AAAAMonthly Archives: Září 2020

National Pandemic Alarm: Za nejdůležitější informace o pandemii Češi považují celkový počet nakažených a aktuální přírůstky

European National Panels pokračuje v projektu, který mapuje současnou situaci

National Pandemic Alarm, který v pěti evropských zemích monitoruje aktuální postoje a nálady společnosti s ohledem na probíhající pandemii koronaviru, momentálně obsahuje výsledky ze sběru dat 18.–21. září 2020. Nejnovější výsledky informují o tom, jak vypadá přístup a postoje lidí vzhledem k prudkému nárůstu nemocných a zhoršující se situaci.

Projekt byl spuštěn 16. března a jeho výsledkem je 5 indexů, které zachycují vývoj společenských postojů a nálad v aktuální situaci – míra strachu (index paniky), důvěra v představitele státu (index důvěry ve státní aparát), výhled obyvatel na průběh a vývoj pandemie (index pesimismu), reálný dopad situace na obyvatele (index dopadů), a vlastní zkušenost s výskytem nemoci či nemocných v blízkém okolí (míra zkušenosti).

Výsledky jsou aktualizovány na webové stránce projektu www.nationalpandemicalarm.eu

Důvěra ve státní aparát se od června prudce snížila

Za poslední 3 měsíce razantně poklesl index důvěry ve státní aparát. „V mezistátním srovnání je tento pokles nejmarkantnější v ČR, kde se nízká hodnota objevuje napříč věkovými kategoriemi (nejvíce vládě a státním představitelům stále důvěřují dotazovaní ve věku 55 a více let),“ říká Jan Tuček, ředitel agentury STEM/MARK a jednatel European National Panels.

V současnosti také mírně narůstá hodnota indexu pesimismu. V Česku je stupeň pesimismu stejný jako na začátku pandemie, na rozdíl od ostatních zemí, kde se pohybuje o několik procentních bodů níže než v březnu.

Další indexy, jako je index paniky a index dopadů, jsou na přibližně stejných hodnotách jako v měsíci červnu, ale na nižších hodnotách než na začátku pandemie. „Zdá se, že si nejen Češi, ale i ostatní národy na současnou situaci zvykly a přestal zde působit strach z neznámého,“ vysvětluje Jan Tuček a jednatel European National Panels.  

Vzhledem k vysokým nárůstům potvrzených případů COVID-19 v Česku nepřekvapí, že od poslední – červnové – vlny výzkumu se prudce zvýšily hodnoty míry zkušenosti s koronavirem. V Česku je míra zkušenosti o 6 p. b. vyšší než v Maďarsku a více než dvojnásobná oproti ostatním zemím, kde se pohybuje od 12 do 16 % (proti 27 % v ČR). Deklarují ji hlavně mladí dotazovaní ve věku 15–24 let, pak také věková skupina v rozmezí 25–34 let a lidé z velkých měst.

Podle Čechů vypovídá o stavu pandemie celkový počet nakažených

Mezi nejdůležitější údaje o stavu pandemie COVID-19 v České republice, které Češi sledují, patří podle našeho výzkumu celkové počty nakažených osob (42 %) a aktuální přírůstky pozitivně testovaných lidí (39 %), v neposlední řadě také aktuální počty pozitivně testovaných osob (32 %). Tyto informace sledují častěji muži, mladí lidé ve věku 15–24 let a starší respondenti ve věku 55 a více let. Další údaje, které česká společnost sleduje, jsou aktuální počty hospitalizovaných (29 %), z 25 % pak celkové počty zemřelých a také aktuální reprodukční číslo. Čtvrtina dotazovaných se však vyslovila, že informace o koronaviru nesleduje, s čímž se ztotožňují častěji ženy a věkové skupiny 35–44 let a 25–34 let.

Pokud by ale měli Češi zvolit jeden údaj, který vypovídá o aktuálním stavu koronavirové pandemie nejlépe, demonstrují to podle nich celkové počty nakažených (19 %), aktuální přírůstky pozitivně testovaných osob (18 %) a pak také aktuální reprodukční číslo (17 %).

Informace o šíření pandemie COVID-19 denně přibývají a několikrát za den jsou i aktualizovány, a to jak na internetu, tak v televizi. Co se týče informovanosti o pandemii COVID-19 v televizních zprávách, hodnotí ji Češi z poloviny jako nepřiměřenou a zdá se jim, že informacím je v televizním zpravodajství věnováno až příliš prostoru. Pouze 20 % považuje míru informování o pandemii v televizních zprávách za přiměřenou, což tvrdí častěji muži a starší dotazovaní ve věku 55 let a starší. 

Nošení roušek v MHD a v budovách jako opatření, které pomůže proti nákaze

Ohledně různých změn a opětovného zavádění opatření proti šíření koronaviru si Češi nejvíce myslí, že pomůže nošení roušek v dopravních prostředcích MHD (74 % souhlasí) a nošení roušek v budovách v rámci celé České republiky (63 % souhlasí). Naopak si nemyslí, že pomůže zmírnění pravidel pro uvalení karantény (58 % nesouhlasí) a zkrácení karanténního opatření na 10 dní (51 % nesouhlasí), necelá polovina si také nemyslí, že pomůže nošení roušek ve školách (46 %). Na rozpacích zůstávají Češi u zákazu hromadných akcí, kde proti sobě stojí souhlasné a nesouhlasné tvrzení, obě ze 45 % – se zákazem souhlasí častěji vysokoškoláci a lidé ve věku 55 a více let; z věkových skupin nesouhlasí spíše lidé ve věku 25–34 let a lidé se středoškolským vzděláním s maturitou.

Méně než polovina lidí si myslí, že po krajských volbách dojde k opětovnému omezení volného pohybu osob v rámci České republiky tak, jak to bylo zavedeno na jaře (44 %) a také k opětovnému plošnému uzavření škol v celé ČR (41 %), což u obou možností očekávají častěji než jiné věkové skupiny dotazovaní ve věku 15–24 let. Vedle souhlasných tvrzení zůstává poměrně velké procento lidí v nejistotě – zhruba 37 %.

Výzkumný projekt National Pandemic Alarm (www.nationalpandemicalarm.eu) zaštiťuje společnost European National Panels, dceřiná společnost agentur Nielsen Admosphere, NMS Market Research a STEM/MARK, která sdružuje národní panely v zemích Visegrádské čtyřky a v Bulharsku a disponuje v těchto zemích více než 100 tisíci respondenty.

Kontakt pro média:

Denisa Žídková
Community & PR, European National Panels

Štěpánská 611/14
110 00 Praha 1, Česká republika
e-mail:
www: www.nationalpandemicalarm.eu

Postoj populace k aktuálnímu dění: rouškovné, cesta na Tchaj-wan

Rouškovné si nejvíce zaslouží samoživitelé/samoživitelky. Senioři až na 4. místě.
S cestou na Tchaj-wan souhlasí polovina populace.

S rouškovným pro seniory souhlasí více než polovina lidí. Senioři ale nepatří mezi nejvíce zasaženou skupinu pandemickou krizí. 6 z 10 dotázaných považuje rouškové za populismus.

Cestu delegace Miloše Vystrčila na Tchaj-wan zaznamenali čtyři pětiny lidí. Souhlasí s ní polovina populace. Třetina se obává, že bude mít zpětná vazba z čínské strany negativní vliv pro ČR.

Šetření agentury STEM/MARK mezi 804 obyvateli České republiky starších 18 let ukázalo, že alespoň jedna z těchto událostí (rouškovné/cesta na Tchaj-wan) ovlivnila rozhodnutí každého desátého člověka (alespoň dle jejich deklarace) v tom, koho budou volit v nadcházejících krajských volbách 2020.

Z průzkumu vyplývá, že nejohroženější skupinou v rámci pandemické krize byli samoživitelé (samoživitelky), rodiny s více dětmi, podnikatelé a senioři. Poslední jmenovaní pak byli podle mínění lidí zasaženi spíše po společenské než ekonomické stránce. Zatímco u samoživitelek a rodin s více dětmi panuje shoda mezi lidmi do 54 let a starších 55 let, zdaleka to tak neplatí u skupin podnikatelů a seniorů, na které se názory dle věku respondentů liší – viz následující graf.

Graf 1: Nejvíce zasažené skupiny v rámci koronakrize

Lidé podhodnocují skutečnou výši důchodů, a to i ti starší

Podle analýzy STEM/MARK může částečná podpora rouškovného pramenit také z neznalosti skutečné výše starobního důchodu. V populaci panuje odhad, že aktuální výše penze se pohybuje v průměru na částce 13.100,- Kč, ve skutečnosti (dle údajů České správy sociálního zabezpečení z 1Q 2020) je to však průměrně 14.397,- Kč. Lidé do 54 let dokonce mají průměrný odhad pouze na částce 12.700,- Kč (lidé ve věku 55 let a starší průměrně odhadují 13.600,- Kč).

S rouškovným souhlasí více než polovina populace

S rouškovným pro seniory souhlasí konkrétně 56 % oslovených. Jde častěji o ženy, seniory, lidi bez maturity, s pozitivním postojem k vládě a voliče ANO a ČSSD. Podle 6 z 10 lidí jde v tomto směru o jakýsi předvolební úplatek či populismus ze strany vlády. Tento názor zastává dokonce i třetina těch, kteří s tímto jednorázovým příspěvkem pro seniory souhlasí. Jedná se častěji o lidi mladší 60 let, kteří na příspěvek nedosáhnou. Můžeme tak u těchto mladších 60 let, kteří s příspěvkem souhlasí, pozorovat spíše jistý druh altruistického postoje a sounáležitosti se staršími ročníky.

Graf 2: Souhlas s rouškovným dle věkových kategorií

Senioři častěji plánují vlastní úspory, mladší ročníky tipují, že investují do Vánoc a spoření pro děti/vnoučata

V průzkumu STEM/MARK jsme se také ptali, jak senioři hodlají naložit s jednorázovým příspěvkem. Tento názor jsme následně konfrontovali i s názory mladších ročníků (18-63 let), kteří většinově na tento příspěvek nedosáhnou. V polovině případů je u obou skupin shoda, že jednou z nejčastějších „investicí“ budou běžné výdaje v domácnosti. U dalších položek se ale názory skupin již rozcházejí. Zatímco senioři častěji zmiňují, že si budou sami spořit (a peníze se tak do ekonomiky nedostanou), dle názoru mladších ročníků spíš investují do nadcházejících Vánoc (příspěvek mají dostat v prosinci 2020) nebo na spoření pro děti a vnoučata.

Graf 3: Způsob naložení s jednorázovým příspěvkem 5.000,- Kč

Cesta české delegace na Tchaj-wan byla mediálně sledované téma – polovina s cestou souhlasí

Cestu delegace Miloše Vystrčila na Tchaj-wan zaznamenalo 8 z 10 lidí. Jde častěji o muže, vysokoškolsky vzdělané a starší ročníky. Souhlas s touto cestou vyjadřuje téměř polovina obyvatel (48 %). Třetina pak s cestou nesouhlasí a téměř pětina to neumí posoudit. Častěji s cestou nesouhlasí lidé starší 60 let. Graf č. 4 znázorňuje i odlišnou míru souhlasu podle postoje k vládě a opozičním stranám. Ačkoliv vládní představitelé cestu na Tchaj-wan nedoporučovali, tak přesto s ní souhlasí 43 % těch, kteří mají k vládě pozitivní postoj. Ti, co mají pozitivní postoj k opozičním stranám, cestu schvalují většinově (67 %).

Graf 4: Míra souhlasu s cestou delegace Miloše Vystrčila na Tchaj-wan

Z hlediska důvodů, které mají podpořit či obhájit cestu na Tchaj-wan lidé uvádí častěji ty politické (zmiňováno nejčastěji: suverenita ČR, diplomatická cesta, podpora Tchaj-wanu, demokracie/hrdost) než ekonomické důvody. U těch, kteří s cestou nesouhlasí, je nejčastěji zmiňován jako argument provokace či ohrožení vztahů s Čínou (29 %), zbytečné gesto (20 %) či osobní zviditelnění a předvolební kampaň (17 %).

Zajímalo nás, jestli spolu obě tyto události posledních dní mohou nějakým způsobem souviset – respektive zda je sklon, aby je někteří lidé hodnotili obdobně. Kromě typických polarizačních tendencí dle věku a postoje k vládním a opozičním stranám, případně prezidentovi se ukázalo, že více než pětina lidí souhlasí s oběma událostmi zároveň. Pouze každý desátý pak nesouhlasí ani s rouškovným, ani s cestou na Tchaj-wan. Ačkoliv otázka byla pouze deklarativní (nedokážeme odhalit skutečný vliv), tak 10 % lidí ovlivnilo rouškovné či cesta na Tchaj-wan v tom, jak se zachovají v krajských volbách 2020. Příklon k vládním či opozičním stranám je v tomto smyslu vyrovnaný a nelze tak říci, že by to někomu výrazně prospělo či uškodilo.“ vysvětluje Jan Burianec z agentury STEM/MARK.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím kombinace telefonického a online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 804 osob reprezentujících populaci starší 18 let. Šetření probíhalo mezi 2. až 6. zářím 2020.