Marketingový výzkum a analýza dat – STEM/MARK

Pociťujeme při nákupu v lékárnách dostatek soukromí?

Skoro každý se určitě někdy v lékárně dostal do situace, kdy potřeboval probrat s lékárníkem záležitost intimnějšího rázu, a při tom nepociťoval dostatek soukromí. Stejně jako existují diskrétní zóny v bankách, jsou i v některých lékárnách. Jejich zavedení není předpisy nijak upraveno, vždy záleží na přístupu konkrétní lékárny.

Podle nejnovějšího šetření společnosti STEM/MARK a časopisu Pharma Profit nepociťuje třetina internetové populace, zejména žen, při nákupu v lékárně dostatek soukromí.

Kromě otázky na soukromí návštěvníků lékárny se výzkum zaměřil i na další zajímavá „lékárenská témata“.

Diskrétní zóny a pocit soukromí v lékárně

34 % internetové populace ve věku 15-59 let nepociťuje ve většině případů při nákupu v lékárně dostatek soukromí. Jedná se častěji o ženy (39 %) než muže (29 %). Obecně lze říci, že pocit menšího soukromí je častější u nejmladších zákazníků lékáren (15-29 let), naopak méně častý je u osob ve věku 45-59 let.

Řetězcové lékárny nebo ty nezávislé?

26 % internetové populace upřednostňuje návštěvu nezávislých lékáren, častěji se v tomto případě jedná o osoby s nižší úrovní vzdělání. 35 % dotázaných naopak preferuje řetězcové lékárny typu Dr. Max či Benu (častěji lidé z měst s 20 000 – 99 999 obyvateli). Nejvíce zákazníků ale navštěvuje oba typy lékáren přibližně ve stejné míře – 39 %.

Příproprodej – ano či ne?

Tlekarny_1zv. příprodej, nebo-li doporučování dalších produktů navíc k požadovanému přípravku, není internetovou populací obecně přijímán zcela pozitivně. Při využití hodnotící stupnice od 1 do 7 (1=příprodej velmi vítám, 7=příprodej mi velmi vadí) bylo celkové hodnocení na úrovni průměrné známky 4,32, což značí mírné odmítání této aktivity. Obecně lze shrnout, že příprodej méně vadí ženám než mužům, v rámci věkových kategorií nemladším respondentům a v rámci typu nákupního místa osobám, které preferují nákup v řetězcových lékárnách.

Máme u nás dostatek lékáren?

Podle většiny respondentů je v České republice lékáren dostatek (83 %). Tento názor zastávají častěji osoby preferující řetězcové lékárny, obyvatelé měst o velikosti 20 000 – 99 999 obyvatel a také lidi žijící na Moravě. Nedostatek lékáren pociťuje pouze 7 % dotázaných, častěji příslušníci nejmladší generace. Desetina respondentů není schopna se k tomuto tématu vyjádřit (častěji muži).lekarny_2

Jak vlastně lékárnu vnímáme?

46 % internetové populace vnímá lékárnu jako zdravotnické zařízení.  Tento názor zastávají o něco častěji ženy, osoby ve věku 45 – 59 let a lidé častěji nakupující v nezávislých lékárnách. 54 % dotázaných si myslí, že současné lékárny mají spíše charakter prodejny. Takovéto smýšlení je častěji vlastní střední generaci (osobám ve věku 30 – 44 let), vysokoškolákům a obyvatelům Moravy.

Rozšíření prodeje léků i na ostatní místa?

Většina dotázaných si nemyslí, že by prodej některých léků měl být rozšířen i mimo lékárnu např. na poštu, čerpací stanice či supermarkety (73 %).  Tento názor podporují častěji ženy a nejmladší generace do 29 let. 27 % internetové populace by naopak uvítalo rozšíření prodejních míst vybraných léků. Častěji se v tomto případě jedná o střední generaci a vysokoškoláky.lekarny_3

Objednávání léků a doplňků stravy přes internet

Pravidelně přes internet nakupuje léky a doplňky stravy pouze 5 % internetové populace. 35 % osob tak činí občas. Častěji možnost internetového nákupu využívají příslušníci střední generace, vysokoškoláci a také obyvatelé velkoměst (nad 100 000 obyvatel). Naopak nikdy přes internet lékový sortiment nenakupují tři pětiny dotázaných. Jde častěji o osoby bez maturity a také obyvatele menších měst a obcí (s 5 000 – 19 999 obyvateli).

Vybranými tématy majícími vztah k lékárnám se ve svém nejnovějším reprezentativním internetovém šetření zabývala společnost STEM/MARK ve spolupráci s časopisem Pharma Profit. Výzkum byl proveden formou internetového dotazování respondentů ve věku od 15 do 59 let. Šetření se celkově účastnilo 520 osob vybraných kvótní metodou a odpovídající reprezentativní internetové populaci. Terénní fáze výzkumu se uskutečnila v období od 12. do 16. ledna 2015.