AAAAMonthly Archives: Červen 2022

Válka na Ukrajině – vlna solidarity se tříští o obavy z ekonomické situace doma

Se začátkem války na Ukrajině se zvedla obrovská vlna solidarity ze strany občanů České republiky. Jak dlouho jim toto nadšení vydrželo? Jak se vyvíjel jejich názor na pomoc Ukrajině a jejich osobní zapojení? Je Česká republika v názoru na konflikt na Ukrajině po pár měsících polarizovaná nebo se společnost většinově shoduje?

Výzkumná agentura STEM/MARK zrealizovala výzkum, který mapoval postoj k válečnému konfliktu na Ukrajině od března do června 2022.

Člověk časem otupí, ukazuje se i na výsledcích výzkumu. Češi jsou se situací na Ukrajině sice stále znepokojeni, ale s délkou konfliktu se již začalo projevovat zmírnění strachu a také menší ochota a nadšení pomáhat a to téměř ve všech parametrech. Snižuje se tak vůle k osobní pomoci i názor na míru zapojení z pohledu státu a objevují se hlasy, které se od pomoci distancují. Přesto však stále výrazně převažují ti, kteří pomoc podporují a považují za užitečnou.

Většina Čechů stále chce pomáhat, ale ochota klesá a rozvírají se nůžky mezi lidmi s různou úrovní vzdělání

Přestože je většina Čechů stále přesvědčena, že je pomoc ukrajinským uprchlíkům užitečná, snížila se ochota jejich osobního a finančního zapojení. Je ale třeba poznamenat, že i tak je stále minimálně dvojnásobně vyšší než názor, že pomáhat není třeba (18 %). Jako nejvhodnější tak podle názoru občanů, bavíme-li se o pomoci jednotlivců, zůstává materiální pomoc (42 %).

„Čistě finanční podporu hodnotí jako nejužitečnější způsob pomoci vysokoškolsky vzdělaní lidé (58 %), u kterých se předpokládá vyšší příjem, takže vzhledem k současné ekonomické situaci pravděpodobně nejsou tak zasaženi jako nízkopříjmové obyvatelstvo. Tito lidé se zároveň nechají méně ovlivnit kampaněmi a dezinformacemi, které se ve spojení s ukrajinskou válkou a proti pomoci ukrajinským občanům začaly objevovat,“ přemítá nad výsledky Jan Tuček, ředitel STEM/MARK.

Mladí nejsou lhostejní

„Dobrou zprávou je, že nám snad roste občansky zodpovědná generace, i když určitou mírou se na jejich názorech určitě podílí mladistvý entusiasmus“, připojuje se Gabriela Mlatečková ze STEM/MARK. 

Mladí lidé (15-29 let) totiž osobní pomoc občanů – a to především finanční, materiální a osobní pomoc jednotlivcům – hodnotí jako užitečnou z více než 50 %, naproti tomu u starší generace (60 a více let) pomoc jednotlivcům podporuje pouze třetina. U osobní podpory jednotlivcům tak vznikají největší mezigenerační rozdíly.

Zhoršující se ekonomická situace se projektuje do hodnocení míry podpory ze strany státu

Ve společnosti se začíná výrazně projevovat obava ze současné ekonomické situace. To se odráží na názoru, jakou měrou by se na pomoci Ukrajině měla podílet Česká republika jako stát.  Nejkřiklavější to je na výsledcích, zda nabídnout Ukrajině čistě finanční pomoc. Narůstá skupina lidí, kteří by raději, aby stát peníze ušetřil, a proto byl v této otázce od výsledků dotazování v březnu 2022 zaznamenán největší propad ze všech ukazatelů. Přesto tuto formu pomoci stále ještě podporuje zhruba čtvrtina obyvatel. Česká republika by tak dle občanů měla poskytovat především humanitární pomoc, kterou si lidé s tokem peněz prvoplánově nespojují.

Přesto nejsme sobci. I když byl jak u pomoci ze strany státu tak u osobního zapojení zaznamenán určitý propad ochoty a zároveň narostl podíl těch, kteří žádnou pomoc nepodporují (z necelých 10 % v březnu na téměř dvojnásobek v červnu), ještě pořád v české populaci vítězí počet zástupců ochotných pomáhat.

Stejně jako u osobního zapojení, podporují pomoc ze strany státu více vysokoškolsky vzdělaní lidé, mladší generace a muži.

Uprchlíky jsme stále ochotni přijmout, ale přímo do rodiny již určitě ne

Délka konfliktu se projevuje i na otevřenosti lidí přijímat uprchlíky. Lidé pochopili, že tato situace může trvat dlouhou dobu a nejedná se pouze o krátkodobou pomoc. Ubytovat někoho v rámci rodiny je tedy velký závazek. Jestliže v březnu o přijetí uprchlíka do rodiny uvažoval každý čtvrtý Čech, tak nyní si je každý druhý jistý, že by do rodiny uprchlíka určitě nepřijal. Na druhou stranu je stále nadpoloviční většina Čechů otevřena přijímání uprchlíků jak do jejich regionu tak přímo obce, i když i tato ochota poklesla oproti březnu zhruba o jednu třetinu.  

„Tyto výsledky mohla ovlivnit nejen již zmíněná ekonomická situace a ne příliš příznivé další ekonomické vyhlídky, ale i skutečnost, že v období mezi realizovanými výzkumy probíhala například přijímací řízení do škol a školek a lidé se obávali, že jim ukrajinské děti tzv. zaberou místo“, vysvětluje ředitel STEM/MARK.

Finanční pomoc na vrub EU a názor na přijetí do mezinárodních institucí se po počáteční euforii otáčí

Zdá se, že peníze z EU neberou Češi za vlastní. Snižuje se jejich vůle, aby se ČR podílela na pomoci Ukrajině finančně, a naopak roste požadavek, aby vojenský materiál, který jednotlivé země na Ukrajinu vyslaly, proplatila EU, jakoby to nebyly i naše prostředky.  Tento názor nyní zastává již třetina obyvatel, zatímco v březnu proplacení vyžadovala pouze pětina občanů ČR.

Na druhou stranu si EU hlídáme. Ještě se začátkem konfliktu rostla připravenost Čechů Ukrajinu do EU přijmout. V průběhu času ale toto přesvědčení nabralo opačný směr a názor, zda Ukrajině dopřát členství v EU i NATO v červnu klesl dokonce pod březnovou úroveň. Nicméně pokud započítáme hlasy občanů, kteří schvalují, aby se Ukrajina stala součástí jedné nebo obou institucí najednou, stále více převládá mínění, že by do nějaké organizace přijata být měla nad přesvědčením, že by se neměla patřit ani do jedné, které deklaruje cca třetina obyvatel.

Nejvíce stabilní z celého průzkumu (spolu s pocitem bezpečí v ČR) zůstává obava, zda Rusko napadne i jiné státy. Lehce nadpoloviční většina myslí, že by se tak mohlo stát, toto zlé tušení jen nepatrně klesá. Názor na Rusko se tak nemění.

Výzkum agentury STEM/MARK se uskutečnil v březnu, dubnu a červnu 2022. Třetí vlna byla tedy realizována s větším časovým odstupem a ve výsledcích se tak promítl větší odskok ve vývoji mínění. Výzkum byl proveden prostřednictvím online dotazování na Dialog panelu, zúčastnilo se jej více než 1500 osob ve věku 18 a více let. Vzorek respondentů je reprezentativní dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu.

kontakt: Gabriela Mlatečková,

30. června. 2022

Babiš, Pavel a Nerudová oproti jaru posilují. Budoucí prezident by měl být prozápadní realista.

Představa o budoucím prezidentovi (prezidentce) se nemění –  morální autorita, reprezentativní vystupování, nezávislost či respekt v zahraničí.

Kandidáti na prezidenta by měli mluvit především o zdražování a příslušných dopadech, inflaci a spojovaní společnosti. 

Doporučení čelních představitelů státu ovlivní maximálně pětinu voličů, od prezidenta ještě méně.

Průzkum agentury STEM/MARK z první poloviny června 2022 navazuje na šestou vlnu (https://www.stemmark.cz/prezidentem-muze-byt-zena-relevantnim-kandidatkam-vzrostla-mira-volitelnosti/) dlouhodobého projektu běžícího až do třetí přímé volby prezidenta (řádný termín v lednu 2023). Prezentovaná data popisují nálady ve společnosti v období pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a domácí rostoucí inflace.    

Vnímaná důležitost prezidentské funkce roste

Od posledních čísel z letošního jara roste vnímaná důležitost prezidentské funkce (ze 71 na 82 %). Lidi, pro které je prezidentský úřad důležitý, můžeme dále dělit do dvou skupin. První by zároveň posílila prezidentské pravomoci – zde od posledního měření došlo k nárůstu (o 8 procentních bodů) a jde častěji o ženy, lidi bez maturity a voliče ANO či SPD. Druhá skupina (stále nejčastěji zastoupená a s nárůstem o 3 p. b.) považuje prezidentský úřad za důležitý, ale současné pravomoci by zachovala.

„Značný posun v přání vyšších prezidentských pravomocí může být zapříčiněn vnímaným nedostatečným zastáním voličů opozičních stran, které se v čase prohlubuje. Nárůst vidíme i geograficky a to především na severozápadu Čech, kde to může souviset s již pociťovaným ekonomickým strádáním z důsledku rostoucí inflace. Hlava státu může těmto lidem poskytnout alespoň symbolické zastání, tak, jak o tom zpívá Jarek Nohavica v písni: Pane prezidente,“ zamýšlí se nad výsledky Jan Burianec ze STEM/MARK.

Graf 1: Nahlížení na prezidentský úřad v čase

Graf 2: Postoj k posilování prezidentských pravomocí dle voličů jednotlivých stran či hnutí

Ideální prezident: politická zkušenost, ale nestraník, s průbojnou povahou

Profil budoucího prezidenta zůstává i podle 7. vlny výzkumu STEM/MARK nadále rozmanitý – zatímco základní atributy (morální autorita, nezávislost, reprezentativní vystupování či respekt v zahraničí) zůstávají jako nejžádanější v čase stabilní, tak v rámci charakteristiky vidíme různé dichotomie, které se v čase vyvíjejí. Zajímavý pohled se nabízí, pokud se na zmíněné charakteristiky podíváme optikou vládních a opozičních stran viz graf č. 3. Tento graf velmi dobře ukazuje, jak je česká společnost – již od první přímé prezidentské volby – rozdělena. Lidé v rámci profilu upřednostňují nestranické kandidáty. Členství v předlistopadové KSČ je bariérou ve volbě pro každého desátého voliče.

„V minulé vlně se nám do výsledků nepromítly důsledky válečného konfliktu na Ukrajině. Teď je to již ve výsledcích patrné v nárůstu potřeby charismatické osobnosti, která je národu oporou v období krize a umí převzít odpovědnost. Náš ústavní systém tuto roli prezidentovi exekutivně příliš neumožňuje, je to ale opět spíše o povzbuzování a stmelování společnosti. Zároveň chceme osobnost čitelnou, tedy s jasně deklarovaným postojem. Nabízí se zde projekce na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenskyjho, který je nyní často zmiňován jako příklad ideálního státníka,“ říká Burianec.

Graf 3: Vybrané charakteristiky budoucího prezidenta dle voličů vládních a opozičních stran

Z hlediska tematického zaměření by se současný kandidát na prezidenta měl věnovat aktuálním tématům inflace, zdražování (silnou pozici tu mohou mít kandidáti s profilací v této oblasti) a spojování společnosti. Oceněn by byl též člověk, který by dokázal prostřednictvím zahraniční diplomacie a širokých kontaktů vyjednávat o zásobování tuzemska energiemi. 

Kvalitativní nedostatek: Skoro polovina lidí mezi již ohlášenými nebo vážnými adepty stále nemá favorita

V této skupině jde častěji o mladé lidi do 30 let a též voliče neparlamentních stran. Připomeňme si v této souvislosti, že na podzim 2021 propadlo přibližně 1 milion voličských hlasů, které budou v nadcházející volbě prezidenta velmi důležité. Odlišnost absence favoritů mezi již ohlášenými kandidáty je patrná i mezi voliči jednotlivých stran a hnutí viz graf č. 4.

„Překvapuje mne, že favorita stále nemá ani část voličů hnutí ANO. Ačkoli kandidaturu ještě nepotvrdil, nabízí se prvoplánově právě předseda tohoto hnutí. Nemůže to být tím, že pro některé tyto voliče je Andreje Babiše v reprezentativní funkci prezidenta škoda a více ho tlačí do exekutivní funkce premiéra, kde pro ně samotné může být prospěšnější? Může se zde tedy projevovat voličský kalkul?“ klade si otázku Jan Burianec ze STEM/MARK.

Graf 4: Již vybraný favorit podle voličů stran/hnutí

Pavel, Babiš, Nerudová a Středula upevňují svou pozici

Na spontánní otázku, kdo by měl být příštím prezidentem, nepadají příliš překvapivá jména, nýbrž to zrcadlí mediální viditelnost a dosavadní oznámení či úvahy osobností o jejich kandidatuře. Nejčastěji je zmiňován předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Za ním jsou zmiňována v pořadí následující jména: Petr Pavel, Danuše Nerudová, Pavel Fischer.

Ve spontánní otázce stále nemá přibližně polovina respondentů svého favorita či favoritku. Proto STEM/MARK předkládá respondentům také obsáhlý seznam jmen (pozn.: v červnu 2022 testováno 26 již ohlášených nebo zvažujících kandidátů), ke kterým se lidé vyjadřují. Je zde možnost uvést, koho by volili, kdo by pro ně osobně eventuálně přicházel v úvahu (kategorie volil + možná volil spojené dohromady) a koho vylučují. Kdo se aktuálně dostal na přední příčky volitelnosti, znázorňuje graf č. 5.

Graf 5: Kdo by mohl být budoucím prezidentem? (podpořená otázka – seznam jmen)

Poznámka: Úplný seznam (pořadí) všech 26 aktuálně měřených osobností najdete 27. 6. od 12h na LinkedIn STEM/MARK (https://cz.linkedin.com/company/stemmark)

„Je třeba přistupovat k dosavadním preferencím s rezervou, protože pro mnoho lidí stále nejsou prezidentské volby podstatným a aktuálním tématem. Hlavním cílem je sledovat dlouhodobý trend a vývoj v čase. Pro kandidáty je ideální alespoň nadpoloviční znalost a třetinová přijatelnost. Od minulé vlny se zvedla celková volitelnost u všech aktivních potenciálních favoritů. Neaktivní potenciální favorité oslabují. Lze tak s jistou nadsázkou říci, že kampaň již – alespoň na latentní úrovni – začala,“ interpretuje výsledky výzkumu STEM/MARK Jan Burianec.

Hypotetický duel aktuálních favoritů by nyní vyhrál generál Petr Pavel

Andrej Babiš s Petrem Pavlem se již dlouhodobě objevují na čele předvolebních průzkumů, bylo tedy nasnadě se podívat, jak by jejich hypotetické druhé kolo v této chvíli dopadlo – viz graf č. 6.

Graf 6: Hypotetické druhé kolo mezi aktuálními favority

Doporučení neřešíme, vy výběru kandidáta se cítíme soběstačně

Dle exkluzivních dat STEM/MARK se ukazuje, že na doporučení, koho volit za prezidenta příliš nedáme, protože máme svůj vlastní úsudek a tomu věříme. Co se týče politických osobností, tak významnější váhu by mělo pouze doporučení od Andreje Babiše pro voliče ANO. Nejhůře na tom je aktuálně doporučení Miloše Zemana, které ovlivní pouze 10 % voličů, a to ještě nevíme, zda pozitivním nebo negativním směrem pro doporučovaného kandidáta. S jistou nadsázkou tak může jít i o polibek smrti. Když už nám do toho někdo „může mluvit“, tak si necháme poradit od sociálního okruhu nejbližších (rodina, přátelé) – to může ovlivnit až čtvrtinu voličů. 

Graf 7: Koho by mohli volit nevoliči z minulé prezidentské volby (2018)

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím kombinace telefonického a online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo více než 1000 osob ve věku 18 a více let. Výzkum je reprezentativní dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu na základě kvótního výběru. Šetření bylo z hlediska větší relevance výsledků zaměřené pouze na lidi, kteří nevylučují účast v nadcházející přímé volbě prezidenta (98 % ze vzorku populace). Pokud některý z grafů nedává v součtu 100 %, je to zapříčiněno automatickým zaokrouhlováním. Sedmá vlna trackingového dotazování probíhala v první polovině června (6 – 13. 6. 2022).

kontakt: Jan Burianec, , telefon: 776179823

V Praze, 24. 6. 2022

STEM/MARK spouští projekt Výzkum pro byznys. Jeho cílem je pomoci firmám a institucím lépe využívat data pro svou činnost.

Evidence-based přístup je mantrou dnešního marketingu. Přesvědčit firmy investovat do informací, které pomohou růstu podnikání, však není snadné.

Výzkum pro byznys společnosti STEM/MARK klientům a příznivcům data driven marketingu nabízí příběhy značek, informace o specifickém získávání dat a o tom, co vše je možné při správném zacílení zjistit.

Prostřednictvím videí, rozhovorů či infografik společnost ukazuje, jakým způsobem výzkum pomáhá českým firmám a institucím v naplňování jejich obchodních cílů. Jde například o práci s využitím dat v bankovnictví, výrobním sektoru, potravinářství, stavebnictví nebo neziskovém sektoru. Data získaná z výzkumu trhu pak pomáhají firmám a institucím činit správná rozhodnutí, ovlivňují strategii marketingové komunikace či způsob komunikace se zákazníky. Na novém webovém portálu pak lze prostřednictvím vybraných případových studií nahlédnout do zákulisí tvorby a vyhodnocování výzkumů. 

„Výzkum pro byznys přináší inspiraci pro dosahování lepších obchodních výsledků, pro efektivnější tvorbu marketingových kampaní, možnost komplexnějšího porozumění cílové skupině, ale také něco málo ze zákulisí výzkumné práce,“ říká Klára Horzinková, zástupce ředitele STEM/MARK.

Projekt Výzkum pro byznys prezentuje vybrané případové studie s konkrétními doporučeními, které vycházejí z dat. Součástí procesu jsou i návrhy na implementaci jednotlivých kroků, jenž mají dopad na reálný chod firmy či instituce. Společnost STEM/MARK na příkladu vybraných klientů ukazuje, že výzkum, a z něj vzešlá data, jsou důležitou součástí strategického rozhodování firmy. Na základě dat z výzkumu trhu jsou činěna konkrétní doporučení pro klienta. Na webu se například dozvíte, jak se výsledky projektu promítly do podob prezentace firem, jejich konkrétního obchodního rozhodnutí nebo marketingové komunikace.

Na projektu Výzkum pro byznys se společností STEM/MARK  spolupracoval tým z marketingové skupiny DFMG. „Marketingová agentura DFMG pod vedením Tomáše Jindříška nám pomohla vytvořit netradiční komunikaci, která je postavena na videích, datech, osobních značkách klientů a jejich příbězích. Jde zcela v souladu se současnými marketingovými trendy, což jsou právě osobní brandy a videa. Cílem je vytvořit kolem projektu komunitu zájemců o výzkum v byznysu“, uvádí Klára Horzinková, zástupce ředitele STEM/MARK .

Ve videích, rozhovorech nebo infografikách na portálu www.vyzkumprobyznys.cz se návštěvník dozví, jak vypadá výzkum dotažený až do úplného konce. Specialisté ze STEM/MARK se podílejí na implementaci výzkumných doporučení přímo v klientském centru Raiffeisenbank. V případě firmy Hranipex jsou představeny možnosti výzkumu pro výrobní firmy, a to jak v Česku, tak v dalších zemích Evropy. Důležitost výzkumu před a během redesignu obalů je ukázána na příkladu české značky čokolády Carla.

Výzkum pro byznys obsahuje také zajímavé a někdy až kuriózní střípky z výzkumu, které pomocí videí představuje.

Jednotlivé případové studie jsou k dispozici také ve formě krátkých podcastů, a to jak přímo na webovém portálu, tak v aplikacích Spotify nebo Apple Podcasts.

Součástí první fáze projektu jsou i případové studie, které představují spolupráci s českou pobočkou rezidenčního developera Skanska nebo třeba neziskovou organizací Cesta domů. Další studie se zabývá spoluprací reklamní a výzkumné agentury při propagaci značky kvality potravin Klasa.

Společnost STEM/MARK na příkladu vybraných klientů ukazuje, že výzkum, a z něj vzešlá data, je důležitou součástí strategického rozhodování firmy.

„K projektu se nám podařilo přizvat klienty STEM/MARK a díky tomu tak dostal Výzkum pro byznys úplně jiný rozměr. Zároveň jsme mohli ukázat z vlastních řád konkrétní odborníky, kteří za výzkumy stojí, a nechat je promluvit o jejich práci. Díky spojení těchto dvou stran – a i díky spolupráci s DFMG – je výsledné sdělení mnohem zajímavější,“ uzavírá Jan Tuček, ředitel STEM/MARK.

Podívejte se na výstupy projektu Výzkum pro byznys:

Web

Youtube

Spotify

Apple Podcasts

Kontakt pro média:

Klára Horzinková

Zástupkyně ředitele

+420 736 227 471