AAAAMonthly Archives: Březen 2022

Mediální gramotnost Čechů roste, častěji dokážou rozpoznat fake news

Praha, Olomouc (29. března 2022) – Mediální gramotnost se stala často skloňovaným tématem českého veřejného prostoru. Je to kompetence pro život ve 21. století. Na zadání Rady pro rozhlasové a televizní vysílání uskutečnila katedra mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Univerzity Palackého v Olomouci (UP) spolu s výzkumnou agenturou STEM/MARK celorepublikový výzkum, který právě mediální gramotnost v Česku mapuje. Jaká je úroveň mediální gramotnosti? V jakých oblastech chybí lidem znalosti či dovednosti nejčastěji? Které skupiny jsou nejvíce „ohrožené“?

Graf 1: Skladba mediální gramotnosti dle dílčích oblastí

Čechy a Češky charakterizuje velmi dobrá technologická a uživatelská zdatnost

Mediální gramotnost byla v tomto výzkumu rozdělena na čtyři oblasti. Tu první bychom mohli popsat jako technologickou vybavenost a uživatelskou zdatnost. Zde česká populace (15+) dosáhla nejvyššího skóre (70 ze 100 možných). Na významně vyšší průměrný počet bodů v této oblasti dosáhli lidé do 45 let, o něco častěji muži, lidé s vyšším vzděláním (maturita či VŠ) a také ti, kteří denně užívají internet. Obecně si vedou lépe lidé, kteří využívají či kombinují více mediatypů (mediálních zdrojů). Naopak nejnižší skóre vykazovali starší 60 let a neuživatelé internetu – tyto dvě skupiny se z větší části překrývají.

„Technologickou zdatnost jsme zkoumali i před třemi roky ve výzkumu mediální gramotnosti pro Českou televizi. Už tehdy dosahovala tato oblast nejvyšší hodnoty – 67 bodů – a je tedy dlouhodobě poměrně stabilní. Prostor pro zvyšování dovedností je stále především u seniorů, kde ale i vlivem epidemické krize dochází k stále vyšší míře seznamování se s moderními technologiemi a internetem,“ doplňuje výsledky průzkumu Jan Burianec ze společnosti STEM/MARK. Nutno dodat, že data z aktuálního výzkumu byla sebrána v září 2021 po první vlně pandemie a po lockdownu, a tak odráží i zkušenost z této doby.

„U dětí a dospívající do 15 let, které jsme zkoumali v samostatné studii, se ukázala vysoká popularita nových technologií. Zatímco dřívější generace řešily, jestli má mobil dotykový displej a wifi pro připojení na internet, současné děti toto berou jako samozřejmé a řeší, kolik kamer mobil má, aby mohly dělat pěkná videa na TikTok nebo Instagram,“ uvádí další poznatky Zdeněk Sloboda z katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Univerzity Palackého v Olomouci.

Stále více lidí dokáže rozpoznat falešné zprávy

Druhou oblastí, která je často považována za klíčovou, je analýza a evaluace mediálních sdělení. Tu můžeme zjednodušeně chápat jako schopnost rozpoznat komunikační záměr a být kritičtí k tomu, co je nám prostřednictvím mediálních zpráv předkládáno. Pomocí řady znalostních i praktických otázek bylo v této oblasti naměřeno skóre 53 ze 100 bodů. Lépe si v této oblasti vedou mladší lidé do 30 let, vysokoškoláci, lidé z větších měst nad 100 tisíc obyvatel a Prahy. Z hlediska preference typu zpráv jsou upřednostňovány ty, které pracují s více ověřenými zdroji a ideálně obsahují komentář odborníka na danou problematiku.

Graf 2: Způsoby rozpoznávání falešných zpráv či dezinformací

„Prostor pro zlepšování rozpoznávaní falešných zpráv je stále ve větší míře u seniorů, kteří jsou i díky své odlišné životní zkušenosti mnohdy důvěřivější. Také díky práci mnoha organizací se ale za poslední roky daří tuto situaci postupně zlepšovat. Relativně pozitivní výsledek souvisí pravděpodobně s reakcí na zvyšující se množství falešných zpráv v mediálním prostoru, kdy společnost čelící výzvám epidemické či ukrajinské krize vyvíjí úsilí k tomu, aby zprávy o těchto událostech byly pravdivé,“ komentuje výsledky průzkumu Jan Burianec ze společnosti STEM/MARK.

Češi se považují za pasivní uživatele médií, tedy spíše čisté konzumenty

Třetí měřenou oblastí byla vlastní produkce, tedy frekvence a způsoby přispívání do mediálního prostoru. Za aktivní uživatele médií se považuje téměř čtvrtina (23 %) lidí (častěji mladí do 30 let a studující), za pasivní pak 71 % (zbývajících 6 % se nedokázalo zařadit). Mezi nejčastější aktivity patří produkce na sociálních sítích či jiných online platformách (sdílení fotek, příběhů či textů). Dále je to psaní uživatelských recenzí na produkty či služby (např. Heureka či Booking). Vlastní mediální aktivitě může pomoci i pocit, že média nabízejí svým konzumentům dostatečné možnosti pro zpětnou vazbu (v roce 2018 si to myslela jen třetina populace). V souběžném výzkumu s dětmi a dospívajícími ve věku 5 až 15 let se ukázalo, že právě vlastní mediální tvorba je častou a oblíbenou činností už od poměrně nízkého věku. „Dospívající z dobrých socioekonomických poměrů spravují třeba rodičům pracovní profily na Facebooku nebo Instagramu, ti s nižším socioekonomickým statusem se prezentují na TikToku a vzhlížejí k těm, kteří mají hodně sledujících a lajků,“ uvedl Zdeněk Sloboda, vedoucí celého výzkumného projektu z Univerzity Palackého.

Veřejnoprávní média hrají v demokratické zemi (stále) nezastupitelnou roli

Poslední sledovanou oblastí byla reflexe fungování médií a jejich role ve společnosti. Většina médií (coby zdrojů informací) se těší u veřejnosti stále většinové důvěře (50 % a více). Výjimku tvoří sociální sítě (35 % důvěry) a řetězové e-maily, u kterých je to z hlediska jejich kontroverzí či zneužívání poměrně pochopitelné. Je třeba ale dodat, že je tu stále zhruba pětina populace, která má problémy rozpoznat manipulativní zprávu, spokojí se s jedním zdrojem informací, jemuž důvěřuje, a nepromýšlí provázanost médií a politiky či ekonomiky.

Češi většinově stojí za názorem, že klíčová je (z hlediska využívání médií obecně) bezpečnost uživatelů a informací o nich. Přesto se ale ztotožňují s názorem, že na internetu by měly být zveřejněny všechny informace (59 %), než že by mělo dojít k nějaké regulaci zákonem (35 %). V tomto ohledu tedy vyhrává liberálnější pohled uživatelů, kteří vnímají internet stále jako svobodné moře. Liberálnost se projevovala i ve výchově dětí a mládeže, kde jen málo rodičů omezovalo svým dětem užívání mobilů, tabletů nebo internetu.

Graf 3: Názory Čechů a Češek na média

Česká populace má většinou povědomí o tom, co dělají veřejnoprávní média, a také je dokážou rozpoznat. Jen někteří považovali za média veřejné služby Lidové noviny nebo Parlamentní listy. Příčinou bude pravděpodobně samotný název daných médií, které mohou odkazovat k veřejné službě (to se ostatně ukázalo už ve zmiňovaném výzkumu z roku 2018).

Celkově si v této oblasti vedli významněji lépe vysokoškoláci, Pražané a denní uživatelé internetu.

Někteří mají tendenci svou mediální gramotnost nadhodnocovat

Zajímavé je porovnání naměřené mediální gramotnosti s jejím subjektivním hodnocením samotnými respondenty a respondentkami. Z hlediska sociodemografického profilu se za mediálně zdatnější považují více muži než ženy, více mladší než starší a také lidé, kteří aktivněji využívají internet. Ačkoliv část respondentů (se spíše nižší naměřenou úrovní mediální gramotnosti) měla tendenci se v některých případech přeceňovat, či naopak podceňovat (spíše ženy a lidé s vyšší mediální gramotností), u většiny lidí míra jejich znalostí a přemýšlení o médiích korespondovala s naměřenými hodnotami.

„Určité odchylky jsme očekávali, jedná se o klasický příklad kognitivního zkreslení. V praxi to znamená, že například lidé, kteří v určité oblasti dosahují nízkého výkonu, mají tendenci výrazně přeceňovat dosažený výsledek při srovnání s ostatními. Odborně se tomu říká Dunningův–Krugerův efekt,“ dodává Jan Burianec ze společnosti STEM/MARK.


Graf 4: Subjektivní hodnocení vlastní mediální gramotnosti

Závěr – pomalé dílčí zlepšování

Z hlediska srovnání podobného výzkumu z roku 2018 (ačkoliv sledované oblasti se částečně liší, některé otázky a metodika sčítání bodů jsou podobné) se zdá, že dochází ke zlepšení úrovně mediální gramotnosti české společnosti (39/100 bodů v roce 2018, 49/100 v roce 2021). Vliv může mít to, že současná mladá generace již vyrůstá s novými médii, že generace současných čtyřicátníků už dospívala s internetem, a také to, že širší paletu mediálních aktivit najdeme i u generace nejstarší.

Úroveň mediální gramotnosti často souvisí i s úrovní vzdělanosti a také mírou využívání médií (podstatné je především využívání více zdrojů informací). Zároveň musíme zdůraznit, že množství užívání médií, přístup k nim a vlastní mediální tvorba nebo participace ještě neznamenají automaticky vyšší míru kritického myšlení, větší rezistenci vůči manipulaci a schopnost a ochotu si informace ověřovat. Obzvláště u mladší generace jsou nůžky mezi vlastní tvorbou a schopností analýzy a evaluace otevřenější než u generace střední. Celkově se ale zdá, že mezi jednotlivými skupinami obyvatel již není takový rozdíl jako v roce 2018, např. je menší propast mezi vzdělanostními či věkovými kategoriemi.

„Myslím, že se nám podařilo vytvořit nástroj, který poměrně komplexně měří různé aspekty mediální gramotnosti. Jsou rozpoznatelné silné a slabé stránky české populace a jednotlivých skupin obyvatelstva. Velkým přínosem pro nás byla i studie s dětmi a dospívajícími, která potvrdila silný trend odklonu k tvorbě a participaci na sociálních sítích,“ uzavírá vhled do průzkumu Zdeněk Sloboda z Univerzity Palackého v Olomouci.

Kontaktní osoby:

Jan Burianec | STEM/MARK

E: |M: 776 179 823       

Zdeněk Sloboda | katedra mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky

Filozofická fakulta | Univerzita Palackého v Olomouci

E: | M: 608 831 862

Celé výzkumné zprávy (populace 15+ a populace mladší 15 let) je možné najít na stránkách KMKSŽ FF UP nebo RRTV. V případě zájmu o prezentace s vybranými výsledky napište na výše uvedené kontakty.

Metodika

Mediální gramotnost byla v tomto kontextu a na základě inspirace ze zahraničí chápána jako koncept, který se skládá ze čtyř klíčových složek kombinujících mediální a digitální znalosti, dovednosti a schopnosti:

  1. přístup k mediálním technologiím a jejich způsoby užívání v každodenním životě,
  2. analýza a evaluace mediálních sdělení (tzv. kritické myšlení a čtení),
  3. mediální produkce: porozumění procesům mediální produkce a vlastní tvorba mediálních obsahů,
  4. reflexe fungování médií a vnímání role médií ve společnosti (spolu s představami a hodnotami spojenými s médii a jejich užíváním a produkty).

Výzkum na populaci starší 15 let byl realizován pomocí dotazníku. Za každou oblast se prostřednictvím skórovaných (znalostních či dovednostních) otázek přiřazovalo respondentům skóre (splnil/nesplnil, zná/nezná). Pro lepší porovnání výsledků bylo celkové skóre dle jednotlivých oblastí rozpočítáno do indexu 0–100, kde 100 je ekvivalentem maximálního možného bodového zisku v dané oblasti, minimum 0 je neměnné. Výzkum na populaci mladší 15 let byl realizovaný sérií skupinových rozhovorů, které měli podobu workshopů s různými aktivitami receptivního, tvůrčího a diskusního charakteru. Data byla analyzována kvalitativně v příslušných čtyřech oblastech.

Pasport – populace starší 15 let: Výzkumu agentury STEM/MARK a Univerzity Palackého v Olomouci (KMKSŽ) pro Radu pro rozhlasové a televizní vysílání byl realizován kombinací osobního (CAPI) a online dotazováním (CAWI) a zúčastnilo se jej 1240 respondentů z české populace starší 15 let. Vzorek je reprezentativní z hlediska kvótního výběru dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a kraje. Sběr dat probíhal během září a října 2021.

Pasport – populace mladší 15 let: Univerzita Palackého, katedra mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky pro RRTV realizovala sérii 90minutových skupinových workshopů metodou ohniskových skupin se zapojením různých tematicky a věkově přiměřených aktivit (mediální recepce – sledování pořadu, tvorby – vyrábění vlastního mediální obrazu, diskuse – o mediálních aktivitách, nad reklamami v časopisech nebo profily na sociálních sítích). Ve věkové skupině 5–7 let byla realizována čtyři skupinová setkání, jichž se zúčastnilo 38 dětí, ve skupině 8–10 let šlo také o 4 skupiny s 32 dětmi a ve věku 11–14 let byly uspořádány tři workshopy s 13 dospívajícími. Celkově se zúčastnilo 83 dětí z různých oblastí Česka a s různým socioekonomickým zázemím. Sběr dat proběhl během června až srpna 2021.

Přestože je nabídka kryptoměn stále pestřejší, důvěra v ně meziročně klesla

Foto: Art Rachen, Unsplash

Výzkumná agentura STEM/MARK po roce opět mapuje vývoj znalosti a vnímání kryptoměn. Považují je Češi za výhodnou investici v době současné vysoké inflace? A jak s nimi nakládají? Hodnota Bitcoinu vzrostla za posledních 5 let o stovky procent. Vzrostl i zájem Čechů si ho pořídit? Podle výsledků výzkumu si kryptoměnu již pořídila necelá desetina populace, přičemž obvyklá investice nepřesáhne 50 tis. Kč. Většina populace nemá o investici do kryptoměn zájem a pokud ano, častou brzdou je pro ně riziko této investice, nedostatek informací i volných financí.

9 % Čechů už do kryptoměn investovalo

S pojmem kryptoměna se dnes setkal již téměř každý. Motivace si nějakou pořídit je ale nízká. Většina populace o kryptoměnách ví jen z doslechu, investovat do nich ale neplánuje. Meziročně naopak skupina osob, která o investici stále přemýšlí, klesla o 4procentní body.

Stále platí, že se o kryptoměny více zajímají muži a výrazně častěji do nich také investují. Znalost kryptoměn a zkušenosti s nimi se také liší podle věku a vzdělání. Mladší a vzdělanější vrstva se o kryptoměny zajímá více. Investici do kryptoměn již učinila nebo o ní přemýšlí více než třetina mladých lidí do 29 let. I přesto, že zájem o kryptoměny v průběhu času mírně roste, slova o masivních investicích z veřejného prostoru jsou přinejmenším odvážná, jak ukazují naše čísla,“ přidává analytik výzkumu Ondřej Klubal z agentury STEM/MARK.

Graf 1: Zkušenosti s kryptoměnami

Bitcoin stále nejznámější kryptoměnou, rostou ale i další

Není výjimkou, že je dnes pro mnohé Bitcoin ekvivalentem k pojmu kryptoměna. Příliš velké změny v jeho znalosti tedy nelze očekávat. Zajímavější je pohled na druhou nejznámější kryptoměnu, Ethereum, která je cenově dostupnější a od minulého roku o ní vzrostlo mezi Čechy povědomí o 8 procentních bodů.

Graf 2: Znalost konkrétních kryptoměn

Nárůstu investic do kryptoměn brání strach ze ztráty peněz, nedostatek informací a financí

Důvodů, proč za poslední rok mezi Čechy nepřibylo více investorů do kryptoměn, je pravděpodobně několik. Těmi nejčastěji uváděnými jsou finance (70 %) a informace (28 %). Informací o kryptoměnách se v médiích objevuje poměrně velké množství, málokteré však cílí na investiční chování a často chybí edukativní přístup, který by pomohl méně investičně zkušeným lidem se vstupem na tento, pro Čechy stále poměrně neprozkoumaný, trh.

„Inflace v závěru minulého roku meziročně vzrostla o 6,6 % a její růst nadále v tomto roce pokračuje. Lidé jsou finančně zatíženi zejména v oblasti pohonných hmot a bydlení (a energií s nimi spojenými), což může být možným vysvětlením finančních obav z investic u velkého množství lidí,“ dodává analytik agentury STEM/MARK Ondřej Klubal.

Důvěra v budoucnost kryptoměn poklesla

I přesto, že za posledních 5 let hodnota BTC vzrostla více než 30násobně, výkyvy v posledních 2 letech byly tak markantní, že lidé vnímají kryptoměny jako velmi rizikové. Důvěra v budoucnost kryptoměn je menší, převládá i negativní pohled na jejich potenciál uchovat či zvýšit vloženou hodnotu a ochránit tak své finance před inflací.

„Budoucnost v kryptoměnách vidí spíše mladí, kteří k nim mají blíže, a i přes rizikovost investice jsou ochotni investovat s vidinou rychlého zbohatnutí. Starší generace již nevnímají kryptoměny jako produkt, kterému by měly věnovat velkou pozornost, a jsou ve svých představách o investicích konzervativnější,“ přidává úvahu analytik agentury STEM/MARK Ondřej Klubal.

Graf 3: Na základě toho, co jste slyšel/a o kryptoměnách, ohodnoťte následující výroky, jak s nimi souhlasíte či nesouhlasíte:

Kryptoměnové burzy preferují čeští investoři v polovině případů, investují nejčastěji krátkodobě a jen peníze, o které mohou bez větších problémů přijít

V současnosti mají lidé na výběr několik možností, kde si mohou kryptoměny koupit. Stále se nabízí možnost je těžit na počítači, tuto možnost využívá ale jen 6 % z těch, kteří již někdy investici provedli. Pro Čechy jsou zdrojem kryptoměn zejména kryptoměnové burzy či směnárny (53 %), využívanými alternativami jsou také kryptoměnové peněženky (20 %) a klasické burzy či směnárny (12 %).

„Investičních strategií existuje několik a jejich preference jsou u Čechů poměrně vyrovnané. Ukázalo se ale, že nejčastěji investují krátkodobě a sází na mnohonásobné zhodnocení menších kryptoměn (32 % z investorů). Najde se ale více než čtvrtina investorů, která si stanovuje dlouhodobější plán, který upravuje podle aktuální situace. V případě propadu kryptoměnu prodá, v případě růstu si ji ponechá v očekávání většího zhodnocení. V každém případě kolují v oběhu v 93 % případů peníze, které nikomu zásadně chybět nebudou. Nejčastěji jde o investované částky do 50 tis. Kč. A ukazuje se, že tento přístup lidem vychází, jelikož je, jak deklarují, v zisku více než polovina investorů,“ doplňuje analytik agentury STEM/MARK Ondřej Klubal.

K čemu ale čeští vlastníci kryptoměn nepřistupují zodpovědně, jsou tzv. SEEDs. Jedná se o kombinaci několika slov sloužící k obnovení přístupů ke kryptoměnám při ztrátě peněženky. Tato SEEDs by měla být velmi pečlivě uschována, aby nedošlo ke ztrátě nebo krádeži. Ačkoliv všeobecné doporučení zní „SEED nikdy ne v digitální podobě“, drží se ho pouze třetina investorů. Alarmujícím faktem je, že čtvrtina z nich ho uschovává pouze v digitální podobě.

Graf 4: V poslední době se v souvislosti s kryptoměnami objevil nový pojem, non-fungible tokens, zkráceně NFTs. Zaznamenal/a jste již tento pojem?

Nadšení z kryptoměn od dob jejich vzniku v roce 2009 již ve světě mírně opadlo a novinové články v poslední 2 letech plní čím dál častěji tzv. NFTs (non-fungible tokens). Ačkoliv o ně zájem celosvětově roste, na českém trhu se ještě do povědomí lidí příliš nedostaly. Zajímají se o ně převážně opět spíše muži a mladší ve znalosti dominují ještě výrazněji než u kryptoměn.

„Znalce můžeme v zásadě rozdělit na tři skupiny – téměř třetina si pod pojmem NFTs správně představuje unikátní digitální token, často v umělecké podobě, který je zapsaný do blockchainu, pětina NTFs vnímá jako nějaké digitální obrázky a pro více než třetinu jde v současnosti o pojem, který nedokážou popsat nebo pro ně nemá žádnou hodnotu a celý koncept vnímají jako nafouknutou bublinu. Je otázkou, jestli změní svět stejně či více než kryptoměny a naplní tak očekávání, které v něm velká část světové populace vidí,“ dodává závěrem analytik agentury STEM/MARK Ondřej Klubal.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 1006 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 15 až 60 let. Aktuální šetření probíhalo v průběhu února a března 2022. Tyto výsledky byly porovnány se stejným šetřením z roku 2021 (toho se zúčastnilo 487 lidí) a 2018 (531 osob).


Kontakt: Ondřej Klubal, , 776 651 642

V Praze, 22. 3. 2022

Prezidentem může být žena. Relevantním kandidátkám vzrostla míra volitelnosti.

Charakterová představa o budoucím prezidentovi (prezidentce) je stálá a dlouhodobě ji charakterizují atributy jako morální autorita, reprezentativní vystupování, nezávislost či respekt v zahraničí. Budoucí prezident by měl být prozápadní realista.

Preference jsou nadále proměnlivé. Aktuálně rostou především ženám. Stejně tak roste přesvědčení o Babišově kandidatuře.

Slovenská prezidentka Čaputová se zamlouvá 70 % české populace.

Průzkum agentury STEM/MARK z konce února 2022 navazuje na pátou vlnu (https://www.stemmark.cz/soucasne-udalosti-se-promitaji-do-pohledu-na-prezidentsky-urad/) dlouhodobého projektu běžícího až do třetí přímé volby prezidenta (řádný termín v lednu 2023). Prezentovaná data popisují nálady ve společnosti v období rozkoukávání se nové vlády, schvalování rozpočtu (včetně proslovu prezidenta ve sněmovně) a postupném rozvolňování protiepidemických opatření.

Je důležité upozornit, že do aktuálních výsledků se (naplno) nepromítly aktuální události válečného konfliktu na Ukrajině. Na základě zkušeností z minulých krizových období lze předpokládat efekt „semknutí se kolem vlajky“, který v tomto případě může znamenat zvýšenou důležitost prezidentského úřadu, větší touhu po tom, aby byl prezident schopný převzít odpovědnost v období krize. Stejně tak potřebu rozhodnosti a schopnosti stmelovat společnost – tedy aspekty, za které je nyní uznáván ukrajinský prezident Zelenskyj.  

Vnímaná důležitost prezidenta klesla na úroveň z druhé poloviny roku 2020

Od posledních čísel z loňského podzimu klesla vnímaná důležitost prezidentské funkce (z 81 na 71 %). Lidi, pro které je prezidentský úřad důležitý, můžeme dále dělit do dvou skupin. První by zároveň posílila prezidentské pravomoci – zde od posledního měření nedošlo ke změně a jde častěji o seniory, voliče ANO, SPD a dalších neparlamentních subjektů. Druhá skupina (stále nejčastěji zastoupená, ale s poklesem 9 procentních bodů) považuje prezidentský úřad za důležitý, ale současné pravomoci by zachovala. Nedůležitost zmiňují častěji lidé bez maturity a nevoliči, kteří jsou celkově společensky liknavější.

„Vnímaná důležitost prezidentského úřadu je v posledních letech tak trochu jako na houpačce. Rozkolísanost je dána především významnými či náhlými událostmi jako jsou volby, pandemie či válečné konflikty, kdy pociťujeme větší míru společenské angažovanosti a to samé, ba dokonce ve větší míře, požadujeme od prezidenta, který by nám měl jít příkladem. Stále stabilní čtvrtinovou skupinu tvoří ti, kteří nás posouvají více k prezidentskému systému. Není to ale jen o formálních pravomocích, ale také o symbolické rovině. Většina těchto lidí chce ponechat jako sídlo prezidenta Pražský hrad, kdežto u těch, co nechtějí prezidenta posílit, už tento názor polarizuje,“ zamýšlí se nad výsledky Jan Burianec ze STEM/MARK.

Graf 1: Nahlížení na prezidentský úřad v čase

Ideální prezident: zkušený politik, ale nestraník, s průbojnou povahou

Profil budoucího prezidenta zůstává nadále rozmanitý – zatímco základní atributy (morální autorita, nezávislost, reprezentativní vystupování či respekt v zahraničí) zůstávají jako nejžádanější v čase stabilní, tak v rámci charakteristiky vidíme různé dichotomie, které se v čase vyvíjejí. Aktuální rozložení vybraných charakteristik budoucího prezidenta znázorňuje graf č. 2.

„Pokud se zaměříme na pohled za delší období, tedy ob dva roky, zjistíme, že je od této doby větší poptávka po zkušenosti, nestrannosti, intelektu a prozápadnímu postoji. Prezidentský ideál však v některých ohledech tvoří neslučitelné ideje či vlastnosti. Zdá se, že přímá volba prezidenta je velmi personalizovaná a většinou – alespoň v prvním kole – vybíráme kandidáta, který nám něčím imponuje,“ říká Burianec.

Graf 2: Vybrané charakteristiky budoucího prezidenta

V kandidaturu Andreje Babiše věří už ¾ populace

Výsledek podzimních voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR může hypoteticky ovlivnit také případnou kandidaturu Andreje Babiše na prezidenta. Názor lidí z výzkumu STEM/MARK, zda bude kandidovat na prezidenta, znázorňuje ve vývoji po půl roce následující graf. Kandidaturu současného premiéra nejčastěji očekávají muži, vysokoškoláci, lidé střední věkové generace, zaměstnanci či podnikatelé a voliči ODS či STAN. Celkově tedy spíše voliči konkurenčního tábora.

Graf 3: Očekávání kandidatury Andreje Babiše na prezidenta

Poznámka: aktuální data nepopisují situaci po hospitalizaci AB či po obžalování AB dne 21. 3. 2022

Vzedmutí žen, na špici stále Andrej Babiš

Na spontánní otázku, kdo by měl být příštím prezidentem, nepadají příliš překvapivá jména, nýbrž to zrcadlí mediální viditelnost a dosavadní úvahy osobností o jejich kandidatuře. Nejčastěji je zmiňován předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Za ním jsou zmiňována v pořadí následující jména: Petr Pavel, Pavel Fischer, Danuše Nerudová či Miroslava Němcová.

Ve spontánní otázce stále nemá přibližně 60 % respondentů svého favorita či favoritku. Proto STEM/MARK předkládá respondentům také obsáhlý seznam jmen (v únoru 2022 testováno 31 osobností), které se v souvislosti s kandidaturou na prezidenta průběžně objevují nebo zastávají významnou (politickou/ústavní/společenskou) funkci. Lidé mají možnost uvést, koho by volili, kdo by pro ně osobně eventuálně přicházel v úvahu (kategorie volil + možná volil spojené dohromady) a koho vylučují. Kdo se aktuálně dostal na přední příčky volitelnosti, znázorňuje graf č. 4.

Graf 4: Kdo by mohl být budoucím prezidentem? (podpořená otázka – seznam jmen)

Poznámka: Úplný seznam (pořadí) všech 31 aktuálně měřených osobností najdete 23. 3. od 12h na LinkedIn STEM/MARK (https://cz.linkedin.com/company/stemmark)

„Je třeba přistupovat k dosavadním preferencím s rezervou, protože pro mnoho lidí stále nejsou prezidentské volby podstatným a aktuálním tématem. Hlavním cílem je sledovat dlouhodobý trend a vývoj v čase. Pro kandidáty je důležitá především celostátní znalost a alespoň částečná přijatelnost. Od minulé vlny se zvedla volitelnost a přijatelnost u více žen, což je nejzajímavější rys. Velkou otázkou je, jak s prezidentskými preferencemi zahýbou současné události na Ukrajině a příliv válečných uprchlíků,“ interpretuje výsledky Jan Burianec ze STEM/MARK.

Příští prezidentkou může být žena

STEM/MARK zajímalo také to, jaké jsou v české společnosti aktuální nálady z hlediska možnosti zvolení ženy prezidentkou (o tom se vedou dlouhé polemiky, zda je na ženu prezidentku česká společnost připravena – viz například: https://plus.rozhlas.cz/tisicileta-tradice-nebo-vyhruzky-a-malo-vzoru-proc-cesko-stale-ceka-na-8683116). To bylo zjišťováno prostřednictvím dvou otázek (míry přijatelnosti v první úrovni a osobní preference v rovině druhé). Ženu si v prezidentském úřadu umí představit čtyři pětiny a chtělo by ji 65 %. Ženu by naopak nechtělo 20 % lidí (jde častěji o lidi starší 60 let, bývalé voliče současného prezidenta a voliče ANO či SPD).

Bývalý člen KSČ může mít problém

V rámci profesní průpravy či předchozí zkušenosti si nejlépe vedli diplomat a ekonom, nejhůře pak miliardář či ex člen KSČ. Příliš velké nadšení nevzbuzuje voják, ale když se zeptáme na generála, nadšení pravděpodobně vzroste (poznámka: ověřeno v diskuzních skupinách). Pravděpodobně je to dáno tím, že prezident vykonává důležitou funkci vrchního velitele ozbrojených sil. Většina lidí si také umí představit lékaře či politika (to znamená, že prezident je stále vnímán spíše jako politická funkce).

 „Zajímavý pohled nabízejí otevřené otázky s důvodem výběru konkrétní osobnosti. U žen se někdy objevuje přípona, že je to prostě žena, jejíž element či archetyp v této funkci obecně některým lidem chybí. I tak je ale pro budoucí profilaci ženské kandidátky důležité se zviditelnit i dalšími přednostmi – u pěti žen v čele se často objevuje smířlivost, kultivovanost a životní příběh či zkušenosti,“ zakončuje Jan Burianec ze STEM/MARK.

Graf 5: Znázornění změn ve volitelnosti / přijatelnosti TOP 5 žen po polovině roku

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím kombinace telefonického a online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 1000 osob ve věku 18 a více let. Výzkum je reprezentativní dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu. Šetření bylo z hlediska větší relevance výsledků váženo na minulou volbu prezidenta. Pokud některý z grafů nedává v součtu 100 %, je to zapříčiněno automatickým zaokrouhlováním. Šestá vlna dotazování probíhala v druhé polovině února (17 – 22. 2. 2022).

Abstinoval bych moc rád, ale nechce se mi

Nedávno skončila výzva k měsíční abstinenci Suchej únor. Z výsledků průzkumu agentury STEM/MARK vyplývá, že o této kampani byla široká veřejnost informovaná, nicméně účast byla poměrně malá. „Pozitivní účinky krátkodobé abstinence vnímá velká část dospělé internetové populace, ale k její realizaci přikročí jen málo z nás “ říká Zuzana Švalbová ze STEM/MARK.

V souvislosti s výzvou dokázala během února abstinovat více než desetina dospělé české internetové populace (tedy lidí s online připojením ve věku 18+).

Do výzvy se zapojili hlavně lidé, kteří pijí méně často (pijí jednou za dva týdny nebo ještě méně). Zapojili se hlavně proto, že alkohol obecně nevyhledávají. Výzvu k abstinenci považují za prospěšnou a je podle nich důležité upozornit na velkou konzumaci alkoholu u nás.

Naopak častí konzumenti alkoholických nápojů (pijí jednou týdně nebo častěji) se do výzvy zapojili výrazně méně. Jako důvod uváděli hlavně to, že se jim nechce, nemají motivaci přestat nebo by to nevydrželi. Výzva k abstinenci jim není sympatická a bez alkoholu nechtějí být a považují takovou akci za hloupost a vměšování do soukromí. Ženy častěji uvedly, že si nemusejí nic dokazovat a muži naopak sdělili, že jim chybí motivace.

Graf 1: Podíl osob podle jejich vztahu k alkoholu

Zajímavé je, že všichni, kteří abstinovali letos, se plánují přidat i do budoucna. Navíc ti, co se letos nezapojili, ve velké míře deklarují, že by to příště zkusili (45 % z nich). Potenciálně by se tedy mohla příště zúčastnit až třetina dospělé internetové populace Čechů. Častěji se příště chtějí přidat ženy. Je třeba říct, že už letos mohla být účast větší. Část lidí, kteří se nakonec k výzvě nepřidali, uvádí, že o tom uvažovali už letos (22 % z nich), ale nakonec jim v tom „zabránila“ nějaká oslava nebo slabá motivace.

Abstinovat je poměrně snadné pro 71 % dospělé internetové populace. Pro ostatní je to spíš obtížné. Náročnější je to pro lidi, kteří pijí alkohol často (tj. jednou týdně nebo častěji), ale náročné je to i pro část lidí, kteří nepijí vůbec. Snazší je to pro ženy, které celkově pijí méně často než muži.

Graf 2: Náročnost abstinence

Většina lidí chápe měsíční abstinenci jako příležitost udělat něco pro svoje zdraví. Velkou roli ale hraje vztah k alkoholu. Mezi lidmi, kteří pijí alkohol často, je tento názor v menšině.

Graf 3: Vnímání zdravotních přínosů abstinence

Pro menší část lidí představuje výzva možnost soutěžit s ostatními (34 % dospělé internetové populace) a o něco méně lidí ji považuje za možnost ověřit si schopnost trvalejší abstinence (33 %) nebo za podnětnou zkušenost (21 %).

A jak vnímáme abstinenty? Většina lidí antipatie k abstinentům necítí (94 % dospělé internetové populace). Jinak je to ale u lidí, kteří pijí alkohol často – víc než desetina z nich nemá abstinenty ráda.

Graf 4: Nesympatie k abstinentům

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 455 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 18 + let. Aktuální šetření probíhalo na konci února 2022.

Tisková zpráva STEM/MARK, kontakt: Zuzana Švalbová,

V Praze, 18. 3. 2022

Válečný konflikt na Ukrajině: Pomáhat má nejen stát, ale též občané

Obrovská solidarita s válečnými uprchlíky dokazuje, že nejsme xenofobní národ. Každý třetí Čech je ochoten poskytnout azyl u sebe doma.

Vývoj současných událostí na Ukrajině sleduje naprostá většina Čechů a pocit bezpečí je zatím neopouští. Invazi Ruska odsuzují téměř všichni. Současně panují obavy, že může Rusko napadnout i další země. Pomoci chceme, jako stát i jako jednotlivci. Utečence z Ukrajiny nemáme problém přijmout. Ukrajina začíná být vnímána jako součást západní Evropy.

Jsme znepokojeni, ale stále se cítíme bezpečně

V české společnosti je naprosté minimum lidí, kteří by aktuální vývoj na Ukrajině nesledovali. Znepokojení z aktuální situace na Ukrajině cítí naprostá většina české populace (68 % velmi, 26 % trochu). Nejvíce znepokojení cítí ženy, lidé starší 60 let, vysokoškolsky vzdělaní a lidé z menších obcí. Většinové společenské znepokojení se projevuje i v dalších zemích, ve kterých výzkumné šetření probíhalo (Slovensko, Polsko, Maďarsko, Bulharsko).

Je ale zapotřebí odlišovat aktuální znepokojení od pocitu vlastního bezpečí, které stále v rámci naší země cítíme. Bezpečně se v ČR (vzhledem k vývoji na Ukrajině) cítí polovina lidí, čtvrtina je váhavá a pětina jisté nebezpečí pociťuje (jedná se častěji o ženy všech věkových kategorií).

„Domnívám se, že na pocit bezpečí v jednotlivých zemích má určitý vliv také geografická poloha, kdy například Polsko a Slovensko, které aktuální situace zasahuje nejvíce, se cítí o něco méně v bezpečí než ostatní země. V detailu každé země je nižší pocit bezpečí zřetelný s blížící se polohou daného regionu k Ukrajině a bojové zóně. Svou úlohu může hrát také to, kolik příslušníků ruské menšiny žije na daném území z pohledu obdobných argumentů, jako zazněly na obsazeném Krymu,“ komentuje výsledky Jan Burianec ze STEM/MARK.

Stát by měl zajistit především humanitární pomoc, občané materiální a finanční

Pomoc státu by se měla projevit v záchraně lidských životů, zajištění základních lidských potřeb (voda, jídlo) a poskytnutí základní hygienické a zdravotnické péče. Téměř dvě třetiny respondentů se rovněž domnívají, že bychom měli poskytovat azyl uprchlíkům z ohrožených oblastí. Jako podstatné jsou označovány i ekonomické sankce vůči Rusku nebo dodávka zbraní a vojenského materiálu. U mladších lidí do 30 let jsou typické i demonstrace nebo charitativní koncerty na podporu Ukrajiny.

Zdrženlivější jsou lidé napříč zeměmi naopak u vyslání vojáků na obranu Ukrajiny. Pouze v ČR a Polsku jsou tyto tendence více slyšet (13 %, z toho více militaristické sklony mají mladší lidé do 30 let) u zbylých je to pod 6 % (Slovensko, Maďarsko, Bulharsko). Specialitou ČR je například zdravotnická jednotka, která je v našem prostředí jmenována daleko častěji než jinde.

Jako nejvíce užitečná podpora od občanů je hodnocena ta materiální, finanční, možnost poskytnout dočasné/náhradní ubytování pro uprchlíky, ale také z hlediska ekonomických dopadů například bojkot produktů z Ruska. Téměř nikdo – kromě 10 % obyvatel Bulharska – neříká, že bychom Ukrajině a jejím obyvatelům neměli poskytnout pomoc žádnou.

„Nejvíce solidární jsou z tohoto pohledu ženy, mladší lidé, vysokoškoláci a lidé z větších měst nad 100 tisíc obyvatel. Pomoc se odlišuje i dle jednotlivých zemí. Deklarovanou míru finanční pomoci ovlivňuje samozřejmě ekonomická kondice dané země, ale otevřenost všemožné pomoci a výrazu solidarity spatřujeme ve všech měřených zemích. Jedním z důkazů této solidarity může být také to, že část lidí v každé zemi nechce od EU proplácet dosavadně zaslaný vojenský materiál na Ukrajinu,“ interpretuje výsledky Jan Burianec ze STEM/MARK.

Dobrou ukázkou občanské solidarity z horního grafu je i to, že členové Českého národního panelu (součást Evropského národního panelu) za týden přispěli na SOS Ukrajina více než 620 tisíci Kč.

Můžeme být sousedé, ale domů si uprchlíky vzít zdráháme

V ČR nemáme problém s přijímáním válečných uprchlíků a to ani v rámci našeho regionu či obce. Zlom ale nastává, pokud bychom měli sami tyto uprchlíky ubytovat u sebe doma. V tom nejsme v kontextu ostatních měřených zemí výjimkou (větší neochota je u Maďarů, o něco větší ochota u Slováků a Bulharů a premianti jsou v tomto směru Poláci – téměř každý druhý by vzal uprchlíka do rodiny).

„Obtížně se odhaduje, jak dlouho nám tato velká míra solidarity až pohostinnosti vydrží. Pokud bude válka trvat i několik měsíců, můžeme se vlivem příchodu dalších a dalších lidí sami začít potýkat s ekonomickými či sociálními problémy a tuto situaci bude třeba navíc řešit na dalších úrovních – např. školství či zdravotní péče. Nabízí se paralela, zda v podobenství koronavirové epidemie se aktuálně nenacházíme ve stádiu šití roušek,“ zamýšlí se nad výsledky Jan Burianec ze STEM/MARK.

Lidé vnímají Ukrajinu jako součást západní Evropy

Více než polovina Čechů si myslí, že Rusko může po Ukrajině napadnout i další stát a je proto důležité nastavit jasné mantinely, aby se toto riziko snížilo na minimum. Obava panuje u všech měřených zemí u více než poloviny obyvatelstva (nejvíce v Polsku – 69 %, kde mají v rámci své historie nejvíce neblahé zkušenosti). Jedním z obranných mechanismů může být také vzetí Ukrajiny pod „ochranná křídla“.

Názory se odlišují v tom, jestli by Ukrajina měla být přijatá jen do EU nebo také do NATO. Souhlas s členstvím Ukrajiny v obou institucích projevila více než třetina (38 %) obyvatel ČR. Pětina by byla jen pro členství v EU. A každý dvacátý jen pro členství v NATO. Pětina lidí je odmítavá ke členství Ukrajiny v EU či NATO – jde častěji o muže, starší generaci a obyvatele malých a středních měst. Z hlediska ostatních zemí je nejvíce skeptické ke členství Ukrajiny v EU a NATO Slovensko, následované Bulharskem a Maďarskem. Naopak v Polsku odmítá tato členství Ukrajiny jen 5 % obyvatelstva.

Otázkou však bude, jak na tuto problematiku budou nahlížet lídři EU respektive NATO, u kterých je (alespoň v této chvíli) znatelnější větší míra skepse.

Kontakt pro média:

Jan Burianec
Client Service Manager, STEM/MARK
telefon: 776 179 823
e-mail:

Viktorie Škorvagová
Business Development Manager, European National Panels
telefon: 737 197 267
e-mail: