Author Archives: Petr Bureš

National Pandemic Alarm: Index důvěry ve vládu dále klesá

National Pandemic Alarm: Index důvěry ve vládu dále klesá

National Pandemic Alarm, který již od 16. března 2020 v pěti evropských zemích monitoruje aktuální postoje a nálady společnosti s ohledem na probíhající pandemii koronaviru, momentálně obsahuje výsledky ze sběru dat 29. ledna – 1. února 2021.

Český národní panel je součástí European National Panels a v rámci Česka na něm probíhá projekt, který mapuje postoje obyvatel střední Evropy k pandemii COVID-19.

Projekt zachycuje měnící se vývoj společenských postojů a nálad – důvěru v představitele státu (index důvěry ve státní aparát), míru strachu (index paniky), reálný dopad situace na obyvatele (index dopadů), vlastní zkušenost s výskytem nemoci či nemocných v blízkém okolí (míra zkušenosti) a ochotu nechat se očkovat proti COVID-19 (index ochoty k očkování). Podrobné výsledky jsou dostupné na webové stránce projektu www.nationalpandemicalarm.eu

Index důvěry ve vládu je nyní v Česku na nejnižší naměřené úrovni od března 2020

Index důvěry ve státní aparát již od začátku listopadu v Česku klesá – od té doby se snížil téměř o 12 bodů. „Nynější hodnota (40 bodů) je nejnižší, která byla od března 2020 v Česku naměřena. Projevuje se zde mimořádně velký chaos, permanentní měnění pravidel či způsobů výpočtu ukazatelů, nejasnost, kdo vlastně boj s pandemii či očkování řídí,“ vysvětluje Jan Tuček, jednatel Českého národního panelu a ředitel STEM/MARK.

Srovnatelně nízký index důvěry ve vládu je i na Slovensku, kde se také pohybuje na hodnotě 40 bodů, jeho pokles je od listopadu však pozvolný a mírný. Od poloviny ledna se velmi výrazně snížila hodnota v Maďarsku (téměř o 5 bodů), která je i přesto ze všech pěti monitorovaných zemí nejvyšší. Nárůst se naopak objevil v Bulharsku (o 3 body), mírně pak v Polsku (o 1 bod).

Index paniky se i v prvním měsíci nového roku drží v Česku na zvýšené hodnotě a od minulé vlny se zvýšil o necelé dva body (nyní 62 bodů). Tato hodnota ukazuje, že Češi mírně propadají panice – ta je aktuálně na stejné hodnotě jako loni v druhé polovině dubna. Z pěti monitorovaných zemí se hodnota indexu paniky zvýšila také v Bulharsku, a to o více než 2 body – i přes nárůst je zde hodnota ze všech monitorovaných zemí nejnižší.

Naopak nejvyšší panika z monitorovaných zemí je na Slovensku (65 bodů) – i když od poslední vlny výzkumu klesla o 1 bod. Snižující se hodnoty NPA zaznamenal také v Maďarsku, kde od minula došlo k poklesu o více než 2 body. Už od prosince 2020 se hodnota indexu paniky nemění v Polsku, kde stále dosahuje 62 bodů.

Index dopadů, který ilustruje, jak situace pandemie onemocnění COVID-19 ovlivňuje každodenní životy lidí, se i nadále zvyšuje, a to ve všech zemích. V Česku a na Slovensku je vyšší o 1 bod, hodnoty v obou zemích odpovídají hodnotám z loňského konce dubna. V ostatních zemích evidujeme nárůst hodnot o něco vyšší – o více než 2 body v Bulharsku a Maďarsku, o více než 1 bod v Polsku.

Index ochoty k očkování – pořadí zemí v ochotě k očkování proti onemocnění COVID-19 se od poslední vlny výzkumu nezměnilo. Ochota k dobrovolnému očkování je stále nejvyšší na Slovensku (51 bodů), poté v Česku (50 bodů). Naopak menší ochotu jsme zaznamenali v Polsku (48 bodů), Maďarsku (46 bodů) a Bulharsku (33 bodů). Největší pokles se objevil mezi Poláky, kde ochota klesla o více než 2 body.

V Česku a na Slovensku jsou výrazně ochotnější nechat se očkovat lidé s vyšším vzděláním, také respondenti ve věkových skupinách 55 a více let nebo 15–24 let. Stále platí, že k očkování proti COVID-19 jsou svolnější o něco více muži než ženy napříč všemi zeměmi.

Podrobnější informace včetně vývoje v čase najdete na www.nationalpandemicalarm.eu

O očkování proti COVID-19 se Češi informují hlavně v televizi

Podle výzkumu Českého národního panelu uvádí tři pětiny Čechů, že ohledně očkování proti onemocnění COVID-19, mají dostatek informací (58 %). Tvrdí to zejména skupina starších respondentů nad 55 let. Výzkum se mimo jiné také ptal na to, odkud Češi čerpají informace o vakcinaci proti koronaviru. Z výzkumu National Pandemic Alarm vychází, že zdrojem číslo jedna je hlavně televize (62 %), dále se pak lidé obrací také ke zpravodajským serverům (43 %) nebo na sociální sítě (34 %). Již méně – zhruba čtvrtina lidí – se pro informace o vakcinaci obrací na oficiální web ministerstva (27 %), ke své rodině a nejbližším (25 %), nebo tyto informace hledá v rádiu (23 %).

Podrobnou zprávu a doprovodnou infografiku na téma informovanosti ohledně očkování proti COVID-19 a využívaných zdrojích těchto informací jsme vydali v pátek 5. 2. 2021, celé její znění najdete na našem webu: www.narodnipanel.cz/default/curiosity/detail/national-pandemic-alarm-informace-o-ockovani-cerpaji-Cesi-hlavne-z-televize

Systém rozdělování vakcín nefunguje správně, hodnotí polovina Čechů

Polovina Čechů si myslí, že systém rozdělování vakcín nefunguje správně (50 %). Naopak fungování systému hodnotí pozitivně spíše lidé v nejstarší věkové skupině nad 55 let. Z pohledu nákazy koronavirem je tato skupina považována za nejvíce rizikovou, očkování se jich tedy týká nejvíce – je možné, že právě kvůli rizikovosti a strachu z nákazy považují nastavení systému za správné.

Většina nespokojených spatřuje vinu za špatný systém na straně vlády (71 %), k čemuž se kloní spíše mladí lidé do 34 let a lidé z velkých měst (100 000 a více obyvatel), méně pak na straně ministerstva zdravotnictví (54 %), což si myslí spíše lidé z malých měst (5 000 – 19 999 obyvatel). Pouze do 10 % Češi uvádí, že chyba je na straně nemocnic a očkovacích center, nebo že za to může někdo jiný.

Zbylá pětina lidí z celého vzorku si nechává odstup a fungování systému nijak nehodnotí (21 %). Mezi zdrženlivými jsou spíše dotazovaní se základním vzděláním, lidé ze středních měst (20 000 – 99 000 obyvatel) a obyvatelé Moravy.

Aféry s očkováním lidem vadí, mužům více než ženám

Známé aféry s předbíháním u očkování proti COVID-19, kdy vysoce postavené osobnosti a celebrity předběhly vládou stanovený pořadník a byly přednostně očkovány, mohli lidé zaznamenat v poslední době v médiích. Výzkum National Pandemic Alarm se Čechů ptal, co si o tom myslí, a ti tvrdí, že jim takové chování vadí (63 %). Tento názor zastávají spíše muži než ženy, také pak lidé nad 45 let. „Třetině Čechů tyto skandály nevadí. Otázkou je, zda to není určitým vyjádřením (blbé) nálady ve společnosti, kdy část populace rezignovala a jakékoli porušování pravidel či nařízení jí přijde „vlastně normální.“ Myslím, že třeba v Německu by se tohle stát nemohlo a postoj veřejnosti by byl daleko vyhraněnější,“ říká Jan Tuček, jednatel ČNP a ředitel STEM/MARK.

Muži vyhlíží termín očkování optimisticky, ženy naopak pesimisticky

Pouze 2 % lidí si myslí, že by mohla přijít na řadu ještě během letošní zimy. Tuto skupinu tvoří zejména starší dotazovaní a vysokoškoláci. Čtvrtina pak odhaduje, že přijde na řadu až poději, tedy v příštím roce (23 %). Tento postoj zastávají zejména mladí lidé do 34 let, také dotazovaní se středoškolským vzděláním a ženy. Srovnatelný počet lidí pak uvádí, že tuto situaci neřeší či neumí odhadnout (22 %), tvrdí to spíše lidé ve střední věkové kategorii 35–44 let, respondenti se základním vzděláním a obyvatelé Moravy.

Co se však týká termínů v tomto roce, odhadují respondenti ČNP, že se spíše dostanou na řadu v létě (18 %), což uvedli starší věkové skupiny nad 55 let a více, nebo na podzim (18 %), což si myslí mladí lidé do 24 let. Pouze 10 % očekává, že na ně přijde řada letos na jaře.

Výzkumný projekt National Pandemic Alarm (www.nationalpandemicalarm.eu) zaštiťuje společnost European National Panels, dceřiná společnost agentur Nielsen Admosphere, NMS Market Research a STEM/MARK.

Kontakt pro média:

Denisa Žídková
Community & PR, European National Panels

Štěpánská 611/14
110 00 Praha 1, Česká republika
e-mail:
www: www.nationalpandemicalarm.eu

National Pandemic Alarm: Index důvěry ve vládu dále klesá

National Pandemic Alarm: Informace o očkování čerpají Češi hlavně z televize

National Pandemic Alarm: Informace o očkování čerpají Češi hlavně z televize

National Pandemic Alarm, který již od 16. března 2020 v pěti evropských zemích monitoruje aktuální postoje a nálady společnosti s ohledem na probíhající pandemii koronaviru, momentálně obsahuje výsledky ze sběru dat 29. ledna – 1. února 2021. Podrobné výsledky jsou dostupné na webové stránce projektu www.nationalpandemicalarm.eu. V České republice probíhá výzkum v rámci Českého národního panelu.

Informace o očkování máme, hlavně pak skupina starších lidí, kterých se to týká nejvíce

Podle výzkumu Českého národního panelu uvádí tři pětiny obyvatel, že mají dostatek informací (58 %) ohledně očkování proti nemoci COVID-19. Tvrdí to zejména starší dotazovaní nad 55 let – tito lidé jsou zároveň skupinou, pro kterou je onemocnění koronavirem nejvíce rizikové, je tedy pravděpodobné, že právě oni se informují o očkování proti COVID-19 nejvíce. Naopak nedostatečně informovaná se cítí zhruba třetina Čechů (32 %), mezi nimi jsou převážně respondenti do 34 let.

Stranou potom stojí desetina respondentů, která téma očkování proti COVID-19 neřeší a informace nevyhledává. „Zástupcem této skupiny je „moravský vinař“ – jsou to lidé ve věku 35–44 let, se základním vzděláním, převážně z Moravy,“ říká s nadsázkou Jan Tuček, jednatel Českého národního panelu a ředitel STEM/MARK.

Informujeme se hlavně v televizi, druhým zdrojem nám jsou zpravodajské servery

Z výzkumu National Pandemic Alarm vychází, že Češi čerpají nejvíce informací o tématu očkování proti COVID-19 hlavně z televize (62 %). Vyslovili se tak spíše starší respondenti ve věku 55 a více let, také respondenti se základním vzděláním. V porovnání mezi muži a ženami se k televizi jakožto informačnímu zdroji o možnostech vakcinace obracejí spíše muži než ženy.

Jako další často sledované zdroje označili Češi zpravodajské servery (43 %), u kterých hledají informace o očkování zhruba dvě pětiny respondentů, případně sociální sítě (34 %). Ke zpravodajským serverům se častěji obracejí opět více muži než ženy, také vysokoškoláci a lidé z velkých měst (100 000 a více obyvatel). Na sociálních sítích hledají informace o vakcinaci spíše nejmladší dotazovaní ve věku 15–24 let, o něco více ženy než muži a lidé se základním vzděláním.

Čtvrtina Čechů čerpá informace na oficiálních stránkách ministerstva (27 %), mezi nimi jsou spíše mladí lidé ve věku 15–24 let, a také vysokoškoláci; podobný počet lidí se pak pro informace ohledně očkování obrací na svou rodinu a informují se u svých nejbližších (25 %). U svých rodinných příslušníků se informují spíše ženy a lidé do 34 let. O něco méně dotazovaných získává informace z rádia (23 %), posluchači, kteří v rádiu tyto informace hledají, jsou převážně muži.

Mezi méně navštěvované informační zdroje patří profily konkrétních osobností (vědci, odborníci, politici, influenceři atd.) na sociálních sítích (21 %), kdy tímto směrem směřují více ženy a nejmladší věková kategorie respondentů 15–24 let. Srovnatelný počet lidí se na informace ptá svých známých a kamarádů (20 %), svého lékaře (20 %) nebo se uchylují k novinám a časopisům (19 %).

„Pouze každý desátý respondent uvedl, že se informuje od kolegů či nadřízených, nebo z reklamní kampaně. To může ale souviset s tím, že žádná oficiální kampaň státu k vakcinaci prozatím není a je teprve plánovaná. K jejímu správnému cílení na různé skupiny obyvatel mohou napomoci právě výše uvedené informace z našeho National Pandemic Alarmu,“ říká Jan Tuček, jednatel Českého národního panelu a ředitel STEM/MARK.

Výzkumný projekt National Pandemic Alarm (www.nationalpandemicalarm.eu) zaštiťuje společnost European National Panels, dceřiná společnost agentur Nielsen Admosphere, NMS Market Research a STEM/MARK.

Kontakt pro média:

Denisa Žídková
Community & PR, European National Panels

Štěpánská 611/14
110 00 Praha 1, Česká republika
e-mail:
www: www.nationalpandemicalarm.eu

Když výzkum, tak pořádně!

Když výzkum, tak pořádně!

Agentura STEM/MARK se zapojuje do kampaně na podporu kvalitního výzkumu, kterou spouští sdružení SIMAR.

Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění SIMAR dnes zahajuje komunikační kampaň s názvem Když výzkum, tak pořádně!. Cílem kampaně je přiblížit (nejen) zadavatelům výzkumných projektů, jak vypadá kvalitní výzkum.

Sdružení SIMAR dlouhodobě formuluje pravidla kvalitního výzkumu ve svých standardech a je tak v oboru garantem kvality výzkumných šetření. Standardy jsou nyní k dispozici v aktualizovaném znění a jejich komunikace bude v nové kampani stěžejní.

Garance standardů SIMAR přispívá k důvěryhodnosti profesionálního výzkumného oboru, jedná se o důležitou podmínku věrohodnosti informací, insightů a dat, které zadavatelé využívají jako podklad k důležitému strategickému rozhodování. Nově aktualizované standardy schválila valná hromady členských agentur s platností od 1. ledna 2021, standardy se řídí všechny členské agentury.  

Co je standard SIMAR?

Standardy obsahují pravidla správného výběru respondentů, určují způsoby kontroly kvality sběru dat a formulují další požadavky na správné provedení výzkumného projektu. Standardy jsou nově doplněny i o otázky, které si zadavatelé vyjasňují s agenturou v přípravné fázi projektu, která je společnou zodpovědností agentury a zadavatele.

Chcete vědět víc?

V rámci kampaně vzniklo Prohlášení o standardech SIMAR Když výzkum, tak pořádně!, které naleznete v příloze. Standardy jsou jak ve zkráceném, tak v plném znění publikovány na stránkách www.simar.cz/standardy.

Křest Knihy standardů SIMAR

K dispozici je také Kniha standardů SIMAR, která obsahuje všech deset standardů a  další doporučení SIMAR. Knihu pokřtíme online tento čtvrtek, 4. února ve 12:00, poté bude k dispozici na stránkách SIMAR ke stažení. Na veřejný křest se můžete připojit na platformě ZOOM, odkaz je zde:  https://zoom.us/j/95366778667.

V rámci kampaně budeme šířit povědomí o standardech a zásadách kvality výzkumu prostřednictvím sociálních médií. Spolu s odborníky na jednotlivé oblasti výzkumu také připravujeme online vzdělávací moduly, které se zaměří na vysvětlení kvalitního způsobu realizace nejběžnějších metodik. O termínu jejich spuštění i jejich konkrétní náplni Vás budeme včas informovat.

Kontakt pro média:
Hana Huntová
výkonná ředitelka SIMAR

602 353 874

Foto: Shutterstock

Výzkum STEM/MARK: Dluhy se mají platit

„Lidé by měli utrácet jen peníze, které již mají, a neměli by se spoléhat na budoucí příjmy“. S tímto názorem souhlasí přibližně 4 z 5 Čechů, tedy alespoň podle šetření výzkumné agentury STEM/MARK pro CNN Prima NEWS. Názory české populace na půjčování a dluhy se v mnoha ohledech liší zejména v závislosti na věku. Mladí lidé řeší například možné potíže se splácením výrazně méně než senioři.

Zvažované zkrácení oddlužení na 3 roky by podstatně zvýšilo počet lidí, kteří by se byli ochotni zadlužit, dluhy nesplatit a žít po dobu oddlužení z nezabavitelného minima.

Větší ochranu dlužníků si veřejnost nepřeje. Naprostá většina lidí by sama nebyla dluhy ochotna odpouštět ani svým známým a podporuje i důsledné vymáhání dluhů firmami.

Podle většiny Čechů by měli lidé utrácet jen peníze, které mají.

Celkem 78 % oslovených souhlasí s tím, že bychom měli utrácet jen peníze, které máme, a neměli bychom se spoléhat na budoucí příjmy. Přibližně každý třetí přesto považuje za běžné využít možností, jak si zlepšit životní úroveň nad hladinu současného příjmu, když očekává dobré příjmy v budoucnu. Pouze necelá čtvrtina Čechů se pak domnívá, že pokud lidé neplatí své závazky, je to chyba těch, kdo jim umožnili utrácet na dluh. Častěji se takto vyjadřují méně vzdělaní lidé.

Skupina osob, která si napřed půjčí „majlant“ a následně je ochotná žít několik let s minimálním příjmem je relativně velká a při zkracování doby oddlužení významně roste.

Představa, že bychom mohli utratit velkou částku, třeba i několik milionů korun, a tento dluh by nám byl po několika letech odpuštěn, pokud bychom určitou dobu žili jen s minimálním příjmem, je lákavá v závislosti na délce „života v chudobě“ a určitě také na výšce půjčky. Při délce 3 roky by nabídky využilo 38 % lidí, při délce 5 let přibližně čtvrtina (24 %) a na 7 let pouze 15 %, zatímco téměř dvě třetiny to úplně vylučují. Více jsou podobnému experimentování s dluhy nakloněni mladí lidé a lidé s nižším vzdělaním – tedy lidé s nižšími příjmy (ti nevnímají částku 15 tis. tak ostře).

Dluh, nebo alespoň jeho část, by lidé neodpustili ani svému známému.

Dluh známému, který má problémy se splácením, by nebyl ochoten prominout téměř nikdo (1 %). Část dluhu by odpustil přibližně 1 z 5 dotázaných. Naopak 63 % Čechů si stojí za názorem, že by měl známý, který si od nich půjčil, vrátit alespoň původně půjčenou částku. Každý šestý (17 %) by chtěl dokonce striktně splatit vše, včetně domluvených úroků.

Větší ochranu dlužníků před věřiteli si Češi nepřejí. Uvědomují si, že by na to mohli doplatit poctivý zákazníci.

S větší ochranou dlužníků před věřiteli by souhlasila jen třetina Čechů. Většinu by s velkou pravděpodobností odrazovala souvislost se snížením vymahatelnosti pohledávek, čímž by mohlo dojít například ke zdražení některých služeb, půjček, leasingu, pojištění, poplatků za energie pro poctivé zákazníky apod. „Větší solidaritu s dlužníky, i za cenu částečného zdražování služeb, mají spíše lidé mladšího věku a ženy na mateřské dovolené,“ doplňuje Burianec.

Podle 9 z 10 Čechů mají firmy důsledně vymáhat nezaplacené účty.

Naprostá většina dotázaných uvedla, že by firmy měly důsledně vymáhat nezaplacené účty, aby o ně nemusely navyšovat platby poctivých zákazníků. Přibližně polovina s tímto výrokem rozhodně souhlasí a dalších 42 % odpovědělo vlažnějším ano. Pouze 2 % oslovených byli vyloženě proti. Stejně jako u předchozích otázek jsou i v tomto případě na straně dlužníků více mladí lidé. „Celou problematikou půjčování v české populaci silně ovlivňuje generační aspekt. Mladší lidé, kteří právě vstupují do koloběhu života, častěji využívají nejrůznější půjčky, které mohou například pomoci zaopatřit bydlení, umožnit studium či vycestovat. S částečným zadlužením jsou tak schopni někteří (s vidinou lepších zítřků) žít. Opak vidíme u poměrně disciplinované starší generace, jejíž vztah k zadlužení by se dal charakterizovat příslovím: dluh zlý druh. Částečně to může být dáno výchovou v jiném režimu, ale také problematikou takzvaných Šmejdů. To, zda jsem muž či žena, ve vnímání půjček a dluhů nehraje žádnou roli,“ uvádí závěrem sociolog z výzkumné agentury STEM/MARK Jan Burianec.

Výzkumu agentury STEM/MARK pro CNN Prima NEWS uskutečněného kombinací telefonického a online dotazování se zúčastnilo 1010 osob reprezentujících českou populaci ve věku nad 18 let. Byl aplikován kvótní výběr respondentů podle pohlaví, věku, vzdělání, kraje a velikosti místa bydliště. Šetření probíhalo mezi 5. a 8. lednem 2021.

National Pandemic Alarm: Index důvěry ve vládu dále klesá

National Pandemic Alarm: Češi mění názor – téměř polovina se chce nechat očkovat.

National Pandemic Alarm, který již od 16. března 2020 v pěti evropských zemích monitoruje aktuální postoje a nálady společnosti s ohledem na probíhající pandemii koronaviru, momentálně obsahuje výsledky ze sběru dat 15.–18. ledna 2021. S touto vlnou je zaveden také nový index, a to index ochoty k očkování, který znázorňuje míru ochoty lidí nechat se očkovat proti onemocnění COVID-19.

Český národní panel je součástí European National Panels a v rámci Česka na něm probíhá projekt, který mapuje postoje obyvatel střední Evropy k pandemii COVID-19.

Projekt zachycuje měnící se vývoj společenských postojů a nálad – důvěru v představitele státu (index důvěry ve státní aparát), míru strachu (index paniky), reálný dopad situace na obyvatele (index dopadů), vlastní zkušenost s výskytem nemoci či nemocných v blízkém okolí (míra zkušenosti), ochotu nechat se očkovat proti COVID-19 (index ochoty k očkování). Podrobné výsledky jsou dostupné na webové stránce projektu www.nationalpandemicalarm.eu

Ochota nechat se očkovat je se začátkem nového roku vyšší než v předchozích měsících

Index ochoty k očkování je novým indexem, který je poprvé spuštěn s touto vlnou projektu. „Index ukazuje, do jaké míry jsou lidé ochotní nechat se očkovat proti COVID-19. Zařadili jsme ho, protože v rámci National Pandemic Alarm chceme neustále reflektovat ta nejaktuálnější témata spojená s pandemií. Bude rozhodně zajímavé sledovat, zda a jak se vyvine postoj společnosti k očkování například i v návaznosti na státní očkovací kampaň,“ říká k novému indexu Tomáš Hynčica, jednatel Českého národního panelu a zároveň Business & Research Director Nielsen Admosphere.

Aktuálně je ochota k dobrovolnému očkování nejvyšší na Slovensku (52 bodů), potom následuje Česko a Polsko (obě 50 bodů). Naopak menší ochota je mezi respondenty v Maďarsku (44 bodů) a nejméně v Bulharsku (na 34 bodech).

V Česku a na Slovensku jsou výrazně ochotnější nechat se očkovat lidé ve věku 55 a více let a také lidé s vyšším vzděláním. Napříč všemi zeměmi jsou k očkování proti COVID-19 svolnější o něco více muži než ženy (v ČR činí rozdíl 11 bodů).

Index důvěry ve státní aparát je v Česku, na Slovensku a v Maďarsku zhruba na stejné hodnotě jako v prosinci 2020. V Česku a na Slovensku jde o jedny z nejnižších hodnot ze všech dosud naměřených od března 2020. Snížení indexu důvěry ve státní instituce a vládu jsme po Novém roce zaznamenali v Bulharsku a Polsku. Zde se hodnoty snížily zhruba o 2 body.

Index paniky se i po Novém roce drží na mírně zvýšené hodnotě (60 bodů), která signalizuje, že Češi mírně panikaří – i když ještě ne tolik jako na jaře. Nynější stupeň indexu paniky odpovídá naměřeným hodnotám na konci dubna
a v říjnu předchozího roku. Hodnota indexu narůstá také na Slovensku (o 3 body). V Polsku se hodnota indexu od prosince nezměnila. Nejlépe je na tom s panikou Bulharsko, kde od prosince klesla hodnota indexu o 6 bodů. Souvisí to zejména s příznivější epidemiologickou situací v této zemi. Panika se také mírně snížila u Maďarů (o 3 body). Vyšší panika se napříč zeměmi objevuje u dotazovaných nad 45 let věku.

Index dopadů, který ilustruje, jak situace pandemie onemocnění COVID-19 ovlivňuje každodenní životy lidí, se dále zvyšuje. V Česku aktuálně o 3 body a nyní se pohybuje na hodnotě, která odpovídá loňskému dubnu. Podobně je na tom Slovensko, kde se hodnota indexu zvýšila o 4 body, a odpovídá tak dopadům na počátku jarní vlny v březnu. V ostatních zemích jsme naopak zaznamenali snížení: největší propad je v Bulharsku (téměř o 5 bodů), ale index se snížil také v Maďarsku (o 1 bod). V Polsku zůstává hodnota stejná jako v prosinci 2020 – a odpovídá stavu na začátku pandemie v březnu.

Míra zkušenosti logicky kontinuálně narůstá ve všech monitorovaných zemích, oproti poslední vlně výzkumu narostla o 12 bodů na Slovensku, o 8 bodů v Česku, o 4 body v Polsku a o 2 body v Maďarsku. V Bulharsku se míra zkušenosti zvýšila pouze o půl procentního bodu, což opět odpovídá tamní příznivější epidemiologické situaci.

Podrobnější informace včetně vývoje v čase najdete na www.nationalpandemicalarm.eu

Češi mění názor na očkování proti COVID-19, převládá „ano“


Postoj k očkování proti COVID-19 jsme mezi Čechy v rámci projektu National Pandemic Alarm začali sledovat
(v rámci samostatné otázky) v posledních třech vlnách – v říjnu, listopadu a prosinci. Výsledky byly téměř stejné
a postoj lidí se neměnil – pro očkování se vyslovila vždy zhruba třetina obyvatel a téměř 50 % bylo proti.

V novém roce jsou však Češi k očkování svolnější – očkovat by se nyní nechalo 46 %, naopak třetina se k očkování nemá, jak ukazuje jedna z otázek, které tvoří základ indexu ochoty k očkování. Vedle těchto skupin jsou však ve vzorku také dotazovaní, kteří zatím nejsou rozhodnuti (18 %), nebo také malé procento těch, kteří očkování podstoupit nemohou, a to například ze zdravotních důvodů, kvůli kterým lékaři vakcínu nedoporučují (2 %). Ochota k vakcinaci je nejvyšší u respondentů starších 55 let, tam dosahuje až 62 %. Naopak nejnižší, 30%, je u věkové skupiny 25–34 let. Zajímavostí je také nerovnováha mezi pohlavími: z mužů by se nechala očkovat nadpoloviční většina (55 %), z žen však „jenom“ 39 %. Z oblastí ČR jsou svolnější k vakcinaci lidé z Prahy a středních Čech.

Respondenti, kteří by se nechali očkovat proti COVID-19, jakmile to bude možné, by preferovali vakcinaci u praktického lékaře (56 %). Tato preference se objevuje hlavně s vyšším věkem dotazovaných (45+); také lidé na vesnicích by volili tuto možnost ve větší míře než lidé ve městech. Je možné, že tato preference odráží důvěru respondentů ve své praktické lékaře, ale potenciálně také strach z návštěvy míst, kde hrozí vyšší riziko nákazy onemocněním COVID-19, jako v nemocnicích nebo očkovacích centrech. Již výrazně méně lidí, kteří by se nechali očkovat, až na ně přijde řada, by preferovali očkovací centrum (11 %) nebo nemocnici (3 %). Skoro třetině respondentů pak na místě očkování nesejde (30 %).

Informace o očkování hledají Češi hlavně ve zpravodajství

Co se týče informací o očkování proti COVID-19, jsou pro respondenty nejvyhledávanějším zdrojem zpravodajská média – v 67 % případů. Nejvíce sledovatelů těchto zdrojů je mezi respondenty ve věku 55 a více let, mezi vysokoškolsky vzdělanými a lidmi z velkých měst.

Dvě pětiny dotazovaných z Českého národního panelu pak řadí mezi své zdroje informací o očkování proti koronaviru veřejně vystupující odborníky a vědce (40 %) – u těchto autorit hledají informace rovněž spíše starší respondenti nad 55 let a vysokoškoláci – nebo také sociální sítě (40 %), kde informace hledají naopak častěji mladší věkové skupiny do 24 let a lidé se základním vzděláním.

Až na čtvrtém místě jsou pro respondenty zdrojem informací k očkování oficiální webové stránky Ministerstva zdravotnictví nebo weby jiných státních institucí (29 %). Ze základních sociodemografických skupin je najdeme v pomyslném žebříčku TOP 3 zdrojů pouze u vysokoškolsky vzdělaných (čerpá je tam 35 % z nich). Podobně důležití jsou jako zdroj informací o vakcinaci naši přátelé, známí a rodina (25 %). Právě k okruhu blízkých se pro informace obrací o něco častěji mladší lidé do 34 let, také ženy.

Výše popsaný index ochoty k očkování v Česku je nejnižší ve skupině 25–34 let (38 b.) a podprůměrných hodnot dosahuje také ve skupinách 35–44 let (43 b.) a 15–24 let (44 b.). Tyto kategorie mají mimo jiné společné i to, že častěji starší respondenti čerpají informace o očkování odjinud než ze zpravodajských médií nebo od odborníků.

Zajímavé také je, že právě ona nejméně ochotná věková skupina 25–34 let ve výzkumu nejčastěji odpovídala, že ani žádné informace o očkování nevyhledává (v 19 % případů – celkový průměr přitom činí 10 %),“ komentuje výsledky Tomáš Hynčica, jednatel ČNP.

Naopak ve zvýšené míře dostávají respondenti do 34 let věku informace k očkování od známých, přátel nebo členů rodiny (rozdíl je zde 12 procentních bodů oproti průměru celého vzorku). A nejmladší skupina 15–24 let navíc naprosto vyniká v čerpání informací k očkování ze sociálních sítí (72 % oproti 40 % celkového průměru). „Konkrétní souvislost mezi povahou zdrojů a ochotou k očkování sice nelze z těchto otázek jednoznačně potvrdit, data ale nabízejí zajímavý vhled k zamyšlení,“ dodává Tomáš Hynčica.

Testovali se hlavně lidé s příznaky onemocnění


Ve výzkumu Českého národního panelu jsme se také ptali na to, jestli se v uplynulých měsících v rozmezí říjen 2020 – leden 2021 nechali respondenti testovat na COVID-19. Odpověď ano volila zhruba třetina dotazovaných, přičemž 14 % podstoupilo PCR test a 12 % antigenní test. Pouze jednotky procent byly na obou typech testu. Zbylých 70 % vzorku se testovat nenechalo.

U těch, kteří se nechali testovat na COVID-19, byla nejčastějším důvodem přítomnost příznaků onemocnění COVID-19 (31 %). Že bylo vyzváno hygienickou stanicí, deklarovalo 22 % dotázaných. Stejné procento si chtělo testem pouze potvrdit, že nejsou pozitivní, a tudíž nenakazí své příbuzné a okolí (22 %) – což byl pravděpodobně také silnější důvod před Vánoci, které řada lidí trávila v rodinném kruhu. Shodných 22 % se na test dostavilo, protože tito respondenti sami věděli o kontaktu s nakaženým, nebo je o něm informovala některá z aplikací (jako eRouška).

Výsledek většiny testovaných byl negativní na přítomnost COVID-19 (72 %), pozitivní byl v posledních čtyřech měsících pouze u třetiny testovaných respondentů (31 %).

Výzkumný projekt National Pandemic Alarm (www.nationalpandemicalarm.eu) zaštiťuje společnost European National Panels, dceřiná společnost agentur Nielsen Admosphere, NMS Market Research a STEM/MARK.

Kontakt pro média:

Denisa Žídková
Community & PR, European National Panels

Štěpánská 611/14
110 00 Praha 1, Česká republika
e-mail:
www: www.nationalpandemicalarm.eu

National Pandemic Alarm: Index důvěry ve vládu dále klesá

Český národní panel se distancuje od spoluautorství studie o sportu, kterou zpracovala Národní sportovní agentura

Interpretaci výzkumů třetí stranou nejsme schopni ovlivnit

Ve středu 13. ledna 2021 jsme vyzvali Národní sportovní agenturu, aby opravila nepravdivé tvrzení, že ČNP je spoluautorem studie Míry popularity sportu v České republice 2020, Finanční náročnosti provozování sportů z hlediska pořízení potřebné výstroje a výzbroje. Jsme rádi, že NSA toto tvrzení opravila ve své tiskové zprávě.

Předmětem činnosti Českého národního panelu je sbírat informace od členů panelu, případně umožnit klientům oslovit panelisty nabídkou k vyplnění dotazníku. Je tedy vlastně servisní organizací, která poskytuje kvalitní „nástroj“ pro provádění výzkumů. ČNP vždy kontroluje etickou a formální stránku sbíraných dat a plně ručí za jejich kvalitu. V tomto případě ČNP figuroval pouze jako dodavatel nástroje pro zpracování – tedy reprezentativního vzorku. Autor výzkumu, který s námi poskytnutými informacemi pracoval a následně je publikoval, nesprávně označil Český národní panel jako spoluautora výzkumu. Tím nejsme a publikaci ani interpretaci dat s námi nikdo nekonzultoval.

Informace, že na výzkumu NSA spolupracovala s Českým národním panelem je tak zcela zavádějící.

ČNP je vlastněný renomovanými výzkumnými agenturami (Nielsen Admosphere, NMS Market Research a STEM/MARK). Tyto výzkumné agentury se zásadně distancují od výsledků a interpretace tohoto výzkumu NSA. Na tomto výzkumu, případně jeho interpretaci, se žádný odborník z těchto agentur nijak nepodílel.

Z našeho pohledu (veřejně dostupných informací) je výzkum velmi problematický a neodborně zpracovaný –  počínaje dotazníkem a konče interpretací.

Kontakty pro média:

Ondřej Veis
Managing Director, NMS
jednatel European National Panels
e-mail: 

Jan Tuček
Director, STEM/MARK
jednatel European National Panels
tel: +420 724 433 888
e-mail:

Tomáš Hynčica
Business and Research Director, Nielsen Admosphere
jednatel European National Panels
e-mail: 

Veřejnost podporuje nároky na poctivé odměňování zaměstnanců v první linii.

Zaměstnanci by měli za svá práva bojovat. Zaměstnavatelé, kteří je od toho odrazují, by měli být potrestáni.

Většina (91 %) respondentů se domnívá, že lidé v první linii – zdravotníci, policisté, hasiči, pracující v sociálních službách – mají velkou zodpovědnost a stres a měli by tak býti poctivě odměňováni. Častěji s tím souhlasí ženy, mladí lidé do 30 let, ale také lidé nad 60 let. Jen každý pátý člověk se domnívá, že jsou placeni dostatečně.

Veřejnost má jasný názor i na spor o proplácení přestávek u lidí v první linii, kteří nemohou během přestávky na oběd či odpočinek odejít z pracoviště, a musí být připraveni zasáhnout v případě potřeby. Čtyři z pěti lidí potvrzují, že by tyto přestávky měly být placené a 82 % lidí podporuje úsilí zaměstnanců o jejich proplácení. Ti, kdo bojují za svá práva, by měli být oceněni, myslí si 70 % lidí.

73 % lidí by podporovalo potrestání zaměstnavatelů, kteří se snaží zaměstnance odrazovat od domáhání se jejich práv.

Grafické zpracování:

Výzkumu agentury STEM/MARK se zúčastnilo 1152 osob ve věku 18 a více let. Výzkum je reprezentativní dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu.

National Pandemic Alarm: Index důvěry ve vládu dále klesá

National Pandemic Alarm: Češi přestávají věřit ve schopnost státu řešit pandemii, důvěra se za dva týdny propadla o 7 procentních bodů

National Pandemic Alarm, který již od 16. března v pěti evropských zemích monitoruje aktuální postoje a nálady společnosti
s ohledem na probíhající pandemii koronaviru, momentálně obsahuje výsledky ze sběru dat 11.–14. prosince 2020.

Český národní panel je součástí European National Panels a v rámci Česka na něm probíhá projekt, který mapuje postoje obyvatel střední Evropy k pandemii COVID-19.

Důvěra ve státní aparát v Česku razantně klesá, především mezi lidmi do 34 let

Index důvěry ve státní aparát je v Česku a na Slovensku na nejnižších hodnotách. Oproti předchozí vlně výzkumu, která se uskutečnila na konci listopadu se hodnota indexu propadla nejvíce (a velmi výrazně) v Česku (o 7 procentních bodů), mírně pak na Slovensku (o 2 procentní body). V Česku se tak pravděpodobně odráží nynější stav, kdy je česká společnost velice nespokojena s neorganizovaným zaváděním zmatených vládních opatření. Vládě především nedůvěřují lidé, kteří spadají do věkové kategorie do 34 let. Index důvěry ve státní aparát se naopak zvyšuje v Maďarsku, Polsku a Bulharsku, a to zhruba o 2 procentní body.

Index paniky mírně narůstá v Čechách, na Slovensku a v Bulharsku – od poslední vlny výzkumu na konci listopadu narostl zhruba o 1 procentní bod. V Maďarsku a Polsku se jeho hodnota snižuje a zde naopak o jeden procentní bod klesá.

Index dopadů, který ilustruje, jak situace pandemie onemocnění COVID-19 ovlivňuje každodenní životy lidí, se velmi mírně snižuje v Česku a nyní je na nejnižší naměřené hodnotě – tedy je nižší, než byla na počátku epidemie COVIDU-19 v březnu. V ostatních zemích jsme naopak zaznamenali nárůst, kdy největší je v Bulharsku (o více než 2 procentní body).

Míra zkušenosti oproti poslední vlně výzkumu stále narůstá – mírně v Česku, Bulharsku a Maďarsku, kde narostla zhruba o 2 procentní body, naopak výrazněji na Slovensku, kde se zvýšila o více než 6 procentních bodů.

Projekt zachycuje měnící se vývoj společenských postojů a nálad – míru strachu (index paniky), důvěru v představitele státu (index důvěry ve státní aparát), reálný dopad situace na obyvatele (index dopadů), a vlastní zkušenost s výskytem nemoci či nemocných v blízkém okolí (míra zkušenosti). Podrobné výsledky jsou dostupné na webové stránce projektu www.nationalpandemicalarm.eu

Souhlasíme s plošným testováním, ale mělo by být dobrovolné

Průzkum Českého národního panelu zjistil, že více než polovina dotazovaných souhlasí se zavedením plošného testování celé populace ČR na COVID-19 (55 %), přičemž 40 % souhlasí se zavedením testování dobrovolně. Nejvíce se tak vyslovili dotazovaní z mladých věkových skupin 15–24 let, o něco více ze skupiny 55 a více let. Pro testování na dobrovolné bázi jsou spíše respondenti s vysokoškolským vzděláním. Pouze 15 % souhlasí se zavedením povinného testování na COVID-19.

V otázce, zda se nechat otestovat v případě zavedení dobrovolného plošného testování, jsou postoje lidí zatím nejednoznačné. Ochotu nechat se testovat deklaruje 39 %, téměř polovina říká, že se testovat nenechá. Nerozhodných je nyní 13 %.

Postoj k očkování proti COVID-19 se mezi Čechy nemění

Postoj ohledně očkování proti COVID-19 se v české populaci zatím vesměs nemění. Podobně jako v předchozích vlnách výzkumu National Pandemic Alarm očkování plánuje pouze třetina obyvatel (35 %), nesouhlasí naopak skoro polovina (48 %). Stále zde platí, že pozitivnější přístup k očkování mají spíše muži než ženy a také starší dotazovaní ve věku 55 a více let.

Je patrné, že politická reprezentace zatím nedokázala lidi přesvědčit, že je to důležitý a možná jediný způsob, jak s pandemií bojovat. Postoj populace k očkování měříme v průběhu posledních dvou měsíců. Většina z respondentů očkování odmítá a tento postoj se zatím stále nemění,“ doplňuje Ondřej Veis, jednatel Českého národního panelu
a ředitel výzkumné agentury NMS.

Výhledově se Češi na epidemiologickou situaci kolem onemocnění COVID-19 dívají spíše negativně. Většina očekává, že se epidemiologická situace v následujících týdnech zhorší (68 %). Pro tuto možnost se vyslovili ve větší míře mladí respondenti ve věku 15–24 let. Již výrazně méně si lidé myslí, že situace zůstane stejná (15 %). Tuto možnost deklarují spíše lidé ve věkové skupině 25–44 let. Naopak optimisticky vývoj vidí pouze 6 % obyvatel. K žádnému z tvrzení se nepřiklání zbylých 11 % dotazovaných. Tento nerozhodný postoj zastávají o něco více ženy a lidé se základním vzděláním.

Po rozvolnění vládních opatření, která ve čtvrtek 3. prosince umožnila znovuotevření obchodů, restaurací
a služeb, si většina respondentů dopřála nákupy v prodejnách, které byly do té doby uzavřeny (51 %), zhruba čtvrtina pak vyrazila do restaurace nebo kavárny (28 %)
. Dále lidé využili také kadeřnické či kosmetické služby (23 %).

Pro všechny z těchto možností se vyslovily ve větší míře ženy než muži. Pětina dotazovaných pak navštívila hospodu či bar (18 %). Zajímavé je, že zhruba třetina respondentů nevyužila žádné z uvedených možností (28 %).

K současné diskusi o tom, zda vláda rozvolňovala příliš rychle a pod tlakem veřejného mínění, přispívá náš výzkum zjištěním, že zhruba třetina obyvatel rozvolnění nepožadovala a stejně tak čtvrtina obyvatel ani žádnou z nově otevřených provozoven nenavštívila,“ uzavírá Ondřej Veis, jednatel ČNP a ředitel výzkumné agentury NMS.

Výzkumný projekt National Pandemic Alarm (www.nationalpandemicalarm.eu) zaštiťuje společnost European National Panels, dceřiná společnost agentur Nielsen Admosphere, NMS Market Research a STEM/MARK.

Kontakt pro média:

Denisa Žídková
Community & PR, European National Panels

Štěpánská 611/14
110 00 Praha 1, Česká republika
e-mail:
www: www.nationalpandemicalarm.eu

National Pandemic Alarm: Index důvěry ve vládu dále klesá

National Pandemic Alarm: Skoro každý říká, že ví, co obnáší chytrá karanténa, ale téměř polovina jí nedůvěřuje

Očkování stále plánuje zhruba třetina dotázaných. Ani na cestu do zahraničí se v nejbližší době moc lidí nechystá.

National Pandemic Alarm, který již od 16. března v pěti evropských zemích monitoruje aktuální postoje a nálady společnosti
s ohledem na probíhající pandemii koronaviru, momentálně obsahuje výsledky ze sběru dat 27.–30. listopadu 2020.

Český národní panel je součástí European National Panels a v rámci Česka na něm probíhá projekt, který mapuje postoje obyvatel střední Evropy k pandemii COVID-19.

Nejvyšší panika je v Maďarsku, v Bulharsku výrazně roste míra zkušenosti s COVID-19

Index důvěry ve státní aparát je nejnižší na Slovensku, kde od poslední vlny výzkumu v půli listopadu klesl o 3,5 procentních bodů. Je možné, že je to způsobeno nynější nespokojeností tamní populace s politickým spektrem, kde v nedávné době došlo k odhalení několika korupčních kauz. Index důvěry ve státní aparát však klesá i v dalších monitorovaných zemích – v Česku poklesl od poslední vlny výzkumu o zhruba 3 procentní body. Ukazuje se, že výměna na postu ministra zdravotnictví, který zastává Jan Blatný, zatím na důvěru lidí asi moc nezapůsobila. Výjimkou je Polsko, kde se index drží na stejné hodnotě jako v první polovině listopadu.

Index paniky se rovněž snižuje ve všech pěti zemích, nejvíce v Česku a Bulharsku, kde klesl zhruba o 2 procentní body. Na Slovensku, v Maďarsku a Polsku pak klesl o zhruba 0,5 procentního bodu. Nejvyšší hodnota indexu paniky je v Maďarsku a oproti ostatním zemím je vyšší o více než 5 procentních bodů.

Hodnoty indexu dopadů, který demonstruje, jak situace pandemie onemocnění COVID-19 ovlivňuje každodenní životy lidí, se snížily u všech pěti zemí. Největší pokles nastal u Bulharska, o 2 procentní body, u ostatních zemí jde o pokles menší. V Česku je tato hodnota na úrovni počátku pandemie COVID-19 v druhé polovině března.

Míra zkušenosti, se proti minulé vlně razantně zvýšila v Bulharsku, kde hodnota stoupla o 18 procentních bodů.
U ostatních zemí je nárůst o něco mírnější – na Slovensku o 5 procentních bodů, v Maďarsku o 4 a v Polsku o 2 procentní body. V Česku zůstává míra zkušenosti na zhruba stejné úrovni jako v minulé vlně.

Projekt zachycuje měnící se vývoj společenských postojů a nálad – míru strachu (index paniky), důvěru v představitele státu (index důvěry ve státní aparát), reálný dopad situace na obyvatele (index dopadů), a vlastní zkušenost s výskytem nemoci či nemocných v blízkém okolí (míra zkušenosti). Podrobné výsledky již 13. vlny jsou dostupné na webové stránce projektu www.nationalpandemicalarm.eu

Postoj k očkování proti COVID-19 se mezi Čechy nemění

Na tuto otázku se výzkum National Pandemic Alarm ptal již koncem října – tehdy s očkováním souhlasila zhruba třetina obyvatel a mezi nimi byli výrazně ochotnější muži než ženy. Na konci listopadu vidíme, že tento postoj se mezi lidmi nijak nezměnil – tedy pro očkování by se rozhodla opět zhruba třetina. Platí i to, že s očkováním jsou svolnější častěji muži než ženy. Napříč věkovými kategoriemi to častěji platí i pro dotazované ve věku 55 a více let.

 „Zatím se v médiích objevují různé nepodložené fámy a neprobíhá žádná masivnější komunikační kampaň, která by očkování propagovala. Stejně tak není jasné, jestli případné očkování bude hrazeno zdravotními pojišťovnami. Je možné, že s rostoucím počtem seriózních informací a s plánovanou komunikační kampaní ministerstva zdravotnictví se ochota k očkování může v populaci v budoucnu zvyšovat,“ říká Jan Tuček, jednatel Českého národního panelu
a ředitel STEM/MARK.


Mezi těmi, kdo očkování odmítá (49 %) jsou převážně ženy a věkové kategorie 25–54 let. Téměř pětina dotazovaných zatím zůstává nerozhodnuta.

Z Čechů, kteří vědí, co pojem chytré karantény zahrnuje, jí důvěřuje pouze 39 %

Naprostá většina respondentů (87 %) ve výzkumu deklarovala, že ví, co pojem chytrá karanténa zahrnuje. Polovina z nich však nezná všechny podrobnosti (častěji lidé ve věku 55 a více let, také spíše ženy než muži). Mezi těmi, kteří nevěděli, co pojem charakterizuje, jsou lidé se základním vzděláním.

Respondenti Českého národního panelu, kteří vědí, co chytrá karanténa obnáší, dále odpovídali na to, jaký postoj mají k tomuto systému, který má pomáhat v boji proti šíření koronaviru v Česku. Dotázaní se ve svých odpovědích dělí na dvě skupiny: 39 % tomuto systému věří a myslí si, že je to funkční opatření, z věkových kategorií se častěji jedná o dotazované ve věku 55 a více let; naopak 44 % mu nedůvěřuje, z nich jsou to častěji lidé ve střední generaci (35–54 let). Mezi těmito přibližně stejně velkými skupinami pak stojí 17 % nerozhodných. Zde jde především o ženy a lidi se základním vzděláním.

Více než polovina dotazovaných, kteří ví, co systém chytré karantény zahrnuje, uvedla, že nemá zkušenost se žádnou z jejích aplikací, jako je E-rouška či Mapy.cz, které slouží k upozornění na možný kontakt s člověkem pozitivním na COVID-19. Uvedly to častěji ženy, lidé ve věku 55 a více let, a také lidé z venkovských sídel.


Lidé, kteří systému chytré karantény nedůvěřují a nemyslí si, že je to funkční opatření, vnímají jako její největší problém neefektivní práci s daty, tedy například opožděné trasování či špatné využití dat jako podkladů k vládním rozhodnutím (52 %). Dané stanovisko zastávají častěji vysokoškoláci, dotazovaní ve věku 25–34 let a lidé z velkých měst. „Určitý despekt k chytré karanténě obecně vyvolávají organizační a komunikační zmatky v počátcích jejího vývoje, její nefunkčnost v době vrcholícího počtu nakažených a neschopnost trasovat v reálném čase větší množství lidí,“ dodává Tuček. Problémem jsou přílišné nároky na lidi samotné, kteří musí být v nahlašování aktivní a musí mít zapnutou funkci bluetooth (39 %) a v neposlední řadě je důvodem také nízké procento zapojení veřejnosti (38 %).

Z těch, kteří mají zkušenost alespoň s jednou z těchto aplikací, uvádí třetina, že některou z nich stále používá. Z genderového hlediska platí toto tvrzení častěji pro muže.

Do zahraničí se chystá cestovat 12 % Čechů

Se současným zlepšujícím se stavem epidemické situace – snižování počtu nakažených a uvolňování přísných opatření – se Český národní panel v této vlně průzkumu ptal i na to, jestli Češi plánují vycestovat do zahraničí za účelem krátkodobé dovolené v nadcházejících 2–3 měsících. Pouze jeden z devíti uvedl, že takovou cestu plánuje. Mezi nimi jsou častěji ti, kteří si ale zatím počkají, jak se bude epidemická situace vyvíjet. Mezi tyto „stratégy“ patří častěji vysokoškoláci, mladí lidé do 34 let a dotazovaní z Prahy a Středočeského kraje.

Dovolenkáři, kteří vyrazí (resp. chtějí vyrazit) do zahraničí, si ponejvíce dopřejí teplo u moře (26 %), návštěvu měst a městskou turistiku (26 %), nebo také lyžařský zájezd či horskou turistiku (24 %). Zdá se tak, že lidé stále dohánějí letní deficit. U lidí, kteří vyrazí do zahraničí, také často ovlivní výběr dovolené nutnost testování na COVID-19. Avšak více než polovina respondentů uvádí, že bez ohledu na epidemii cestu do zahraničí neplánuje z důvodu finančních nebo z toho důvodu, že jim vystačí Česko (65 %). S tímto tvrzením se častěji ztotožnili muži, lidé ve věku nad 45 let a dotazovaní z Čech. „Dvě třetiny lidí uvedly, že si budou vybírat a rozhodovat se při výběru cílové destinace podle toho, jestli se budou muset nechat testovat či ne,“ uzavírá jednatel ČNP a ředitel STEM/MARK Jan Tuček.

Výzkumný projekt National Pandemic Alarm (www.nationalpandemicalarm.eu) zaštiťuje společnost European National Panels, dceřiná společnost agentur Nielsen Admosphere, NMS Market Research a STEM/MARK.

Kontakt pro média:

Denisa Žídková
Community & PR, European National Panels

Štěpánská 611/14
110 00 Praha 1, Česká republika
e-mail:
www: www.nationalpandemicalarm.eu

Foto: Pixabay

Nejlepším prezidentem po roce 1989 je stále Václav Havel, Miloš Zeman ztratil prvenství u starších lidí

Pořadí v hodnocení polistopadových prezidentů: 1) Václav Havel, 2) Václav Klaus, 3) Miloš Zeman. U Václava Havla panuje shoda více než poloviny lidí. Rozdíly mezi jednotlivými sociodemografickými skupinami se po roce zúžily. A u kterých skupin mají majoritu naši prezidenti?

Exkluzivní data přinesl dlouhodobý průzkum agentury STEM/MARK mezi českou populací starší 18 let. Aktuální vlna byla sebrána na přelomu září a října 2020.

Výzkumná agentura STEM/MARK se po roce (data před rokem zde: https://www.stemmark.cz/nejlepsim-prezidentem-po-roce-1989-byl-vaclav-havel-milos-zeman-je-hodnocen-prumerne-trojkou/) zaměřila na hodnocení toho, jak si vede současný prezident ve srovnání s předchozími prezidenty Václavem Klausem a Václavem Havlem.

Graf 1: Hodnocení porevolučních prezidentů dle věku (podzim 2020)

Václav Havel je nejlepším prezidentem pro pětinu voličů Miloše Zemana

Lidé za nejlepšího porevolučního prezidenta ČR vnímají Václava Havla. Ten i podle dat Ústavu empirických výzkumů STEM z roku 2019 zůstává bezkonkurenčně největší postavou posledních 30 let. Jako druhý nejlepší byl nejčastěji uváděn Václav Klaus, třetí příčku obsadil současný prezident Miloš Zeman.

Při pohledu na srovnání podle sociodemografických charakteristik je patrné, že Václav Havel vítězí téměř u všech skupin. Nejlepším polistopadovým prezidentem je pro lidi bez rozdílu pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště či sociálně-ekonomického postavení. Mladší lidé oceňují Václava Havla především za jeho humanitní odkaz a respekt v zahraničí. Poměrně překvapivým zjištěním bylo, že první polistopadový prezident Václav Havel byl jako nejlepší hodnocen každým pátým voličem současného prezidenta Miloše Zemana.

„Díky meziročnímu srovnání se ukazuje, že prvenství Václava Havla je dlouhodobě neochvějné. I z jiných výzkumů a celonárodních anket jakou je například Největší Čech můžeme pozorovat jeho značný ohlas a prestiž, kdy spolu s TGM zároveň nastavili velmi vysokou laťku nároků a představ o prezidentské funkci. To vše potvrzuje i tendence, že s prvním polistopadovým prezidentem jsou častěji spojovány pozitivnější konotace než s jeho následovníky,“ interpretuje výsledky Jan Burianec ze STEM/MARK.

Graf 2: Hodnocení porevolučních prezidentů dle vzdělání (podzim 2020)

Miloš Zeman ztratil část příznivců v seniorském věku

Po ročním srovnání se stala poměrně významná změna u Miloše Zemana, který přišel o část příznivců z řad lidí starších 60 let – ti zároveň v roce 2018 tvořili jeho silnou voličskou základnu. Stále ale drží prvenství mezi levicově smýšlejícími, u voličů KSČM a těsně také u voličů ANO a SPD. Jako nejlepšího prezidenta ČR vidí také častěji Miloše Zemana ti, kteří vnímají prezidentskou funkci jako důležitou a zároveň chtějí posílit pravomoci. „Částečnou ztrátu podpory u lidí starších 60 let jen utvrzuje ztráta prvenství Miloše Zemana u sociálně-ekonomické skupiny lidí pobírající starobní důchod. Domníváme se, že je to především kvůli nižší mediální aktivitě prezidenta během první vlny koronakrize, kdy především ti nejstarší a nejohroženější, pro které je prezident důležitou postavou, postrádají jeho empatická slova podpory a viditelnost na veřejnosti,“ doplňuje výsledky Jan Burianec ze STEM/MARK.

Graf 3: Hodnocení porevolučních prezidentů dle politické orientace (podzim 2020)

Václav Klaus má stabilní pozici „dvojky“

Václav Klaus je napříč sociodemografickými skupinami hodnocen poměrně vyrovnaně. Na první místo sice u žádné dílčí (sledované) skupiny nedosáhnul, za to má ale o něco lepší hodnocení u lidí ze střední generace (45-59 let), u voličů pravice obecně, dále ODS, Trikolóry a jiných neparlamentních stran. Je k úvaze, proč Václav Klaus starší, jako jedna z hlavních postav české pravicové scény, nezískal prvenství právě u lidí, kteří se definují pravicově. Otázkou k zamyšlení může rovněž být, zda v Čechách může být v přímé volbě prezidenta zvolena pravicová osobnost, když v rovině postojů se zdá být česká populace spíše levicově orientovaná.

„Detailnější datová analýza ukázala, že například těm, co považují za nejlepšího prezidenta Václava Havla, nezáleží tak na pohlaví budoucí hlavy státu a jsou nakloněni mladšímu, prozápadnímu intelektuálovi, který nemusí toliko disponovat politickou zkušeností. Ti, kdo považují za nejlepšího prezidenta Miloše Zemana, jsou výrazněji pro dominantního muže, osobu starší alespoň 60 let s předchozí politickou zkušeností. Charakterově by se mělo jednat o člověka důrazného, ale zároveň s optimistickým výhledem a liberálním smýšlením,“ upřesňuje výsledky průzkumu Jan Burianec z agentury STEM/MARK.  

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím kombinace telefonického a online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 815 osob ve věku 18 a více let. Výzkum je reprezentativní dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu. Šetření bylo z hlediska větší relevance výsledků váženo na minulou volbu prezidenta. Šetření probíhá opakovaně.