AAAAArchiv

Petr Böhm

9.8.2017

Aktuální výsledky one currency výzkumu poslechu rádií v ČR Radioprojekt, který realizujeme spolu s kolegy z agentury MEDIAN, byly zveřejněny ve středu 9. 8. 2017. Data dokladují stabilitu rozhlasového trhu v dlouhodobém pohledu. Více najdete v prezentaci…
Celý příspěvek

Petr Böhm

31.7.2017

Mobilní telefony za volantem – stále větší hrozba z pohledu samotných řidičů

Praha, 31. července 2017

„Blbec za volantem“ s telefonem v ruce děsí české řidiče více než stav silnic, špatné počasí, hustota provozu a vysoká rychlost dohromady. Posílání SMS a telefonování za jízdy jsou podle řidičů hlavní příčinou nepozornosti při řízení, která pak může způsobit dopravní nehodu. Naopak jen okrajově znepokojují řidiče billboardy u cesty, poslech rádia či konzumace potravin za volantem. Jak lidé vnímají hrozby pro bezpečnost na silnicích, zjišťoval aktuální průzkum agentury STEM/MARK.

Nepozornost řidičů hlavním rizikem bezpečnosti
Spontánně zmiňovaným hlavním rizikem bezpečnosti dopravy jsou především osobnostní charakteristiky a chování řidičů (nepozornost, telefonování, bezohlednost, požití alkoholu atd.). Objektivní okolnosti, které řidiči naopak nemohou ovlivnit, jsou pak vnímány jako mnohem menší hrozba (počasí, stav silnic, hustota dopravy, billboardy u silnic).

Viz níže graficky zobrazené nejvíce uváděné hrozby dle počtu spontánního zmínění respondenty:

Přímo nepozornost zmiňuje jako hlavní hrozbu 1/3 řidičů, telefonování za jízdy pak čtvrtina. Zhruba každý 6. dotázaný řidič pak spontánně zmiňuje bezohlednost nebo alkohol za volantem.

 

Alkohol za volantem největším „strašákem“ řidičů
Pokud respondenti vybírají z již předloženého seznamu rizik pro bezpečnost provozu, pak je největším hrozbou dle očekávání alkohol za volantem. „Nepochybně to souvisí s  dlouholetou kampaní proti této hrozbě i s vysokým počtem jím reálně způsobených nehod. Už od školních let máme všichni zafixováno, že alkohol za volant nepatří…“. Doplňuje výsledky výzkumu Pavel Šimoník ze společnost STEM/MARK.

Jen s malým odstupem následují agresivita a nepozornost řidičů. Na opačném pólu se ocitají hustota provozu nebo nepříznivé počasí (viz graf 1).

GRAF 1: Do jaké míry jsou rizikem pro bezpečnost silničního provozu následující faktory:

ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=512 [údaje v grafu v %], zobrazeny nejvíce rizikové faktory hodnocené na škále 1 až 9 hodnotou 9 (TOP 1)

 

Pozornost řidičů rozptylují moderní komunikační technologie nikoliv billboardy
Soustředění řidičů na řízení vozidla je v posledních několika letech vystaveno stále většímu tlaku moderních technologií. Nejde již jen o samotné telefonování za jízdy, ale i o sledování sociálních sítí, odesílání SMS či ovládání navigace. Běžné lidské aktivity jako konzumace jídla, kouření či komunikace se spolucestujícími mají podle řidičů na jejich pozornost mnohem menší vliv. Totéž si myslí řidiči i o billboardech kolem silnic, jejich pozornost příliš nerozptylují (viz graf 2). Tolerantnější k používání moderních technologií za volantem jsou mladí řidiči do 30 let (častěji tak sami činí) a obecně muži než ženy.

GRAF 2: Do jaké míry odvádí následující faktory pozornost řidičů od řízení:

ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=512 [údaje v grafu v %], zobrazeny nejvíce rizikové faktory hodnocené na škále 1 až 9 hodnotou 8-9 (TOP 2)

Výsledky výzkumu potvrzuje i dopravní psycholog Michal Walter: „Problematikou chování řidičů se dlouhodobě zabývám a mohu potvrdit, že nejrizikovějšími činnostmi při řízení vozidel jsou ty, které zapojují kognitivní funkce. Primárně jde o manipulaci s mobilními telefony během řízení a je v zásadě jedno, zda řidič telefonuje, píše SMS nebo dokonce komunikuje na sociálních sítích. Naopak jsem se doposud nesetkal se seriózní studií, o kterou by bylo možné opřít tvrzení, že klasické billboardy odvádí pozornost do té míry, že by mohly být samy o sobě příčinou dopravní nehody.“

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 512 českých řidičů ve věku 18 až 59 let.

 Sběr dat proběhl 10. – 14. 7. 2017

Kontakt: Pavel Šimoník –

 

Petr Böhm

25.7.2017

Tištěnou reklamu či billboardy lidé vnímají lépe než reklamu digitální

Praha, 24. července 2017

S reklamou se v současnosti potkáváme doslova na každém kroku. Působení některých druhů reklamy se můžeme alespoň částečně vyhnout, např. televizi můžeme přepnout na jiný kanál, existují však reklamní nosiče jako například venkovní reklama, které eliminovat z našeho – byť třeba jen podvědomého – vnímání úplně nelze. Jak lidé vnímají jednotlivé druhy reklamy, zjišťoval aktuální průzkum výzkumné agentury STEM/MARK.

Vadí, nevadí?

Překvapivým zjištěním výzkumu je fakt, že přijatelněji vnímána jsou právě ta reklamní média, kterým se nelze zcela snadno vyhnout, a lidé je tedy vnímají alespoň periferně. Do této skupiny patří jak tištěná reklama v novinách a časopisech, tak také venkovní reklamní plochy, zahrnující mimo jiné plakáty či billboardy. Přibližně dvěma třetinám dotázaných tyto druhy reklamy nevadí.

Na druhém konci škály jsou potom elektronicky šířená média. „Kriticky se dotazovaní staví zejména vůči televizní reklamě a reklamě šířené na internetu, zejména internetovým video spotům. Dva ze tří lidí mají k tomuto druhu reklamy nějaké výhrady. Na druhou stranu – podle nedávno zveřejněného výzkumu AKA – televizní reklama nejvíce zaujme“, upozorňuje Jitka Zítková ze společnosti STEM/MARK (www.stemmark.cz) a dodává: „Důvodů může být celá řada. Za prvé reklama přerušuje děj. Za druhé se často stává, že reklamní bloky na jednotlivých televizních stanicích běží současně. U internetové a obzvláště pak u video reklamy může být problém v tom, že uživatel musí shlédnout alespoň část obchodního sdělení, jinak se k požadovanému obsahu nedostane.“ Mezi negativně vnímané nosiče patří také reklamní emaily, které vadí téměř 2/3 dotazovaných. Nejmladší skupina respondentů mezi 18 a 29 lety je kritičtější ke všem druhům reklamy, uvádějí častěji, že jim vadí.

Graf 1:

ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=512 [údaje v grafu v %]

Tabulka 1:     Vnímání různých druhů reklamy – Detailní rozložení odpovědí
na škále 1-10

 Druh reklamy Vůbec nevadí 2 3 4 5 6 7 8 Silně vadí
Reklama v novinách 33 14 11 9 14 7 4 2 7
Reklama v časopisech 32 12 12 11 14 5 5 3 7
Venkovní reklama, plakáty, billboardy – ve městě 30 9 11 10 15 7 6 3 10
Venkovní reklama, plakáty, billboardy – mimo město 28 10 10 9 14 7 6 4 12
Reklama v rozhlase 18 8 10 11 15 11 10 5 13
Letáky v poštovních schránkách 22 12 10 7 15 8 6 5 16
Reklama na internetu 9 6 7 8 16 13 12 8 21
Reklamní maily 8 3 6 7 13 8 12 13 31
Videoreklama na internetu 8 3 5 7 13 9 10 13 32
Televizní reklama 6 2 4 6 15 10 11 12 35

ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=512 [údaje v tabulce v %]

 

Reklama ano, ale jen některá
S tvrzením, že reklama je přirozenou součástí svobodné společnosti, souhlasí 9 z 10 respondentů. Naše postoje k jednotlivým druhům reklamy různí. Realita fungování reklamy, její různé formy i její různý obsah způsobuje také změny našeho postoje k jednotlivým reklamním nosičům.

Graf 2:

ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=512 [údaje v grafu v %]

Vztah k reklamě se také u některých lidí v čase mění.

Vnímání reklamy v tištěných médiích se mění v pozitivním smyslu – 12 % dotázaných uvedlo, že jim tento druh propagace vadí méně než v minulosti. Poměrně stabilní vnímání v čase zaznamenala také venkovní reklama. „Těší nás, že z průzkumu jasně vyplynulo, že venkovní reklama, ať již ve městech nebo mimo ně, není pro lidi zásadně obtěžujícím prvkem,“ komentuje výsledky výzkumu Marek Pavlas ze Svazu provozovatelů venkovní reklamy.

Ukázalo se, že se zhoršuje vztah zejména k elektronicky šířené reklamě. Téměř polovině dotázaným v poslední době vadí televizní a internetová video reklama více než v minulosti. Naopak zhruba 4 % respondentů mají odlišný názor. Také zde je kritičtější nejmladší věková skupina respondentů.

Tabulka 2:     Posun ve vztahu k jednotlivým druhům reklamy v čase

 Druh reklamy / Vztah Vadí mi méně Můj postoj se nemění Vadí mi více
Letáky v poštovních schránkách 18 67 15
Venkovní reklama, plakáty, billboardy – mimo město 12 75 14
Reklama v časopisech 12 81 7
Reklama v novinách 12 82 6
Venkovní reklama, plakáty, billboardy – ve městě 10 77 13
Reklama v rozhlase 8 73 19
Reklamní maily 5 55 40
Televizní reklama 4 50 46
Videoreklama na internetu 3 52 45
Reklama na internetu 3 60 37

ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=512 [údaje v tabulce v %]

 

 

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 512 českých řidičů ve věku 18 až 59 let.

 

Sběr dat proběhl 10.-14.7.2017.

Kontakt: Jitka Zítková –

Petr Böhm

20.10.2016

Pokémon GO – nový fenomén?

nahled Z výzkumu agentury STEM/MARK, který proběhl v září, vyplývá, že valná většina (96 %) internetové populace ve věku 15-59 let už slyšela o hře pro mobilní telefony Pokémon GO. Tuto hru si ale vyzkoušelo, či aktivně hraje pouze zlomek z nich (9 %). Důvody, proč se tato hra  nezískala širší hráčskou základnu, jsou spíše „praktického“ charakteru (neláká či chybí čas), než „technologicko-instrumentálního“ charakteru (málo výkonný mobil, čerpání internetových dat, vybíjení baterie).

Proč lidé nechytají pokémony?
Rozebereme-li praktické důvody, tak tři čtvrtiny nehráčů tato hra vůbec neláká (75 %) nebo na ni nemají čas (36 %). Pokud jde o důvody technického rázu, tak nejčastějším problémem je zbytečné čerpání internetových dat (14 %), dále nedostatečně výkonný mobil a rychlé vybíjení baterie (oba důvody zmínila cca desetina nehráčů). Technická omezení zmiňuje nejčastěji nejmladší věková kategorie, která zároveň představuje skupinu s nejvyšším hráčským potenciálem.

Kdo tedy hru Pokémon GO vlastně hraje?
Hráči se tedy rekrutují především z nejmladší věkové kategorie do 30 let. Častěji hrají muži (64 %), než ženy (36 %). Lidé z města hrají častěji (70 %) než lidé z venkova, což ale může souviset i s virtuální realitou hry Pokémon GO, která u venkovských oblastí není natolik rozmanitá, jako ve větších městech. Pokud bychom se chtěli pokusit definovat typického hráče Pokémon GO, můžeme jej popsat jako mladšího muže mezi 15-29 lety z většího města a osobnostním rysem spíše extroverta.

Co je na hře Pokémon GO atraktivní?
pic1Jak vyplývá z výzkumu agentury STEM/MARK, nejatraktivnější je chytání virtuálních zvířátek (71 % hráčů). S tím souvisí i vylepšování či vývoj pokémonů (58 %) nebo pěstování pokémonů z vajec (49 %). Tyto atributy bychom mohli považovat spíše za virtuální stránku hry. Na aplikaci je ale zajímavá také možnost hraní s přáteli (53 %) a objevování nových míst v reálném světě (38 %). Hra tedy úspěšně staví mosty mezi virtuální realitou a mezilidskou interakcí.

 
Implementoval se Pokémon GO do každodenního života hráčů?
Někteří hráči Pokémon GO (29 %) zaznamenali i změny ve způsobu trávení svého volného času – více času tráví venku a poznávají nová místa. Změny vnímají pozitivně i přesto (nebo právě proto), že větší osobní aktivita a pohyb není u počítačových a mobilních her příliš obvyklý. Jeden z respondentů k tomu dodává: „Více času věnuju procházkám, hodně fotím, protože nalézám zajímavá místa, o kterých jsem nevěděl“. A vtipná příhoda v souvislosti s hrou? „Byla jsem tak zabraná do hraní, že jsem narazila do lampy“. Aktivizační schopnosti hry oceňují sice i nehráči, zároveň ale pociťují skepsi z toho, že není úplně v pořádku, když nás k chození ven motivuje mobilní hra. Není tedy všechno zlato, co se třpytí?

graf2
 

Jaká může být budoucnost hry Pokémon GO?

Otázka zní, zda čeká Pokémon GO dynamický vývoj nebo pozvolná stagnace. Pasivní pozorovatelé jsou zde více skeptičtí, než aktivní hráči. Ačkoliv tato hra může prožívat určitou stagnaci v dynamickém nárůstu účastníků, nelze ji z toho důvodu řadit do propadliště dějin. Podle mínění čtvrtiny dotázaných (27 %) má právě hra Pokémon GO potenciál se dále vyvíjet a vylepšovat – tedy nabízet nové, ale především neočekávané možnosti. I zde jsou více optimističtí aktivní hráči (49 %).   graf1


Tématem herní aplikace pro chytré mobilní telefony „Pokémon GO“ se zabývala společnost STEM/MARK. On-line šetření prostřednictvím Českého národního panelu
se zúčastnilo 509 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku od 15 do 59 let. Terénní fáze výzkumu se uskutečnila v období od 12. do 15. září 2016.