AAAAMonthly Archives: Prosinec 2020

National Pandemic Alarm: Index důvěry ve vládu dále klesá

National Pandemic Alarm: Češi přestávají věřit ve schopnost státu řešit pandemii, důvěra se za dva týdny propadla o 7 procentních bodů

National Pandemic Alarm, který již od 16. března v pěti evropských zemích monitoruje aktuální postoje a nálady společnosti
s ohledem na probíhající pandemii koronaviru, momentálně obsahuje výsledky ze sběru dat 11.–14. prosince 2020.

Český národní panel je součástí European National Panels a v rámci Česka na něm probíhá projekt, který mapuje postoje obyvatel střední Evropy k pandemii COVID-19.

Důvěra ve státní aparát v Česku razantně klesá, především mezi lidmi do 34 let

Index důvěry ve státní aparát je v Česku a na Slovensku na nejnižších hodnotách. Oproti předchozí vlně výzkumu, která se uskutečnila na konci listopadu se hodnota indexu propadla nejvíce (a velmi výrazně) v Česku (o 7 procentních bodů), mírně pak na Slovensku (o 2 procentní body). V Česku se tak pravděpodobně odráží nynější stav, kdy je česká společnost velice nespokojena s neorganizovaným zaváděním zmatených vládních opatření. Vládě především nedůvěřují lidé, kteří spadají do věkové kategorie do 34 let. Index důvěry ve státní aparát se naopak zvyšuje v Maďarsku, Polsku a Bulharsku, a to zhruba o 2 procentní body.

Index paniky mírně narůstá v Čechách, na Slovensku a v Bulharsku – od poslední vlny výzkumu na konci listopadu narostl zhruba o 1 procentní bod. V Maďarsku a Polsku se jeho hodnota snižuje a zde naopak o jeden procentní bod klesá.

Index dopadů, který ilustruje, jak situace pandemie onemocnění COVID-19 ovlivňuje každodenní životy lidí, se velmi mírně snižuje v Česku a nyní je na nejnižší naměřené hodnotě – tedy je nižší, než byla na počátku epidemie COVIDU-19 v březnu. V ostatních zemích jsme naopak zaznamenali nárůst, kdy největší je v Bulharsku (o více než 2 procentní body).

Míra zkušenosti oproti poslední vlně výzkumu stále narůstá – mírně v Česku, Bulharsku a Maďarsku, kde narostla zhruba o 2 procentní body, naopak výrazněji na Slovensku, kde se zvýšila o více než 6 procentních bodů.

Projekt zachycuje měnící se vývoj společenských postojů a nálad – míru strachu (index paniky), důvěru v představitele státu (index důvěry ve státní aparát), reálný dopad situace na obyvatele (index dopadů), a vlastní zkušenost s výskytem nemoci či nemocných v blízkém okolí (míra zkušenosti). Podrobné výsledky jsou dostupné na webové stránce projektu www.nationalpandemicalarm.eu

Souhlasíme s plošným testováním, ale mělo by být dobrovolné

Průzkum Českého národního panelu zjistil, že více než polovina dotazovaných souhlasí se zavedením plošného testování celé populace ČR na COVID-19 (55 %), přičemž 40 % souhlasí se zavedením testování dobrovolně. Nejvíce se tak vyslovili dotazovaní z mladých věkových skupin 15–24 let, o něco více ze skupiny 55 a více let. Pro testování na dobrovolné bázi jsou spíše respondenti s vysokoškolským vzděláním. Pouze 15 % souhlasí se zavedením povinného testování na COVID-19.

V otázce, zda se nechat otestovat v případě zavedení dobrovolného plošného testování, jsou postoje lidí zatím nejednoznačné. Ochotu nechat se testovat deklaruje 39 %, téměř polovina říká, že se testovat nenechá. Nerozhodných je nyní 13 %.

Postoj k očkování proti COVID-19 se mezi Čechy nemění

Postoj ohledně očkování proti COVID-19 se v české populaci zatím vesměs nemění. Podobně jako v předchozích vlnách výzkumu National Pandemic Alarm očkování plánuje pouze třetina obyvatel (35 %), nesouhlasí naopak skoro polovina (48 %). Stále zde platí, že pozitivnější přístup k očkování mají spíše muži než ženy a také starší dotazovaní ve věku 55 a více let.

Je patrné, že politická reprezentace zatím nedokázala lidi přesvědčit, že je to důležitý a možná jediný způsob, jak s pandemií bojovat. Postoj populace k očkování měříme v průběhu posledních dvou měsíců. Většina z respondentů očkování odmítá a tento postoj se zatím stále nemění,“ doplňuje Ondřej Veis, jednatel Českého národního panelu
a ředitel výzkumné agentury NMS.

Výhledově se Češi na epidemiologickou situaci kolem onemocnění COVID-19 dívají spíše negativně. Většina očekává, že se epidemiologická situace v následujících týdnech zhorší (68 %). Pro tuto možnost se vyslovili ve větší míře mladí respondenti ve věku 15–24 let. Již výrazně méně si lidé myslí, že situace zůstane stejná (15 %). Tuto možnost deklarují spíše lidé ve věkové skupině 25–44 let. Naopak optimisticky vývoj vidí pouze 6 % obyvatel. K žádnému z tvrzení se nepřiklání zbylých 11 % dotazovaných. Tento nerozhodný postoj zastávají o něco více ženy a lidé se základním vzděláním.

Po rozvolnění vládních opatření, která ve čtvrtek 3. prosince umožnila znovuotevření obchodů, restaurací
a služeb, si většina respondentů dopřála nákupy v prodejnách, které byly do té doby uzavřeny (51 %), zhruba čtvrtina pak vyrazila do restaurace nebo kavárny (28 %)
. Dále lidé využili také kadeřnické či kosmetické služby (23 %).

Pro všechny z těchto možností se vyslovily ve větší míře ženy než muži. Pětina dotazovaných pak navštívila hospodu či bar (18 %). Zajímavé je, že zhruba třetina respondentů nevyužila žádné z uvedených možností (28 %).

K současné diskusi o tom, zda vláda rozvolňovala příliš rychle a pod tlakem veřejného mínění, přispívá náš výzkum zjištěním, že zhruba třetina obyvatel rozvolnění nepožadovala a stejně tak čtvrtina obyvatel ani žádnou z nově otevřených provozoven nenavštívila,“ uzavírá Ondřej Veis, jednatel ČNP a ředitel výzkumné agentury NMS.

Výzkumný projekt National Pandemic Alarm (www.nationalpandemicalarm.eu) zaštiťuje společnost European National Panels, dceřiná společnost agentur Nielsen Admosphere, NMS Market Research a STEM/MARK.

Kontakt pro média:

Denisa Žídková
Community & PR, European National Panels

Štěpánská 611/14
110 00 Praha 1, Česká republika
e-mail:
www: www.nationalpandemicalarm.eu

National Pandemic Alarm: Index důvěry ve vládu dále klesá

National Pandemic Alarm: Skoro každý říká, že ví, co obnáší chytrá karanténa, ale téměř polovina jí nedůvěřuje

Očkování stále plánuje zhruba třetina dotázaných. Ani na cestu do zahraničí se v nejbližší době moc lidí nechystá.

National Pandemic Alarm, který již od 16. března v pěti evropských zemích monitoruje aktuální postoje a nálady společnosti
s ohledem na probíhající pandemii koronaviru, momentálně obsahuje výsledky ze sběru dat 27.–30. listopadu 2020.

Český národní panel je součástí European National Panels a v rámci Česka na něm probíhá projekt, který mapuje postoje obyvatel střední Evropy k pandemii COVID-19.

Nejvyšší panika je v Maďarsku, v Bulharsku výrazně roste míra zkušenosti s COVID-19

Index důvěry ve státní aparát je nejnižší na Slovensku, kde od poslední vlny výzkumu v půli listopadu klesl o 3,5 procentních bodů. Je možné, že je to způsobeno nynější nespokojeností tamní populace s politickým spektrem, kde v nedávné době došlo k odhalení několika korupčních kauz. Index důvěry ve státní aparát však klesá i v dalších monitorovaných zemích – v Česku poklesl od poslední vlny výzkumu o zhruba 3 procentní body. Ukazuje se, že výměna na postu ministra zdravotnictví, který zastává Jan Blatný, zatím na důvěru lidí asi moc nezapůsobila. Výjimkou je Polsko, kde se index drží na stejné hodnotě jako v první polovině listopadu.

Index paniky se rovněž snižuje ve všech pěti zemích, nejvíce v Česku a Bulharsku, kde klesl zhruba o 2 procentní body. Na Slovensku, v Maďarsku a Polsku pak klesl o zhruba 0,5 procentního bodu. Nejvyšší hodnota indexu paniky je v Maďarsku a oproti ostatním zemím je vyšší o více než 5 procentních bodů.

Hodnoty indexu dopadů, který demonstruje, jak situace pandemie onemocnění COVID-19 ovlivňuje každodenní životy lidí, se snížily u všech pěti zemí. Největší pokles nastal u Bulharska, o 2 procentní body, u ostatních zemí jde o pokles menší. V Česku je tato hodnota na úrovni počátku pandemie COVID-19 v druhé polovině března.

Míra zkušenosti, se proti minulé vlně razantně zvýšila v Bulharsku, kde hodnota stoupla o 18 procentních bodů.
U ostatních zemí je nárůst o něco mírnější – na Slovensku o 5 procentních bodů, v Maďarsku o 4 a v Polsku o 2 procentní body. V Česku zůstává míra zkušenosti na zhruba stejné úrovni jako v minulé vlně.

Projekt zachycuje měnící se vývoj společenských postojů a nálad – míru strachu (index paniky), důvěru v představitele státu (index důvěry ve státní aparát), reálný dopad situace na obyvatele (index dopadů), a vlastní zkušenost s výskytem nemoci či nemocných v blízkém okolí (míra zkušenosti). Podrobné výsledky již 13. vlny jsou dostupné na webové stránce projektu www.nationalpandemicalarm.eu

Postoj k očkování proti COVID-19 se mezi Čechy nemění

Na tuto otázku se výzkum National Pandemic Alarm ptal již koncem října – tehdy s očkováním souhlasila zhruba třetina obyvatel a mezi nimi byli výrazně ochotnější muži než ženy. Na konci listopadu vidíme, že tento postoj se mezi lidmi nijak nezměnil – tedy pro očkování by se rozhodla opět zhruba třetina. Platí i to, že s očkováním jsou svolnější častěji muži než ženy. Napříč věkovými kategoriemi to častěji platí i pro dotazované ve věku 55 a více let.

 „Zatím se v médiích objevují různé nepodložené fámy a neprobíhá žádná masivnější komunikační kampaň, která by očkování propagovala. Stejně tak není jasné, jestli případné očkování bude hrazeno zdravotními pojišťovnami. Je možné, že s rostoucím počtem seriózních informací a s plánovanou komunikační kampaní ministerstva zdravotnictví se ochota k očkování může v populaci v budoucnu zvyšovat,“ říká Jan Tuček, jednatel Českého národního panelu
a ředitel STEM/MARK.


Mezi těmi, kdo očkování odmítá (49 %) jsou převážně ženy a věkové kategorie 25–54 let. Téměř pětina dotazovaných zatím zůstává nerozhodnuta.

Z Čechů, kteří vědí, co pojem chytré karantény zahrnuje, jí důvěřuje pouze 39 %

Naprostá většina respondentů (87 %) ve výzkumu deklarovala, že ví, co pojem chytrá karanténa zahrnuje. Polovina z nich však nezná všechny podrobnosti (častěji lidé ve věku 55 a více let, také spíše ženy než muži). Mezi těmi, kteří nevěděli, co pojem charakterizuje, jsou lidé se základním vzděláním.

Respondenti Českého národního panelu, kteří vědí, co chytrá karanténa obnáší, dále odpovídali na to, jaký postoj mají k tomuto systému, který má pomáhat v boji proti šíření koronaviru v Česku. Dotázaní se ve svých odpovědích dělí na dvě skupiny: 39 % tomuto systému věří a myslí si, že je to funkční opatření, z věkových kategorií se častěji jedná o dotazované ve věku 55 a více let; naopak 44 % mu nedůvěřuje, z nich jsou to častěji lidé ve střední generaci (35–54 let). Mezi těmito přibližně stejně velkými skupinami pak stojí 17 % nerozhodných. Zde jde především o ženy a lidi se základním vzděláním.

Více než polovina dotazovaných, kteří ví, co systém chytré karantény zahrnuje, uvedla, že nemá zkušenost se žádnou z jejích aplikací, jako je E-rouška či Mapy.cz, které slouží k upozornění na možný kontakt s člověkem pozitivním na COVID-19. Uvedly to častěji ženy, lidé ve věku 55 a více let, a také lidé z venkovských sídel.


Lidé, kteří systému chytré karantény nedůvěřují a nemyslí si, že je to funkční opatření, vnímají jako její největší problém neefektivní práci s daty, tedy například opožděné trasování či špatné využití dat jako podkladů k vládním rozhodnutím (52 %). Dané stanovisko zastávají častěji vysokoškoláci, dotazovaní ve věku 25–34 let a lidé z velkých měst. „Určitý despekt k chytré karanténě obecně vyvolávají organizační a komunikační zmatky v počátcích jejího vývoje, její nefunkčnost v době vrcholícího počtu nakažených a neschopnost trasovat v reálném čase větší množství lidí,“ dodává Tuček. Problémem jsou přílišné nároky na lidi samotné, kteří musí být v nahlašování aktivní a musí mít zapnutou funkci bluetooth (39 %) a v neposlední řadě je důvodem také nízké procento zapojení veřejnosti (38 %).

Z těch, kteří mají zkušenost alespoň s jednou z těchto aplikací, uvádí třetina, že některou z nich stále používá. Z genderového hlediska platí toto tvrzení častěji pro muže.

Do zahraničí se chystá cestovat 12 % Čechů

Se současným zlepšujícím se stavem epidemické situace – snižování počtu nakažených a uvolňování přísných opatření – se Český národní panel v této vlně průzkumu ptal i na to, jestli Češi plánují vycestovat do zahraničí za účelem krátkodobé dovolené v nadcházejících 2–3 měsících. Pouze jeden z devíti uvedl, že takovou cestu plánuje. Mezi nimi jsou častěji ti, kteří si ale zatím počkají, jak se bude epidemická situace vyvíjet. Mezi tyto „stratégy“ patří častěji vysokoškoláci, mladí lidé do 34 let a dotazovaní z Prahy a Středočeského kraje.

Dovolenkáři, kteří vyrazí (resp. chtějí vyrazit) do zahraničí, si ponejvíce dopřejí teplo u moře (26 %), návštěvu měst a městskou turistiku (26 %), nebo také lyžařský zájezd či horskou turistiku (24 %). Zdá se tak, že lidé stále dohánějí letní deficit. U lidí, kteří vyrazí do zahraničí, také často ovlivní výběr dovolené nutnost testování na COVID-19. Avšak více než polovina respondentů uvádí, že bez ohledu na epidemii cestu do zahraničí neplánuje z důvodu finančních nebo z toho důvodu, že jim vystačí Česko (65 %). S tímto tvrzením se častěji ztotožnili muži, lidé ve věku nad 45 let a dotazovaní z Čech. „Dvě třetiny lidí uvedly, že si budou vybírat a rozhodovat se při výběru cílové destinace podle toho, jestli se budou muset nechat testovat či ne,“ uzavírá jednatel ČNP a ředitel STEM/MARK Jan Tuček.

Výzkumný projekt National Pandemic Alarm (www.nationalpandemicalarm.eu) zaštiťuje společnost European National Panels, dceřiná společnost agentur Nielsen Admosphere, NMS Market Research a STEM/MARK.

Kontakt pro média:

Denisa Žídková
Community & PR, European National Panels

Štěpánská 611/14
110 00 Praha 1, Česká republika
e-mail:
www: www.nationalpandemicalarm.eu