AAAAMonthly Archives: Září 2015

Život se stomií (vývodem) už není tabu!

Život s nemocí není nikdy snadný, některé onemocnění navíc doprovází specifická společenská a psychická zátěž, až máme tendenci jeho existenci vytěsnit z naší reality. Do nedávna to platilo i pro stomiky, pacienty, kterým byl v důsledku onemocnění trávicí nebo vylučovací soustavy zaveden trvalý vývod, tzv. stomie.

Úroveň péče o stomiky a zejména prevence stomických onemocnění do značné míry závisí na úrovni osvěty, proto sdružení stomických pacientů České ILCO spolu s výzkumnou agenturou STEM/MARK realizovaly při příležitosti Mezinárodního dne stomiků výzkum zaměřený na toto téma. Z šetření STEM/MARK vyplývá, že život se stomií si umí představit jen osmina internetové populace ve věku od 15 do 59 let (častěji lidé ve věku 45-59 let a také ti s vyšším stupněm vzdělání).

Pouze dvě pětiny dotázaných uvedly, že mají dostatek informací o tom, jak předcházet onemocněním střev. Častěji se jedná o ženy, osoby ve věku 45–59 let, vysokoškoláky a respondenty žijící ve městech nad 20 tisíc obyvatel. Naopak 54 % osob uvedlo, že informace o prevenci stomických onemocnění nejsou dostatečné (častěji lidé s nejnižším vzděláním, ale také obyvatelé nejmenších obcí), 6 % oslovených o problematiku vůbec nejeví zájem. „Zde je opravdu velký prostor pro propagaci prevence“, glosuje Marie Ředinová, předsedkyně sdružení stomiků České ILCO. „V roce 2014 Ministerstvo zdravotnictví rozběhlo kampaň adresného zvaní na screeningové programy, jeden z nich je zaměřený na prevenci onemocnění rakovinou střev. Zdravotní pojišťovny zasílají vybraným ročníkům pozvánky na preventivní vyšetření. Doporučuji, aby lidé pozvání brali vážně a zajímali se o prevenci onemocnění nejen prsů, ale i střev. Liga proti rakovině nabízí pro propagaci prevence těchto onemocnění výborné projekty, např. putovní výstavu, která každoročně v jednotlivých regionech humorným způsobem upozorňuje na důležitost prevence“, dodává Marie Ředinová.

Podle Barbory Večerkové ze STEM/MARK půjdou na radu k lékaři pouze tři pětiny populace, když je začne trápit dlouhodobější změna ve způsobu vyprazdňování (jako je např. zvýšená či naopak snížená frekvence). Ženy a lidé ve věku 45–59 let jsou v tomto ohledu zodpovědnější. „Toto číslo mě opravdu potěšilo, je mnohem větší, než jsem očekávala“, říká Marie Ředinová z České ILCO. „Problémy s vy-prazdňováním tají lidé před lékařem, před rodinou a namlouvají si, že to nic není, že to přejde. Často tomu ani sami nevěří, ale obavy ze závažné diagnózy jim brání navštívit lékaře. Problémy je ale třeba řešit bez předsudků a studu včas.“ 

Ve výzkumu STEM/MARK lidé přiznali, že dvěma pětinám respondentů je nepříjemné nebo by bylo nepříjemné s lékařem hovořit o vyprazdňování, stolici a střevech. Největší ostych mají nejmladší lidé do 29 let věku, naopak nejméně se ostýchají respondenti ve věku 45-59 let. „Je však třeba si uvědomit, že střevo ani střevní obsah není neslušné slovo“, dodává Marie Ředinová.

Téměř tři pětiny dotázaných vědí, že rakovina může být jedním z důvodů zavedení stomie. Edukovanější jsou v této otázce ženy, lidé ve věku 45–59 let a vysokoškoláci.

Pouze čtvrtina osob zná ve svém okolí někoho, kdo žije s vývodem ze střev nebo močovodu. Více stomiků registrují pochopitelně lidé starší – ve věku 45-59 let. „Je dobře, že o lidech se střevním vývodem se už ví“, říká Marie Ředinová. „Překvapením pro mě bylo, že celá osmina dotázaných si umí představit život se stomií. Pokud takto odpověděli lidé, kteří mají stomika ve svém okolí, je vidět, že poznali, že s vývodem se žít dá, dokonce často zkvalitní život. Pokud tak odpověděly osoby, které stomika osobně neznají, myslím si, že nemají úplnou představu o tom, jak se člověk se stomií cítí, co prožívá. Začátky života s vývodem jsou psychicky náročné, dají se však zvládnout. Prvořadé je zvládnout primární onemocnění. Dále je třeba, aby každý stomik měl vhodnou, individuálně zvolenou stomickou pomůcku, která kompenzuje co možná nejlépe jeho postižení, a aby s ní uměl opravdu dobře zacházet. Pak zbývá vyrovnat se s novým způsobem vyprazdňování psychicky. Ani to není snadné. Mohou pomoci dobrovolníci ze spolků ILCO“. 

Lidí se střevním vývodem žije jen v České republice více než 10000, na světě jich jsou statisíce. Světová organizace stomiků vyhlašuje každé tři roky světové dny stomiků, aby stomiky podpořila a upozornila na jejich potřeby. Letošní den stomiků připadá na 3. října.   logoTématem péče o stomické pacienty a prevenci onemocnění střev se zabývala společnost STEM/MARK ve spolupráci se sdružením stomických pacientů České ILCO. Výzkumu se zúčastnilo 510 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku od 15 do 59 let. Terénní fáze výzkumu se uskutečnila v období od 14. do 17. září 2015.

 Více informací naleznete na //www.slideshare.net/stemmark/mezinrodn-den-stomik

Trenky nad Hradem mířily na Zemana, myslí si Češi…

Alespoň to vyplývá z výzkumu agentury STEM/MARK, podle kterého kuriózní zástava nad sídlem prezidenta republiky pobavila celé dvě třetiny populace. Cimrmanovský charakter národa se projevil i navzdory faktu, že akci skupiny Ztohoven schvaluje jen 39 % dotázaných. Pohoršení vyvolala spíše u starších lidí, levicových voličů a lidí, kteří Zemanovo působení hodnotí kladně.

Z čistě mediálního pohledu se akce skupiny podařila. Zaznamenalo ji téměř 90 % populace a kontroverze je cítit už z faktu, že dvě třetiny respondentů výzkumu kominická šaráda pobavila, i když ji tak úplně neschvalují (čtvrtina těch, které to pobavilo, to stejně odmítá – zejména vyučení a lidé ve věku 30-44 let). Pouze čtvrtina respondentů si akci spojuje se znesvěcením symbolu české státnosti. Téměř dvě třetiny se domnívají, že trenky nad Hradem zesměšňují Miloše Zemana, a polovina je vnímá jako kritiku vstřícné politiky Hradu vůči Rusku a Číně.

graf1

„Podle levicových voličů šlo také o snahu zviditelnit se v médiích, ti pravicoví akci považují za recesi,“ říká Jan Tuček ze STEM/MARK a dodává: „Smysl pro humor a nadsázku v tomto případě levicoví voliči příliš nemají, akci spíše odsuzují jako trestný čin a hanobení hlavy státu.“

Miloš Zeman ale může být klidný. Výzkum STEM/MARK se zabýval i otázkou, nakolik se trenky nad Hradem projeví v popularitě prezidentovy osobnosti. Naprostá většina respondentů (84 %) se domnívá, že vliv na Zemanovu popularitu to nebude mít vůbec žádný. A podle Zemanových příznivců vyvěšení neadekvátní prezidentské standarty vyvolá dokonce její nárůst.

Ovčáček pohořel

Ať už to bylo smyslem akce či nikoli, Ztohoven prověřilo také schopnosti prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka. Jeho reakci slyšela třetina respondentů výzkumu STEM/MARK, podle kterých nedopadl úplně nejlépe. Jen pětina ji považuje za správnou a oceňuje, jak „jim“ to natřel, polovina reakci sice chápe, ale Ovčáček podle ní volil příliš ostrá slova, a téměř třetina si o jeho vystoupení myslí, že bylo strašné.

A jaké následky by měli nést iniciátoři celé akce?

I když Češi chápou vlající rudé trenky nad symbolem české státnosti většinou jako recesi, na tomhle se úplně neshodnou. Třetina respondentů považuje za adekvátní reakci omluvu, 28 % by celou záležitost nechalo být a podle pětiny by Ztohoven mělo zaplatit pokutu. Podle ředitele agentury STEM/MARK Jana Tučka si téměř pětina respondentů pohrává s myšlenkou odsouzení skupiny k podmínečnému trestu či dokonce trestu „natvrdo“, ale najdou se i tací, kteří by Ztohoven pochválili před nastoupenou jednotkou.

graf2

Výzkum agentury STEM/MARK se uskutečnil prostřednictvím panelu Dialog kombinovanou metodou dotazování (CATI, CAWI) a zúčastnilo se jej 623 respondentů. Terénní fáze výzkumu proběhla od 22. do 24. 9. 2015.

Češi jsou národ „mamánků“,…

Češi jsou národ „mamánků“, od rodičů by se ale chtěli odstěhovat do svých 23 let

 Rozsáhlý průzkum výzkumné agentury STEM/MARK mapoval soužití generací a jeho vliv na další osobní i pracovní život. Češi jsou podle něj velmi tolerantní národ, který je na úkor pohodlí ochoten činit velké kompromisy.

 V České republice žije u rodičů necelá třetina mladých ve věku 20–30 let. Oni i jejich rodiče se přitom shodují v tom, že se jedná o velký kompromis z obou stran a že toto soužití je čistě pragmatické z finančního hlediska. Motivačním impulzem k odchodu z rodného hnízda přitom nejsou peníze nebo zaměstnání, ale vážný partnerský vztah. Vyplynulo to z rozsáhlého výzkumu, který si nechala vypracovat Českomoravská stavební spořitelna a který zjišťoval, jak mladí lidé i jejich rodiče vnímají problematiku společného soužití. Výzkum byl realizován pro potřeby projektu „ZvedejKotvy.cz“, který má pomoci mladým lidem k osamostatnění. Dotazováno bylo přes tisíc respondentů, a to jak z řad rodičů, tak dospělých dětí.

Klíčovým faktorem jsou finance

 Výzkum STEM/MARK zkoumal faktory a sociologické bariéry samostatného života mladých. Rozhodujícím kritériem jsou v tomto bodě jednoznačně finance – 97 procent dětí uvedlo, že se pro ně jedná o podstatnou bariéru osamostatnění. Velká část z nich se také bojí ztráty pohodlí (73 %) nebo se jim prostě nechce přijmout odpovědnost a rozhodovat o svém životě zcela samostatně (64 %). Pro 31 procent z nich je problematické také oslabení rodinných vazeb a vztahů. „Finanční hledisko je nicméně zcela rozhodující, uvědomují si ho rodiče i děti. Dvě třetiny rodičů udávají, že svým dětem na vlastní bydlení spoří. Průměrná částka, kterou dítě od rodičů při odchodu z domova dostane, je potom 130 000 Kč,“ uvedla Vlaďka Dvořáková, ředitelka marketingu ČMSS.

Respondenti se také v otevřených otázkách vyjadřovali k tomu, co by jim odchod z domova usnadnilo. Kromě hmotného zabezpečení se překvapivě často objevoval názor, že by se v této politice měl silněji angažovat stát a mladým lidem aktivně pomáhat s prvním bydlením. Toto kritérium považuje za nejdůležitější téměř deset procent mladých lidí, jednalo se o nejsilnější odpověď kromě materiálních faktorů (vlastní byt, dobrá práce, dostatek peněz atd.). Stále tedy silně rezonuje názor, že se jedná o jakousi formu veřejného zájmu.

Jednoznačná shoda panuje na tom, že děti, které bydlí u rodičů, by se na chodu domácnosti měly aktivně podílet, a to především finančně. Na domácích pracích se shoduje 97 procent všech tázaných, na finančním příspěvku na bydlení ze strany dětí potom 93 procent respondentů. Zajímavý je také přístup k aktivnímu osamostatnění. Za ideální věk považují rodiče i děti zhruba 23 let, z pohledu životních milníků jde potom jednoznačně o ukončení studií.

Osobní život s rodiči je často problematický

Soužití dvou generací má podle výzkumu STEM/MARK velmi výrazný dopad na osobní život. Přibližně polovina (49 %) mladých lidí uvádí, že je problematické navázat a udržovat partnerský vztah s někým, kdo ještě stále bydlí u rodičů. Čtvrtina dotázaných má v tomto ohledu osobní nepříjemnou zkušenost – většinou se jedná o vyrušení rodiči v intimní chvilce, ale obvyklé jsou i konflikty o peníze nebo časté hádky o vedení soukromého života. Bezmála 85 procent respondentů se proto shoduje na tom, že soužití rodičů i dětí vyžaduje velké kompromisy.

V některých ohledech jsou však Češi naopak velmi tolerantní. Většině rodičů například nevadí, pokud si jejich syn nebo dcera vodí na noc domů partnera (nevadí 71 % rodičům), noční návraty (61 %) nebo přespávání mimo domov (59 %). Téměř 35 procent rodičů dokonce uvádí, že toleruje, pokud jejich potomek doma pořádá party nebo oslavy. Zajímavý je v tomto ohledu rozdílný přístup v jednotlivých regionech. Zatímco na Moravě rodiče u svých dětí nemají problém s pozdními návraty a konzumací alkoholu, v Čechách (a především v Praze) jsou v tomto směru rodiče přísnější. Naopak mnohem větší benevolence je zde u nočních partnerských návštěv, ke kterým mají rodiče na Moravě mnohem vyšší averzi.

Jednou z oblastí, které se výzkum STEM/MARK týkal, byl také pracovní život a kariéra. Podle dotazů se pouze sedm procent respondentů domnívá, že pro dosažení vedoucích pozic je výhodnější zůstávat bydlet s rodiči, naproti tomu 44 procent mladých je přesvědčeno o tom, že jim brzký odchod zajistí lepší startovací pozici v zaměstnání. Uznání lidí ve svém okolí je přitom podle dotazníků nejvýraznější aspekt, ve kterém mladým odchod z domova pomůže. Téměř polovina tázaných si potom nedokáže představit, že by jejich nadřízený v práci stále bydlel u rodičů.

Výzkumu na téma soužití rodičů s dospělými dětmi, jímž se zabývala společnost STEM/MARK, se zúčastnilo 503 rodičů, kteří mají děti ve věku 20–30 let, a 517 mladých lidí ve věku 20–30 let. Terénní fáze výzkumu se uskutečnila v období od 15. do 21. července 2015.

 

 

Tazatelé terénního oddělení – celá ČR

Požadujeme

  • dobré komunikační schopnosti
  • základní znalost práce na PC, s možností připojení k internetu z domova a osobní e-mailovou schránku
  • spolehlivost, poctivost, flexibilitu, asertivní chování
  • výhodou je zkušenost s prací tazatele a auto
  • věk nad 18 let a trestní bezúhonnost

Nabízíme

  • dobře finančně ohodnocenou práci v závislosti na počtu provedených rozhovorů
  • pestrou a zajímavou práci v oblasti výzkumu trhu a veřejného mínění
  • kompletní zaškolení
  • při dobré spolupráci bonusové odměny navíc

Kontakt: Roman Kašša

Mobbing

S různými formami šikany na pracovišti má aktuálně zkušenost téměř čtvrtina osob

S pojmy mobbing či šikana se setkáváme ve sdělovacích prostředcích čím dále častěji. Mobbingem rozumíme všechny formy společenské šikany spolupracovníka, které mohou ve svém důsledku negativně ovlivnit psychický, ale i fyzický stav poškozeného. Jeho projevy nemusejí být na první pohled zjevné. Začínají totiž pozvolně například okřikováním či zesměšňováním dotyčné osoby, ale časem se mohou vyvinout až ve fyzické ubližování.

Podle nejnovějšího opakovaného šetření společnosti STEM/MARK má s některou z forem šikany na pracovišti zkušenost téměř čtvrtina osob starších 15 let (23 %). Problém mobbingu je záležitostí všech věkových i vzdělanostních skupin, nicméně na rozdíl od výzkumu z roku 2013 v současné době více postihuje ženy (27 %) než muže (19 %).

Za nejčastější projevy mobbingu můžeme v současnosti označit nedoceňování pracovního výkonu, které postupně vede ke ztrátě sebevědomí, zadávání nesmyslných pracovních úkolů a povinností neodpovídající pracovní kvalifikaci, zesměšňování a pomlouvání postiženého v rámci pracovního kolektivu nebo neustálou kritiku práce.

Více než dvě pětiny šikanovaných osob (43 %) jsou některé z forem mobbingu vystavovány jednou týdně či ještě častěji, a to ve více než polovině případů (54 %) po dobu delší než jeden rok.

Tři pětiny postižených jsou šikanovány svým nadřízeným, čtvrtina pak kolegy. Celých 15 % osob v této souvislosti uvedlo jak své kolegy, tak i nadřízeného.

Více než tři pětiny postižených měly snahu problém na pracovišti řešit, a to nejčastěji oznámením skutečnosti o podezření na šikanování svému nadřízenému (46 %), případně vedení či managementu firmy nebo podniku (13 %). Druhým nejčastějším řešením byla snaha promluvit si přímo s člověkem, který šikanu provádí, a věci si s ním vyjasnit. Nicméně osmina postižených řešila situaci výpovědí z pracovního poměru a nalezením si jiného zaměstnání. Vyhledání instituce či organizace specializující se na řešení problémů šikany využilo minimálně osob           (4 %). Více než třetina osob (37 %) své problémy se šikanou nijak neřešila či neřeší. Buď je dle jejich vyjádření situace ještě snesitelná (53 %) či se bojí o ztrátu zaměstnání (33 %).

Porovnáme-li výsledky tohoto výzkumu s obdobným šetřením provedeným agenturou STEM/MARK v červnu 2013, lze konstatovat, že za poslední dva roky došlo k nepatrnému nárůstu počtu osob vystavovaných některé z forem mobbingu (nárůst o 2 procentní body). Navýšení procenta šikanovaných na pracovišti je nejvíce patrné mezi ženami.

Problematikou existence a rozsahu mobbingu v rámci české společnosti se ve svém posledním reprezentativním šetření zabývala společnost STEM/MARK. Výzkum byl proveden v rámci šetření Omnibus na reprezentativním vzorku populace starší 15 let. Pro účely tohoto výzkumu byly z dotazování vyloučeny osoby, které nejsou v současné době v pracovním poměru (např. nepracující studenti či důchodci). Vzorek se proto skládal výhradně z respondentů, kteří pracují a kteří díky tomu mohou mít se zkoumanou tématikou případné osobní zkušenosti (celkově se jednalo o 589 osob). Terénní fáze výzkumu se uskutečnila v  měsíci srpnu 2015.