AAAAMonthly Archives: Listopad 2013

Umírání – nový výzkum, nové výsledky

umirani

Až dostanu infarkt, začnu to řešit.

Konkrétní opatření pro případ vlastního úmrtí začínáme řešit, až když
se setkáme s vážnou nemocí.

Bojím se, že to bude bolet a že budu sám.

Smrt a umírání nás děsí, bojíme se ztráty důstojnosti.

Chci ji znát a chci ji znát jako první.

I když si to všichni lékaři nemyslí, většina z nás chce o svém zdravotním
stavu znát pravdu a nepřeje si, aby ji jako první znal někdo z rodiny.

Není na to čas a vhodný prostor. Je mi to nepříjemné.

Lékaři většinou sdělují pacientům špatné zprávy u lůžka či v ordinaci.
Mají na to 10–15 minut. Pro většinu z nich je rozhovor s pacientem
o smrti nepříjemný.

Máme nejnovější data o postojích veřejnosti a zdravotníků k umírání
a smrti. Zveme Vás ke společné diskuzi nad výsledky výzkumu veřejného
mínění, který vznikl ve spolupráci Hospicového občanského sdružení
Cesta domů a výzkumné agentury STEM/MARK.

Čeho se bojíme, co si přejeme, s čím máme zkušenost – o tom se bude
diskutovat 12. prosince 2013 v 10 hodin na adrese Chlumčanského 497/5, Praha 8 (sídlo STEM/MARK).

Výsledky výzkumu bude prezentovat Jan Tuček, ředitel STEM/MARK.
Na Vaše dotazy budou odpovídat :

  • Marek Uhlíř, ředitel Cesty domů,
  • MUDr. Irena Závadová, primářka Domácího hospice Cesty domů
  • MUDr. Kateřina Rusinová, Klinika anesteziologie a resuscitace 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice

Pro více informací kontaktujte:
Marek Uhlíř – ředitel Cesty domů,
Lucie Žáčková – koordinátorka výzkumu STEM/MARK,

Tlakoměr si kupujeme na základě vlastního uvážení, glukometr na doporučení lékaře

Počty pacientů s tzv. civilizačními chorobami rok od roku stoupají. Výskyt různých srdečních a dýchacích problémů či cukrovky se již neomezuje jen na vyšší věkové kategorie, ale stále častěji postihuje i mladší ročníky. Pacienti chtějí mít své onemocnění pod kontrolou, a proto velmi často používají různé zdravotnické pomůcky, které jim pomáhají monitorovat či zlepšovat jejich zdravotní stav.

Podle nejnovějšího internetového šetření společnosti STEM/MARK je tlakoměr k dispozici v 55 % domácností oslovených respondentů ve věku 15 -59 let. V případě glukometru se jedná o 16 % rodin.

Tlakoměry

Použití tlakoměru pro vlastní osobu deklarovalo 32 % respondentů ve věku 15-59 let (častěji se jedná o ženy a osoby ve věku 45 – 59 let), využití v rámci celé rodiny poté 55 % osob. Užívání tohoto přístroje v rámci domácnosti jde napříč věkovými kategoriemi, nicméně nejčastějšími uživateli jsou většinou rodiče či prarodiče respondentů (v případě osob ve věku 30 – 44 let, resp. 15-29 let), případně jejich partneři či partnerky (v případě osob ve věku 45 – 59 let).

Nejčastěji používaným typem tonometru je automatický digitální tlakoměr na paži využívaný v 56 % domácností, druhým nejčastějším poté automatický tlakoměr na zápěstí (31 %). Třetím typem v pořadí je poloautomatický digitální tonometr využívaný v 6 % případů.

Téměř polovina respondentů (zejména ti ve věku 45 – 59 let) se pro pořízení tlakoměru rozhodla sama. Více než čtvrtina ostatních (28 %, častěji ženy) dala na radu lékaře, osmina poté využila doporučení v rámci rodiny a příbuzných (častěji muži). Tři čtvrtiny současných majitelů tlakoměru si zakoupily přístroj samy – bez lékařského předpisu (častěji středoškoláci s maturitou), pětina jej poté obdržela od někoho jiného jako dárek (častěji vysokoškoláci).

Tonometry jsou nejčastěji nakupovány v klasických lékárnách (37 %) či v obchodech s lékařskými a zdravotnickými pomůckami (35 %), případně na internetu (15 %).

Glukometry

Použití glukometru pro vlastní osobu uvedla pouhá 4 % respondentů ve věku 15-59 let, využití v rámci celé domácnosti poté deklarovalo 16 % dotázaných. Užívání tohoto přístroje v rámci rodiny jde opět napříč věkovými kategoriemi, a to v závislosti na věku dotazovaného. Nejčastějšími uživateli jsou stejně jako v případě tlakoměrů většinou rodiče či prarodiče oslovených, případně jejich partneři či partnerky.

Tři pětiny respondentů se rozhodly pořídit si glukometr na základě doporučení svého lékaře, necelá čtvrtina ostatních se rozhodla sama na základě vlastního uvážení. Třetina současných vlastníků glukometru si jej zakoupila sama – bez lékařského předpisu, další třetina jej obdržela od někoho v rámci rodiny či příbuzných a více než čtvrtina jej získala na základě předpisu od lékaře.

Glukometry jsou nejčastěji nakupovány v prodejnách se zdravotnickými pomůckami a v klasických lékárnách.

Nebulizéry

Přítomnost nebulizéru (tj. inhalátoru na bázi kompresoru nebo ultrazvuku) byla zjištěna v 6 % domácností respondentů ve věku 15-59 let.  Použití nebulizéru  pro vlastní osobu deklarovalo 5 % respondentů ve věku 15-59 let. Přístroj je v domácnostech používán nejčastěji dětskými pacienty.

Nejvíce používanými typy nebulizérů jsou kompresorové (42 %) nebo ultrazvukové (33 %) přístroje. Téměř tři pětiny respondentů se rozhodly pořídit si nebulizér na základě doporučení svého lékaře, čtvrtina ostatních se pro jeho obstarání rozhodla sama. Více než dvě pětiny současných vlastníků tohoto přístroje si jej zakoupily samy – bez lékařského předpisu, další třetina jej obdržela na předpis od lékaře a osmina si jej zapůjčila.

Nebulizéry jsou nejčastěji nakupovány v  prodejnách s lékařskými a zdravotnickými pomůckami, v klasických kamenných lékárnách či na internetu.

zdravotnicke_pomucky_graf1
zdravotnice_pomucky_graf2

Problematikou vlastnictví a pořízení si vybraných zdravotnických pomůcek se ve svém nejnovějším reprezentativním internetovém šetření zabývala společnost STEM/MARK. Výzkum byl proveden formou internetového dotazování respondentů ve věku od 15 do 59 let. Šetření se celkově účastnilo 510 osob vybraných kvótní metodou a odpovídající reprezentativní internetové populaci. Terénní fáze výzkumu se uskutečnila v období od 13. do 17. listopadu 2013.

kontakt: Barbora Večerková,

Jak moc potřebujeme Movember?

Rakovina prostaty je druhá nejčastější rakovina u mužů v České republice. V celém příspěvku leží malá infografika o tom, jak se daří hnutí Movember pracovat s povědomím o rakovině prostaty. V našem posledním průzkumu jsme se ptali 509 respondentů ve struktuře internetové populace. Je nám jasné, že Movember jako takový se drží spíše ve velkých městech a užších komunitách sportovních a pracovních kolektivů, ale rakovina prostaty je problém širší.

Multiscreening v ČR – Experiment s prohlížečem Smaragd

Existuje několik způsobů jak zjistit, co lidé na internetu dělají.

  • Můžete se jich zeptat a doufat, že si to pamatují a nelžou.
  • Můžete se jich zeptat přímo na stránce pomocí pop-up okna a doufat, že zareagují.
  • Můžete používat cookies a doufat, že je nevymažou.
  • Můžete se stát Google a vědět všechno.

Ani jedna z možností prvních tří Vám ale nedá příliš dobrý obraz toho, jak se lidé chovají na různých doménách. Nedokážete vytvořit jejich cestu internetem, ani sledovat jaké externí vlivy k návštěvám stránek vedly. Zejména proto jsme ve STEM/MARK vybrousili Smaragd. Je to plnohodnotný internetový prohlížeč, který naši respondenti používají pro výzkumné účely. Smaragd pracuje na stejném jádru jako Google Chrome, pravděpodobně nejlepší browser současnosti.

Smaragd zaznamenává aktivitu nejen v řádu domén, ale i v řádu HTML prvků, se kterými uživatel na stránce přichází do styku. Historii procházení odesílá respondent s plným vědomím toho, že data – samozřejmě anonymizovaná – poslouží k analýze. Soukromí respondentům tedy nebereme, nýbrž oni jej dávají k dispozici nám.
Smaragd je tak mocným nástrojem při uživatelském testování, takzvaného úkolového výzkumu, ale i internetovou laboratoří pro pozorování chování spotřebitelů jako „živočichů v přirozeném prostředí“.

smaragd_1

Jednou z prvních aplikací byl výzkum v oblasti multiscreeningu. Vyplňováním mediálního deníku a sledováním záplavy dat z prohlížečů Smaragd jsme zjistili, jak lidé u nás konzumují souběžné mediální kanály, jakou roli hraje internet jako objekt strhující na sebe pozornost původně věnovanou jiným médiím. Více se dozvíte v prezentaci Honzy Lajky, kterou se oháněl na prestižní konferenci WebTop100 v listopadu 2013.

Ptejte se inovačního týmu

Mediaprojekt 3.čtvrtletí 2013

Dnes zveřejňujeme nové výsledky čtenosti tištěných titulů (2-3. čtvrtletí 2013), které zpracováváme s kolegy z agentury Median. Jaké jsou trendy ve čtenosti, jak se projevuje klesající prodaný náklad na čtenosti deníků a jejich suplementů? Pokračuje růst obliby zpravodajských titulů a pokles čtenosti v žánrové skupině ženských časopisů? Odpovědi na tyto i jiné otázky najdete v prezentaci v celém příspěvku.
Continue reading

radioprojekt

Čísla Radioprojektu za 3.čtvrtletí 2013 a další

Aktuální výsledky one currency výzkumu poslechu rádií v ČR Radioprojekt, který realizujeme spolu s kolegy z agentury MEDIAN, byly zveřejněny ve středu 6. 11. 2013.

Jubilejní 30. prezentace se tentokrát uskutečnila v Cloud 9 SKY bak&lounge hotelu Hilton Praha. Kromě výsledků poslechu rádií, prezentovali rádioví profesionálové z Českého rozhlasu, MMS a RRM několik dalších zajímavých témat. Podívejte se…

Radioprojekt 3Q.2013


Další příspěvky:
Aplikace Radiometrics

Transakční projekty Marketing Media Services – Účinnost rozhlasové kampaně na online prodej

Audiometrové měření Českého Rozhlasu

Třetina spotřebitelů věří účinkům léčebné kosmetiky

Podle nejnovějšího šetření společnosti STEM/MARK víc než třetina lidí věří v existenci rozdílů kvality a složení kosmetického přípravku zakoupeného v lékárně a v drogerii.

Polovina žen věří v lepší kvalitu kosmetických přípravků prodávaných
v lékárně

Více než třetina všech zákazníků si myslí, že existuje rozdíl v kvalitě a složení kosmetického přípravku zakoupeného v lékárně a v drogerii (nejčastěji mladí lidé do 30 let). Druhá třetina osob je skeptická a myslí si, že žádný rozdíl neexistuje (zejména to platí pro muže), ostatní to nejsou schopni posoudit.

kosmetika_1

Podle zákazníků nejvíce ovlivňují vyšší ceny léčebné kosmetiky náklady na propagaci a marketing či přítomnost účinných látek

Polovina zákazníků myslí, že vyšší cenu léčebné kosmetiky ovlivňují hlavně propagace a marketing, o čemž jsou přesvědčeni zejména muži. Váha tohoto faktoru roste se zvyšujícím se vzděláním. Účinnou látku, co by důležitý cenotvorný faktor, vnímá polovina dotázaných (zejména ženy).

Více než třetina zákazníků si myslí, že důležitějším cenotvorným faktorem je spíše přítomnost hypoalergeních složek. Tuto složku uvedli častěji ženy a mladí lidé do 30 let, naopak za méně důležitou ji považují spotřebitelé ve věku 45 – 59 let. Jako další faktor byl uveden speciální způsob pěstování a výroby surovin (1/5). Obal a design výrobku lidé nepovažují za důležitý faktor, uvedla ho míň než pětina populace.

Třetina žen nakupuje léčebnou kosmetiku každé 3 měsíce. Téměř polovina dotázaných naopak nekupuje léčebnou kosmetiku vůbec.

kosmetika_2Důvody nezájmu o léčebnou kosmetiku spočívají především v její ceně

Jako hlavní z důvodů nezájmu uvedli respondenti fakt, že se jedná jenom o další prodejní kanál a zisk pro kosmetické firmy (z více než 1/3). Další třetinu odrazuje vysoká cena výrobků. Necelá čtvrtina lidí pak uvádí, že léčebnou kosmetiku zatím nepotřebují (vhodná je dle nich spíše pro osoby s určitými kožnými potížemi).

Doporučení dermatologa je pro nákup klíčové

Podle šetření společnosti STEM/MARK by si dvě třetiny dotázaných na doporučení dermatologa zakoupily léčebnou kosmetiku. Spíše by si nechaly poradit ženy (67 %) než muži (55 %). Za nejdůležitější faktor při rozhodování o samotné koupi přípravku, ho však považuje jen necelá pětina lidí. Mnohem důležitějším faktorem je pro zákazníky popis účinnosti a složení přípravku. U rozhodnutých zákazníků doporučení známých a cena nehrají velkou roli, jenom desetina respondentů se jimi řídí. Třetinu lidí by pak k nákupu léčebné kosmetiky nepřesvědčil ani lékař.

Co zákazníci nakupují nejčastěji?

Lidé nejčastěji nakupují pleťové/tělové krémy a vody (41 %). Tento druh přípravků nakupuje nejčastěji polovina všech žen. Muži se zaměřují na jiné sortimenty  – zejména šampony nebo opalovací krémy. Šampony nakupují častěji lidé ve věku 45-59 let a ochranné opalovací krémy lidé s vysokoškolským vzděláním. K méně častým nákupům pak patří make-up a líčidla.

kosmetika_3

Problematikou „důvěry lidí v léčebnou kosmetiku“ se ve svém nejnovějším reprezentativním šetření zabývala společnost STEM/MARK. Výzkum byl proveden formou internetového dotazování respondentů ve věku od 15 do 59 let. Šetření se celkově účastnilo 509 osob vybraných kvótní metodou a odpovídající reprezentativní internetové populaci. Terénní fáze výzkumu se uskutečnila v období od 25. do 30.  září 2013.