AAAAMonthly Archives: Listopad 2020

Foto: Pixabay

Nejlepším prezidentem po roce 1989 je stále Václav Havel, Miloš Zeman ztratil prvenství u starších lidí

Pořadí v hodnocení polistopadových prezidentů: 1) Václav Havel, 2) Václav Klaus, 3) Miloš Zeman. U Václava Havla panuje shoda více než poloviny lidí. Rozdíly mezi jednotlivými sociodemografickými skupinami se po roce zúžily. A u kterých skupin mají majoritu naši prezidenti?

Exkluzivní data přinesl dlouhodobý průzkum agentury STEM/MARK mezi českou populací starší 18 let. Aktuální vlna byla sebrána na přelomu září a října 2020.

Výzkumná agentura STEM/MARK se po roce (data před rokem zde: https://www.stemmark.cz/nejlepsim-prezidentem-po-roce-1989-byl-vaclav-havel-milos-zeman-je-hodnocen-prumerne-trojkou/) zaměřila na hodnocení toho, jak si vede současný prezident ve srovnání s předchozími prezidenty Václavem Klausem a Václavem Havlem.

Graf 1: Hodnocení porevolučních prezidentů dle věku (podzim 2020)

Václav Havel je nejlepším prezidentem pro pětinu voličů Miloše Zemana

Lidé za nejlepšího porevolučního prezidenta ČR vnímají Václava Havla. Ten i podle dat Ústavu empirických výzkumů STEM z roku 2019 zůstává bezkonkurenčně největší postavou posledních 30 let. Jako druhý nejlepší byl nejčastěji uváděn Václav Klaus, třetí příčku obsadil současný prezident Miloš Zeman.

Při pohledu na srovnání podle sociodemografických charakteristik je patrné, že Václav Havel vítězí téměř u všech skupin. Nejlepším polistopadovým prezidentem je pro lidi bez rozdílu pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště či sociálně-ekonomického postavení. Mladší lidé oceňují Václava Havla především za jeho humanitní odkaz a respekt v zahraničí. Poměrně překvapivým zjištěním bylo, že první polistopadový prezident Václav Havel byl jako nejlepší hodnocen každým pátým voličem současného prezidenta Miloše Zemana.

„Díky meziročnímu srovnání se ukazuje, že prvenství Václava Havla je dlouhodobě neochvějné. I z jiných výzkumů a celonárodních anket jakou je například Největší Čech můžeme pozorovat jeho značný ohlas a prestiž, kdy spolu s TGM zároveň nastavili velmi vysokou laťku nároků a představ o prezidentské funkci. To vše potvrzuje i tendence, že s prvním polistopadovým prezidentem jsou častěji spojovány pozitivnější konotace než s jeho následovníky,“ interpretuje výsledky Jan Burianec ze STEM/MARK.

Graf 2: Hodnocení porevolučních prezidentů dle vzdělání (podzim 2020)

Miloš Zeman ztratil část příznivců v seniorském věku

Po ročním srovnání se stala poměrně významná změna u Miloše Zemana, který přišel o část příznivců z řad lidí starších 60 let – ti zároveň v roce 2018 tvořili jeho silnou voličskou základnu. Stále ale drží prvenství mezi levicově smýšlejícími, u voličů KSČM a těsně také u voličů ANO a SPD. Jako nejlepšího prezidenta ČR vidí také častěji Miloše Zemana ti, kteří vnímají prezidentskou funkci jako důležitou a zároveň chtějí posílit pravomoci. „Částečnou ztrátu podpory u lidí starších 60 let jen utvrzuje ztráta prvenství Miloše Zemana u sociálně-ekonomické skupiny lidí pobírající starobní důchod. Domníváme se, že je to především kvůli nižší mediální aktivitě prezidenta během první vlny koronakrize, kdy především ti nejstarší a nejohroženější, pro které je prezident důležitou postavou, postrádají jeho empatická slova podpory a viditelnost na veřejnosti,“ doplňuje výsledky Jan Burianec ze STEM/MARK.

Graf 3: Hodnocení porevolučních prezidentů dle politické orientace (podzim 2020)

Václav Klaus má stabilní pozici „dvojky“

Václav Klaus je napříč sociodemografickými skupinami hodnocen poměrně vyrovnaně. Na první místo sice u žádné dílčí (sledované) skupiny nedosáhnul, za to má ale o něco lepší hodnocení u lidí ze střední generace (45-59 let), u voličů pravice obecně, dále ODS, Trikolóry a jiných neparlamentních stran. Je k úvaze, proč Václav Klaus starší, jako jedna z hlavních postav české pravicové scény, nezískal prvenství právě u lidí, kteří se definují pravicově. Otázkou k zamyšlení může rovněž být, zda v Čechách může být v přímé volbě prezidenta zvolena pravicová osobnost, když v rovině postojů se zdá být česká populace spíše levicově orientovaná.

„Detailnější datová analýza ukázala, že například těm, co považují za nejlepšího prezidenta Václava Havla, nezáleží tak na pohlaví budoucí hlavy státu a jsou nakloněni mladšímu, prozápadnímu intelektuálovi, který nemusí toliko disponovat politickou zkušeností. Ti, kdo považují za nejlepšího prezidenta Miloše Zemana, jsou výrazněji pro dominantního muže, osobu starší alespoň 60 let s předchozí politickou zkušeností. Charakterově by se mělo jednat o člověka důrazného, ale zároveň s optimistickým výhledem a liberálním smýšlením,“ upřesňuje výsledky průzkumu Jan Burianec z agentury STEM/MARK.  

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím kombinace telefonického a online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 815 osob ve věku 18 a více let. Výzkum je reprezentativní dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu. Šetření bylo z hlediska větší relevance výsledků váženo na minulou volbu prezidenta. Šetření probíhá opakovaně.   

National Pandemic Alarm: Index důvěry ve vládu dále klesá

National Pandemic Alarm: Téměř polovina Čechů se nechce nechat očkovat proti covid-19

European National Panels pokračuje v projektu, který mapuje postoje obyvatel střední Evropy k pandemii

National Pandemic Alarm, který již od 16. března v pěti evropských zemích monitoruje aktuální postoje a nálady společnosti s ohledem na probíhající pandemii koronaviru, momentálně obsahuje výsledky ze sběru dat 30. října – 2. listopadu 2020. Nejnovější výsledky informují o tom, jak vypadá přístup a postoje lidí vzhledem k vysokému počtu nemocných a zhoršující se situaci.

Projekt zachycuje měnící se vývoj společenských postojů a nálad – míru strachu (index paniky), důvěru v představitele státu (index důvěry ve státní aparát), výhled obyvatel na průběh a vývoj pandemie (index pesimismu), reálný dopad situace na obyvatele (index dopadů), a vlastní zkušenost s výskytem nemoci či nemocných v blízkém okolí (míra zkušenosti).

Podrobné výsledky již 11. vlny jsou dostupné na webové stránce projektu www.nationalpandemicalarm.eu

Mírně více než třetina obyvatel by se nechala očkovat proti novému koronaviru

V případě, že bude vyvinuta účinná vakcína proti koronaviru, jsou výrazně ochotnější nechat se očkovat muži než ženy. Mezi ženami naopak více rezonuje odmítavý postoj či nerozhodnost ohledně očkování. Více odmítají očkování lidé na Moravě a z velkých měst.

Zajímavé je, že s vyšším vzděláním stoupá míra rezervovaného přístupu k očkování. Mezi respondenty s vyšším a vysokoškolským vzděláním 64 % dokonce očkování odmítá, či spíše odmítá,“ poukazuje Ondřej Veis, jednatel Českého národního panelu a ředitel výzkumné agentur NMS.

V celé populaci celkem 45 % dotazovaných možnost nechat se naočkovat odmítá a nerozhodných potom zůstává 19 % dotazovaných.

Většina Čechů souhlasí s novými vládními opatřeními

Souhlas s novými vládními nařízeními, která se týkají zavření maloobchodního prodeje, služeb a omezení volného pohybu a zavedení práce z domova, vyslovily aktuálně dvě třetiny lidí. 24 % souhlasí se všemi nařízeními, 40 % potom s většinou z nich. S narůstajícím věkem se zvyšuje i míra souhlasu se všemi opatřeními, ve střední věkové skupině (25–34 let) je pak patrný nejvyšší nesouhlas se zavedením opatření.

S rozšiřujícím omezením volného pohybu o zákaz volného pohybu ve večerních hodinách od 21:00 do 4:59 z minulého týdne, také většina respondentů Českého národního panelu souhlasí – celkem 55 %. I v tomto případě můžeme pozorovat vyšší míru souhlasu s narůstajícím věkem. Nejméně pak mezi mladými lidmi ve věku 15–24 let a 25–34 let, a také mezi lidmi z velkých měst.

Lidé se obávají příchodu ekonomické nebo finanční krize

Rozvleklá a velmi náročná situace šíření onemocnění COVID-19 ovlivnila jak běžný život, tak zároveň i chod společnosti a fungování statní ekonomiky jako celku. V důsledku toho, jaký vliv má pandemie na společenský život, se Češi nejvíce obávají příchodu ekonomické či finanční krize (velmi se obává 35 %). Výrazně více než muži se obávají ženy, obavy se pak objevují i mezi dotazovanými ve věku 45–54 let. Z tohoto scénáře pak mají o něco větší strach také lidé ve velkých městech.

Čechům dělá starost také vzdělání dětí a mladé generace (velmi se obává 37 %), či nedostatek lékařů například v důsledku jejich nakažení či nařízenou karanténou (31 %). Nejméně se dotazovaní obávají zaplnění nemocničních lůžek s pacienty pozitivními na COVID-19 (26 %), či velkého nárůstu nezaměstnanosti v České republice (velmi se obávám 26 %). Ve všech případech jsou mnohem skeptičtější ženy než muži.

Pomáhat druhým se 17 % lidí teprve chystá, zejména mladí

Většina dotazovaných z Českého národního panelu uvedla, že v průběhu „druhé vlny“ pandemie koronaviru zatím nenabídla svou pomoc nikomu v okolí (66 %). Toto tvrzení je výrazně více zastoupené u dotazovaných ve věku 55 a více let – pravděpodobně to může být důsledkem toho, že se tato věková skupina nejvíce blíží nejohroženější kategorii, kterou jsou především starší lidé důchodového věku.

Z aktuální situace je patrné, že druhá vlna v České republice není provázena podobnou mírou společenské solidarity, tak jak jsme mohli vidět v první vlně nákazy, přitom dopady rozšíření nákazy i vlastní riziko selhání zdravotnictví jsou mnohem vyšší,“ dodává Ondřej Veis.

Z těch, kteří svému okolí naopak nějakou pomoc poskytli (16 %), tak častěji učinili vysokoškoláci, dotazovaní z velkých měst, ženy a mezi věkovými kategoriemi lidé ve věku 35–44 let. Největší podíl těch, co se chystají pomáhat (celkově jich je 17 %), je ve věkové skupině 15–24 let.

Polovina těch, kteří zajišťují či budou zajišťovat pomoc svému okolí, uvádí, že nejčastěji se jejich pomoc týká donášky potravin (55 %). Tu uvádí spíše mladší respondenti, lidé z Prahy a obecně také ženy. Dále také Češi pomáhají či pomohou s poskytnutím jídla, financí a zdravotního materiálu (26 %), pro tuto možnost se vyslovili spíše muži a lidé z Čech; také pak s hlídáním dětí (25 %), kdy se pro tuto možnost vyslovily naopak spíše ženy. Méně jsou pak Češi schopni poskytnout výpomoc ve zdravotnickém zařízení (9 %) či výpomoc v domově pro seniory (8 %).

Výzkumný projekt National Pandemic Alarm (www.nationalpandemicalarm.eu) zaštiťuje společnost European National Panels, dceřiná společnost agentur Nielsen Admosphere, NMS Market Research a STEM/MARK.

Kontakt pro média:

Denisa Žídková
Community & PR, European National Panels

Štěpánská 611/14
110 00 Praha 1, Česká republika
e-mail:
www: www.nationalpandemicalarm.eu