Marketingový výzkum a analýza dat – STEM/MARK

Stěhování za prací. Skutečnost a deklarace.

Stěhování za prací u nás stále není běžná záležitost. Není divu, když tuto možnost máme jen zhruba 20 let. Ve světě je tento fenomén přítomen podstatně delší dobu. Jak tedy tuto otázku vnímá současná česká ekonomicky aktivní populace?

STEM/MARK se v rámci lednového telefonického výzkumu na reprezentativním vzorku ekonomicky aktivní populace ČR ve věku 18 až 65 let zeptal respondentů na jejich názor na tuto problematiku.

V budoucnu by se bylo, podle svého vyjádření, ochotno za prací přestěhovat  45 % obyvatel v produktivním věku. S tím je do určité míry v kontrastu skutečnost, že v minulosti se za prací skutečně přestěhovalo pouze 16 % ekonomicky aktivní populace.Je vidět, že deklarovaná ochota je vyšší, než dosavadní skutečnost. Na druhou stranu je ale nutno také říci, že častěji jsou ochotní se stěhovat lidé mladí, tj. do 29 let věku (62 %), kteří jsou teprve na začátku svého profesního života a jejich skutečnou ochotu ke stěhování za prací ověří až budoucnost. S věkem totiž ochota ke stěhování klesá a například ve věkové kategorii 50 – 65 let deklaruje ochotu k takovému kroku pouze přibližně čtvrtina  (27 %) lidí. O něco ochotnější (57 %) ke změně bydliště kvůli práci jsou také lidé, kteří již takovouto zkušenost za sebou mají.

stehovani za praci 1

Necelá pětina ekonomicky aktivní populace by byla ochotna ke změně bydliště pouze v rámci České republiky. Do světa (tedy za hranice ČR) by pak šla čtvrtina ekonomicky aktivních lidí. Více než dvakrát častěji by do ciziny zamířili mladí lidé ve věku do 29 let (42 %), než lidé ve věkové kategorii 50 – 65 let (15 %).

stehovani za praci 2

Hlavním důvodem proti stěhování je přetrhání vazeb se stávajícím prostředím. Může mít podobu starosti o rodiče, opuštění přátel či známých, nebo dosavadního bytu či domu. Dalšími významnými překážkami jsou snaha, aby děti neztratily své kamarády, nebo vlastní nedostatečné jazykové vybavení. Obavy z nového prostředí či náročnost stěhování jsou s odstupem až na dalších příčkách.

S ochotou stěhovat se za prací souvisí i spokojenost s tou stávající. Ta je mezi zaměstnanými či podnikajícími lidmi poměrně vysoká. Alespoň do určité míry je s ní spokojeno 69 % pracujících či podnikajících. Vliv na spokojenost má mimo jiné vzdělání. Lidé s vysokoškolským vzděláním jsou se svou prací spokojeni častěji    (83 %) než lidé se vzděláním základním (63 %).

Generace našich rodičů byla zvyklá pracovat v jedné firmě někdy i celý svůj produktivní život. To se po roce 1989 změnilo. Přesto i nyní přibližně  60 % lidí pracuje či podniká ve  stejné firmě více než 6 let, přičemž přibližně u poloviny pracujících či podnikajících je to dokonce více než 10 let.

Výzkum na reprezentativní ekonomicky aktivní populaci ČR ve věku 18 až 65 let byl společností STEM/MARK realizován ve dnech 20. až 22. ledna 2014. V rámci telefonického dotazování bylo uskutečněno celkem 443 rozhovorů.