Author Archives: Petr Böhm

Nejlepším prezidentem po roce 1989 byl Václav Havel, Miloš Zeman je hodnocen průměrně trojkou

Pořadí v hodnocení prezidentů: 1) Václav Havel, 2) Václav Klaus, 3) Miloš Zeman. U Václava Havla panuje shoda více než poloviny lidí. Pozitivně je Miloš Zeman hodnocen za využívání pravomocí a zájem o problémy občanů. Negativněji za vystupování na veřejnosti a za způsob, jakým řeší politické spory.

Exkluzivní data přinesl dlouhodobý průzkum agentury STEM/MARK mezi českou populací starší 18 let.

Výzkumná agentura STEM/MARK se v druhé části dlouhodobého průzkumu (první část zde: https://www.stemmark.cz/cesi-zacinaji-premyslet-o-nastupci-milose-zemana/) zaměřila na hodnocení současného prezidenta v dílčích úlohách a kompetencích. Zároveň jsme zjišťovali, jak si vede současný prezident ve srovnání s předchozími prezidenty Václavem Klausem a Václavem Havlem.

Graf 1: Hodnocení současného prezidenta Miloše Zemana (říjen 2019)

Průměrná známka prezidenta Miloše Zemana je trojka

Současný prezident Miloš Zeman obdržel v celkovém průměrném hodnocení ve výzkumu STEM/MARK na školní stupnici horší trojku. Lépe je hodnocen za využívání prezidentských pravomocí, zde je ale nehodnotící konotace, to znamená, že je může využívat pozitivně i negativně, ale umně. Lepší známku zaznamenal současný prezident i za zájem o problémy občanů, což může být spojené především s jeho pravidelnými výjezdy do krajů. O něco hůře je současný prezident hodnocen v reprezentaci a obhajobě českých zájmů v zahraničí, řešení sporů na české politické scéně a způsobu vystupování na veřejnosti. Celkově pozitivnější hodnocení zaznamenal prezident u lidí starších 60 let, bez maturity a z moravských oblastí. Fandí mu výrazněji také lidé, kteří vnímají prezidentský úřad jako důležitý a přejí si, aby pravomoci prezidenta posílily.

V hodnocení využívání prezidentských pravomocí a zájmu o problémy občanů hodnotí pozitivněji (známka 1 či 2) Miloše Zemana dokonce pětina jeho odpůrců. Naopak u řešení sporů na české politické scéně a způsobu vystupování na veřejnosti hodnotí každý desátý volič Miloše Zemana současného prezidenta negativně. To může být příznakem toho, že pomyslné příkopy mezi odpůrci a příznivci současného prezidenta nejsou nepřekonatelné a může mezi nimi nastat i shoda. Otázkou je, zda se během příštích let dokáže objevit osobnost, která dokáže názory a hodnoty obou táborů spojit či alespoň přiblížit.      

Graf 2: Hodnocení porevolučních prezidentů (říjen 2019)

Václav Havel je nejlepším prezidentem pro téměř čtvrtinu voličů Miloše Zemana

Lidé za nejlepšího porevolučního prezidenta ČR vnímají Václava Havla. Ten i podle dat Ústavu empirických výzkumů STEM zůstává bezkonkurenčně největší postavou posledních 30 let. Jako druhý nejlepší byl nejčastěji uváděn Václav Klaus, třetí příčku obsadil současný prezident Miloš Zeman.

Při pohledu na srovnání podle sociodemografických charakteristik je patrné, že pozice nejlepšího prezidenta rozděluje jak věkové generace (viz graf 2), tak lidi dle nejvyššího dokončeného vzdělání. Lidé bez maturity považují dle výzkumu STEM/MARK častěji za nejlepšího prezidenta Miloše Zemana. Naopak u lidí s maturitou a vyšším vzděláním už jasně dominuje Václav Havel. Mladí lidí oceňují Václava Havla především za jeho humanitní odkaz. Poměrně překvapivým zjištěním bylo, že první polistopadový prezident Václav Havel byl jako nejlepší hodnocen každým čtvrtým voličem současného prezidenta Miloše Zemana. Václav Klaus je napříč sociodemografickými skupinami hodnocen vyrovnaně.

„Detailnější datová analýza ukázala, že například těm, co považují za nejlepšího prezidenta Václava Havla, nezáleží častěji tolik na pohlaví hlavy státu a jsou nakloněni mladšímu, prozápadnímu intelektuálovi, který nemusí disponovat politickou zkušeností. Ti, kdo považují za nejlepšího prezidenta Miloše Zemana, jsou výrazněji pro muže, osobu starší alespoň 60 let s politickou zkušeností. Charakterově by se mělo jednat o člověka důrazného, ale zároveň s optimistickým výhledem a liberálním smýšlením.“ Upřesňuje výsledky průzkumu Jan Burianec z agentury STEM/MARK.  

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím kombinace telefonického a online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 820 osob ve věku 18 a více let. Výzkum je reprezentativní dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu. Aktuální šetření bylo z hlediska větší relevance výsledků váženo na minulou volbu prezidenta. Šetření bude probíhat opakovaně.   

Češi začínají přemýšlet o nástupci Miloše Zemana

Ideální budoucí prezident: zkušený politik, ale v kandidatuře nestraník, s průbojnou povahou

Foto: Pixabay

Prezidentský úřad je důležitý, ale přesto není třeba pravomoci posilovat. Na budoucího prezidenta budou kladeny vysoké profilové požadavky. Více než polovina lidí už svého favorita má. Preference budou určitě proměnlivé. To vše zjišťoval exkluzivní průzkum agentury STEM/MARK.

Řádná přímá volba prezidenta je sice zatím daleko (rok 2023), ale ve společenské diskuzi se už začínají objevovat první úvahy o tom, kdo nahradí současného prezidenta Miloše Zemana. Odborníci se shodují, že kdo chce v kandidatuře uspět, měl by začít budovat svou „značku“ alespoň 2 roky před samotnou volbou. Výzkumná agentura STEM/MARK se proto rozhodla mapovat situaci kolem prezidentského úřadu v dlouhodobém průzkumu, který poběží pravidelně až do třetí přímé volby prezidenta.

V první části průzkumu se zaměříme na charakteristiky budoucího prezidenta (či prezidentky), ukážeme předpoklady pro výkon funkce a nazírání na prezidentský úřad obecně. Představíme také jména, které se s prezidentským úřadem začínají skloňovat. Za týden následně zveřejníme hodnocení současného a minulých prezidentů.

Graf 1: Postoj k úřadu prezidenta

Neznalost pravomocí, ale symbolická důležitost úřadu prezidenta

Pravomoci českého prezidenta zná dobře jen každý sedmý oprávněný volič. Většina (68 %) deklaruje, že zná alespoň některé z pravomocí a bezmála pětina dokonce neví, jakými pravomocemi český prezident disponuje. „Není překvapivé, že znalost pravomocí častěji vykazují muži, respondenti s vysokoškolským vzděláním, lidé z větších měst a vyšším ekonomickým statusem. Zajímavějším zjištěním bylo, že lepší znalost prezidentských pravomocí vykazovali také voliči minulých kandidátů – Fischera či Hilšera a lidé, kteří si myslí, že prezidentský úřad je důležitý, ale pravomoci by ponechali ve stejných mantinelech.“ Doplňuje výsledky první vlny prezidentského průzkumu Jan Burianec ze STEM/MARK.

V populaci je polovina lidí, kteří vnímají prezidentský úřad jako důležitý, ale význam funkce by neposilovali. Za posílení role prezidenta se postavila zhruba čtvrtina lidí. Další čtvrtina však vnímá prezidentský úřad jako nepodstatný – jde častěji o obecně pasivnější lidi, kteří se nezajímají o politicko-společenské události nebo o mladé, jejichž společenské názory se ještě vyvíjejí. „Na úloze prezidenta se v české společnosti obtížně hledá shoda. Voliči nechtějí, aby byl prezident pouze kladečem věnců (i když role morální autority je pro ně jedna z nejdůležitějších), ale na druhou stranu již váhají, zda by měl být exekutivní politickou silou či protiváhou zvolených politiků. To dokazuje, že přímá volba prezidenta má polarizační tendence.“ Interpretuje výsledky Jan Burianec ze STEM/MARK.

Graf 2: Ideální profil budoucího prezidenta či prezidentky

Prezident by měl hlavně spojovat a nepoužívat vulgární výrazy

Profil budoucího prezidenta je velmi rozmanitý. Z hlediska politiky voliči očekávají, že by budoucí prezident měl mít zkušenosti s praktickou politikou, ale do prezidentské kandidatury již vstupovat jako nestraník, který je nezávislý na lobbistech a politicích. Může se to zdát trochu jako protimluv, ale na druhou stranu do tohoto schématu zapadá například úspěšný starosta za nezávislé. Jako ideální profesní průprava je vnímána diplomacie či ekonomie. V charakterových vlastnostech prezidenta lidé uvítají důraznějšího extroverta. Stále je také poptávka po mladším muži, ale ani ženu voliči nevylučují. Více než polovina lidí se v otázce pohlaví hlavy státu řadí do střední – neutrální varianty. To může znamenat, že žena, která bude splňovat preferované vlastnosti voličů, má také značné šance na úspěch. Dobrým příkladem je výsledek poslední prezidentské volby na Slovensku. Otázka je, zda i u nás můžeme najít českou Zuzanu Čaputovou. Dle analýzy STEM/MARK může navíc kandidatura charakterní ženy přilákat méně aktivní voliče. Muže jako hlavu státu preferují častěji lidé starší 60 let, voliči současného prezidenta a ti, kteří chtějí pravomoci prezidenta posílit.  

 „Zvolili jsme metodu sémantického diferenciálu (proti-pólových charakteristik), abychom lépe pochopili preference budoucích voličů. Ukázalo se, že v mnoha atributech voliči nemají vyhraněnou preferenci nebo se jejich názory polarizují. Mezi takové patří například to, zda by měl být prezident liberální nebo konzervativní, intelektuální či lidový nebo optimista či realista. Naopak u předložených výroků se naprostá většina shodla, že prezident by měl spojovat společnost a nepoužívat vulgární výrazy.“ Vysvětluje Jan Burianec ze STEM/MARK.

Graf 3: Preferované charakteristiky hlavy státu

Více než polovina lidí má (již) svého kandidáta na budoucího prezidenta

Na spontánní otázku, kdo by měl být v roce 2023 (předpokládaný termín třetí přímé volby) prezidentem dokázalo 58 % potenciálních voličů odpovědět konkrétním jménem. Zbylé zatím žádný možný kandidát nenapadá, nebo to pro ně není aktuální téma. Jde častěji o ženy, nevoliče a také některé voliče současného prezidenta Miloše Zemana. Paleta jmen, která se objevovala, je velice široká. Mezi nejčastěji skloňovanými jmény se objevoval Andrej Babiš, Jiří Drahoš, Václav Klaus ml., Pavel Fischer, Marek Hilšer či Petr Pavel, tzn. osobnosti, o kterých se v souvislosti s budoucí kandidaturou v médiích mluví.

O poznání vyrovnanější situace nastala při předložení seznamu jmen veřejně známých osobností, které se již v diskuzích o příštím prezidentovi či prezidentce objevují. Respondenti měli možnost uvést, koho by volili, kdo by eventuálně přicházel v úvahu a koho vylučují. Kdo z dalších osob se dostal na přední příčky eventuální volitelnosti, znázorňuje graf č. 4. Poměrně paradoxní pozici má například současný premiér Andrej Babiš, který má sice v tuto chvíli nejvíce příznivců, ale zároveň také nejvíce odpůrců. Viditelná polarizace vede skrze tábory příznivců současného prezidenta a jeho protikandidátů z minulé volby (Drahoš, Fischer, Hilšer a Horáček). Vypadá to tedy, že pomyslné tábory přetrvávají již od první přímé volby prezidenta (2013) dodnes a odráží se ve výběru odlišných charakteristik i osobností.

Graf 4: Kdo by mohl být dalším prezidentem?

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím kombinace telefonického a online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 820 osob ve věku 18 a více let. Výzkum je reprezentativní dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu. Aktuální šetření bylo z hlediska větší relevance výsledků váženo na minulou volbu prezidenta. Šetření bude probíhat opakovaně.   

Druhou část průzkumu – zabývající se hodnocením současného a minulých prezidentů, zveřejní STEM/MARK za týden.

O absolventy humanitních a společenskovědních oborů je na trhu práce zájem, vyplývá z unikátního průzkumu

Tři filozofické fakulty – Univerzity Hradec Králové, Ostravské Univerzity a Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem spojily své síly a nechaly si zpracovat sociologický výzkum, jehož cílem bylo zjistit, jaká je pozice absolventů humanitních a společenskovědních oborů na pracovním trhu. Ze sociologického šetření, které prováděla agentura STEM/MARK, vyplývá, že o tyto pracovníky je na trhu práce zájem.

Cílovou skupinou sociologického šetření, které probíhalo od 9. července do 7. srpna letošního roku, byla více než tisícovka firem s 5 a více zaměstnanci. „Výzkumů na uplatnění absolventů vysokých škol na trhu práce vznikla celá řada. Doposud ale chyběl pohled čistě na absolventy humanitních a společenskovědních oborů. Nyní máme v rukou poměrně unikátní data,“ uvedl děkan Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové dr. Jan Prouza.

Z průzkumu vyplývá, že vysoké školy by podle zaměstnavatelů měly více pozornosti věnovat praktickým dovednostem, praxi během studia a dále samostatnosti a jazykové vybavenosti studentů. „Jsem rád, že přesně toto naše fakulta studentům nabízí již řadu let. Kromě praxí a široké nabídky jazykových kurzů mohou naši studenti vyjet i na zahraniční pobyty do celého světa,“ dodal Prouza.

Zaměstnavatelé rovněž kladou důraz na rychlost seznámení s novinkami, komunikaci, týmovost a zvládání stresu. „Celkově je většina zaměstnavatelů (71 %) spokojená s kvalifikací, se kterou absolventi humanitních a společenskovědních oborů ze školy přicházejí. Zajímavé je, že pouze necelá třetina firem se rozhoduje podle prestiže vysoké školy,“ řekl Jan Burianec z agentury STEM/MARK. 

Absolventy humanitních a společenskovědních oborů přijímají spíše velké firmy působící zejména v oboru školství a státní správy a dále ve finančních a odborných službách nebo společnosti, které působí i v zahraničí. Nadprůměrný zájem o tyto absolventy je v Praze a Ústeckém kraji. Naopak podprůměrný zájem je ve Středočeském, Plzeňském a Zlínském kraji.

Pro uchazeče o studium, studenty nebo absolventy humanitních fakult je pozitivní zejména fakt, že tři čtvrtiny zaměstnavatelů, u kterých mohou nalézt uplatnění, uvádějí, že chystají v příštích třech letech nábor lidí se společenskovědním vzděláním. „Humanitní a společenské obory jsou bohužel obětí řady mýtů a stereotypů, na což se dlouhodobě snažíme poukázat. Z tohoto průzkumu však jasně vyplývá, že pozice absolventů humanitních oborů na trhu práce je perspektivní,“ uzavřel děkan Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové dr. Jan Prouza

Výzkum vznikl jako součást projektu Společný postup filozofických fakult v oblasti zvyšování kvality a prestiže humanitních a společenských věd, do kterého jsou zapojeny Univerzita Hradec Králové, Ostravská Univerzita a Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Osloveno bylo více než 1000 českých zaměstnavatelů.  

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím kombinace telefonického a online dotazování se zúčastnilo 1066 českých zaměstnavatelů. Reprezentativní výběr firem byl zajištěn prostřednictvím kvótního výběru dle velikosti firmy (počtu zaměstnanců), oboru činnosti a kraje sídla firmy. Výzkum probíhal od 8. července do 8. srpna 2019.

Návyky mladých, aneb hrozí ústup „pivního patriotismu“?

Návyky mladých, aneb hrozí ústup „pivního patriotismu“?

Výzkumná agentura STEM/MARK se po dvou letech rozhodla ověřit, jak Češi vnímají a konzumují národní nápoj a jeden z českých symbolů – pivo. Pozornost byla věnována otázkám, zda a jak se změnila míra konzumace piva, co je důležité při výběru piva, jak se posunulo vnímání znalosti a obliby značek piva, ale také zda je upřednostňováno pivo v plechu, plastu či skle.    

Z výsledků sondy agentury STEM/MARK vyplývá, že téměř polovina internetové populace (44 %) si dá alespoň jednou týdně pivo. Oproti roku 2017 (hodnota tehdy činila 40 %) došlo k mírnému nárůstu. Tento nárůst potvrzuje i subjektivní hodnocení respondentů, kdy se sami domnívají, že pivo pijí častěji než dříve – zaznamenali jsme zde nárůst o 4 p.b. Nárůst je patrný především u žen a lidí ve věkové kategorii 45-60 let.

Mladí značku moc neřeší

Při výběru piva nás mohou ovlivňovat nejrůznější kritéria, kterým přikládáme menší nebo větší váhu. Zcela nejdůležitějším kritériem je stále značka piva (důležité pro 81 % lidí), i když právě zde od roku 2017 důležitost poklesla (hodnota tehdy činila 87 %). Značka či typ piva je důležitá především pro věkově zkušenější konzumenty (40 let a starší). Mladší lidé pod 30 let se o značku či původ piva zajímají daleko méně často. Zájem o značku či typ piva souvisí také se vzděláním (ačkoliv již ne tak statisticky významně), kdy se zvyšujícím se vzděláním se lineárně zvyšuje i zájem o značku.

Graf 1: Důležitost konkrétních atributů při výběru piva

Důležitost stupňovitosti se za 2 roky zvýšila

Dalšími důležitými kritérii jsou síla piva a cena (u obou byl zaznamenán nárůst oproti roku 2017), ale pro většinu lidí také určitá tradice či zvyk. Konkrétně výběr piva dle jeho síly (stupňovitosti) roste proporcionálně s věkem, kdy starší lidé přikládají stupňovitosti větší význam než mladší. Naopak jako nedůležité kritérium respondenti deklarují reklamu. Domnívají se tedy, že se při výběru piva nenechají ovlivnit komunikací pivovarů.

Nikoho asi nepřekvapí, že nejvíce preferovaný typ piva je stále klasické světlé (hodnoty se drží i meziročně kolem 62 %). Všechny ostatní typy (tmavé, polotmavé, řezané, pšeničné, ALE, ovocné či nealko) se drží pod hranicí 10 %. Nejvíce výrazný je nárůst obliby u ovocných a nealkoholických piv, a to především u žen a mladších lidí do 30 let.

Nealkoholické pivo pijí lidé typicky doma – jsou to zejména ženy, které k jeho konzumaci nepotřebují žádnou zvláštní příležitost a dají si jej v pohodlí domova. Muži se k němu častěji uchylují ve specifických chvílích, kdy není vhodná konzumace alkoholického piva (při či po fyzické námaze, v zaměstnání), mladí lidé do 30 let si jej zase častěji dopřávají na společenských, kulturních a sportovních akcích.

Z hlediska formy či balení piva se ukazuje preference u točeného piva. Před dvěma lety mu zdatně konkurovalo lahvové balení, ale v tuto chvíli se rozdíly v preferenci prohlubují.  „Je ale důležité odlišovat prvotní preferenci a konečný výběr, protože ačkoliv někteří lidí mohou preferovat právě pivo točené, tak nakonec vezmou to balené. Například kvůli tomu, že mají hluboko do kapsy nebo nemají jejich oblíbenou značku v místní hospodě. Vliv může mít i sezónní výkyv. Upozorňuje Jan Burianec.

Trend: Mladí preferují plechovky

„Zdá se, že se opět vrací éra obliby točeného piva, které si můžeme vychutnat orosené v naší oblíbené hospůdce. Je však nutné připomenout, že rozhodujícím kritériem je finanční situace (příjem) jednotlivců, kdy za točené je nutné si připlatit. Značné rozdíly byly patrné i u balení piva. Klasického lahváče preferují především muži, zatímco ženy a mladí lidé dávají přednost plechovce. Důvodem může být její lepší skladnost například při návštěvě letních festivalů.“ Doplňuje výsledky Jan Burianec.

Graf 2: Nejčastější formy konzumace piva

První nás napadne Prazdroj

Sonda agentury STEM/MARK dále srovnávala znalost nejznámějšího piva, tedy toho, které se respondentům vybaví jako první. Primát drží stále Plzeňský Prazdroj, na druhé příčce přeskočil Gambrinus značku Kozel. Právě Kozel zaznamenal od roku 2017 mírný pokles. Možná to může být vlivem sloganu, kterého jsem si všiml na Velkopopovickém pivovaru: “Tak dlouho se chodí se džbánem pro pivo, až se přinese Kozel“ říká s úsměvem ředitel STEM/MARK Jan Tuček. Zvýšená míra znalosti byla zaznamenána u Radegastu.

V následné oblibě konkrétních značek je pořadí Plzeň, Kozel a Radegast. U žen je patrný výrazný nárůst v oblibě značky Birell (nealkoholické pivo). „Zajímalo nás, v kolika procentech případů si lidé vybaví značku, která je zároveň jejich nejoblíbenější, protože to může vyjadřovat určitou míru loajality k dané značce. Dvě třetiny, které se shodovaly, zastupovali častěji muži. Zbývající třetinu pak spíše mladí lidé do 30 let. Jejich odlišnost můžeme vysvětlit preferencí více značek, zahraničních produktů nebo dosavadní nevyhraněností.“ Uzavírá vhled do šetření Jan Burianec.

Výzkumné sondy agentury STEM/MARK uskutečněné prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 512 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 15 až 60 let. Aktuální šetření probíhalo v červenci 2019. Následně bylo porovnáno se stejným šetřením z dubna 2017 (toho se zúčastnilo také 512 osob).

Závěť v Česku sepíše pětkrát méně lidí než v Rakousku

Nejnovější průzkum agentury STEM/MARK a českého UNICEF však ukazuje, že o závěti jako bezproblémovém způsobu vypořádání majetku v České republice přemýšlí téměř polovina lidí nad 50 let.

PRAHA, 29. července– Dotazníkové šetření agentury STEM/MARK na téma závětí proběhlo v červnu letošního roku ve spolupráci s českou pobočkou UNICEF. Výzkumu se zúčastnilo 507 respondentů nad 50 let věku. Z šetření vyplynulo, že závěť má v Česku sepsanou či ji hodlá sepsat 47 % lidí z této věkové skupiny.

Výsledky ukazují, že zájem o závěť do velké míry určují vztahy v rodině. V rodinách se složitými vztahy může závěť vypořádání majetku po smrti člověka zjednodušit. Podle průzkumu se lidé, kteří se po svém úmrtí obávají sporů mezi pozůstalými, rozhodnou závěť sepsat častěji. Hlavní výhodou závěti je podle dotázaných jasné rozdělení majetku, které předchází případným dohadům mezi pozůstalými. Polovina dotázaných sepsat závěť vůbec nezamýšlí. Jsou to častěji lidé, kteří si nepřipouštějí spory o dědictví v případě jejich úmrtí. Třetina z těch, kteří nebudou sepisovat závěť, nechá vypořádání věcí na dědicích, necelá třetina majetek na někoho převede ještě za života. Pětina dotázaných pak otázky předání majetku ještě vůbec nezačala řešit, jelikož je to podle nich předčasné a nechtějí si vědomě připouštět myšlenku smrti.

Z různých výzkumů STEM/MARK vyplývá, že v Česku ještě neumíme s umíráním, smrtí a vlastně ani s vypořádáním svých věcí zacházet. I zde data ukazují, že u nás píše závěti výrazně méně lidí než v západní Evropě – možná je to dáno tím, že dnešní padesátníci, šedesátníci vyrůstali v totalitní společnosti, kde se o majetku nemluvilo. Ke standardizaci chování dochází pomalu – a to se projevuje i v úvahách či ochotě část majetku zanechat na nějaký bohulibý účel,“ říká ředitel STEM/MARK Jan Tuček.

Z výzkumu vyplývá, že přibližně dvě pětiny lidí z generace nad 50 let neznají příliš dobře zákonitosti dědického řízení. Polovina disponuje spíše průměrnými informacemi. Tito lidé tak nemusí vědět, že pokud zemřou bez závěti či příbuzných, jejich majetek propadne státu. Vyšší znalost dědického řízení prokazují lidé, kteří mají sepsanou závěť nebo ji plánují sepsat v brzké době (následujících 5 letech).

V sousedním Rakousku jsou závěti běžnější praxí – závěť tu již sepsalo nebo sepisuje 35 % lidí nad 50 let, zatímco v České republice je to pouze 7 % lidí. Dalších 40 % v Rakousku i Česku závěť plánuje sepsat v budoucích letech. V závětích Rakušané častěji než Češi myslí na dobročinnost. Podle průzkumu se rozhodne darovat ze závěti 11 % Rakušanů oproti 2 % Čechů.

Darování ze závěti je podle průzkumu řešením pro lidi bez příbuzných, jejichž majetek tak nepropadne státu. To si v generaci nad 50 let myslí častěji lidé s vysokoškolským vzděláním, kteří se lépe orientují v právních věcech. Tři čtvrtiny dotázaných se shodují, že odkázáním věcí na dobročinné účely se člověk stává prospěšným i po smrti. Častěji tento názor zastávají nejen lidé s vysokoškolským vzděláním, ale také lidé bez dětí a ti, kteří nemají moc dobré vztahy s příbuznými. Dar ze závěti pro charitativní organizaci by zvažovala pětina respondentů, kteří sepsali nebo hodlají sepsat závěť. Jsou to často lidé, kteří na dobročinné účely přispívají během života.

Darů ze závěti na programy UNICEF v poslední době přibývá. Tato podpora zajišťuje pitnou vodu, výživu a vzdělání nejohroženějším dětem. Jsou to jednotky případů ročně, ale vždy jde o peněžní nebo majetkové dary vyšší hodnoty. Pro naše příznivce to je způsob, jak může jejich přesvědčení pokračovat i poté, co už tady oni sami nebudou. Například v letošním roce vypořádáváme dědictví po paní Dagmar Šulcové, které odešla v požehnaném věku 89 let bez 

příbuzných a své bydlení odkázala čtyřem organizacím, které podporovala už za svého života,“ vysvětluje výkonná ředitelka UNICEF ČR Pavla Gomba.

Výzkum se zaměřil také na další možné formy dárcovství, jako je darování orgánů nebo přenechání těla pro vědecké účely. O darování orgánů po smrti by uvažovalo 51 % respondentů. Zanechání těla pro lékařské účely by zvažovalo 31 % dotázaných.  

Výsledky výzkumu jsou k dispozici zde.

UNICEF (Dětský fond OSN)

UNICEF pracuje ve více než 190 zemích světa, kde dětem pomáhá přežít a podporuje jejich rozvoj, od narození až do dospělosti. UNICEF dětem zajišťuje zdravotní péči, výživu, pitnou vodu a hygienu, základní vzdělání pro všechny chlapce i dívky a ochranu před násilím a zneužíváním. Největší část pomoci směřuje do těch částí světa, kde je situace dětí nejtíživější – do rozvojových zemí a do oblastí zasažených přírodní nebo válečnou katastrofou. Práce UNICEF je financována výhradně z dobrovolných příspěvků, přičemž na programy pomoci jde více než 90 procent ze získaných prostředků.

Sledujte Facebook a Instagram UNICEF ČR.

Kontakt:
Lucie Štěpánková
Communication Officer
UNICEF ČR
+420 724 047 520

www.unicef.cz

Účast ve volbách do Evropského parlamentu může být až 27 %

Praha, 9. května 2019

Kdo přijde k volbám do Evropského parlamentu? Překoná letošní volební účast v evropských volbách tu minulou? Jaké téma je naléhavé? A kteří lídři nebo aktuální europoslanci jsou s tímto tématem spojováni? Na tyto otázky hledal odpovědi aktuální průzkum výzkumné agentury STEM/MARK.

Letošní volby do Evropského parlamentu táhnou více než ty minulé

V rámci aktuálního průzkumu se STEM/MARK dotazoval české dospělé populace na ochotu zúčastnit se květnových voleb do Evropského parlamentu. O své účasti je v tuto chvíli přesvědčena více než čtvrtina (27 %) oprávněných voličů. Je však nutné upozornit, že deklarovaná účast (zvláště u voleb tzv. druhého řádu) je většinou o něco vyšší než ta skutečná. Účast plánují častěji pravidelní voliči, muži, vysokoškolsky vzdělaní a lidé z Prahy.

Graf 1: Zájem o volby do Evropského parlamentu

Šanci uspět mají i neparlamentní subjekty

Průzkum mapoval také znalost a důvěru k vybraným lídrům kandidátek (šlo buď o lídry parlamentních stran, nebo současné europoslance). Mezi nejznámější lídry patří Jiří Pospíšil (Koalice STAN, regionální partneři a TOP 09), Jan Zahradil (ODS), Pavel Telička (Hlas) či Jaromír Štětina (Evropa společně – ESO). Z analýzy STEM/MARK vyplývá, že šanci uspět ve volbách do Evropského parlamentu mají díky svým lídrům (a současným europoslancům) i neparlamentní subjekty jako jsou Hnutí Hlas (Pavel Telička) či Evropa společně – ESO (Jaromír Štětina). „Výzkum ukázal, že u obou současných výše uvedených europoslanců je deklarovaná poměrně vysoká znalost a zároveň i solidní důvěra. Jejich šance potvrzuje i následující otázka, zda by respondenti kvůli lídrům byli ochotni volit jejich stranu či hnutí. S tímto názorem se ztotožňovalo 12 % potenciálních voličů (16 % odhodlaných voličů), pro které nejsou tak podstatné strany, ale spíše osobnosti, které je reprezentují.“ upřesňuje výsledky průzkumu Jan Burianec ze společnosti STEM/MARK.

Téma číslo jedna – bezpečnost

Z předchozího průzkumu trojice Bahavio Labs, STEM a Institutu pro evropskou politiku Europeum (https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/eu-evropske-volby-studie-vyzkum-data-euroskeptici_1904290706_jab) vyšlo jako nejdůležitější téma „Život bez válek v Evropě“. To můžeme jedním slovem shrnout jako bezpečnost. Toto téma jsme proto ověřovali a výsledek se nám potvrdil. Velmi naléhavé je aktuálně pro téměř polovinu respondentů (48 %), docela naléhavé pak pro dalších 42 %. Téma rezonuje především u osob starších 60 let a u žen. Zároveň je téma nadprůměrně důležitější (53 % ho považuje za velmi naléhavé) u voličů odhodlaných přijít k EU volbám.

S tématem bezpečnosti si potenciální voliči spojují nejčastěji Jiřího Pospíšila (Koalice STAN, regionální partneři a TOP 09), Ivana Davida (SPD) a Jaromíra Štětinu (Evropa společně – ESO). „Toto spojení je vysvětlitelné především u Jaromíra Štětiny, který je místopředsedou podvýboru pro bezpečnost Evropského parlamentu. V rámci komunikace předvolebních témat lze tuto asociaci vysvětlit i u lídra kandidátky SPD Ivana Davida.“ interpretuje výsledky průzkumu Jan Burianec ze společnosti STEM/MARK.

Graf 2: Téma bezpečnost

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím kombinace CATI (telefonického) a CAWI (online dotazování na Českém národním panelu) se zúčastnilo 1658 respondentů starších 18 let. Do finálního souboru těch, co nevylučují účast ve volbách do Evropského parlamentu, šlo následně 1080 respondentů. Vzorek je reprezentativní z hlediska kvótního výběru dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu.

Sběr dat proběhl od 29. dubna do 3. května 2019.

Kontakt: Jan Burianec – , telefon: 225 986 821   

Ve volbách do Evropského parlamentu mají šanci uspět i neparlamentní strany a hnutí

Tisková zpráva, 7. května 2019, Praha

Mezi parlamentními stranami se v průzkumu společnosti STEM/MARK poprvé výrazněji prosazuje nové politické hnutí Hlas, které spoluzakládali místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička a europoslanec Petr Ježek v únoru tohoto roku. Největší šanci uspět ve volbách do Evropského parlamentu má stále ANO. Vyplývá to z reprezentativního výzkumu, který byl realizován mezi dny 29. dubna a 3. května 2019 na celkovém počtu 1658 respondentů.

Hnutí Andreje Babiše by na přelomu dubna a května preferovalo 20 % voličů. Pro dalších 8 % voličů by bylo druhou volbou. Za ANO se umístili Piráti s celkovým potenciálem 22 %. Následují ODS a koalice TOP 09, STAN a dalších stran. Spolu s SPD Tomia Okamury mají potenciál kolem 20 %. Koalice vedená Topkou a Starosty má ovšem oproti ostatním nižší zastoupení již rozhodnutých voličů, nezanedbatelná část z nich může ještě svou preferenci změnit. Na hranici zvolení do Evropského parlamentu se dostalo hnutí Hlas, které by bylo ve zkoumaném období první volbou pro 4 % hlasujících, pro dalších 6 % pak druhým preferovaným subjektem. Je tak jediným z neparlamentních politických subjektů, který se dokázal v průzkumu prosadit mezi parlamentními stranami.

Výzkumu se zúčastnilo celkem 1658 respondentů, do potenciálu vstoupilo 837 těch, kteří nevylučují účast ve volbách a již nyní mají konkrétní preferovanou stranu nebo hnutí. Spolu s názvem politického subjektu bylo respondentům prezentováno i jméno volebního lídra. Hodnota volebního potenciálu je součtem 1. a 2. volby.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím kombinace CATI (telefonického) a CAWI (online dotazování na Českém národním panelu) se zúčastnilo 1658 respondentů starších 18 let. Vzorek je reprezentativní z hlediska kvótního výběru dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu.

Sběr dat proběhl od 29. dubna do 3. května 2019.

Kontakt: Jan Burianec – , telefon: 225 986 821   

Vejce: Češi preferují česká oproti polským, v určení způsobu chovu nosnic panuje zmatek.

Při nákupu vajec se posuzuje převážně cena, země původu a způsob chovu slepic. Jakou důležitost sehrávají jednotlivé faktory, naznačuje výzkum agentury STEM/MARK. Ukazuje se, že bychom rádi kupovali vejce od slepic českých a chovaných v přijatelných podmínkách, postaveni tváří v tvář reálné nabídce v obchodě to však často dopadá jinak.

Co nejvíc „řešíme“?

Pokud jde o rozhodnutí zohledňující zemi původu vajec, většina kupujících (2/3) deklaruje, že dá jednoznačně přednost českým před polskými bez ohledu na cenu. Ostatní (1/3) se rozhodnou spíš podle ceny, ať už jde o vejce česká nebo polská.

„Výzkumně-metodickou otázkou ovšem je, jakou roli zde hraje stylizace respondentů“, zamýšlí se Jan Tuček, ředitel STEM/MARK.

Upřednostňujeme tedy česká vejce, minimálně to deklarujeme, ale jak je to s podmínkami, ve kterých slepice žijí a snášejí vejce? V rozhodování běžného spotřebitele se odráží jak míra zájmu o způsob chovu slepic, tak orientace v označování vajec.

Jan Tuček říká: „Nadpoloviční většina kupujících přiznává, že typ chovu vůbec neřeší.“ Naopak dvě pětiny deklarují zájem a zajímavé je, že častěji uvádějí preferenci vajec z volného výběhu před vejci od nosnic v halách.

Že jde nejspíš o zmatení pojmů, dokládá (ne)schopnost vysvětlit pojem „podestýlková vejce“, který často prodejci či výrobci uvádějí na obalu. Název chápou (správně) jako vejce od nosnic v halách dvě pětiny nakupujících. Ostatní buď vůbec nevědí, nebo tento pojem vysvětlují odlišně – pětina předpokládá, že jde o nosnice ve volném výběhu, menší podíl lidí si myslí, že jde i o klecový chov.

Pokud jde přímo o respondenty, uvádějící nákup vajec od slepic z volného chovu, téměř třetina se domnívá, že „podestýlková vejce“ znamenají tento volný chov.

Pokud jde přímo o respondenty, uvádějící nákup vajec od slepic z volného chovu, téměř třetina se domnívá, že „podestýlková vejce“ znamenají tento volný chov.

I z této odpovědi vyplývá, že běžný spotřebitel se v „problému vajec“ těžko orientuje. A to nejen v chovech, ale i v jejich označování.

Otvíráme krabičky? Proč vlastně?

Při nákupu vajec většinou kontrolujeme vnitřek balení (84 %). To zpravidla znamená kontrolu, zda vejce nejsou rozbitá a jestli jsou všechna, až poté sledujeme zemi původu, případně způsob chovu.

A jak konkrétně způsob chovu zjišťujeme? Obvykle pouze podle popisu na obalu, přímo razítko na skořápce kontroluje 15 % spotřebitelů. Podobný podíl nakupujících také dokáže rozluštit konkrétní příklad a identifikovat, že např. číslo 3 na začátku označení znamená klecový chov.

Jan Tuček: „Zarážející je, že podle výzkumu  STEM/MARK je v desetině případů výsledkem kontroly zjištění, že údaje na obalu se liší od označení přímo na vejcích. Nejčastěji nesouhlasí země původu.“

Z dalších aspektů kromě již zmíněných se při nákupu preferují vejce větší a velká balení.

Výsledkem je tedy konstatování, že český spotřebitel většinou preferuje česká vejce před polskými. Minimálně polovina dává přednost nižší ceně bez zvažování dalších aspektů. Pokud jde o způsob chovu nosnic, ten deklarativně zohledňují cca dvě pětiny. Otázkou ale zůstává, zda jsou předpokládané vlastnosti kupovaných vajec vždy v souladu se skutečností, protože pouze necelá pětina dokáže prokazatelně identifikovat používané značení.

Vyjasnit situaci by jistě pomohla vyšší motivace jak na straně spotřebitelů dopátrat se skutečného původu vajec, tak na straně výrobců a prodejců sjednotit a vysvětlit značení na obalech.

Průzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 501 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 15 až 59 let. Šetření probíhalo koncem března 2019.

Cirkus

Konec zvířat v cirkusech? Podle Čechů raději ne

Téma cirkusů je v současné době na veřejnosti často probíráno. Stále se vedou diskuze o tom, zda v cirkusech dochází k drezúře zvířat, nebo k jejich týrání. V souvislosti s chystanou novelou zákona o ochraně zvířat nabírají tyto debaty ještě na intenzitě. Agentura STEM/MARK se proto zaměřila na to, jaký postoj zaujímají Češi k vystupování a drezúře zvířat v cirkusech. Mělo by být vystupování zvířat v cirkusech zakázáno?

Nadpoloviční většina Čechů si to nemyslí. Podle 6 lidí z 10 jsou zvířata podstatou cirkusů a neměla by být z jejich programu vyloučena. Obecně mezi Čechy převládá názor, že se zvířata mají v cirkusech dobře, nejsou týrána a že některá z nich by v přirozeném prostředí ani nepřežila (myslí si to dvě třetiny dotázaných). Ještě silněji jsou pak Češi přesvědčeni o tom, že krotitelé svá zvířata mají rádi a dobře se o ně starají.

O zažitém spojení mezi cirkusem a zvířaty svědčí i asociace, které si lidé s cirkusem pojí. Jsou to právě zvířata, která se jim při slově „cirkus“ vybaví nejčastěji, až s velkým odstupem následují klauni a akrobati. Spolu s vystoupením artistů patří zvířata, zejména ta divoká, k největším lákadlům v programu. Výsledky šetření výzkumné agentury STEM/MARK ukazují, že 4 z 10 Čechů by do cirkusu, ve kterém žádná zvířata nevystupují, nešli. Slovy jednoho z respondentů: „Bez zvířat by to ani moc cirkus nebyl. Aspoň v jednom vystoupení by tam měla být.“ Na druhou stranu ale stejné množství lidí uvádí, že by takový cirkus klidně navštívilo. Ostatní by tam nešli tak jako tak.

Graf 1: Názor na přístup zaměstnanců cirkusu ke zvířatům

Zvířata tedy podle většiny Čechů do cirkusu patří, a to jak ta domestikovaná, tak divoká (pro vystupování výhradně domácích zvířat je jen třetina lidí). Typicky by v cirkuse měli být koně, poníci, kočkovité šelmy a sloni. Zároveň se však lidé téměř jednohlasně shodují, že zacházení se zvířaty by mělo podléhat přísné kontrole. S ohledem na divoká zvířata by pak měl zákon stanovit opatření, která by cirkusy musely dodržovat, aby získaly licenci na jejich chov.

Výsledky průzkumu agentury STEM/MARK ukazují, že mezi kritiky vystupování zvířat v cirkusech patří hlavně lidé mladší 30 let a ženy. Ti se častěji než ostatní vyslovují pro absolutní zákaz chovu divokých zvířat v cirkusech a častěji jsou přesvědčeni, že zvířata se nemají v cirkusech dobře, vystoupení je nebaví a jsou týrána (jsou chována v klecích, mají malý výběh a chovatelé je bijí).

Graf 2: Hodnocení výroků

Všeho nicméně s mírou. Podle výsledků průzkumu agentury STEM/MARK sice více než polovina Čechů považuje za správné starat se o práva cirkusových zvířat, na druhou stranu se to podle nich možná už trochu přehání. Jen každý osmý Čech se pak o probíhající debatu o možném týrání zvířat aktivně zajímá. Češi obecně vnímají cirkusy spíše pozitivně, navštěvují je (94 % alespoň jednou za život) a zvířata jsou jedním z nejčastějších důvodů návštěvy. „Z výsledků výzkumu agentury STEM/MARK jednoznačně vyplývá, že zacházení se zvířaty v cirkuse by mělo být přísně kontrolováno a že cirkusy by měly mít licenci na chov divokých zvířat. Zvířata tedy podle lidí v cirkuse být mají, ale jen při dodržení zákonem daných podmínek,“ shrnuje výsledky výzkumu Jana Proboštová.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 604 osob starších 15 let, přičemž lidé starší 30 let museli mít dítě nebo vnouče ve věku do 18 let. Šetření bylo doplněno 6 hloubkovými rozhovory s dětmi ve věku 6 až 12 let. Výzkum probíhal v březnu 2019.

Petr Böhm

7.1.2019

Výzkumná agentura STEM/MARK se po dvou letech rozhodla ověřit, zda dochází k vývoji v tom, jak Češi třídí odpad, nebo zda se posouvají bariéry, které v třídění odpadu brání. Zajímal nás i postoj Čechů k bezobalovým potravinám. Jak se po dvou letech změnilo naše přemýšlení o tom, jak svou činností ovlivňujeme životní prostředí?

Z výsledků průzkumu agentury STEM/MARK vyplývá, že více než čtyři pětiny internetové populace (84 %) přemýšlejí, jak ovlivňují životní prostředí a zároveň věří, že způsob, jakým nakládají s odpadem, má nějaký smysl. „I když je v těchto otázkách někdy ze strany respondentů snaha vylepšovat skutečnost, stále je to pro nás pozitivní zjištění ve srovnání se závěrem roku 2016 (hodnota tehdy činila 78 %). Naznačuje to určitý nárůst ekologického smýšlení v české populaci.“ interpretuje výsledky průzkumu Jan Burianec ze STEM/MARK.

Mladí lidé do 30 let přemýšlejí častěji o tom, jak svým působením ovlivňují životní prostředí. Naopak starší generace (45-60 let) častěji věří, že způsob, jakým nakládají s odpadem, má nějaký význam. To znamená, že zatímco mladí o třídění více přemýšlejí, ti starší to častěji rovnou vykonají. Tendence k „zelenému myšlení“ je patrná častěji u vysokoškolsky vzdělaných lidí z větších měst.

 

Graf 1: Míra třídění vybraného typu odpadu

V třídění základních typů odpadů (plast, papír, sklo či karton) se situace téměř nezměnila. Nárůst byl zaznamenán u třídění kovů, rostlinného odpadu či hliníku. „Otázka byla formulována jako polo-uzavřená, to znamená, že jsme respondentům nabídli některé typy základního odpadu a navíc měli možnost uvést do kategorie „jiné“ i další položky. Ukázalo se, že vyšší frekvence byla oproti roku 2016 zaznamenána i u méně typických druhů odpadu jako elektro, oleje, léky či textil.“ Doplňuje výsledky průzkumu Jan Burianec.

Graf 2: Bariéry, znesnadňující lidem třídění odpadu

 

Situace se podle mínění lidí nemění u bariér, které znesnadňují třídění odpadu. Polovina lidí se domnívá, že třídění odpadu znemožňují přeplněné kontejnery, jejich nízký počet či dostupnost od bydliště. Další bariéry shledávají v lenosti či bezohlednosti lidí, případně v nízké informovanosti o správném třídění odpadu. „Drobný nárůst byl zaznamenán u odpovědi logistického řešení práce s odpadem v domácnosti. Tuto možnost zmiňovaly především ženy, které mají častěji problém s neestetičností umísťování více košů v domácnosti.“ Doplňuje výsledky průzkumu Jan Burianec.

 

Graf 3: Porovnání subjektivního hodnocení znalosti třídění odpadu za roky 2016 a 2018

Výzkum agentury STEM/MARK srovnával i deklarovanou znalost třídění odpadu. Zde došlo k mírnému nárůstu směrem k vyšší znalosti, kterou si přisuzují především muži, lidé starší 40 let a ti, co mají alespoň maturitu. „Zajímavý výsledek vyplynul, když jsme deklarovanou znalost porovnali dle regionů – Praha, Čechy a Morava. Nejvyšší znalost zde deklarují lidé z Moravy. To může souviset s tím, že například na Moravě (ale i v Čechách), kde je daleko větší míra rozmělněných menších obcí, je například dostupnější možnost kompostování odpadu.“ Interpretuje výsledky průzkumu Jan Burianec.

Výše uvedené výsledky jen potvrzuje otázka, zda mají respondenti nápad jak do budoucna zlepšit situaci s odpadem. Zatímco z výpovědí v roce 2016 byla cítit určitá apatie (57 % nic nenapadlo, nebo jim to bylo jedno), tak v aktuálním šetření podobnou „apatii“ vyjádřilo pouze 37 % lidí. To už můžeme považovat za významnou proměnu alespoň v rovině uvažování. Necelá pětina se domnívá, že je třeba větší množství specifických kontejnerů a častější vyvážení – to se za dva roky nezměnilo. Lidé častěji oproti minulému šetření zdůrazňují omezování či zrušení obalů (nárůst z 6 na 16 %) či vyšší motivaci „třídičů“ odpadu (nárůst z 14 na 19 %).

V aktuálním šetření agentury STEM/MARK bylo dotazováno i téma možnosti bezobalových potravin. Systém či filosofie bezobalových potravin má podporu více než dvou třetin (69 %) internetové populace. Zastánci se častěji rekrutují z řad žen, lidí mladších 45 let a vysokoškolsky vzdělaných. „Abychom si deklarovanou ochotu potvrdili, tak jsme polovině respondentů systém bezobalových potravin představili a druhé polovině nikoliv. Ukázalo se, že popis systému, kdy například pro náběr potravin z kapslí/boxů potřebujeme vlastní nádobu/přepravku, už některé odradil či alespoň znejistil. Lze tedy říci, že tento systém bude úspěšný především dle možností přizpůsobit se pohodlí zákazníka.“ Doplňuje výsledky průzkumu Jan Burianec.

 

 

 Graf 4: Motivace pro nakupování bez obalu

Nakupování (potravin) bez obalu může mít více možných motivací. Zajímalo nás, zda je pro respondenty větší motivací ochrana přírody nebo drobná úspora financí. Pro pětinu respondentů by byla lákavější úspora peněz – jedná se častěji o muže a lidi z menších měst (5000 – 20000 obyvatel).

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 506 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 15 až 60 let. Aktuální šetření probíhalo v druhé polovině prosince 2018. Následně bylo porovnáno se stejným šetřením z prosince 2016 (toho se zúčastnilo 512 osob).