál, nebo naopak nepřál. V tomto případě jej o jeho rozhodnutích musí poučit jeho praktický nebo jiný ošetřující lékař – onkolog, neurolog nebo paliatr, aby bylo jasné, že pacient spolu se svým rozhodnutím přijímá i důsledky.

Přímou zkušenost s Dříve vysloveným přáním – ať už vlastní nebo zprostředkovanou – mají zatím jen 4 % populace. Zhruba 13 % české společnosti deklaruje alespoň nějaké povědomí o tomto právním nástroji, zpravidla jej však zaměňuje s poslední vůlí.  Přesto lidé většinou pokládají za důležité mít takové pokyny sepsané (68 %).

Podrobnější výsledky tohoto výzkumu, ale i předchozích společných výzkumů STEM/MARK a Cesty domů z let 2011 a 2013, najdete přehledně zpracované na stránce data.umirani.cz