AAAAMonthly Archives: Září 2014

Stát by měl problematice Alzheimerovy choroby věnovat více pozornosti

Alzheimerova choroba je neuro- degenerativní onemocnění mozku, při kterém dochází k postupné demenci.

V současnosti trpí čtvrtina osob starších 85 let demencí, Alzheimerova choroba se na tomto počtu podílí z 50–60 %. V jejím případě se nejedná o nemoc jen těch nejstarších, ve výjimečných případech, většinou geneticky podmíněných, může ojediněle postihnout i osoby mladší.

Současná medicína tuto chorobu doposud nedovedla účinně léčit, pouze zpomalit její postup. Pokud nebude nalezena a zavedena účinná léčba, odhadují odborníci, že do roku 2050 vzroste počet nemocných v celém světě čtyřnásobně, minimálně na 100 milionů případů.

Podle nejnovějšího šetření společnosti STEM/MARK se 71 % internetové populace domnívá, že přestože populace stárne, se o Alzheimerově chorobě ve společnosti dostatečně nehovoří a neinformuje.

Vnímání závažnosti choroby

Pokud měli lidé hodnotit závažnost vybraných onemocnění (na škále od 1 do 5, kde 1=velmi závažné onemocnění a 5=není závažné onemocnění), pak je vnímaná závažnost Alzheimerovy choroby se známkou 1,41 na stejné úrovni jako Parkinsonova nemoc (známka 1,45). Jako závažnější onemocnění z vybraných diagnóz byla vnímána pouze rakovina tlustého střeva (známka 1,24).  Jako méně závažná onemocnění jsou naopak považována: cirhóza jater (známka 1,56), klíšťová encefalitida (známka 1,65)či hepatitida B (známka 1,88). Obecně lze shrnout, že ženy a osoby starší 45 let vnímají jednotlivá onemocnění jako závažnější než muži a mladší respondenti.

Asociace s onemocněním

Alzheimerovu chorobu si lidé nejčastěji spojují se ztrátou paměti (58 %), demencí (13 %), zmateností (8 %), nesoběstačností (7 %), změnou a rozpadem osobnosti (5 %) či obecně s nemocí stáří (13 %) nebo mozku/centrální nervové soustavy (6 %).

Informovanost o onemocnění

Z možných rizikových faktorů vzniku onemocnění lidé nejčastěji uváděli genetické předpoklady (23 %, častěji lidé s vyšším stupněm vzdělání), vyšší věk (13 %, častěji nejmladší respondenti ve věku 15-29 let), životní styl (10 %), stres (9 %), nedostatečné procvičování mozku (7 %), určitou pasivitu, lenost – „nicnedělání“ (6 %), ale i např. nadměrné kouření či požívání alkoholu (4 %) nebo špatná strava (6 %). Nicméně více než dvě pětiny dotázaných neví, co by mohlo napomáhat vzniku onemocnění.

Nejčastějším příznakem onemocnění je dle vyjádření respondentů zejména ztráta paměti a zapomínání (66 %, častěji zmiňováno osobami s vyšším vzděláním a respondenty ve věku 15-29 let). Z dalších uváděných symptomů nemoci lze jmenovat: dezorientaci (24 %, častěji – ženy a vysokoškoláci), demenci (5 %), poruchy koncentrace či řeči (3 %). 8 % osob také v této souvislosti uvádělo třes, který je ale spíše průvodním znakem jiného neurologického onemocnění – Parkinsonovy choroby. 17 % dotázaných nebylo schopno jmenovat ani jeden ze symptomů.

Pokud měli lidé následně ohodnotit míru své informovanosti týkající se jednotlivých aspektů Alzheimerovy choroby, pak lze obecně shrnout,že povědomí o tomto onemocnění, jeho léčbě i přístupu k pacientům a péči o ně je spíše nižší.

alzeheimer povedomi

71 % dotázaných se domnívá, že se ve společnosti o Alzheimerově nemoci dostatečně nehovoří, že se o ni dostatečně neinformuje (častěji ženy). Opačný názor zastává pouze necelá pětina osob, desetina pak nemá vyhraněný názor.

alzheimer vnimani

77 % internetové populace se také domnívá, že stát by měl věnovat onemocnění Alzheimerovou chorobou více pozornosti než dosud (častěji uváděno ženami a osobami ve věku 45-59 let). Za přiměřenou kvalifikuje pozornost státu v tomto ohledu pětina dotázaných (častěji muži a nejmladší lidé ve věku od 15-29 let). Pouze 1 % oslovených si myslí, že by se stát této problematice měl věnovat méně než dosud.

alzeheimer venovani

Pouze 5 % dotázaných zná nějakou organizaci, která pomáhá pacientům s Alzheimerovou chorobou i jejich rodinným příslušníkům (častěji vysokoškoláci). Nejčastěji pak byla jmenována Česká alzheimerovská společnost.

Obdobné procento dotázaných (4 %) také ví, že 21. září se slaví Mezinárodní den Alzheimerovy nemoci, u nás známý také jako Pomerančový den.

 Problematikou Alzheimerovy choroby se ve svém nejnovějším reprezentativním internetovém šetření zabývala společnost STEM/MARK. Výzkum byl proveden formou internetového dotazování respondentů ve věku od 15 do 59 let. Šetření se celkově účastnilo 502 osob vybraných kvótní metodou a odpovídající reprezentativní internetové populaci. Terénní fáze výzkumu se uskutečnila v období od 12. do 16. září 2014.

Tisková zpráva STEM/MARK, kontakt: Barbora Večerková,

projev tuček

STEM/MARK zkoumá už 20 let

STEM/MARK oslavil v úterý 16.9.2014 dvacetileté působení na českém trhu výzkumu. Dvě dekády srdnatě bojujeme za kvalitní výzkum a jeho prostor v rozhodování firem a institucí. Náš boj zdaleka není u konce, ale v nejlepších letech jsme si chtěli trochu užít i s těmi, kteří náš růst a úspěch podporují svojí důvěrou a také svými rozpočty.

Večírek se konal v prostředí Vrtbovské zahrady, která i hostům imunním k barokní architektuře vdechla trochu pochopení pro krásu. Celou akci doprovodila kromě ostrovtipu našich hostů a zaměstnanců i přízeň počasí.

vrtbovska zahrada Vpravdě honosné prostředí Vrtbovské zahrady

Více než 120 hostů si užilo výstup našich jinak velmi společensky plachých ajťáků ve stylu „kytaristů v černém“ z filmu Starci na chmelu. Ten zahajoval neméně atraktivní přehlídku módy 50-60.let od LazyEye. Zatímco ženy inspirovaly modely, muže inspirovaly především modelky.

lazyeye fashion show Okouzlující děvčata, spolu s návrhářkou LazyEye. Úplně nalevo naše Jana Michalková

Všichni hosté poté vytvořili přirozené segmenty pivařů a vinařů. Jedny oblažil pivovar Bernard a druhé Vinařství Vrbovec. Občerstvení od Perfect Cateringu Filipa Sajlera nenechalo na pochybách, že Kluci v akci vařit umějí.

Tazatelé STEM/MARK nepropásli příležitost získat trochu Customer Experience a do dotazování na smartphonech jsme zařadili hostům i možnost říct, kam si přejí, aby STEMMARK konečně šel… Dovolujeme si publikovat dvě z nahrávek.

Přání 1
Přání 2

 

hartl + tuček

Majitel společnosti pan Jan Hartl a ředitel Jan Tuček s manželkami

projev tuček Ředitel Tuček dojímá publikum nostalgickým projevem

Pro Vás, se kterými se zatím jen poznáváme, nebo jste nemohli dorazit: Nesmutněte, nemusíte čekat dalších deset let, protože pozvání na pravidelné snídaně na sebe nenechá dlouho čekat.
Celou oslavu shrnula naše Katka Tučková :

„Kdybych nebyla výzkumníkem STEM/MARK, přála bych si být jeho klientem a takhle prožít oslavu jeho dvacetin.“


Za 20 let zkoumání českého trhu jsme kromě stovek bezpochyby zlomových zjištění pro business vyzkoumali i několik zjištění, která, řekněme, nejsou tak úplně zlomová. Navzdory tomu výborně slouží jako nekonečná studnice zábavy v hospodách, při trapných chvilkách ticha na mítincích a vůbec všude tam, kde je výzkumu potřeba odebrat trochu té pověstné objektivity a vážnosti.

Tresnicky Pro prohlédnutí prezentace klikněte na obrázek

volim vadera

Pražané si po komunálních volbách přejí změnu ve vedení Magistrátu

Volební preference i názor na současné vedení radnice ukazují, že Pražané si přejí, a patrně i očekávají, po komunálních volbách zásadní obměnu ve vedení Magistrátu. Vyplývá to ze zářijového výzkumu veřejného mínění agentury STEM/MARK.

Tři čtvrtiny dotázaných si myslí, že Praha potřebuje po komunálních volbách razantní změnu ve vedení Magistrátu. Pražané zároveň deklarují aktivní zájem o komunální dění, o které se zajímá 70 % z nich.

Svou účast v nadcházejících volbách deklaruje 46 % oprávněných voličů v Praze jako jistou (určitě ano). Tento údaj zhruba odpovídá i účasti v minulých volbách (44 %). Již tradičně půjdou volit spíše starší a vzdělanější občané.

Mezi respondenty, kteří nevylučují účast v říjnových volbách, by nejvíce hlasů získalo Hnutí ANO (20 %). Dále následují: TOP 09 (14 %), ČSSD (9 %), ODS (8 %), koalice SZ+KDU-ČSL+STAN (6 %), Piráti (5 %). Těsně pod hranicí volitelnosti se pohybují Politické hnutí pro Prahu, Úsvit přímé demokracie a Svobodní (4 %) a KSČM (3 % – zde je nutné zohlednit tradičně menší ochotu respondentů přihlásit se k její volbě). Stále však existuje značný potenciál „volných hlasů“, protože pětina Pražanů nevylučujících svou účast ve volbách, zatím neví, koho bude volit. Za nezvratné považují své rozhodnutí (volit konkrétní stranu) častěji voliči KSČM a ČSSD.

U Hnutí ANO se lidé ve větší míře plně ztotožňují s programem a osobnostmi strany, TOP 09 volí i přes drobné výhrady k osobnostem a k programu.

preference praha

Výzkum proběhl v Praze 4. – 8. 9. 2014. Data byla sbírána kombinací telefonického (CATI) a on-line dotazování na vzorku 603 obyvatel Prahy starších 18 let Vzorek je reprezentativní na pohlaví, věk, vzdělání a městské části Prahy.