AAAAMonthly Archives: Březen 2017

Smrkání, kašlání, kýchání: Co Čechy irituje nejvíce?

Konečně se po dlouhé zimě blíží příjemné jarní dny. Mnozí z nás však mají tento čas spojený také s nepříjemnostmi, a to zejména kvůli nástupu různých alergií. Proto se STEM/MARK rozhodl nahlédnout do chování Čechů při jedné z nejběžnějších aktivit spojené s alergiemi – při smrkání.

Co nás irituje nejvíce?
Čtyři z pěti Čechů považují smrkání bez kapesníku za neslušné, přičemž ženám to vadí znatelně více než mužům. Podobně je tomu v případě, kdy v naší blízkosti někdo popotahuje. Polovinu to sice rozčílí, ale nic neříká. Ženy častěji zareagují, buď nabídnou dotyčnému kapesník, nebo dokonce uštědří napomenutí. Nejvíce nám však u ostatních vadí neustálé pokašlávání.


Co se týká návyků při smrkání, je zřejmé, že navzdory větší šetrnosti vůči životnímu prostředí jsou látkové kapesníky už překonané, a to především mezi ženami. Zatímco tři čtvrtiny žen upřednostňují použití papírových kapesníků a pouze desetina preferuje látkové, mezi muži je obliba látkových o něco vyšší, dává jim přednost pětina z nich. Podobně velký je i rozdíl mezi mladou generací preferující papírové kapesníky a lidmi staršími, více udržujícími tradici látkových. Jen nepatrná část populace kapesníky nepoužívá vůbec.

Při nákupu papírových kapesníků má desetina (častěji ženy) svoji oblíbenou značku a většina uživatelů se rozhoduje i podle počtu vrstev.

Jak smrkáme?
Zajímavý je pohled na to, zda ke smrkání potřebujeme obě ruce nebo si vystačíme jen s jednou. Celkově je tento poměr 3:1 ve prospěch „obouruč“, i když většina v případě nouze zvládne smrkat i jednou rukou. Zcela bez kapesníku smrkají hlavně muži. Mezi ženami je smrkání bez použití kapesníku spíše ojedinělé chování, většinou to ani neumí nebo to nikdy nezkoušely.

Kdy smrkáme?
Smrkání není ovšem spojeno pouze s alergiemi nebo nemocemi, ale také s řadou dalších situací, jako je přechod ze zimy do tepla, po pálivém jídle nebo ráno po probuzení. Nutkání ke smrkání v těchto situacích je znatelně silnější mezi ženami než mezi muži. Ženy navíc dodávají jako další příčinu i pocit dojetí.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 513 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 15 až 59 let.

Kontakt: Romana Imríšková,

Češi se považují za SPOTŘEBITELE II. KATEGORIE

Přesně před 55 lety (15. března 1962) přišel americký prezident J. F. Kennedy se čtyřmi základními spotřebitelskými právy a odstartoval tak novou éru ochrany spotřebitelů.

Mezi tato práva patřilo právo na bezpečnost výrobků a služeb, právo na informace, právo volby (právo na výběr) a právo být slyšen, které se v první řadě týká reklamací. V roce 1983 vyhlásila Celosvětová spotřebitelská organizace (Customer International) 15. březen Mezinárodním dnem spotřebitelů.

Zároveň byla čtveřice Kennedyho tezí doplněna o další 4 spotřebitelská práva, a to právo na uspokojení základních potřeb, právo na náhradu, právo na spotřebitelskou výchovu a právo na zdravé životní prostředí.

Podle posledního výzkumu agentury STEM/MARK se více než 7 z 10 českých respondentů považuje za spotřebitele II. kategorie a dvě třetiny osob se domnívají, že český spotřebitel není dostatečně chráněn. V porovnání se zbytkem Evropy je jeho postavení hodnoceno jako horší a to hned v několika různých oblastech. Mezi více kritické patří spotřebitelé mezi 45-59 lety a také lidé žijící v Praze.

 

Důvodem špatného postavení, který zmiňuje nejvíce dotazovaných, je horší kvalita potravin proti například německému či rakouskému trhu. Více než polovina spotřebitelů také soudí, že český trh je pro nadnárodní firmy druhořadý. Horší postavení českého spotřebitele může být také dáno nízkou mírou znalosti spotřebitelských práv, tuto variantu podle agentury STEM/MARK uvádí polovina spotřebitelů.

V českém prostředí se objevuje několik kauz, které rezonují veřejným prostorem. V minulých týdnech, na přelomu února a března, se v médiích znovu objevila diskuze na téma dvojí kvality potravin a s tím související horší postavení českého spotřebitele. Není proto divu, že podle výsledků agentury STEM/MARK je tato kauza vnímaná jako nejdůležitější a 9 z 10 spotřebitelů ji považuje za závažnou. Stejně známá je však také kauza Dieselgate, která se týká automobilového koncernu Volkswagen a nepřímo tím i automobilky Škoda. Tuto kauzu považuje za závažnou více než 70 % spotřebitelů a v důležitosti ji řadí na druhé místo. Třetí místo patří kauze dvojí kvality a ceny výrobků drogerie dm v porovnání českého a německého trhu.

Většina českých spotřebitelů je v deklarování svých reakcí poměrně radikální. Průzkum agentury STEM/MARK ukazuje, že v případě jakéhokoliv klamání dvě třetiny spotřebitelů odchází k jiné značce či produktu.  Stížnost státní instituci by neváhali poslat 3 z 5 spotřebitelů a třetina by dokonce uvažovala o podání žaloby na výrobce.

Z výzkumu dále vychází, že český spotřebitel má tendenci rozhodovat se při nákupu více podle ceny než podle kvality. Lidé se cítí pod tlakem – nemají se jak bránit velkým korporacím a domnívají se, že je český spotřebitel pro výrobce a dovozce nevýznamný. Zároveň však poukazují na to, že si spotřebitel nechá všechno líbit a nezná svá práva.

Tento postoj možná změní Dieselgate. Ve výzkumu STEM/MARK deklarovala polovina dotázaných případnou ochotu připojit se k hromadné žalobě, v případě, že by jejich automobil patřil mezi ty s upraveným SW. A téměř stejný počet lidí říká, že by požadovali stejné odškodnění jako v USA.

Výzkum realizovala agentura STEM/MARK na reprezentativním vzorku populace ve věku 18-65 let o velikosti 803 respondentů. Šetření proběhlo v březnu 2017.  

Kontakt: Zbyněk Bureš, 773 602 603;

Čechy pořízení auta na operativní leasing příliš neláká

Operativní leasing není pro fyzické osoby prozatím tak atraktivní, jak by si automobilky a leasingové společnosti přály. Svůj příští vůz jím chtějí financovat pouhá 2 % Čechů.

Osobní automobil patří v dnešní době k běžné výbavě domácnosti. Aktuálně pouze necelých 6 % Čechů uvádí, že auto nemají, a ani jej nechtějí (častěji jsou to lidé nad 45 let věku, Pražané a obyvatelé dalších velkých měst s dobře fungující MHD). Podíl na rozhodování domácnosti o pořízení auta deklarují tři čtvrtiny dotázaných. Prim hrají stále ještě muži, jichž o pořízení rozhoduje téměř 40% (proti 22% žen; ty však v 54% o pořízení spolurozhodují).

Jen každý sedmnáctý respondent uvádí, že svůj současný automobil pořídil prostřednictvím operativního leasingu, a pouze každý pětadvacátý o něm alespoň uvažuje jako o možnosti financování svého příštího vozu. Při uvážení všech dalších možností financování pouze dva lidé ze sta opravdu plánují pořídit svoje příští auto pomocí operativního leasingu. Pro srovnání: financovat auto z úspor hodlá každý čtvrtý a úvěrem každý dvacátý respondent. Pro úplnost je třeba dodat, že téměř třetina Čechů zatím nemá jasno v tom, jak bude pořízení svého dalšího automobilu financovat.

 

 

Pozitivnější postoj k operativnímu leasingu mají lidé s VŠ vzděláním, lidé, kteří si plánují pořídit své další auto jako nové, a lidé s dobrou informovaností o operativním leasingu. Mezi nejčastěji zmiňované výhody operativního leasingu patří, že není třeba řešit prodej vozidla a skutečnost, že při opakovaném využití mohou lidé stále jezdit v podstatě novým autem.

Naproti tomu hlavními bariérami operativního leasingu je fakt, že kupující nikdy nezíská automobil do osobního vlastnictví, a víra, že v době pořízení auta bude mít člověk dostatek úspor, aby si mohl vůz koupit ze svého.

Obecné povědomí o operativním leasingu je rovněž relativně nízké. Dobrou informovanost (včetně přímé zkušenosti) deklaruje pouze 17 % respondentů, častěji jsou to muži, lidé v produktivním věku, vysokoškoláci a respondenti, kteří si plánují pořídit svůj příští automobil jako nový. Není bez zajímavosti, že polovina Čechů se špatnou znalostí operativního leasingu upřednostní před pořízením zcela nového automobilu pořízení ojetiny.

 

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 512 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 15 až 59 let.