AAAAMonthly Archives: Únor 2015

Přes internet nakupuje volně prodejné léky již velká část internetové populace

Přes internet v současné době nakupujeme nejrůznější sortiment. Výjimkou nezůstávají ani volně prodejné léky a doplňky stravy. Co nás motivuje a co naopak odrazuje od nákupu těchto přípravků prostřednictvím moderního nákupního kanálu? Co je důvodem preference internetového nakupování v této oblasti?

Podle nejnovějšího šetření společnosti STEM/MARK a časopisu Pharma Profit nakupují přes internet volně prodejné léky a doplňky stravy více než dvě pětiny internetové populace ve věku 15-59 let. Vede je k tomu především úspora času a peněz.

Nákup volně prodejných léků a doplňků stravy přes internet
Volně prodejné léky a doplňky stravy nakupuje alespoň někdy 93 % osob ve věku 15 – 59 let (častěji ženy). Jejich obliba roste také s věkem a úrovní dosaženého vzdělání. Internetové vyhledávání a objednávání tohoto sortimentu pak tvoří z pohledu respondentů poměrně velkou část jejich nákupů. Volně prodejné léky nebo doplňky stravy alespoň čas od času přes internetové lékárny nakoupí 42 % osob ve věku 15 – 59 let. Oproti roku 2012, kdy agentura STEM/MARK realizovala obdobný výzkum, nedošlo k žádným významným změnám.

Co je důvodem obliby nákupu přes internet?
Nákup léků a doplňků stravy přes internet je dle vyjádření nakupujících praktický zejména kvůli úspoře času (62 %), nižší ceně zboží ve srovnání s kamennými lékárnami (60 %, častěji uváděno středoškoláky), nabídkou různých slevových a bonusových akcí (35 %) nebo přehledností všech nabízených výrobků a jejich umístěním na jednom místě (26 %). Z dalších důvodů, proč lidé preferují internetový nákup, lze uvést dostatek informací o jednotlivých produktech (22 %) či prostou neochotu chodit do klasické lékárny (23 %). Důvody jednotlivých preferencí internetového nákupu se od roku 2012 výrazně nezměnily.

graf1

Výběr internetové lékárny
Při výběru konkrétní internetové lékárny ovlivňuje nakupující zejména cena sortimentu (62 %) a s tím související různé bonusové, slevové a klubové akce (23 %). Lidé se rozhodují také podle portfolia nabízených výrobků (37 %), přehlednosti webových stránek (36 %), renomé lékárny a její tradici na českém internetovém trhu (34 %, důležitější to je pro nejmladší zákazníky a také osoby s nižším vzděláním) a také podle existence internetové poradny (18 %, důležitější je to pro nakupující s nižším vzděláním a také pro obyvatele menších měst).
Pokud již lidé lékárenský sortiment přes internet nakoupí, nechají si ho nejčastěji následně zaslat do práce nebo domů (častěji lidé z nejmenších obcí). Lékárnu jako výdejní místo volí 17 % osob (častěji obyvatelé velkoměst včetně Prahy), výdejny typu Uloženka, Zásilkovna preferuje desetina internetové populace (častěji vysokoškoláci).

Proč někteří odmítají nákup léků přes internet a preferují klasické lékárny?
Odpůrci internetového nákupu volně prodejných léků a doplňků stravy argumentují nejčastěji tím, že v klasické lékárně se mohou na vše potřebné zeptat a nechat si poradit (78 %) nebo že si mohou nakupované zboží osobně prohlédnout (26 %, častěji vysokoškoláci). Z ostatních důvodů respondenti uváděli skutečnost, že do lékárny stejně chodí pro léky na předpis (27 %) nebo se domnívají, že lékárenský sortiment na internet nepatří (24 %). Oproti roku 2012 k výrazným změnám v argumentaci nedošlo.
graf2

Automaty na základní volně prodejné léky před lékárnou – ano či ne?
Dvě třetiny internetové populace by na základě výzkumu společnosti STEM/MARK využily možnosti nákupu základních volně prodejných léků (např. na bolest, teplotu, zažívání) z automatů instalovaných před kamennými lékárnami, které by byly v provozu v době, kdy má lékárna zavřeno. Příznivců mají takovéto automaty nejvíce mezi ženami.

graf3

Vybranými „lékárenskými tématy“ se ve svém nejnovějším reprezentativním internetovém šetření zabývala společnost STEM/MARK ve spolupráci s časopisem Pharma Profit. Výzkum byl proveden formou internetového dotazování respondentů ve věku od 15 do 59 let. Šetření se celkově účastnilo 510 osob vybraných kvótní metodou a rozložením odpovídající reprezentativní internetové populaci. Terénní fáze výzkumu se uskutečnila v období od 12. do 17. února 2015.

Sice máme výčitky, ale bacily roznášíme dál

V době probíhající chřipkové epidemie nahlédla agentura STEM/MARK do chování Čechů při tomto infekčním onemocnění. Některá zjištění výzkumu jsou alarmující.

Návštěva lékaře
K lékaři sice zamíří asi jedna třetina ekonomicky aktivních obyvatel, téměř stejně tolik jich ale jde do práce. 27 % z nich je přitom na pracovišti v kontaktu s řadou lidí!

chripka_graf1

Pracovní neschopnost – opravdu ji čerpáme?
Návštěva lékaře a chřipka nebo viróza podle výzkumu STEM/MARK automaticky neznamená, že člověk nastoupí na neschopenku. Jen 15 % pracujících skončí s nemocí v dočasné pracovní neschopnosti, stejně tolik jich pracuje z domova a každý třetí si vezme dovolenou. Jen minimum zaměstnanců využívá tzv. sick days (tzn., že zaměstnavatel jim umožňuje čerpat placené volno v době nemoci).
Proč chodí Češi do práce nemocní?
STEM/MARK také zjišťoval důvody, které nás vedou k tomu, že s chřipkou nebo virózou vyrazíme do práce. Výrazně mezi nimi dominují dva. Jednak jsou to pracovní závazky a termíny zakázek, případně směnný provoz, pro který se špatně hledá náhrada, a pak také obava z poklesu příjmu. Tyto důvody zmiňovalo 40 % respondentů výzkumu. Finanční obavy jsou nejčastějším důvodem práce v době nemoci pro obyvatele s nejnižším vzděláním, vysokoškoláky naopak nejvíc tlačí termíny a závazky. Pozitivním zjištěním je fakt, že obavu ze ztráty zaměstnání kvůli nemoci uvedlo jen relativně málo dotázaných.

chripka_graf2

Pouze desetina ekonomicky aktivních lidí tvrdí, že do práce v případě nemoci nechodí. Nejvíce je mezi nimi lidí starších 60-ti let.

Co si myslíme a jak se cítíme
Řešení situace na pracovištích v době viróz a chřipek vidí naprostá většina ekonomicky aktivních obyvatel ČR v možnosti čerpat sick days. Ženy o něco více než muži, kteří se častěji obávají, že 3 dny jsou na uzdravení málo.
Jen malou útěchou pro okolí pracujících nemocných mohou být jejich výčitky, že nakazí své kolegy. Podle výzkumníků agentury STEM/MARK jsou vlastní téměř polovině z nich. Nemocní muži se v této situaci prezentují jako větší fatalisté, častěji než ženy tvrdí, že pokud má někdo onemocnět, stejně onemocní. Ženy se více vyhraňují postojem, že je jedno, chodí-li do práce nemocné, protože nemocní jsou stejně všichni. V konečném důsledku to vyjde nastejno, výmluvy hledají všichni.

A ještě očkování
Nad naším odtažitým vztahem k očkování proti chřipce se lékaři každoročně pozastavují v médiích, podle STEM/MARK je však překvapivé, že po létech více či méně viditelných kampaní celých 85 % ekonomicky aktivních Čechů ani neuvažuje nad tím, že by se dalo očkovat. Více než polovina lidí se domnívá, že očkování nám stejně nepomůže. Obavy z nežádoucích účinků, zdravotní kontraindikace či finanční náročnost sdílí jen malá část pracujících Čechů. Nějakou špatnou zkušenost naopak uvádí 14 % z nich.

Téma chování lidí při epidemiích chřipek a viróz zkoumala společnost STEM/MARK v on-line šetření prostřednictvím svého panelu DIALOG. Panel je jako jediný v ČR rekrutován off-line a umožňuje dotazování obecné populace pomocí kombinace dotazovacích metod (CATI, CAWI, CAPI/PAPI). Výzkumu, který probíhal ve dnech 6. 2. – 10. 2. 2014, se zúčastnilo 511 ekonomicky aktivních respondentů.

Jak jsme na tom s charitou a dobročinností?

Poslední průzkum společnosti STEM/MARK by mohl být drobným povzbuzením pro všechny, kteří mají pocit, že vstřícnost a laskavost v naší společnosti chybí.

obr1
Za poslední tři roky 68 % z nás nějakým způsobem přispělo na charitu či dobročinné účely. Podle Ottova slovníku naučného vede k dobročinnosti „přirozený citu lidskému soucit s trpícími i blahovůle“, a možná proto se o něco více v této věci angažují ženy. Častěji jsou to totiž ony, kdo tento citový impuls obrátí v čin a charitě se věnují (71 % žen oproti 65 % mužů).

Rozhodneme-li se na dobročinnosti podílet, nejčastěji volíme formu peněžního daru (91 %). Věcné dary jsou spíše doménou žen, sáhnou po nich daleko častěji než muži. Méně povzbudivé je, že na dobrovolnickou práci nikomu z nás nezbývá mnoho času, protože jen 16 % našich příspěvků má tuto formu. V období Vánoc je to ještě méně. I když většina populace má v úmyslu se během vánočních svátků do charity zapojit, jen 6 % se připojí aktivní činností.
Hodně si vybíráme, které charitativní organizaci přispějeme, protože 4/5 z nás považují za důvěryhodné jen některé společnosti. Nejostražitějšími dárci jsou obyvatelé Prahy, nejméně bdělí jsou lidé na Moravě.

Kam směřujeme svou dobročinnost
Jako nejsmysluplnější vnímáme ty charitativní organizace, které pomáhají dětem a tělesně a duševně hendikepovaným. K nim také nejvíce směřujeme svou podporu. Na opačném konci spektra jsou pak kultura a památky, které považuje jen velmi malá část populace za vhodné příjemce charity. Nejméně podpory z poskytovaných prostředků pak věnujeme na boj proti korupci.
Zjevně se ale dokážeme vcítit do situace lidí, kteří se stali oběťmi přírodní pohromy nebo humanitární katastrofy, protože tato pomoc se objevuje na třetím místě v hodnocení smysluplné pomoci i třetím místě nejvíce podporovaných aktivit. Podle výzkumníků agentury STEM/MARK je zajímavé, že i když význam této pomoci vnímají muži výrazně více, nakonec se muži i ženy na faktickém příspěvku podílejí téměř stejně. Podobný princip lze vysledovat i u pomoci dětem, i když obráceně. Za smysluplnou ji považují výrazně více ženy, v samotném závěru se však na této dobročinnosti podílejí skoro stejně jako muži.

chart1

Jak nejvhodněji vybírat finanční příspěvky?
Dobrou zprávou pro všechny organizátory sbírkových akcí v ulicích měst je zjištění, že přes 56 % těch, kteří kdy na charitu přispěli, tak učinilo právě přímo na ulici. Zřizování dárcovských DMS se také vyplácí, tento způsob věnování příspěvku využila více než polovina dárců. Poměrně často jsme ještě volili jednorázový převod z účtu či poštovní poukázku (45 %).
Faktem však zůstává, že k dobročinnosti potřebujeme impuls a naše altruistické chování je spíše nárazové. Jen 7 % dárců přispívá ze svého účtu pravidelným platebním příkazem a jen minimum využívá k charitativnímu příspěvku pravidelné srážky z platu. Jedním z pozitivních impulzů k dárcovství jsou i přes komercializaci vánočních svátků právě Vánoce. Na charitu o Vánocích alespoň někdy přispívají 4/5 populace, a to nejvíce na pomoc dětem, tělesně a duševně hendikepovaným a pomoc sociálně slabým. Chcete-li tedy získat podporu pro nějakou charitu, STEM/MARK doporučuje akci.

Vzdělání a charita
Vliv vzdělání na postoj k dobročinnosti je poměrně značný. V posledních třech letech na charitu přispělo přes 75 % vysokoškoláků a 71 % absolventů střední školy s maturitou, ale jen necelých 60 % lidí se základním vzděláním nebo výučním listem. Lidé s nižším vzděláním také relativně méně přispívají na podporu zahraničních projektů a pomoci zemím třetího světa a podporu kultury a památek.

Téma charity a dobročinnosti zkoumala společnost STEM/MARK ve dvou šetřeních prostřednictvím svého nového panelu DIALOG. Panel je jako jediný v ČR rekrutován off-line a slouží k dotazování obecné populace pomocí kombinace dotazovacích metod (CATI, CAWI, CAPI/PAPI). Prvního výzkumu, který probíhal ve dnech 20. 10. – 25. 11. 2014, se zúčastnilo 3622 respondentů. Druhý výzkum se uskutečnil od 2. do 18. 12. 2014 a zúčastnilo se jej 3167 respondentů.

radioprojekt

Radioprojekt 4.čtvrtletí 2014

Aktuální výsledky one currency výzkumu poslechu rádií v ČR Radioprojekt, který realizujeme spolu s kolegy z agentury MEDIAN, byly zveřejněny ve čtvrtek 4. 2. 2015.Data dokladují stabilitu rozhlasového trhu v dlouhodobém pohledu. Více najdete v prezentaci …

Radioprojekt 4.čtvrtletí 2014

Mediaprojekt 4. čtvrtletí 2014

Dnes zveřejňujeme nové výsledky čtenosti tištěných titulů (3-4. čtvrtletí 2014), které zpracováváme s kolegy z agentury Median. Jaké jsou trendy ve čtenosti, jak se projevuje klesající prodaný náklad na čtenosti deníků a jejich suplementů? Pokračuje růst obliby zpravodajských titulů a pokles čtenosti v žánrové skupině ženských časopisů? Odpovědi na tyto i jiné otázky najdete v prezentaci