AAAAMonthly Archives: Říjen 2020

Epidemická krize proměnila pohled na prezidentský úřad

Charakterová představa o budoucím prezidentovi (prezidentce) je stálá a dlouhodobě se příliš nemění. Prezidentský ideál však v některých ohledech tvoří neslučitelné vlastnosti. Budoucí prezident by se měl kvalifikovat ziskem 50 tisíc podpisů občanů bez ohledu na politické nominace.

Voliči spontánně (zatím) zmiňují především mediálně známá jména a předchozí kandidáty. Preference budou nadále proměnlivé. Současný prezident Miloše Zeman je aktuálně hodnocen hůře než na jaře. To vše a mnohem více přináší exkluzivní průzkum agentury STEM/MARK.

Podzimní průzkum agentury STEM/MARK navazuje na druhou vlnu (https://www.stemmark.cz/cesi-budouci-kandidati-na-prezidenta-kde-jste-ukazte-se/) dlouhodobého projektu, který poběží pravidelně až do třetí přímé volby prezidenta v roce 2023. Současná data popisují náladu ve společnosti před podzimními krajskými volbami, kdy začala situace opět přituhovat, a lidé již tušili, že přichází druhá vlna pandemické krize. Jestliže se na jaře ukazovalo, že první pandemická vlna neměla na představu o prezidentovi přílišný vliv, tak teď to již neplatí. 

V období pandemické krize poklesla důležitost prezidentského úřadu

Od posledního výzkumu z jara poklesla důležitost prezidentské funkce o 6 procentních bodů. Nedůležitost zmiňují častěji ženy, lidé hlásící se k politickému středu, liberálního smýšlení a ti, kteří za historicky nejlepšího prezidenta považují Václava Havla. V populaci i tak nadále převažuje většina, která vnímá prezidentský úřad jako důležitý a liší se pouze v tom, zda pravomoci prezidenta posílit (24 %) nebo zachovat současné nastavení (46 %).

„Zdá se, že epidemická krize mění náhled na více institucí veřejného života. Někteří lidé se cítí býti více ohrožení, ztrácí se ve změti informací, a to se projevuje i v jejich postojích. U prezidentského úřadu je to dáno především vysokými nároky na tuto funkci, ale také tím, že současný prezident podle názoru lidí během krize nenaplnil úlohu empatické opory a vlastně nebyl téměř vidět či slyšet,“ doplňuje výsledky Jan Burianec ze STEM/MARK.

Graf 1: Nahlížení na prezidentský úřad v čase

Prezident Miloš Zeman si od jara v hodnocení pohoršil

Z poznatků agentury STEM/MARK si u všech pěti dlouhodobě sledovaných oblastí současný prezident oproti jaru 2020 pohoršil. V aktuální vlně bylo sledováno také hodnocení aktivity a viditelnosti prezidenta v období koronakrize, kde dopadl nejhůře. Celkově si v aktuálním hodnocení vysloužil „horší trojku“.

Graf 2: Hodnocení současného prezidenta

Prezident musí mít morální autoritu, zároveň jsou některé požadavky protichůdné

Profil budoucího prezidenta zůstává nadále rozmanitý – voliči očekávají, že by měl mít zkušenosti s praktickou politikou, ale do prezidentské kandidatury již vstupovat jako nestraník, který je nezávislý na lobbistech a politických strukturách. Může se to zdát trochu jako protipól, ale na druhou stranu do tohoto schématu zapadá například úspěšný nezávislý starosta. V charakterových vlastnostech prezidenta lidé uvítají důraznějšího prozápadního extroverta. Stále je poptávka po mladším muži, ale žádaná je též charismatická žena ve stylu slovenské prezidentky Zuzany Čaputové.

„Během podzimu 2020 vzrostla váha morální autority (s velkým náskokem nejdůležitější vlastnost) a aktuální je i požadavek schopnosti převzít na sebe odpovědnost, když je nějaká krize, a nemusí jít nutně o současnou pandemickou. Zdá se, že tento posun je reakcí na vyjadřování stávajícího prezidenta,“ říká Burianec.

Úlohu budoucího prezidenta znázorňuje graf 3 a jen potvrzuje vysoké nároky kladené na prezidenta korunované morální integritou. Zajímavé srovnání nám nabízí náhled na voliče současného prezidenta. U nich je role budoucího prezidenta daleko aktivnějšího rázu než u populace jako celku. Nevoliči z minulé prezidentské volby si přejí prezidenta soběstačného. 

Graf 3: Úloha budoucího prezidenta

Aktuálně vede generál, Babiš si pohoršil, na prvním místě mezi ženami vystřídala Bradáčovou budoucí senátorka Němcová

Na spontánní otázku, kdo by měl být příštím prezidentem, nepadají příliš překvapivá jména, nýbrž to zrcadlí mediální viditelnost a dosavadní úvahy osobností o jejich kandidatuře. Od minulého roku je lineárně méně zmiňován současný premiér Andrej Babiš, Václav Klaus mladší, Vladimír Dlouhý či Michal Horáček. Naopak se častěji začíná objevovat jméno bývalého armádního generála Petra Pavla, Miroslavy Němcové či Miloše Vystrčila.

Graf 4: Kdo by mohl být dalším prezidentem?

STEM/MARK předkládá respondentům obsáhlý seznam jmen, které se v souvislosti s kandidaturou na prezidenta průběžně objevují nebo zastávají významnou (politickou) funkci. Lidé mají možnost uvést, koho by volili, kdo by eventuálně přicházel v úvahu (kategorie volil + možná volil dohromady) a koho vylučují. Kdo se dostal na přední příčky volitelnosti, znázorňuje graf č. 4. V celkovém pohledu jsou potenciální voliči vybíravější či obezřetnější než v minulém období – častěji volili kategorii „nevolili by“ na úkor „přichází v úvahu“. Buď tedy stále chybí vhodní a konsensuální kandidáti nebo je to další důsledek koronavirové skepse. Na první příčku se dostal Petr Pavel, který má nadějnou pozici díky nízké nepřijatelnosti a stále zhruba třetinové neznalosti jeho jména. Z dosavadního vývoje lze sledovat, že jeho zvyšující se znalost se přetavuje častěji do volební přijatelnosti. Lidé konkrétně oceňují jeho obraz v zahraničí – respekt, zkušenosti a celkové charisma. Po cestě na Tchaj-wan se zviditelnil Miloš Vystrčil.

„Je třeba přistupovat k dosavadním preferencím s rezervou, protože pro mnoho lidí nejsou prezidentské volby zatím podstatným a aktuálním tématem. Hlavním cílem je sledovat dlouhodobý trend a vývoj v čase. Pro kandidáty je důležitá především celostátní znalost a alespoň částečná přijatelnost. V předchozích etapách vzbudilo ohlas například nečekané jméno Marka Ebena, který stále drží pomyslnou druhou příčku. Lidé u něj konkrétně oceňují reprezentativitu, nezávislost, noblesu, sympatický projev či férovost. Je zajímavé, že tyto přednosti u něj zastiňují nulovou politickou zkušenost, která je obecně jedna z nejžádanějších “ interpretuje výsledky Jan Burianec ze STEM/MARK.

Graf 5: Úvahy lidí, kteří se minulé prezidentské volby nezúčastnili

STEM/MARK zajímal také názor nevoličů z prvního kola přímé prezidentské volby v roce 2018. Zdá se, že u těchto lidí je ještě vyšší vliv toho, že si vybírají mediálně viditelné osobnosti. Je pozoruhodné, že v úvahu u nich přichází nejčastěji Martin Stropnický, který už nějaký rok z politické scény vymizel, ale lidé si ho mohou vybavit například ze seriálů na televizních obrazovkách.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím kombinace telefonického a online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 815 osob ve věku 18 a více let. Výzkum je reprezentativní dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu. Šetření bylo z hlediska větší relevance výsledků váženo na minulou volbu prezidenta. Třetí vlna dotazování probíhala na přelomu měsíců září/říjen 2020. Další vlna šetření proběhne pravděpodobně na jaře 2021.    

National Pandemic Alarm: Míra osobní zkušenosti s Covid-19 narostla v ČR za méně než měsíc z 27 % na 44 % a je nejvyšší ze sledovaných zemí. Očkovat se zatím většina nehodlá!

European National Panels pokračuje v projektu, který mapuje současnou situaci

National Pandemic Alarm, který v pěti evropských zemích monitoruje aktuální postoje a nálady společnosti s ohledem na probíhající pandemii koronaviru, momentálně obsahuje výsledky ze sběru dat 16.–18. října 2020. Nejnovější výsledky informují o tom, jak vypadá přístup a postoje lidí vzhledem k prudkému nárůstu nemocných a zhoršující se situaci.

Projekt byl spuštěn 16. března a jeho výsledkem je 5 indexů, které zachycují (již v 10 vlnách) vývoj společenských postojů a nálad v aktuální situaci – míra strachu (index paniky), důvěra v představitele státu (index důvěry ve státní aparát), výhled obyvatel na průběh a vývoj pandemie (index pesimismu), reálný dopad situace na obyvatele (index dopadů), a vlastní zkušenost s výskytem nemoci či nemocných v blízkém okolí (míra zkušenosti).

Výsledky jsou aktualizovány na webové stránce projektu www.nationalpandemicalarm.eu, včetně vývojových grafů.

Roste panika a míra zkušenosti

Ve srovnání se zářijovou vlnou výzkumu roste shodně ve všech zemích index paniky. I tak se ale pohybuje na hodnotách z doby, kdy první vlna pandemie byla už na ústupu. Nejvíce momentálně „panikaří“ Poláci, přestože počet nakažených na 100 tis. obyvatel, stejně jako míra zkušenosti, je nejvyšší v Česku. V pořadí jsou Češi ale až za Poláky, Maďary a Slováky. Nejnižší hodnotu indexu paniky dosahují Bulhaři.

V Polsku se o něco zvýšil i index pesimismu, v ostatních zemích se takřka nemění a dosahuje hodnot jen mírně převažujících od optimismu k pesimismu.

Důvěra ve vládu se oproti záři již nesnižuje, stále jde ale o velký propad ve srovnání se situací na začátku pandemie, a to shodně ve všech zemích. Ve všech zemích se důvěra oproti zářijovému dnu zvýšila – nejvíce v ČR, což se dá pravděpodobně přičítat výměně ministra zdravotnictví.

Obavy z dopadů jsou sice mírně vyšší než v září, většinou (kromě Polska) ale nedosahují březnových hodnot z počátku pandemie.

Míra zkušenosti je v souladu s aktuálními počty nakažených nejvyšší v Česku a je zároveň výrazně vyšší oproti ostatním zemím, ve kterých však také roste.

Větší míru zkušeností mají v Česku ženy, mladí ve věku 15–24 let (2x více než osoby ve věku 55+) a vysokoškoláci – (to platí ve všech zemích).

Čechům chybí jasné a srozumitelné informace

Podle výsledků výzkumu Českého národního panelu lidé nepociťují nedostatek informací o vládních nařízeních, nýbrž nedostatek jasných a srozumitelných informací. „Češi nechtějí být zahlcováni množstvím informací, chtějí jasná a srozumitelná sdělení, která by jim objasnila smysluplnost a potřebnost zaváděných vládních opatření,“ říká Jan Tuček, jednatel ENP a ředitel STEM/MARK.

Polovina Čechů souhlasí se všemi vládními opatřeními

Se všemi vládními opatřeními (nebo alespoň s většinou z nich) souhlasí necelá polovina lidí (přesněji 46 %), jsou to častěji lidé, kteří se obávají o zdraví své, nebo svých blízkých. Další skupinu tvoří lidé, kteří souhlasí pouze s některými opatřeními (45 %). Vyloženě odmítavý postoj vůči postupu vlády má pak necelá desetina lidí.

Nejvíce negativních hlasů k přijatým opatřením zaznívá proti uzavření škol, zejména prvního stupně ZŠ a také proti uzavření restaurací. Následuje omezení sportovních, kulturních akcí a nošení roušek. Zatímco uzavření škol a omezení kulturních akcí trápí častěji ženy, omezení sportovních akcí vnímají hůře muži. „Zajímavé je, že mladí lidé do 29 let častěji uvádějí, že jsou nespokojeni s uzavřením restaurací, a nikoliv s uzavřením škol,“ komentuje s úsměvem Tuček.

Někteří Češi vládní nařízení dodržují pouze ze strachu z pokuty či konfliktu

Všechna nařízení vlády bez výjimky dodržuje 6 z 10 lidí, považuje to za správné. Opět jsou to především ti, kteří se bojí o zdraví své, nebo svých blízkých. Čtvrtina lidí je pak dodržuje pouze z donucení, vyhýbají se tak případné pokutě či konfliktu. Jsou to častěji mladí lidé do 29 let. Ostatní dodržují jen ta nařízení, která považují za důležitá či smysluplná. Vyložených odmítačů je pouze minimum.

V médiích zaznívají především negativní vyjádření k vládním opatřením, a tak by se mohlo zdát, že takový postoj zaujímá celá společnost. Opak je ale pravdou a výsledky výzkumu Českého národního panelu potvrzují, že velká část lidí nařízení vlády přijímá (i když s výhradami) a také dodržuje.

Češi se strachují především o své blízké

V současné situaci se Češi nejvíce obávají nákazy (70 %) či hospitalizace (59 %) svých blízkých. O něco méně lidí se strachuje o své vlastní zdraví (52 %). Nejméně lidí uvádí, že se v důsledku nákazy koronavirem, obává o svůj vlastní život (31 %). Častěji jsou to starší lidé nad 60 let.

Podobně jako u strachu z nákazy se lidé obávají nejvíce o své blízké – tak i u ekonomických dopadů protiepidemiologických opatření myslí na rodinu či přátele – snížení jejich osobních příjmů (63 %) či finančních potíží (50 %). Až pak následuje obava o své vlastní příjmy (48 %). Čtvrtina Čechů má strach, že přijde o zaměstnání.

Očkovat by se nechaly dvě pětiny Čechů

Z výroků, které jsme předložili účastníkům výzkumu, souhlasí nejvíce lidí s tím, že s ekonomickými důsledky epidemie koronaviru se bude svět potýkat ještě mnoho let (88 %), stejně tak s virem jako takovým (79 %). S tím souvisejí i různá omezující opatření, která budou dle respondentů platit ještě několik let (62 %). Více než polovina lidí se domnívá, že byl Covid-19 vytvořen v laboratoři a také že bude příští rok vyvinuta účinná vakcína. „Stále přetrvává určitá skepse či obava vůči očkování či vakcíně. Očkovat by se nechaly jen dvě pětiny Čechů, především starší lidé nad 60 let a ti, kteří se obávají o své zdraví nebo o zdraví svých blízkých. To ukazují i jiné výzkumy STEM/MARK na Českém národním panelu,“ doplňuje Jan Tuček, jednatel ENP a ředitel STEM/MARK.

Každý druhý se domnívá, že Roman Prymula svou novou roli zvládá

Polovina respondentů z výzkumu Českého národního panelu se domnívá, že nový ministr zdravotnictví Roman Prymula je v boji s epidemií koronaviru úspěšný. Podporují ho především lidé, kteří mají strach z nákazy koronavirem, muži a lidé starší 60 let. Naopak 37 % lidí se domnívá, že Roman Prymula svou roli ministra zdravotnictví úplně nezvládá.

Byl Adam Vojtěch rolí ministra zdravotnictví unaven

Hlavním důvodem k výměně ministra zdravotnictví byla především únava Adama Vojtěcha (63 %) a také skutečnost, že nebyl dostatečně výrazný a přesvědčivý (53 %). Pouze čtvrtina respondentů se domnívá, že důvodem odchodu Adama Vojtěcha z ministerstva zdravotnictví byl fakt, že svou roli nezvládal. Polovina lidí je na druhou stranu přesvědčená, že Andrej Babiš potřeboval na místě ministra zdravotnictví někoho, kdo bude působit samostatněji a rozhodněji – a tedy také ponese větší zodpovědnost. 

Výzkumu uskutečněného prostřednictvím online dotazování se zúčastnilo 1416 osob reprezentujících obecnou populaci ve věku od 15 let. Data jsou nevážená.

Výzkumný projekt National Pandemic Alarm (www.nationalpandemicalarm.eu) zaštiťuje společnost European National Panels, dceřiná společnost agentur Nielsen Admosphere, NMS Market Research a STEM/MARK.

Kontakt pro média:

Denisa Žídková
Community & PR, European National Panels

Štěpánská 611/14
110 00 Praha 1, Česká republika
e-mail:
www: www.nationalpandemicalarm.eu