AAAAMonthly Archives: Leden 2014

Poplatky v nemocnici ano, u lékaře a za recept ne

Od ledna 2014 by se v nemocnicích, ústavech, léčebnách či lázních neměly platit poplatky za hospitalizaci, které doposud činily 100 korun za den. Změny lze pravděpodobně v budoucnosti očekávat i v případě plateb u lékařů a v lékárnách za recept. Jak se k problematice zdravotnických poplatků staví česká veřejnost?

Podle nejnovějšího telefonického šetření společnosti STEM/MARK tři pětiny populace ve věku 18-65 let s určitou výší poplatků za hospitalizaci souhlasí.

Poplatky za hospitalizaci

Dvě pětiny osob ve věku 18-65 let (častěji osoby s nižším vzděláním a obyvatelé Ústeckého kraje) podporují zrušení poplatků v nemocnicích a dalších lůžkových zařízeních. Necelá třetina populace (31 %, častěji vysokoškoláci a obyvatelé měst s 20 000 – 99 999 obyvateli) souhlasí s 60 korunovým denním poplatkem, čtvrtina dalších se 100 Kč (opět častěji vysokoškoláci). Osob, které se domnívají, že by tyto poplatky měly být ještě vyšší, jsou jen 3 %.

45 % populace (častěji vysokoškoláci) se domnívá, že současné zrušení hospitalizačních poplatků bude mít negativní vliv na kvalitu a dostupnost péče v těchto lůžkových zařízeních. Opačný názor zastává 55 % osob.

Poplatky u lékaře a za recept

Zrušení poplatků u lékaře a za recept má ve srovnání s opatřením v lůžkových zařízeních širší podporu veřejnosti. Pro odstranění těchto poplatků jsou téměř dvě třetiny populace ve věku 18-65 let (častěji lidé s nižším vzděláním a také např. obyvatelé Olomouckého kraje). Třetina osob souhlasí se zachováním stávajících 30 korun (častěji vysokoškoláci a lidé z Prahy). Zvýšení dosavadních poplatků nad 30 korun má pouze minimální podporu 3 % obyvatel.

78 % populace se domnívá, že případné zrušení poplatků u lékaře nebude mít negativní vliv na kvalitu a dostupnost této ambulantní péče. Opačný názor zastává 22 % osob (častěji vysokoškoláci).

poplatky_1

poplatky_2

Problematikou zdravotnických poplatků se ve svém nejnovějším reprezentativním šetření zabývala společnost STEM/MARK. Výzkum byl proveden formou telefonického dotazování respondentů ve věku od 18 do 65 let. Šetření se celkově účastnilo 507 osob vybraných kvótní metodou a odpovídající reprezentativní populaci. Terénní fáze výzkumu se uskutečnila v období od 20. do 23. ledna 2014.

Účast na olympiádě v Soči je podle většiny lidí riziková

S blížícím se termínem Zimních olympijských her v Soči se stále častěji hovoří o bezpečnostní situaci v Rusku, přičemž nejčastěji jsou skloňovány výroky týkající se možných teroristických útoků na sportovce či návštěvníky her.

STEM/MARK se proto v rámci lednového telefonického výzkumu na reprezentativním vzorku populace ČR ve věku 18 až 65 let zeptal respondentů na jejich názor.

Z výsledků vyplynulo, že o nadcházející olympiádu v Soči se alespoň okrajově zajímá téměř devět z deseti (87 %) dotázaných. Bezmála dvě třetiny (63 %) z nich si myslí, že účast na ZOH v Soči je spojena s bezpečnostním rizikem. Nejčastěji jsou za takovéto riziko považovány teroristické atentáty, okrajově pak krádeže či jiná drobná kriminalita.

sochi_1

Přesto by se více než polovina (56 %) z těch, které zimní olympiáda zajímá, ráda jela do Soči osobně podívat. Tedy za předpokladu, že zájezd by byl dárkem či výhrou v soutěži…

Polovina (49 %) z těch, kteří by ani za těchto podmínek na olympiádu do Soči nejeli, zmínila jako důvod obavy o svou bezpečnost, stejná část pak uvádí časové důvody.

sochi_2

Tři pětiny (61 %) dotázaných nesouhlasí s tím, že se někteří evropští politici na protest proti možnému porušování lidských práv v Rusku pravděpodobně nezúčastní zahájení olympiády v Soči.

sochi_3

Další otázky byly zaměřeny na očekávané výsledky českých sportovců. Více než dvě pětiny (43 %) respondentů se domnívají, že Česká republika získá v Soči více než 6 medailí a bude z tohoto pohledu úspěšnější, než před čtyřmi lety ve Vancouveru.

sochi_4

Nejvíce zlatých medailí zůstane dle názoru 36 % respondentů v Rusku, dalších 30 % se domnívá, že nejúspěšnější zemí co do počtu zlatých olympijských medailí budou v Soči Spojené státy.

Asi nejsledovanějším sportem na ZOH v Soči bude z pohledu českého fanouška lední hokej. Proto jsme respondenty požádali o tip na konečné umístění našich hokejistů.

Jen 10 % dotázaných věří v opakování úspěchu z Nagana, ale zisk stříbrné (15 %) či bronzové (30 %) medaile už je podle názoru respondentů pravděpodobnější. Dvě pětiny (41 %) dotázaných se pak domnívají, že Češi neprojdou přes čtvrtfinále. Největším favoritem na celkové vítězství v olympijském hokejovém turnaji je dle mínění respondentů Rusko (36 %), následované Kanadou (24 %) a Švédskem (15 %).

Výzkum na reprezentativní populaci ČR ve věku 18 až 65 let byl společností STEM/MARK realizován ve dnech 20. až 22. ledna 2014. V rámci telefonického dotazování bylo uskutečněno celkem 507 rozhovorů.

 

title

Lidé s nadprůměrným příjmem se vidí v nižší třídě, než ve skutečnosti jsou

Zajímavý psychologický fenomén vyplul na povrch ve výzkumu na cílové skupině lidí s nadprůměrnými příjmy, který agentura STEM/MARK uskutečnila na sklonku roku 2013. Jelikož se průměrná hrubá mzda v ČR v roce 2013 blížila ke 25 000 Kč, což odpovídá zhruba čistému příjmu kolem 20 000 Kč, všichni respondenti v našem výzkumu měli nadprůměrný příjem (nad 20 000 Kč čistého). Když jsme se jich ale zeptali, jak vnímají úroveň svého příjmu vzhledem k poměrům v ČR, mnozí označili svůj příjem za průměrný, dokonce lehce podprůměrný či podprůměrný. Necelá polovina lidí s čistým příjmem mezi 25 000 Kč a 30 000 Kč považuje svůj příjem za průměrný nebo podprůměrný. Kde pramení toto zkreslené vnímání? V pouhé neznalosti statistik průměrné mzdy? Nebo snad v  lidské tendenci neustále se srovnávat s těmi, kteří jsou na tom lépe než my a zaměřovat se na to, co nám chybí místo toho, abychom se těšili z toho, co máme?

Další otázka se týkala očekávání a výhledu do budoucna u lidí s nadprůměrnými příjmy. Polovina z nich si myslí, že jejich příjem zásadně nezmění svojí výši v příštím roce. Třetina lidí je poměrně optimistická a dává si šance na alespoň nepatrný růst příjmu. 5% to vidí velmi optimisticky na významný nárůst. Pesimistické vyhlídky má pouze každý desátý. Zdá se tedy, že pozitivní myšlení má u lidí s nadprůměrnými příjmy své místo a zůstává jen do nového roku věřit, že se jím „nakazí“ i ostatní sociální třídy a přinese nám své ovoce v podobě lepších zítřků.

prijem_1

prijem_2

Výzkumem na cílové skupině lidí s nadprůměrnými příjmy se zabývala v prosinci 2013 společnost STEM/MARK. Výzkum byl proveden formou internetového šetření na vzorku 511 respondentů z ČR.

Kontakt: Jana Michalková, 

 

Print’s not dead – aneb tisk v konfrontaci s novými médii obstál

Nad tiskem se tak trochu láme hůl. Podle výzkumníků – zejména nás – je to trochu předčasné. V dnešním příspěvku se s Vámi podělíme o výsledky unikátního nadstavbového výzkumu „MediaProjekt- online“ – zaměřeného na užívání a postoje k elektronickým verzím tiskových titulů, perspektivu případného přechodu čtenářů na tuto platformu a synergii konzumace klasických a elektronických verzí tiskových titulů.

Jen čtvrtina osob spontánně ví, co jsou potravinové banky

Dle dostupných zdrojů se ročně zbytečně vyhazuje až třetina potravin, nejčastěji zelenina a ovoce. Jednou z cest, jak takovéto plýtvání omezit, je i možnost darovat potraviny na dobročinné účely. Po celém světě shromažďují zdarma potraviny tzv. potravinové banky, které je skladují a následně je přidělují humanitárním nebo charitativním organizacím, které poskytují potravinovou pomoc potřebným lidem.

Podle nejnovějšího internetového šetření společnosti STEM/MARK ví, co jsou to potravinové banky jen čtvrtina populace ve věku 15-59 let.

Spontánní a navozená znalost pojmu potravinová banka

potr_banka_1

 

Pouze čtvrtina populace spontánně ví, co je to potravinová banka a umí následně pojem správně vysvětlit. Vyšší znalost pojmu je mezi muži (29 %), vysokoškoláky (37 %) a obyvateli měst nad 100 tisíc obyvatel (34 %).

potr_banka_2

 

Naopak 74 % populace ve věku 15 – 59 let spontánně neví, co je to potravinová banka. V rámci této skupiny osob je 67 % těch, kteří tuto svoji neznalost přímo deklarovali a 7 % těch, kteří neuměli správně pojem definovat. Nejčastěji spontánně lidé zaměňovali pojem potravinová banka se sklady potravin využívaných v dobách katastrof či válek nebo se zařízeními uchovávajícími vzorky potravin, semen a různých odrůd pro potřeby archivace a možného výzkumu.

Téměř tři pětiny (57 %) z těch, co spontánně nevěděli, co je to potravinová banka, následně správně v rámci navozené znalosti pojem charakterizovaly (častěji lidé s vyšším stupněm vzdělání).

Pokud vezmeme v úvahu celý vzorek respondentů, pak se dá hovořit o celkové navozené znalosti pojmu potravinová banka na úrovni 68 %. Nejvíce si lidé pojem navozeně pletli s internetovým portálem informujícím o kvalitě a nezávadnosti potravin či se společností produkující geneticky modifikované potraviny.

Počet potravinových bank v ČR

Česká federace potravinových bank sdružuje v současné době 6 potravinových bank (občanských sdružení) v rámci celé České republiky. Pouze 3 % dotazovaných osob tento počet správně určily. Nejvíce respondentů odhadovalo počet potravinových bank mezi 2 – 5 (16 %), nicméně více než dvě třetiny (67 %) všech oslovených nebyly schopny počet konkretizovat.

 

Sbírka potravin v hypermarketech a supermarketech

Akci potravinových bank a dalších subjektů v polovině listopadu 2013 spočívající ve sbírce trvanlivých výrobků v některých hypermarketech a supermarketech zaregistrovalo 31 % osob ve věku 15-59 let (častěji lidé ve věku 45 – 59 let a vysokoškoláci). Naopak 69 % dotázaných tuto sbírku nepostřehlo (častěji nejmladší respondenti ve věku 15 – 29 let a lidé s nižším stupněm vzdělání).

Z těch, co sbírkovou akci zaregistrovali, se jich následně 17 % samo akce účastnilo. Naprostá většina respondentů registrujících tuto aktivitu potravinových bank ji hodnotí pozitivně jako užitečnou a potřebnou (45 % jako velmi užitečnou a 41 % jako spíše užitečnou). Pouze 5 % osob má názor opačný a 9 % dotázaných na ní nemá vyhraněný názor.

 Problematikou potravinových bank se ve svém nejnovějším reprezentativním internetovém šetření zabývala společnost STEM/MARK. Výzkum byl proveden formou internetového dotazování respondentů ve věku od 15 do 59 let. Šetření se celkově účastnilo 511 osob vybraných kvótní metodou a odpovídající reprezentativní internetové populaci. Terénní fáze výzkumu se uskutečnila v období od 10. do 13. ledna 2014.

Více informací : Barbora Večerková,

Tisková zpráva ke stažení ve formátu PDF

SnapChat

SnapChat – respondenti mluví i s lidmi, nejen s dotazníky

SnapChat je online kvalitativně-kvantitativní šance z respondenta dostat to, co není v možnostech dotazníkových filtrů a okének, ale přitom zachovat komfort a náklady online výzkumu.

Online dotazníky se už nějakou dobu přijímají jako nový výzkumný standard. Je to rychlé, levné, využívají se média, desítky algoritmů a nových metod. Na druhou stranu spravují výzkumné agentury panely respondentů, kteří jsou, popravdě řečeno, trochu pohodlní. Přestože je jejich účast na výzkumu honorována, motivace chrlit do připravených dotazníků niterní pocity stále nepřichází. Při face-to-face se respondenti stydí, online se sice nestydí, ale také se nebojí výzkumníka častěji odbýt náhodným shlukem písmen. V horečnatém boji za práva klientů na insighty (ať už je to cokoli), přicházíme se SnapChatem.

Vpravdě jednoduchá myšlenka spojení mini-hloubkového rozhovoru s kvantitativním dotazníkem se zdá jako přirozené řešení, kterému nestojí nic v cestě. Tedy samozřejmě kromě často absentující ochoty „do toho jít“.

SnapChat

SnapChat spouští respondent označením odpovědi, na které se s klientem domluvíme a pozdějším souhlasem k jeho zahájení – nikdo na něj z monitoru jen tak nevyskočí. Typicky hledáme respondenty velmi nespokojené až nepříčetné, ale třeba i ty nadmíru kreativní či ochotné ke koupi. V případě každé takové odpovědi náš systém vyhodnotí dostupnost „kvalitáře“ – operátora integrovaného online chatu – a v případě, že náš člověk má volné ruce, zahájí se malý svižný potlach o tom, co zákazníka k nepříčetnosti dovádí či jak velké že nadšení v něm vlastnictví vašeho produktu probouzí. Když z respondenta dostaneme dost, vypouštíme jej zpět do dotazníku.

snapchat

Hlavní silou metody je to, že respondent mluví s člověkem, nikoli se strojem – zůstává mu soukromí, ale odebereme mu drzost nás poslat do výzkumného háje.

SnapChat

Rozpočtovou položkou SnapChatu číslo 1 je samozřejmě čas a schopnosti člověka, který rozhovory provádí. Když je to jednoduché, mohou rozhovory provádět operátoři call-centra. Jinak to budou naši analytici se vřelým vztahem k lidem a zkušenostmi s hloubkovými rozhovory. SnapChat má výhodu v tom, že „kvalitář“ pro Vás pracuje nikoli po hodinách, ale po rozhovorech. Pokud respondenti chatovat nechtějí, kvalitář je zpět analytikem a dělá si svoji práci.

Jak vnímají zdravotníci společenskou odpovědnost firem?

Zákazníci od firem očekávají nejen kvalitní výrobky a služby, ale také to, že se na trhu budou chovat důvěryhodně. Společenská odpovědnost se tedy týká nejen firmy samotné, ale i jejího přístupu ke svému okolí. Jde o dobrovolný závazek firem chovat se odpovědně k prostředí i společnosti, ve které podnikají, a to nad rámec zákonem stanovených povinností.

Existuje řada definic i vysvětlení termínu společenská odpovědnost firem (CSR). Ale jaké aktivity či chování firem si pod tímto pojmem představují zdravotníci? Podle nedávného šetření společnosti STEM/MARK uskutečněného v období měsíce listopadu a prosince 2013 si zdravotníci nejčastěji společenskou odpovědnost firem spojují s jejich etickým chováním.

Co všechno je s CSR spojováno?

Pokud se řekne společenská odpovědnost firem, respondentům – zdravotníkům se nejčastěji vybaví etické chování či případně existence etického kodexu společnosti (13 %). Z ostatních aktivit byly dále uváděny minimalizace dopadů na životní prostředí, ekologie (9 %, častěji uváděno středním zdravotnickým personálem), sociální odpovědnost firem (7 %, častěji uváděno zdravotníky mimo nemocnice i ambulance, především ze sociálních zařízení a LDN), kvalitní výrobky a zodpovědnost za kvalitu výroby (6 %), zodpovědné podnikání projevující se zejména spojením zájmů firmy a zájmů celé společnosti (6 %) či uvádění pravdivých informací o výrobcích a neklamavá reklama (5 %).

Nicméně polovina dotázaných si pod pojmem společenská odpovědnost nic konkrétního nepředstavuje.

Které aspekty společenské odpovědnosti firem jsou vnímány jako nejdůležitější?

Lékaři i střední zdravotnický personál zřejmě i s ohledem na svoji práci obecně za nejdůležitější aspekty společenské odpovědnosti firem považují bezpečnost prodávaných výrobků (průměrná známka 6,35 na škále od 1 do 7) a také jejich vysokou kvalitu (průměrná známka 6,19). Neméně důležitým kritériem odpovědnosti je i etické a transparentní chování podnikatelského subjektu (průměrná známka 6,03).

Odpovědná firma se musí dle vyjádření respondentů také ekologicky chovat, tj. snižovat či minimalizovat svůj dopad na životní prostředí (průměrná známka 5,84), podporovat vzdělání a osvětu odborné veřejnosti (5,83), používat zisk odpovědným způsobem (5,74), být inovativní a vyvíjet nové produkty (5,52), spravedlivě odměňovat své zaměstnance (5,47) a projevovat zájem o jejich zdraví a pohodu (5,40).

Nejméně důležitými aspekty CSR, přesto však důležitými, jsou z pohledu zdravotníků podpora místních komunit (4,32) a vytváření příležitostí pro seniory prostřednictvím neziskových organizací (4,82).

csr_1

Které firmy jsou vnímány jako společensky odpovědné?

Vzhledem ke specifickému zaměření cílové skupiny byly mezi spontánně uváděnými firmami především ty ze zdravotnického a farmaceutického sektoru. Mezi třemi společnostmi, které se dají označit za ty příkladné z pohledu CSR, se obecně objevily častěji farmaceutické firmy jako celek (10 %), Pfizer (10 %), Zentiva*        (8 %), ale také ČEZ (8 %), obecně neziskové organizace (7 %), Roche a Merck Sharp Dohme (6 %).

Pokud se výběr firem zúžil pouze na ty farmaceutické, pak mezi třemi spontánně uváděnými se nejčastěji objevovaly Zentiva* (25 %), Pfizer (16 %), Krka (12 %), GSK (9 %) a Servier (8 %).

Za nejpříkladnější farmaceutickou firmu z pohledu CSR pak respondenti spontánně označili Zentivu* (11 %), Pfizer (5 %) a Krku (4 %). Nicméně čtvrtina oslovených spontánně neuvedla ani jednu z firem.

Jak jsou hodnoceny jednotlivé farmaceutické firmy?

Mezi farmaceutickými firmami, které byly vybrány k hodnocení (20 společností), nejsou výrazné rozdíly ve vnímání jejich společenské odpovědnosti. Subjekty jsou vnímány jako středně společensky odpovědné.

Hodnocení vybraných firem se v určitých ohledech liší od toho spontánního. Nejvyšší ohodnocení získaly firmy Pfizer (průměrná známka 5,07 na škále od 1 do 7) a sanofi-aventis* (známka 5,02).

Na dalších místech se v tomto hodnocení umístily převážně originální společnosti: Novartis* (4,91), GlaxoSmithKline (4,90), Roche (4,86), Abbott (4,86), Merck Sharp Dohme (4,85), Zentiva) (4,82), Merck Serono (4,82) a Servier (4,77).

* Společnosti Zentiva a sanofi-aventis a také Novartis a Sandoz byly pro potřeby výzkumu hodnoceny odděleně jako samostatné subjekty, a to jak v případě spontánního, tak i navozeného hodnocení.

Problematikou společenské odpovědnosti firem z pohledu zdravotníků se ve svém nedávném internetovém šetření zabývala společnost STEM/MARK. Výzkum byl proveden formou internetového dotazování lékařů, středního zdravotnického personálu a dalších pracovníků ve zdravotnictví v rámci zdravotnického panelu STEM/MARKU s názvem Medipanel. Šetření se celkově účastnilo 595 osob (ne všichni respondenti odpovídali na všechny otázky). Terénní fáze výzkumu se uskutečnila v období měsíce listopadu a začátku prosince 2013.

Více informací : Barbora Večerková,

Tisková zpráva ke stažení ve formátu PDF