AAAAMonthly Archives: Březen 2021

National Pandemic Alarm: Index důvěry ve vládu dále klesá

National Pandemic Alarm: Očkování je pomalé, vakcíny neschválené EU ale nechceme

National Pandemic Alarm, který již od 16. března 2020 v pěti evropských zemích monitoruje aktuální postoje a nálady společnosti s ohledem na probíhající pandemii koronaviru, momentálně obsahuje výsledky ze sběru dat 19.–22. března 2021.

Český národní panel je součástí European National Panels a v rámci Česka na něm probíhá projekt, který mapuje postoje obyvatel střední Evropy k pandemii COVID-19.

Projekt zachycuje měnící se vývoj společenských postojů a nálad – důvěru v představitele státu (index důvěry ve státní aparát), míru strachu (index paniky), reálný dopad situace na obyvatele (index dopadů), vlastní zkušenost s výskytem nemoci či nemocných v blízkém okolí (míra zkušenosti) a ochotu nechat se očkovat proti COVID-19 (index ochoty k očkování). Podrobné výsledky jsou dostupné na webové stránce projektu www.nationalpandemicalarm.eu.

Index důvěry ve státní aparát se v Česku nyní pohybuje na hodnotě 40 bodů, což je druhá nejnižší hodnota od začátku sledování. Odpovídá stavu postojů v září 2020, kdy nás zasáhla druhá vlna pandemie COVID-19; na podobné hodnotě byl také stav důvěry ve vládu v únoru 2021. Vládě v Česku důvěřují ve větší míře respondenti nad 55 let.

Obdobný stav, který je v Česku, je nyní i v Polsku (40 bodů), hodnota se však od poslední vlny výzkumu snížila o 3 body. Naopak nižší důvěra ve vládní aparát než v Česku byla v této vlně naměřena na Slovensku (35 bodů) a v Bulharsku (36 bodů). Vyšší hodnoty jsme zaznamenali v Maďarsku (44 bodů), kde index od minulé vlny vzrostl o 1 bod.

Index paniky se od počátku roku 2021 v Česku zvyšuje, nyní dosahuje hodnoty 64 bodů, což odráží stav z dubna loňského roku. Podobná situace je také v Polsku (65 bodů), na Slovensku a v Maďarsku (obě země 66 bodů). Naopak lepší situace je nyní v Bulharsku, kde hodnota indexu paniky dosahuje 59 bodů.

Index dopadů, který ilustruje, jak situace pandemie onemocnění COVID- 19 ovlivňuje každodenní životy lidí, se od počátku roku 2021 postupně zvyšuje, což vzhledem k současné situaci v ČR není překvapivé. Také hodnoty v ostatních zemích narostly zhruba o jeden bod a s výjimkou Bulharska odpovídají nynější čísla stavu přesně před rokem, tedy na konci března 2020.

Srovnatelně s Čechy (63 bodů) jsou na tom i lidé v Bulharsku (63 bodů) a Polsku (61 bodů). O něco hůř pak dopady pandemie vnímají Slováci (68 bodů) a Maďaři (66 bodů). Již od počátku roku je hodnota tohoto indexu na Slovensku z měřených zemí nejvyšší.

Index ochoty k očkování se v průběhu měsíce března zvýšil ve všech měřených zemích. V Česku nyní dosahuje nejvyšší hodnoty od začátku sledování – 58 bodů. Od poslední vlny výzkumu, která proběhla v únoru, stoupla hodnota indexu v ČR skokově o 8 bodů.

I ve všech ostatních zemích sledujeme nárůst: razantně se projevil v Maďarsku (nyní 57 bodů) – hodnoty se tam od poslední vlny zvýšily o 9 bodů. V Bulharsku se hodnota indexu zvýšila o 4 body (nyní 39 bodů) a na Slovensku o 2 body (nyní 54 bodů). V Polsku hodnota zůstává na stejné úrovni jako v druhé polovině února (50 bodů).

Pořadí zemí v ochotě k očkování proti onemocnění COVID-19 se tak mění: nejvyšší ochota je nyní v Česku (58 bodů) a Maďarsku (57 bodů), poté na Slovensku (54 bodů), v Polsku (50 bodů) a nejméně pak v Bulharsku (39 bodů).

Tempo očkování proti COVID-19 je pomalé

Podle výzkumu National Pandemic Alarm hodnotí převážná většina lidí aktuální tempo očkování proti COVID-19 jako pomalé (74 %), k čemuž se ve větší míře přiklání obyvatelé velkých měst. Pouze 11 % dotazovaných zastává názor, že rychlost očkování je adekvátní; zhruba stejný počet lidí na tuto situaci naopak nemá názor nebo danou situaci nedokáže posoudit (13 %).

S používáním vakcín neschválených EU lidé nesouhlasí

Vzhledem k tomu, že Češi hodnotí systém očkování proti COVID-19 v ČR jako pomalý, je zajímavé navázat otázkou, zda by souhlasili s použitím dalších vakcín, které se objevily na mezinárodním trhu, ale Evropská léková agentura (EMA) je (zatím) neschválila či nedoporučila.

Z respondentů Českého národního panelu tuto možnost více než polovina odmítla (56 %); nechtěli by tedy přistoupit k očkování jinými vakcínami než těmi schválenými EMA. Ve větší míře to odmítají ženy, lidé z Prahy a Středočeského kraje, vysokoškoláci a také lidé do 34 let. Zhruba čtvrtina dotazovaných by naopak používání takových vakcín schvalovala (26 %), s čímž se ztotožňují spíše muži, lidé nad 45 let a také lidé s nižším vzděláním.

Stranou pak stojí 18 % nerozhodných, kteří na tuto situaci nemají názor nebo ji neumí posoudit.

„Ukazuje se, že Češi nehodnotí tempo očkování v Česku nijak kladně, ale nechtějí jej urychlit za cenu očkování neschválenými vakcínami. Evropská léková agentura tak pro respondenty zůstává důležitou autoritou. Kladný postoj k očkování jinými vakcínami – diskutovanými příklady jsou u nás například Sputnik V nebo CoronaVac – zaujímají spíše starší lidé a je silnější také mezi jedinci s nižším vzděláním,“ uvádí k otázce Lucie Vlčková, Senior Research Manager Nielsen Admosphere.

Polovina lidí by aktuálně pozastavila očkování vakcínou AstraZeneca

V nedávné době se objevily široce medializované případy zdravotních komplikací u lidí, kteří absolvovali očkování vakcínou AstraZeneca. Na jejich vyhodnocování se stále pracuje, Evropská léková agentura (EMA) však již minulý čtvrtek 18. března potvrdila bezpečnost dané vakcíny, k čemuž se přiklání i řada odborníků.

Ve výzkumu, k němuž proběhl sběr dat krátce po zmíněném prohlášení EMA (19.-22. března), jsme se respondentů zeptali na to, co si myslí o možnosti pozastavení očkování vakcínou AstraZeneca v ČR, dokud se zcela nevyjasní okolnosti jejích případných vedlejších účinků. Třetina lidí si nemyslí, že by bylo toto pozastavení správným krokem (32 %), k čemuž se hlásí spíše muži a lidé s vysokoškolským vzděláním. Příklon k tomuto tvrzení také roste spolu se zvyšujícím se věkem respondentů. Polovina respondentů Českého národního panelu se však o víkendu přiklonila k názoru, že by bylo správné očkování touto vakcínou v ČR pozastavit (50 %), s tímto názorem se naopak ztotožňovaly ve větší míře ženy.  Zhruba pětina na eventualitu zastavení očkování vakcínou od AstraZeneca nemá názor nebo situaci nedokáže posoudit (18 %). K tomu se přiklonili převážně nejmladší dotazovaní ve věku 15–24 let.

Názorová roztříštěnost v otázce ministra zdravotnictví Blatného

Index důvěry ve státní aparát ukazuje, že důvěra ve vládu a její činitele je v Česku na nízké úrovni. Mezi Čechy se také objevuje názorová nejednoznačnost ohledně postu ministra zdravotnictví – tedy nepanuje zde shoda na tom, jestli by měl současný ministr Jan Blatný ve funkci zůstat, nebo být odvolán.

Dvě pětiny dotazovaných by aktuálně ponechaly Jana Blatného ve funkci (41 %). Tento názor je z věkových skupin nejsilnější mezi lidmi nad 55 let a také ve větší míře mezi vysokoškoláky.

Další třetina respondentů je ve svém postoji zdrženlivá a neví, zda by měl být současný ministr Jan Blatný odvolán nebo ne (32 %). Vyhraněný názor nemají ve větší míře ženy a mladí lidé ve věku 15–24 let. Obdobné procento lidí by naopak souhlasilo s odvoláním Jana Blatného (28 %). K tomuto názoru se přiklonili spíše lidé se základním vzděláním.

Restrikce a tvrdší lockdown dodržujeme, často už nemáme kam ustoupit

Vyhlášení nového nouzového stavu, a ještě tvrdšího lockdownu se v ČR uskutečnilo 1. března 2021. Při této příležitosti byla nařízena další opatření, a to hlavně zákaz volného pohybu osob mezi okresy nebo povinné testování ve firmách.

Při dotazu na dodržování aktuálních opatření uvedla více než polovina respondentů Českého národního panelu, že se jejich přístup nezměnil, protože opatření v tomto rozsahu dodržovali už předtím (60 %). Tento přístup zaujímají ve větší míře lidé nad 35 let a středoškolsky vzdělaní.

Menší skupina se však novým pravidlům přizpůsobila a dodržuje opatření přísněji než před 1. březnem (23 %). Jsou to mladší dotazovaní ve věku 15–24 let, zároveň také starší lidé nad 55 let.

Pouze malé procento lidí pak uvádí, že přístup nezměnili, protože pravidla nedodržovali nijak striktně ani předtím (10 %), nebo dokonce v dodržování polevili (7 %). Polevování je nejčastější mezi respondenty věkové skupiny 15–24 let.

Výzkumný projekt National Pandemic Alarm (www.nationalpandemicalarm.eu) zaštiťuje společnost European National Panels, dceřiná společnost agentur Nielsen Admosphere, NMS Market Research a STEM/MARK, která sdružuje národní panely v zemích Visegrádské čtyřky a v Bulharsku a disponuje v těchto zemích více než 100 tisíci respondenty.

Kontakt pro média:

Denisa Žídková

Community & PR, European National Panels

Štěpánská 611/14
110 00 Praha 1, Česká republika
e-mail:
www: www.nationalpandemicalarm.eu

Vyjádření k výzkumu STEM/MARK na téma půjčování peněz, zadlužení a odpouštění dluhů.

Mrzí nás, že se kolem tohoto výzkumu rozvířila na sociálních sítích tak vyhrocená debata. Nepředpokládali jsme, že se výzkum, který jsme realizovali na zadání České asociace věřitelů, nakonec stane nástrojem, který budou proti sobě v mediálním prostoru používat jak zastánci, tak i odpůrci navrhované novely insolvenčního zákona.

K výzkumu a formulaci otázek jsme se snažili přistoupit co nejzodpovědněji. Cílem výzkumu nebylo hodnotit navrhovanou legislativu jako celek, ani ze všech jejích hledisek. Byl, v souladu se zadáním, zaměřen zejména na ty aspekty a možné dopady novely, které jsou problematické z hlediska věřitelů.

Chápeme, že vzhledem k následným interpretacím je možné vnímat některé otázky jako jednostranné, nepopisující celou komplexní šíři dotyčné problematiky, ale to ani nebylo záměrem tohoto výzkumu. I proto, abychom předešli jakýmkoliv možným dezinterpretacím, byly veškeré informace o výzkumu, včetně doslovného znění položených otázek, ihned po jeho dokončení transparentně zveřejněny.

Jsme, samozřejmě, otevřeni jakékoliv kritice, ať již se jedná o formulace a srozumitelnost otázek, či o jejich následnou interpretaci, nicméně současný agresivní styl komunikace, k němuž mnohé reakce na sociálních sítích sklouzávají, nám připadá nešťastný.

Zvláště pak, když obdobné výhrady či připomínky je možné vznést i k výzkumům, které realizuje společnost Behavio jednoho z našich největších kritiků.

Stačí se podívat na tento týden zveřejněné (v této souvislosti nechápeme výtku pana Boudala, že STEM/MARK měl dát od výzkumu ruce pryč před dnešním jednáním poslanců, když Behavio zveřejnilo svůj výzkum v den, kdy sněmovna měla téma projednávat) výsledky výzkumu na stejné téma, jako byl ten, který jsme realizovali pro Českou asociaci věřitelů, a posoudit položené otázky a nabídnuté odpovědi stejnou optikou.

Vybíráme jen namátkou (předpokládáme, že ti, kteří do podrobna rozebrali dotazník STEM/MARK, se budou stejně zabývat i dotazníkem Behavia) a ptáme se:

Považuje Behavio takto formulovaný výrok (který je ale v dotazníku označen za „informaci“) a následné možnosti odpovědí za vyvážené? K čemu přesně se vlastně respondent svou odpovědí vyjadřuje?  

Zdroj: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/velky-pruzkum-polovina-cechu-povazuje-system-exekuci-za-neferovy-147408#utm_source=twitter&utm_medium=sharebt&utm_campaign=top

Podobně jednostranným způsobem jsou pak v dotazníku formulovány i další „informace“, které jsou respondentům předkládány k posouzení.

V další otázce jsou v rámci jedné možnosti odpovědi mezi „další částky“ smíchány položky „penále, úroky…“. Znamená to tedy, že více, než 60 % respondentů souhlasí s tím, že by dlužník neměl platit úroky z půjček? A jakou vazbu má vlastně položená otázka na nabídnuté možnosti odpovědí?

Zdroj: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/velky-pruzkum-polovina-cechu-povazuje-system-exekuci-za-neferovy-147408#utm_source=twitter&utm_medium=sharebt&utm_campaign=top


A na závěr ještě jeden příklad otázky, která byla také součástí tohoto výzkumu a Behavio ji zveřejnilo na svém Facebooku. Pokud se nejedná o otevřenou otázku, což ze zdroje není patrné, pak posouzení toho, nakolik jsou předložené možnosti odpovědí „vyvážené“ a „nenávodné“, ponecháváme na ostatních.

Zdroj: https://drive.google.com/file/d/1WFyf1VlRAQmtXBDkMZyUvQQbHgraDsBD/view

Výše uvedené bychom snadno mohli kritizovat a shazovat na sociálních sítích. Nicméně jsme si vědomi, že ve svém důsledku takovéto reakce na výsledky jakéhokoliv výzkumu neprospívají nikomu ze zúčastněných, ani našemu oboru jako celku.

Jako vstřícný krok jsme proto společnosti Behavio nabídli řešení této vyhrocené situace, a obrátili jsme se na ni s nabídkou na realizaci společného výzkumu zaměřeného na témata, kterými se zabývá novela Insolvenčního zákona, jehož výsledky bychom společně zveřejnili předtím, než dojde k hlasování o jeho novele. Z našeho pohledu by to bylo ku prospěchu jak našeho oboru, tak i samotného tématu insolvencí. Naše nabídka však byla odmítnuta.

Foto: Michael Wuensch, Pixabay

Mladá generace je přesvědčena o budoucnosti kryptoměn

Hodnota bitcoinu v poslední době opět láme rekordy. Dalšího růstu bitcoin dosáhl poté, kdy automobilka Tesla nakoupila tuto kryptoměnu v hodnotě 1,5 miliardy dolarů. Na aktuální názory Čechů ohledně kryptoměn a jejich zkušenost s nimi se ptala agentura STEM/MARK, která výzkum na podobné téma uskutečnila již v roce 2018. Nejznámější kryptoměnou je jednoznačně bitcoin, praktická zkušenost s investováním do kryptoměn je ale mezi Čechy stále poměrně malá.

8 % Čechů již do kryptoměn investovalo

Polovina respondentů ví o kryptoměnách jen z doslechu, desetina pak tento pojem nezná vůbec. Naopak investici do kryptoměny zvažuje 17 % respondentů. Dalších 13 % respondentů o investici do kryptoměny přemýšlelo, ale rozmyslelo se.

„Investici do kryptoměny realizovali téměř výhradně muži. O investici do kryptoměn, přemýšlí čtvrtina mužů, v nejmladší věkové skupině respondentů do 30 let je to dokonce téměř 30 %. Budoucí bitcoinová investice může být atraktivní i díky růstu v posledním období. Ten, kdo nakoupil před rokem či dříve, může mít teď v bitcoinu spoustu peněz“, říká autor výzkumu Jan Burianec ze STEM/MARK. Při porovnání se situací před třemi lety se významně zmenšil podíl respondentů, kteří pojem kryptoměna neznají, a to o 15 procentních bodů. Naopak podíl respondentů, kteří již do kryptoměny investovali nebo o tom přemýšlí, se oproti roku 2018 zdvojnásobil. Jako důvody, proč si investici do kryptoměny rozmysleli, respondenti uváděli riziko, nedůvěru a nestabilitu.

Graf 1: Zkušenosti s kryptoměnami

Téměř každý zná bitcoin. Další kryptoměny, jako jsou Ethereum nebo Litecoin, zná přibližně čtvrtina respondentů.

Vyšší znalost konkrétních kryptoměn je opět mezi muži a mladšími lidmi. Ve věkové skupině do 30 let se znalost názvů krytpoměn Ethereum a Litecoin blíží téměř 40 %. Znalost názvu bitcoin za tři roky stoupla téměř o 20 procentních bodů. Nárůst znalosti o 6 procentních bodů v tomto období zaznamenala kryptoměna Ethereum.

Graf 2: Znalost konkrétních kryptoměn

„Bitcoin je známý pojem a lidé mohou mít představu, že to je něco vyrobeného na počítači – pravděpodobně pro platbu na internetu. Nicméně část lidí netuší, že pod pojmem kryptoměna se může skrývat právě bitcoin. S trochou nadsázky můžeme říci, že bitcoin má mezi kryptoměnami podobné postavení jako Coca-Cola mezi limonádami. Případně, když se řekne tatranka, tak tím spousta lidí myslí nejen Tatranku, ale také Horalku a všechny ty další podobné typy sušenek,“ vysvětluje Jan Burianec ze STEM/MARK.

Kryptoměny jsou v prvé řadě vnímány jako měna s velkým potenciálem využití do budoucna, ovšem s vysokou mírou nestability a nedůvěry. Ve srovnání se situací před třemi lety je patrný nárůst jak tendence brát kryptoměny „vážně“, tak i celkového povědomí o nich.

O budoucnosti kryptoměn a jejich rozšíření je přesvědčena především mladší generace. Ve věkové skupině do 30 let tři čtvrtiny respondentů souhlasí s výroky, že kryptoměny mají na trhu budoucnost a že budou hojně využívané. Naopak nedůvěřuje jim jen pětina mladých.

Graf 3: Na základě toho, co jste slyšel/a o kryptoměnách, ohodnoťte následující výroky, jak s nimi souhlasíte či nesouhlasíte:

Přes polovinu lidí neví, zda by kryptoměnou mohli někde zaplatit při běžném nákupu, necelá desetina se domnívá, že kryptoměnou zaplatit nelze.

Povědomí o možnosti platit kryptoměnou mají nejvíce obyvatelé Prahy, muži a lidé s vysokoškolským vzděláním. U všech těchto sociodemografických skupin má toto povědomí přibližně polovina respondentů. Možnost zaplatit kryptoměnou v obchodě Alza zmínilo 13 % respondentů, 8 % uvedlo obecně e-shop nebo na internetu a 3 % restauraci nebo kavárnu. Jako platící kryptoměnu respondenti uváděli téměř výhradně nejznámější bitcoin.

Graf 4: Víte, zda se dá některou z kryptoměn platit při běžném nákupu zboží?

„I z objektivních dat se zdá, že počet míst, kde zaplatíte bitcoinem, je stále nízký. Hlavní důvod vězí v nás – tedy částečná nedůvěra, ale také to, že bitcoin pravděpodobně vnímáme především jako tržní komoditu. Je tedy otázkou do budoucnosti, zda kryptoměny budou někdy fungovat jako běžné peníze pro dostatečně velkou skupinu obyvatel a zda tomu nemůže napomoci aktuální pandemická krize,“ uzavírá Jan Burianec.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím internetového dotazování (online na Českém národním panelu) se zúčastnilo 487 respondentů ve věku od 15 do 60 let reprezentativní pro internetovou populaci.

Sběr dat proběhl na začátku března 2021.

Tisková zpráva STEM/MARK, kontakt: Jan Burianec, , 776 179 823