Marketingový výzkum a analýza dat – STEM/MARK

Přes internet nakupuje volně prodejné léky již velká část internetové populace

Přes internet v současné době nakupujeme nejrůznější sortiment. Výjimkou nezůstávají ani volně prodejné léky a doplňky stravy. Co nás motivuje a co naopak odrazuje od nákupu těchto přípravků prostřednictvím moderního nákupního kanálu? Co je důvodem preference internetového nakupování v této oblasti?

Podle nejnovějšího šetření společnosti STEM/MARK a časopisu Pharma Profit nakupují přes internet volně prodejné léky a doplňky stravy více než dvě pětiny internetové populace ve věku 15-59 let. Vede je k tomu především úspora času a peněz.

Nákup volně prodejných léků a doplňků stravy přes internet
Volně prodejné léky a doplňky stravy nakupuje alespoň někdy 93 % osob ve věku 15 – 59 let (častěji ženy). Jejich obliba roste také s věkem a úrovní dosaženého vzdělání. Internetové vyhledávání a objednávání tohoto sortimentu pak tvoří z pohledu respondentů poměrně velkou část jejich nákupů. Volně prodejné léky nebo doplňky stravy alespoň čas od času přes internetové lékárny nakoupí 42 % osob ve věku 15 – 59 let. Oproti roku 2012, kdy agentura STEM/MARK realizovala obdobný výzkum, nedošlo k žádným významným změnám.

Co je důvodem obliby nákupu přes internet?
Nákup léků a doplňků stravy přes internet je dle vyjádření nakupujících praktický zejména kvůli úspoře času (62 %), nižší ceně zboží ve srovnání s kamennými lékárnami (60 %, častěji uváděno středoškoláky), nabídkou různých slevových a bonusových akcí (35 %) nebo přehledností všech nabízených výrobků a jejich umístěním na jednom místě (26 %). Z dalších důvodů, proč lidé preferují internetový nákup, lze uvést dostatek informací o jednotlivých produktech (22 %) či prostou neochotu chodit do klasické lékárny (23 %). Důvody jednotlivých preferencí internetového nákupu se od roku 2012 výrazně nezměnily.

graf1

Výběr internetové lékárny
Při výběru konkrétní internetové lékárny ovlivňuje nakupující zejména cena sortimentu (62 %) a s tím související různé bonusové, slevové a klubové akce (23 %). Lidé se rozhodují také podle portfolia nabízených výrobků (37 %), přehlednosti webových stránek (36 %), renomé lékárny a její tradici na českém internetovém trhu (34 %, důležitější to je pro nejmladší zákazníky a také osoby s nižším vzděláním) a také podle existence internetové poradny (18 %, důležitější je to pro nakupující s nižším vzděláním a také pro obyvatele menších měst).
Pokud již lidé lékárenský sortiment přes internet nakoupí, nechají si ho nejčastěji následně zaslat do práce nebo domů (častěji lidé z nejmenších obcí). Lékárnu jako výdejní místo volí 17 % osob (častěji obyvatelé velkoměst včetně Prahy), výdejny typu Uloženka, Zásilkovna preferuje desetina internetové populace (častěji vysokoškoláci).

Proč někteří odmítají nákup léků přes internet a preferují klasické lékárny?
Odpůrci internetového nákupu volně prodejných léků a doplňků stravy argumentují nejčastěji tím, že v klasické lékárně se mohou na vše potřebné zeptat a nechat si poradit (78 %) nebo že si mohou nakupované zboží osobně prohlédnout (26 %, častěji vysokoškoláci). Z ostatních důvodů respondenti uváděli skutečnost, že do lékárny stejně chodí pro léky na předpis (27 %) nebo se domnívají, že lékárenský sortiment na internet nepatří (24 %). Oproti roku 2012 k výrazným změnám v argumentaci nedošlo.
graf2

Automaty na základní volně prodejné léky před lékárnou – ano či ne?
Dvě třetiny internetové populace by na základě výzkumu společnosti STEM/MARK využily možnosti nákupu základních volně prodejných léků (např. na bolest, teplotu, zažívání) z automatů instalovaných před kamennými lékárnami, které by byly v provozu v době, kdy má lékárna zavřeno. Příznivců mají takovéto automaty nejvíce mezi ženami.

graf3

Vybranými „lékárenskými tématy“ se ve svém nejnovějším reprezentativním internetovém šetření zabývala společnost STEM/MARK ve spolupráci s časopisem Pharma Profit. Výzkum byl proveden formou internetového dotazování respondentů ve věku od 15 do 59 let. Šetření se celkově účastnilo 510 osob vybraných kvótní metodou a rozložením odpovídající reprezentativní internetové populaci. Terénní fáze výzkumu se uskutečnila v období od 12. do 17. února 2015.