Marketingový výzkum a analýza dat – STEM/MARK

Strach až úzkost z některých věcí nebo situací trápí více než polovinu lidí

Diagnostikovanou fobií, což je úzkostný, chorobný strach z některých věcí či situací, trpí jen pár procent lidí, strach z různých věcí má ale více než polovina z nás. Vyplývá to z nového průzkumu společnosti STEM/MARK, ve kterém jsme se respondentů zeptali, čeho se bojí, co v nich vyvolává úzkost, jaké příznaky se u nich ve chvílích strachu projevují a jak se s těmito situacemi vypořádávají.

Jak výsledky ukázaly, ženy se obecně bojí více než muži. Zatímco jen čtvrtina žen o sobě tvrdí, že žádnou fobií nebo úzkostí netrpí, u mužů jsou to skoro dvě třetiny. Strach z různých věcí je typičtější také pro mladší respondenty a se zvyšujícím se věkem přibývá těch, kteří žádnými obavami nebo úzkostmi netrpí.

Čeho se tedy nejvíce bojíme? Největším strašákem jsou zvířata, kterých se bojí třetina oslovených. Rozdíl mezi muži a ženami je výrazný: z některého zvířete má strach necelá pětina mužů, ale u žen je to polovina. Zajímavé je, že řadě lidí se pravděpodobně daří tento svůj strach s postupujícím věkem překonat, protože zatímco ve věkové skupině 15-29 let trpí strachem ze zvířat skoro každý druhý, u respondentů starších 45 let je to už jen každý čtvrtý.

fobie_1

Největší strach máme většinou z malých, na první pohled neškodných zvířat. Jako nejobávanější se podle očekávání ukázali pavouci; těch se bojí 26 % oslovených respondentů. Dále máme strach z hadů, obecně z hmyzu, myší, včel a také z obojživelníků, např. z žab.

Míra strachu z určitého zvířete se u jednotlivých lidí liší od schopnosti si na obávané zvíře sáhnout, až po nemožnost se na zvíře byť jen podívat. Těch, kteří si na zvíře, ze kterého mají strach, dokáží i sáhnout, je velmi málo. Muži se nejčastěji na zvíře zvládnout bez větších obtíží podívat, u žen je strach o něco silnější. Často jim vadí i samotný pohled na skutečné zvíře a nebo se na něj nedokáží podívat dokonce ani na fotografii, obrázku nebo v televizi.

fobie_2

Nejen zvířata v nás ale vyvolávají úzkostné stavy. Čtvrtina lidí trpí úzkostí, která se týká přírodního prostředí. Poměrně obvyklý je strach z výšek, který trápí zhruba 14 % lidí a jako jeden z mála je rozšířený u mužů zhruba stejně jako u žen. Část lidí děsí prostředí, které má většina ostatních lidí spojeno s příjemnou relaxací, jako jsou voda a les.

Z konkrétních situací má strach 13 % respondentů. Mezi nejčastěji zmiňované obávané situace patří pobyt v uzavřených, stísněných prostorách, jako např. ve výtahu nebo v MHD. Lidé se ale bojí řady různých dalších věcí – někteří uvádějí, že mají strach z tmy, cizích lidí, odběru krve či smrti. Část respondentů nemá rádo davy lidí, jiní naopak mají strach ze samoty.

Respondentů jsme se také zeptali, z čeho jejich strach pramení. Většina z těch, kteří trpí nějakou fobií nebo úzkostí, uvádí, že to je prostě taková jejich vlastnost, případně se domnívají, že za tím není nic konkrétního. Jako další příčiny jsou označovány nepříjemné zážitky v dětství nebo dědičnost po rodičích či prarodičích.

A co pociťujeme v situaci, kdy se bojíme? Nejčastějšími psychickými projevy našeho strachu jsou nervozita, neklid a pocit ohrožení. Z tělesných příznaků se typicky objevuje bušení srdce a zrychlený tep, chvění se či třes a také závrať.
Přestože se některých věcí nebo situací bojíme, většinou příliš neovlivňují náš běžný život a dokážeme je i relativně zvládat. Více než třetina respondentů, kteří trpí nějakou fobií, zvládá situace, kdy jsou vystaveni příčině svého strachu, řešit poměrně klidně a i přes negativní pocity je dokáží překonat. Téměř stejný počet lidí to někdy dokáže, ale někdy ne, záleží zřejmě na intenzitě nepříjemného zážitku. Ostatní se se svým strachem vyrovnávají hůře a snaží se situacím, ze kterých mají strach, úplně vyhýbat, případně jim vadí natolik, že na ně dokonce nemůžou ani pomyslet.

fobie_3

Tématem fobií se v reprezentativním internetovém šetření zabývala společnost STEM/MARK. Výzkum byl proveden formou internetového dotazování respondentů ve věku od 15 do 59 let. Šetření se celkově účastnilo 504 osob ve věku 15–59 let. vybraných kvótní metodou a odpovídající reprezentativní internetové populaci. Terénní fáze výzkumu se uskutečnila v období od 14. do 17. února 2014.