AAAAMonthly Archives: Duben 2020

National Pandemic Alarm: Index důvěry ve vládu dále klesá

National Pandemic Alarm: Vláda úspěšně bojuje s virem, ekonomičtí ministři však nebodují

Z nejnovějších výsledků projektu National Pandemic Alarm, který realizují European National Panels a který monitoruje nálady a postoje společnosti v období pandemie koronaviru, mimo jiné vyplývá, že obavy z koronaviru mezi Čechy a Slováky mírně opadají, ačkoliv většina z nich stále preventivně chrání sebe i své blízké. Na druhé straně roste podíl respondentů, kteří se přímo či nepřímo setkali s onemocněním COVID-19, a to ve všech zemích střední Evropy. Od konce března v Česku klesá důvěra ve státní aparát a v průběhu dubna je stejný trend i na Slovensku.

Tyto výsledky představují doplnění stávajících pěti indexů projektu (indexu paniky, indexu důvěry ve státní aparát, indexu pesimismu, indexu dopadů a míry zkušenosti), které kontinuálně zachycují vývoj společenských postojů a nálad v aktuální situaci pandemie koronaviru. Hodnoty těchto indexů jsou pravidelně aktualizovány na webové stránce www.nationalpandemicalarm.eu.

Vládní opatření jsou vnímána v Česku i na Slovensku stejně

Jak situaci zvládá vláda, hodnotí pozitivně zatím 61 % Čechů i Slováků. V Česku postup vlády lépe hodnotí muži, starší lidé a lidé s nižším vzděláním. Naopak na Slovensku si to, že vláda situaci zvládá, myslí častěji lidé s vysokoškolským vzděláním.

„Tyto rozdíly vycházejí pravděpodobně z voličských preferencí uvedených sociodemografických skupin. Starší a méně vzdělaní podporují stávající vládní koalici v Česku, na Slovensku je situace ve struktuře koaličních voličů odlišná,“ myslí si Jan Tuček, ředitel STEM/MARK a jednatel European National Panels.

Nejlépe Prymula, nejhůře Schillerová

Nejlépe byl podle toho, jak si v současné situaci vede, z následujících osobností hodnocen náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula a jen o něco hůře ministr vnitra Jan Hamáček. Premiér Andrej Babiš skončil až na třetím místě. Lépe ho hodnotí především lidé nad 60 let. Ministr zdravotnictvím Adam Vojtěch má větší podporu u žen. Z výsledků této a předchozí otázky je vidět, že Češi primárně hodnotí úspěchy vlády z pohledu minimalizace zdravotních dopadů.

„Pořadí na prvních místech je stejné jako před měsícem, nově byly do seznamu přidané další výrazné osobnosti – ministr Havlíček a ministryně Schillerová. Ti ovšem dopadli nejhůře. Je to pravděpodobně způsobeno tím, že řešení ekonomických dopadů pandemie je zmatené, plné často neplněných slibů, stejně jako nejasných a stále se měnících pravidel, které udržují zaměstnance i firmy v permanentní nejistotě,“ uzavírá Jan Tuček, ředitel STEM/MARK a jednatel European National Panels.

Češi polevují v dodržování pravidel více než Slováci

Téměř tři čtvrtiny Čechů i Slováků dodržovaly a stále dodržují pravidla, která mají zamezit šíření koronaviru. Zatímco v Česku ale celých 14 % dotázaných v dodržování pravidel polevuje, na Slovensku od jejich dodržování upouští jen 6 % respondentů.

Psychicky jsou na tom Češi a Slováci podobně

Třetina Slováků a více než třetina Čechů ve výzkumu uvedla, že současná situace zhoršila jejich psychickou pohodu. V České republice má situace horší dopad na ženy, se zhoršenou psychickou pohodou se potýká 44 % z nich. „Na Slovensku krize dopadá po psychické stránce především na seniory. Naopak Slováky do 29 let celá situace ovlivnila pozitivně. Téměř čtvrtina jich uvádí lepší psychickou pohodu oproti době před krizí způsobenou novým koronavirem,“ uvádí Jan Tuček, ředitel STEM/MARK a jednatel European National Panels.

Tři čtvrtiny Čechů a Slováků, kteří tráví v důsledku krize více času s partnerem nebo partnerkou, uvádí, že to na jejich vztah nemá žádný vliv. Na slovenské páry má více společného času mírně pozitivnější dopad než na páry české. Zajímavé je, že pozitivně hodnotí vliv společného času na vztah především slovenské ženy. V Česku rozdíl mezi muži a ženami prakticky není.

Češi stráví pravděpodobně letošní dovolenou na chalupě

„O tom, že by měl stát přispět občanům na dovolenou, jsou silněji přesvědčeni Slováci. S návrhem souhlasí 4 z 10 Slováků, ale jen 3 z 10 Čechů. V obou zemích plán nejvíce podporují lidé ve věku od 30 do 44 let. Možným vysvětlením nižší podpory příspěvku na dovolenou v České republice je ,fenomén českého chalupářství‘, které má historicky v Česku daleko větší základnu než na Slovensku,“ říká Jan Tuček.

Příspěvku 10 000 Kč, resp. 400 €, by za daných podmínek využilo 59 % Čechů a 66 % Slováků. V Česku by ho využilo výrazně více lidí do 44 let. Na Slovensku není rozdíl mezi generacemi tak výrazný.

Výzkumu uskutečněného prostřednictvím online dotazování se zúčastnilo 1350 osob z Česka a 925 osob ze Slovenska reprezentujících obecnou populaci ve věku od 15 let.

Kontakt pro média:
Denisa Žídková
Community & PR, European National Panels
Štěpánská 611/14
110 00 Praha 1, Česká republika
e-mail:
www: www.nationalpandemicalarm.eu

Doplňující informace:

European National Panels (www.nationalpanel.eu) je společný projekt tří výzkumných agentur sídlících v České republice – Nielsen Admosphere, NMS Market Research, and STEM/MARK. Představují jeden z největších výzkumných panelů v zemích Visegrádské čtyřky a v Bulharsku. Panely v jednotlivých zemích slouží pro kvalitní a rychlé on-line sběry dat o internetové populaci. Disponují početnou skupinou 55 000 respondentů v České republice (pod hlavičkou Český národní panel), 28 000 na Slovensku (Slovenský národný panel), 25 000 v Maďarsku (Magyar Országos Panel), 21 000 v Polsku (Polski panel narodowy), a 10 000 v Bulharsku (Bulgarski nacionalen panel).

Garanti projektu:
Jan Tuček
Director, STEM/MARK
jednatel European National Panels
tel: 724 433 888
e-mail:

Ondřej Veis
Managing Director, NMS
jednatel European National Panels
e-mail:

Tomáš Hynčica
Business and Research Director, Nielsen Admosphere
jednatel European National Panels
e-mail:

Více než polovina lidí se už nebojí pandemie

Nejnovější data představila společnost STEM/MARK, která již od 30. 3. sleduje v každotýdenním kontinuálním průzkumu přístup lidí k epidemii koronaviru COVID-19 a změnu jejich chování. Poslední vlna dotazování proběhla ještě před čtvrtečním uvolněním vládních restrikcí. Výsledky aktuálního průzkumu dále komentuje analytik výzkumné agentury STEM/MARK Bohumil Hurda.

Počet lidí, kteří se obávají nákazy, se postupně snižuje. Podle výzkumné agentury STEM/MARK začaly v tomto týdnu rapidně klesat počty těch, kteří se stále bojí nákazy koronavirem. Nákazy se už obává pouze necelá polovina dotázaných, za poslední tři týdny tak ve výsledcích průzkumu zaznamenáváme pokles obav z nákazy o jednu třetinu.

Největší skokový rozdíl byl zaznamenán u lidí, kteří uvedli, že se u nich obava z nákazy dokonce snížila. Podíl těchto lidí narostl více než 10x za poslední tři týdny. V první vlně průzkumu se nákazy obávalo výrazně více žen než mužů a právě u žen byl v poslední vlně průzkumu zaznamenán také největší zvrat. Zajímavé je, že mimo mladých žen do 45 let se nákazy přestává bát rovněž i ta nejrizikovější skupina žen, a to skupina žen nad 60 let.“ přibližuje výsledky Bohumil Hurda.

Lidé s kroky vlády zatím sympatizují. Podle průzkumu agentury STEM/MARK 9 z 10 lidí schvaluje opatření, které doposud vláda učinila proti šíření koronaviru.

„Lidé jsou však v posledním době opatrnější a místo možnosti „určitě schvaluji“ volí možnost „spíše schvaluji“. Je to dáno hlavně tím, že obavy lidí z nákazy koronavirem u lidí postupně klesají a část obyvatel již volá po zrušení různých nařízení a zákazů, které je momentálně jen omezují. Lidé rovněž začínají být skeptičtější v tom, kdy se vrátí život do normálních kolejí. Přestože koncem března předpokládali, že se život do normálních kolejí vrátí do letních prázdnin, nyní se téměř zdvojnásobilo množství těch, kteří si myslí, že to bude až v průběhu prázdnin, případně na podzim.“ doplňuje Bohumil Hurda ze STEM/MARK.

Kontaktu s ostatními se zatím spíše bojíme. Obava z přímého nakažení má sice klesající tendenci, nicméně 8 z 10 lidí se stále snaží vyhýbat kontaktu s ostatními. Muži se oproti ženám kontaktu s ostatními tolik nebojí. V porovnání s ženami, kde se nebojí pouze každá desátá žena, u mužů se nebojí každý čtvrtý muž. Nejméně pak muži do 45 let bez vysokoškolského vzdělání. Největší zlom byl zaznamenán na Moravě, kde se podle výzkumné agentury STEM/MARK za poslední tři týdny dokonce zpětinásobil počet lidí, kteří se již nesnaží vyhýbat kontaktu s jinými lidmi.

Avšak chodit ven se nebojíme. Jen za poslední týden klesl na polovinu podíl těch, kteří se bojí chodit ven. Nejméně se bojí chodit ven mladí lidé do 30 let, kde se bojí vycházet jen jeden z deseti dotázaných. Nejvíce se bojí chodit ven Pražané, což je dáno i tím, že v Praze je nejvyšší koncentrace nakažených v ČR.

„S ohledem na to, že se u lidí začínají snižovat obavy z nákazy koronavirem, přestávají mít strach z přímého nakažení, postupně se přestávají bát vycházet ven a scházet se s jinými lidmi je znatelné, že opatrnosti u lidí postupně ubývá. Následně hrozí, že si lidé mohou začít kompenzovat sociální kontakt, o který po dobu karantény přišli a následně se ve větší míře začnou scházet s ostatními. Nejspíše budou zapomínat na rizika nákazy, která budou i těsně po ukončení karantény stále hrozit. Hrozí tak, že se nákaza může opět začít rychleji šířit mezi lidmi.“ uzavírá Bohumil Hurda analytik výzkumné agentury STEM/MARK.

Kontakt pro média:

Ing. Bohumil Hurda | Client Service Manager
+420 721 174 602