Category Archives: Dialog

Kategorie k zobrazování pouze na webu dialog.stemmark.cz

Čtvrtina lidí věří, že Andrej Babiš bude kandidovat na prezidenta

Foto: Pixabay

Charakterová představa o budoucím prezidentovi (prezidentce) je stálá a dlouhodobě se příliš nemění. Prezidentský ideál však v některých ohledech tvoří neslučitelné vlastnosti.

Preference jsou nadále proměnlivé.

Hodnocení prezidenta Miloše Zemana se dále zhoršuje. To vše a mnohem více přináší exkluzivní průzkum agentury STEM/MARK.

Jarní průzkum agentury STEM/MARK navazuje na třetí vlnu (https://www.stemmark.cz/epidemicka-krize-promenila-pohled-na-prezidentsky-urad/) dlouhodobého projektu, který poběží pravidelně až do třetí přímé volby prezidenta v roce 2023. Prezentovaná data popisují náladu ve společnosti v období velikonočního týdne, kdy stále pokračovala přísná protiepidemická opatření. Důležité je zmínit, že tato data nezachycují nálady po kauze Vrbětice.

Během dlouhodobé epidemické situace se ukazovalo, že lidé se částečně chovají jinak, mění některé zvyky a preference. V mnoha případech je k tomu nutí dané okolnosti. Nejistota ve společnosti se dotkla i náhledu na prezidentský úřad a jeho uspořádání.  

Stále klesá důležitost prezidentského úřadu

Od posledních čísel z loňského podzimu nadále roste vnímaná nedůležitost prezidentské funkce (z 30 na 35 %). Nedůležitost zmiňují častěji ženy, lidé mezi 30 až 45 lety, a ti, kteří za historicky nejlepšího prezidenta považují Václava Havla. Nižší důležitost prezidentského úřadu vnímají také ti, kteří nedůvěřují vládě. I z jiných výzkumů víme, že rapidní pokles důvěry ve vládu pramení především z (ne)zvládání epidemické situace, což není problém pouze tuzemské krajiny. V populaci je ale i nadále nadpoloviční většina, která vnímá prezidentský úřad jako důležitý, a liší se pouze v tom, zda pravomoci prezidenta posílit (22 %) nebo zachovat aktuální nastavení (43 %).

„Odlišnosti v nazírání na prezidentský úřad lze analyzovat dle politických preferencí. Zatímco voliči hnutí ANO a SPD si přejí posílení pravomocí prezidenta, tak voliči Pirátů se STAN a koalice SPOLU by zachovali současné nastavení, i když úřad prezidenta vnímají jako důležitý,“ doplňuje výsledky Jan Burianec ze STEM/MARK.

Graf 1: Nahlížení na prezidentský úřad v čase

Hodnocení prezidenta Miloše Zemana stále klesá a to ve všech aspektech

Výzkum STEM/MARK sleduje též počínání současného prezidenta – nejenom obecné hodnocení, ale také konkrétní oblasti. U všech pěti si Miloš Zeman oproti podzimu 2020 pohoršil. Ve své doby velmi „silné disciplíně“ – zájmu o problémy občanů – dokonce výrazněji. Celkově se v aktuálním hodnocení posouvá spíše ke známce 4 (školní stupnice).

Graf 2: Hodnocení současného prezidenta

Prezident musí mít morální autoritu, zároveň jsou některé požadavky protichůdné

Profil budoucího prezidenta zůstává nadále rozmanitý – voliči oproti podzimu upřednostňují více energetickou vitální osobu, které je schopna převzít odpovědnost v období krize. Nižší váhu má aktuálně politická a životní zkušenost, tudíž budoucí kandidát nemusí být vyloženě politický matador. V popředí je stále a neochvějně morální autorita doplněná reprezentativním vystupováním.  

„Pro mladé lidi do 30 let je více důležité, aby byl prezident (či prezidentka) srozumitelný a uměl věci vysvětlovat. Byl by jim rovněž blíž, kdyby měl smysl pro humor a působil šarmantním dojmem. Střední generace ocení častěji energičnost a respekt. A to nejen u nás, ale především v zahraničí. Lidé starší 60 let chtějí mnohem častěji morální autoritu, sílu osobnosti a nezávislost na politicích a lobbistech,“ říká Burianec.

Graf 3: Charakteristika budoucího prezidenta

Bude Andrej Babiš kandidovat?

Výsledek podzimních voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR může hypoteticky ovlivnit také případnou kandidaturu Andreje Babiše na prezidenta. Názor lidí, zda bude kandidovat na prezidenta, znázorňuje následující tabulka. Nejčastěji uváděná hodnota a zároveň i medián je 50 %. Tato hodnota je podobná také u voličů hnutí ANO.

Tabulka 1: Jaká je podle lidí šance, že bude premiér Andrej Babiš kandidovat na prezidenta

Aktuálně vede Eben, druhá Němcová, třetí Pavel, Babiš vypadl z „TOP 10“

Na spontánní otázku, kdo by měl být příštím prezidentem, nepadají příliš překvapivá jména, nýbrž to zrcadlí mediální viditelnost a dosavadní úvahy osobností o jejich kandidatuře. Dlouhodobě je méně zmiňován současný premiér Andrej Babiš, který byl ještě v září 2019 jednoznačně na špici. Během letošního jara byl nejčastěji jmenován Petr Pavel, Pavel Fischer, ale také Miroslav Kalousek.

Graf 4: Kdo by mohl být dalším prezidentem?

STEM/MARK předkládá respondentům obsáhlý seznam jmen, které se v souvislosti s kandidaturou na prezidenta průběžně objevují nebo zastávají významnou (politickou/ústavní/společenskou) funkci. Lidé mají možnost uvést, koho by volili, kdo by eventuálně přicházel v úvahu (kategorie volil + možná volil spojené dohromady) a koho vylučují. Kdo se dostal na přední příčky volitelnosti, znázorňuje graf č. 4. Před blížícími se parlamentními volbami může být zajímavý pohled na leadery parlamentních stran, kde se může zrcadlit například jejich kouzlo osobnosti. Pořadí míry volitelnosti leaderů parlamentních stran z hlediska potenciální prezidentské kandidatury znázorňuje následující graf.

Graf 5: Prezidentský potenciál předsedů parlamentních stran

„Je třeba přistupovat k dosavadním preferencím s rezervou, protože pro mnoho lidí nejsou prezidentské volby zatím podstatným a aktuálním tématem. Hlavním cílem je sledovat dlouhodobý trend a vývoj v čase. Pro kandidáty je důležitá především celostátní znalost a alespoň částečná přijatelnost. V předchozích etapách vzbudilo ohlas například nečekané jméno Marka Ebena, který se nyní dostal dokonce na první příčku. Může to být částečně důsledkem naštvanosti z politiky. Sám pan Eben kandidaturu prý vylučuje, ale jak vidíme, byl by z hlediska možného volebního výsledku velmi relevantním kandidátem. Víceméně splňuje kýžený atribut konsensuálního kandidáta, který by byl částečně přijatelný pro oba znesvářené tábory vytvořené již v roce 2013,“ interpretuje výsledky Jan Burianec ze STEM/MARK.

Graf 6: Úvahy lidí, kteří v poslední prezidentské volbě volili Miloše Zemana

STEM/MARK zajímal také názor voličů Miloše Zemana z prvního kola přímé prezidentské volby v roce 2018. Zdá se, že tato skupina sehraje v příští prezidentské volbě významnou roli, protože je poměrně početná a Miloš Zeman, který již kandidovat nemůže, pro ně byl často jedinou možnou volbou. Důležité je ale zmínit, že i v této skupině došlo k částečné inverzi. Důkazem toho je například to, že jen 45 % jeho voličů, ho aktuálně považuje za nejlepšího polistopadového prezidenta. Tuto první příčku v celé populaci neochvějně drží Václav Havel.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím kombinace telefonického a online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 802 osob ve věku 18 a více let. Výzkum je reprezentativní dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu. Šetření bylo z hlediska větší relevance výsledků váženo na minulou volbu prezidenta. Pokud některý z grafů nedává v součtu 100 %, je to zapříčiněno automatickým zaokrouhlováním. Čtvrtá vlna dotazování probíhala na přelomu měsíců březen/duben 2021. Další vlna šetření proběhne pravděpodobně kolem podzimních voleb do Poslanecké sněmovny 2021.    

National Pandemic Alarm: Index důvěry ve vládu dále klesá

National Pandemic Alarm: Lidé nesouhlasí s odvoláním Jana Blatného z funkce ministra zdravotnictví

Petr Arenberger je zatím přijímán spíše vlažně

National Pandemic Alarm, který již od 16. března 2020 v pěti evropských zemích monitoruje aktuální postoje a nálady společnosti s ohledem na probíhající pandemii koronaviru, momentálně obsahuje výsledky ze sběru dat 16.–19. března 2021.

Český národní panel je součástí European National Panels a v rámci Česka na něm probíhá projekt, který mapuje postoje obyvatel střední Evropy k pandemii COVID-19.

Projekt zachycuje měnící se vývoj společenských postojů a nálad – důvěru v představitele státu (index důvěry ve státní aparát), míru strachu (index paniky), reálný dopad situace na obyvatele (index dopadů), vlastní zkušenost s výskytem nemoci či nemocných v blízkém okolí (míra zkušenosti) a ochotu nechat se očkovat proti COVID-19 (index ochoty k očkování). Podrobné výsledky jsou dostupné na webové stránce projektu www.nationalpandemicalarm.eu.

Index důvěry ve státní aparát, který zjišťuje, jak vysokou důvěru v představitele státu a státní instituce mají lidé v aktuální situaci pandemie COVID-19, se v Česku nyní stále pohybuje na hodnotě 40 bodů. To je druhá nejnižší hodnota od začátku sledování. Na této hodnotě se index kolísavě drží již od počátku roku 2021, kdy pouze v únoru klesl na hodnotu 36, v březnovém měření se ale opět vrátil na číslo 40. Vládě důvěřují ve větší míře respondenti nad 55 let.

Z naměřených hodnot napříč zeměmi je index důvěry ve vládu v Česku nejnižší (40 bodů), jen o bod vyšší je na Slovensku (41 bodů), kde však došlo od minulé vlny projektu k velkému nárůstu, a to o 6 bodů. Hodnota tohoto indexu se od poslední vlny výzkumu zvýšila i v Bulharsku, celkem o 7 bodů a nyní je na hodnotě 43 bodů. Podobných hodnot index nabývá i v Maďarsku (43 bodů) a Polsku (44 bodů).

Index paniky se od poslední březnové vlny výzkumu výrazně snížil, a to o 5 bodů – aktuálně je na hodnotě 59 bodů. Nyní se v otázce strachu a paniky cítíme stejně jako v první půli prosince 2020. Tomuto stavu, kdy hodnota indexu ukazuje, že naše společnost tolik nepanikaří, pravděpodobně přispěl pohled na nižší čísla počtu nakažených za poslední týdny, zároveň také konec nouzového stavu a příchod veselejšího ročního období – jara.

Srovnatelně s Čechy jsou na tom z měřených zemí také Bulhaři (59 bodů), právě tam je koronavirová situace přívětivější a index paniky se tam již od začátku roku 2021 pohybuje na příznivých hodnotách. O něco horší je pak situace na Slovensku a v Maďarsku (obě 65 bodů) a v Polsku (66 bodů).

Index ochoty k očkování se zvýšil ve všech měřených zemích. V Česku nyní dosahuje nejvyšší hodnoty od začátku sledování – 59 bodů,od poslední vlny výzkumu v březnu se hodnota indexu zvýšila o 1 bod. Ochota nechat se očkovat proti onemocnění COVID-19 je spíše u mužů než u žen, u dotazovaných z vyšší věkové kategorie 55 a více let, a také mezi vysokoškoláky.

K nárůstu dochází i ve všech ostatních monitorovaných zemích – o 5 bodů narostly hodnoty indexu v Maďarsku (nyní 62 bodů) a v Polsku (nyní 55 bodů), o 3 body se zvýšila hodnota indexu na Slovensku (nyní 57 bodů). O 1 bod pak narostla hodnota v Bulharsku (nyní 40 bodů). Se zvýšením hodnot tohoto indexu se změnilo i pořadí zemí v ochotě k očkování proti onemocnění COVID-19: nejvyšší ochota je nyní v Maďarsku, poté v Česku, následuje Slovensko, Polsko a poslední je Bulharsko.

Více informací najdete na webové stránce projektu www.nationalpandemicalarm.eu

Dvě pětiny lidí nesouhlasí s odvoláním Jana Blatného

Dvě pětiny dotazovaných vyslovily nesouhlas s odvoláním Jana Blatného z funkce ministra zdravotnictví (40 %). S odvoláním nesouhlasí spíše lidé z velkých měst, vysokoškoláci a lidé do 34 let. Čtvrtina neví, jak by danou situaci zhodnotila (25 %), přičemž pro tento názor se vyslovili spíše nezaměstnaní a lidé v domácnosti či na mateřské dovolené. Méně než pětina se pak k tomuto kroku staví neutrálně. Přibližně stejný počet lidí s odvoláním bývalého ministra zdravotnictví souhlasí.

Při zpětném ohlédnutí za prací Jana Blatného ve funkci ministra zdravotnictví hodnotí pětina Čechů jeho působení negativně (20 %), třetina pak neutrálně (31 %). Jana Blatného hodnotí kladně více než třetina Čechů (36 %), typicky vysokoškolsky vzdělaní lidé, důchodci a studenti.

Arenberger není dobrou volbou pro post ministra zdravotnictví, míní dvě pětiny Čechů


Dvě pětiny Čechů si myslí, že Petr Arenberger není dobrou volbou pro post ministra zdravotnictví (38 %), s tímto názorem se ztotožňují mírně více nezaměstnaní lidé a respondenti ve věku 25–34 let. Pro čtvrtinu Čechů je ale zatím ještě brzy na to, aby dělali nějaké závěry (25 %), s čímž se ztotožňují mírně více ženy než muži. Pouze 7 % tvrdí, že Petr Arenberger je dobrou volbou pro tuto ministerskou pozici.

„Startovací pozice nového ministra zdravotnictví Petra Arenbergera není nejlepší, teprve týden po jmenování je přijímán spíše vlažně, výzvou do budoucna tak určitě bude nejen zvládání pandemické situace, ale i přesvědčení veřejnosti, že je do funkce dobrou volbou, za kterou ho zatím považuje pouze naprostá menšina Čechů,“ dodává Vít Pavliš z agentury NMS Market Research.

S rozvolňováním souhlasí dvě třetiny lidí

S 11. dubnem skončil nouzový stav, který po několikerém prodloužení trval 189 dní. S tímto mimořádným stavem platil také zákaz nočního vycházení po deváté hodině, zákaz konzumace alkoholu na veřejnosti a omezení pohybu osob přes hranice jednotlivých okresů v ČR. Od 12. dubna došlo k rozvolnění různých oblastí a nyní jsou povoleny například farmářské trhy, návštěvy zoologických a botanických zahrad, otevřeny jsou i obchody s dětským oblečením a papírnictví. Zároveň se děti opět pomalu vracejí do školních lavic.

Ve výzkumu National Pandemic Alarm jsme se lidí zeptali na to, jak se na rozvolnění protiepidemických opatření, která platí od 12. dubna, dívají. Převážná většina souhlasí s aktuálním uvolněním protiepidemických opatření (71 %), což tvrdí spíše lidé ve věku 25–34 let a vysokoškolsky vzdělaní; pouze pětina dotazovaných naopak s rozvolněním nesouhlasí.


V postojích, které lidé zaujímají k rozvolnění protiepidemických opatření, se Češi rozdělili na dvě stejně velké názorové skupiny, kdy jedna stojí za názorem, že opatření byla uvolněna adekvátně – a tedy souhlasí s nynější podobou (39 %); druhá si stojí za tím, že by opatření měla být uvolněna ještě více (39 %), s tím se ztotožňují spíše lidé ve věku 25–34 let. Pouze 10 % lidí se kloní k názoru, že opatření by měla být naopak ještě více zpřísněna. Stejný počet lidí na situaci nemá názor.

Výzkumný projekt National Pandemic Alarm (www.nationalpandemicalarm.eu) zaštiťuje společnost European National Panels, dceřiná společnost agentur Nielsen Admosphere, NMS Market Research a STEM/MARK, která sdružuje národní panely v zemích Visegrádské čtyřky a v Bulharsku a disponuje v těchto zemích více než 100 tisíci respondenty.

Kontakt pro média:

Denisa Žídková

Community & PR, European National Panels

Štěpánská 611/14
110 00 Praha 1, Česká republika
e-mail:
www: www.nationalpandemicalarm.eu

National Pandemic Alarm: Index důvěry ve vládu dále klesá

Letošní velikonoční svátky budou jiné, než jsme zvyklí

Tisková zpráva – 31. 3. 2021

Velikonoce jsou oblíbenými svátky u tří čtvrtin Čechů

Český národní panel je součástí European National Panels, která sdružuje panely v 5 světových zemích (Česká republika, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Bulharsko). V rámci České republiky na něm probíhal výzkum na téma Velikonoce, data byla sesbírána v období od 17. do 22. března 2021. Výzkum probíhal v Česku, na Slovensku, v Polsku, Maďarsku a Bulharsku.

Velikonoční svátky připadají na období příchodu jara, teplejší slunné dny a jsou plné sousedských návštěv, setkávání, pohoštění a dobrot. Takové Velikonoce dobře známe, letos to ale bude jinak. Počítá s tím i zhruba polovina dotazovaných z Českého národního panelu, která tvrdí, že jejich pojetí velikonočních oslav se změní hodně (47 %). Třetina své oslavy změní jen částečně (32 %) a pětina nebude měnit skoro nic.

Velikonoce dnes slaví více než dvě třetiny Čechů (69 %), zhruba třetina lidí je neslaví – převážná část jich slavila Velikonoce v dětství, dnes už to ale nedělají.

Spousta z nás se o těchto svátcích věnuje tradičním aktivitám jako je barvení velikonočních vajíček (70 %), což dělají častěji mladí lidé ve věku 15–24 let a obecně lidé v Čechách; příprava tematické výzdoby a dekorací v domácnosti (64 %), kterou častěji dělají ženy, a pečení tradičního sladkého pečiva jako jsou mazance, beránek nebo třeba jidáše (64 %). Při této sváteční příležitosti se také rádi setkáváme se svými blízkými (61 %) nebo dáváme do pořádku domácnost tzv. jarním úklidem (57 %). Asi není divu, že je tato činnost výrazně častější u žen než u mužů.

Které z tradičních činností, které s Velikonoci spojujeme, si budeme moct letos dopřát? Všechny najednou určitě ne, zároveň bychom měli počítat s tím, že vzhledem k omezení volného pohybu osob a nemožnosti návštěv toho pravděpodobně hodně zbyde pro strávníky v rámci jedné domácnosti.

O Velikonocích máme nejraději setkávání, dobré jídlo a příchod jara

Co si z tradičních aktivit, které o Velikonocích děláme, užíváme nejvíc? Většina z nás si o těchto svátcích užívá především příležitost setkat se s blízkými (57 %), samozřejmě dobré jídlo (49 %) – což častěji říkají mladí lidé (15–24 let) a spíše muži než ženy – a vítání jara jako nového ročního období (45 %).

Někteří uvádí, že si o Velikonocích užijí hlavně naše tradice a zvyky (43 %), jiní dotazovaní mají nejraději volno
a prázdniny (39 %) – v tomto případě určitě nepřekvapí, že tuto možnost častěji zmiňovali mladší dotazovaní do 24 let. I když vzhledem k pandemii onemocnění COVID-19 a uzavření škol jsou prázdniny pro mladou generaci asi něčím, co nyní postrádá smysl.

Tradici koledování mají radši muži než ženy

Tradice „koledování“ je mezi Čechy vcelku oblíbená – 60 % ji má rádo. Častěji jsou to muži než ženy, kteří mají tuto tradici rádi, také spíše lidé na malých a středních městech a dotazovaní se základním vzděláním. Třetina uvádí, že tuto typickou velikonoční tradici ráda nemá (33 %) – výrazně častěji to platí pro ženy než muže.

Co se však týká tradičního chození s pomlázkou na koledu, jsou lidé ochotnější koledníkům otevřít (51 %)
a obdarovat je, než se na samotnou koledu vypravit (25 %). Mezi těmi, kteří chodí koledovat, jsou častěji lidé od 15 do 44 let.

Napříč zeměmi se ale samotné „koledování“ a jeho tradice různě mění. Zajímavé je, že zatímco u nás a na Slovensku se chodí s pletenou pomlázkou a v některých krajích se polévá vodou, v Polsku a Maďarsku tato tradice spočívá pouze v polévání vodou, a v Bulharsku neexistuje vůbec – tamějším zvykem je, že si lidé ťukají vajíčky
a komu se vejce nerozbije, ten bude mít po zbytek roku štěstí. Když se podíváme na oblíbenost těchto tradic, které souhrnně označujeme za koledu, je napříč zeměmi velmi oblíbená v Bulharsku (95 %), Polsku (67 %), Česku (60 %), výrazně méně pak na Slovensku (43 %) a v Maďarsku (42 %).

European National Panels je dceřiná společnost agentur Nielsen Admosphere, NMS Market Research
a STEM/MARK, která sdružuje národní panely v zemích Visegrádské čtyřky a v Bulharsku a disponuje v těchto zemích více než 100 tisíci respondenty.

Kontakt pro média:

Denisa Žídková

Community & PR, European National Panels

Štěpánská 611/14
110 00 Praha 1, Česká republika

+420 728 302 238
e-mail:
www: www.nationalpandemicalarm.eu

Doplňující informace:

European National Panels (www.nationalpanel.eu) je společný projekt tří výzkumných agentur sídlících v České republice – Nielsen Admosphere, NMS Market Research, and STEM/MARK. Představují jeden z největších výzkumných panelů v zemích Visegrádské čtyřky a v Bulharsku. Panely v jednotlivých zemích slouží pro kvalitní a rychlé on-line sběry dat o internetové populaci. Disponují početnou skupinou 55 000 respondentů v České republice (pod hlavičkou Český národní panel), 30 000 v Polsku (Polski panel narodowy), 28 000 na Slovensku (Slovenský národný panel), 25 000 v Maďarsku (Magyar Országos Panel), a 10 000 v Bulharsku (Bulgarski nacionalen panel).

National Pandemic Alarm: Index důvěry ve vládu dále klesá

National Pandemic Alarm: Očkování je pomalé, vakcíny neschválené EU ale nechceme

National Pandemic Alarm, který již od 16. března 2020 v pěti evropských zemích monitoruje aktuální postoje a nálady společnosti s ohledem na probíhající pandemii koronaviru, momentálně obsahuje výsledky ze sběru dat 19.–22. března 2021.

Český národní panel je součástí European National Panels a v rámci Česka na něm probíhá projekt, který mapuje postoje obyvatel střední Evropy k pandemii COVID-19.

Projekt zachycuje měnící se vývoj společenských postojů a nálad – důvěru v představitele státu (index důvěry ve státní aparát), míru strachu (index paniky), reálný dopad situace na obyvatele (index dopadů), vlastní zkušenost s výskytem nemoci či nemocných v blízkém okolí (míra zkušenosti) a ochotu nechat se očkovat proti COVID-19 (index ochoty k očkování). Podrobné výsledky jsou dostupné na webové stránce projektu www.nationalpandemicalarm.eu.

Index důvěry ve státní aparát se v Česku nyní pohybuje na hodnotě 40 bodů, což je druhá nejnižší hodnota od začátku sledování. Odpovídá stavu postojů v září 2020, kdy nás zasáhla druhá vlna pandemie COVID-19; na podobné hodnotě byl také stav důvěry ve vládu v únoru 2021. Vládě v Česku důvěřují ve větší míře respondenti nad 55 let.

Obdobný stav, který je v Česku, je nyní i v Polsku (40 bodů), hodnota se však od poslední vlny výzkumu snížila o 3 body. Naopak nižší důvěra ve vládní aparát než v Česku byla v této vlně naměřena na Slovensku (35 bodů) a v Bulharsku (36 bodů). Vyšší hodnoty jsme zaznamenali v Maďarsku (44 bodů), kde index od minulé vlny vzrostl o 1 bod.

Index paniky se od počátku roku 2021 v Česku zvyšuje, nyní dosahuje hodnoty 64 bodů, což odráží stav z dubna loňského roku. Podobná situace je také v Polsku (65 bodů), na Slovensku a v Maďarsku (obě země 66 bodů). Naopak lepší situace je nyní v Bulharsku, kde hodnota indexu paniky dosahuje 59 bodů.

Index dopadů, který ilustruje, jak situace pandemie onemocnění COVID- 19 ovlivňuje každodenní životy lidí, se od počátku roku 2021 postupně zvyšuje, což vzhledem k současné situaci v ČR není překvapivé. Také hodnoty v ostatních zemích narostly zhruba o jeden bod a s výjimkou Bulharska odpovídají nynější čísla stavu přesně před rokem, tedy na konci března 2020.

Srovnatelně s Čechy (63 bodů) jsou na tom i lidé v Bulharsku (63 bodů) a Polsku (61 bodů). O něco hůř pak dopady pandemie vnímají Slováci (68 bodů) a Maďaři (66 bodů). Již od počátku roku je hodnota tohoto indexu na Slovensku z měřených zemí nejvyšší.

Index ochoty k očkování se v průběhu měsíce března zvýšil ve všech měřených zemích. V Česku nyní dosahuje nejvyšší hodnoty od začátku sledování – 58 bodů. Od poslední vlny výzkumu, která proběhla v únoru, stoupla hodnota indexu v ČR skokově o 8 bodů.

I ve všech ostatních zemích sledujeme nárůst: razantně se projevil v Maďarsku (nyní 57 bodů) – hodnoty se tam od poslední vlny zvýšily o 9 bodů. V Bulharsku se hodnota indexu zvýšila o 4 body (nyní 39 bodů) a na Slovensku o 2 body (nyní 54 bodů). V Polsku hodnota zůstává na stejné úrovni jako v druhé polovině února (50 bodů).

Pořadí zemí v ochotě k očkování proti onemocnění COVID-19 se tak mění: nejvyšší ochota je nyní v Česku (58 bodů) a Maďarsku (57 bodů), poté na Slovensku (54 bodů), v Polsku (50 bodů) a nejméně pak v Bulharsku (39 bodů).

Tempo očkování proti COVID-19 je pomalé

Podle výzkumu National Pandemic Alarm hodnotí převážná většina lidí aktuální tempo očkování proti COVID-19 jako pomalé (74 %), k čemuž se ve větší míře přiklání obyvatelé velkých měst. Pouze 11 % dotazovaných zastává názor, že rychlost očkování je adekvátní; zhruba stejný počet lidí na tuto situaci naopak nemá názor nebo danou situaci nedokáže posoudit (13 %).

S používáním vakcín neschválených EU lidé nesouhlasí

Vzhledem k tomu, že Češi hodnotí systém očkování proti COVID-19 v ČR jako pomalý, je zajímavé navázat otázkou, zda by souhlasili s použitím dalších vakcín, které se objevily na mezinárodním trhu, ale Evropská léková agentura (EMA) je (zatím) neschválila či nedoporučila.

Z respondentů Českého národního panelu tuto možnost více než polovina odmítla (56 %); nechtěli by tedy přistoupit k očkování jinými vakcínami než těmi schválenými EMA. Ve větší míře to odmítají ženy, lidé z Prahy a Středočeského kraje, vysokoškoláci a také lidé do 34 let. Zhruba čtvrtina dotazovaných by naopak používání takových vakcín schvalovala (26 %), s čímž se ztotožňují spíše muži, lidé nad 45 let a také lidé s nižším vzděláním.

Stranou pak stojí 18 % nerozhodných, kteří na tuto situaci nemají názor nebo ji neumí posoudit.

„Ukazuje se, že Češi nehodnotí tempo očkování v Česku nijak kladně, ale nechtějí jej urychlit za cenu očkování neschválenými vakcínami. Evropská léková agentura tak pro respondenty zůstává důležitou autoritou. Kladný postoj k očkování jinými vakcínami – diskutovanými příklady jsou u nás například Sputnik V nebo CoronaVac – zaujímají spíše starší lidé a je silnější také mezi jedinci s nižším vzděláním,“ uvádí k otázce Lucie Vlčková, Senior Research Manager Nielsen Admosphere.

Polovina lidí by aktuálně pozastavila očkování vakcínou AstraZeneca

V nedávné době se objevily široce medializované případy zdravotních komplikací u lidí, kteří absolvovali očkování vakcínou AstraZeneca. Na jejich vyhodnocování se stále pracuje, Evropská léková agentura (EMA) však již minulý čtvrtek 18. března potvrdila bezpečnost dané vakcíny, k čemuž se přiklání i řada odborníků.

Ve výzkumu, k němuž proběhl sběr dat krátce po zmíněném prohlášení EMA (19.-22. března), jsme se respondentů zeptali na to, co si myslí o možnosti pozastavení očkování vakcínou AstraZeneca v ČR, dokud se zcela nevyjasní okolnosti jejích případných vedlejších účinků. Třetina lidí si nemyslí, že by bylo toto pozastavení správným krokem (32 %), k čemuž se hlásí spíše muži a lidé s vysokoškolským vzděláním. Příklon k tomuto tvrzení také roste spolu se zvyšujícím se věkem respondentů. Polovina respondentů Českého národního panelu se však o víkendu přiklonila k názoru, že by bylo správné očkování touto vakcínou v ČR pozastavit (50 %), s tímto názorem se naopak ztotožňovaly ve větší míře ženy.  Zhruba pětina na eventualitu zastavení očkování vakcínou od AstraZeneca nemá názor nebo situaci nedokáže posoudit (18 %). K tomu se přiklonili převážně nejmladší dotazovaní ve věku 15–24 let.

Názorová roztříštěnost v otázce ministra zdravotnictví Blatného

Index důvěry ve státní aparát ukazuje, že důvěra ve vládu a její činitele je v Česku na nízké úrovni. Mezi Čechy se také objevuje názorová nejednoznačnost ohledně postu ministra zdravotnictví – tedy nepanuje zde shoda na tom, jestli by měl současný ministr Jan Blatný ve funkci zůstat, nebo být odvolán.

Dvě pětiny dotazovaných by aktuálně ponechaly Jana Blatného ve funkci (41 %). Tento názor je z věkových skupin nejsilnější mezi lidmi nad 55 let a také ve větší míře mezi vysokoškoláky.

Další třetina respondentů je ve svém postoji zdrženlivá a neví, zda by měl být současný ministr Jan Blatný odvolán nebo ne (32 %). Vyhraněný názor nemají ve větší míře ženy a mladí lidé ve věku 15–24 let. Obdobné procento lidí by naopak souhlasilo s odvoláním Jana Blatného (28 %). K tomuto názoru se přiklonili spíše lidé se základním vzděláním.

Restrikce a tvrdší lockdown dodržujeme, často už nemáme kam ustoupit

Vyhlášení nového nouzového stavu, a ještě tvrdšího lockdownu se v ČR uskutečnilo 1. března 2021. Při této příležitosti byla nařízena další opatření, a to hlavně zákaz volného pohybu osob mezi okresy nebo povinné testování ve firmách.

Při dotazu na dodržování aktuálních opatření uvedla více než polovina respondentů Českého národního panelu, že se jejich přístup nezměnil, protože opatření v tomto rozsahu dodržovali už předtím (60 %). Tento přístup zaujímají ve větší míře lidé nad 35 let a středoškolsky vzdělaní.

Menší skupina se však novým pravidlům přizpůsobila a dodržuje opatření přísněji než před 1. březnem (23 %). Jsou to mladší dotazovaní ve věku 15–24 let, zároveň také starší lidé nad 55 let.

Pouze malé procento lidí pak uvádí, že přístup nezměnili, protože pravidla nedodržovali nijak striktně ani předtím (10 %), nebo dokonce v dodržování polevili (7 %). Polevování je nejčastější mezi respondenty věkové skupiny 15–24 let.

Výzkumný projekt National Pandemic Alarm (www.nationalpandemicalarm.eu) zaštiťuje společnost European National Panels, dceřiná společnost agentur Nielsen Admosphere, NMS Market Research a STEM/MARK, která sdružuje národní panely v zemích Visegrádské čtyřky a v Bulharsku a disponuje v těchto zemích více než 100 tisíci respondenty.

Kontakt pro média:

Denisa Žídková

Community & PR, European National Panels

Štěpánská 611/14
110 00 Praha 1, Česká republika
e-mail:
www: www.nationalpandemicalarm.eu

Foto: Michael Wuensch, Pixabay

Mladá generace je přesvědčena o budoucnosti kryptoměn

Hodnota bitcoinu v poslední době opět láme rekordy. Dalšího růstu bitcoin dosáhl poté, kdy automobilka Tesla nakoupila tuto kryptoměnu v hodnotě 1,5 miliardy dolarů. Na aktuální názory Čechů ohledně kryptoměn a jejich zkušenost s nimi se ptala agentura STEM/MARK, která výzkum na podobné téma uskutečnila již v roce 2018. Nejznámější kryptoměnou je jednoznačně bitcoin, praktická zkušenost s investováním do kryptoměn je ale mezi Čechy stále poměrně malá.

8 % Čechů již do kryptoměn investovalo

Polovina respondentů ví o kryptoměnách jen z doslechu, desetina pak tento pojem nezná vůbec. Naopak investici do kryptoměny zvažuje 17 % respondentů. Dalších 13 % respondentů o investici do kryptoměny přemýšlelo, ale rozmyslelo se.

„Investici do kryptoměny realizovali téměř výhradně muži. O investici do kryptoměn, přemýšlí čtvrtina mužů, v nejmladší věkové skupině respondentů do 30 let je to dokonce téměř 30 %. Budoucí bitcoinová investice může být atraktivní i díky růstu v posledním období. Ten, kdo nakoupil před rokem či dříve, může mít teď v bitcoinu spoustu peněz“, říká autor výzkumu Jan Burianec ze STEM/MARK. Při porovnání se situací před třemi lety se významně zmenšil podíl respondentů, kteří pojem kryptoměna neznají, a to o 15 procentních bodů. Naopak podíl respondentů, kteří již do kryptoměny investovali nebo o tom přemýšlí, se oproti roku 2018 zdvojnásobil. Jako důvody, proč si investici do kryptoměny rozmysleli, respondenti uváděli riziko, nedůvěru a nestabilitu.

Graf 1: Zkušenosti s kryptoměnami

Téměř každý zná bitcoin. Další kryptoměny, jako jsou Ethereum nebo Litecoin, zná přibližně čtvrtina respondentů.

Vyšší znalost konkrétních kryptoměn je opět mezi muži a mladšími lidmi. Ve věkové skupině do 30 let se znalost názvů krytpoměn Ethereum a Litecoin blíží téměř 40 %. Znalost názvu bitcoin za tři roky stoupla téměř o 20 procentních bodů. Nárůst znalosti o 6 procentních bodů v tomto období zaznamenala kryptoměna Ethereum.

Graf 2: Znalost konkrétních kryptoměn

„Bitcoin je známý pojem a lidé mohou mít představu, že to je něco vyrobeného na počítači – pravděpodobně pro platbu na internetu. Nicméně část lidí netuší, že pod pojmem kryptoměna se může skrývat právě bitcoin. S trochou nadsázky můžeme říci, že bitcoin má mezi kryptoměnami podobné postavení jako Coca-Cola mezi limonádami. Případně, když se řekne tatranka, tak tím spousta lidí myslí nejen Tatranku, ale také Horalku a všechny ty další podobné typy sušenek,“ vysvětluje Jan Burianec ze STEM/MARK.

Kryptoměny jsou v prvé řadě vnímány jako měna s velkým potenciálem využití do budoucna, ovšem s vysokou mírou nestability a nedůvěry. Ve srovnání se situací před třemi lety je patrný nárůst jak tendence brát kryptoměny „vážně“, tak i celkového povědomí o nich.

O budoucnosti kryptoměn a jejich rozšíření je přesvědčena především mladší generace. Ve věkové skupině do 30 let tři čtvrtiny respondentů souhlasí s výroky, že kryptoměny mají na trhu budoucnost a že budou hojně využívané. Naopak nedůvěřuje jim jen pětina mladých.

Graf 3: Na základě toho, co jste slyšel/a o kryptoměnách, ohodnoťte následující výroky, jak s nimi souhlasíte či nesouhlasíte:

Přes polovinu lidí neví, zda by kryptoměnou mohli někde zaplatit při běžném nákupu, necelá desetina se domnívá, že kryptoměnou zaplatit nelze.

Povědomí o možnosti platit kryptoměnou mají nejvíce obyvatelé Prahy, muži a lidé s vysokoškolským vzděláním. U všech těchto sociodemografických skupin má toto povědomí přibližně polovina respondentů. Možnost zaplatit kryptoměnou v obchodě Alza zmínilo 13 % respondentů, 8 % uvedlo obecně e-shop nebo na internetu a 3 % restauraci nebo kavárnu. Jako platící kryptoměnu respondenti uváděli téměř výhradně nejznámější bitcoin.

Graf 4: Víte, zda se dá některou z kryptoměn platit při běžném nákupu zboží?

„I z objektivních dat se zdá, že počet míst, kde zaplatíte bitcoinem, je stále nízký. Hlavní důvod vězí v nás – tedy částečná nedůvěra, ale také to, že bitcoin pravděpodobně vnímáme především jako tržní komoditu. Je tedy otázkou do budoucnosti, zda kryptoměny budou někdy fungovat jako běžné peníze pro dostatečně velkou skupinu obyvatel a zda tomu nemůže napomoci aktuální pandemická krize,“ uzavírá Jan Burianec.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím internetového dotazování (online na Českém národním panelu) se zúčastnilo 487 respondentů ve věku od 15 do 60 let reprezentativní pro internetovou populaci.

Sběr dat proběhl na začátku března 2021.

Tisková zpráva STEM/MARK, kontakt: Jan Burianec, , 776 179 823

National Pandemic Alarm: Index důvěry ve vládu dále klesá

National Pandemic Alarm: Čechům chybí politická autorita, které by svěřili rozhodování o proti-pandemických opatřeních

National Pandemic Alarm, který již od 16. března 2020 v pěti evropských zemích monitoruje aktuální postoje a nálady společnosti s ohledem na probíhající pandemii koronaviru, momentálně obsahuje výsledky ze sběru dat 19.–22. února 2021.

Český národní panel je součástí European National Panels a v rámci Česka na něm probíhá projekt, který mapuje postoje obyvatel střední Evropy k pandemii COVID-19.

Projekt zachycuje měnící se vývoj společenských postojů a nálad – důvěru v představitele státu (index důvěry ve státní aparát), míru strachu (index paniky), reálný dopad situace na obyvatele (index dopadů), vlastní zkušenost s výskytem nemoci či nemocných v blízkém okolí (míra zkušenosti) a ochotu nechat se očkovat proti COVID-19 (index ochoty k očkování). Podrobné výsledky jsou dostupné na webové stránce projektu www.nationalpandemicalarm.eu

Index důvěry ve státní aparát se od poslední vlny výzkumu, která proběhla na konci ledna, snížil o 4 body (nyní 35 bodů); od počátku roku se tak celkově snížil o 7 bodů. Jedná se o nejnižší naměřenou hodnotu tohoto indexu od počátku výzkumu National Pandemic Alarm. Vládě nyní nejméně důvěřuje věková skupina 25–34 let, obecně také lidé do 54 let a dotazovaní z velkých měst.

Obdobné snížení jsme zaznamenali také na Slovensku, kde hodnota indexu důvěry ve vládu výrazně klesla od poslední vlny (o 7 bodů), od počátku roku pak celkem o 8 bodů. Nyní se pohybuje na hodnotě 33 bodů. Z tamních respondentů vládě nejméně důvěřuje věková skupina 45–54 let. Index poklesl také v Bulharsku, kde se jeho hodnota snížila o 3 body; naopak ve zbylých monitorovaných zemích jsme zaznamenali nárůst hodnot – v Maďarsku o 1 bod a v Polsku o 2 body.

Index paniky se již od počátku roku pohybuje na mírně zvýšené hodnotě – oproti minulé vlně výzkumu stoupl o 1 bod a nyní je na 63 bodech, od počátku roku se celkově zvýšil o 3 body. Mezi těmi, kdo více panikaří, jsou převážně starší dotazovaní nad 55 let a spíše ženy než muži.

Z pěti monitorovaných zemí se hodnota indexu paniky zvýšila také v Polsku a na Slovensku, a to zhruba o 2 body – právě na Slovensku je hodnota indexu od počátku roku nejvyšší (66 bodů). Snižující se hodnoty jsme zaznamenali v Bulharsku, kde od minula došlo k poklesu o 3 body. Beze změny je nyní index paniky v Maďarsku, již od minulé vlny je jeho hodnota na 60 bodech.

Index dopadů, který ilustruje, jak situace pandemie onemocnění COVID-19 ovlivňuje každodenní životy lidí, se zvyšuje jen mírně. Nynější hodnota (61 bodů) odráží stav, jak na nás pandemie dopadala v druhé půli března a na začátku dubna. Stejně jako v Česku je na tom hodnota indexu v Bulharsku (61 bodů), ze všech monitorovaných zemí jsou tyto hodnoty nejnižší. O bod vyšší je hodnota indexu dopadů v Polsku (62 bodů), o 3 body je pak vyšší v Maďarsku (65 bodů) a nejvyšší je na Slovensku (68 bodů). Již od počátku roku je hodnota tohoto indexu na Slovensku z měřených zemí nejvyšší.

Index ochoty k očkování – pořadí zemí v ochotě k očkování proti onemocnění COVID-19 se od poslední vlny mírně mění, nejvyšší ochota je však stále na Slovensku (52 bodů), v ochotě pak následuje Polsko a Česko (obě 50 bodů), o něco méně Maďarsko (48 bodů) a nejméně Bulharsko (35 bodů).

V Česku jsou výrazně ochotnější nechat se očkovat dotazovaní s vyšším vzděláním, lidé ve věku 55 a více let a spíše muži než ženy. Na Slovensku jsou výrazně ochotnější k vakcinaci proti COVID-19 respondenti z velkých měst, lidé s vyšším vzděláním, a z věkových skupin starší respondenti ve věku 55 a více let nebo mladí dotazovaní 15–24 let. Stále platí, že k očkování proti COVID-19 jsou svolnější o něco více muži než ženy napříč všemi zeměmi.

Podrobnější informace včetně vývoje v čase najdete na www.nationalpandemicalarm.eu

Osobnosti politické scény u lidí propadly! Češi by svěřili rozhodování hejtmanům a hygieničce Rážové

Ve výzkumu National Pandemic Alarm jsme se Čechů ptali na to, komu, jakožto jedné osobě, by do rukou svěřili rozhodovací pravomoci o proti-pandemických opatřeních. Jednoznačným výsledkem je naprostá nerozhodnost lidí (36 % neví/nedokáže odpovědět)!

S velkým odstupem by pak dotazovaní svěřili rozhodovací pravomoc o opatřeních proti šíření COVID-19 do rukou hejtmana či hejtmanky svého kraje (13 %), nebo hlavní hygieničce Jarmile Rážové (12 %). Až pod hranicí 10 % se pak na škále objevila konkrétní jména z aktuálního politického spektra – Andrej Babiš (7 %), Roman Prymula (6 %), Ivan Bartoš (5 %), Jan Blatný (4 %), Jan Hamáček (3 %). Na tuto otázku ve výzkumu National Pandemic Alarm odpovídal celý vzorek – tedy 1780 lidí.

„Krize politiky a řízení státu, o které se v souvislosti s pandemií stále častěji hovoří, se odráží v našem výzkumu. Více než třetina Čechů nedokázala odpovědět, komu by svěřila rozhodující slovo ohledně proti-pandemických opatření. Jasně vidíme, že žádného potenciálně důvěryhodného lídra v boji proti pandemii nemáme, a navíc i obecná důvěra ve státní aparát trvale klesá,” dodává Ondřej Veis z agentury NMS Market Research.

Dané rozpaky při rozhodování jasně demonstrují, jak lidé vnímají naše politické elity a jaký k nim mají vztah. Již index důvěry ve státní aparát, který je popsán na začátku zprávy, ukazuje, že občané České republiky své vládě důvěřují čím dál tím méně a nyní úplně nejméně za poslední uplynulý rok.

Vyhlášení nouzového stavu dělí společnost na dva póly – pro a proti

Názorová nejednoznačnost se objevila i u opětovného vyhlášení – a tedy prodloužení (platný od 15. 2. 2021) – nouzového stavu, kterého vláda docílila po náročných schůzích a hlasováních. 46 % tento krok jakožto řešení aktuální situace schvaluje, což tvrdí spíše starší respondenti ve věku 55 a více let, také důchodci. Naopak 44 % jej vnímá jako špatné řešení nynějšího stavu, k čemuž se kloní spíše lidé od 25–54 let, zaměstnaní a dotazovaní z velkých měst.

Pouze 10 % se k tomu staví neutrálně a nezastává ani jeden z vyhraněných názorů. Vyhlášený nouzový stav nyní platí a končit by měl v neděli 28. února 2021.

Uzavření okresů Cheb, Sokolov a Trutnov kvůli rychlému šíření COVID-19 byla podle lidí správná volba

Naopak co se týká menších kroků, které vláda aktuálně podnikla proti šíření COVID-19 na našem území, zeptali jsme se v našem výzkumu National Pandemic Alarm, jak lidé hodnotí uzavření nejvíce postižených okresů Cheb, Sokolov a Trutnov. Polovina dotazovaných z Českého národního panelu se shoduje na tom, že uzavření nejvíce postižených okresů Cheb, Sokolov a Trutnov, kde se koronavirová nákaza rozšířila nejrychleji, bylo správným rozhodnutím (62 %). S tímto tvrzením souhlasí převážně starší respondenti ve věku 55 a více let, také ale mladí lidé ve věku 15–24 let, studenti a důchodci.

Čtvrtina lidí ale toto rozhodnutí za správné nepovažuje (25 %), což tvrdí spíše respondenti ve věkové skupině 25–34 let a lidé v zaměstnaneckém poměru. Zbylých 12 % nezastává žádný názor na tuto situaci a nijak ji nehodnotí.

Očkujte Sputnikem, až bude schválen evropskými úřady

Čtvrtina Čechů se kloní k používání ruské vakcíny Sputnik až po tom, co bude schválena evropskými úřady (26 %). Tento postoj zastávají výrazně více vysokoškoláci, také starší lidé nad 55 let, kterých se nyní očkování týká nejvíce.

Lidé jsou však ohledně ruské vakcíny spíše na rozpacích a buď nevědí, co si o ní mají myslet (20 %), nebo jí zavrhují kvůli nedůvěryhodnosti (19 %). 17 % pak tvrdí, že by se Sputnik měl co nejrychleji nakoupit a začít očkovat bez ohledu na schválení od Evropské unie – s tímto tvrzením souhlasí převážně lidé ve věku 55 a více let, důchodci a obecně více muži než ženy.Výzkumný projekt National Pandemic Alarm (www.nationalpandemicalarm.eu) zaštiťuje společnost European National Panels, dceřiná společnost agentur Nielsen Admosphere, NMS Market Research a STEM/MARK.

Kontakt pro média:

Denisa Žídková

Community & PR, European National Panels

Štěpánská 611/14
110 00 Praha 1, Česká republika
e-mail:
tel.: +420 777 356 908

www: www.nationalpandemicalarm.eu

Foto: Shutterstock

Téměř polovina lidí souhlasí s rozhodnutím Ústavního soudu

Foto: Shutterstock

Většina populace zaznamenala rozhodnutí o zrušení části volebního zákona. Zrušení aditivní klauzule společnost polarizuje. Zrušení (úpravu) přepočtu hlasů na mandáty podle D’Hondtova dělitele v kombinaci s různou velikostí krajů pak podporuje většina.

Ústavní soud je respektován – důvěra v Ústavní soud je mezi Čechy vyšší než v soudy a soudní systém ČR obecně.

Ústavnímu soudu důvěřuje více než tři pětiny populace – konkrétně 18 % silně a 44 % spíše. Pokud se na obě otázky podíváme společně, tak soudům obecně a zároveň Ústavnímu soudu důvěřuje 51 % populace. Varovným signálem naopak může být to, že více než čtvrtina lidí (27 %) nedůvěřuje Ústavnímu soudu a zároveň soudům obecně. „Soudům nedůvěřují více lidé starší 60 let, lidé se základním vzděláním či vyučeni a obyvatelé menších měst. Určitá míra nedůvěry může pramenit z vlastní nepříznivé situace či pocitu příkoří, kdy tito lidé pociťují, že nemají ve společnosti zastání. Typicky se jedná například o exekuce, které jsou aktuálním společenským problémem. Vyšší důvěře soudům – včetně Ústavního – se dostává od lidí do 45 let, lidí s VŠ a obyvatel velkých měst nad 100 tisíc,“ doplňuje sociolog Jan Burianec z výzkumné agentury STEM/MARK.

Graf 1: Důvěřujete soudům a soudnímu systému v ČR obecně?
A důvěřujete konkrétně Ústavnímu soudu ČR?

Nahrazení či úprava D’Hondtovy metody ano, úleva koalicím je rozporuplná.

Rozhodnutí, které zaznělo ve středu 3. února dopoledne, zaznamenaly podle výzkumu agentury STEM/MARK čtyři pětiny populace – častěji muži, lidé starší 60 let a lidé s VŠ vzděláním.

S prvním rozhodnutím Ústavního soudu, že stávající metoda přepočítávání hlasů na mandáty v kombinaci s různou velikostí krajů, je neústavní, souhlasí dvě třetiny lidí, kteří zaznamenali rozhodnutí ÚS. Je tak velmi pravděpodobné, že si značná část z nich uvědomuje problémem, kdy volební dělitel znevýhodňuje malé strany (nejvíce v malých krajích), protože potřebují na zisk mandátu mnohem více hlasů než strany větší.

U druhého rozhodnutí (koalicím politických stran či hnutí by po rozhodnutí ÚS stačilo pro vstup do Poslanecké sněmovny 5 % hlasů, bez ohledu na to, kolik v nich bude stran) už je to rozporuplnější. Souhlas projevuje 50 % těch, kteří zaznamenali rozhodnutí, 42 % je proti. Míra rozhodných přesvědčení a vlažných názorů je poměrně vyrovnaná u odpovědí ano i ne. V tomto případě by mohla míra souhlasu narůst při nově odstupňované podmínce pro koalice, která by už nebyla tak drakonická (například 7, 9 a 11 procent).

„Pokud názory na obě rozhodnutí propojíme, zjistíme, že s oběma zároveň souhlasí 44 % lidí, s oběma naopak nesouhlasí pouze 19 %. Zajímavý může být pohled skrze politické preference, kdy pro obě rozhodnutí jsou potenciální voliči dvou nově vznikajících opozičních koalic. Jestliže tyto koalice vydrží i přesto, že přijdou o hlavní výhodu spojování, voliči by jim to mohli přičíst k dobru u volební urny, protože uvěří, že spojování nebylo pouze pragmatickým kalkulem. Proti jsou častěji potenciální voliči ANO a SPD. Uvědomělí z tohoto pohledu mohou být například voliči KSČM, kteří nesouhlasí pouze s aditivní klauzulí, protože si jsou pravděpodobně vědomi nízkého koaličního potenciálu KSČM. U ČSSD je to rozporuplné, jejich voliči zřejmě tuší, že strana je na rozcestí a stále není vyloučena jejich koaliční spolupráce v nadcházejících volbách,“ komentuje Burianec.

Graf 2: Jedním z rozhodnutí je, že koalicím by nově mohlo stačit pro vstup do sněmovny pět procent hlasů, bez ohledu na to, kolik v nich bude stran.

Za neústavní označil soud také metodu přepočítávání hlasů na mandáty v kombinaci s různou velikostí krajů. Souhlasíte s těmito rozhodnutími?

Změna už pro říjnové volby. Lidé věří, že se politici domluví a přijdou s úpravou volebního zákona.

Podle tří pětin lidí, by se změny volebního zákona měly dotknout již letošních voleb do Poslanecké sněmovny, které jsou naplánované na začátek října. Častěji pro jsou potenciální voliči nově vzniklých opozičních koalic a ne překvapivě také lidé, kteří důvěřují Ústavnímu soudu.

Více než dvě pětiny lidí věří, že dolní a horní komora Parlamentu se nakonec dohodnou a nastaví včas nový volební systém. Zároveň si ale část uvědomuje, že všeobecný konsensus je problematický a bude muset dojít k určitým ústupkům.

 „Výsledné rozhodnutí Ústavního soudu je ovlivněno především brzkým vyhlášením voleb, které prezident Miloš Zeman ohlásil již na přelomu roku, ačkoliv se budou konat až na podzim. Z některých vyjádření se potom zdá, že sami poslanci a senátoři si uvědomují, že času na překotné změny je málo, ale věří, že shodu mohou najít již v blízké budoucnosti. Jinak to ani nejde, protože dolní komora Parlamentu v tomto případě nemůže tu horní přehlasovat,“ uzavírá Burianec.

Graf 3: Souhlasíte s tím, že změny volebního zákona se mají dotknout už letošních voleb do Poslanecké sněmovny, které se budou konat na začátku října?

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného kombinací telefonického a online dotazování (na Českém národním panelu) se zúčastnilo 1005 osob reprezentujících českou populaci ve věku nad 18 let. Byl aplikován kvótní výběr respondentů podle pohlaví, věku, vzdělání, kraje a velikosti místa bydliště. Šetření probíhalo mezi 4. a 8. únorem 2021.

Tisková zpráva STEM/MARK,
kontakt: Jan Burianec, , 776 179 823
V Praze, 10. 2. 2021

National Pandemic Alarm: Index důvěry ve vládu dále klesá

National Pandemic Alarm: Index důvěry ve vládu dále klesá

National Pandemic Alarm, který již od 16. března 2020 v pěti evropských zemích monitoruje aktuální postoje a nálady společnosti s ohledem na probíhající pandemii koronaviru, momentálně obsahuje výsledky ze sběru dat 29. ledna – 1. února 2021.

Český národní panel je součástí European National Panels a v rámci Česka na něm probíhá projekt, který mapuje postoje obyvatel střední Evropy k pandemii COVID-19.

Projekt zachycuje měnící se vývoj společenských postojů a nálad – důvěru v představitele státu (index důvěry ve státní aparát), míru strachu (index paniky), reálný dopad situace na obyvatele (index dopadů), vlastní zkušenost s výskytem nemoci či nemocných v blízkém okolí (míra zkušenosti) a ochotu nechat se očkovat proti COVID-19 (index ochoty k očkování). Podrobné výsledky jsou dostupné na webové stránce projektu www.nationalpandemicalarm.eu

Index důvěry ve vládu je nyní v Česku na nejnižší naměřené úrovni od března 2020

Index důvěry ve státní aparát již od začátku listopadu v Česku klesá – od té doby se snížil téměř o 12 bodů. „Nynější hodnota (40 bodů) je nejnižší, která byla od března 2020 v Česku naměřena. Projevuje se zde mimořádně velký chaos, permanentní měnění pravidel či způsobů výpočtu ukazatelů, nejasnost, kdo vlastně boj s pandemii či očkování řídí,“ vysvětluje Jan Tuček, jednatel Českého národního panelu a ředitel STEM/MARK.

Srovnatelně nízký index důvěry ve vládu je i na Slovensku, kde se také pohybuje na hodnotě 40 bodů, jeho pokles je od listopadu však pozvolný a mírný. Od poloviny ledna se velmi výrazně snížila hodnota v Maďarsku (téměř o 5 bodů), která je i přesto ze všech pěti monitorovaných zemí nejvyšší. Nárůst se naopak objevil v Bulharsku (o 3 body), mírně pak v Polsku (o 1 bod).

Index paniky se i v prvním měsíci nového roku drží v Česku na zvýšené hodnotě a od minulé vlny se zvýšil o necelé dva body (nyní 62 bodů). Tato hodnota ukazuje, že Češi mírně propadají panice – ta je aktuálně na stejné hodnotě jako loni v druhé polovině dubna. Z pěti monitorovaných zemí se hodnota indexu paniky zvýšila také v Bulharsku, a to o více než 2 body – i přes nárůst je zde hodnota ze všech monitorovaných zemí nejnižší.

Naopak nejvyšší panika z monitorovaných zemí je na Slovensku (65 bodů) – i když od poslední vlny výzkumu klesla o 1 bod. Snižující se hodnoty NPA zaznamenal také v Maďarsku, kde od minula došlo k poklesu o více než 2 body. Už od prosince 2020 se hodnota indexu paniky nemění v Polsku, kde stále dosahuje 62 bodů.

Index dopadů, který ilustruje, jak situace pandemie onemocnění COVID-19 ovlivňuje každodenní životy lidí, se i nadále zvyšuje, a to ve všech zemích. V Česku a na Slovensku je vyšší o 1 bod, hodnoty v obou zemích odpovídají hodnotám z loňského konce dubna. V ostatních zemích evidujeme nárůst hodnot o něco vyšší – o více než 2 body v Bulharsku a Maďarsku, o více než 1 bod v Polsku.

Index ochoty k očkování – pořadí zemí v ochotě k očkování proti onemocnění COVID-19 se od poslední vlny výzkumu nezměnilo. Ochota k dobrovolnému očkování je stále nejvyšší na Slovensku (51 bodů), poté v Česku (50 bodů). Naopak menší ochotu jsme zaznamenali v Polsku (48 bodů), Maďarsku (46 bodů) a Bulharsku (33 bodů). Největší pokles se objevil mezi Poláky, kde ochota klesla o více než 2 body.

V Česku a na Slovensku jsou výrazně ochotnější nechat se očkovat lidé s vyšším vzděláním, také respondenti ve věkových skupinách 55 a více let nebo 15–24 let. Stále platí, že k očkování proti COVID-19 jsou svolnější o něco více muži než ženy napříč všemi zeměmi.

Podrobnější informace včetně vývoje v čase najdete na www.nationalpandemicalarm.eu

O očkování proti COVID-19 se Češi informují hlavně v televizi

Podle výzkumu Českého národního panelu uvádí tři pětiny Čechů, že ohledně očkování proti onemocnění COVID-19, mají dostatek informací (58 %). Tvrdí to zejména skupina starších respondentů nad 55 let. Výzkum se mimo jiné také ptal na to, odkud Češi čerpají informace o vakcinaci proti koronaviru. Z výzkumu National Pandemic Alarm vychází, že zdrojem číslo jedna je hlavně televize (62 %), dále se pak lidé obrací také ke zpravodajským serverům (43 %) nebo na sociální sítě (34 %). Již méně – zhruba čtvrtina lidí – se pro informace o vakcinaci obrací na oficiální web ministerstva (27 %), ke své rodině a nejbližším (25 %), nebo tyto informace hledá v rádiu (23 %).

Podrobnou zprávu a doprovodnou infografiku na téma informovanosti ohledně očkování proti COVID-19 a využívaných zdrojích těchto informací jsme vydali v pátek 5. 2. 2021, celé její znění najdete na našem webu: www.narodnipanel.cz/default/curiosity/detail/national-pandemic-alarm-informace-o-ockovani-cerpaji-Cesi-hlavne-z-televize

Systém rozdělování vakcín nefunguje správně, hodnotí polovina Čechů

Polovina Čechů si myslí, že systém rozdělování vakcín nefunguje správně (50 %). Naopak fungování systému hodnotí pozitivně spíše lidé v nejstarší věkové skupině nad 55 let. Z pohledu nákazy koronavirem je tato skupina považována za nejvíce rizikovou, očkování se jich tedy týká nejvíce – je možné, že právě kvůli rizikovosti a strachu z nákazy považují nastavení systému za správné.

Většina nespokojených spatřuje vinu za špatný systém na straně vlády (71 %), k čemuž se kloní spíše mladí lidé do 34 let a lidé z velkých měst (100 000 a více obyvatel), méně pak na straně ministerstva zdravotnictví (54 %), což si myslí spíše lidé z malých měst (5 000 – 19 999 obyvatel). Pouze do 10 % Češi uvádí, že chyba je na straně nemocnic a očkovacích center, nebo že za to může někdo jiný.

Zbylá pětina lidí z celého vzorku si nechává odstup a fungování systému nijak nehodnotí (21 %). Mezi zdrženlivými jsou spíše dotazovaní se základním vzděláním, lidé ze středních měst (20 000 – 99 000 obyvatel) a obyvatelé Moravy.

Aféry s očkováním lidem vadí, mužům více než ženám

Známé aféry s předbíháním u očkování proti COVID-19, kdy vysoce postavené osobnosti a celebrity předběhly vládou stanovený pořadník a byly přednostně očkovány, mohli lidé zaznamenat v poslední době v médiích. Výzkum National Pandemic Alarm se Čechů ptal, co si o tom myslí, a ti tvrdí, že jim takové chování vadí (63 %). Tento názor zastávají spíše muži než ženy, také pak lidé nad 45 let. „Třetině Čechů tyto skandály nevadí. Otázkou je, zda to není určitým vyjádřením (blbé) nálady ve společnosti, kdy část populace rezignovala a jakékoli porušování pravidel či nařízení jí přijde „vlastně normální.“ Myslím, že třeba v Německu by se tohle stát nemohlo a postoj veřejnosti by byl daleko vyhraněnější,“ říká Jan Tuček, jednatel ČNP a ředitel STEM/MARK.

Muži vyhlíží termín očkování optimisticky, ženy naopak pesimisticky

Pouze 2 % lidí si myslí, že by mohla přijít na řadu ještě během letošní zimy. Tuto skupinu tvoří zejména starší dotazovaní a vysokoškoláci. Čtvrtina pak odhaduje, že přijde na řadu až poději, tedy v příštím roce (23 %). Tento postoj zastávají zejména mladí lidé do 34 let, také dotazovaní se středoškolským vzděláním a ženy. Srovnatelný počet lidí pak uvádí, že tuto situaci neřeší či neumí odhadnout (22 %), tvrdí to spíše lidé ve střední věkové kategorii 35–44 let, respondenti se základním vzděláním a obyvatelé Moravy.

Co se však týká termínů v tomto roce, odhadují respondenti ČNP, že se spíše dostanou na řadu v létě (18 %), což uvedli starší věkové skupiny nad 55 let a více, nebo na podzim (18 %), což si myslí mladí lidé do 24 let. Pouze 10 % očekává, že na ně přijde řada letos na jaře.

Výzkumný projekt National Pandemic Alarm (www.nationalpandemicalarm.eu) zaštiťuje společnost European National Panels, dceřiná společnost agentur Nielsen Admosphere, NMS Market Research a STEM/MARK.

Kontakt pro média:

Denisa Žídková
Community & PR, European National Panels

Štěpánská 611/14
110 00 Praha 1, Česká republika
e-mail:
www: www.nationalpandemicalarm.eu

National Pandemic Alarm: Index důvěry ve vládu dále klesá

National Pandemic Alarm: Informace o očkování čerpají Češi hlavně z televize

National Pandemic Alarm: Informace o očkování čerpají Češi hlavně z televize

National Pandemic Alarm, který již od 16. března 2020 v pěti evropských zemích monitoruje aktuální postoje a nálady společnosti s ohledem na probíhající pandemii koronaviru, momentálně obsahuje výsledky ze sběru dat 29. ledna – 1. února 2021. Podrobné výsledky jsou dostupné na webové stránce projektu www.nationalpandemicalarm.eu. V České republice probíhá výzkum v rámci Českého národního panelu.

Informace o očkování máme, hlavně pak skupina starších lidí, kterých se to týká nejvíce

Podle výzkumu Českého národního panelu uvádí tři pětiny obyvatel, že mají dostatek informací (58 %) ohledně očkování proti nemoci COVID-19. Tvrdí to zejména starší dotazovaní nad 55 let – tito lidé jsou zároveň skupinou, pro kterou je onemocnění koronavirem nejvíce rizikové, je tedy pravděpodobné, že právě oni se informují o očkování proti COVID-19 nejvíce. Naopak nedostatečně informovaná se cítí zhruba třetina Čechů (32 %), mezi nimi jsou převážně respondenti do 34 let.

Stranou potom stojí desetina respondentů, která téma očkování proti COVID-19 neřeší a informace nevyhledává. „Zástupcem této skupiny je „moravský vinař“ – jsou to lidé ve věku 35–44 let, se základním vzděláním, převážně z Moravy,“ říká s nadsázkou Jan Tuček, jednatel Českého národního panelu a ředitel STEM/MARK.

Informujeme se hlavně v televizi, druhým zdrojem nám jsou zpravodajské servery

Z výzkumu National Pandemic Alarm vychází, že Češi čerpají nejvíce informací o tématu očkování proti COVID-19 hlavně z televize (62 %). Vyslovili se tak spíše starší respondenti ve věku 55 a více let, také respondenti se základním vzděláním. V porovnání mezi muži a ženami se k televizi jakožto informačnímu zdroji o možnostech vakcinace obracejí spíše muži než ženy.

Jako další často sledované zdroje označili Češi zpravodajské servery (43 %), u kterých hledají informace o očkování zhruba dvě pětiny respondentů, případně sociální sítě (34 %). Ke zpravodajským serverům se častěji obracejí opět více muži než ženy, také vysokoškoláci a lidé z velkých měst (100 000 a více obyvatel). Na sociálních sítích hledají informace o vakcinaci spíše nejmladší dotazovaní ve věku 15–24 let, o něco více ženy než muži a lidé se základním vzděláním.

Čtvrtina Čechů čerpá informace na oficiálních stránkách ministerstva (27 %), mezi nimi jsou spíše mladí lidé ve věku 15–24 let, a také vysokoškoláci; podobný počet lidí se pak pro informace ohledně očkování obrací na svou rodinu a informují se u svých nejbližších (25 %). U svých rodinných příslušníků se informují spíše ženy a lidé do 34 let. O něco méně dotazovaných získává informace z rádia (23 %), posluchači, kteří v rádiu tyto informace hledají, jsou převážně muži.

Mezi méně navštěvované informační zdroje patří profily konkrétních osobností (vědci, odborníci, politici, influenceři atd.) na sociálních sítích (21 %), kdy tímto směrem směřují více ženy a nejmladší věková kategorie respondentů 15–24 let. Srovnatelný počet lidí se na informace ptá svých známých a kamarádů (20 %), svého lékaře (20 %) nebo se uchylují k novinám a časopisům (19 %).

„Pouze každý desátý respondent uvedl, že se informuje od kolegů či nadřízených, nebo z reklamní kampaně. To může ale souviset s tím, že žádná oficiální kampaň státu k vakcinaci prozatím není a je teprve plánovaná. K jejímu správnému cílení na různé skupiny obyvatel mohou napomoci právě výše uvedené informace z našeho National Pandemic Alarmu,“ říká Jan Tuček, jednatel Českého národního panelu a ředitel STEM/MARK.

Výzkumný projekt National Pandemic Alarm (www.nationalpandemicalarm.eu) zaštiťuje společnost European National Panels, dceřiná společnost agentur Nielsen Admosphere, NMS Market Research a STEM/MARK.

Kontakt pro média:

Denisa Žídková
Community & PR, European National Panels

Štěpánská 611/14
110 00 Praha 1, Česká republika
e-mail:
www: www.nationalpandemicalarm.eu

Když výzkum, tak pořádně!

Když výzkum, tak pořádně!

Agentura STEM/MARK se zapojuje do kampaně na podporu kvalitního výzkumu, kterou spouští sdružení SIMAR.

Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění SIMAR dnes zahajuje komunikační kampaň s názvem Když výzkum, tak pořádně!. Cílem kampaně je přiblížit (nejen) zadavatelům výzkumných projektů, jak vypadá kvalitní výzkum.

Sdružení SIMAR dlouhodobě formuluje pravidla kvalitního výzkumu ve svých standardech a je tak v oboru garantem kvality výzkumných šetření. Standardy jsou nyní k dispozici v aktualizovaném znění a jejich komunikace bude v nové kampani stěžejní.

Garance standardů SIMAR přispívá k důvěryhodnosti profesionálního výzkumného oboru, jedná se o důležitou podmínku věrohodnosti informací, insightů a dat, které zadavatelé využívají jako podklad k důležitému strategickému rozhodování. Nově aktualizované standardy schválila valná hromady členských agentur s platností od 1. ledna 2021, standardy se řídí všechny členské agentury.  

Co je standard SIMAR?

Standardy obsahují pravidla správného výběru respondentů, určují způsoby kontroly kvality sběru dat a formulují další požadavky na správné provedení výzkumného projektu. Standardy jsou nově doplněny i o otázky, které si zadavatelé vyjasňují s agenturou v přípravné fázi projektu, která je společnou zodpovědností agentury a zadavatele.

Chcete vědět víc?

V rámci kampaně vzniklo Prohlášení o standardech SIMAR Když výzkum, tak pořádně!, které naleznete v příloze. Standardy jsou jak ve zkráceném, tak v plném znění publikovány na stránkách www.simar.cz/standardy.

Křest Knihy standardů SIMAR

K dispozici je také Kniha standardů SIMAR, která obsahuje všech deset standardů a  další doporučení SIMAR. Knihu pokřtíme online tento čtvrtek, 4. února ve 12:00, poté bude k dispozici na stránkách SIMAR ke stažení. Na veřejný křest se můžete připojit na platformě ZOOM, odkaz je zde:  https://zoom.us/j/95366778667.

V rámci kampaně budeme šířit povědomí o standardech a zásadách kvality výzkumu prostřednictvím sociálních médií. Spolu s odborníky na jednotlivé oblasti výzkumu také připravujeme online vzdělávací moduly, které se zaměří na vysvětlení kvalitního způsobu realizace nejběžnějších metodik. O termínu jejich spuštění i jejich konkrétní náplni Vás budeme včas informovat.

Kontakt pro média:
Hana Huntová
výkonná ředitelka SIMAR

602 353 874