AAAAMonthly Archives: Srpen 2019

Návyky mladých, aneb hrozí ústup „pivního patriotismu“?

Návyky mladých, aneb hrozí ústup „pivního patriotismu“?

Výzkumná agentura STEM/MARK se po dvou letech rozhodla ověřit, jak Češi vnímají a konzumují národní nápoj a jeden z českých symbolů – pivo. Pozornost byla věnována otázkám, zda a jak se změnila míra konzumace piva, co je důležité při výběru piva, jak se posunulo vnímání znalosti a obliby značek piva, ale také zda je upřednostňováno pivo v plechu, plastu či skle.    

Z výsledků sondy agentury STEM/MARK vyplývá, že téměř polovina internetové populace (44 %) si dá alespoň jednou týdně pivo. Oproti roku 2017 (hodnota tehdy činila 40 %) došlo k mírnému nárůstu. Tento nárůst potvrzuje i subjektivní hodnocení respondentů, kdy se sami domnívají, že pivo pijí častěji než dříve – zaznamenali jsme zde nárůst o 4 p.b. Nárůst je patrný především u žen a lidí ve věkové kategorii 45-60 let.

Mladí značku moc neřeší

Při výběru piva nás mohou ovlivňovat nejrůznější kritéria, kterým přikládáme menší nebo větší váhu. Zcela nejdůležitějším kritériem je stále značka piva (důležité pro 81 % lidí), i když právě zde od roku 2017 důležitost poklesla (hodnota tehdy činila 87 %). Značka či typ piva je důležitá především pro věkově zkušenější konzumenty (40 let a starší). Mladší lidé pod 30 let se o značku či původ piva zajímají daleko méně často. Zájem o značku či typ piva souvisí také se vzděláním (ačkoliv již ne tak statisticky významně), kdy se zvyšujícím se vzděláním se lineárně zvyšuje i zájem o značku.

Graf 1: Důležitost konkrétních atributů při výběru piva

Důležitost stupňovitosti se za 2 roky zvýšila

Dalšími důležitými kritérii jsou síla piva a cena (u obou byl zaznamenán nárůst oproti roku 2017), ale pro většinu lidí také určitá tradice či zvyk. Konkrétně výběr piva dle jeho síly (stupňovitosti) roste proporcionálně s věkem, kdy starší lidé přikládají stupňovitosti větší význam než mladší. Naopak jako nedůležité kritérium respondenti deklarují reklamu. Domnívají se tedy, že se při výběru piva nenechají ovlivnit komunikací pivovarů.

Nikoho asi nepřekvapí, že nejvíce preferovaný typ piva je stále klasické světlé (hodnoty se drží i meziročně kolem 62 %). Všechny ostatní typy (tmavé, polotmavé, řezané, pšeničné, ALE, ovocné či nealko) se drží pod hranicí 10 %. Nejvíce výrazný je nárůst obliby u ovocných a nealkoholických piv, a to především u žen a mladších lidí do 30 let.

Nealkoholické pivo pijí lidé typicky doma – jsou to zejména ženy, které k jeho konzumaci nepotřebují žádnou zvláštní příležitost a dají si jej v pohodlí domova. Muži se k němu častěji uchylují ve specifických chvílích, kdy není vhodná konzumace alkoholického piva (při či po fyzické námaze, v zaměstnání), mladí lidé do 30 let si jej zase častěji dopřávají na společenských, kulturních a sportovních akcích.

Z hlediska formy či balení piva se ukazuje preference u točeného piva. Před dvěma lety mu zdatně konkurovalo lahvové balení, ale v tuto chvíli se rozdíly v preferenci prohlubují.  „Je ale důležité odlišovat prvotní preferenci a konečný výběr, protože ačkoliv někteří lidí mohou preferovat právě pivo točené, tak nakonec vezmou to balené. Například kvůli tomu, že mají hluboko do kapsy nebo nemají jejich oblíbenou značku v místní hospodě. Vliv může mít i sezónní výkyv. Upozorňuje Jan Burianec.

Trend: Mladí preferují plechovky

„Zdá se, že se opět vrací éra obliby točeného piva, které si můžeme vychutnat orosené v naší oblíbené hospůdce. Je však nutné připomenout, že rozhodujícím kritériem je finanční situace (příjem) jednotlivců, kdy za točené je nutné si připlatit. Značné rozdíly byly patrné i u balení piva. Klasického lahváče preferují především muži, zatímco ženy a mladí lidé dávají přednost plechovce. Důvodem může být její lepší skladnost například při návštěvě letních festivalů.“ Doplňuje výsledky Jan Burianec.

Graf 2: Nejčastější formy konzumace piva

První nás napadne Prazdroj

Sonda agentury STEM/MARK dále srovnávala znalost nejznámějšího piva, tedy toho, které se respondentům vybaví jako první. Primát drží stále Plzeňský Prazdroj, na druhé příčce přeskočil Gambrinus značku Kozel. Právě Kozel zaznamenal od roku 2017 mírný pokles. Možná to může být vlivem sloganu, kterého jsem si všiml na Velkopopovickém pivovaru: “Tak dlouho se chodí se džbánem pro pivo, až se přinese Kozel“ říká s úsměvem ředitel STEM/MARK Jan Tuček. Zvýšená míra znalosti byla zaznamenána u Radegastu.

V následné oblibě konkrétních značek je pořadí Plzeň, Kozel a Radegast. U žen je patrný výrazný nárůst v oblibě značky Birell (nealkoholické pivo). „Zajímalo nás, v kolika procentech případů si lidé vybaví značku, která je zároveň jejich nejoblíbenější, protože to může vyjadřovat určitou míru loajality k dané značce. Dvě třetiny, které se shodovaly, zastupovali častěji muži. Zbývající třetinu pak spíše mladí lidé do 30 let. Jejich odlišnost můžeme vysvětlit preferencí více značek, zahraničních produktů nebo dosavadní nevyhraněností.“ Uzavírá vhled do šetření Jan Burianec.

Výzkumné sondy agentury STEM/MARK uskutečněné prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 512 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 15 až 60 let. Aktuální šetření probíhalo v červenci 2019. Následně bylo porovnáno se stejným šetřením z dubna 2017 (toho se zúčastnilo také 512 osob).

Závěť v Česku sepíše pětkrát méně lidí než v Rakousku

Nejnovější průzkum agentury STEM/MARK a českého UNICEF však ukazuje, že o závěti jako bezproblémovém způsobu vypořádání majetku v České republice přemýšlí téměř polovina lidí nad 50 let.

PRAHA, 29. července– Dotazníkové šetření agentury STEM/MARK na téma závětí proběhlo v červnu letošního roku ve spolupráci s českou pobočkou UNICEF. Výzkumu se zúčastnilo 507 respondentů nad 50 let věku. Z šetření vyplynulo, že závěť má v Česku sepsanou či ji hodlá sepsat 47 % lidí z této věkové skupiny.

Výsledky ukazují, že zájem o závěť do velké míry určují vztahy v rodině. V rodinách se složitými vztahy může závěť vypořádání majetku po smrti člověka zjednodušit. Podle průzkumu se lidé, kteří se po svém úmrtí obávají sporů mezi pozůstalými, rozhodnou závěť sepsat častěji. Hlavní výhodou závěti je podle dotázaných jasné rozdělení majetku, které předchází případným dohadům mezi pozůstalými. Polovina dotázaných sepsat závěť vůbec nezamýšlí. Jsou to častěji lidé, kteří si nepřipouštějí spory o dědictví v případě jejich úmrtí. Třetina z těch, kteří nebudou sepisovat závěť, nechá vypořádání věcí na dědicích, necelá třetina majetek na někoho převede ještě za života. Pětina dotázaných pak otázky předání majetku ještě vůbec nezačala řešit, jelikož je to podle nich předčasné a nechtějí si vědomě připouštět myšlenku smrti.

Z různých výzkumů STEM/MARK vyplývá, že v Česku ještě neumíme s umíráním, smrtí a vlastně ani s vypořádáním svých věcí zacházet. I zde data ukazují, že u nás píše závěti výrazně méně lidí než v západní Evropě – možná je to dáno tím, že dnešní padesátníci, šedesátníci vyrůstali v totalitní společnosti, kde se o majetku nemluvilo. Ke standardizaci chování dochází pomalu – a to se projevuje i v úvahách či ochotě část majetku zanechat na nějaký bohulibý účel,“ říká ředitel STEM/MARK Jan Tuček.

Z výzkumu vyplývá, že přibližně dvě pětiny lidí z generace nad 50 let neznají příliš dobře zákonitosti dědického řízení. Polovina disponuje spíše průměrnými informacemi. Tito lidé tak nemusí vědět, že pokud zemřou bez závěti či příbuzných, jejich majetek propadne státu. Vyšší znalost dědického řízení prokazují lidé, kteří mají sepsanou závěť nebo ji plánují sepsat v brzké době (následujících 5 letech).

V sousedním Rakousku jsou závěti běžnější praxí – závěť tu již sepsalo nebo sepisuje 35 % lidí nad 50 let, zatímco v České republice je to pouze 7 % lidí. Dalších 40 % v Rakousku i Česku závěť plánuje sepsat v budoucích letech. V závětích Rakušané častěji než Češi myslí na dobročinnost. Podle průzkumu se rozhodne darovat ze závěti 11 % Rakušanů oproti 2 % Čechů.

Darování ze závěti je podle průzkumu řešením pro lidi bez příbuzných, jejichž majetek tak nepropadne státu. To si v generaci nad 50 let myslí častěji lidé s vysokoškolským vzděláním, kteří se lépe orientují v právních věcech. Tři čtvrtiny dotázaných se shodují, že odkázáním věcí na dobročinné účely se člověk stává prospěšným i po smrti. Častěji tento názor zastávají nejen lidé s vysokoškolským vzděláním, ale také lidé bez dětí a ti, kteří nemají moc dobré vztahy s příbuznými. Dar ze závěti pro charitativní organizaci by zvažovala pětina respondentů, kteří sepsali nebo hodlají sepsat závěť. Jsou to často lidé, kteří na dobročinné účely přispívají během života.

Darů ze závěti na programy UNICEF v poslední době přibývá. Tato podpora zajišťuje pitnou vodu, výživu a vzdělání nejohroženějším dětem. Jsou to jednotky případů ročně, ale vždy jde o peněžní nebo majetkové dary vyšší hodnoty. Pro naše příznivce to je způsob, jak může jejich přesvědčení pokračovat i poté, co už tady oni sami nebudou. Například v letošním roce vypořádáváme dědictví po paní Dagmar Šulcové, které odešla v požehnaném věku 89 let bez 

příbuzných a své bydlení odkázala čtyřem organizacím, které podporovala už za svého života,“ vysvětluje výkonná ředitelka UNICEF ČR Pavla Gomba.

Výzkum se zaměřil také na další možné formy dárcovství, jako je darování orgánů nebo přenechání těla pro vědecké účely. O darování orgánů po smrti by uvažovalo 51 % respondentů. Zanechání těla pro lékařské účely by zvažovalo 31 % dotázaných.  

Výsledky výzkumu jsou k dispozici zde.

UNICEF (Dětský fond OSN)

UNICEF pracuje ve více než 190 zemích světa, kde dětem pomáhá přežít a podporuje jejich rozvoj, od narození až do dospělosti. UNICEF dětem zajišťuje zdravotní péči, výživu, pitnou vodu a hygienu, základní vzdělání pro všechny chlapce i dívky a ochranu před násilím a zneužíváním. Největší část pomoci směřuje do těch částí světa, kde je situace dětí nejtíživější – do rozvojových zemí a do oblastí zasažených přírodní nebo válečnou katastrofou. Práce UNICEF je financována výhradně z dobrovolných příspěvků, přičemž na programy pomoci jde více než 90 procent ze získaných prostředků.

Sledujte Facebook a Instagram UNICEF ČR.

Kontakt:
Lucie Štěpánková
Communication Officer
UNICEF ČR
+420 724 047 520

www.unicef.cz