Category Archives: Dialog

Kategorie k zobrazování pouze na webu dialog.stemmark.cz

Česká republika se účastní mezinárodního výzkumu PIAAC

Jsou obyvatelé České republiky schopni plnohodnotně se zapojit do života v dnešní společnosti? Máme dostatečné dovednosti, které bychom mohli uplatnit na trhu práce i v sociální sféře? Jak si v těchto problémech stojíme ve srovnání s jinými státy a jak se tyto naše schopnosti změnily za posledních deset let?
Na tyto a další otázky se snažíme odpovědět v rámci výzkumu PIAAC.

Výzkum je pořádán Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V České republice je jeho realizátorem Národní pedagogický institut ČR. Sběr dat má na starosti agentura STEM/MARK společně s agenturou Median.

Díky opakování výzkumu v desetiletých cyklech (v současné době probíhá druhý cyklus), jsme schopni sledovat změny v čase.

Kromě České republiky je do výzkumu zapojeno více než 30 států z celého světa, díky tomu můžeme zjistit, jak si ČR stojí v porovnání s nimi, jaké jsou naše nedostatky a poučit se od zemí, které jsou v daných oblastech před námi.

Výzkum bude probíhat v tisících náhodně vybraných domácnostech po celé republice. Pokud Vás osloví některý z našich tazatelů, nebojte se zúčastnit. Data, která získáme, budou zcela anonymní, avšak velmi důležitá.

Pro více informací o výzkumu nebo jeho realizátorech se podívejte na web výzkumu.
A jestli chcete být stále v obraze, sledujte na facebooku nás i PIAAC.

Prezidentem může být žena. Relevantním kandidátkám vzrostla míra volitelnosti.

Charakterová představa o budoucím prezidentovi (prezidentce) je stálá a dlouhodobě ji charakterizují atributy jako morální autorita, reprezentativní vystupování, nezávislost či respekt v zahraničí. Budoucí prezident by měl být prozápadní realista.

Preference jsou nadále proměnlivé. Aktuálně rostou především ženám. Stejně tak roste přesvědčení o Babišově kandidatuře.

Slovenská prezidentka Čaputová se zamlouvá 70 % české populace.

Průzkum agentury STEM/MARK z konce února 2022 navazuje na pátou vlnu (https://www.stemmark.cz/soucasne-udalosti-se-promitaji-do-pohledu-na-prezidentsky-urad/) dlouhodobého projektu běžícího až do třetí přímé volby prezidenta (řádný termín v lednu 2023). Prezentovaná data popisují nálady ve společnosti v období rozkoukávání se nové vlády, schvalování rozpočtu (včetně proslovu prezidenta ve sněmovně) a postupném rozvolňování protiepidemických opatření.

Je důležité upozornit, že do aktuálních výsledků se (naplno) nepromítly aktuální události válečného konfliktu na Ukrajině. Na základě zkušeností z minulých krizových období lze předpokládat efekt „semknutí se kolem vlajky“, který v tomto případě může znamenat zvýšenou důležitost prezidentského úřadu, větší touhu po tom, aby byl prezident schopný převzít odpovědnost v období krize. Stejně tak potřebu rozhodnosti a schopnosti stmelovat společnost – tedy aspekty, za které je nyní uznáván ukrajinský prezident Zelenskyj.  

Vnímaná důležitost prezidenta klesla na úroveň z druhé poloviny roku 2020

Od posledních čísel z loňského podzimu klesla vnímaná důležitost prezidentské funkce (z 81 na 71 %). Lidi, pro které je prezidentský úřad důležitý, můžeme dále dělit do dvou skupin. První by zároveň posílila prezidentské pravomoci – zde od posledního měření nedošlo ke změně a jde častěji o seniory, voliče ANO, SPD a dalších neparlamentních subjektů. Druhá skupina (stále nejčastěji zastoupená, ale s poklesem 9 procentních bodů) považuje prezidentský úřad za důležitý, ale současné pravomoci by zachovala. Nedůležitost zmiňují častěji lidé bez maturity a nevoliči, kteří jsou celkově společensky liknavější.

„Vnímaná důležitost prezidentského úřadu je v posledních letech tak trochu jako na houpačce. Rozkolísanost je dána především významnými či náhlými událostmi jako jsou volby, pandemie či válečné konflikty, kdy pociťujeme větší míru společenské angažovanosti a to samé, ba dokonce ve větší míře, požadujeme od prezidenta, který by nám měl jít příkladem. Stále stabilní čtvrtinovou skupinu tvoří ti, kteří nás posouvají více k prezidentskému systému. Není to ale jen o formálních pravomocích, ale také o symbolické rovině. Většina těchto lidí chce ponechat jako sídlo prezidenta Pražský hrad, kdežto u těch, co nechtějí prezidenta posílit, už tento názor polarizuje,“ zamýšlí se nad výsledky Jan Burianec ze STEM/MARK.

Graf 1: Nahlížení na prezidentský úřad v čase

Ideální prezident: zkušený politik, ale nestraník, s průbojnou povahou

Profil budoucího prezidenta zůstává nadále rozmanitý – zatímco základní atributy (morální autorita, nezávislost, reprezentativní vystupování či respekt v zahraničí) zůstávají jako nejžádanější v čase stabilní, tak v rámci charakteristiky vidíme různé dichotomie, které se v čase vyvíjejí. Aktuální rozložení vybraných charakteristik budoucího prezidenta znázorňuje graf č. 2.

„Pokud se zaměříme na pohled za delší období, tedy ob dva roky, zjistíme, že je od této doby větší poptávka po zkušenosti, nestrannosti, intelektu a prozápadnímu postoji. Prezidentský ideál však v některých ohledech tvoří neslučitelné ideje či vlastnosti. Zdá se, že přímá volba prezidenta je velmi personalizovaná a většinou – alespoň v prvním kole – vybíráme kandidáta, který nám něčím imponuje,“ říká Burianec.

Graf 2: Vybrané charakteristiky budoucího prezidenta

V kandidaturu Andreje Babiše věří už ¾ populace

Výsledek podzimních voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR může hypoteticky ovlivnit také případnou kandidaturu Andreje Babiše na prezidenta. Názor lidí z výzkumu STEM/MARK, zda bude kandidovat na prezidenta, znázorňuje ve vývoji po půl roce následující graf. Kandidaturu současného premiéra nejčastěji očekávají muži, vysokoškoláci, lidé střední věkové generace, zaměstnanci či podnikatelé a voliči ODS či STAN. Celkově tedy spíše voliči konkurenčního tábora.

Graf 3: Očekávání kandidatury Andreje Babiše na prezidenta

Poznámka: aktuální data nepopisují situaci po hospitalizaci AB či po obžalování AB dne 21. 3. 2022

Vzedmutí žen, na špici stále Andrej Babiš

Na spontánní otázku, kdo by měl být příštím prezidentem, nepadají příliš překvapivá jména, nýbrž to zrcadlí mediální viditelnost a dosavadní úvahy osobností o jejich kandidatuře. Nejčastěji je zmiňován předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Za ním jsou zmiňována v pořadí následující jména: Petr Pavel, Pavel Fischer, Danuše Nerudová či Miroslava Němcová.

Ve spontánní otázce stále nemá přibližně 60 % respondentů svého favorita či favoritku. Proto STEM/MARK předkládá respondentům také obsáhlý seznam jmen (v únoru 2022 testováno 31 osobností), které se v souvislosti s kandidaturou na prezidenta průběžně objevují nebo zastávají významnou (politickou/ústavní/společenskou) funkci. Lidé mají možnost uvést, koho by volili, kdo by pro ně osobně eventuálně přicházel v úvahu (kategorie volil + možná volil spojené dohromady) a koho vylučují. Kdo se aktuálně dostal na přední příčky volitelnosti, znázorňuje graf č. 4.

Graf 4: Kdo by mohl být budoucím prezidentem? (podpořená otázka – seznam jmen)

Poznámka: Úplný seznam (pořadí) všech 31 aktuálně měřených osobností najdete 23. 3. od 12h na LinkedIn STEM/MARK (https://cz.linkedin.com/company/stemmark)

„Je třeba přistupovat k dosavadním preferencím s rezervou, protože pro mnoho lidí stále nejsou prezidentské volby podstatným a aktuálním tématem. Hlavním cílem je sledovat dlouhodobý trend a vývoj v čase. Pro kandidáty je důležitá především celostátní znalost a alespoň částečná přijatelnost. Od minulé vlny se zvedla volitelnost a přijatelnost u více žen, což je nejzajímavější rys. Velkou otázkou je, jak s prezidentskými preferencemi zahýbou současné události na Ukrajině a příliv válečných uprchlíků,“ interpretuje výsledky Jan Burianec ze STEM/MARK.

Příští prezidentkou může být žena

STEM/MARK zajímalo také to, jaké jsou v české společnosti aktuální nálady z hlediska možnosti zvolení ženy prezidentkou (o tom se vedou dlouhé polemiky, zda je na ženu prezidentku česká společnost připravena – viz například: https://plus.rozhlas.cz/tisicileta-tradice-nebo-vyhruzky-a-malo-vzoru-proc-cesko-stale-ceka-na-8683116). To bylo zjišťováno prostřednictvím dvou otázek (míry přijatelnosti v první úrovni a osobní preference v rovině druhé). Ženu si v prezidentském úřadu umí představit čtyři pětiny a chtělo by ji 65 %. Ženu by naopak nechtělo 20 % lidí (jde častěji o lidi starší 60 let, bývalé voliče současného prezidenta a voliče ANO či SPD).

Bývalý člen KSČ může mít problém

V rámci profesní průpravy či předchozí zkušenosti si nejlépe vedli diplomat a ekonom, nejhůře pak miliardář či ex člen KSČ. Příliš velké nadšení nevzbuzuje voják, ale když se zeptáme na generála, nadšení pravděpodobně vzroste (poznámka: ověřeno v diskuzních skupinách). Pravděpodobně je to dáno tím, že prezident vykonává důležitou funkci vrchního velitele ozbrojených sil. Většina lidí si také umí představit lékaře či politika (to znamená, že prezident je stále vnímán spíše jako politická funkce).

 „Zajímavý pohled nabízejí otevřené otázky s důvodem výběru konkrétní osobnosti. U žen se někdy objevuje přípona, že je to prostě žena, jejíž element či archetyp v této funkci obecně některým lidem chybí. I tak je ale pro budoucí profilaci ženské kandidátky důležité se zviditelnit i dalšími přednostmi – u pěti žen v čele se často objevuje smířlivost, kultivovanost a životní příběh či zkušenosti,“ zakončuje Jan Burianec ze STEM/MARK.

Graf 5: Znázornění změn ve volitelnosti / přijatelnosti TOP 5 žen po polovině roku

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím kombinace telefonického a online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 1000 osob ve věku 18 a více let. Výzkum je reprezentativní dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu. Šetření bylo z hlediska větší relevance výsledků váženo na minulou volbu prezidenta. Pokud některý z grafů nedává v součtu 100 %, je to zapříčiněno automatickým zaokrouhlováním. Šestá vlna dotazování probíhala v druhé polovině února (17 – 22. 2. 2022).

Válečný konflikt na Ukrajině: Pomáhat má nejen stát, ale též občané

Obrovská solidarita s válečnými uprchlíky dokazuje, že nejsme xenofobní národ. Každý třetí Čech je ochoten poskytnout azyl u sebe doma.

Vývoj současných událostí na Ukrajině sleduje naprostá většina Čechů a pocit bezpečí je zatím neopouští. Invazi Ruska odsuzují téměř všichni. Současně panují obavy, že může Rusko napadnout i další země. Pomoci chceme, jako stát i jako jednotlivci. Utečence z Ukrajiny nemáme problém přijmout. Ukrajina začíná být vnímána jako součást západní Evropy.

Jsme znepokojeni, ale stále se cítíme bezpečně

V české společnosti je naprosté minimum lidí, kteří by aktuální vývoj na Ukrajině nesledovali. Znepokojení z aktuální situace na Ukrajině cítí naprostá většina české populace (68 % velmi, 26 % trochu). Nejvíce znepokojení cítí ženy, lidé starší 60 let, vysokoškolsky vzdělaní a lidé z menších obcí. Většinové společenské znepokojení se projevuje i v dalších zemích, ve kterých výzkumné šetření probíhalo (Slovensko, Polsko, Maďarsko, Bulharsko).

Je ale zapotřebí odlišovat aktuální znepokojení od pocitu vlastního bezpečí, které stále v rámci naší země cítíme. Bezpečně se v ČR (vzhledem k vývoji na Ukrajině) cítí polovina lidí, čtvrtina je váhavá a pětina jisté nebezpečí pociťuje (jedná se častěji o ženy všech věkových kategorií).

„Domnívám se, že na pocit bezpečí v jednotlivých zemích má určitý vliv také geografická poloha, kdy například Polsko a Slovensko, které aktuální situace zasahuje nejvíce, se cítí o něco méně v bezpečí než ostatní země. V detailu každé země je nižší pocit bezpečí zřetelný s blížící se polohou daného regionu k Ukrajině a bojové zóně. Svou úlohu může hrát také to, kolik příslušníků ruské menšiny žije na daném území z pohledu obdobných argumentů, jako zazněly na obsazeném Krymu,“ komentuje výsledky Jan Burianec ze STEM/MARK.

Stát by měl zajistit především humanitární pomoc, občané materiální a finanční

Pomoc státu by se měla projevit v záchraně lidských životů, zajištění základních lidských potřeb (voda, jídlo) a poskytnutí základní hygienické a zdravotnické péče. Téměř dvě třetiny respondentů se rovněž domnívají, že bychom měli poskytovat azyl uprchlíkům z ohrožených oblastí. Jako podstatné jsou označovány i ekonomické sankce vůči Rusku nebo dodávka zbraní a vojenského materiálu. U mladších lidí do 30 let jsou typické i demonstrace nebo charitativní koncerty na podporu Ukrajiny.

Zdrženlivější jsou lidé napříč zeměmi naopak u vyslání vojáků na obranu Ukrajiny. Pouze v ČR a Polsku jsou tyto tendence více slyšet (13 %, z toho více militaristické sklony mají mladší lidé do 30 let) u zbylých je to pod 6 % (Slovensko, Maďarsko, Bulharsko). Specialitou ČR je například zdravotnická jednotka, která je v našem prostředí jmenována daleko častěji než jinde.

Jako nejvíce užitečná podpora od občanů je hodnocena ta materiální, finanční, možnost poskytnout dočasné/náhradní ubytování pro uprchlíky, ale také z hlediska ekonomických dopadů například bojkot produktů z Ruska. Téměř nikdo – kromě 10 % obyvatel Bulharska – neříká, že bychom Ukrajině a jejím obyvatelům neměli poskytnout pomoc žádnou.

„Nejvíce solidární jsou z tohoto pohledu ženy, mladší lidé, vysokoškoláci a lidé z větších měst nad 100 tisíc obyvatel. Pomoc se odlišuje i dle jednotlivých zemí. Deklarovanou míru finanční pomoci ovlivňuje samozřejmě ekonomická kondice dané země, ale otevřenost všemožné pomoci a výrazu solidarity spatřujeme ve všech měřených zemích. Jedním z důkazů této solidarity může být také to, že část lidí v každé zemi nechce od EU proplácet dosavadně zaslaný vojenský materiál na Ukrajinu,“ interpretuje výsledky Jan Burianec ze STEM/MARK.

Dobrou ukázkou občanské solidarity z horního grafu je i to, že členové Českého národního panelu (součást Evropského národního panelu) za týden přispěli na SOS Ukrajina více než 620 tisíci Kč.

Můžeme být sousedé, ale domů si uprchlíky vzít zdráháme

V ČR nemáme problém s přijímáním válečných uprchlíků a to ani v rámci našeho regionu či obce. Zlom ale nastává, pokud bychom měli sami tyto uprchlíky ubytovat u sebe doma. V tom nejsme v kontextu ostatních měřených zemí výjimkou (větší neochota je u Maďarů, o něco větší ochota u Slováků a Bulharů a premianti jsou v tomto směru Poláci – téměř každý druhý by vzal uprchlíka do rodiny).

„Obtížně se odhaduje, jak dlouho nám tato velká míra solidarity až pohostinnosti vydrží. Pokud bude válka trvat i několik měsíců, můžeme se vlivem příchodu dalších a dalších lidí sami začít potýkat s ekonomickými či sociálními problémy a tuto situaci bude třeba navíc řešit na dalších úrovních – např. školství či zdravotní péče. Nabízí se paralela, zda v podobenství koronavirové epidemie se aktuálně nenacházíme ve stádiu šití roušek,“ zamýšlí se nad výsledky Jan Burianec ze STEM/MARK.

Lidé vnímají Ukrajinu jako součást západní Evropy

Více než polovina Čechů si myslí, že Rusko může po Ukrajině napadnout i další stát a je proto důležité nastavit jasné mantinely, aby se toto riziko snížilo na minimum. Obava panuje u všech měřených zemí u více než poloviny obyvatelstva (nejvíce v Polsku – 69 %, kde mají v rámci své historie nejvíce neblahé zkušenosti). Jedním z obranných mechanismů může být také vzetí Ukrajiny pod „ochranná křídla“.

Názory se odlišují v tom, jestli by Ukrajina měla být přijatá jen do EU nebo také do NATO. Souhlas s členstvím Ukrajiny v obou institucích projevila více než třetina (38 %) obyvatel ČR. Pětina by byla jen pro členství v EU. A každý dvacátý jen pro členství v NATO. Pětina lidí je odmítavá ke členství Ukrajiny v EU či NATO – jde častěji o muže, starší generaci a obyvatele malých a středních měst. Z hlediska ostatních zemí je nejvíce skeptické ke členství Ukrajiny v EU a NATO Slovensko, následované Bulharskem a Maďarskem. Naopak v Polsku odmítá tato členství Ukrajiny jen 5 % obyvatelstva.

Otázkou však bude, jak na tuto problematiku budou nahlížet lídři EU respektive NATO, u kterých je (alespoň v této chvíli) znatelnější větší míra skepse.

Kontakt pro média:

Jan Burianec
Client Service Manager, STEM/MARK
telefon: 776 179 823
e-mail:

Viktorie Škorvagová
Business Development Manager, European National Panels
telefon: 737 197 267
e-mail:

Češi více třídí specifické druhy odpadu. Finanční zálohy na PET/plech lahve by motivovaly k vratkám.

Češi více třídí specifické druhy odpadu. Finanční zálohy na PET/plech lahve by motivovaly k vratkám

Výzkumná agentura STEM/MARK se po čtyřech letech rozhodla ověřit, zda dochází k vývoji v tom, jak Češi třídí odpad, nebo zda se proměňují bariéry, které v třídění odpadu brání. Zajímal nás také postoj Čechů k zálohám na PET či plechové lahve. Jak se po letech změnilo naše přemýšlení o tom, jak svou činností ovlivňujeme životní prostředí?

Z výsledků průzkumu agentury STEM/MARK vyplývá, že více než tři čtvrtiny internetové populace (76 %) přemýšlejí, jak ovlivňují životní prostředí a zároveň věří, že způsob, jakým nakládají s odpadem, má nějaký smysl. „Jde sice oproti předchozím rokům k poklesu (v roce 2018 to bylo 84 %, 2016 78 %), ale stále můžeme mluvit o velmi slušném výsledku. Pokles je pravděpodobně zapříčiněn tím, že lidé mají aktuálně jiné starosti jako dopady epidemie COVID-19, drahé energie a celkovou inflaci,“ interpretuje výsledky průzkumu Jan Burianec ze STEM/MARK.

Pokles „zeleného myšlení“ je patrný především u mužů a lidí s nižším vzděláním. To může částečně korespondovat i s nižším volebním výsledkem Strany zelených v podzimních volbách do PSP ČR 2021 nebo snížení naléhavosti tématu životního prostředí obecně.

V třídění základních typů odpadů (plast, papír, sklo či karton) se situace téměř nezměnila, nárůst byl zaznamenán u třídění rostlinného odpadu či hliníku. „Otázka byla formulována jako polo-otevřená, to znamená, že jsme respondentům nabídli některé typy základního odpadu a navíc měli možnost uvést do kategorie „jiné“ i další položky. Ukázalo se, že vyšší frekvence byla oproti roku 2018 zaznamenána i u méně typických druhů odpadu jako elektro, oleje, léky či textil,“ doplňuje výsledky průzkumu Jan Burianec.

Situace se změnila také u bariér, které znesnadňují třídění odpadu. Více než polovina lidí se domnívá, že třídění odpadu znemožňují přeplněné kontejnery, jejich nízký počet či vzdálenost od bydliště. Zde došlo oproti minulým rokům k nárůstu. Další bariéry vidí v lenosti či bezohlednosti lidí, případně v nízké informovanosti o správném třídění odpadu. U obou těchto kategorií došlo ovšem oproti minule k poklesu. „Je otázkou do jaké míry ovlivňuje nárůst dostupnosti či přeplněnosti období z kraje roku, kdy na nás mohou působit kontejnery více přeplněné po vánočním období, tedy například opadané stromky u popelnic vypadají mnohdy nepěkně. Částečným důvodem může být ale také vyšší spotřeba či horší logistika nakládání s odpadem, na což upozorňují především Pražané,“ zamýšlí se nad výsledky průzkumu Jan Burianec.

Výzkum agentury STEM/MARK srovnával i deklarovanou znalost třídění odpadu. Zde došlo za 6 let k nárůstu vyšší znalosti, kterou si přisuzují především muži, lidé starší 40 let (vůbec nejvyšší hodnocení je u respondentů starších 60 let) a ti, co mají alespoň maturitu. Naopak o něco skromnější v hodnocení jsou ženy a mladší ročníky. Vyšší znalost nakládání s odpadem se může v praxi projevit také například v počtu košů v domácnosti. Zatímco v roce 2016 mělo tři a více košů jen 42 %, v tomto roce je to už 55 % domácností.

Výše uvedené výsledky jen potvrzuje otázka, zda mají respondenti nápad jak do budoucna zlepšit situaci s odpadem. Šestina se domnívá, že je třeba větší množství specifických kontejnerů a častější vyvážení – to se za čtyři roky příliš nezměnilo. Lidé častěji oproti minulému šetření spontánně zdůrazňují zavedení vratných obalů a to především u nápojů. Klesla naopak tendence omezování či rušení obalů jako takových (např. bezobalové potraviny, pro které si dojdeme s vlastní nádobou či přepravkou už mohou být pro někoho limitující a stále je tak preferováno pohodlí zákazníka).

V aktuálním šetření agentury STEM/MARK bylo dotazováno samostatně i téma vratných PET či plechových lahví. Finanční záloha k vrácení má podporu více než čtyř pětin (82 %) internetové populace. Zastánci se častěji rekrutují z řad lidí mladších (do 30 let) a vysokoškolsky vzdělaných. „Pokud jde o výši zálohy, tak pro polovinu lidí jsou adekvátní tři koruny. Pro třetinu 5 korun a kolem pětiny lidí vnímá jako adekvátní částku kolem 10 korun. Menší a větší částky diferencuje především věk respondentů, kdy mladší jsou ochotni dát více. Podobná polarizace panuje i u názoru, že výše vratné zálohy by měla být dána dle velikosti konkrétní lahve,“ ukončuje Jan Burianec.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 512 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 15 až 64 let. Aktuální šetření probíhalo na konci ledna 2022. Následně bylo porovnáno se stejným šetřením z prosince 2018 (toho se zúčastnilo 506 lidí) a prosince 2016 (512 osob).

National Pandemic Alarm: Češi stále vnímají ohrožení koronavirem. Zdravotníky za zvládnutí pandemie chválíme.

National Pandemic Alarm, který již od 16. března 2020 v pěti evropských zemích monitoruje aktuální postoje a nálady společnosti s ohledem na probíhající pandemii koronaviru, momentálně obsahuje výsledky ze sběru dat 14. – 20. září 2021.

Index důvěry ve státní aparát, který zjišťuje, jak vysokou důvěru v představitele státu a státní instituce mají lidé v aktuální situaci pandemie COVID-19, je v Česku nyní na hodnotě 44 bodů. Oproti poslední červnové vlně (kdy už se zdálo, že se hodnocení po jarním propadu podařilo stabilizovat) poklesla hodnota indexu o 1 bod. Vládě stále důvěřují ve větší míře respondenti nad 55 let, také o něco více muži než ženy. Nižší je také hodnota indexu na Slovensku, kde nyní dosahuje 34 bodů (pokles o 6 bodů od června).

Index paniky se v Česku od června ruku v ruce s relativně pohodovým létem snížil – od té doby klesl o 2 body. Nyní je na hodnotě 53 bodů. Tomuto stavu bezpochyby přispívá příznivější epidemická situace v zemi, a rozvolněná opatření. Index paniky se od června snížil shodně také na Slovensku, nyní na hodnotu 57 bodů. V obou zemích vykazují větší míru paniky respondenti ve věku 55 a více let a spíše ženy než muži.

Index ochoty k očkování v Česku vystoupal na hodnotu 76 bodů, což představuje oproti červnové vlně nárůst o 4 body. Na Slovensku hodnota indexu vzrostla o 3 body (64 celkově). Čísla zahrnují i již očkované. Pro obě země platí, že vyšší ochotu nechat se očkovat proti onemocnění COVID-19 lze pozorovat spíše u mužů než u žen, u dotazovaných z nejnižší (15-24 let) a vyšší věkové kategorie 55 a více let, mezi vysokoškoláky a také lidí z velkých měst.

Míra zkušenosti se v Česku vyšplhala na hodnotu 86 bodů, což představuje oproti červnové vlně nárůst o 12 bodů! V Česku se tak jedná o největší míru osobní zkušenosti ze všech pěti sledovaných zemí. Podobný nárůst je patrný i v sousedním Slovensku (aktuální hodnota 84 bodů). Ostatní země (Polsko, Maďarsko a Bulharsko se pohybují okolo hodnoty 70 bodů).

Více informací najdete na webové stránce projektu www.nationalpandemicalarm.eu.

Ještě nemáme vyhráno, míní polovina Čechů o vývoji koronavirové epidemie

Během letošního podzimu očekávají tři čtvrtiny lidí nárůsty čísel nakažených. Více tento pesimismus sdílí lidé střední věkové kategorie (25-54 let), u kterých je zároveň o něco nižší ochota k očkování. Z hlediska vzdělání a velikosti místa bydliště je situace opačná, tady jsou skeptičtější ti, kteří jsou očkování nakloněni více (VŠ vzdělání a obyvatelé velkých měst).

Očekává se také zpřísnění protiepidemických opatření, kdy pětina očekává zásadní zpřísnění a téměř dvě třetiny zpřísnění částečné (pouze 10 % neočekává žádná zpřísnění a 8 % neví nebo se nevyjádřilo). Zásadní opatření očekávají především mladí (do 34 let) a starší (55 a více let) lidé.

„Drtivá většina těch, kteří si myslí, že dojde alespoň k částečnému zpřísnění protiepidemických opatření, se kloní k tomu, že tak nastane až po říjnových volbách. To je názor především lidí mladších, s vyšším vzděláním a voličů parlamentních opozičních stran,“ komentuje výsledky Jan Burianec, sociolog společnosti STEM/MARK.

Profesní povinnost očkování Čechy rozděluje

Od začátku vypuknutí koronavirové pandemie se řeší situace zaměstnanců, ať už z hlediska jejich míry ohrožení v ohnisku větší koncentrace lidí, tak jako možných přenašečů. Čtvrtina lidí si v tomto směru myslí, že očkování by mělo být povinné pro všechny zaměstnance bez rozdílu oboru či výkonu konkrétní činnosti. Tento názor ale zastávají častěji právě ti, kteří jsou již v současné chvíli ekonomicky neaktivní (senioři). S nižším produktivním věkem razantnost tohoto názoru klesá. Pro další čtvrtinu má být povinné očkování pouze pro některé (exponované) profese – častěji se tak vyjadřují muži, vysokoškoláci a lidé z velkých měst. Podle 41 % lidí očkování zaměstnanců nemá být vůbec povinné a desetina na to nemá názor.

„Mezi profese, u kterých by mělo být očkování povinné, lidé řadí nejčastěji nejenom členy integrovaného záchranného systému, ale také například učitele, prodavače, řidiče MHD či pracovníky v gastronomických službách. U lidí, kteří odmítají profesní očkování je přímá souvislost s jejich vlastní mizivou ochotou k očkování,“ doplňuje Jan Burianec.

Práce zdravotníků si vážíme! Z pelotonu ministrů zdravotnictví vede Vojtěch, propadl Arenberger

Od propuknutí epidemie COVID-19 uplynulo již více než rok a půl času a možná tak nastal čas k zpětnému zhodnocení a promýšlení toho, co by se dalo udělat lépe, aby byly příště následky co nejmenší.

National Pandemic Alarm podrobil hodnocení celou paletu subjektů a osobností, které byly přímo zapojené nebo se následně vyrovnávaly s dopady epidemické situace. Asi nepřekvapí, že nejlépe hodnocení byli zdravotníci (ať už zdravotní sestry/bratři, tak i doktoři/lékařky), na které si „nestěžuje“ téměř nikdo. Velmi dobré hodnocení si odnesli také krajští hejtmani, ačkoliv je zde nutné dodat, že respondenti byli schopni zhodnotit práci spíše jen toho hejtmana, který působí v místě jejich bydliště. Z konkrétních osobností pak nejlépe uspěl současný ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, který byl ale hodnocen poměrně pozitivně i ve svém prvním funkčním období. Na spodní hranici hodnocení zůstaly opoziční parlamentní strany, prezident Miloš Zeman a bývalý ministr zdravotnictví Petr Arenberger.  

„Ukazuje se, že Češi hodnotí až na výjimky jednotlivé osobnosti poměrně přísným prizmatem. To může souviset s počtem mrtvých, doby a chaotickém způsobu zavádění protiepidemických opatření či současné vyhrocené předvolební náladě. Jistou pozici už nemá ani premiant v hodnocení minulého roku – ministr vnitra Jan Hamáček,“ uzavírá Jan Burianec ze STEM/MARK.

National Pandemic Alarm zachycuje měnící se vývoj společenských postojů a nálad – důvěru v představitele státu (index důvěry ve státní aparát), míru strachu (index paniky), reálný dopad situace na obyvatele (index dopadů), vlastní zkušenost s výskytem nemoci či nemocných v blízkém okolí (míra zkušenosti) a ochotu nechat se očkovat proti COVID-19 (index ochoty k očkování). Podrobné výsledky jsou dostupné na webové stránce projektu www.nationalpandemicalarm.eu.

Kontakt pro média:

Jan Burianec
Analytik, STEM/MARK
telefon: 776 179 823
e-mail:
www: www.nationalpandemicalarm.eu

Sociální rezonance: Co hýbe Českem

Tisková zpráva: 22.6.2021

AdHackers, Newton Media a STEM/MARK publikují další studii Sociální rezonance: Co hýbe Českem.

Agentura AdHackers dokončila spolu se STEM/MARK a Newton Media rozsáhlou analýzu o aktuálních náladách v české společnosti během pandemie koronaviru. Studie kombinuje analýzu klasických a sociálních médií s kvantitativním průzkumem. Analýza médií pokrývá období od února 2020 do dubna 2021, zatímco sběr dat v kvantitativním šetření probíhal v druhé polovině května 2021.

Co hýbe Českem sleduje tři hlavní témata, která rezonovala českou společností: svoboda, školství a zdravotnictví. Enormní mediální pozornost se soustředila hlavně na téma zdravotnictví, kterého se týkalo 16,8 mil. zmínek v tradičních a sociálních médiích. Školství a vzdělávání se týkalo 5,5 mil. zmínek a svobody pak 4,2 mil. zmínek. Zatímco tradiční média (online články, tisk, televize a rozhlas) přispěla k publicitě uvedených témat pouhou desetinou příspěvků, největší debata se odehrávala v sociálních médiích. Zde výrazně dominovaly příspěvky na Facebooku, v menší míře pak diskuse pod články a zmínky na Twitteru.

Zajímalo nás, jak se vyvíjela atmosféra ve společnosti v období, kdy pandemie ovlivnila všechny oblasti našeho života… Ukázalo se, že zatímco tradiční média věnovala tématu svobody stejnou pozornost jako před pandemií, v sociálních médiích byl zaznamenán výrazný nárůst zájmu uživatelů,komentuje závěry Jan Řehák, zakladatel agentury AdHackers. „Jednotlivá vládní opatření zasáhla téměř každého Čecha a lidé měli potřebu je komentovat. Českou společností výrazně rezonovalo omezení pohybu a služeb, svoboda slova, cenzura či omezování svobody ze strany EU. Ve společnosti nepřestávaly mizet obavy z dalších lockdownů a diskuse týkající se očkování“, dodává Řehák.

Mediální pozornost v ostatních dvou oblastech (zdravotnictví, školství) reflektovala vývoj samotné pandemie a následky vládních opatření. „Prvotní nejistota a obava z neznámého byly vystřídány letní euforií. Období loňských prázdnin se tak neslo v duchu rozvolňování. Epidemie se zdála být na ústupu, ve společnosti panovala dobrá nálada a naděje, že to nejhorší je za námi,“ říká Martina Maňhalová, analytička Newton Media. Na podzim 2020 se opět zhoršila situace ve zdravotnictví a přišlo omezení školní docházky. Zatímco na jaře lidé řešili spíše schopnost adaptovat se na novou situaci, na podzim již byl patrný reálný strach z nedostatečných kapacit českého zdravotnictví a obavy z dopadu zavřených škol na žáky a studenty, ale i samotné rodiče. Lockdown na jaře 2021 pak přispěl ke všeobecným pocitům únavy a frustrace z nezvládnuté situace.

V kvantitativní části průzkumu výzkumné agentury STEM/MARK se ukázalo, že mezi nejpalčivější problémy české společnosti lidé řadí na první tři místa špatně fungující stát, jeho přílišnou zadluženost a přebujelost korupce a rozkrádání. V dalším sledu navazují ekonomické problémy zdražujícího a méně dostupného bydlení a obava z růstu budoucí daňové zátěže. „Tematickou naléhavost sledujeme již mnoho let a mohu potvrdit, že dychtivost řešit korupci je v české společnosti dlouhodobě zakořeněná. Už je zde ale i jistý pocit zmaru. Zadluženost státu získala na důrazu až s náhlými výdaji v boji proti epidemické krizi. Špatně fungující stát je spojen s chaosem, rozhádaností politiků, ale také například nedostatečnou digitalizací společenských institucí. Svou úlohu hraje i aktuálně nízká důvěra ve vládu, kterou dlouhodobě sleduje například projekt National Pandemic Alarm“, interpretuje výsledky průzkumu Jan Burianec, sociolog STEM/MARK.

Graf 1: Vývoj důvěry vládě ČR v období epidemické krize

Zdroj: National Pandemic Alarm, více na https://www.nationalpandemicalarm.eu/en/ (údaje v procentech/časová osa)

V první polovině pomyslného pelotonu 19 nejpalčivějších problémů se zařadila námi sledovaná témata destabilizovaného školství a omezování osobní svobody, na 13. příčce pak zdravotnictví. Zajímavě zde vyvstávají i problémy nezodpovědnosti ke klimatu či přírodě a přebujelé byrokracie či úřední moci. „Nižší naléhavost tématu zdravotnictví lze vysvětlit tím, že lidé jsou s ním relativně spokojeni. Přece jenom bylo od března 2020 vystaveno nejtěžší zatěžkávací zkoušce. Lidé cítí, že nyní je na čase řešit spíše ekonomické aspekty dopadů pandemie“, doplňuje Jan Burianec.

Kvantitativní průzkum STEM/MARK potvrzuje, že se lidé i nadále obávají pokračujících omezení svobodného života, většina pociťuje negativní důsledky omezení a přiklání se k co nejdřívějšímu návratu do svobodného normálu (je důležité upozornit, že data byla sbírána v druhé polovině května 2021). Postoje k očkování jsou rozpolcené tak, jak vidíme v mediálním prostoru. Převaha respondentů si myslí, že by očkování mělo být dobrovolné. Většina s očkováním souhlasí, ale mírně převažuje část, u níž hraje hlavní roli možnost svobodně žít před zdravotními přínosy. Ti, kteří s očkováním nesouhlasí, se dělí do čtyř rovnocenných skupin. První skupina (11 % lidí) s očkováním sice nesouhlasí, ale nechá se očkovat, aby nebyla vyloučena ze společenského života. Druhá skupina nesouhlasí s očkováním, ale pokud by bylo povinné, nechala by se očkovat. Třetí (14 %) se očkovat nenechá, dokud bude dobrovolné. A poslední čtvrtá (10 %) se bude vyhýbat očkování, i kdyby bylo povinné. Ti, co s očkováním nesouhlasí, nepovažují vakcíny za dostatečně prověřené, nebo mají obavy z vážných nežádoucích účinků. S omezováním svobody neočkovaných nesouhlasí tři čtvrtiny populace. „Ochota k očkování má od podzimu 2020 téměř lineární vzrůstající tendenci. Zdá se, že úspěch lze částečně připsat i komunikační kampani, které ale má stále rezervy a to především u mladších lidí“, komentuje výsledky Jan Burianec.

Graf 2: Postoj k očkování v populaci

Celkově 14 % lidí deklarovalo, že se jejich život změnil znatelně k horšímu, mírně se zhoršil pro dalších 47 % lidí. Celkově lze vidět, že dopady na českou společnost jsou dalekosáhlé a napříč různými oblastmi života, pocitu bezpečí a osobní svobody. V hodnocení nejpalčivějších společenských problémů se na předních příčkách objevila témata, která s vývojem během pandemie mají také jasnou souvislost.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím internetového dotazování (online na Českém národním panelu) se zúčastnilo 1013 respondentů ve věku od 15 do 65 let reprezentující internetovou populaci.

Sběr dat probíhal od 18. do 23. května 2021.

https://stemmark.cz/downloads/rezonance_2021.pdf

National Pandemic Alarm: Očkování stále postupuje pomalu, míní polovina lidí. Pro vakcínu by třetina lidí ráda k praktikům, hlavně skupina 55+

National Pandemic Alarm, který již od 16. března 2020 v pěti evropských zemích monitoruje aktuální postoje a nálady společnosti s ohledem na probíhající pandemii koronaviru, momentálně obsahuje výsledky ze sběru dat 14.–17. května 2021.

Index důvěry ve státní aparát, který zjišťuje, jak vysokou důvěru v představitele státu a státní instituce mají lidé v aktuální situaci pandemie COVID-19, je v Česku nyní na hodnotě 44 bodů. Oproti minulé vlně narostla hodnota indexu o 3 body. Vládě stále důvěřují ve větší míře respondenti nad 55 let, také o něco více muži než ženy. O něco nižší je hodnota indexu na Slovensku, která nyní dosahuje 41 bodů a zůstává na stejné úrovni jako v dubnu.

Index paniky se v Česku od března postupně snižuje – od té doby klesl celkem o 7 bodů. Nyní je na hodnotě 57 bodů, což je od dubnové vlny o 2 body méně. Tomuto stavu bezpochyby přispívá příznivější epidemická situace v zemi, rozvolňování opatření a pozvolný návrat k normálnímu životu. Index paniky se od března snižuje také na Slovensku, kde od té doby klesl celkem o 6 bodů. Aktuální hodnota je 60 bodů, od poslední dubnové vlny výzkumu je to o 5 bodů méně. V obou zemích vykazují větší míru paniky respondenti ve věku 55 a více let a spíše ženy než muži.

Index ochoty k očkování v Česku vystoupal na hodnotu 66 bodů, což představuje oproti dubnové vlně nárůst o 7 bodů. Na Slovensku se hodnota indexu nezměnila a zůstává stále na hodnotě 57 bodů. Pro obě země platí, že vyšší ochotu nechat se očkovat proti onemocnění COVID-19 lze pozorovat spíše u mužů než u žen, u dotazovaných z vyšší věkové kategorie 55 a více let, a také mezi vysokoškoláky.

Více informací najdete na webové stránce projektu www.nationalpandemicalarm.eu.

Očkování stále odsýpá pomalu, míní polovina Čechů

V Česku v posledních týdnech sice zrychlilo tempo očkování, polovina respondentů ho ale stále hodnotí jako pomalé. Rychlé je podle 7 % lidí a 30 % je toho názoru, že je adekvátní. Ostatní (13 %) situaci nedokážou posoudit.

„V každém případě můžeme nyní v odpovědích pozorovat o poznání větší optimismus než před dvěma měsíci, kdy respondenti hodnotili postup očkování naposledy: tehdy označily tři čtvrtiny dotázaných tempo vakcinace za pomalé a pouhých 11 % ho považovalo za adekvátní,“ komentuje výsledky Lucie Vlčková, Senior Research Manager společnosti Nielsen Admosphere.

Lidé nemají výraznou preferenci, kde se nechat očkovat

Respondenti, kteří ještě nejsou očkovaní vakcínou proti COVID-19 a zároveň očkování neodmítají, nemají výraznou preferenci v tom, kde by se chtěli nechat očkovat. Třetina z nich by ráda dostala vakcínu u praktického lékaře (33 %), přičemž častěji než ostatní by to preferovali dotazovaní ve věku 55 a více let a také respondenti z vesnic. O něco méně lidí by rádo navštívilo specializované očkovací centrum (28 %), kam by se ve větší míře vydali vysokoškoláci, také poměrně nepřekvapivě lidé z Prahy a Středočeského kraje a obecně obyvatelé velkých měst.

„Přestože otevření velkých očkovacích center u nás přispělo ke zrychlení očkování, lidé mají stále ve velké míře zájem o vakcinaci u praktického lékaře, který je pro ně známou a důvěryhodnou osobou a zároveň zná jejich případné diagnózy. Pro nejstarší dotázané, kteří by tuto možnost uvítali nejvíce, jsou praktici zároveň nejméně stresujícím místem,“ doplňuje Lucie Vlčková.

Čtvrtina by pak ráda šla na očkování proti COVID-19 do nemocnice či na polikliniku (25 %), tuto možnost by také o něco častěji volili lidé z Prahy a Středočeského kraje než lidé z Čech a Moravy.

Mezi dotazovanými, kteří přímo uvedli, že nemají žádné preferované místo, kde se nechat očkovat (28 %), jsou častěji lidé mladšího věku. Se zvyšujícím se věkem deklarace této možnosti klesá.

Na restaurace a cestování se těšíme, na návrat z home office ale ne

Striktní vládní nařízení proti šíření COVID-19 se už pomalu uvolňují, a proto jsme se v této vlně respondentů Českého národního panelu ptali na to, na co se osobně nejvíce těší.

Téměř polovina dotazovaných uvádí, že se nejvíce těší na posezení v restauraci, hospodě, kavárně či baru (45 %). Tuto příležitost častěji uváděli lidé ve věku 25–34 let a obyvatelé velkých měst. Třetina lidí se pak těší, že bude moci volně cestovat po ČR (34 %), což častěji zmiňovali starší dotazovaní nad 55 let. Méně než třetina lidí se těší, že si dopřeje cestování do zahraničí (30 %), to zase častěji říkají mladí lidé ve věku 15–24 let, vysokoškoláci a ti, kteří bydlí ve velkých městech; nebo že navštíví kulturní akce jako koncerty, festivaly, divadla a podobně (28 %) – na tuto příležitost se spíše těší lidé do 34 let, vysokoškoláci a výrazně častěji ženy než muži.

Z dalších možností si pak zhruba čtvrtina „brousí zuby“ na návštěvu služeb jako jsou kadeřnická péče, manikúra, pedikúra, kosmetika, masáže apod. (26 %) a také na návštěvu českých památek, hradů a zámků bez omezení skupinových prohlídek (24 %). 15 % respondentů se těší na to, až se jejich děti vrátí do školy (bez střídavého režimu) – není divu, že tuto možnost častěji uváděli lidé ve věku 35–54 let.

Zajímavé je, že nejméně deklarovanou možností je zde úplný návrat ze široce zavedených home office zpět na pracoviště (2 %).

„Ukazuje se, že plný návrat z domácího pracovního režimu do kanceláří má ve srovnání s obnovením volnočasových aktivit výrazně nižší prioritu. ‚Vrátit se do normálu‘ pro nás znamená hlavně možnost znovu se setkávat a cestovat,“ doplňuje Lucie Vlčková z Nielsen Admosphere.

Aktuální rychlost rozvolňování opatření je podle dvou pětin lidí adekvátní


Dvě pětiny Čechů souhlasí s aktuální podobou rozvolňování opatření proti COVID-19 u nás, tempo je podle nich adekvátní. Tvrdí to ve větší míře starší respondenti ve věku 55 a více let. Méně než čtvrtina dotazovaných má pak pocit, že rozvolňování probíhá příliš pomalu (24 %) – s čímž se ztotožňují spíše lidé od 34 let do 55 let a respondenti se středním vzděláním bez maturity. Podobné procento naopak míní, že je rozvolňování moc rychlé (22 %). S touto možností se častěji ztotožňují nejmladší věkové skupiny 15–24 let.

National Pandemic Alarm zachycuje měnící se vývoj společenských postojů a nálad – důvěru v představitele státu (index důvěry ve státní aparát), míru strachu (index paniky), reálný dopad situace na obyvatele (index dopadů), vlastní zkušenost s výskytem nemoci či nemocných v blízkém okolí (míra zkušenosti) a ochotu nechat se očkovat proti COVID-19 (index ochoty k očkování). Podrobné výsledky jsou dostupné na webové stránce projektu www.nationalpandemicalarm.eu.

Kontakt pro média:

Denisa Žídková

Community & PR, European National Panels

Štěpánská 611/14
110 00 Praha 1, Česká republika
e-mail:
www: www.nationalpandemicalarm.eu

Čtvrtina lidí věří, že Andrej Babiš bude kandidovat na prezidenta

Foto: Pixabay

Charakterová představa o budoucím prezidentovi (prezidentce) je stálá a dlouhodobě se příliš nemění. Prezidentský ideál však v některých ohledech tvoří neslučitelné vlastnosti.

Preference jsou nadále proměnlivé.

Hodnocení prezidenta Miloše Zemana se dále zhoršuje. To vše a mnohem více přináší exkluzivní průzkum agentury STEM/MARK.

Jarní průzkum agentury STEM/MARK navazuje na třetí vlnu (https://www.stemmark.cz/epidemicka-krize-promenila-pohled-na-prezidentsky-urad/) dlouhodobého projektu, který poběží pravidelně až do třetí přímé volby prezidenta v roce 2023. Prezentovaná data popisují náladu ve společnosti v období velikonočního týdne, kdy stále pokračovala přísná protiepidemická opatření. Důležité je zmínit, že tato data nezachycují nálady po kauze Vrbětice.

Během dlouhodobé epidemické situace se ukazovalo, že lidé se částečně chovají jinak, mění některé zvyky a preference. V mnoha případech je k tomu nutí dané okolnosti. Nejistota ve společnosti se dotkla i náhledu na prezidentský úřad a jeho uspořádání.  

Stále klesá důležitost prezidentského úřadu

Od posledních čísel z loňského podzimu nadále roste vnímaná nedůležitost prezidentské funkce (z 30 na 35 %). Nedůležitost zmiňují častěji ženy, lidé mezi 30 až 45 lety, a ti, kteří za historicky nejlepšího prezidenta považují Václava Havla. Nižší důležitost prezidentského úřadu vnímají také ti, kteří nedůvěřují vládě. I z jiných výzkumů víme, že rapidní pokles důvěry ve vládu pramení především z (ne)zvládání epidemické situace, což není problém pouze tuzemské krajiny. V populaci je ale i nadále nadpoloviční většina, která vnímá prezidentský úřad jako důležitý, a liší se pouze v tom, zda pravomoci prezidenta posílit (22 %) nebo zachovat aktuální nastavení (43 %).

„Odlišnosti v nazírání na prezidentský úřad lze analyzovat dle politických preferencí. Zatímco voliči hnutí ANO a SPD si přejí posílení pravomocí prezidenta, tak voliči Pirátů se STAN a koalice SPOLU by zachovali současné nastavení, i když úřad prezidenta vnímají jako důležitý,“ doplňuje výsledky Jan Burianec ze STEM/MARK.

Graf 1: Nahlížení na prezidentský úřad v čase

Hodnocení prezidenta Miloše Zemana stále klesá a to ve všech aspektech

Výzkum STEM/MARK sleduje též počínání současného prezidenta – nejenom obecné hodnocení, ale také konkrétní oblasti. U všech pěti si Miloš Zeman oproti podzimu 2020 pohoršil. Ve své doby velmi „silné disciplíně“ – zájmu o problémy občanů – dokonce výrazněji. Celkově se v aktuálním hodnocení posouvá spíše ke známce 4 (školní stupnice).

Graf 2: Hodnocení současného prezidenta

Prezident musí mít morální autoritu, zároveň jsou některé požadavky protichůdné

Profil budoucího prezidenta zůstává nadále rozmanitý – voliči oproti podzimu upřednostňují více energetickou vitální osobu, které je schopna převzít odpovědnost v období krize. Nižší váhu má aktuálně politická a životní zkušenost, tudíž budoucí kandidát nemusí být vyloženě politický matador. V popředí je stále a neochvějně morální autorita doplněná reprezentativním vystupováním.  

„Pro mladé lidi do 30 let je více důležité, aby byl prezident (či prezidentka) srozumitelný a uměl věci vysvětlovat. Byl by jim rovněž blíž, kdyby měl smysl pro humor a působil šarmantním dojmem. Střední generace ocení častěji energičnost a respekt. A to nejen u nás, ale především v zahraničí. Lidé starší 60 let chtějí mnohem častěji morální autoritu, sílu osobnosti a nezávislost na politicích a lobbistech,“ říká Burianec.

Graf 3: Charakteristika budoucího prezidenta

Bude Andrej Babiš kandidovat?

Výsledek podzimních voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR může hypoteticky ovlivnit také případnou kandidaturu Andreje Babiše na prezidenta. Názor lidí, zda bude kandidovat na prezidenta, znázorňuje následující tabulka. Nejčastěji uváděná hodnota a zároveň i medián je 50 %. Tato hodnota je podobná také u voličů hnutí ANO.

Tabulka 1: Jaká je podle lidí šance, že bude premiér Andrej Babiš kandidovat na prezidenta

Aktuálně vede Eben, druhá Němcová, třetí Pavel, Babiš vypadl z „TOP 10“

Na spontánní otázku, kdo by měl být příštím prezidentem, nepadají příliš překvapivá jména, nýbrž to zrcadlí mediální viditelnost a dosavadní úvahy osobností o jejich kandidatuře. Dlouhodobě je méně zmiňován současný premiér Andrej Babiš, který byl ještě v září 2019 jednoznačně na špici. Během letošního jara byl nejčastěji jmenován Petr Pavel, Pavel Fischer, ale také Miroslav Kalousek.

Graf 4: Kdo by mohl být dalším prezidentem?

STEM/MARK předkládá respondentům obsáhlý seznam jmen, které se v souvislosti s kandidaturou na prezidenta průběžně objevují nebo zastávají významnou (politickou/ústavní/společenskou) funkci. Lidé mají možnost uvést, koho by volili, kdo by eventuálně přicházel v úvahu (kategorie volil + možná volil spojené dohromady) a koho vylučují. Kdo se dostal na přední příčky volitelnosti, znázorňuje graf č. 4. Před blížícími se parlamentními volbami může být zajímavý pohled na leadery parlamentních stran, kde se může zrcadlit například jejich kouzlo osobnosti. Pořadí míry volitelnosti leaderů parlamentních stran z hlediska potenciální prezidentské kandidatury znázorňuje následující graf.

Graf 5: Prezidentský potenciál předsedů parlamentních stran

„Je třeba přistupovat k dosavadním preferencím s rezervou, protože pro mnoho lidí nejsou prezidentské volby zatím podstatným a aktuálním tématem. Hlavním cílem je sledovat dlouhodobý trend a vývoj v čase. Pro kandidáty je důležitá především celostátní znalost a alespoň částečná přijatelnost. V předchozích etapách vzbudilo ohlas například nečekané jméno Marka Ebena, který se nyní dostal dokonce na první příčku. Může to být částečně důsledkem naštvanosti z politiky. Sám pan Eben kandidaturu prý vylučuje, ale jak vidíme, byl by z hlediska možného volebního výsledku velmi relevantním kandidátem. Víceméně splňuje kýžený atribut konsensuálního kandidáta, který by byl částečně přijatelný pro oba znesvářené tábory vytvořené již v roce 2013,“ interpretuje výsledky Jan Burianec ze STEM/MARK.

Graf 6: Úvahy lidí, kteří v poslední prezidentské volbě volili Miloše Zemana

STEM/MARK zajímal také názor voličů Miloše Zemana z prvního kola přímé prezidentské volby v roce 2018. Zdá se, že tato skupina sehraje v příští prezidentské volbě významnou roli, protože je poměrně početná a Miloš Zeman, který již kandidovat nemůže, pro ně byl často jedinou možnou volbou. Důležité je ale zmínit, že i v této skupině došlo k částečné inverzi. Důkazem toho je například to, že jen 45 % jeho voličů, ho aktuálně považuje za nejlepšího polistopadového prezidenta. Tuto první příčku v celé populaci neochvějně drží Václav Havel.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím kombinace telefonického a online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 802 osob ve věku 18 a více let. Výzkum je reprezentativní dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu. Šetření bylo z hlediska větší relevance výsledků váženo na minulou volbu prezidenta. Pokud některý z grafů nedává v součtu 100 %, je to zapříčiněno automatickým zaokrouhlováním. Čtvrtá vlna dotazování probíhala na přelomu měsíců březen/duben 2021. Další vlna šetření proběhne pravděpodobně kolem podzimních voleb do Poslanecké sněmovny 2021.    

National Pandemic Alarm: Lidé nesouhlasí s odvoláním Jana Blatného z funkce ministra zdravotnictví

Petr Arenberger je zatím přijímán spíše vlažně

National Pandemic Alarm, který již od 16. března 2020 v pěti evropských zemích monitoruje aktuální postoje a nálady společnosti s ohledem na probíhající pandemii koronaviru, momentálně obsahuje výsledky ze sběru dat 16.–19. března 2021.

Český národní panel je součástí European National Panels a v rámci Česka na něm probíhá projekt, který mapuje postoje obyvatel střední Evropy k pandemii COVID-19.

Projekt zachycuje měnící se vývoj společenských postojů a nálad – důvěru v představitele státu (index důvěry ve státní aparát), míru strachu (index paniky), reálný dopad situace na obyvatele (index dopadů), vlastní zkušenost s výskytem nemoci či nemocných v blízkém okolí (míra zkušenosti) a ochotu nechat se očkovat proti COVID-19 (index ochoty k očkování). Podrobné výsledky jsou dostupné na webové stránce projektu www.nationalpandemicalarm.eu.

Index důvěry ve státní aparát, který zjišťuje, jak vysokou důvěru v představitele státu a státní instituce mají lidé v aktuální situaci pandemie COVID-19, se v Česku nyní stále pohybuje na hodnotě 40 bodů. To je druhá nejnižší hodnota od začátku sledování. Na této hodnotě se index kolísavě drží již od počátku roku 2021, kdy pouze v únoru klesl na hodnotu 36, v březnovém měření se ale opět vrátil na číslo 40. Vládě důvěřují ve větší míře respondenti nad 55 let.

Z naměřených hodnot napříč zeměmi je index důvěry ve vládu v Česku nejnižší (40 bodů), jen o bod vyšší je na Slovensku (41 bodů), kde však došlo od minulé vlny projektu k velkému nárůstu, a to o 6 bodů. Hodnota tohoto indexu se od poslední vlny výzkumu zvýšila i v Bulharsku, celkem o 7 bodů a nyní je na hodnotě 43 bodů. Podobných hodnot index nabývá i v Maďarsku (43 bodů) a Polsku (44 bodů).

Index paniky se od poslední březnové vlny výzkumu výrazně snížil, a to o 5 bodů – aktuálně je na hodnotě 59 bodů. Nyní se v otázce strachu a paniky cítíme stejně jako v první půli prosince 2020. Tomuto stavu, kdy hodnota indexu ukazuje, že naše společnost tolik nepanikaří, pravděpodobně přispěl pohled na nižší čísla počtu nakažených za poslední týdny, zároveň také konec nouzového stavu a příchod veselejšího ročního období – jara.

Srovnatelně s Čechy jsou na tom z měřených zemí také Bulhaři (59 bodů), právě tam je koronavirová situace přívětivější a index paniky se tam již od začátku roku 2021 pohybuje na příznivých hodnotách. O něco horší je pak situace na Slovensku a v Maďarsku (obě 65 bodů) a v Polsku (66 bodů).

Index ochoty k očkování se zvýšil ve všech měřených zemích. V Česku nyní dosahuje nejvyšší hodnoty od začátku sledování – 59 bodů,od poslední vlny výzkumu v březnu se hodnota indexu zvýšila o 1 bod. Ochota nechat se očkovat proti onemocnění COVID-19 je spíše u mužů než u žen, u dotazovaných z vyšší věkové kategorie 55 a více let, a také mezi vysokoškoláky.

K nárůstu dochází i ve všech ostatních monitorovaných zemích – o 5 bodů narostly hodnoty indexu v Maďarsku (nyní 62 bodů) a v Polsku (nyní 55 bodů), o 3 body se zvýšila hodnota indexu na Slovensku (nyní 57 bodů). O 1 bod pak narostla hodnota v Bulharsku (nyní 40 bodů). Se zvýšením hodnot tohoto indexu se změnilo i pořadí zemí v ochotě k očkování proti onemocnění COVID-19: nejvyšší ochota je nyní v Maďarsku, poté v Česku, následuje Slovensko, Polsko a poslední je Bulharsko.

Více informací najdete na webové stránce projektu www.nationalpandemicalarm.eu

Dvě pětiny lidí nesouhlasí s odvoláním Jana Blatného

Dvě pětiny dotazovaných vyslovily nesouhlas s odvoláním Jana Blatného z funkce ministra zdravotnictví (40 %). S odvoláním nesouhlasí spíše lidé z velkých měst, vysokoškoláci a lidé do 34 let. Čtvrtina neví, jak by danou situaci zhodnotila (25 %), přičemž pro tento názor se vyslovili spíše nezaměstnaní a lidé v domácnosti či na mateřské dovolené. Méně než pětina se pak k tomuto kroku staví neutrálně. Přibližně stejný počet lidí s odvoláním bývalého ministra zdravotnictví souhlasí.

Při zpětném ohlédnutí za prací Jana Blatného ve funkci ministra zdravotnictví hodnotí pětina Čechů jeho působení negativně (20 %), třetina pak neutrálně (31 %). Jana Blatného hodnotí kladně více než třetina Čechů (36 %), typicky vysokoškolsky vzdělaní lidé, důchodci a studenti.

Arenberger není dobrou volbou pro post ministra zdravotnictví, míní dvě pětiny Čechů


Dvě pětiny Čechů si myslí, že Petr Arenberger není dobrou volbou pro post ministra zdravotnictví (38 %), s tímto názorem se ztotožňují mírně více nezaměstnaní lidé a respondenti ve věku 25–34 let. Pro čtvrtinu Čechů je ale zatím ještě brzy na to, aby dělali nějaké závěry (25 %), s čímž se ztotožňují mírně více ženy než muži. Pouze 7 % tvrdí, že Petr Arenberger je dobrou volbou pro tuto ministerskou pozici.

„Startovací pozice nového ministra zdravotnictví Petra Arenbergera není nejlepší, teprve týden po jmenování je přijímán spíše vlažně, výzvou do budoucna tak určitě bude nejen zvládání pandemické situace, ale i přesvědčení veřejnosti, že je do funkce dobrou volbou, za kterou ho zatím považuje pouze naprostá menšina Čechů,“ dodává Vít Pavliš z agentury NMS Market Research.

S rozvolňováním souhlasí dvě třetiny lidí

S 11. dubnem skončil nouzový stav, který po několikerém prodloužení trval 189 dní. S tímto mimořádným stavem platil také zákaz nočního vycházení po deváté hodině, zákaz konzumace alkoholu na veřejnosti a omezení pohybu osob přes hranice jednotlivých okresů v ČR. Od 12. dubna došlo k rozvolnění různých oblastí a nyní jsou povoleny například farmářské trhy, návštěvy zoologických a botanických zahrad, otevřeny jsou i obchody s dětským oblečením a papírnictví. Zároveň se děti opět pomalu vracejí do školních lavic.

Ve výzkumu National Pandemic Alarm jsme se lidí zeptali na to, jak se na rozvolnění protiepidemických opatření, která platí od 12. dubna, dívají. Převážná většina souhlasí s aktuálním uvolněním protiepidemických opatření (71 %), což tvrdí spíše lidé ve věku 25–34 let a vysokoškolsky vzdělaní; pouze pětina dotazovaných naopak s rozvolněním nesouhlasí.


V postojích, které lidé zaujímají k rozvolnění protiepidemických opatření, se Češi rozdělili na dvě stejně velké názorové skupiny, kdy jedna stojí za názorem, že opatření byla uvolněna adekvátně – a tedy souhlasí s nynější podobou (39 %); druhá si stojí za tím, že by opatření měla být uvolněna ještě více (39 %), s tím se ztotožňují spíše lidé ve věku 25–34 let. Pouze 10 % lidí se kloní k názoru, že opatření by měla být naopak ještě více zpřísněna. Stejný počet lidí na situaci nemá názor.

Výzkumný projekt National Pandemic Alarm (www.nationalpandemicalarm.eu) zaštiťuje společnost European National Panels, dceřiná společnost agentur Nielsen Admosphere, NMS Market Research a STEM/MARK, která sdružuje národní panely v zemích Visegrádské čtyřky a v Bulharsku a disponuje v těchto zemích více než 100 tisíci respondenty.

Kontakt pro média:

Denisa Žídková

Community & PR, European National Panels

Štěpánská 611/14
110 00 Praha 1, Česká republika
e-mail:
www: www.nationalpandemicalarm.eu

Letošní velikonoční svátky budou jiné, než jsme zvyklí

Tisková zpráva – 31. 3. 2021

Velikonoce jsou oblíbenými svátky u tří čtvrtin Čechů

Český národní panel je součástí European National Panels, která sdružuje panely v 5 světových zemích (Česká republika, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Bulharsko). V rámci České republiky na něm probíhal výzkum na téma Velikonoce, data byla sesbírána v období od 17. do 22. března 2021. Výzkum probíhal v Česku, na Slovensku, v Polsku, Maďarsku a Bulharsku.

Velikonoční svátky připadají na období příchodu jara, teplejší slunné dny a jsou plné sousedských návštěv, setkávání, pohoštění a dobrot. Takové Velikonoce dobře známe, letos to ale bude jinak. Počítá s tím i zhruba polovina dotazovaných z Českého národního panelu, která tvrdí, že jejich pojetí velikonočních oslav se změní hodně (47 %). Třetina své oslavy změní jen částečně (32 %) a pětina nebude měnit skoro nic.

Velikonoce dnes slaví více než dvě třetiny Čechů (69 %), zhruba třetina lidí je neslaví – převážná část jich slavila Velikonoce v dětství, dnes už to ale nedělají.

Spousta z nás se o těchto svátcích věnuje tradičním aktivitám jako je barvení velikonočních vajíček (70 %), což dělají častěji mladí lidé ve věku 15–24 let a obecně lidé v Čechách; příprava tematické výzdoby a dekorací v domácnosti (64 %), kterou častěji dělají ženy, a pečení tradičního sladkého pečiva jako jsou mazance, beránek nebo třeba jidáše (64 %). Při této sváteční příležitosti se také rádi setkáváme se svými blízkými (61 %) nebo dáváme do pořádku domácnost tzv. jarním úklidem (57 %). Asi není divu, že je tato činnost výrazně častější u žen než u mužů.

Které z tradičních činností, které s Velikonoci spojujeme, si budeme moct letos dopřát? Všechny najednou určitě ne, zároveň bychom měli počítat s tím, že vzhledem k omezení volného pohybu osob a nemožnosti návštěv toho pravděpodobně hodně zbyde pro strávníky v rámci jedné domácnosti.

O Velikonocích máme nejraději setkávání, dobré jídlo a příchod jara

Co si z tradičních aktivit, které o Velikonocích děláme, užíváme nejvíc? Většina z nás si o těchto svátcích užívá především příležitost setkat se s blízkými (57 %), samozřejmě dobré jídlo (49 %) – což častěji říkají mladí lidé (15–24 let) a spíše muži než ženy – a vítání jara jako nového ročního období (45 %).

Někteří uvádí, že si o Velikonocích užijí hlavně naše tradice a zvyky (43 %), jiní dotazovaní mají nejraději volno
a prázdniny (39 %) – v tomto případě určitě nepřekvapí, že tuto možnost častěji zmiňovali mladší dotazovaní do 24 let. I když vzhledem k pandemii onemocnění COVID-19 a uzavření škol jsou prázdniny pro mladou generaci asi něčím, co nyní postrádá smysl.

Tradici koledování mají radši muži než ženy

Tradice „koledování“ je mezi Čechy vcelku oblíbená – 60 % ji má rádo. Častěji jsou to muži než ženy, kteří mají tuto tradici rádi, také spíše lidé na malých a středních městech a dotazovaní se základním vzděláním. Třetina uvádí, že tuto typickou velikonoční tradici ráda nemá (33 %) – výrazně častěji to platí pro ženy než muže.

Co se však týká tradičního chození s pomlázkou na koledu, jsou lidé ochotnější koledníkům otevřít (51 %)
a obdarovat je, než se na samotnou koledu vypravit (25 %). Mezi těmi, kteří chodí koledovat, jsou častěji lidé od 15 do 44 let.

Napříč zeměmi se ale samotné „koledování“ a jeho tradice různě mění. Zajímavé je, že zatímco u nás a na Slovensku se chodí s pletenou pomlázkou a v některých krajích se polévá vodou, v Polsku a Maďarsku tato tradice spočívá pouze v polévání vodou, a v Bulharsku neexistuje vůbec – tamějším zvykem je, že si lidé ťukají vajíčky
a komu se vejce nerozbije, ten bude mít po zbytek roku štěstí. Když se podíváme na oblíbenost těchto tradic, které souhrnně označujeme za koledu, je napříč zeměmi velmi oblíbená v Bulharsku (95 %), Polsku (67 %), Česku (60 %), výrazně méně pak na Slovensku (43 %) a v Maďarsku (42 %).

European National Panels je dceřiná společnost agentur Nielsen Admosphere, NMS Market Research
a STEM/MARK, která sdružuje národní panely v zemích Visegrádské čtyřky a v Bulharsku a disponuje v těchto zemích více než 100 tisíci respondenty.

Kontakt pro média:

Denisa Žídková

Community & PR, European National Panels

Štěpánská 611/14
110 00 Praha 1, Česká republika

+420 728 302 238
e-mail:
www: www.nationalpandemicalarm.eu

Doplňující informace:

European National Panels (www.nationalpanel.eu) je společný projekt tří výzkumných agentur sídlících v České republice – Nielsen Admosphere, NMS Market Research, and STEM/MARK. Představují jeden z největších výzkumných panelů v zemích Visegrádské čtyřky a v Bulharsku. Panely v jednotlivých zemích slouží pro kvalitní a rychlé on-line sběry dat o internetové populaci. Disponují početnou skupinou 55 000 respondentů v České republice (pod hlavičkou Český národní panel), 30 000 v Polsku (Polski panel narodowy), 28 000 na Slovensku (Slovenský národný panel), 25 000 v Maďarsku (Magyar Országos Panel), a 10 000 v Bulharsku (Bulgarski nacionalen panel).