AAAAMonthly Archives: Červen 2014

Černý kašel : Registrujeme informace o nárůstu?

Černý kašel nebo dávivý kašel je infekční bakteriální onemocnění, které se přenáší kapénkovou infekcí. Dle oficiálních statistik v poslední době České republice přibývá nemocných černým kašlem. Onemocnění je nejzávažnější pro nejmenší děti, které jsou dosud neočkované nebo nemají alespoň dvě základní očkování.

Podle nejnovějšího internetového šetření společnosti STEM/MARK více než tři pětiny populace ve věku 15-59 let zaznamenaly v poslední době informace o nárůstu výskytu černého/dávivého kašle.

Znalost pojmu pertuse

Pokud měli lidé spontánně říci, co si představují pod pojmem pertuse, pak pouhá       4 % osob uvedla, že se jedná o černý/dávivý kašel. Častěji se v tomto případě jednalo o vysokoškolsky vzdělané respondenty (8 %). 94 % osob nevědělo, co si pod pojmem vůbec představit, zbylá 4 % oslovených pojem pertuse charakterizovala velmi obecně např. pouze jako nemoc, nebo bakteriální či virové onemocnění, případně jako onemocnění horních cest dýchacích.

Vnímání závažnosti černého/dávivého kašle

Pokud měli lidé hodnotit závažnost vybraných onemocnění (na škále od 1 do 5, kde 1=velmi závažné onemocnění a 5=není závažné onemocnění), pak je vnímaná závažnost černého/dávivého kašle se známkou 1,42 na stejné úrovni jako tetanus. Jako závažnější onemocnění jsou vnímány: dětská obrna (známka 1,18), tuberkulóza (1,29) a klíšťová encefalitida (1,33). Jako méně závažná onemocnění jsou naopak považována: hepatitida B (1,51), záškrt (1,61) a zejména spalničky (2,37). Obecně lze shrnout, že ženy a osoby starší 45 let vnímají jednotlivá onemocnění jako závažnější než muži a mladší respondenti.

Může se černým/dávivým kašlem nakazit očkovaný člověk?

Více než dvě pětiny osob (45 %) se domnívají, že černý/dávivý kašel se může objevit i u člověka, který byl proti tomuto onemocnění očkován (častěji respondenti do 29 let). Naopak téměř třetina respondentů (31 %) je přesvědčena o tom, že pokud je člověk proti černému/dávivému kašli očkován, nemůže se nakazit (podpora tohoto názoru se zvyšuje se stoupajícím věkem respondenta). Čtvrtina oslovených nemá na problematiku jasný názor a odpověděla, že neví (častěji muži).cerny kasel

Podle téměř poloviny dotázaných (47 %) se černý/dávivý kašel může objevit i u člověka, který již toto onemocnění dříve prodělal. Opačný názor vycházející z toho, že osoba, která dříve onemocnění prodělala, jej nemůže opětovně získat, zastává pouze 13 % osob, nicméně dvě pětiny respondentů nemají v této otázce jasno a odpověděly, že neví (častěji lidé starší 45 let).

Registrace informací o nárůstu výskytu černého/dávivého kašle

Více než tři pětiny (64 %) oslovených zaznamenaly v poslední době informace o nárůstu výskytu černého/dávivého kašle. Častěji se v tomto případě jedná o ženy (72 %) a osoby starší 30 let. Nejčastějším zdrojem informací byly v tomto případě televize (65 %), internet (45 %), denní tisk (17 %), rádio (15 %) či informace od někoho z příbuzných či rodiny (19 %).

cerny kasel 2

Problematikou černého/dávivého kašle se ve svém nejnovějším reprezentativním šetření zabývala společnost STEM/MARK. Výzkum byl proveden formou internetového dotazování respondentů ve věku od 15 do 59 let. Šetření se celkově účastnilo 510 osob vybraných kvótní metodou a odpovídající reprezentativní internetové populaci. Terénní fáze výzkumu se uskutečnila v období od 12. do 16. května 2014.

Tuček a Říha aspirují na michelinskou hvězdu

Legendární Tučkovy palačinky

V rámci exhibicionismu a osvěty ve výzkumu trhu jsme pozvali členitou skupinku klientů na snídani do „Tančící kuchyně“ .. Nakrmili jsme je výzkumnými moudry a našimi průlomovými zjištěními, ale hlavním lákadlem bylo kuchařské umění ředitelského tandemu Tuček & Říha, kteří s přehledem vystřihli palačinky. Níže fotografie dokumentující tento kulinářský highlight.

Tuček a Říha aspirují na michelinskou hvězdu

Tuček a Říha aspirují na michelinskou hvězdu

Zpětná vazba nás utvrdila v kandidatuře na Michelinskou hvězdu, kterou hodláme získat jako první výzkumná agentura na světě. Děkujeme za účast a těšíme se na příště. Šéfkuchaři Tuček & Říha již studují receptury na nejlepší jablko v županu.

Janu Michalkovou milují prostě všichni

Janu Michalkovou milují prostě všichni

Klienti pod přívalem informací

Klienti pod přívalem informací

masaccre

Texaský masakr otevřenou otázkou

Situace níže je jednou z rutin výzkumné praxe. Výzkumník a klient na telefonu, říkejme jim třeba Evžen a Jarmil předvádějí variaci na téma káhirského tržiště.

evzen_jarmil

Praxi otevřených otázek věrně popisuje naše sestupná spirála, vybudovaná na základě dvou dekád zkušeností.
otevrenkovy cyklus

Obrácení spirály není těžké. Celý problém je ve formulaci a zpracování otevřených otázek. Jejich zpracování strojem je čím dál tím mocnější, ale vždycky bude strojové. S trochou přípravy ale dokáže metoda textové regrese díky práci několika gentlemanů určit, jakou váhu má pro klíčové metriky – řekněme NPS nebo nějaký satisfaction index, když zákazník zmíní to či ono téma.

Ukážeme Vám jednoduché zpracování pro Alzu.cz, e-shop s elektronikou, jehož 100 tisíc zákaznických hodnocení jsme posbírali po webu. O kolik bodů klesne hodnocení Alzy (z průměru 87 bodů), když zákazník zmíní v recenzi jednotlivá slova:

alza_1

Mm, dobré, ale potřebovali bychom znát trochu více kontextu, že. Podíváme se na N-gramy, tj. uskupení několika slov. Vzorec se opakuje, jen přibývají konkrétnější spojení:alza_2

Celá analýza zabrala 15 minut a myslím, že máme dost dobrý dojem z toho, na čem by v Alze měli zapracovat. A to mnoho možností zůstalo nevyužito – synonyma, kořeny slov a jiné. Podobně můžeme naložit s daty z Vašich výzkumů. V budoucnosti bude dat víc, analytici budou dražší, rozpočty menší a Jágr bude na hradě. Je třeba hledat alternativy a tohle je jedna z nich.

Proto:

Formulujme otevřené otázky trochu strukturovaněji, třeba : „Jaké slovo vás napadne, když…?“. V zásadě tak, aby je šlo dobře propojit s nějakým indexem či číselným hodnocením. 

 

lepsi dotazniky

Ale klient to tak chce … 5 lekcí pro lepší výzkumy

V pravěku online výzkumu (2006?) platilo, že respondent je jako malý zaměstnanec – zaplatím mu za práci a co si o ní myslí, je mi jedno. Dnes už to tak nevnímáme. Na respondenta při tvorbě dotazníku koukáme trochu více jako na zákazníka. Je to obrat, který je pro dobrý výzkum důležitý. Tady je 5 věcí, kterým byste se (ne)měli věnovat.

1. Používání těžkotonážních baterií

Nadužívání baterií s více než ~8 položkami spouští v hlavě respondenta vegetativní uvažování. Divoce kliká a doufá v konec dotazníku. Navodit takový stav v hlavě někoho, kdo se má věnovat vaší značce, je sebevražda. Samozřejmě – můžeme ho kontrolovat a bránit mu, vyřadit ho, ale to je přesně ten přístup jako k zaměstnanci ve fabrice. Respondent pak jde do dalšího výzkumu – a může to být třeba právě ten váš – jako do fabriky na šichtu.

Často se nabízí možnost, jak dotázat to samé jinak – třeba qSort. Když už je nutné použít baterii, tak máme takovou, která působí trochu méně depresivně. V budoucnu se budou používat na mobilech a při velkém počtu položek. Tlačítka zůstávají na místě, položky se mění.

baterie

2. Dotazník přes 20 minut

Jon Puleston, takový Old Shatterhand online výzkumu z GMI Lightspeeddokazuje, že když je výzkum moc dlouhý, odpovědi na otázky ke konci výzkumu – řekněme v poslední čtvrtině – spolu dost silně korelují… Moment … Cože? … Korelují? … Ano, respondent kliká na jedno místo – třeba první či poslední položku na škále. Nezapomeňte, je ve vegetativním módu, sází to tam jako ve fabrice. Kromě toho, čas strávený na otázce klesá po 9 minutách dotazování z průměrných 6 sekund na 2 sekundy… to je fakt málo.

3. Ptát se lidí na hluboké výroky o značkách, které znají jen podle jména

Častá chyba. „Uveďte značky, které znáte, třeba jen podle jména“ … no a teď nám k těm značkám, jejichž logo jste jednou koutkem oka viděla, řekněte, jestli – „je jedničkou v péči o dítě“, „myslí na budoucnost chemického průmyslu“ .. nevím, nevím, nevím .. relevanci takových odpovědí bychom měli vážně promyslet, protože asociace se značkami a jejich atributy budou fluktuovat. Ve své studii to dokumentují i akademici, kteří jinak na značky zpravidla kašlou..

4. Které z následujících vs. Levá nebo Pravá?

Nejlepší mobilní aplikací roku pro spotřebitelské rozhodování je prostý výmysl (obr. 1) s červeným tlačítkem – „Jdu do toho“. Otázky jsou pokládány jako kompromis – nejčastěji to jsou dvě situace. Sílu výběru ze dvou možností potvrzuje praxe větších zahraničních panelů (obr. 2), které „binární“ otázky používají čím dál tím častěji. Tím zabraňují tomu, aby na škálách dostalo všechno stejné hodnocení. Binární výběr je bližší realitě, kdy člověk uvažuje nad věcmi nikoli na škále, ale porovnává je mezi sebou.

binary

Podobného ražení je třeba naše metoda konTest. Kde respondenti porovnávají trojice do té doby, než zbývá jen trio šampionů, z nichž vyberou vítěze.

5. Otázka delší než SMS

Vraťte se do časů, kdy SMSky byly dražší. Systematicky jste odstraňovali zbytečná slova dokud se zpráva nevešla do 160 znaků. Ve výzkumu, obzvlášť na mobilu či v online, platí to samé. Zkracujte, přepisujte a nebo nás alespoň nechte, ať to uděláme za vás.

ocni kamera

Nový úsvit oční kamery

Na konci zimy přistál našim ajťákům v kanceláři balíček s oční kamerou a SDK – vývojářským manuálem – taková obdoba malého chemika pro velké kluky. Chvíli se nic nedělo, manažeři vypouštěli páru nosními dírkami, od ajťáků se ozývaly rezignované povzdechy, ale už v květnu jsme TO konečně spatřili.

Máme vlastní oční kameru, která, jako všechny oční kamery, prostě snímá pohyb očí. Teprve, když jsou data uložená a respondenti si mnou unavené oči, se ukáže, co v nás jako výzkumnících je. Začněme průměrováním pohledů a jejich demografickým tříděním. (na testy jsme si vybrali animální reklamu Karlovarských minerálních vod, s ještě animálnější Lindou Vojtovou). Mapujeme oči různých skupin lidí a zjišťujeme, že ženy a muži v této reklamě sledují jiné věci…

Dámy se poměřují s modelkami, pánové s alfa samcem…
zeny na zeny, muzi na lva

…a když se už poměřili, mohou věnovat pozornost Lindě…

zeny na lva, muzi na zenu

A „packshot“ na konec. Holky čtou písmenka, kluci sjíždí křivky lahve.

muzi lahev, zeny na značku

Abychom také věděli, kolik lidí věnovalo pozornost některému z klíčových objektů, a nemuseli to počítat, pohledy strojově třídíme do oblaků, protože se přirozeně setkávají na bodech zájmu. Jsme pak schopni vytvořit řádku informací pro každého respondenta, která říká, jaké objekty sledoval. Když pak tyto informace svážeme s hodnocením reklam a videí a třeba i měřením emocí, uvidíme, co je tím nejsilnějším prvkem a co naopak zapadne do pozadí.

cluster_ocni

cluster_ocni_4

Největším překvapením je pro nás to, jak na letošním setkání výzkumníků lidé s úžasem koukali na samotnou technologii oční kamery. My ji přitom pokládali za takový vyhaslý zázrak z počátku desetiletí. Zdá se, že snímání pohledu ještě neřeklo své poslední slovo nebo se ho analyticky nikdo neuměl chopit s dostatkem invence.

Teď si zbývá představit jen to, jak se budou klienti tvářit, až dokončíme práci na vlastním systému rozpoznávání tváří a emocí (trochu ambiciózní, že). Kameru už jsme propojili s naším prohlížečem Smaragd a máme tak nakročeno k docela slušné výzkumné laboratoři. A to teprve začínáme.

Příměstský tábor = oblíbený kompromis

Vzpomínáte si na prázdninové tábory? Zažili jsme je všichni. Za nás měly přídomek pionýrské a trvaly tři týdny. Někdo je považoval za to pravé dobrodružství a těšil se na ně. Jiný zaťal zuby a snažil se těch 20 dní bez rodičů nějak přežít. A i dnes, po letech, na ně podle toho vzpomínáme – buď s nostalgií, nebo odporem. A tuto zkušenost jistě přenášíme i na své děti.

Jak ukazují výsledky posledního průzkumu agentury STEM/MARK má na konci května většina rodičů o účasti svého potomka na prázdninovém táboře jasno (81 % rodičů 6-15letých dětí). 42% rodičů je přitom rozhodnuto dítě na tábor letos vyslat a 39 % hodlá dítě alespoň letos této zkušenosti ušetřit. Zbylých 19 % účast ještě zvažuje.tabory_1

Děti, které letos nepojedou na tábor, si o tom nejčastěji rozhodly samy (u 32 % rodičů) nebo je samy rodiče nepovažují za dostatečně vyspělé (21 % rodičů). Silným důvodem je také zajištění péče o dítě během prázdnin jiným způsobem – u příbuzných nebo přímo s rodiči (celkem 19 % rodičů) a cena táborů (18 % rodičů).

Pro většinu dětí, které letos na tábor pojedou, se přitom bude jednat o opakovanou účast. Nejrozšířenější formou je sice pobytový tábor (využívá jej 83 % rodičů, které děti letos vyšlou), ale zájem je i o příměstské tábory (24 %), kdy dítě spí doma a dochází jen na denní program (7 % rodičů využije během prázdnin obě formy táborů). Rodiče preferují tábory v tuzemsku a jen 7 % rodičů pošle své dítě do ciziny.

A podle čeho vybíráme ten pravý tábor? Nejdůležitějším kritériem je jméno organizátora tábora. Dále hodně napoví vlastní předchozí zkušenost a reference známých a přátel o konkrétním tábořea jeho tematické zaměření. Matky častěji uvádějí jako důvod nízkou cenu a úroveň komfortu.

tabory_2

Nicméně přání dítěte při výběru konkrétního tábora respektuje většina rodičů – polovina rodičů, které dítě pošlou na tábor nebo to ještě pro letošek zvažují, alespoň částečně zohledňuje přání dítěte a třetina se tímto přáním plně řídí. Jen 14 % z nich se rozhoduje podle sebe.

Výzkum realizovala agentura STEM/MARK na reprezentativním vzorku online populace ve věku 15-59 let o velikosti 1066 respondentů.   Internetové šetření proběhlo v květnu 2014.