AAAAMonthly Archives: Únor 2022

Češi více třídí specifické druhy odpadu. Finanční zálohy na PET/plech lahve by motivovaly k vratkám.

Češi více třídí specifické druhy odpadu. Finanční zálohy na PET/plech lahve by motivovaly k vratkám

Výzkumná agentura STEM/MARK se po čtyřech letech rozhodla ověřit, zda dochází k vývoji v tom, jak Češi třídí odpad, nebo zda se proměňují bariéry, které v třídění odpadu brání. Zajímal nás také postoj Čechů k zálohám na PET či plechové lahve. Jak se po letech změnilo naše přemýšlení o tom, jak svou činností ovlivňujeme životní prostředí?

Z výsledků průzkumu agentury STEM/MARK vyplývá, že více než tři čtvrtiny internetové populace (76 %) přemýšlejí, jak ovlivňují životní prostředí a zároveň věří, že způsob, jakým nakládají s odpadem, má nějaký smysl. „Jde sice oproti předchozím rokům k poklesu (v roce 2018 to bylo 84 %, 2016 78 %), ale stále můžeme mluvit o velmi slušném výsledku. Pokles je pravděpodobně zapříčiněn tím, že lidé mají aktuálně jiné starosti jako dopady epidemie COVID-19, drahé energie a celkovou inflaci,“ interpretuje výsledky průzkumu Jan Burianec ze STEM/MARK.

Pokles „zeleného myšlení“ je patrný především u mužů a lidí s nižším vzděláním. To může částečně korespondovat i s nižším volebním výsledkem Strany zelených v podzimních volbách do PSP ČR 2021 nebo snížení naléhavosti tématu životního prostředí obecně.

V třídění základních typů odpadů (plast, papír, sklo či karton) se situace téměř nezměnila, nárůst byl zaznamenán u třídění rostlinného odpadu či hliníku. „Otázka byla formulována jako polo-otevřená, to znamená, že jsme respondentům nabídli některé typy základního odpadu a navíc měli možnost uvést do kategorie „jiné“ i další položky. Ukázalo se, že vyšší frekvence byla oproti roku 2018 zaznamenána i u méně typických druhů odpadu jako elektro, oleje, léky či textil,“ doplňuje výsledky průzkumu Jan Burianec.

Situace se změnila také u bariér, které znesnadňují třídění odpadu. Více než polovina lidí se domnívá, že třídění odpadu znemožňují přeplněné kontejnery, jejich nízký počet či vzdálenost od bydliště. Zde došlo oproti minulým rokům k nárůstu. Další bariéry vidí v lenosti či bezohlednosti lidí, případně v nízké informovanosti o správném třídění odpadu. U obou těchto kategorií došlo ovšem oproti minule k poklesu. „Je otázkou do jaké míry ovlivňuje nárůst dostupnosti či přeplněnosti období z kraje roku, kdy na nás mohou působit kontejnery více přeplněné po vánočním období, tedy například opadané stromky u popelnic vypadají mnohdy nepěkně. Částečným důvodem může být ale také vyšší spotřeba či horší logistika nakládání s odpadem, na což upozorňují především Pražané,“ zamýšlí se nad výsledky průzkumu Jan Burianec.

Výzkum agentury STEM/MARK srovnával i deklarovanou znalost třídění odpadu. Zde došlo za 6 let k nárůstu vyšší znalosti, kterou si přisuzují především muži, lidé starší 40 let (vůbec nejvyšší hodnocení je u respondentů starších 60 let) a ti, co mají alespoň maturitu. Naopak o něco skromnější v hodnocení jsou ženy a mladší ročníky. Vyšší znalost nakládání s odpadem se může v praxi projevit také například v počtu košů v domácnosti. Zatímco v roce 2016 mělo tři a více košů jen 42 %, v tomto roce je to už 55 % domácností.

Výše uvedené výsledky jen potvrzuje otázka, zda mají respondenti nápad jak do budoucna zlepšit situaci s odpadem. Šestina se domnívá, že je třeba větší množství specifických kontejnerů a častější vyvážení – to se za čtyři roky příliš nezměnilo. Lidé častěji oproti minulému šetření spontánně zdůrazňují zavedení vratných obalů a to především u nápojů. Klesla naopak tendence omezování či rušení obalů jako takových (např. bezobalové potraviny, pro které si dojdeme s vlastní nádobou či přepravkou už mohou být pro někoho limitující a stále je tak preferováno pohodlí zákazníka).

V aktuálním šetření agentury STEM/MARK bylo dotazováno samostatně i téma vratných PET či plechových lahví. Finanční záloha k vrácení má podporu více než čtyř pětin (82 %) internetové populace. Zastánci se častěji rekrutují z řad lidí mladších (do 30 let) a vysokoškolsky vzdělaných. „Pokud jde o výši zálohy, tak pro polovinu lidí jsou adekvátní tři koruny. Pro třetinu 5 korun a kolem pětiny lidí vnímá jako adekvátní částku kolem 10 korun. Menší a větší částky diferencuje především věk respondentů, kdy mladší jsou ochotni dát více. Podobná polarizace panuje i u názoru, že výše vratné zálohy by měla být dána dle velikosti konkrétní lahve,“ ukončuje Jan Burianec.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 512 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 15 až 64 let. Aktuální šetření probíhalo na konci ledna 2022. Následně bylo porovnáno se stejným šetřením z prosince 2018 (toho se zúčastnilo 506 lidí) a prosince 2016 (512 osob).