AAAAMonthly Archives: Leden 2017

Úspěšný youtuber? Kreativní a nápaditá osobnost

YouTube je největší internetový server pro sdílení videosouborů. Agentura STEM/MARK se rozhodla zjistit, jestli Češi YouTube sledují, které tematické oblasti je zajímají, kolik času na YouTube sledováním a vyhledáváním videí stráví, nebo jaký je budoucí potenciál serveru YouTube. Zajímalo nás také, jak se internetová populace staví k fenoménu tzv. youtuberů.

Z výsledků výzkumu agentury STEM/MARK vyplývá, že většina internetové populace (94 %) YouTube zná. Více než čtyři pětiny YouTube sami využívají ke sledování a vyhledávání videosouborů. Mezi lidi, kteří sledují YouTube denně (35 %), patří častěji muži a mladší generace (15-29 let). Naopak pro jednu pětinu starší generace (45-59 let) je YouTube stále neznámou platformou. To znamená, že zatímco téměř všichni z mladší generace, kteří YouTube znají, jej zároveň i sledují, s rostoucím věkem se sledovanost již lineárně snižuje. Deklarovaná průměrná doba, kterou aktivní účastníci jako celek stráví sledováním a vyhledáváním videí, je pak přibližně 6-7 hodin týdně.

U těch, kteří sledují YouTube, je zájem především o hudbu (81 %), zábavu obecně (48 %), filmy a seriály (46 %) či vzdělávání se (24 %). Mírnější zájem je pak o sport, hry a kulturu. Zatímco muži se zajímají především o sport, hry a zprávy, ženy sledují častěji téma zdraví. Muži se zdají být vzhledem k tématům a informační hodnotě náročnějšími diváky. Pro lidi s nižším vzděláním a lidi z menších obcí (do 5 tisíc obyvatel) je zajímavé častější sledování formátu 360 stupňů, které umožňuje interaktivně cestovat po světě.

Popularita YouTube byla potvrzena i prostřednictvím některých výroků respondentů. Více než polovina z těch, kteří YouTube sledují, se domnívá, že jeho sledování může vést až k závislosti, ale také, že se díky němu cítí být informovanější. Téměř polovina pak  zastává názor, že YouTube plnohodnotně nahrazuje televizi. Jedna třetina lidí si dokonce dokáže představit adresu YouTube.com jako domácí stránku. 

Výzkum agentury STEM/MARK sledoval i znalost ohledně youtuberů a více než tři čtvrtiny internetové populace povědomí o nich potvrdilo. Alespoň jednoho youtubera sleduje jedna pětina internetové populace. Sledování youtuberů je opět doménou převážně nejmladší generace. Na osobě youtubera jeho diváci nejvíce oceňují kreativitu či nápady, vtip a osobitý projev. Z tematických žánrů nejvíce táhnou vlogy (video blog), let ‘s play (videozáznam z průběhu hraní hry). U žen je specifickým stylem tzv. beauty (módní a kosmetická videa). Mezi nejoblíbenější zmiňované youtubery patří např.: FattyPillow, GoGoMan či Haggy.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 505 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 15 až 59 let.

Petr Böhm

26.1.2017

Pražany trápí doprava, parkování a výmoly

Ve městě je velká nabídka kultury, ale není možné k ní dojet!

Aktuální průzkum agentury STEM/MARK se dotazoval Pražanů na aktuálně nejpalčivější problémy, které spatřují ve městě. Spontánně obyvatelé uvádějí jako důležité k řešení především dopravní problémy (stav komunikací, možnosti parkování, dopravní zácpy či pražský okruh), s odstupem pak možnosti bydlení, bezpečnost a městskou zeleň. Z nabídky konkrétních témat pak Pražané zdůraznili ještě řešení situace s bezdomovci a nepřizpůsobivými, dostavbu metra či péči o seniory a hendikepované.

„Z našeho výzkumu se potvrdilo, že skutečně zásadním tématem následujícího období bude dopravní situace, kterou jako problematickou zmínil každý druhý respondent. Každodenní zácpy, průjezd tranzitu přes město, problémy s parkováním a špatný stav komunikací včetně mostů by mělo vedení města řešit urgentně. Palčivost těchto problémů je závislá na přináležitosti k příslušné městské části. Dopravní zácpy jsou například nejčastěji zmiňovány obyvateli Prahy 3, havarijní stav mostu na Praze 8 a problém s parkováním na Praze 1“ upřesňuje výsledky dubnového průzkumu Jan Burianec ze společnosti STEM/MARK

Existují ale i důvody ke spokojenosti. Obyvatelé na Praze oceňují především možnosti kulturního a společenského vyžití, občanskou vybavenost a síťovou dostupnost linek městské hromadné dopravy.

Sympatie vzbuzují Piráti, Pelikán a Marvanová

Vzhledem k blížícím se komunálním volbám (v Praze) se společnost STEM/MARK zaměřila i na postoj k politickým subjektům a jednotlivým osobnostem. Dubnové nálady Pražanů odráží sympatie především k Pirátům, TOP 09 se Starosty, ODS a ANO. Z osobností, které by mohly potenciálně zasáhnout do pražských komunálních voleb, jsou nejpříznivěji vnímáni Robert Pelikán (odstupující ministr za ANO), Hana Marvanová (STAN), Jakub Michálek (Piráti) a Jiří Pospíšil (TOP 09). Za pozornost stojí, že například strana ODA (Občanská demokratická aliance), která se v minulosti podílela na polistopadovém vývoji české společnosti (sehrála důležitou roli v rámci Občanského fóra a později Čtyřkoalice), je pro pětinu Pražanů neznámá.

Pražané jsou patrioti: „Komunální volby jsou důležitější než parlamentní“ říká třetina z nich

Pražané mají k městu silné pouto. Představit si, že by žily jinde, nedokážou především ženy a lidé starší 60 let. S tímto vztahem souvisí i zájem o komunální dění – ten deklarují více než dvě třetiny obyvatel Prahy. Ti jsou zároveň aktuálně více nespokojeni se směřováním města.

Polovina respondentů se domnívá, že město při současném vedení stagnuje, nemá jasný cíl a vize do budoucnosti. S tím dle dat STEM/MARK souvisí i rozložení veřejného mínění v otázce, zda se v posledních 4 letech život obyvatel v Praze zlepšil – zde jsou Pražané téměř proporčně rozděleni na dva tábory.

Z výsledků agentury STEM/MARK lze usoudit, že o následující komunální volby v Praze bude značný zájem a volební účast (alespoň ta aktuálně deklarovaná) bude vyšší než před čtyřmi lety. To, že se s podzimem blíží i volby do zastupitelstva nezaznamenala již pouze necelá pětina Pražanů. Znamením letošních voleb by mohla být „změna kormidla“, kterou si přejí téměř tři čtvrtiny lidí. „Po změně volají i lidé, kteří doposud byli s vedením magistrátu spokojeni a vidí určitý pozitivní vývoj za poslední roky“ doplňuje výsledky průzkumu Jan Burianec.

„Důležitost komunálních voleb v Praze zvyšuje nejenom dlouhodobá vyšší volební účast Pražanů, ale především to, že komunální volby v Praze jsou zároveň i krajskými. Zvolené zastupitelstvo hlavního města Prahy tak má pravomoci obdobné krajskému zastupitelství“ interpretuje data Jan Burianec ze STEM/MARK.

Primátorem by měl být člověk s dlouholetými zkušenostmi

Příští osobou primátora či primátorky by měl být člověk, který se dlouhodobě pohybuje v komunální politice. Tento názor zastávají dvě třetiny Pražanů, častěji lidí s vysokoškolským vzděláním a silným poutem k Praze. Téměř jedna pětina pak spatřuje ideálního primátora v postavě úspěšného manažera. 

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím kombinovaného dotazování CAWI/CATI (na online panelu a telefonické dotazování) se zúčastnilo 805 obyvatel Prahy ve věku od 18 a více let.

Sběr dat proběhl od 6. do 16. dubna 2018.
Kontakt:
Jan Tuček – , telefon: 724 433 888
Jan Burianec – , telefon: 225 986 821

Čechům chybí motivace k třídění odpadu

S Novým rokem přicházejí i novoroční předsevzetí, která nemusejí zlepšit pouze náš osobní život, ale i život v našem okolí.  Agentura STEM/MARK se rozhodla zjistit, jestli Češi třídí odpad, případně který více a který méně, identifikovat bariéry, které nám v třídění odpadu brání, a stupeň (ne)znalosti správných způsobů třídění. Přemýšlíme vůbec o tom, jak ve svém každodenním životě ovlivňujeme životní prostředí?

Z výsledků výzkumu agentury STEM/MARK vyplývá, že více než tři čtvrtiny internetové populace (78 %) přemýšlejí, jak ovlivňují životní prostředí a zároveň věří, že způsob, jakým nakládají s odpadem, má nějaký smysl. Mladí lidé do 30 let přemýšlejí častěji o tom, jak svým působením ovlivňují životní prostředí. Naopak starší generace (45-60 let) častěji věří, že způsob, jakým nakládají s odpadem, má nějaký význam. To znamená, že zatímco mladí o třídění více přemýšlejí, ti starší to častěji rovnou vykonají. Tendence k „zelenému myšlení“ je častěji patrná u vysokoškolsky vzdělaných lidí z větších měst.

Většina lidí třídí tři základní typy odpadu (plast, papír a sklo), méně než polovina pak nápojové kartony a jedna třetina ještě kov a rostlinný odpad. Polovina lidí se domnívá, že třídění odpadu znesnadňují přeplněné kontejnery, jejich nízký počet či dostupnost od bydliště. Další bariéry shledávají v lenosti či bezohlednosti lidí a nízké informovanosti o správném třídění odpadu. Ženy zmiňují i problém s nedostatkem místa a považují za neestetické mít v domácnosti více košů na tříděný odpad.

Výzkum agentury STEM/MARK porovnával i deklarovanou a skutečnou znalost – jakým způsobem správně třídit odpad. Nejčastěji lidé svou znalost hodnotili jako střední (57 %) nebo vysokou (35 %). I skutečná znalost, kde lidé rozeznávali barvy jednotlivých základních kontejnerů (plast, sklo a papír) je vysoká (79 % lidí označilo správně všechny tři barvy).

Znalost ale není všechno – důležitá je i ochota. Polovina lidí uvedla, že je ochotna ujít se tříděným odpadem ke kontejneru vzdálenost do sta metrů. Méně než polovina pak vzdálenost do 500 metrů. Delší vzdálenost než 500 metrů už jen necelá desetina lidí. Ochota či motivace klesá také kvůli nedůvěře k dalšímu nakládání s tříděným odpadem. K tomu jeden ilustrující citát: „Nakonec stejně přijede auto a vysype vše dohromady, takže si kolikrát říkám, že to opravdu nemá cenu třídit.“

Z výpovědí internetové populace je cítit určitá apatie. Na otázku – jak zlepšit situaci nakládání s odpadem, nepřišla více než polovina lidí s žádným nápadem. Necelá jedna pětina se pak domnívá, že je třeba větší množství specifických kontejnerů a častější vyvážení. Pouze jedna třetina lidí se totiž domnívá, že počet kontejnerů je plně dostačující. Část lidí (14 %) se domnívá, že zlepšení situace může spíše napomoci větší informovanost a finanční motivace lidí, kteří třídí odpad poctivě.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 512 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 15 až 59 let.