AAAAMonthly Archives: Únor 2017

E-shopy lákají ženy svou rychlostí, muže zase na nižší ceny

Jak je na tom česká populace s nakupováním na internetu? Kdo na internetu nakupuje a z jakých důvodů? A naopak kdo jsou ti, co e-shopům příliš nefandí a co je k tomu vede? Jaké zboží se přes e-shopy nejčastěji nakupuje? A které internetové obchody patří mezi ty nejznámější? Právě na tyto otázky hledala v únorovém reprezentativním výzkumu odpovědi agentura STEM/MARK.

Z výsledků výzkumu agentury STEM/MARK vyplývá, že více než dvě třetiny populace (70 %) nakupují prostřednictvím internetu. Mezi pravidelně nakupující internetové zákazníky patří častěji muži, mladší lidé (18-29 let), vysokoškolsky vzdělaní a lidé z velkých měst, především pak z Prahy. Mezi těmi co na internetu doposud nenakupují, ale tuto možnost do budoucnosti zvažují, patří především lidé s nižším vzděláním (základní či vyučen). Naopak mezi ty, kteří nenakupují přes internet a ani to nezvažují, patří lidé starší 60 let.

Mezi důvody, proč lidé nenakupují přes internet, jsou uváděny: absence či nevyužívání internetu, nemožnost si zboží prohlédnout či vyzkoušet, tedy preference kamenných obchodů a nedůvěra či špatná zkušenost, která se týká především problémů s reklamací zboží. U starších lidí je často tím hlavním důvodem právě absence internetového připojení, nebo to, že internet sami nevyužívají. Kamenné obchody pak preferují především lidé z Moravy.

Výhodu nakupování po internetu lidé spatřují především v pohodlnosti, rychlosti a úspoře času, ale mnohdy i peněz. Zboží na internetu je univerzálně dostupné, tedy lze sehnat i to, co v kamenných obchodech běžně chybí. Další výhodou je i srovnávání cen, mnohdy lze konkrétní typ zboží porovnávat skrze více internetových obchodů zároveň. Zatímco ženy upřednostňují častěji rychlost a úsporu času, muži častěji spoléhají na nižší ceny. Mladí lidé oceňují i výběr ze širokého sortimentu. E-shopy můžou být zároveň i místem určité inspirace. Jeden z respondentů k tomu dodává: „Na internetu spíš hledám inspiraci a pak si to koupím v kamenném obchodě.“

Nejčastěji se na internetu nakupuje elektronika, oblečení, zboží pro dům a zahradu, sportovní a turistické vybavení či kosmetika a parfémy. Šedesátníci a starší častěji nakupují zboží pro dům a zahradu, mladší zase elektroniku a dětské zboží. U vysokoškolsky vzdělaných lidí pak převažuje sportovní a turistické vybavení či knihy. Novým trendem začíná být i nákup potravin přes internet a to především pro lidi z větších měst (Praha) a vysokoškolsky vzdělané. Ohledně konkrétního internetového obchodu byla nejvyšší míra spontánní znalosti zaznamenána u Alzy.cz. Vybavily se i internetové obchody jako Mall.cz, CzechComputer.cz či Aukro.cz.

Marketingového výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím telefonického dotazování (CATI) se zúčastnilo 500 osob reprezentujících českou populaci.

Okamžité platby

Expresní platby využívá jen každý desátý Čech, polovina by ale měla zájem o platby okamžité

Mít účet v bance je dnes již prakticky samozřejmostí, má jej 9 z 10 Čechů. Nepřekvapí, že většina majitelů bankovních účtů je (mimo jiné) využívá k platbám bankovním převodem. Čtvrtina Čechů uskuteční 4-5 plateb za měsíc. Je některá z nich tzv. expresní platbou? A jak se Češi staví k připravovaným okamžitým platbám? Budou za ně ochotni bankám platit něco navíc? A kolik by poplatek za ně měl činit, aby byl pro většinu akceptovatelný? Na to se zaměřil jeden z posledních výzkumů agentury STEM/MARK.

Polovina dotázaných ze svého účtu měsíčně provede maximálně pět plateb, každý patnáctý člověk účet sice má, ale platby neprovádí vůbec. Kdo účet naopak nemá, jsou častěji mladí lidé, respondenti bez maturity a lidé, kteří bydlí v nájmu. Expresní platby aktuálně využívá každý desátý respondent, častěji jsou to Pražané a klienti mBank. Dvě třetiny uživatelů expresních plateb ale provádějí jen jednu takovouto operaci měsíčně.

Zájem o možnost využívat u své hlavní banky okamžité platby deklaruje polovina dotázaných, častěji se jedná o mladé lidi do 29 let a současné uživatele expresních plateb. Tito respondenti by převážně prováděli jednu až tři okamžité platby měsíčně a 8 z 10 z nich je také ochotných za takovou službu zaplatit 10, popřípadě až 20 Kč za jednu platbu.

Zájem o okamžité platby naopak častěji nemají lidé nad 45 let věku, respondenti s maturitou a lidé, kteří nevyužívají expresní platby. Převážná většina z nich říká, že tuto službu nepotřebuje (ať už proto, že své platby neodkládají na poslední chvíli, současná rychlost standardní platby jim stačí, nebo z jiných důvodů), další se obávají, že by nebyla zdarma a nechtějí za ni platit.

Okamžité platby jsou nepřímým nástupcem, tzv. expresních plateb. „Expresní platba“ je prioritní, resp. přednostní příkaz k úhradě, za jehož podání banky požadují příplatek obvykle 100 – 200 korun. Expresní platba garantuje připsání prostředků na účet příjemce ve stejný pracovní den. Naproti tomu „okamžité platby“ jsou platby, které jsou připsány příjemci na účet takřka okamžitě bez ohledu na víkendy a svátky, a to za zlomek ceny expresních plateb. Pravidla a infrastrukturu pro okamžité platby v ČR v současnosti připravuje pracovní skupina složená ze zástupců ČNB, České bankovní asociace a komerčních bank.

 

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 512 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 15 až 59 let.