AAAAMonthly Archives: Leden 2021

Foto: Shutterstock

Výzkum STEM/MARK: Dluhy se mají platit

„Lidé by měli utrácet jen peníze, které již mají, a neměli by se spoléhat na budoucí příjmy“. S tímto názorem souhlasí přibližně 4 z 5 Čechů, tedy alespoň podle šetření výzkumné agentury STEM/MARK pro CNN Prima NEWS. Názory české populace na půjčování a dluhy se v mnoha ohledech liší zejména v závislosti na věku. Mladí lidé řeší například možné potíže se splácením výrazně méně než senioři.

Zvažované zkrácení oddlužení na 3 roky by podstatně zvýšilo počet lidí, kteří by se byli ochotni zadlužit, dluhy nesplatit a žít po dobu oddlužení z nezabavitelného minima.

Větší ochranu dlužníků si veřejnost nepřeje. Naprostá většina lidí by sama nebyla dluhy ochotna odpouštět ani svým známým a podporuje i důsledné vymáhání dluhů firmami.

Podle většiny Čechů by měli lidé utrácet jen peníze, které mají.

Celkem 78 % oslovených souhlasí s tím, že bychom měli utrácet jen peníze, které máme, a neměli bychom se spoléhat na budoucí příjmy. Přibližně každý třetí přesto považuje za běžné využít možností, jak si zlepšit životní úroveň nad hladinu současného příjmu, když očekává dobré příjmy v budoucnu. Pouze necelá čtvrtina Čechů se pak domnívá, že pokud lidé neplatí své závazky, je to chyba těch, kdo jim umožnili utrácet na dluh. Častěji se takto vyjadřují méně vzdělaní lidé.

Skupina osob, která si napřed půjčí „majlant“ a následně je ochotná žít několik let s minimálním příjmem je relativně velká a při zkracování doby oddlužení významně roste.

Představa, že bychom mohli utratit velkou částku, třeba i několik milionů korun, a tento dluh by nám byl po několika letech odpuštěn, pokud bychom určitou dobu žili jen s minimálním příjmem, je lákavá v závislosti na délce „života v chudobě“ a určitě také na výšce půjčky. Při délce 3 roky by nabídky využilo 38 % lidí, při délce 5 let přibližně čtvrtina (24 %) a na 7 let pouze 15 %, zatímco téměř dvě třetiny to úplně vylučují. Více jsou podobnému experimentování s dluhy nakloněni mladí lidé a lidé s nižším vzdělaním – tedy lidé s nižšími příjmy (ti nevnímají částku 15 tis. tak ostře).

Dluh, nebo alespoň jeho část, by lidé neodpustili ani svému známému.

Dluh známému, který má problémy se splácením, by nebyl ochoten prominout téměř nikdo (1 %). Část dluhu by odpustil přibližně 1 z 5 dotázaných. Naopak 63 % Čechů si stojí za názorem, že by měl známý, který si od nich půjčil, vrátit alespoň původně půjčenou částku. Každý šestý (17 %) by chtěl dokonce striktně splatit vše, včetně domluvených úroků.

Větší ochranu dlužníků před věřiteli si Češi nepřejí. Uvědomují si, že by na to mohli doplatit poctivý zákazníci.

S větší ochranou dlužníků před věřiteli by souhlasila jen třetina Čechů. Většinu by s velkou pravděpodobností odrazovala souvislost se snížením vymahatelnosti pohledávek, čímž by mohlo dojít například ke zdražení některých služeb, půjček, leasingu, pojištění, poplatků za energie pro poctivé zákazníky apod. „Větší solidaritu s dlužníky, i za cenu částečného zdražování služeb, mají spíše lidé mladšího věku a ženy na mateřské dovolené,“ doplňuje Burianec.

Podle 9 z 10 Čechů mají firmy důsledně vymáhat nezaplacené účty.

Naprostá většina dotázaných uvedla, že by firmy měly důsledně vymáhat nezaplacené účty, aby o ně nemusely navyšovat platby poctivých zákazníků. Přibližně polovina s tímto výrokem rozhodně souhlasí a dalších 42 % odpovědělo vlažnějším ano. Pouze 2 % oslovených byli vyloženě proti. Stejně jako u předchozích otázek jsou i v tomto případě na straně dlužníků více mladí lidé. „Celou problematikou půjčování v české populaci silně ovlivňuje generační aspekt. Mladší lidé, kteří právě vstupují do koloběhu života, častěji využívají nejrůznější půjčky, které mohou například pomoci zaopatřit bydlení, umožnit studium či vycestovat. S částečným zadlužením jsou tak schopni někteří (s vidinou lepších zítřků) žít. Opak vidíme u poměrně disciplinované starší generace, jejíž vztah k zadlužení by se dal charakterizovat příslovím: dluh zlý druh. Částečně to může být dáno výchovou v jiném režimu, ale také problematikou takzvaných Šmejdů. To, zda jsem muž či žena, ve vnímání půjček a dluhů nehraje žádnou roli,“ uvádí závěrem sociolog z výzkumné agentury STEM/MARK Jan Burianec.

Výzkumu agentury STEM/MARK pro CNN Prima NEWS uskutečněného kombinací telefonického a online dotazování se zúčastnilo 1010 osob reprezentujících českou populaci ve věku nad 18 let. Byl aplikován kvótní výběr respondentů podle pohlaví, věku, vzdělání, kraje a velikosti místa bydliště. Šetření probíhalo mezi 5. a 8. lednem 2021.

National Pandemic Alarm: Index důvěry ve vládu dále klesá

National Pandemic Alarm: Češi mění názor – téměř polovina se chce nechat očkovat.

National Pandemic Alarm, který již od 16. března 2020 v pěti evropských zemích monitoruje aktuální postoje a nálady společnosti s ohledem na probíhající pandemii koronaviru, momentálně obsahuje výsledky ze sběru dat 15.–18. ledna 2021. S touto vlnou je zaveden také nový index, a to index ochoty k očkování, který znázorňuje míru ochoty lidí nechat se očkovat proti onemocnění COVID-19.

Český národní panel je součástí European National Panels a v rámci Česka na něm probíhá projekt, který mapuje postoje obyvatel střední Evropy k pandemii COVID-19.

Projekt zachycuje měnící se vývoj společenských postojů a nálad – důvěru v představitele státu (index důvěry ve státní aparát), míru strachu (index paniky), reálný dopad situace na obyvatele (index dopadů), vlastní zkušenost s výskytem nemoci či nemocných v blízkém okolí (míra zkušenosti), ochotu nechat se očkovat proti COVID-19 (index ochoty k očkování). Podrobné výsledky jsou dostupné na webové stránce projektu www.nationalpandemicalarm.eu

Ochota nechat se očkovat je se začátkem nového roku vyšší než v předchozích měsících

Index ochoty k očkování je novým indexem, který je poprvé spuštěn s touto vlnou projektu. „Index ukazuje, do jaké míry jsou lidé ochotní nechat se očkovat proti COVID-19. Zařadili jsme ho, protože v rámci National Pandemic Alarm chceme neustále reflektovat ta nejaktuálnější témata spojená s pandemií. Bude rozhodně zajímavé sledovat, zda a jak se vyvine postoj společnosti k očkování například i v návaznosti na státní očkovací kampaň,“ říká k novému indexu Tomáš Hynčica, jednatel Českého národního panelu a zároveň Business & Research Director Nielsen Admosphere.

Aktuálně je ochota k dobrovolnému očkování nejvyšší na Slovensku (52 bodů), potom následuje Česko a Polsko (obě 50 bodů). Naopak menší ochota je mezi respondenty v Maďarsku (44 bodů) a nejméně v Bulharsku (na 34 bodech).

V Česku a na Slovensku jsou výrazně ochotnější nechat se očkovat lidé ve věku 55 a více let a také lidé s vyšším vzděláním. Napříč všemi zeměmi jsou k očkování proti COVID-19 svolnější o něco více muži než ženy (v ČR činí rozdíl 11 bodů).

Index důvěry ve státní aparát je v Česku, na Slovensku a v Maďarsku zhruba na stejné hodnotě jako v prosinci 2020. V Česku a na Slovensku jde o jedny z nejnižších hodnot ze všech dosud naměřených od března 2020. Snížení indexu důvěry ve státní instituce a vládu jsme po Novém roce zaznamenali v Bulharsku a Polsku. Zde se hodnoty snížily zhruba o 2 body.

Index paniky se i po Novém roce drží na mírně zvýšené hodnotě (60 bodů), která signalizuje, že Češi mírně panikaří – i když ještě ne tolik jako na jaře. Nynější stupeň indexu paniky odpovídá naměřeným hodnotám na konci dubna
a v říjnu předchozího roku. Hodnota indexu narůstá také na Slovensku (o 3 body). V Polsku se hodnota indexu od prosince nezměnila. Nejlépe je na tom s panikou Bulharsko, kde od prosince klesla hodnota indexu o 6 bodů. Souvisí to zejména s příznivější epidemiologickou situací v této zemi. Panika se také mírně snížila u Maďarů (o 3 body). Vyšší panika se napříč zeměmi objevuje u dotazovaných nad 45 let věku.

Index dopadů, který ilustruje, jak situace pandemie onemocnění COVID-19 ovlivňuje každodenní životy lidí, se dále zvyšuje. V Česku aktuálně o 3 body a nyní se pohybuje na hodnotě, která odpovídá loňskému dubnu. Podobně je na tom Slovensko, kde se hodnota indexu zvýšila o 4 body, a odpovídá tak dopadům na počátku jarní vlny v březnu. V ostatních zemích jsme naopak zaznamenali snížení: největší propad je v Bulharsku (téměř o 5 bodů), ale index se snížil také v Maďarsku (o 1 bod). V Polsku zůstává hodnota stejná jako v prosinci 2020 – a odpovídá stavu na začátku pandemie v březnu.

Míra zkušenosti logicky kontinuálně narůstá ve všech monitorovaných zemích, oproti poslední vlně výzkumu narostla o 12 bodů na Slovensku, o 8 bodů v Česku, o 4 body v Polsku a o 2 body v Maďarsku. V Bulharsku se míra zkušenosti zvýšila pouze o půl procentního bodu, což opět odpovídá tamní příznivější epidemiologické situaci.

Podrobnější informace včetně vývoje v čase najdete na www.nationalpandemicalarm.eu

Češi mění názor na očkování proti COVID-19, převládá „ano“


Postoj k očkování proti COVID-19 jsme mezi Čechy v rámci projektu National Pandemic Alarm začali sledovat
(v rámci samostatné otázky) v posledních třech vlnách – v říjnu, listopadu a prosinci. Výsledky byly téměř stejné
a postoj lidí se neměnil – pro očkování se vyslovila vždy zhruba třetina obyvatel a téměř 50 % bylo proti.

V novém roce jsou však Češi k očkování svolnější – očkovat by se nyní nechalo 46 %, naopak třetina se k očkování nemá, jak ukazuje jedna z otázek, které tvoří základ indexu ochoty k očkování. Vedle těchto skupin jsou však ve vzorku také dotazovaní, kteří zatím nejsou rozhodnuti (18 %), nebo také malé procento těch, kteří očkování podstoupit nemohou, a to například ze zdravotních důvodů, kvůli kterým lékaři vakcínu nedoporučují (2 %). Ochota k vakcinaci je nejvyšší u respondentů starších 55 let, tam dosahuje až 62 %. Naopak nejnižší, 30%, je u věkové skupiny 25–34 let. Zajímavostí je také nerovnováha mezi pohlavími: z mužů by se nechala očkovat nadpoloviční většina (55 %), z žen však „jenom“ 39 %. Z oblastí ČR jsou svolnější k vakcinaci lidé z Prahy a středních Čech.

Respondenti, kteří by se nechali očkovat proti COVID-19, jakmile to bude možné, by preferovali vakcinaci u praktického lékaře (56 %). Tato preference se objevuje hlavně s vyšším věkem dotazovaných (45+); také lidé na vesnicích by volili tuto možnost ve větší míře než lidé ve městech. Je možné, že tato preference odráží důvěru respondentů ve své praktické lékaře, ale potenciálně také strach z návštěvy míst, kde hrozí vyšší riziko nákazy onemocněním COVID-19, jako v nemocnicích nebo očkovacích centrech. Již výrazně méně lidí, kteří by se nechali očkovat, až na ně přijde řada, by preferovali očkovací centrum (11 %) nebo nemocnici (3 %). Skoro třetině respondentů pak na místě očkování nesejde (30 %).

Informace o očkování hledají Češi hlavně ve zpravodajství

Co se týče informací o očkování proti COVID-19, jsou pro respondenty nejvyhledávanějším zdrojem zpravodajská média – v 67 % případů. Nejvíce sledovatelů těchto zdrojů je mezi respondenty ve věku 55 a více let, mezi vysokoškolsky vzdělanými a lidmi z velkých měst.

Dvě pětiny dotazovaných z Českého národního panelu pak řadí mezi své zdroje informací o očkování proti koronaviru veřejně vystupující odborníky a vědce (40 %) – u těchto autorit hledají informace rovněž spíše starší respondenti nad 55 let a vysokoškoláci – nebo také sociální sítě (40 %), kde informace hledají naopak častěji mladší věkové skupiny do 24 let a lidé se základním vzděláním.

Až na čtvrtém místě jsou pro respondenty zdrojem informací k očkování oficiální webové stránky Ministerstva zdravotnictví nebo weby jiných státních institucí (29 %). Ze základních sociodemografických skupin je najdeme v pomyslném žebříčku TOP 3 zdrojů pouze u vysokoškolsky vzdělaných (čerpá je tam 35 % z nich). Podobně důležití jsou jako zdroj informací o vakcinaci naši přátelé, známí a rodina (25 %). Právě k okruhu blízkých se pro informace obrací o něco častěji mladší lidé do 34 let, také ženy.

Výše popsaný index ochoty k očkování v Česku je nejnižší ve skupině 25–34 let (38 b.) a podprůměrných hodnot dosahuje také ve skupinách 35–44 let (43 b.) a 15–24 let (44 b.). Tyto kategorie mají mimo jiné společné i to, že častěji starší respondenti čerpají informace o očkování odjinud než ze zpravodajských médií nebo od odborníků.

Zajímavé také je, že právě ona nejméně ochotná věková skupina 25–34 let ve výzkumu nejčastěji odpovídala, že ani žádné informace o očkování nevyhledává (v 19 % případů – celkový průměr přitom činí 10 %),“ komentuje výsledky Tomáš Hynčica, jednatel ČNP.

Naopak ve zvýšené míře dostávají respondenti do 34 let věku informace k očkování od známých, přátel nebo členů rodiny (rozdíl je zde 12 procentních bodů oproti průměru celého vzorku). A nejmladší skupina 15–24 let navíc naprosto vyniká v čerpání informací k očkování ze sociálních sítí (72 % oproti 40 % celkového průměru). „Konkrétní souvislost mezi povahou zdrojů a ochotou k očkování sice nelze z těchto otázek jednoznačně potvrdit, data ale nabízejí zajímavý vhled k zamyšlení,“ dodává Tomáš Hynčica.

Testovali se hlavně lidé s příznaky onemocnění


Ve výzkumu Českého národního panelu jsme se také ptali na to, jestli se v uplynulých měsících v rozmezí říjen 2020 – leden 2021 nechali respondenti testovat na COVID-19. Odpověď ano volila zhruba třetina dotazovaných, přičemž 14 % podstoupilo PCR test a 12 % antigenní test. Pouze jednotky procent byly na obou typech testu. Zbylých 70 % vzorku se testovat nenechalo.

U těch, kteří se nechali testovat na COVID-19, byla nejčastějším důvodem přítomnost příznaků onemocnění COVID-19 (31 %). Že bylo vyzváno hygienickou stanicí, deklarovalo 22 % dotázaných. Stejné procento si chtělo testem pouze potvrdit, že nejsou pozitivní, a tudíž nenakazí své příbuzné a okolí (22 %) – což byl pravděpodobně také silnější důvod před Vánoci, které řada lidí trávila v rodinném kruhu. Shodných 22 % se na test dostavilo, protože tito respondenti sami věděli o kontaktu s nakaženým, nebo je o něm informovala některá z aplikací (jako eRouška).

Výsledek většiny testovaných byl negativní na přítomnost COVID-19 (72 %), pozitivní byl v posledních čtyřech měsících pouze u třetiny testovaných respondentů (31 %).

Výzkumný projekt National Pandemic Alarm (www.nationalpandemicalarm.eu) zaštiťuje společnost European National Panels, dceřiná společnost agentur Nielsen Admosphere, NMS Market Research a STEM/MARK.

Kontakt pro média:

Denisa Žídková
Community & PR, European National Panels

Štěpánská 611/14
110 00 Praha 1, Česká republika
e-mail:
www: www.nationalpandemicalarm.eu

National Pandemic Alarm: Index důvěry ve vládu dále klesá

Český národní panel se distancuje od spoluautorství studie o sportu, kterou zpracovala Národní sportovní agentura

Interpretaci výzkumů třetí stranou nejsme schopni ovlivnit

Ve středu 13. ledna 2021 jsme vyzvali Národní sportovní agenturu, aby opravila nepravdivé tvrzení, že ČNP je spoluautorem studie Míry popularity sportu v České republice 2020, Finanční náročnosti provozování sportů z hlediska pořízení potřebné výstroje a výzbroje. Jsme rádi, že NSA toto tvrzení opravila ve své tiskové zprávě.

Předmětem činnosti Českého národního panelu je sbírat informace od členů panelu, případně umožnit klientům oslovit panelisty nabídkou k vyplnění dotazníku. Je tedy vlastně servisní organizací, která poskytuje kvalitní „nástroj“ pro provádění výzkumů. ČNP vždy kontroluje etickou a formální stránku sbíraných dat a plně ručí za jejich kvalitu. V tomto případě ČNP figuroval pouze jako dodavatel nástroje pro zpracování – tedy reprezentativního vzorku. Autor výzkumu, který s námi poskytnutými informacemi pracoval a následně je publikoval, nesprávně označil Český národní panel jako spoluautora výzkumu. Tím nejsme a publikaci ani interpretaci dat s námi nikdo nekonzultoval.

Informace, že na výzkumu NSA spolupracovala s Českým národním panelem je tak zcela zavádějící.

ČNP je vlastněný renomovanými výzkumnými agenturami (Nielsen Admosphere, NMS Market Research a STEM/MARK). Tyto výzkumné agentury se zásadně distancují od výsledků a interpretace tohoto výzkumu NSA. Na tomto výzkumu, případně jeho interpretaci, se žádný odborník z těchto agentur nijak nepodílel.

Z našeho pohledu (veřejně dostupných informací) je výzkum velmi problematický a neodborně zpracovaný –  počínaje dotazníkem a konče interpretací.

Kontakty pro média:

Ondřej Veis
Managing Director, NMS
jednatel European National Panels
e-mail: 

Jan Tuček
Director, STEM/MARK
jednatel European National Panels
tel: +420 724 433 888
e-mail:

Tomáš Hynčica
Business and Research Director, Nielsen Admosphere
jednatel European National Panels
e-mail: 

Veřejnost podporuje nároky na poctivé odměňování zaměstnanců v první linii.

Zaměstnanci by měli za svá práva bojovat. Zaměstnavatelé, kteří je od toho odrazují, by měli být potrestáni.

Většina (91 %) respondentů se domnívá, že lidé v první linii – zdravotníci, policisté, hasiči, pracující v sociálních službách – mají velkou zodpovědnost a stres a měli by tak býti poctivě odměňováni. Častěji s tím souhlasí ženy, mladí lidé do 30 let, ale také lidé nad 60 let. Jen každý pátý člověk se domnívá, že jsou placeni dostatečně.

Veřejnost má jasný názor i na spor o proplácení přestávek u lidí v první linii, kteří nemohou během přestávky na oběd či odpočinek odejít z pracoviště, a musí být připraveni zasáhnout v případě potřeby. Čtyři z pěti lidí potvrzují, že by tyto přestávky měly být placené a 82 % lidí podporuje úsilí zaměstnanců o jejich proplácení. Ti, kdo bojují za svá práva, by měli být oceněni, myslí si 70 % lidí.

73 % lidí by podporovalo potrestání zaměstnavatelů, kteří se snaží zaměstnance odrazovat od domáhání se jejich práv.

Grafické zpracování:

Výzkumu agentury STEM/MARK se zúčastnilo 1152 osob ve věku 18 a více let. Výzkum je reprezentativní dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu.