AAAAMonthly Archives: Únor 2021

National Pandemic Alarm: Index důvěry ve vládu dále klesá

National Pandemic Alarm: Čechům chybí politická autorita, které by svěřili rozhodování o proti-pandemických opatřeních

National Pandemic Alarm, který již od 16. března 2020 v pěti evropských zemích monitoruje aktuální postoje a nálady společnosti s ohledem na probíhající pandemii koronaviru, momentálně obsahuje výsledky ze sběru dat 19.–22. února 2021.

Český národní panel je součástí European National Panels a v rámci Česka na něm probíhá projekt, který mapuje postoje obyvatel střední Evropy k pandemii COVID-19.

Projekt zachycuje měnící se vývoj společenských postojů a nálad – důvěru v představitele státu (index důvěry ve státní aparát), míru strachu (index paniky), reálný dopad situace na obyvatele (index dopadů), vlastní zkušenost s výskytem nemoci či nemocných v blízkém okolí (míra zkušenosti) a ochotu nechat se očkovat proti COVID-19 (index ochoty k očkování). Podrobné výsledky jsou dostupné na webové stránce projektu www.nationalpandemicalarm.eu

Index důvěry ve státní aparát se od poslední vlny výzkumu, která proběhla na konci ledna, snížil o 4 body (nyní 35 bodů); od počátku roku se tak celkově snížil o 7 bodů. Jedná se o nejnižší naměřenou hodnotu tohoto indexu od počátku výzkumu National Pandemic Alarm. Vládě nyní nejméně důvěřuje věková skupina 25–34 let, obecně také lidé do 54 let a dotazovaní z velkých měst.

Obdobné snížení jsme zaznamenali také na Slovensku, kde hodnota indexu důvěry ve vládu výrazně klesla od poslední vlny (o 7 bodů), od počátku roku pak celkem o 8 bodů. Nyní se pohybuje na hodnotě 33 bodů. Z tamních respondentů vládě nejméně důvěřuje věková skupina 45–54 let. Index poklesl také v Bulharsku, kde se jeho hodnota snížila o 3 body; naopak ve zbylých monitorovaných zemích jsme zaznamenali nárůst hodnot – v Maďarsku o 1 bod a v Polsku o 2 body.

Index paniky se již od počátku roku pohybuje na mírně zvýšené hodnotě – oproti minulé vlně výzkumu stoupl o 1 bod a nyní je na 63 bodech, od počátku roku se celkově zvýšil o 3 body. Mezi těmi, kdo více panikaří, jsou převážně starší dotazovaní nad 55 let a spíše ženy než muži.

Z pěti monitorovaných zemí se hodnota indexu paniky zvýšila také v Polsku a na Slovensku, a to zhruba o 2 body – právě na Slovensku je hodnota indexu od počátku roku nejvyšší (66 bodů). Snižující se hodnoty jsme zaznamenali v Bulharsku, kde od minula došlo k poklesu o 3 body. Beze změny je nyní index paniky v Maďarsku, již od minulé vlny je jeho hodnota na 60 bodech.

Index dopadů, který ilustruje, jak situace pandemie onemocnění COVID-19 ovlivňuje každodenní životy lidí, se zvyšuje jen mírně. Nynější hodnota (61 bodů) odráží stav, jak na nás pandemie dopadala v druhé půli března a na začátku dubna. Stejně jako v Česku je na tom hodnota indexu v Bulharsku (61 bodů), ze všech monitorovaných zemí jsou tyto hodnoty nejnižší. O bod vyšší je hodnota indexu dopadů v Polsku (62 bodů), o 3 body je pak vyšší v Maďarsku (65 bodů) a nejvyšší je na Slovensku (68 bodů). Již od počátku roku je hodnota tohoto indexu na Slovensku z měřených zemí nejvyšší.

Index ochoty k očkování – pořadí zemí v ochotě k očkování proti onemocnění COVID-19 se od poslední vlny mírně mění, nejvyšší ochota je však stále na Slovensku (52 bodů), v ochotě pak následuje Polsko a Česko (obě 50 bodů), o něco méně Maďarsko (48 bodů) a nejméně Bulharsko (35 bodů).

V Česku jsou výrazně ochotnější nechat se očkovat dotazovaní s vyšším vzděláním, lidé ve věku 55 a více let a spíše muži než ženy. Na Slovensku jsou výrazně ochotnější k vakcinaci proti COVID-19 respondenti z velkých měst, lidé s vyšším vzděláním, a z věkových skupin starší respondenti ve věku 55 a více let nebo mladí dotazovaní 15–24 let. Stále platí, že k očkování proti COVID-19 jsou svolnější o něco více muži než ženy napříč všemi zeměmi.

Podrobnější informace včetně vývoje v čase najdete na www.nationalpandemicalarm.eu

Osobnosti politické scény u lidí propadly! Češi by svěřili rozhodování hejtmanům a hygieničce Rážové

Ve výzkumu National Pandemic Alarm jsme se Čechů ptali na to, komu, jakožto jedné osobě, by do rukou svěřili rozhodovací pravomoci o proti-pandemických opatřeních. Jednoznačným výsledkem je naprostá nerozhodnost lidí (36 % neví/nedokáže odpovědět)!

S velkým odstupem by pak dotazovaní svěřili rozhodovací pravomoc o opatřeních proti šíření COVID-19 do rukou hejtmana či hejtmanky svého kraje (13 %), nebo hlavní hygieničce Jarmile Rážové (12 %). Až pod hranicí 10 % se pak na škále objevila konkrétní jména z aktuálního politického spektra – Andrej Babiš (7 %), Roman Prymula (6 %), Ivan Bartoš (5 %), Jan Blatný (4 %), Jan Hamáček (3 %). Na tuto otázku ve výzkumu National Pandemic Alarm odpovídal celý vzorek – tedy 1780 lidí.

„Krize politiky a řízení státu, o které se v souvislosti s pandemií stále častěji hovoří, se odráží v našem výzkumu. Více než třetina Čechů nedokázala odpovědět, komu by svěřila rozhodující slovo ohledně proti-pandemických opatření. Jasně vidíme, že žádného potenciálně důvěryhodného lídra v boji proti pandemii nemáme, a navíc i obecná důvěra ve státní aparát trvale klesá,” dodává Ondřej Veis z agentury NMS Market Research.

Dané rozpaky při rozhodování jasně demonstrují, jak lidé vnímají naše politické elity a jaký k nim mají vztah. Již index důvěry ve státní aparát, který je popsán na začátku zprávy, ukazuje, že občané České republiky své vládě důvěřují čím dál tím méně a nyní úplně nejméně za poslední uplynulý rok.

Vyhlášení nouzového stavu dělí společnost na dva póly – pro a proti

Názorová nejednoznačnost se objevila i u opětovného vyhlášení – a tedy prodloužení (platný od 15. 2. 2021) – nouzového stavu, kterého vláda docílila po náročných schůzích a hlasováních. 46 % tento krok jakožto řešení aktuální situace schvaluje, což tvrdí spíše starší respondenti ve věku 55 a více let, také důchodci. Naopak 44 % jej vnímá jako špatné řešení nynějšího stavu, k čemuž se kloní spíše lidé od 25–54 let, zaměstnaní a dotazovaní z velkých měst.

Pouze 10 % se k tomu staví neutrálně a nezastává ani jeden z vyhraněných názorů. Vyhlášený nouzový stav nyní platí a končit by měl v neděli 28. února 2021.

Uzavření okresů Cheb, Sokolov a Trutnov kvůli rychlému šíření COVID-19 byla podle lidí správná volba

Naopak co se týká menších kroků, které vláda aktuálně podnikla proti šíření COVID-19 na našem území, zeptali jsme se v našem výzkumu National Pandemic Alarm, jak lidé hodnotí uzavření nejvíce postižených okresů Cheb, Sokolov a Trutnov. Polovina dotazovaných z Českého národního panelu se shoduje na tom, že uzavření nejvíce postižených okresů Cheb, Sokolov a Trutnov, kde se koronavirová nákaza rozšířila nejrychleji, bylo správným rozhodnutím (62 %). S tímto tvrzením souhlasí převážně starší respondenti ve věku 55 a více let, také ale mladí lidé ve věku 15–24 let, studenti a důchodci.

Čtvrtina lidí ale toto rozhodnutí za správné nepovažuje (25 %), což tvrdí spíše respondenti ve věkové skupině 25–34 let a lidé v zaměstnaneckém poměru. Zbylých 12 % nezastává žádný názor na tuto situaci a nijak ji nehodnotí.

Očkujte Sputnikem, až bude schválen evropskými úřady

Čtvrtina Čechů se kloní k používání ruské vakcíny Sputnik až po tom, co bude schválena evropskými úřady (26 %). Tento postoj zastávají výrazně více vysokoškoláci, také starší lidé nad 55 let, kterých se nyní očkování týká nejvíce.

Lidé jsou však ohledně ruské vakcíny spíše na rozpacích a buď nevědí, co si o ní mají myslet (20 %), nebo jí zavrhují kvůli nedůvěryhodnosti (19 %). 17 % pak tvrdí, že by se Sputnik měl co nejrychleji nakoupit a začít očkovat bez ohledu na schválení od Evropské unie – s tímto tvrzením souhlasí převážně lidé ve věku 55 a více let, důchodci a obecně více muži než ženy.Výzkumný projekt National Pandemic Alarm (www.nationalpandemicalarm.eu) zaštiťuje společnost European National Panels, dceřiná společnost agentur Nielsen Admosphere, NMS Market Research a STEM/MARK.

Kontakt pro média:

Denisa Žídková

Community & PR, European National Panels

Štěpánská 611/14
110 00 Praha 1, Česká republika
e-mail:
tel.: +420 777 356 908

www: www.nationalpandemicalarm.eu

Foto: Shutterstock

Téměř polovina lidí souhlasí s rozhodnutím Ústavního soudu

Foto: Shutterstock

Většina populace zaznamenala rozhodnutí o zrušení části volebního zákona. Zrušení aditivní klauzule společnost polarizuje. Zrušení (úpravu) přepočtu hlasů na mandáty podle D’Hondtova dělitele v kombinaci s různou velikostí krajů pak podporuje většina.

Ústavní soud je respektován – důvěra v Ústavní soud je mezi Čechy vyšší než v soudy a soudní systém ČR obecně.

Ústavnímu soudu důvěřuje více než tři pětiny populace – konkrétně 18 % silně a 44 % spíše. Pokud se na obě otázky podíváme společně, tak soudům obecně a zároveň Ústavnímu soudu důvěřuje 51 % populace. Varovným signálem naopak může být to, že více než čtvrtina lidí (27 %) nedůvěřuje Ústavnímu soudu a zároveň soudům obecně. „Soudům nedůvěřují více lidé starší 60 let, lidé se základním vzděláním či vyučeni a obyvatelé menších měst. Určitá míra nedůvěry může pramenit z vlastní nepříznivé situace či pocitu příkoří, kdy tito lidé pociťují, že nemají ve společnosti zastání. Typicky se jedná například o exekuce, které jsou aktuálním společenským problémem. Vyšší důvěře soudům – včetně Ústavního – se dostává od lidí do 45 let, lidí s VŠ a obyvatel velkých měst nad 100 tisíc,“ doplňuje sociolog Jan Burianec z výzkumné agentury STEM/MARK.

Graf 1: Důvěřujete soudům a soudnímu systému v ČR obecně?
A důvěřujete konkrétně Ústavnímu soudu ČR?

Nahrazení či úprava D’Hondtovy metody ano, úleva koalicím je rozporuplná.

Rozhodnutí, které zaznělo ve středu 3. února dopoledne, zaznamenaly podle výzkumu agentury STEM/MARK čtyři pětiny populace – častěji muži, lidé starší 60 let a lidé s VŠ vzděláním.

S prvním rozhodnutím Ústavního soudu, že stávající metoda přepočítávání hlasů na mandáty v kombinaci s různou velikostí krajů, je neústavní, souhlasí dvě třetiny lidí, kteří zaznamenali rozhodnutí ÚS. Je tak velmi pravděpodobné, že si značná část z nich uvědomuje problémem, kdy volební dělitel znevýhodňuje malé strany (nejvíce v malých krajích), protože potřebují na zisk mandátu mnohem více hlasů než strany větší.

U druhého rozhodnutí (koalicím politických stran či hnutí by po rozhodnutí ÚS stačilo pro vstup do Poslanecké sněmovny 5 % hlasů, bez ohledu na to, kolik v nich bude stran) už je to rozporuplnější. Souhlas projevuje 50 % těch, kteří zaznamenali rozhodnutí, 42 % je proti. Míra rozhodných přesvědčení a vlažných názorů je poměrně vyrovnaná u odpovědí ano i ne. V tomto případě by mohla míra souhlasu narůst při nově odstupňované podmínce pro koalice, která by už nebyla tak drakonická (například 7, 9 a 11 procent).

„Pokud názory na obě rozhodnutí propojíme, zjistíme, že s oběma zároveň souhlasí 44 % lidí, s oběma naopak nesouhlasí pouze 19 %. Zajímavý může být pohled skrze politické preference, kdy pro obě rozhodnutí jsou potenciální voliči dvou nově vznikajících opozičních koalic. Jestliže tyto koalice vydrží i přesto, že přijdou o hlavní výhodu spojování, voliči by jim to mohli přičíst k dobru u volební urny, protože uvěří, že spojování nebylo pouze pragmatickým kalkulem. Proti jsou častěji potenciální voliči ANO a SPD. Uvědomělí z tohoto pohledu mohou být například voliči KSČM, kteří nesouhlasí pouze s aditivní klauzulí, protože si jsou pravděpodobně vědomi nízkého koaličního potenciálu KSČM. U ČSSD je to rozporuplné, jejich voliči zřejmě tuší, že strana je na rozcestí a stále není vyloučena jejich koaliční spolupráce v nadcházejících volbách,“ komentuje Burianec.

Graf 2: Jedním z rozhodnutí je, že koalicím by nově mohlo stačit pro vstup do sněmovny pět procent hlasů, bez ohledu na to, kolik v nich bude stran.

Za neústavní označil soud také metodu přepočítávání hlasů na mandáty v kombinaci s různou velikostí krajů. Souhlasíte s těmito rozhodnutími?

Změna už pro říjnové volby. Lidé věří, že se politici domluví a přijdou s úpravou volebního zákona.

Podle tří pětin lidí, by se změny volebního zákona měly dotknout již letošních voleb do Poslanecké sněmovny, které jsou naplánované na začátek října. Častěji pro jsou potenciální voliči nově vzniklých opozičních koalic a ne překvapivě také lidé, kteří důvěřují Ústavnímu soudu.

Více než dvě pětiny lidí věří, že dolní a horní komora Parlamentu se nakonec dohodnou a nastaví včas nový volební systém. Zároveň si ale část uvědomuje, že všeobecný konsensus je problematický a bude muset dojít k určitým ústupkům.

 „Výsledné rozhodnutí Ústavního soudu je ovlivněno především brzkým vyhlášením voleb, které prezident Miloš Zeman ohlásil již na přelomu roku, ačkoliv se budou konat až na podzim. Z některých vyjádření se potom zdá, že sami poslanci a senátoři si uvědomují, že času na překotné změny je málo, ale věří, že shodu mohou najít již v blízké budoucnosti. Jinak to ani nejde, protože dolní komora Parlamentu v tomto případě nemůže tu horní přehlasovat,“ uzavírá Burianec.

Graf 3: Souhlasíte s tím, že změny volebního zákona se mají dotknout už letošních voleb do Poslanecké sněmovny, které se budou konat na začátku října?

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného kombinací telefonického a online dotazování (na Českém národním panelu) se zúčastnilo 1005 osob reprezentujících českou populaci ve věku nad 18 let. Byl aplikován kvótní výběr respondentů podle pohlaví, věku, vzdělání, kraje a velikosti místa bydliště. Šetření probíhalo mezi 4. a 8. únorem 2021.

Tisková zpráva STEM/MARK,
kontakt: Jan Burianec, , 776 179 823
V Praze, 10. 2. 2021

National Pandemic Alarm: Index důvěry ve vládu dále klesá

National Pandemic Alarm: Index důvěry ve vládu dále klesá

National Pandemic Alarm, který již od 16. března 2020 v pěti evropských zemích monitoruje aktuální postoje a nálady společnosti s ohledem na probíhající pandemii koronaviru, momentálně obsahuje výsledky ze sběru dat 29. ledna – 1. února 2021.

Český národní panel je součástí European National Panels a v rámci Česka na něm probíhá projekt, který mapuje postoje obyvatel střední Evropy k pandemii COVID-19.

Projekt zachycuje měnící se vývoj společenských postojů a nálad – důvěru v představitele státu (index důvěry ve státní aparát), míru strachu (index paniky), reálný dopad situace na obyvatele (index dopadů), vlastní zkušenost s výskytem nemoci či nemocných v blízkém okolí (míra zkušenosti) a ochotu nechat se očkovat proti COVID-19 (index ochoty k očkování). Podrobné výsledky jsou dostupné na webové stránce projektu www.nationalpandemicalarm.eu

Index důvěry ve vládu je nyní v Česku na nejnižší naměřené úrovni od března 2020

Index důvěry ve státní aparát již od začátku listopadu v Česku klesá – od té doby se snížil téměř o 12 bodů. „Nynější hodnota (40 bodů) je nejnižší, která byla od března 2020 v Česku naměřena. Projevuje se zde mimořádně velký chaos, permanentní měnění pravidel či způsobů výpočtu ukazatelů, nejasnost, kdo vlastně boj s pandemii či očkování řídí,“ vysvětluje Jan Tuček, jednatel Českého národního panelu a ředitel STEM/MARK.

Srovnatelně nízký index důvěry ve vládu je i na Slovensku, kde se také pohybuje na hodnotě 40 bodů, jeho pokles je od listopadu však pozvolný a mírný. Od poloviny ledna se velmi výrazně snížila hodnota v Maďarsku (téměř o 5 bodů), která je i přesto ze všech pěti monitorovaných zemí nejvyšší. Nárůst se naopak objevil v Bulharsku (o 3 body), mírně pak v Polsku (o 1 bod).

Index paniky se i v prvním měsíci nového roku drží v Česku na zvýšené hodnotě a od minulé vlny se zvýšil o necelé dva body (nyní 62 bodů). Tato hodnota ukazuje, že Češi mírně propadají panice – ta je aktuálně na stejné hodnotě jako loni v druhé polovině dubna. Z pěti monitorovaných zemí se hodnota indexu paniky zvýšila také v Bulharsku, a to o více než 2 body – i přes nárůst je zde hodnota ze všech monitorovaných zemí nejnižší.

Naopak nejvyšší panika z monitorovaných zemí je na Slovensku (65 bodů) – i když od poslední vlny výzkumu klesla o 1 bod. Snižující se hodnoty NPA zaznamenal také v Maďarsku, kde od minula došlo k poklesu o více než 2 body. Už od prosince 2020 se hodnota indexu paniky nemění v Polsku, kde stále dosahuje 62 bodů.

Index dopadů, který ilustruje, jak situace pandemie onemocnění COVID-19 ovlivňuje každodenní životy lidí, se i nadále zvyšuje, a to ve všech zemích. V Česku a na Slovensku je vyšší o 1 bod, hodnoty v obou zemích odpovídají hodnotám z loňského konce dubna. V ostatních zemích evidujeme nárůst hodnot o něco vyšší – o více než 2 body v Bulharsku a Maďarsku, o více než 1 bod v Polsku.

Index ochoty k očkování – pořadí zemí v ochotě k očkování proti onemocnění COVID-19 se od poslední vlny výzkumu nezměnilo. Ochota k dobrovolnému očkování je stále nejvyšší na Slovensku (51 bodů), poté v Česku (50 bodů). Naopak menší ochotu jsme zaznamenali v Polsku (48 bodů), Maďarsku (46 bodů) a Bulharsku (33 bodů). Největší pokles se objevil mezi Poláky, kde ochota klesla o více než 2 body.

V Česku a na Slovensku jsou výrazně ochotnější nechat se očkovat lidé s vyšším vzděláním, také respondenti ve věkových skupinách 55 a více let nebo 15–24 let. Stále platí, že k očkování proti COVID-19 jsou svolnější o něco více muži než ženy napříč všemi zeměmi.

Podrobnější informace včetně vývoje v čase najdete na www.nationalpandemicalarm.eu

O očkování proti COVID-19 se Češi informují hlavně v televizi

Podle výzkumu Českého národního panelu uvádí tři pětiny Čechů, že ohledně očkování proti onemocnění COVID-19, mají dostatek informací (58 %). Tvrdí to zejména skupina starších respondentů nad 55 let. Výzkum se mimo jiné také ptal na to, odkud Češi čerpají informace o vakcinaci proti koronaviru. Z výzkumu National Pandemic Alarm vychází, že zdrojem číslo jedna je hlavně televize (62 %), dále se pak lidé obrací také ke zpravodajským serverům (43 %) nebo na sociální sítě (34 %). Již méně – zhruba čtvrtina lidí – se pro informace o vakcinaci obrací na oficiální web ministerstva (27 %), ke své rodině a nejbližším (25 %), nebo tyto informace hledá v rádiu (23 %).

Podrobnou zprávu a doprovodnou infografiku na téma informovanosti ohledně očkování proti COVID-19 a využívaných zdrojích těchto informací jsme vydali v pátek 5. 2. 2021, celé její znění najdete na našem webu: www.narodnipanel.cz/default/curiosity/detail/national-pandemic-alarm-informace-o-ockovani-cerpaji-Cesi-hlavne-z-televize

Systém rozdělování vakcín nefunguje správně, hodnotí polovina Čechů

Polovina Čechů si myslí, že systém rozdělování vakcín nefunguje správně (50 %). Naopak fungování systému hodnotí pozitivně spíše lidé v nejstarší věkové skupině nad 55 let. Z pohledu nákazy koronavirem je tato skupina považována za nejvíce rizikovou, očkování se jich tedy týká nejvíce – je možné, že právě kvůli rizikovosti a strachu z nákazy považují nastavení systému za správné.

Většina nespokojených spatřuje vinu za špatný systém na straně vlády (71 %), k čemuž se kloní spíše mladí lidé do 34 let a lidé z velkých měst (100 000 a více obyvatel), méně pak na straně ministerstva zdravotnictví (54 %), což si myslí spíše lidé z malých měst (5 000 – 19 999 obyvatel). Pouze do 10 % Češi uvádí, že chyba je na straně nemocnic a očkovacích center, nebo že za to může někdo jiný.

Zbylá pětina lidí z celého vzorku si nechává odstup a fungování systému nijak nehodnotí (21 %). Mezi zdrženlivými jsou spíše dotazovaní se základním vzděláním, lidé ze středních měst (20 000 – 99 000 obyvatel) a obyvatelé Moravy.

Aféry s očkováním lidem vadí, mužům více než ženám

Známé aféry s předbíháním u očkování proti COVID-19, kdy vysoce postavené osobnosti a celebrity předběhly vládou stanovený pořadník a byly přednostně očkovány, mohli lidé zaznamenat v poslední době v médiích. Výzkum National Pandemic Alarm se Čechů ptal, co si o tom myslí, a ti tvrdí, že jim takové chování vadí (63 %). Tento názor zastávají spíše muži než ženy, také pak lidé nad 45 let. „Třetině Čechů tyto skandály nevadí. Otázkou je, zda to není určitým vyjádřením (blbé) nálady ve společnosti, kdy část populace rezignovala a jakékoli porušování pravidel či nařízení jí přijde „vlastně normální.“ Myslím, že třeba v Německu by se tohle stát nemohlo a postoj veřejnosti by byl daleko vyhraněnější,“ říká Jan Tuček, jednatel ČNP a ředitel STEM/MARK.

Muži vyhlíží termín očkování optimisticky, ženy naopak pesimisticky

Pouze 2 % lidí si myslí, že by mohla přijít na řadu ještě během letošní zimy. Tuto skupinu tvoří zejména starší dotazovaní a vysokoškoláci. Čtvrtina pak odhaduje, že přijde na řadu až poději, tedy v příštím roce (23 %). Tento postoj zastávají zejména mladí lidé do 34 let, také dotazovaní se středoškolským vzděláním a ženy. Srovnatelný počet lidí pak uvádí, že tuto situaci neřeší či neumí odhadnout (22 %), tvrdí to spíše lidé ve střední věkové kategorii 35–44 let, respondenti se základním vzděláním a obyvatelé Moravy.

Co se však týká termínů v tomto roce, odhadují respondenti ČNP, že se spíše dostanou na řadu v létě (18 %), což uvedli starší věkové skupiny nad 55 let a více, nebo na podzim (18 %), což si myslí mladí lidé do 24 let. Pouze 10 % očekává, že na ně přijde řada letos na jaře.

Výzkumný projekt National Pandemic Alarm (www.nationalpandemicalarm.eu) zaštiťuje společnost European National Panels, dceřiná společnost agentur Nielsen Admosphere, NMS Market Research a STEM/MARK.

Kontakt pro média:

Denisa Žídková
Community & PR, European National Panels

Štěpánská 611/14
110 00 Praha 1, Česká republika
e-mail:
www: www.nationalpandemicalarm.eu

National Pandemic Alarm: Index důvěry ve vládu dále klesá

National Pandemic Alarm: Informace o očkování čerpají Češi hlavně z televize

National Pandemic Alarm: Informace o očkování čerpají Češi hlavně z televize

National Pandemic Alarm, který již od 16. března 2020 v pěti evropských zemích monitoruje aktuální postoje a nálady společnosti s ohledem na probíhající pandemii koronaviru, momentálně obsahuje výsledky ze sběru dat 29. ledna – 1. února 2021. Podrobné výsledky jsou dostupné na webové stránce projektu www.nationalpandemicalarm.eu. V České republice probíhá výzkum v rámci Českého národního panelu.

Informace o očkování máme, hlavně pak skupina starších lidí, kterých se to týká nejvíce

Podle výzkumu Českého národního panelu uvádí tři pětiny obyvatel, že mají dostatek informací (58 %) ohledně očkování proti nemoci COVID-19. Tvrdí to zejména starší dotazovaní nad 55 let – tito lidé jsou zároveň skupinou, pro kterou je onemocnění koronavirem nejvíce rizikové, je tedy pravděpodobné, že právě oni se informují o očkování proti COVID-19 nejvíce. Naopak nedostatečně informovaná se cítí zhruba třetina Čechů (32 %), mezi nimi jsou převážně respondenti do 34 let.

Stranou potom stojí desetina respondentů, která téma očkování proti COVID-19 neřeší a informace nevyhledává. „Zástupcem této skupiny je „moravský vinař“ – jsou to lidé ve věku 35–44 let, se základním vzděláním, převážně z Moravy,“ říká s nadsázkou Jan Tuček, jednatel Českého národního panelu a ředitel STEM/MARK.

Informujeme se hlavně v televizi, druhým zdrojem nám jsou zpravodajské servery

Z výzkumu National Pandemic Alarm vychází, že Češi čerpají nejvíce informací o tématu očkování proti COVID-19 hlavně z televize (62 %). Vyslovili se tak spíše starší respondenti ve věku 55 a více let, také respondenti se základním vzděláním. V porovnání mezi muži a ženami se k televizi jakožto informačnímu zdroji o možnostech vakcinace obracejí spíše muži než ženy.

Jako další často sledované zdroje označili Češi zpravodajské servery (43 %), u kterých hledají informace o očkování zhruba dvě pětiny respondentů, případně sociální sítě (34 %). Ke zpravodajským serverům se častěji obracejí opět více muži než ženy, také vysokoškoláci a lidé z velkých měst (100 000 a více obyvatel). Na sociálních sítích hledají informace o vakcinaci spíše nejmladší dotazovaní ve věku 15–24 let, o něco více ženy než muži a lidé se základním vzděláním.

Čtvrtina Čechů čerpá informace na oficiálních stránkách ministerstva (27 %), mezi nimi jsou spíše mladí lidé ve věku 15–24 let, a také vysokoškoláci; podobný počet lidí se pak pro informace ohledně očkování obrací na svou rodinu a informují se u svých nejbližších (25 %). U svých rodinných příslušníků se informují spíše ženy a lidé do 34 let. O něco méně dotazovaných získává informace z rádia (23 %), posluchači, kteří v rádiu tyto informace hledají, jsou převážně muži.

Mezi méně navštěvované informační zdroje patří profily konkrétních osobností (vědci, odborníci, politici, influenceři atd.) na sociálních sítích (21 %), kdy tímto směrem směřují více ženy a nejmladší věková kategorie respondentů 15–24 let. Srovnatelný počet lidí se na informace ptá svých známých a kamarádů (20 %), svého lékaře (20 %) nebo se uchylují k novinám a časopisům (19 %).

„Pouze každý desátý respondent uvedl, že se informuje od kolegů či nadřízených, nebo z reklamní kampaně. To může ale souviset s tím, že žádná oficiální kampaň státu k vakcinaci prozatím není a je teprve plánovaná. K jejímu správnému cílení na různé skupiny obyvatel mohou napomoci právě výše uvedené informace z našeho National Pandemic Alarmu,“ říká Jan Tuček, jednatel Českého národního panelu a ředitel STEM/MARK.

Výzkumný projekt National Pandemic Alarm (www.nationalpandemicalarm.eu) zaštiťuje společnost European National Panels, dceřiná společnost agentur Nielsen Admosphere, NMS Market Research a STEM/MARK.

Kontakt pro média:

Denisa Žídková
Community & PR, European National Panels

Štěpánská 611/14
110 00 Praha 1, Česká republika
e-mail:
www: www.nationalpandemicalarm.eu

Když výzkum, tak pořádně!

Když výzkum, tak pořádně!

Agentura STEM/MARK se zapojuje do kampaně na podporu kvalitního výzkumu, kterou spouští sdružení SIMAR.

Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění SIMAR dnes zahajuje komunikační kampaň s názvem Když výzkum, tak pořádně!. Cílem kampaně je přiblížit (nejen) zadavatelům výzkumných projektů, jak vypadá kvalitní výzkum.

Sdružení SIMAR dlouhodobě formuluje pravidla kvalitního výzkumu ve svých standardech a je tak v oboru garantem kvality výzkumných šetření. Standardy jsou nyní k dispozici v aktualizovaném znění a jejich komunikace bude v nové kampani stěžejní.

Garance standardů SIMAR přispívá k důvěryhodnosti profesionálního výzkumného oboru, jedná se o důležitou podmínku věrohodnosti informací, insightů a dat, které zadavatelé využívají jako podklad k důležitému strategickému rozhodování. Nově aktualizované standardy schválila valná hromady členských agentur s platností od 1. ledna 2021, standardy se řídí všechny členské agentury.  

Co je standard SIMAR?

Standardy obsahují pravidla správného výběru respondentů, určují způsoby kontroly kvality sběru dat a formulují další požadavky na správné provedení výzkumného projektu. Standardy jsou nově doplněny i o otázky, které si zadavatelé vyjasňují s agenturou v přípravné fázi projektu, která je společnou zodpovědností agentury a zadavatele.

Chcete vědět víc?

V rámci kampaně vzniklo Prohlášení o standardech SIMAR Když výzkum, tak pořádně!, které naleznete v příloze. Standardy jsou jak ve zkráceném, tak v plném znění publikovány na stránkách www.simar.cz/standardy.

Křest Knihy standardů SIMAR

K dispozici je také Kniha standardů SIMAR, která obsahuje všech deset standardů a  další doporučení SIMAR. Knihu pokřtíme online tento čtvrtek, 4. února ve 12:00, poté bude k dispozici na stránkách SIMAR ke stažení. Na veřejný křest se můžete připojit na platformě ZOOM, odkaz je zde:  https://zoom.us/j/95366778667.

V rámci kampaně budeme šířit povědomí o standardech a zásadách kvality výzkumu prostřednictvím sociálních médií. Spolu s odborníky na jednotlivé oblasti výzkumu také připravujeme online vzdělávací moduly, které se zaměří na vysvětlení kvalitního způsobu realizace nejběžnějších metodik. O termínu jejich spuštění i jejich konkrétní náplni Vás budeme včas informovat.

Kontakt pro média:
Hana Huntová
výkonná ředitelka SIMAR

602 353 874