AAAAMonthly Archives: Listopad 2017

Petr Böhm

22.11.2017

Zájem o prezidentské kandidáty v čase postupně roste

Podle aktuálních dat společnosti STEM/MARK zájem o prezidentské kandidáty a prezidentskou volbu v posledních dnech stoupá. Povědomí o méně známých kandidátech (Vratislav Kulhánek, Marek Hilšer či Pavel Fischer) se zvyšuje, patrně vlivem jejich širšího zapojení do veřejné diskuse i aktivnějším marketingovým strategiím, kterým se s blížícím termínem voleb začínají týmy kandidátů věnovat.

O překvapení se postaral Mirek Topolánek, který oznámil svoji kandidaturu „za pět minut dvanáct“. Jeho kandidatura se ovšem dle listopadových dat agentury STEM/MARK dosud u lidí nesetkala s příliš velkým úspěchem. Aktuálně jeho podporu odmítá 79 %, z těch, kteří ho znají. Mezi Topolánkovy odpůrce patří častěji ženy, mladší lidé, ale i sympatizanti současného prezidenta Miloše Zemana.

Celkově nejvíce podporovatelů si již stabilně udržuje prezident Miloš Zeman (téměř povinu voličů), ale zároveň má i více než polovinu odpůrců. Jediným kandidátem, u kterého podíl lidí, kteří ho podporují, převažuje nad těmi, kteří ho odmítají, je Jiří Drahoš. Ten se řadí v podpoře na druhé místo hned za Miloše Zemana. Třetí místo obsazuje Michal Horáček.

Struktura voličů tří favoritů se nemění

Současného prezidenta Miloše Zemana preferují lidé starší 60 let a nižšího vzdělání. Jeho podpora je poměrně rovnoměrná v rámci všech krajů ČR s výjimkou Prahy. Jiří Drahoš je preferován vysokoškolsky vzdělanými lidmi, Pražany či Středočechy a bývalými voliči Karla Schwarzenberga. Michala Horáčka preferují spíše ženy, lidé mladšího středního věku (30-44 let) a voliči Schwarzenberga.

STEM/MARK zjišťoval i „hypotetickou“ druhou volbu voličů (další zvažovaný kandidát v pořadí). Ukázalo se, že většina příznivců současného prezidenta nemá v oblibě žádného z dalších kandidátů. Naopak fandové Jiřího Drahoše ve větší míře podporují i Michala Horáčka a naopak. Souvisí to patrně s  podobnou strukturou jejich voličské základny. Zajímavé je, že mezi nevoliči z poslední přímé prezidentské volby (2013) mají tři nejsilnější kandidáti (Zeman, Drahoš, Horáček) takřka srovnatelné preference.

Zeman zkušený a pro lidi, Drahoš reprezentativní autorita

Současný prezident sice není pro respondenty reprezentativní či energický, ale je zkušený a srozumitelný pro lidi. Drahoš je lidmi vnímán jako autorita a vhodný reprezentant naší země, ovšem odhadují, že s ním nebude taková zábava a nebude oplývat bonmoty. Horáček působí na voliče ze všech kandidátů nejvíce energicky (vyzařuje životním elánem). Při hodnocení jednotlivých prezidentských charakteristik dopadl celkově nejlépe Jiří Drahoš, naopak nejhůře byl hodnocen Mirek Topolánek (nejvíce v nezávislosti na vlivových skupinách a nedostatku nadstranickosti).

Z následujícího grafu je vidět relativně vyrovnané hodnocení kandidátů Drahoše, Fischera i Horáčka a naopak spíše extrémní hodnocení prezidentských předpokladů Zemana a Topolánka.

Poptávka po aktivním prezidentovi

Vzhledem k současné politické situaci v ČR se agentura STEM/MARK ptala i na roli prezidenta v rámci povolebních vyjednávání. Více než jedna polovina oslovených chce prezidenta, který by aktivně vstupoval do politického boje. Myslí si to především sympatizanti Miloše Zemana (76 %) a sympatizanti Michala Horáčka (55 %).

Preferovaný vs další preferovaný kandidát

ZÁKLAD: Všichni respondenti, N = 715, listopad 2017, [údaje v grafu v %]

Z výše uvedeného grafu lze vidět, že sympatizantům Miloše Zemana chybí alternativní kandidát, i to že sympatizanti Jiřího Drahoše a Michala Horáčka se častěji prolínají.

Tentokrát bez žen

Ačkoliv bude tentokrát přímá volba prezidenta bez účasti žen, tak více než polovina oprávněných voličů by prezidentku uvítala. Měla by to být spíše výrazná osobnost, schopná prosadit se i mezi muži.

V rámci politických preferencí jsou sympatizanti Miloše Zemana častěji voliči ANO, SPD Tomia Okamury a KSČM. Jiří Drahoš a Michal Horáček pak čerpají sympatizanty především z řad voličů ODS, TOP09, Pirátů, KDU-ČSL a STAN.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím kombinovaného dotazování (online na Českém národním panelu a telefonické dotazování) se zúčastnilo 715 oprávněných voličů ve věku od 18 a více let.

 

Sběr dat proběhl během listopadu 2017.

Kontakt:

Jan Tuček – , telefon: 724 433 888

Jan Burianec – , telefon: 225 986 821

 

Petr Böhm

14.11.2017

Preferujeme domácí, nebo zahraniční značky? Jak se stavíme k převzetí českých značek zahraničními investory? Jsou původně české značky po takové akvizici nadále vnímány jako české? Co vlastně určuje, že značka je česká? Právě na tyto otázky hledala odpovědi v říjnovém reprezentativním výzkumu agentura STEM/MARK.

Češi vykazují ve vztahu k domácím značkám jistý patriotismus a vřelý vztah. Případné změny u značek považovaných za tradičně české tak mohou formovat postoj zákazníků k firmě a ovlivnit poptávku. České značce dá před zahraniční konkurencí přednost každý třetí respondent. Polovina dotázaných se rozhoduje podle okolností – „okolností“ může být síla značky, její pozice na trhu, obor, tradice…. Pětina lidí značky podle země původu vůbec nerozlišuje a jen každý padesátý člověk výslovně preferuje zahraniční výrobce. K českým značkám mají v tomto ohledu silnější vztah lidé starší 45 let a respondenti bez maturity. Domácím značkám dávají respondenti přednost zejména v těchto dvou oblastech: potraviny (včetně nápojů) a finanční služby, kde české značky upřednostňuje více než 6 z 10 dotázaných. Naopak v oblasti módy, v kosmetice a u automobilů lidé preferují spíše zahraniční značky.

Respondentům výzkumu STEM/MARK jsme předložili k posouzení seznam tradičních, původně českých, značek. S výjimkou Dermacolu jsou všechny vnímány převážně jako české, bez ohledu na to, kdo značku vlastní. Nejsilněji jsou takto jako české nahlíženy značky Kofola a Čedok, kterým „českost“ přisuzuje 9 z 10 dotázaných. Ženy většinu značek vnímají jako ryze české častěji než muži. Drobným překvapením je pozice Škody, kterou jako českou vnímá „jen“ 7 z 10 dotázaných, ačkoli v ČR není žádnou výjimkou názor: „Děda měl Škodovku, táta měl Škodovku, tak já si taky koupím Škodovku.“ Pro vnímání značky jako české jsou nejpodstatnější následující faktory, které uvedly více než tři čtvrtiny dotázaných:

  • stále se vyrábí v Čechách
  • zachovává tradiční název a recepturu
  • je označena jako český výrobek.

 K akvizici domácích značek zahraničními společnostmi se Češi staví spíše odmítavě. Plných 85 % dotázaných se obává, že akvizice může českou značku poškodit (i když polovina k tomu dodává, že záleží na konkrétních okolnostech) a jen každý desátý se domnívá, že takové akvizice naopak českým značkám spíše prospívají. Polovina dotázaných si sice na novou podobu značky časem zvykne, každý třetí ale explicitně vyhrožuje odchodem od značky a hledáním jiného výrobku, pokud nový vlastník tradiční českou značku přejmenuje.

„Drtivá většina dotázaných uvádí, že zahraniční investor by měl po převzetí české značky zachovat její jméno, recepturu a vlastnosti výrobku, ale i lokalitu výroby. 7 z 10 respondentů se také domnívá, že nový vlastník si zlepší image, pokud se po získání české značky bude věnovat jejímu dalšímu rozvoji“, říká Jitka Zítková ze STEM/MARK.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného ve dnech 12. až 17. 10. prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 522 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 15 až 59 let.

Petr Böhm

2.11.2017

Prezidentské volby přitahují pozornost

O to, kdo se bude ucházet o přízeň voličů v nadcházejících prezidentských volbách, se aktuálně zajímají čtyři pětiny oprávněných voličů.

Vyšší zájem o seznam kandidátů projevují lidé seniorského věku, Pražané a také pravicově smýšlející část občanů. Je pravděpodobné, že tito lidé se chystají hledat mezi uchazeči alternativu k současným hlavním známým kandidátům. Naopak méně se o seznam kandujících osobností zajímají mladí, zastánci politického středu a lidé s nižším vzděláním. Je možné, že lidé, kteří mají menší zájem o seznam kandidátů, mají o své budoucí volbě již nyní jasnou představu.

Mezi současné nejznámější kandidáty patří Miloš Zeman a Michal Horáček. Více než polovina zná další osobnost usilující o post prezidenta Jiřího Drahoše. Přibližně čtvrtina pak zaznamenala zájem Vratislava Kulhánka či Marka Hilšera o prezidentské křeslo.

Podpora kandidátů se často rozděluje

S pozitivní podporou se mezi dotázanými lidmi setkal jediný kandidát – Jiří Drahoš. Rozporuplná podpora je deklarována u Miloše Zemana, Michala Horáčka i Marka Hilšera. Vratislav Kulhánek, Jiří Hynek a Milan Kohout jsou zatím potenciálními voliči vnímáni v celku spíše negativně. Otázkou je, zda negativní vnímání vychází z konkrétních vlastností či skutků kandidátů, nebo spíše z neznalosti těchto osobností mezi širokou populací.

STEM/MARK zjišťoval také momentální sympatie k jednotlivým prezidentským kandidátům. Třetině voličů je nejsympatičtější Miloš Zeman, pětina pak sympatizuje s Jiřím Drahošem anebo Michalem Horáčkem. Sympatizanti Miloše Zemana jsou častěji lidé nad 60 let, s nižším vzděláním, podporovatelé přímé volby prezidenta a jeho vyšších pravomocí. Jiří Drahoš je populární u vysokoškolsky vzdělaných lidí a Pražanů, Michal Horáček zase častěji u žen a střední generace (30-60 let). Sympatie jsou jedna strana mince, druhou je odhad samotného volebního výsledku, kdy si téměř polovina dotázaných myslí, že prezidentský úřad obhájí současný prezident Zeman. Necelá pětina Čechů se domnívá, že prezidentem bude nakonec Drahoš a jedna desetina věří, že volby vyhraje Horáček.

Ideální prezident se realitě vzdaluje

Ideálním prezidentem by měl být muž, kolem 40-65 let, diplomat, politik či ekonom. Češi preferují alespoň částečnou zkušenost s vrcholnou politikou. Co je však pro voliče podstatné, prezident by neměl mít přímou podporu některé ze silných politických stran. Prezidentem ČR by měl být člověk, který má svůj vlastní názor a nenechá se příliš ovlivňovat. Měl by být zároveň morální autoritou, akceschopný, důstojný či reprezentativní a nezávislý. Neopominutelný je i vzhled, protože to, jak prezident vypadá, připadá důležité více než třem čtvrtinám lidí.

Z nejvážnějších třech favoritů na post prezidenta (Zeman, Drahoš, Horáček) však nikdo nesplňuje více pozitivních charakterových předpokladů současně. Miloš Zeman má například zkušenosti a je srozumitelný pro lidi. Jiří Drahoš je reprezentativní a morální. Michal Horáček je pak vnímán lidmi častěji jako energetický, citlivý a odvážný.

Podpora přímé prezidentské volby je stále nadprůměrně vysoká, aktuálně se pohybuje okolo 82 %. Aktuální proklamovaná volební účast v přímé prezidentské volbě se pohybuje až okolo 90 %. Je ale zapotřebí upozornit, že aktuálně je volba prezidenta atraktivním tématem a celkový zájem i konečná účast může ve finále poklesnout.

Z dat, která má k dispozici agentura STEM/MARK, se ukazuje, že postupně vzrůstá poptávka po kandidatuře žen na prezidentský úřad. Kandidaturu žen podporuje aktuálně 75 % lidí a nejsou to zdaleka pouze ženy. Jedná se častěji o lidi, kteří nesympatizují s politikou současného prezidenta a kteří míní ponechat nezměněné pravomoci pro prezidenta.

Samotné pravomoci prezidenta naši společnost v současné době rozdělují na dva tábory. Podle poloviny lidí by měly být prezidentské pravomoci nadále zachovány ve stejné podobě jako doposud. Podle druhé – o něco slabší poloviny by se pak měly posílit. Po posílení pravomocí volají především sympatizanti Miloše Zemana, lidé s nižším vzděláním a zastánci politického středu či levice.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím kombinovaného dotazování (online na Českém národním panelu a telefonické dotazování) se zúčastnilo 711 oprávněných voličů ve věku od 18 a více let.

 Sběr dat proběhl během října 2017.

Kontakt:
Jan Tuček – , telefon: 724 433 888
Jan Burianec –