AAAAMonthly Archives: Leden 2018

Romana Imríšková

8.1.2018

V posledních letech se zvyšuje počet žádostí o zbrojní průkazy. Kvůli tomu v srpnu minulého roku vešla v platnost novela zákona o zbraních, která upravuje a zpřesňuje průběh zkoušky a především podmínky pro získání zbrojního průkazu. Nejen že přibyly nové otázky, některé byly aktualizovány, ale hlavně byly sjednoceny postupy komisařů pro zkoušení. Právě nejednotné zkoušení totiž v posledních letech vyvolalo zvyšující se počet stížností na neobjektivnost hodnocení.

Společnost STEM/MARK se proto rozhodla zmapovat názory veřejnosti na pořizování zbrojních průkazů, uchovávání zbraní a jejich regulaci. Podle průzkumu se oslovení domnívají, že pořídit si zbrojní průkaz je v České republice spíše snadné než naopak. Mírně převažuje i benevolentnější přístup k získání zbrojního průkazu, to znamená, že respondenti se spíše kloní k názoru, že zbrojní průkaz by měl dostat každý, kdo o něj požádá a složí příslušné zkoušky (43 %). Téměř polovina se také domnívá, že z držení zbraně civilní osobou nepramení nebezpečí, pokud má osoba požadovaný výcvik.

Opačný názor, tedy pro větší regulaci držení zbraní, zastává o něco menší část populace. Dvě pětiny oslovených míní, že vydání zbrojního průkazu by mělo podléhat přísnějším podmínkám a mělo by být více regulováno. Podobně velká skupina lidí se domnívá, že držení zbraně civilní osobou je nebezpečné a může být zneužito, čehož se obávají především vysokoškolsky vzdělaní respondenti a ženy.

Větší benevolentnost i náklonnost ke zbraním vyjadřují muži. Častěji zbrojní průkaz vlastní nebo o jeho pořízení alespoň uvažují. Šest mužů z deseti si také myslí, že je v České republice užitečné mít zbraň z bezpečnostních důvodů, a to především na sebeobranu, na ochranu svého zdraví, zdraví své rodiny i majetku.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím internetového dotazování (online na Českém národním panelu) se zúčastnilo 514 respondentů ve věku od 15 do 59 let reprezentativní pro internetovou populaci. Sběr dat proběhl na konci října 2017.

 

Petr Böhm

8.1.2018

Případný postupující protikandidát stávajícího prezidenta může vyhrát

Přestože volební výzkum STEM/MARK nezkoumá klasické volební preference, ale spíše podporu a sympatie k jednotlivým kandidátům, indikují názory respondentů možný vývoj prezidentských voleb. Předpokládáme-li, že ve 2. kole prezidentské volby bude jedním z postupujících stávající prezident, bude ho – dle výzkumu STEM/MARK – volit 39 % respondentů. Imaginárnímu protivníkovi, který by vzešel z jednoho z osmi kandidátů, by dalo svůj hlas 44 % respondentů. Slabší jedna pětina je v tomto případě nerozhodná. Voliči Zemana by byli častěji starší lidé, s nižším vzděláním a z menších obcí. Naopak voliči hypotetického soupeře současného prezidenta by byli častěji mladší, vysokoškolsky vzdělaní a z větších měst.

Graf 1: Hypotetická situace ve druhém kole prezidentské volby    

Největší šance mají v případném 2. kole Drahoš a Horáček, naději mají i Hilšer a Fischer

STEM/MARK potenciální voliče konfrontoval i s konkrétními duely současného prezidenta a jeho možných vyzyvatelů. Nejaktuálnější data naznačují, že velkou šanci porazit současného prezidenta má Jiří Drahoš, ale není jediný, protože v případě příklonu větší části nerozhodných voličů by mohli triumfovat i Michal Horáček, Marek Hilšer nebo Pavel Fischer.

Přesto, že v hypotetických duelech má nejvíce procent Jiří Drahoš, relativně vysoká procenta Michala Horáčka a Marka Hilšera ve spojení s výsledky uvedenými v grafu 1 dávají reálnou šanci i jim.

Graf 2: Hypotetické duely ve druhém kole prezidentské volby

Nadpoloviční podporu má kromě Drahoše i Hilšer

Podle časové řady dat společnosti STEM/MARK nadále v lednu roste povědomí o méně známých kandidátech (významný nárůst zaznamenal především Marek Hilšer). Jediným kandidátem, kterému znalost mezi prosincem a lednem stagnuje, je Vratislav Kulhánek. Pozitivní míru podpory mezi voliči, kteří kandidáty znají, drží Jiří Drahoš a nově také Marek Hilšer (nárůst pozitivní podpory o 14 %). Příznivci a odpůrci současného prezidenta jsou nadále přibližně vyváženi.

Graf 3: Míra podpory kandidátů na prezidenta za leden 2018

Favoritem stále Zeman, sympatie jsou daleko vyrovnanější

STEM/MARK zajímal i názor ohledně favorita přímé volby prezidenta. V tomto případě zaznamenáváme dlouhodobý trend, že prezidentský mandát podle mínění voličů obhájí Miloš Zeman (nárůst o 13 % od listopadu 2017 do ledna 2018). Situace je nadále o něco vyrovnanější v deklarovaných sympatiích ke kandidátům, kde Miloše Zemana preferuje slabší třetina a Jiřího Drahoše pak téměř jedna pětina. Na třetí pozici se drží poměrně stabilně Michal Horáček. Nejvyšší růst během ledna zaznamenal Marek Hilšer, kterému vyjadřuje sympatie každý desátý respondent. Celkově vzato pak došlo k mírnému úbytku v sympatiích prvních třech kandidátů (Zeman, Drahoš a Horáček) na úkor méně známých kandidátů (Hilšer a Fischer). I tento jev může mít vliv na konečné výsledky prvního kola.

Graf 4: Odhadovaný vítěz VS preferovaný kandidát v lednu 2018

Mediální obraz je hodnocen hůře

Ačkoliv míra podpory a sympatií se u většiny kandidátů příliš neměnila, jejich mediální obraz se spíše zhoršil. To může předznamenávat únavu voličů, monotónní vystupování kandidátů nebo také nezájem o diskuzní střety v médiích. Mezi prosincem a lednem se svůj mediální obraz podařilo stabilizovat Mirku Topolánkovi a Marku Hilšerovi. Nejlepší deklarovaný mediální obraz drží i nadále Jiří Drahoš, Michal Horáček a Miloš Zeman, který se ale hromadných prezidentských debat neúčastní a je tak hodnocen spíše za individuální vystupování. 

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím kombinovaného dotazování (online na Českém národním panelu a telefonické dotazování) se zúčastnilo 715 oprávněných voličů ve věku od 18 a více let.

 Sběr dat proběhl od 2. do 7. ledna 2018.

Kontakt:
Jan Tuček – , telefon: 724 433 888
Jan Burianec – , telefon: 225 986 821

 

Petr Böhm

3.1.2018

Jaké jsou nejvíce populární barvy? Kterou barvu preferují mladí a kterou zase starší lidé? A jak je to s oblibou barev z hlediska pohlaví? Právě na tyto otázky hledala odpovědi v dlouhodobém reprezentativním průzkumu agentura STEM/MARK.  

Pro jednu třetinu lidí je nejoblíbenější barvou modrá. Se značným odstupem pak následuje černá (14 %), zelená (13 %) a červená (11 %). Ze základní palety barev je pak nejméně uváděnou hnědá (1 %).

Mezi typicky mužské barvy patří častěji modrá a zelená. Ženy naopak častěji preferují červenou, fialovou a růžovou (poslední dvě zmíněné především mladší ročníky). Z průzkumu vyšlo najevo, že dominující modrá je mnohem oblíbenější barvou u mužů, kde se pohybovala na prvním místě u více než dvou pětin dotázaných, zatímco mezi ženami se na modré shodla jen jedna čtvrtina. „U mužů může být vyšší dominance modré dána například oblibou džínoviny nebo vytvořením určitého návyku daného výchovou z raného dětství“. Interpretuje daný rozdíl autor průzkumu.

Z výsledků výzkumu agentury STEM/MARK dále vyplývá, že pro mladší generaci (15-30 let) je typičtější černá barva a naopak pro střední generaci (45-60 let) je častěji oblíbenou barva modrá. Ve srovnání s jinými generacemi pak lidé starší 60 let preferují o něco více červenou barvu. „U mladých lidí může být černá barva často symbolem vzdoru a předznamenává období spokojené s hledáním vlastní identity, jako je například móda Emo či Gothic. U starší generace může naopak modrá symbolizovat zklidňující barvu spojenou s poklidnějším obdobím života.“ Zamýšlí se nad výsledky průzkumu Jan Burianec ze společnosti STEM/MARK.

Za zmínku stojí i lineární pokles obliby dívčích barev (růžové a fialové) a to s narůstajícím počtem obyvatel v daných lokalitách. Tento jev lze s nadsázkou interpretovat jako klesající zájem o „něžnější“ barvy ve větších městech. Větší města jsou naopak charakteristická vyšším podílem obliby černé.

 Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného během ledna až prosince 2017 se prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu zúčastnilo 6223 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 15 a více let.