AAAAMonthly Archives: Listopad 2019

Nejlepším prezidentem po roce 1989 byl Václav Havel, Miloš Zeman je hodnocen průměrně trojkou

Pořadí v hodnocení prezidentů: 1) Václav Havel, 2) Václav Klaus, 3) Miloš Zeman. U Václava Havla panuje shoda více než poloviny lidí. Pozitivně je Miloš Zeman hodnocen za využívání pravomocí a zájem o problémy občanů. Negativněji za vystupování na veřejnosti a za způsob, jakým řeší politické spory.

Exkluzivní data přinesl dlouhodobý průzkum agentury STEM/MARK mezi českou populací starší 18 let.

Výzkumná agentura STEM/MARK se v druhé části dlouhodobého průzkumu (první část zde: https://www.stemmark.cz/cesi-zacinaji-premyslet-o-nastupci-milose-zemana/) zaměřila na hodnocení současného prezidenta v dílčích úlohách a kompetencích. Zároveň jsme zjišťovali, jak si vede současný prezident ve srovnání s předchozími prezidenty Václavem Klausem a Václavem Havlem.

Graf 1: Hodnocení současného prezidenta Miloše Zemana (říjen 2019)

Průměrná známka prezidenta Miloše Zemana je trojka

Současný prezident Miloš Zeman obdržel v celkovém průměrném hodnocení ve výzkumu STEM/MARK na školní stupnici horší trojku. Lépe je hodnocen za využívání prezidentských pravomocí, zde je ale nehodnotící konotace, to znamená, že je může využívat pozitivně i negativně, ale umně. Lepší známku zaznamenal současný prezident i za zájem o problémy občanů, což může být spojené především s jeho pravidelnými výjezdy do krajů. O něco hůře je současný prezident hodnocen v reprezentaci a obhajobě českých zájmů v zahraničí, řešení sporů na české politické scéně a způsobu vystupování na veřejnosti. Celkově pozitivnější hodnocení zaznamenal prezident u lidí starších 60 let, bez maturity a z moravských oblastí. Fandí mu výrazněji také lidé, kteří vnímají prezidentský úřad jako důležitý a přejí si, aby pravomoci prezidenta posílily.

V hodnocení využívání prezidentských pravomocí a zájmu o problémy občanů hodnotí pozitivněji (známka 1 či 2) Miloše Zemana dokonce pětina jeho odpůrců. Naopak u řešení sporů na české politické scéně a způsobu vystupování na veřejnosti hodnotí každý desátý volič Miloše Zemana současného prezidenta negativně. To může být příznakem toho, že pomyslné příkopy mezi odpůrci a příznivci současného prezidenta nejsou nepřekonatelné a může mezi nimi nastat i shoda. Otázkou je, zda se během příštích let dokáže objevit osobnost, která dokáže názory a hodnoty obou táborů spojit či alespoň přiblížit.      

Graf 2: Hodnocení porevolučních prezidentů (říjen 2019)

Václav Havel je nejlepším prezidentem pro téměř čtvrtinu voličů Miloše Zemana

Lidé za nejlepšího porevolučního prezidenta ČR vnímají Václava Havla. Ten i podle dat Ústavu empirických výzkumů STEM zůstává bezkonkurenčně největší postavou posledních 30 let. Jako druhý nejlepší byl nejčastěji uváděn Václav Klaus, třetí příčku obsadil současný prezident Miloš Zeman.

Při pohledu na srovnání podle sociodemografických charakteristik je patrné, že pozice nejlepšího prezidenta rozděluje jak věkové generace (viz graf 2), tak lidi dle nejvyššího dokončeného vzdělání. Lidé bez maturity považují dle výzkumu STEM/MARK častěji za nejlepšího prezidenta Miloše Zemana. Naopak u lidí s maturitou a vyšším vzděláním už jasně dominuje Václav Havel. Mladí lidí oceňují Václava Havla především za jeho humanitní odkaz. Poměrně překvapivým zjištěním bylo, že první polistopadový prezident Václav Havel byl jako nejlepší hodnocen každým čtvrtým voličem současného prezidenta Miloše Zemana. Václav Klaus je napříč sociodemografickými skupinami hodnocen vyrovnaně.

„Detailnější datová analýza ukázala, že například těm, co považují za nejlepšího prezidenta Václava Havla, nezáleží častěji tolik na pohlaví hlavy státu a jsou nakloněni mladšímu, prozápadnímu intelektuálovi, který nemusí disponovat politickou zkušeností. Ti, kdo považují za nejlepšího prezidenta Miloše Zemana, jsou výrazněji pro muže, osobu starší alespoň 60 let s politickou zkušeností. Charakterově by se mělo jednat o člověka důrazného, ale zároveň s optimistickým výhledem a liberálním smýšlením.“ Upřesňuje výsledky průzkumu Jan Burianec z agentury STEM/MARK.  

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím kombinace telefonického a online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 820 osob ve věku 18 a více let. Výzkum je reprezentativní dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu. Aktuální šetření bylo z hlediska větší relevance výsledků váženo na minulou volbu prezidenta. Šetření bude probíhat opakovaně.   

Češi začínají přemýšlet o nástupci Miloše Zemana

Ideální budoucí prezident: zkušený politik, ale v kandidatuře nestraník, s průbojnou povahou

Foto: Pixabay

Prezidentský úřad je důležitý, ale přesto není třeba pravomoci posilovat. Na budoucího prezidenta budou kladeny vysoké profilové požadavky. Více než polovina lidí už svého favorita má. Preference budou určitě proměnlivé. To vše zjišťoval exkluzivní průzkum agentury STEM/MARK.

Řádná přímá volba prezidenta je sice zatím daleko (rok 2023), ale ve společenské diskuzi se už začínají objevovat první úvahy o tom, kdo nahradí současného prezidenta Miloše Zemana. Odborníci se shodují, že kdo chce v kandidatuře uspět, měl by začít budovat svou „značku“ alespoň 2 roky před samotnou volbou. Výzkumná agentura STEM/MARK se proto rozhodla mapovat situaci kolem prezidentského úřadu v dlouhodobém průzkumu, který poběží pravidelně až do třetí přímé volby prezidenta.

V první části průzkumu se zaměříme na charakteristiky budoucího prezidenta (či prezidentky), ukážeme předpoklady pro výkon funkce a nazírání na prezidentský úřad obecně. Představíme také jména, které se s prezidentským úřadem začínají skloňovat. Za týden následně zveřejníme hodnocení současného a minulých prezidentů.

Graf 1: Postoj k úřadu prezidenta

Neznalost pravomocí, ale symbolická důležitost úřadu prezidenta

Pravomoci českého prezidenta zná dobře jen každý sedmý oprávněný volič. Většina (68 %) deklaruje, že zná alespoň některé z pravomocí a bezmála pětina dokonce neví, jakými pravomocemi český prezident disponuje. „Není překvapivé, že znalost pravomocí častěji vykazují muži, respondenti s vysokoškolským vzděláním, lidé z větších měst a vyšším ekonomickým statusem. Zajímavějším zjištěním bylo, že lepší znalost prezidentských pravomocí vykazovali také voliči minulých kandidátů – Fischera či Hilšera a lidé, kteří si myslí, že prezidentský úřad je důležitý, ale pravomoci by ponechali ve stejných mantinelech.“ Doplňuje výsledky první vlny prezidentského průzkumu Jan Burianec ze STEM/MARK.

V populaci je polovina lidí, kteří vnímají prezidentský úřad jako důležitý, ale význam funkce by neposilovali. Za posílení role prezidenta se postavila zhruba čtvrtina lidí. Další čtvrtina však vnímá prezidentský úřad jako nepodstatný – jde častěji o obecně pasivnější lidi, kteří se nezajímají o politicko-společenské události nebo o mladé, jejichž společenské názory se ještě vyvíjejí. „Na úloze prezidenta se v české společnosti obtížně hledá shoda. Voliči nechtějí, aby byl prezident pouze kladečem věnců (i když role morální autority je pro ně jedna z nejdůležitějších), ale na druhou stranu již váhají, zda by měl být exekutivní politickou silou či protiváhou zvolených politiků. To dokazuje, že přímá volba prezidenta má polarizační tendence.“ Interpretuje výsledky Jan Burianec ze STEM/MARK.

Graf 2: Ideální profil budoucího prezidenta či prezidentky

Prezident by měl hlavně spojovat a nepoužívat vulgární výrazy

Profil budoucího prezidenta je velmi rozmanitý. Z hlediska politiky voliči očekávají, že by budoucí prezident měl mít zkušenosti s praktickou politikou, ale do prezidentské kandidatury již vstupovat jako nestraník, který je nezávislý na lobbistech a politicích. Může se to zdát trochu jako protimluv, ale na druhou stranu do tohoto schématu zapadá například úspěšný starosta za nezávislé. Jako ideální profesní průprava je vnímána diplomacie či ekonomie. V charakterových vlastnostech prezidenta lidé uvítají důraznějšího extroverta. Stále je také poptávka po mladším muži, ale ani ženu voliči nevylučují. Více než polovina lidí se v otázce pohlaví hlavy státu řadí do střední – neutrální varianty. To může znamenat, že žena, která bude splňovat preferované vlastnosti voličů, má také značné šance na úspěch. Dobrým příkladem je výsledek poslední prezidentské volby na Slovensku. Otázka je, zda i u nás můžeme najít českou Zuzanu Čaputovou. Dle analýzy STEM/MARK může navíc kandidatura charakterní ženy přilákat méně aktivní voliče. Muže jako hlavu státu preferují častěji lidé starší 60 let, voliči současného prezidenta a ti, kteří chtějí pravomoci prezidenta posílit.  

 „Zvolili jsme metodu sémantického diferenciálu (proti-pólových charakteristik), abychom lépe pochopili preference budoucích voličů. Ukázalo se, že v mnoha atributech voliči nemají vyhraněnou preferenci nebo se jejich názory polarizují. Mezi takové patří například to, zda by měl být prezident liberální nebo konzervativní, intelektuální či lidový nebo optimista či realista. Naopak u předložených výroků se naprostá většina shodla, že prezident by měl spojovat společnost a nepoužívat vulgární výrazy.“ Vysvětluje Jan Burianec ze STEM/MARK.

Graf 3: Preferované charakteristiky hlavy státu

Více než polovina lidí má (již) svého kandidáta na budoucího prezidenta

Na spontánní otázku, kdo by měl být v roce 2023 (předpokládaný termín třetí přímé volby) prezidentem dokázalo 58 % potenciálních voličů odpovědět konkrétním jménem. Zbylé zatím žádný možný kandidát nenapadá, nebo to pro ně není aktuální téma. Jde častěji o ženy, nevoliče a také některé voliče současného prezidenta Miloše Zemana. Paleta jmen, která se objevovala, je velice široká. Mezi nejčastěji skloňovanými jmény se objevoval Andrej Babiš, Jiří Drahoš, Václav Klaus ml., Pavel Fischer, Marek Hilšer či Petr Pavel, tzn. osobnosti, o kterých se v souvislosti s budoucí kandidaturou v médiích mluví.

O poznání vyrovnanější situace nastala při předložení seznamu jmen veřejně známých osobností, které se již v diskuzích o příštím prezidentovi či prezidentce objevují. Respondenti měli možnost uvést, koho by volili, kdo by eventuálně přicházel v úvahu a koho vylučují. Kdo z dalších osob se dostal na přední příčky eventuální volitelnosti, znázorňuje graf č. 4. Poměrně paradoxní pozici má například současný premiér Andrej Babiš, který má sice v tuto chvíli nejvíce příznivců, ale zároveň také nejvíce odpůrců. Viditelná polarizace vede skrze tábory příznivců současného prezidenta a jeho protikandidátů z minulé volby (Drahoš, Fischer, Hilšer a Horáček). Vypadá to tedy, že pomyslné tábory přetrvávají již od první přímé volby prezidenta (2013) dodnes a odráží se ve výběru odlišných charakteristik i osobností.

Graf 4: Kdo by mohl být dalším prezidentem?

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím kombinace telefonického a online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 820 osob ve věku 18 a více let. Výzkum je reprezentativní dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu. Aktuální šetření bylo z hlediska větší relevance výsledků váženo na minulou volbu prezidenta. Šetření bude probíhat opakovaně.   

Druhou část průzkumu – zabývající se hodnocením současného a minulých prezidentů, zveřejní STEM/MARK za týden.