AAAAArchiv

Romana Imríšková

8.1.2018

V posledních letech se zvyšuje počet žádostí o zbrojní průkazy. Kvůli tomu v srpnu minulého roku vešla v platnost novela zákona o zbraních, která upravuje a zpřesňuje průběh zkoušky a především podmínky pro získání zbrojního průkazu. Nejen že přibyly nové otázky, některé byly aktualizovány, ale hlavně byly sjednoceny postupy komisařů pro zkoušení. Právě nejednotné zkoušení totiž v posledních letech vyvolalo zvyšující se počet stížností na neobjektivnost hodnocení.

Společnost STEM/MARK se proto rozhodla zmapovat názory veřejnosti na pořizování zbrojních průkazů, uchovávání zbraní a jejich regulaci. Podle průzkumu se oslovení domnívají, že pořídit si zbrojní průkaz je v České republice spíše snadné než naopak. Mírně převažuje i benevolentnější přístup k získání zbrojního průkazu, to znamená, že respondenti se spíše kloní k názoru, že zbrojní průkaz by měl dostat každý, kdo o něj požádá a složí příslušné zkoušky (43 %). Téměř polovina se také domnívá, že z držení zbraně civilní osobou nepramení nebezpečí, pokud má osoba požadovaný výcvik.

Opačný názor, tedy pro větší regulaci držení zbraní, zastává o něco menší část populace. Dvě pětiny oslovených míní, že vydání zbrojního průkazu by mělo podléhat přísnějším podmínkám a mělo by být více regulováno. Podobně velká skupina lidí se domnívá, že držení zbraně civilní osobou je nebezpečné a může být zneužito, čehož se obávají především vysokoškolsky vzdělaní respondenti a ženy.

Větší benevolentnost i náklonnost ke zbraním vyjadřují muži. Častěji zbrojní průkaz vlastní nebo o jeho pořízení alespoň uvažují. Šest mužů z deseti si také myslí, že je v České republice užitečné mít zbraň z bezpečnostních důvodů, a to především na sebeobranu, na ochranu svého zdraví, zdraví své rodiny i majetku.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím internetového dotazování (online na Českém národním panelu) se zúčastnilo 514 respondentů ve věku od 15 do 59 let reprezentativní pro internetovou populaci. Sběr dat proběhl na konci října 2017.

 

Petr Böhm

8.1.2018

Případný postupující protikandidát stávajícího prezidenta může vyhrát

Přestože volební výzkum STEM/MARK nezkoumá klasické volební preference, ale spíše podporu a sympatie k jednotlivým kandidátům, indikují názory respondentů možný vývoj prezidentských voleb. Předpokládáme-li, že ve 2. kole prezidentské volby bude jedním z postupujících stávající prezident, bude ho – dle výzkumu STEM/MARK – volit 39 % respondentů. Imaginárnímu protivníkovi, který by vzešel z jednoho z osmi kandidátů, by dalo svůj hlas 44 % respondentů. Slabší jedna pětina je v tomto případě nerozhodná. Voliči Zemana by byli častěji starší lidé, s nižším vzděláním a z menších obcí. Naopak voliči hypotetického soupeře současného prezidenta by byli častěji mladší, vysokoškolsky vzdělaní a z větších měst.

Graf 1: Hypotetická situace ve druhém kole prezidentské volby    

Největší šance mají v případném 2. kole Drahoš a Horáček, naději mají i Hilšer a Fischer

STEM/MARK potenciální voliče konfrontoval i s konkrétními duely současného prezidenta a jeho možných vyzyvatelů. Nejaktuálnější data naznačují, že velkou šanci porazit současného prezidenta má Jiří Drahoš, ale není jediný, protože v případě příklonu větší části nerozhodných voličů by mohli triumfovat i Michal Horáček, Marek Hilšer nebo Pavel Fischer.

Přesto, že v hypotetických duelech má nejvíce procent Jiří Drahoš, relativně vysoká procenta Michala Horáčka a Marka Hilšera ve spojení s výsledky uvedenými v grafu 1 dávají reálnou šanci i jim.

Graf 2: Hypotetické duely ve druhém kole prezidentské volby

Nadpoloviční podporu má kromě Drahoše i Hilšer

Podle časové řady dat společnosti STEM/MARK nadále v lednu roste povědomí o méně známých kandidátech (významný nárůst zaznamenal především Marek Hilšer). Jediným kandidátem, kterému znalost mezi prosincem a lednem stagnuje, je Vratislav Kulhánek. Pozitivní míru podpory mezi voliči, kteří kandidáty znají, drží Jiří Drahoš a nově také Marek Hilšer (nárůst pozitivní podpory o 14 %). Příznivci a odpůrci současného prezidenta jsou nadále přibližně vyváženi.

Graf 3: Míra podpory kandidátů na prezidenta za leden 2018

Favoritem stále Zeman, sympatie jsou daleko vyrovnanější

STEM/MARK zajímal i názor ohledně favorita přímé volby prezidenta. V tomto případě zaznamenáváme dlouhodobý trend, že prezidentský mandát podle mínění voličů obhájí Miloš Zeman (nárůst o 13 % od listopadu 2017 do ledna 2018). Situace je nadále o něco vyrovnanější v deklarovaných sympatiích ke kandidátům, kde Miloše Zemana preferuje slabší třetina a Jiřího Drahoše pak téměř jedna pětina. Na třetí pozici se drží poměrně stabilně Michal Horáček. Nejvyšší růst během ledna zaznamenal Marek Hilšer, kterému vyjadřuje sympatie každý desátý respondent. Celkově vzato pak došlo k mírnému úbytku v sympatiích prvních třech kandidátů (Zeman, Drahoš a Horáček) na úkor méně známých kandidátů (Hilšer a Fischer). I tento jev může mít vliv na konečné výsledky prvního kola.

Graf 4: Odhadovaný vítěz VS preferovaný kandidát v lednu 2018

Mediální obraz je hodnocen hůře

Ačkoliv míra podpory a sympatií se u většiny kandidátů příliš neměnila, jejich mediální obraz se spíše zhoršil. To může předznamenávat únavu voličů, monotónní vystupování kandidátů nebo také nezájem o diskuzní střety v médiích. Mezi prosincem a lednem se svůj mediální obraz podařilo stabilizovat Mirku Topolánkovi a Marku Hilšerovi. Nejlepší deklarovaný mediální obraz drží i nadále Jiří Drahoš, Michal Horáček a Miloš Zeman, který se ale hromadných prezidentských debat neúčastní a je tak hodnocen spíše za individuální vystupování. 

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím kombinovaného dotazování (online na Českém národním panelu a telefonické dotazování) se zúčastnilo 715 oprávněných voličů ve věku od 18 a více let.

 Sběr dat proběhl od 2. do 7. ledna 2018.

Kontakt:
Jan Tuček – , telefon: 724 433 888
Jan Burianec – , telefon: 225 986 821

 

Petr Böhm

3.1.2018

Jaké jsou nejvíce populární barvy? Kterou barvu preferují mladí a kterou zase starší lidé? A jak je to s oblibou barev z hlediska pohlaví? Právě na tyto otázky hledala odpovědi v dlouhodobém reprezentativním průzkumu agentura STEM/MARK.  

Pro jednu třetinu lidí je nejoblíbenější barvou modrá. Se značným odstupem pak následuje černá (14 %), zelená (13 %) a červená (11 %). Ze základní palety barev je pak nejméně uváděnou hnědá (1 %).

Mezi typicky mužské barvy patří častěji modrá a zelená. Ženy naopak častěji preferují červenou, fialovou a růžovou (poslední dvě zmíněné především mladší ročníky). Z průzkumu vyšlo najevo, že dominující modrá je mnohem oblíbenější barvou u mužů, kde se pohybovala na prvním místě u více než dvou pětin dotázaných, zatímco mezi ženami se na modré shodla jen jedna čtvrtina. „U mužů může být vyšší dominance modré dána například oblibou džínoviny nebo vytvořením určitého návyku daného výchovou z raného dětství“. Interpretuje daný rozdíl autor průzkumu.

Z výsledků výzkumu agentury STEM/MARK dále vyplývá, že pro mladší generaci (15-30 let) je typičtější černá barva a naopak pro střední generaci (45-60 let) je častěji oblíbenou barva modrá. Ve srovnání s jinými generacemi pak lidé starší 60 let preferují o něco více červenou barvu. „U mladých lidí může být černá barva často symbolem vzdoru a předznamenává období spokojené s hledáním vlastní identity, jako je například móda Emo či Gothic. U starší generace může naopak modrá symbolizovat zklidňující barvu spojenou s poklidnějším obdobím života.“ Zamýšlí se nad výsledky průzkumu Jan Burianec ze společnosti STEM/MARK.

Za zmínku stojí i lineární pokles obliby dívčích barev (růžové a fialové) a to s narůstajícím počtem obyvatel v daných lokalitách. Tento jev lze s nadsázkou interpretovat jako klesající zájem o „něžnější“ barvy ve větších městech. Větší města jsou naopak charakteristická vyšším podílem obliby černé.

 Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného během ledna až prosince 2017 se prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu zúčastnilo 6223 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 15 a více let.

 

Petr Böhm

14.12.2017

Praha, 14. prosince 2017

Znalost a podpora méně známých kandidátů nadále roste

Podle prosincových dat společnosti STEM/MARK nadále roste povědomí o méně známých kandidátech (Vratislav Kulhánek, Pavel Fischer či Marek Hilšer). Značný podíl na tom mohou mít především časté televizní debaty z posledních týdnů, kde kandidáti představují své názory a postoje. Právě mediální obraz je hodnocen nejlépe u Jiřího Drahoše a Michala Horáčka, s mírným odstupem potom u Pavla Fischera a Marka Hilšera. Miloš Zeman, ačkoliv se debat s ostatními kandidáty neúčastní, obsadil pátou příčku.

Graf 1: Míra podpory kandidátů na prezidenta za prosinec 2017

Nejvyšší podporu mezi lidmi, kteří daného kandidáta znají, drží stále Jiří Drahoš (i když oproti listopadu se jeho popularita mírně snížila). Své příznivce a odpůrce nadále vyvažuje současný prezident Miloš Zeman. Z pohledu méně známých kandidátů se zvýšila podpora Pavla Fischera a Marka Hilšera.

STEM/MARK nadále zjišťuje i názor ohledně favorita přímé volby prezidenta. Oproti listopadu vzrostlo (o deset procentních bodů) mínění, že prezidentský mandát obhájí Miloš Zeman, a to na úkor dalšího z favoritů – Jiřího Drahoše. Výrazně vyrovnanější situace je v deklarovaných sympatiích ke kandidátům, kde Miloše Zemana preferuje jedna třetina, Jiřího Drahoše více než jedna pětina a téměř jedna pětina i Michala Horáčka. Další kandidáti následují až se značným odstupem.

Graf 2: Odhadovaný vítěz VS preferovaný kandidát

Kdybychom si v tuto chvíli představili hypotetické druhé kolo prezidentské volby, tak současnému prezidentovi a zároveň nejočekávanějšímu favoritovi by dala svůj hlas o něco méně než polovina oslovených. Lehce nadpoloviční většina by se přiklonila k jeho imaginárnímu protivníkovi. Takové rozložení sil naznačuje, že letošní přímá volba prezidenta by mohla být napínavá až do posledního okamžiku rozhodnutí.

Prezident musí být především morální autoritou

Lidé od prezidenta očekávají především autoritu a pevný charakter, akceschopnost v okamžicích krize, schopnost dotahovat věci do konce a být dobře srozumitelný pro lidi. Tyto rysy se od říjnových výzkumů agentury STEM/MARK nemění, a můžeme tak říci, že vytváří určitý model pro „ideálního prezidenta“. Jak jednotlivé charakteristiky (řazené dle důležitosti) splňují konkrétní kandidáti, zobrazuje následující graf, kde jsou vyobrazeni vždy tři nejlépe hodnocení kandidáti pro danou oblast:

Graf 3: Tři nejlépe hodnocení kandidáti pro dílčí charakteristiky

Lidé nechtějí pouze „kladeče věnců“

STEM/MARK se zaměřil i na postavení a roli prezidenta ve výkonné funkci. Ukázalo se, že necelá polovina lidí by chtěla pro prezidenta větší pravomoci než doposud. Častěji se tak vyjádřili především příznivci Miloše Zemana, Petra Hanniga a Michala Horáčka. Zároveň se téměř dvě třetiny oprávněných voličů domnívají, že by měl prezident ovlivňovat politickou scénu. Nejčastěji tento názor sdílí sympatizanti Marka Hilšera, Miloše Zemana a Pavla Fischera.

Financování kampaně s limitem a nejlépe z vlastních zdrojů

S vrcholící kampaní je spojena také otázka peněžních zdrojů. Více než dvě třetiny oprávněných voličů si v této souvislosti myslí, že prezidentská kampaň by měla mít jasně stanovený finanční limit. Častěji především sympatizanti Jiřího Drahoše a lidé, kteří se ztotožňují s politickým středem. Voliči také upřednostňují, když kandidáti financují svou kampaň transparentně z vlastních zdrojů, aby nebyli nikomu zavázáni. Důležité je to pro více než polovinu oslovených respondentů. Tento předpoklad dle jejich mínění splňuje především Michal Horáček.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím kombinovaného dotazování (online na Českém národním panelu a telefonické dotazování) se zúčastnilo 724 oprávněných voličů ve věku od 18 a více let.

 

Sběr dat proběhl v první polovině prosince 2017.

Kontakt:

Jan Tuček – , telefon: 724 433 888

Jan Burianec – , telefon: 225 986 821

 

Petr Böhm

22.11.2017

Zájem o prezidentské kandidáty v čase postupně roste

Podle aktuálních dat společnosti STEM/MARK zájem o prezidentské kandidáty a prezidentskou volbu v posledních dnech stoupá. Povědomí o méně známých kandidátech (Vratislav Kulhánek, Marek Hilšer či Pavel Fischer) se zvyšuje, patrně vlivem jejich širšího zapojení do veřejné diskuse i aktivnějším marketingovým strategiím, kterým se s blížícím termínem voleb začínají týmy kandidátů věnovat.

O překvapení se postaral Mirek Topolánek, který oznámil svoji kandidaturu „za pět minut dvanáct“. Jeho kandidatura se ovšem dle listopadových dat agentury STEM/MARK dosud u lidí nesetkala s příliš velkým úspěchem. Aktuálně jeho podporu odmítá 79 %, z těch, kteří ho znají. Mezi Topolánkovy odpůrce patří častěji ženy, mladší lidé, ale i sympatizanti současného prezidenta Miloše Zemana.

Celkově nejvíce podporovatelů si již stabilně udržuje prezident Miloš Zeman (téměř povinu voličů), ale zároveň má i více než polovinu odpůrců. Jediným kandidátem, u kterého podíl lidí, kteří ho podporují, převažuje nad těmi, kteří ho odmítají, je Jiří Drahoš. Ten se řadí v podpoře na druhé místo hned za Miloše Zemana. Třetí místo obsazuje Michal Horáček.

Struktura voličů tří favoritů se nemění

Současného prezidenta Miloše Zemana preferují lidé starší 60 let a nižšího vzdělání. Jeho podpora je poměrně rovnoměrná v rámci všech krajů ČR s výjimkou Prahy. Jiří Drahoš je preferován vysokoškolsky vzdělanými lidmi, Pražany či Středočechy a bývalými voliči Karla Schwarzenberga. Michala Horáčka preferují spíše ženy, lidé mladšího středního věku (30-44 let) a voliči Schwarzenberga.

STEM/MARK zjišťoval i „hypotetickou“ druhou volbu voličů (další zvažovaný kandidát v pořadí). Ukázalo se, že většina příznivců současného prezidenta nemá v oblibě žádného z dalších kandidátů. Naopak fandové Jiřího Drahoše ve větší míře podporují i Michala Horáčka a naopak. Souvisí to patrně s  podobnou strukturou jejich voličské základny. Zajímavé je, že mezi nevoliči z poslední přímé prezidentské volby (2013) mají tři nejsilnější kandidáti (Zeman, Drahoš, Horáček) takřka srovnatelné preference.

Zeman zkušený a pro lidi, Drahoš reprezentativní autorita

Současný prezident sice není pro respondenty reprezentativní či energický, ale je zkušený a srozumitelný pro lidi. Drahoš je lidmi vnímán jako autorita a vhodný reprezentant naší země, ovšem odhadují, že s ním nebude taková zábava a nebude oplývat bonmoty. Horáček působí na voliče ze všech kandidátů nejvíce energicky (vyzařuje životním elánem). Při hodnocení jednotlivých prezidentských charakteristik dopadl celkově nejlépe Jiří Drahoš, naopak nejhůře byl hodnocen Mirek Topolánek (nejvíce v nezávislosti na vlivových skupinách a nedostatku nadstranickosti).

Z následujícího grafu je vidět relativně vyrovnané hodnocení kandidátů Drahoše, Fischera i Horáčka a naopak spíše extrémní hodnocení prezidentských předpokladů Zemana a Topolánka.

Poptávka po aktivním prezidentovi

Vzhledem k současné politické situaci v ČR se agentura STEM/MARK ptala i na roli prezidenta v rámci povolebních vyjednávání. Více než jedna polovina oslovených chce prezidenta, který by aktivně vstupoval do politického boje. Myslí si to především sympatizanti Miloše Zemana (76 %) a sympatizanti Michala Horáčka (55 %).

Preferovaný vs další preferovaný kandidát

ZÁKLAD: Všichni respondenti, N = 715, listopad 2017, [údaje v grafu v %]

Z výše uvedeného grafu lze vidět, že sympatizantům Miloše Zemana chybí alternativní kandidát, i to že sympatizanti Jiřího Drahoše a Michala Horáčka se častěji prolínají.

Tentokrát bez žen

Ačkoliv bude tentokrát přímá volba prezidenta bez účasti žen, tak více než polovina oprávněných voličů by prezidentku uvítala. Měla by to být spíše výrazná osobnost, schopná prosadit se i mezi muži.

V rámci politických preferencí jsou sympatizanti Miloše Zemana častěji voliči ANO, SPD Tomia Okamury a KSČM. Jiří Drahoš a Michal Horáček pak čerpají sympatizanty především z řad voličů ODS, TOP09, Pirátů, KDU-ČSL a STAN.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím kombinovaného dotazování (online na Českém národním panelu a telefonické dotazování) se zúčastnilo 715 oprávněných voličů ve věku od 18 a více let.

 

Sběr dat proběhl během listopadu 2017.

Kontakt:

Jan Tuček – , telefon: 724 433 888

Jan Burianec – , telefon: 225 986 821

 

Petr Böhm

14.11.2017

Preferujeme domácí, nebo zahraniční značky? Jak se stavíme k převzetí českých značek zahraničními investory? Jsou původně české značky po takové akvizici nadále vnímány jako české? Co vlastně určuje, že značka je česká? Právě na tyto otázky hledala odpovědi v říjnovém reprezentativním výzkumu agentura STEM/MARK.

Češi vykazují ve vztahu k domácím značkám jistý patriotismus a vřelý vztah. Případné změny u značek považovaných za tradičně české tak mohou formovat postoj zákazníků k firmě a ovlivnit poptávku. České značce dá před zahraniční konkurencí přednost každý třetí respondent. Polovina dotázaných se rozhoduje podle okolností – „okolností“ může být síla značky, její pozice na trhu, obor, tradice…. Pětina lidí značky podle země původu vůbec nerozlišuje a jen každý padesátý člověk výslovně preferuje zahraniční výrobce. K českým značkám mají v tomto ohledu silnější vztah lidé starší 45 let a respondenti bez maturity. Domácím značkám dávají respondenti přednost zejména v těchto dvou oblastech: potraviny (včetně nápojů) a finanční služby, kde české značky upřednostňuje více než 6 z 10 dotázaných. Naopak v oblasti módy, v kosmetice a u automobilů lidé preferují spíše zahraniční značky.

Respondentům výzkumu STEM/MARK jsme předložili k posouzení seznam tradičních, původně českých, značek. S výjimkou Dermacolu jsou všechny vnímány převážně jako české, bez ohledu na to, kdo značku vlastní. Nejsilněji jsou takto jako české nahlíženy značky Kofola a Čedok, kterým „českost“ přisuzuje 9 z 10 dotázaných. Ženy většinu značek vnímají jako ryze české častěji než muži. Drobným překvapením je pozice Škody, kterou jako českou vnímá „jen“ 7 z 10 dotázaných, ačkoli v ČR není žádnou výjimkou názor: „Děda měl Škodovku, táta měl Škodovku, tak já si taky koupím Škodovku.“ Pro vnímání značky jako české jsou nejpodstatnější následující faktory, které uvedly více než tři čtvrtiny dotázaných:

  • stále se vyrábí v Čechách
  • zachovává tradiční název a recepturu
  • je označena jako český výrobek.

 K akvizici domácích značek zahraničními společnostmi se Češi staví spíše odmítavě. Plných 85 % dotázaných se obává, že akvizice může českou značku poškodit (i když polovina k tomu dodává, že záleží na konkrétních okolnostech) a jen každý desátý se domnívá, že takové akvizice naopak českým značkám spíše prospívají. Polovina dotázaných si sice na novou podobu značky časem zvykne, každý třetí ale explicitně vyhrožuje odchodem od značky a hledáním jiného výrobku, pokud nový vlastník tradiční českou značku přejmenuje.

„Drtivá většina dotázaných uvádí, že zahraniční investor by měl po převzetí české značky zachovat její jméno, recepturu a vlastnosti výrobku, ale i lokalitu výroby. 7 z 10 respondentů se také domnívá, že nový vlastník si zlepší image, pokud se po získání české značky bude věnovat jejímu dalšímu rozvoji“, říká Jitka Zítková ze STEM/MARK.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného ve dnech 12. až 17. 10. prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 522 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 15 až 59 let.

Petr Böhm

2.11.2017

Prezidentské volby přitahují pozornost

O to, kdo se bude ucházet o přízeň voličů v nadcházejících prezidentských volbách, se aktuálně zajímají čtyři pětiny oprávněných voličů.

Vyšší zájem o seznam kandidátů projevují lidé seniorského věku, Pražané a také pravicově smýšlející část občanů. Je pravděpodobné, že tito lidé se chystají hledat mezi uchazeči alternativu k současným hlavním známým kandidátům. Naopak méně se o seznam kandujících osobností zajímají mladí, zastánci politického středu a lidé s nižším vzděláním. Je možné, že lidé, kteří mají menší zájem o seznam kandidátů, mají o své budoucí volbě již nyní jasnou představu.

Mezi současné nejznámější kandidáty patří Miloš Zeman a Michal Horáček. Více než polovina zná další osobnost usilující o post prezidenta Jiřího Drahoše. Přibližně čtvrtina pak zaznamenala zájem Vratislava Kulhánka či Marka Hilšera o prezidentské křeslo.

Podpora kandidátů se často rozděluje

S pozitivní podporou se mezi dotázanými lidmi setkal jediný kandidát – Jiří Drahoš. Rozporuplná podpora je deklarována u Miloše Zemana, Michala Horáčka i Marka Hilšera. Vratislav Kulhánek, Jiří Hynek a Milan Kohout jsou zatím potenciálními voliči vnímáni v celku spíše negativně. Otázkou je, zda negativní vnímání vychází z konkrétních vlastností či skutků kandidátů, nebo spíše z neznalosti těchto osobností mezi širokou populací.

STEM/MARK zjišťoval také momentální sympatie k jednotlivým prezidentským kandidátům. Třetině voličů je nejsympatičtější Miloš Zeman, pětina pak sympatizuje s Jiřím Drahošem anebo Michalem Horáčkem. Sympatizanti Miloše Zemana jsou častěji lidé nad 60 let, s nižším vzděláním, podporovatelé přímé volby prezidenta a jeho vyšších pravomocí. Jiří Drahoš je populární u vysokoškolsky vzdělaných lidí a Pražanů, Michal Horáček zase častěji u žen a střední generace (30-60 let). Sympatie jsou jedna strana mince, druhou je odhad samotného volebního výsledku, kdy si téměř polovina dotázaných myslí, že prezidentský úřad obhájí současný prezident Zeman. Necelá pětina Čechů se domnívá, že prezidentem bude nakonec Drahoš a jedna desetina věří, že volby vyhraje Horáček.

Ideální prezident se realitě vzdaluje

Ideálním prezidentem by měl být muž, kolem 40-65 let, diplomat, politik či ekonom. Češi preferují alespoň částečnou zkušenost s vrcholnou politikou. Co je však pro voliče podstatné, prezident by neměl mít přímou podporu některé ze silných politických stran. Prezidentem ČR by měl být člověk, který má svůj vlastní názor a nenechá se příliš ovlivňovat. Měl by být zároveň morální autoritou, akceschopný, důstojný či reprezentativní a nezávislý. Neopominutelný je i vzhled, protože to, jak prezident vypadá, připadá důležité více než třem čtvrtinám lidí.

Z nejvážnějších třech favoritů na post prezidenta (Zeman, Drahoš, Horáček) však nikdo nesplňuje více pozitivních charakterových předpokladů současně. Miloš Zeman má například zkušenosti a je srozumitelný pro lidi. Jiří Drahoš je reprezentativní a morální. Michal Horáček je pak vnímán lidmi častěji jako energetický, citlivý a odvážný.

Podpora přímé prezidentské volby je stále nadprůměrně vysoká, aktuálně se pohybuje okolo 82 %. Aktuální proklamovaná volební účast v přímé prezidentské volbě se pohybuje až okolo 90 %. Je ale zapotřebí upozornit, že aktuálně je volba prezidenta atraktivním tématem a celkový zájem i konečná účast může ve finále poklesnout.

Z dat, která má k dispozici agentura STEM/MARK, se ukazuje, že postupně vzrůstá poptávka po kandidatuře žen na prezidentský úřad. Kandidaturu žen podporuje aktuálně 75 % lidí a nejsou to zdaleka pouze ženy. Jedná se častěji o lidi, kteří nesympatizují s politikou současného prezidenta a kteří míní ponechat nezměněné pravomoci pro prezidenta.

Samotné pravomoci prezidenta naši společnost v současné době rozdělují na dva tábory. Podle poloviny lidí by měly být prezidentské pravomoci nadále zachovány ve stejné podobě jako doposud. Podle druhé – o něco slabší poloviny by se pak měly posílit. Po posílení pravomocí volají především sympatizanti Miloše Zemana, lidé s nižším vzděláním a zastánci politického středu či levice.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím kombinovaného dotazování (online na Českém národním panelu a telefonické dotazování) se zúčastnilo 711 oprávněných voličů ve věku od 18 a více let.

 Sběr dat proběhl během října 2017.

Kontakt:
Jan Tuček – , telefon: 724 433 888
Jan Burianec –

 

Petr Böhm

21.10.2017

Volební projekce STEM/MARK + STEM přesně předpověděla finální volební výsledek

Praha, 21. října 2017

Výzkumné agentury STEM/MARK a STEM realizovaly pro TV Nova exkluzivní volební projekci, jejímž cílem byla průběžně zpřesňovaná předpověď volebních výsledků na základě přicházejících výsledků prvních sčítacích okrsků.

Praxe ze sčítání výsledků z minulých voleb, kdy jsou obvykle nejprve sečteny malé okrsky tvořené nejmenšími obcemi, a na závěr se naopak sčítají okrsky z největších měst, se potvrdila i v těchto volbách. Průběžné součty publikované ČSÚ mají tendenci zpočátku favorizovat levicové strany na úkor pravicových. Průběh sčítání volebních výsledků není tedy zpočátku reprezentativním obrazem republiky a právě tuto situaci projekce korigovala.

Projekce STEM/MARK + STEM toto zkreslení odstranila, již asi hodinu po uzavření volebních místností po sečtení prvních cca 1 000 okrsků z 14 865 předpověděla správné zastoupení jednotlivých stran.

Na základě modelování volebních dat z roku 2010 a 2013 analytici STEM/MARK odhadovali maximální chybu projekce při 1 000 sečtených okrscích okolo 2 procentních bodů. Model však fungoval ještě lépe – maximální odchylka při 1 000 sečtených okrscích byla menší než 1 procentní bod a postupně klesala.

V 15:05 h, kdy jsme zveřejnili první výsledky, projekce STEM/MARK + STEM správně odhadovala výsledek (s výše uvedenou odchylkou) všech stran, navzdory tomu, že z velkých měst ještě nebyla k dispozici téměř žádná data.

V 16:05 h již predikce ukazovala, že TOP 09 přesáhne 5 % hlasů a od té doby se predikovaná čísla v podstatě neměnila.

Volební projekce STEM/MARK + STEM byla počítána na základě shlukové analýzy volebních okrsků. Analýza určila 13 segmentů, z nichž každý sdružoval sčítací okrsky s podobnými volebními preferencemi.

Ačkoliv se v roce 2017 objevily ve „stranickém pelotonu“ nové tváře a výsledky jednotlivých stran v letošních volbách se oproti roku 2013 výrazně změnily, model STEM/MARK + STEM byl vůči těmto změnám imunní. Znamená to, že voliči v jednotlivých segmentech zůstávají názorově homogenní, pouze jejich preference letos lépe naplňují jiné strany než v předchozích volbách. Následující graf nejen ilustruje změnu vítězů v jednotlivých volebních okrscích proti volbám v roce 2013, ale zároveň i odkud vítězné ANO čerpalo své voliče.

S přibývajícím počtem sečtených okrsků v jednotlivých segmentech se předpověď zpřesňovala až do cca [17:40 h], kdy již bylo sečteno tolik okrsků (80 %), že korekce výsledku nebyla potřebná. Maximální chyba projekce v té době byla 0,1 procentního bodu.

Kontakt: Jan Tuček, , 724 433 888

Petr Böhm

9.8.2017

Aktuální výsledky one currency výzkumu poslechu rádií v ČR Radioprojekt, který realizujeme spolu s kolegy z agentury MEDIAN, byly zveřejněny ve středu 9. 8. 2017. Data dokladují stabilitu rozhlasového trhu v dlouhodobém pohledu. Více najdete v prezentaci…
Celý příspěvek

Petr Böhm

31.7.2017

Mobilní telefony za volantem – stále větší hrozba z pohledu samotných řidičů

Praha, 31. července 2017

„Blbec za volantem“ s telefonem v ruce děsí české řidiče více než stav silnic, špatné počasí, hustota provozu a vysoká rychlost dohromady. Posílání SMS a telefonování za jízdy jsou podle řidičů hlavní příčinou nepozornosti při řízení, která pak může způsobit dopravní nehodu. Naopak jen okrajově znepokojují řidiče billboardy u cesty, poslech rádia či konzumace potravin za volantem. Jak lidé vnímají hrozby pro bezpečnost na silnicích, zjišťoval aktuální průzkum agentury STEM/MARK.

Nepozornost řidičů hlavním rizikem bezpečnosti
Spontánně zmiňovaným hlavním rizikem bezpečnosti dopravy jsou především osobnostní charakteristiky a chování řidičů (nepozornost, telefonování, bezohlednost, požití alkoholu atd.). Objektivní okolnosti, které řidiči naopak nemohou ovlivnit, jsou pak vnímány jako mnohem menší hrozba (počasí, stav silnic, hustota dopravy, billboardy u silnic).

Viz níže graficky zobrazené nejvíce uváděné hrozby dle počtu spontánního zmínění respondenty:

Přímo nepozornost zmiňuje jako hlavní hrozbu 1/3 řidičů, telefonování za jízdy pak čtvrtina. Zhruba každý 6. dotázaný řidič pak spontánně zmiňuje bezohlednost nebo alkohol za volantem.

 

Alkohol za volantem největším „strašákem“ řidičů
Pokud respondenti vybírají z již předloženého seznamu rizik pro bezpečnost provozu, pak je největším hrozbou dle očekávání alkohol za volantem. „Nepochybně to souvisí s  dlouholetou kampaní proti této hrozbě i s vysokým počtem jím reálně způsobených nehod. Už od školních let máme všichni zafixováno, že alkohol za volant nepatří…“. Doplňuje výsledky výzkumu Pavel Šimoník ze společnost STEM/MARK.

Jen s malým odstupem následují agresivita a nepozornost řidičů. Na opačném pólu se ocitají hustota provozu nebo nepříznivé počasí (viz graf 1).

GRAF 1: Do jaké míry jsou rizikem pro bezpečnost silničního provozu následující faktory:

ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=512 [údaje v grafu v %], zobrazeny nejvíce rizikové faktory hodnocené na škále 1 až 9 hodnotou 9 (TOP 1)

 

Pozornost řidičů rozptylují moderní komunikační technologie nikoliv billboardy
Soustředění řidičů na řízení vozidla je v posledních několika letech vystaveno stále většímu tlaku moderních technologií. Nejde již jen o samotné telefonování za jízdy, ale i o sledování sociálních sítí, odesílání SMS či ovládání navigace. Běžné lidské aktivity jako konzumace jídla, kouření či komunikace se spolucestujícími mají podle řidičů na jejich pozornost mnohem menší vliv. Totéž si myslí řidiči i o billboardech kolem silnic, jejich pozornost příliš nerozptylují (viz graf 2). Tolerantnější k používání moderních technologií za volantem jsou mladí řidiči do 30 let (častěji tak sami činí) a obecně muži než ženy.

GRAF 2: Do jaké míry odvádí následující faktory pozornost řidičů od řízení:

ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=512 [údaje v grafu v %], zobrazeny nejvíce rizikové faktory hodnocené na škále 1 až 9 hodnotou 8-9 (TOP 2)

Výsledky výzkumu potvrzuje i dopravní psycholog Michal Walter: „Problematikou chování řidičů se dlouhodobě zabývám a mohu potvrdit, že nejrizikovějšími činnostmi při řízení vozidel jsou ty, které zapojují kognitivní funkce. Primárně jde o manipulaci s mobilními telefony během řízení a je v zásadě jedno, zda řidič telefonuje, píše SMS nebo dokonce komunikuje na sociálních sítích. Naopak jsem se doposud nesetkal se seriózní studií, o kterou by bylo možné opřít tvrzení, že klasické billboardy odvádí pozornost do té míry, že by mohly být samy o sobě příčinou dopravní nehody.“

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 512 českých řidičů ve věku 18 až 59 let.

 Sběr dat proběhl 10. – 14. 7. 2017

Kontakt: Pavel Šimoník –