AAAAMonthly Archives: Duben 2019

Podle Čechů bude Brexit pro obě strany (EU i VB) nevýhodný

Podle Čechů bude Brexit pro obě strany (EU i VB) nevýhodný

Jak Češi nahlíží na vývoj tzv. Brexitu? Odejde podle nich Velká Británie z Evropské unie s dohodou nebo bez dohody? Je možný i jiný scénář? Je Brexit výhodný nebo nevýhodný pro zúčastněné aktéry? A jak se Češi staví k teoretickému „Czexitu“? Na tyto otázky hledal odpovědi aktuální průzkum výzkumné agentury STEM/MARK.

Češi: Téma Brexitu už unavuje, vyjednávání měla být dávno ukončena

V rámci aktuálního průzkumu se STEM/MARK dotazoval české internetové populace na názory ohledně odchodu Velké Británie z Evropské unie. Většina lidí (65 %) se přiklání k názoru, že vyjednávání už měla být dávno ukončena. Téma tzv. Brexitu navíc více než polovinu populace (58 %) už unavuje, a to jak kvůli záplavě mediálních informací, tak i kvůli samotné rozvleklosti vyjednávacího procesu.

Z analýzy STEM/MARK nadále vyplývá, že Češi v rámci vyjednávání vnímají obtížnější situaci Velké Británie než Evropské unie. Zatímco s nelehkou vyjednávací pozicí VB souhlasí 62 % lidí, tak s nevýhodným vyjednávacím postavením zástupců EU souhlasí „pouze“ 53 %. Tento názor podtrhuje nesouhlas s tvrzením, že EU by měla za každou cenu zabránit odchodu Británie bez dohody. Je zajímavé, že i přes určitou podporu vyjednávací pozice VB se více než polovina (52 %) respondentů domnívá, že kdyby se referendum o vystoupení konalo nyní, většina Britů by byla proti Brexitu. I naše veřejnost si je patrně vědoma ztráty silného člena unie a potenciálních nepříznivých dopadů pro ČR.

„Výzkum ukázal, že zásadní dělící linií v názorech na Brexit je vzdělání a pohlaví. Lidé s nižším vzděláním (bez maturity) jsou častěji pasivnější (dění ohledně vystoupení VB z EU je příliš nezajímá), ale také skeptičtější k EU. Muži jsou zase v názorech razantnější než ženy. Častěji se například domnívají, že už mělo být vše vyřešeno, ale také, že v současné době by si Britové vystoupení z EU rozmysleli. Nepřehlédnutelná byla i vyšší míra názorové pasivity u mladších lidí do 30 let.“ upřesňuje výsledky dubnového průzkumu Jan Burianec ze společnosti STEM/MARK.

Na konečný výsledek Brexitu není mezi Čechy jednotný názor

I když byl vyjednávací čas pro Brexit prodloužen do konce října tohoto roku, výsledek musí tak jako tak nastat. Zajímalo nás, jak odhadují konečný výsledek lidé v Česku. Nejreálnějším scénářem, který odhaduje více než čtvrtina populace, je tzv. měkký Brexit (schválení dohody mezi VB a EU). Názor, že nakonec dojde k dohodě, roste lineárně se vzděláním, kdy mezi lidmi s vysokoškolským vzděláním věří v dohodu téměř 40 % lidí. Naopak u lidí bez maturity tento názor zastává pouze 18 %.

Další možné verze jsou podle oslovených Čechů vyhlášení nového referenda (22 %) či tzv. tvrdý Brexit – odchod VB z EU bez dohody (15 %). Za zmínku stojí, že tvrdý Brexit předpokládá 21 % mužů, ale jen 9 % žen. Čtvrtina lidí výsledek Brexitu nedokáže odhadnout.

Dopad Brexitu: Nevýhodný pro EU i Británii

Agentura STEM/MARK se v průzkumu zabývala také dopady, které bude mít Brexit. Více než 2/5 respondentů se domnívají, že vystoupení Británie z Evropské unie bude nevýhodné pro oba aktéry. Častěji jsou o tom přesvědčení lidé z vysokoškolským vzděláním (zde je to více než polovina). Mladší lidé (od 15 do 30 let) jsou častěji přesvědčeni, že odchod bude výhodný pro Británii a méně výhodný pro Evropskou unii. Lidé s nižším vzděláním pak zastávají významněji názor, že EU ani VB odchod zásadně neovlivní. „Názor mladých lidí a především studentů je v některých ohledech pochopitelný. Například univerzitní výměnný program Erasmus sice zůstane dle Britské rady zachován, studentům ze zahraničí ale hrozí navýšení poplatků, což jim může výrazně znepříjemnit potenciální studium.“ doplňuje výsledky průzkumu Jan Burianec.

Czexit? Mírná většina říká NE

Na závěr průzkumu byla respondentům položena hypotetická otázka, jak by se zachovali, kdyby přišlo teoretické hlasování o odchodu ČR z EU. Něco málo přes polovinu občanů by hlasovalo proti odchodu (častěji muži, lidé s VŠ vzděláním a velkých měst), téměř třetina pro odchod a slabší pětina by byla v tuto chvíli nerozhodná (více ženy, respondenti bez maturity a lidé z Moravy). „Je nutné upozornit, že průzkum byl dotazován na vzorku internetové populace, která v současnosti reprezentuje asi 82 % populace obecné. To znamená, že zde není reflektován názor lidí nezasažených internetem, většinou pak osob starších 60 let. Reálné hlasování dospělé populace by tím bylo nepochybně ovlivněno.“ uzavírá vhled do průzkumu Jan Burianec.


Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím CAWI – online dotazování (na Českém národním panelu) se zúčastnilo 509 respondentů od 15 do 60 let. Vzorek je reprezentativní z hlediska kvótního výběru dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu.

Sběr dat proběhl od 12. do 16. dubna 2019.

Kontakt:

Jan Burianec – , telefon: 225 986 821   

Vejce: Češi preferují česká oproti polským, v určení způsobu chovu nosnic panuje zmatek.

Při nákupu vajec se posuzuje převážně cena, země původu a způsob chovu slepic. Jakou důležitost sehrávají jednotlivé faktory, naznačuje výzkum agentury STEM/MARK. Ukazuje se, že bychom rádi kupovali vejce od slepic českých a chovaných v přijatelných podmínkách, postaveni tváří v tvář reálné nabídce v obchodě to však často dopadá jinak.

Co nejvíc „řešíme“?

Pokud jde o rozhodnutí zohledňující zemi původu vajec, většina kupujících (2/3) deklaruje, že dá jednoznačně přednost českým před polskými bez ohledu na cenu. Ostatní (1/3) se rozhodnou spíš podle ceny, ať už jde o vejce česká nebo polská.

„Výzkumně-metodickou otázkou ovšem je, jakou roli zde hraje stylizace respondentů“, zamýšlí se Jan Tuček, ředitel STEM/MARK.

Upřednostňujeme tedy česká vejce, minimálně to deklarujeme, ale jak je to s podmínkami, ve kterých slepice žijí a snášejí vejce? V rozhodování běžného spotřebitele se odráží jak míra zájmu o způsob chovu slepic, tak orientace v označování vajec.

Jan Tuček říká: „Nadpoloviční většina kupujících přiznává, že typ chovu vůbec neřeší.“ Naopak dvě pětiny deklarují zájem a zajímavé je, že častěji uvádějí preferenci vajec z volného výběhu před vejci od nosnic v halách.

Že jde nejspíš o zmatení pojmů, dokládá (ne)schopnost vysvětlit pojem „podestýlková vejce“, který často prodejci či výrobci uvádějí na obalu. Název chápou (správně) jako vejce od nosnic v halách dvě pětiny nakupujících. Ostatní buď vůbec nevědí, nebo tento pojem vysvětlují odlišně – pětina předpokládá, že jde o nosnice ve volném výběhu, menší podíl lidí si myslí, že jde i o klecový chov.

Pokud jde přímo o respondenty, uvádějící nákup vajec od slepic z volného chovu, téměř třetina se domnívá, že „podestýlková vejce“ znamenají tento volný chov.

Pokud jde přímo o respondenty, uvádějící nákup vajec od slepic z volného chovu, téměř třetina se domnívá, že „podestýlková vejce“ znamenají tento volný chov.

I z této odpovědi vyplývá, že běžný spotřebitel se v „problému vajec“ těžko orientuje. A to nejen v chovech, ale i v jejich označování.

Otvíráme krabičky? Proč vlastně?

Při nákupu vajec většinou kontrolujeme vnitřek balení (84 %). To zpravidla znamená kontrolu, zda vejce nejsou rozbitá a jestli jsou všechna, až poté sledujeme zemi původu, případně způsob chovu.

A jak konkrétně způsob chovu zjišťujeme? Obvykle pouze podle popisu na obalu, přímo razítko na skořápce kontroluje 15 % spotřebitelů. Podobný podíl nakupujících také dokáže rozluštit konkrétní příklad a identifikovat, že např. číslo 3 na začátku označení znamená klecový chov.

Jan Tuček: „Zarážející je, že podle výzkumu  STEM/MARK je v desetině případů výsledkem kontroly zjištění, že údaje na obalu se liší od označení přímo na vejcích. Nejčastěji nesouhlasí země původu.“

Z dalších aspektů kromě již zmíněných se při nákupu preferují vejce větší a velká balení.

Výsledkem je tedy konstatování, že český spotřebitel většinou preferuje česká vejce před polskými. Minimálně polovina dává přednost nižší ceně bez zvažování dalších aspektů. Pokud jde o způsob chovu nosnic, ten deklarativně zohledňují cca dvě pětiny. Otázkou ale zůstává, zda jsou předpokládané vlastnosti kupovaných vajec vždy v souladu se skutečností, protože pouze necelá pětina dokáže prokazatelně identifikovat používané značení.

Vyjasnit situaci by jistě pomohla vyšší motivace jak na straně spotřebitelů dopátrat se skutečného původu vajec, tak na straně výrobců a prodejců sjednotit a vysvětlit značení na obalech.

Průzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 501 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 15 až 59 let. Šetření probíhalo koncem března 2019.

Cirkus

Konec zvířat v cirkusech? Podle Čechů raději ne

Téma cirkusů je v současné době na veřejnosti často probíráno. Stále se vedou diskuze o tom, zda v cirkusech dochází k drezúře zvířat, nebo k jejich týrání. V souvislosti s chystanou novelou zákona o ochraně zvířat nabírají tyto debaty ještě na intenzitě. Agentura STEM/MARK se proto zaměřila na to, jaký postoj zaujímají Češi k vystupování a drezúře zvířat v cirkusech. Mělo by být vystupování zvířat v cirkusech zakázáno?

Nadpoloviční většina Čechů si to nemyslí. Podle 6 lidí z 10 jsou zvířata podstatou cirkusů a neměla by být z jejich programu vyloučena. Obecně mezi Čechy převládá názor, že se zvířata mají v cirkusech dobře, nejsou týrána a že některá z nich by v přirozeném prostředí ani nepřežila (myslí si to dvě třetiny dotázaných). Ještě silněji jsou pak Češi přesvědčeni o tom, že krotitelé svá zvířata mají rádi a dobře se o ně starají.

O zažitém spojení mezi cirkusem a zvířaty svědčí i asociace, které si lidé s cirkusem pojí. Jsou to právě zvířata, která se jim při slově „cirkus“ vybaví nejčastěji, až s velkým odstupem následují klauni a akrobati. Spolu s vystoupením artistů patří zvířata, zejména ta divoká, k největším lákadlům v programu. Výsledky šetření výzkumné agentury STEM/MARK ukazují, že 4 z 10 Čechů by do cirkusu, ve kterém žádná zvířata nevystupují, nešli. Slovy jednoho z respondentů: „Bez zvířat by to ani moc cirkus nebyl. Aspoň v jednom vystoupení by tam měla být.“ Na druhou stranu ale stejné množství lidí uvádí, že by takový cirkus klidně navštívilo. Ostatní by tam nešli tak jako tak.

Graf 1: Názor na přístup zaměstnanců cirkusu ke zvířatům

Zvířata tedy podle většiny Čechů do cirkusu patří, a to jak ta domestikovaná, tak divoká (pro vystupování výhradně domácích zvířat je jen třetina lidí). Typicky by v cirkuse měli být koně, poníci, kočkovité šelmy a sloni. Zároveň se však lidé téměř jednohlasně shodují, že zacházení se zvířaty by mělo podléhat přísné kontrole. S ohledem na divoká zvířata by pak měl zákon stanovit opatření, která by cirkusy musely dodržovat, aby získaly licenci na jejich chov.

Výsledky průzkumu agentury STEM/MARK ukazují, že mezi kritiky vystupování zvířat v cirkusech patří hlavně lidé mladší 30 let a ženy. Ti se častěji než ostatní vyslovují pro absolutní zákaz chovu divokých zvířat v cirkusech a častěji jsou přesvědčeni, že zvířata se nemají v cirkusech dobře, vystoupení je nebaví a jsou týrána (jsou chována v klecích, mají malý výběh a chovatelé je bijí).

Graf 2: Hodnocení výroků

Všeho nicméně s mírou. Podle výsledků průzkumu agentury STEM/MARK sice více než polovina Čechů považuje za správné starat se o práva cirkusových zvířat, na druhou stranu se to podle nich možná už trochu přehání. Jen každý osmý Čech se pak o probíhající debatu o možném týrání zvířat aktivně zajímá. Češi obecně vnímají cirkusy spíše pozitivně, navštěvují je (94 % alespoň jednou za život) a zvířata jsou jedním z nejčastějších důvodů návštěvy. „Z výsledků výzkumu agentury STEM/MARK jednoznačně vyplývá, že zacházení se zvířaty v cirkuse by mělo být přísně kontrolováno a že cirkusy by měly mít licenci na chov divokých zvířat. Zvířata tedy podle lidí v cirkuse být mají, ale jen při dodržení zákonem daných podmínek,“ shrnuje výsledky výzkumu Jana Proboštová.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 604 osob starších 15 let, přičemž lidé starší 30 let museli mít dítě nebo vnouče ve věku do 18 let. Šetření bylo doplněno 6 hloubkovými rozhovory s dětmi ve věku 6 až 12 let. Výzkum probíhal v březnu 2019.