AAAAMonthly Archives: Duben 2021

Čtvrtina lidí věří, že Andrej Babiš bude kandidovat na prezidenta

Foto: Pixabay

Charakterová představa o budoucím prezidentovi (prezidentce) je stálá a dlouhodobě se příliš nemění. Prezidentský ideál však v některých ohledech tvoří neslučitelné vlastnosti.

Preference jsou nadále proměnlivé.

Hodnocení prezidenta Miloše Zemana se dále zhoršuje. To vše a mnohem více přináší exkluzivní průzkum agentury STEM/MARK.

Jarní průzkum agentury STEM/MARK navazuje na třetí vlnu (https://www.stemmark.cz/epidemicka-krize-promenila-pohled-na-prezidentsky-urad/) dlouhodobého projektu, který poběží pravidelně až do třetí přímé volby prezidenta v roce 2023. Prezentovaná data popisují náladu ve společnosti v období velikonočního týdne, kdy stále pokračovala přísná protiepidemická opatření. Důležité je zmínit, že tato data nezachycují nálady po kauze Vrbětice.

Během dlouhodobé epidemické situace se ukazovalo, že lidé se částečně chovají jinak, mění některé zvyky a preference. V mnoha případech je k tomu nutí dané okolnosti. Nejistota ve společnosti se dotkla i náhledu na prezidentský úřad a jeho uspořádání.  

Stále klesá důležitost prezidentského úřadu

Od posledních čísel z loňského podzimu nadále roste vnímaná nedůležitost prezidentské funkce (z 30 na 35 %). Nedůležitost zmiňují častěji ženy, lidé mezi 30 až 45 lety, a ti, kteří za historicky nejlepšího prezidenta považují Václava Havla. Nižší důležitost prezidentského úřadu vnímají také ti, kteří nedůvěřují vládě. I z jiných výzkumů víme, že rapidní pokles důvěry ve vládu pramení především z (ne)zvládání epidemické situace, což není problém pouze tuzemské krajiny. V populaci je ale i nadále nadpoloviční většina, která vnímá prezidentský úřad jako důležitý, a liší se pouze v tom, zda pravomoci prezidenta posílit (22 %) nebo zachovat aktuální nastavení (43 %).

„Odlišnosti v nazírání na prezidentský úřad lze analyzovat dle politických preferencí. Zatímco voliči hnutí ANO a SPD si přejí posílení pravomocí prezidenta, tak voliči Pirátů se STAN a koalice SPOLU by zachovali současné nastavení, i když úřad prezidenta vnímají jako důležitý,“ doplňuje výsledky Jan Burianec ze STEM/MARK.

Graf 1: Nahlížení na prezidentský úřad v čase

Hodnocení prezidenta Miloše Zemana stále klesá a to ve všech aspektech

Výzkum STEM/MARK sleduje též počínání současného prezidenta – nejenom obecné hodnocení, ale také konkrétní oblasti. U všech pěti si Miloš Zeman oproti podzimu 2020 pohoršil. Ve své doby velmi „silné disciplíně“ – zájmu o problémy občanů – dokonce výrazněji. Celkově se v aktuálním hodnocení posouvá spíše ke známce 4 (školní stupnice).

Graf 2: Hodnocení současného prezidenta

Prezident musí mít morální autoritu, zároveň jsou některé požadavky protichůdné

Profil budoucího prezidenta zůstává nadále rozmanitý – voliči oproti podzimu upřednostňují více energetickou vitální osobu, které je schopna převzít odpovědnost v období krize. Nižší váhu má aktuálně politická a životní zkušenost, tudíž budoucí kandidát nemusí být vyloženě politický matador. V popředí je stále a neochvějně morální autorita doplněná reprezentativním vystupováním.  

„Pro mladé lidi do 30 let je více důležité, aby byl prezident (či prezidentka) srozumitelný a uměl věci vysvětlovat. Byl by jim rovněž blíž, kdyby měl smysl pro humor a působil šarmantním dojmem. Střední generace ocení častěji energičnost a respekt. A to nejen u nás, ale především v zahraničí. Lidé starší 60 let chtějí mnohem častěji morální autoritu, sílu osobnosti a nezávislost na politicích a lobbistech,“ říká Burianec.

Graf 3: Charakteristika budoucího prezidenta

Bude Andrej Babiš kandidovat?

Výsledek podzimních voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR může hypoteticky ovlivnit také případnou kandidaturu Andreje Babiše na prezidenta. Názor lidí, zda bude kandidovat na prezidenta, znázorňuje následující tabulka. Nejčastěji uváděná hodnota a zároveň i medián je 50 %. Tato hodnota je podobná také u voličů hnutí ANO.

Tabulka 1: Jaká je podle lidí šance, že bude premiér Andrej Babiš kandidovat na prezidenta

Aktuálně vede Eben, druhá Němcová, třetí Pavel, Babiš vypadl z „TOP 10“

Na spontánní otázku, kdo by měl být příštím prezidentem, nepadají příliš překvapivá jména, nýbrž to zrcadlí mediální viditelnost a dosavadní úvahy osobností o jejich kandidatuře. Dlouhodobě je méně zmiňován současný premiér Andrej Babiš, který byl ještě v září 2019 jednoznačně na špici. Během letošního jara byl nejčastěji jmenován Petr Pavel, Pavel Fischer, ale také Miroslav Kalousek.

Graf 4: Kdo by mohl být dalším prezidentem?

STEM/MARK předkládá respondentům obsáhlý seznam jmen, které se v souvislosti s kandidaturou na prezidenta průběžně objevují nebo zastávají významnou (politickou/ústavní/společenskou) funkci. Lidé mají možnost uvést, koho by volili, kdo by eventuálně přicházel v úvahu (kategorie volil + možná volil spojené dohromady) a koho vylučují. Kdo se dostal na přední příčky volitelnosti, znázorňuje graf č. 4. Před blížícími se parlamentními volbami může být zajímavý pohled na leadery parlamentních stran, kde se může zrcadlit například jejich kouzlo osobnosti. Pořadí míry volitelnosti leaderů parlamentních stran z hlediska potenciální prezidentské kandidatury znázorňuje následující graf.

Graf 5: Prezidentský potenciál předsedů parlamentních stran

„Je třeba přistupovat k dosavadním preferencím s rezervou, protože pro mnoho lidí nejsou prezidentské volby zatím podstatným a aktuálním tématem. Hlavním cílem je sledovat dlouhodobý trend a vývoj v čase. Pro kandidáty je důležitá především celostátní znalost a alespoň částečná přijatelnost. V předchozích etapách vzbudilo ohlas například nečekané jméno Marka Ebena, který se nyní dostal dokonce na první příčku. Může to být částečně důsledkem naštvanosti z politiky. Sám pan Eben kandidaturu prý vylučuje, ale jak vidíme, byl by z hlediska možného volebního výsledku velmi relevantním kandidátem. Víceméně splňuje kýžený atribut konsensuálního kandidáta, který by byl částečně přijatelný pro oba znesvářené tábory vytvořené již v roce 2013,“ interpretuje výsledky Jan Burianec ze STEM/MARK.

Graf 6: Úvahy lidí, kteří v poslední prezidentské volbě volili Miloše Zemana

STEM/MARK zajímal také názor voličů Miloše Zemana z prvního kola přímé prezidentské volby v roce 2018. Zdá se, že tato skupina sehraje v příští prezidentské volbě významnou roli, protože je poměrně početná a Miloš Zeman, který již kandidovat nemůže, pro ně byl často jedinou možnou volbou. Důležité je ale zmínit, že i v této skupině došlo k částečné inverzi. Důkazem toho je například to, že jen 45 % jeho voličů, ho aktuálně považuje za nejlepšího polistopadového prezidenta. Tuto první příčku v celé populaci neochvějně drží Václav Havel.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím kombinace telefonického a online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 802 osob ve věku 18 a více let. Výzkum je reprezentativní dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu. Šetření bylo z hlediska větší relevance výsledků váženo na minulou volbu prezidenta. Pokud některý z grafů nedává v součtu 100 %, je to zapříčiněno automatickým zaokrouhlováním. Čtvrtá vlna dotazování probíhala na přelomu měsíců březen/duben 2021. Další vlna šetření proběhne pravděpodobně kolem podzimních voleb do Poslanecké sněmovny 2021.    

National Pandemic Alarm: Index důvěry ve vládu dále klesá

National Pandemic Alarm: Lidé nesouhlasí s odvoláním Jana Blatného z funkce ministra zdravotnictví

Petr Arenberger je zatím přijímán spíše vlažně

National Pandemic Alarm, který již od 16. března 2020 v pěti evropských zemích monitoruje aktuální postoje a nálady společnosti s ohledem na probíhající pandemii koronaviru, momentálně obsahuje výsledky ze sběru dat 16.–19. března 2021.

Český národní panel je součástí European National Panels a v rámci Česka na něm probíhá projekt, který mapuje postoje obyvatel střední Evropy k pandemii COVID-19.

Projekt zachycuje měnící se vývoj společenských postojů a nálad – důvěru v představitele státu (index důvěry ve státní aparát), míru strachu (index paniky), reálný dopad situace na obyvatele (index dopadů), vlastní zkušenost s výskytem nemoci či nemocných v blízkém okolí (míra zkušenosti) a ochotu nechat se očkovat proti COVID-19 (index ochoty k očkování). Podrobné výsledky jsou dostupné na webové stránce projektu www.nationalpandemicalarm.eu.

Index důvěry ve státní aparát, který zjišťuje, jak vysokou důvěru v představitele státu a státní instituce mají lidé v aktuální situaci pandemie COVID-19, se v Česku nyní stále pohybuje na hodnotě 40 bodů. To je druhá nejnižší hodnota od začátku sledování. Na této hodnotě se index kolísavě drží již od počátku roku 2021, kdy pouze v únoru klesl na hodnotu 36, v březnovém měření se ale opět vrátil na číslo 40. Vládě důvěřují ve větší míře respondenti nad 55 let.

Z naměřených hodnot napříč zeměmi je index důvěry ve vládu v Česku nejnižší (40 bodů), jen o bod vyšší je na Slovensku (41 bodů), kde však došlo od minulé vlny projektu k velkému nárůstu, a to o 6 bodů. Hodnota tohoto indexu se od poslední vlny výzkumu zvýšila i v Bulharsku, celkem o 7 bodů a nyní je na hodnotě 43 bodů. Podobných hodnot index nabývá i v Maďarsku (43 bodů) a Polsku (44 bodů).

Index paniky se od poslední březnové vlny výzkumu výrazně snížil, a to o 5 bodů – aktuálně je na hodnotě 59 bodů. Nyní se v otázce strachu a paniky cítíme stejně jako v první půli prosince 2020. Tomuto stavu, kdy hodnota indexu ukazuje, že naše společnost tolik nepanikaří, pravděpodobně přispěl pohled na nižší čísla počtu nakažených za poslední týdny, zároveň také konec nouzového stavu a příchod veselejšího ročního období – jara.

Srovnatelně s Čechy jsou na tom z měřených zemí také Bulhaři (59 bodů), právě tam je koronavirová situace přívětivější a index paniky se tam již od začátku roku 2021 pohybuje na příznivých hodnotách. O něco horší je pak situace na Slovensku a v Maďarsku (obě 65 bodů) a v Polsku (66 bodů).

Index ochoty k očkování se zvýšil ve všech měřených zemích. V Česku nyní dosahuje nejvyšší hodnoty od začátku sledování – 59 bodů,od poslední vlny výzkumu v březnu se hodnota indexu zvýšila o 1 bod. Ochota nechat se očkovat proti onemocnění COVID-19 je spíše u mužů než u žen, u dotazovaných z vyšší věkové kategorie 55 a více let, a také mezi vysokoškoláky.

K nárůstu dochází i ve všech ostatních monitorovaných zemích – o 5 bodů narostly hodnoty indexu v Maďarsku (nyní 62 bodů) a v Polsku (nyní 55 bodů), o 3 body se zvýšila hodnota indexu na Slovensku (nyní 57 bodů). O 1 bod pak narostla hodnota v Bulharsku (nyní 40 bodů). Se zvýšením hodnot tohoto indexu se změnilo i pořadí zemí v ochotě k očkování proti onemocnění COVID-19: nejvyšší ochota je nyní v Maďarsku, poté v Česku, následuje Slovensko, Polsko a poslední je Bulharsko.

Více informací najdete na webové stránce projektu www.nationalpandemicalarm.eu

Dvě pětiny lidí nesouhlasí s odvoláním Jana Blatného

Dvě pětiny dotazovaných vyslovily nesouhlas s odvoláním Jana Blatného z funkce ministra zdravotnictví (40 %). S odvoláním nesouhlasí spíše lidé z velkých měst, vysokoškoláci a lidé do 34 let. Čtvrtina neví, jak by danou situaci zhodnotila (25 %), přičemž pro tento názor se vyslovili spíše nezaměstnaní a lidé v domácnosti či na mateřské dovolené. Méně než pětina se pak k tomuto kroku staví neutrálně. Přibližně stejný počet lidí s odvoláním bývalého ministra zdravotnictví souhlasí.

Při zpětném ohlédnutí za prací Jana Blatného ve funkci ministra zdravotnictví hodnotí pětina Čechů jeho působení negativně (20 %), třetina pak neutrálně (31 %). Jana Blatného hodnotí kladně více než třetina Čechů (36 %), typicky vysokoškolsky vzdělaní lidé, důchodci a studenti.

Arenberger není dobrou volbou pro post ministra zdravotnictví, míní dvě pětiny Čechů


Dvě pětiny Čechů si myslí, že Petr Arenberger není dobrou volbou pro post ministra zdravotnictví (38 %), s tímto názorem se ztotožňují mírně více nezaměstnaní lidé a respondenti ve věku 25–34 let. Pro čtvrtinu Čechů je ale zatím ještě brzy na to, aby dělali nějaké závěry (25 %), s čímž se ztotožňují mírně více ženy než muži. Pouze 7 % tvrdí, že Petr Arenberger je dobrou volbou pro tuto ministerskou pozici.

„Startovací pozice nového ministra zdravotnictví Petra Arenbergera není nejlepší, teprve týden po jmenování je přijímán spíše vlažně, výzvou do budoucna tak určitě bude nejen zvládání pandemické situace, ale i přesvědčení veřejnosti, že je do funkce dobrou volbou, za kterou ho zatím považuje pouze naprostá menšina Čechů,“ dodává Vít Pavliš z agentury NMS Market Research.

S rozvolňováním souhlasí dvě třetiny lidí

S 11. dubnem skončil nouzový stav, který po několikerém prodloužení trval 189 dní. S tímto mimořádným stavem platil také zákaz nočního vycházení po deváté hodině, zákaz konzumace alkoholu na veřejnosti a omezení pohybu osob přes hranice jednotlivých okresů v ČR. Od 12. dubna došlo k rozvolnění různých oblastí a nyní jsou povoleny například farmářské trhy, návštěvy zoologických a botanických zahrad, otevřeny jsou i obchody s dětským oblečením a papírnictví. Zároveň se děti opět pomalu vracejí do školních lavic.

Ve výzkumu National Pandemic Alarm jsme se lidí zeptali na to, jak se na rozvolnění protiepidemických opatření, která platí od 12. dubna, dívají. Převážná většina souhlasí s aktuálním uvolněním protiepidemických opatření (71 %), což tvrdí spíše lidé ve věku 25–34 let a vysokoškolsky vzdělaní; pouze pětina dotazovaných naopak s rozvolněním nesouhlasí.


V postojích, které lidé zaujímají k rozvolnění protiepidemických opatření, se Češi rozdělili na dvě stejně velké názorové skupiny, kdy jedna stojí za názorem, že opatření byla uvolněna adekvátně – a tedy souhlasí s nynější podobou (39 %); druhá si stojí za tím, že by opatření měla být uvolněna ještě více (39 %), s tím se ztotožňují spíše lidé ve věku 25–34 let. Pouze 10 % lidí se kloní k názoru, že opatření by měla být naopak ještě více zpřísněna. Stejný počet lidí na situaci nemá názor.

Výzkumný projekt National Pandemic Alarm (www.nationalpandemicalarm.eu) zaštiťuje společnost European National Panels, dceřiná společnost agentur Nielsen Admosphere, NMS Market Research a STEM/MARK, která sdružuje národní panely v zemích Visegrádské čtyřky a v Bulharsku a disponuje v těchto zemích více než 100 tisíci respondenty.

Kontakt pro média:

Denisa Žídková

Community & PR, European National Panels

Štěpánská 611/14
110 00 Praha 1, Česká republika
e-mail:
www: www.nationalpandemicalarm.eu

National Pandemic Alarm: Index důvěry ve vládu dále klesá

Letošní velikonoční svátky budou jiné, než jsme zvyklí

Tisková zpráva – 31. 3. 2021

Velikonoce jsou oblíbenými svátky u tří čtvrtin Čechů

Český národní panel je součástí European National Panels, která sdružuje panely v 5 světových zemích (Česká republika, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Bulharsko). V rámci České republiky na něm probíhal výzkum na téma Velikonoce, data byla sesbírána v období od 17. do 22. března 2021. Výzkum probíhal v Česku, na Slovensku, v Polsku, Maďarsku a Bulharsku.

Velikonoční svátky připadají na období příchodu jara, teplejší slunné dny a jsou plné sousedských návštěv, setkávání, pohoštění a dobrot. Takové Velikonoce dobře známe, letos to ale bude jinak. Počítá s tím i zhruba polovina dotazovaných z Českého národního panelu, která tvrdí, že jejich pojetí velikonočních oslav se změní hodně (47 %). Třetina své oslavy změní jen částečně (32 %) a pětina nebude měnit skoro nic.

Velikonoce dnes slaví více než dvě třetiny Čechů (69 %), zhruba třetina lidí je neslaví – převážná část jich slavila Velikonoce v dětství, dnes už to ale nedělají.

Spousta z nás se o těchto svátcích věnuje tradičním aktivitám jako je barvení velikonočních vajíček (70 %), což dělají častěji mladí lidé ve věku 15–24 let a obecně lidé v Čechách; příprava tematické výzdoby a dekorací v domácnosti (64 %), kterou častěji dělají ženy, a pečení tradičního sladkého pečiva jako jsou mazance, beránek nebo třeba jidáše (64 %). Při této sváteční příležitosti se také rádi setkáváme se svými blízkými (61 %) nebo dáváme do pořádku domácnost tzv. jarním úklidem (57 %). Asi není divu, že je tato činnost výrazně častější u žen než u mužů.

Které z tradičních činností, které s Velikonoci spojujeme, si budeme moct letos dopřát? Všechny najednou určitě ne, zároveň bychom měli počítat s tím, že vzhledem k omezení volného pohybu osob a nemožnosti návštěv toho pravděpodobně hodně zbyde pro strávníky v rámci jedné domácnosti.

O Velikonocích máme nejraději setkávání, dobré jídlo a příchod jara

Co si z tradičních aktivit, které o Velikonocích děláme, užíváme nejvíc? Většina z nás si o těchto svátcích užívá především příležitost setkat se s blízkými (57 %), samozřejmě dobré jídlo (49 %) – což častěji říkají mladí lidé (15–24 let) a spíše muži než ženy – a vítání jara jako nového ročního období (45 %).

Někteří uvádí, že si o Velikonocích užijí hlavně naše tradice a zvyky (43 %), jiní dotazovaní mají nejraději volno
a prázdniny (39 %) – v tomto případě určitě nepřekvapí, že tuto možnost častěji zmiňovali mladší dotazovaní do 24 let. I když vzhledem k pandemii onemocnění COVID-19 a uzavření škol jsou prázdniny pro mladou generaci asi něčím, co nyní postrádá smysl.

Tradici koledování mají radši muži než ženy

Tradice „koledování“ je mezi Čechy vcelku oblíbená – 60 % ji má rádo. Častěji jsou to muži než ženy, kteří mají tuto tradici rádi, také spíše lidé na malých a středních městech a dotazovaní se základním vzděláním. Třetina uvádí, že tuto typickou velikonoční tradici ráda nemá (33 %) – výrazně častěji to platí pro ženy než muže.

Co se však týká tradičního chození s pomlázkou na koledu, jsou lidé ochotnější koledníkům otevřít (51 %)
a obdarovat je, než se na samotnou koledu vypravit (25 %). Mezi těmi, kteří chodí koledovat, jsou častěji lidé od 15 do 44 let.

Napříč zeměmi se ale samotné „koledování“ a jeho tradice různě mění. Zajímavé je, že zatímco u nás a na Slovensku se chodí s pletenou pomlázkou a v některých krajích se polévá vodou, v Polsku a Maďarsku tato tradice spočívá pouze v polévání vodou, a v Bulharsku neexistuje vůbec – tamějším zvykem je, že si lidé ťukají vajíčky
a komu se vejce nerozbije, ten bude mít po zbytek roku štěstí. Když se podíváme na oblíbenost těchto tradic, které souhrnně označujeme za koledu, je napříč zeměmi velmi oblíbená v Bulharsku (95 %), Polsku (67 %), Česku (60 %), výrazně méně pak na Slovensku (43 %) a v Maďarsku (42 %).

European National Panels je dceřiná společnost agentur Nielsen Admosphere, NMS Market Research
a STEM/MARK, která sdružuje národní panely v zemích Visegrádské čtyřky a v Bulharsku a disponuje v těchto zemích více než 100 tisíci respondenty.

Kontakt pro média:

Denisa Žídková

Community & PR, European National Panels

Štěpánská 611/14
110 00 Praha 1, Česká republika

+420 728 302 238
e-mail:
www: www.nationalpandemicalarm.eu

Doplňující informace:

European National Panels (www.nationalpanel.eu) je společný projekt tří výzkumných agentur sídlících v České republice – Nielsen Admosphere, NMS Market Research, and STEM/MARK. Představují jeden z největších výzkumných panelů v zemích Visegrádské čtyřky a v Bulharsku. Panely v jednotlivých zemích slouží pro kvalitní a rychlé on-line sběry dat o internetové populaci. Disponují početnou skupinou 55 000 respondentů v České republice (pod hlavičkou Český národní panel), 30 000 v Polsku (Polski panel narodowy), 28 000 na Slovensku (Slovenský národný panel), 25 000 v Maďarsku (Magyar Országos Panel), a 10 000 v Bulharsku (Bulgarski nacionalen panel).