Archiv pro rubriku: Dialog

Kategorie k zobrazování pouze na webu dialog.stemmark.cz

Kryptoměny: Jak je vidí Češi?

Po závratném růstu hodnot některých kryptoměn na konci předešlého roku přichází spolu s korekcí a klesáním jejich cen mírné vystřízlivění. Toužebná očekávání dalšího růstu brzdí nejen obavy z regulací některých států a společností, ale také riziko spojené s hackerskými útoky na burzy a virtuální peněženky. Společnost STEM/MARK se rozhodla zmapovat znalosti a zkušenosti Čechů s kryptoměnami, jejich názory a obavy spojené s investováním právě do kryptoměn.

Podle průzkumu agentury STEM/MARK tři čtvrtiny oslovených již někdy slyšely o kryptoměnách. Přestože povědomí o kryptoměnách je vcelku vysoké, přímá zkušenost s investováním do některé z nich je spíše okrajovou záležitostí. Konkrétně 3 % oslovených respondentů do kryptoměn již někdy investovala, častěji to jsou muži a mladší lidé (do 29 let). Přibližně každý desátý sice přemýšlel o investici do kryptoměn, ale rozmyslel si to. Tím hlavním důvodem je rizikovost takovéto investice spojené s nestabilitou a výrazným kolísáním hodnot kryptoměn. Mezi dalšími důvody respondenti uvádějí nedostatek informací, jak na to, málo financí a dojem, že doba, kdy se na kryproměnách dalo vydělat, už je za námi.

Nejznámější kryptoměnou je bezesporu Bitcoin, o něm slyšeli prakticky všichni, kteří se doslechli i o kryptoměnách obecně. Pětina dotazované populace zná Litecoin, podobně je tomu u Etherea.

Kryptoměny jsou celkově častěji záležitostí mužů než žen. Znalost konkrétních kryptoměn i zájem o tento trh je mezi muži výraznější. Jsou to také muži, kdo investici do kryptoměn častěji zvažuje. Pouze desetina mužů o žádné kryptoměně nikdy neslyšela, zatímco mezi ženami je to třetina.

A jaké jsou obavy a předpovědi Čechů pro budoucnost kryptoměn? Celkově jsou Češi vůči kryptoměnám spíše skeptičtí. Přestože mezi nimi převládá názor, že kryptoměny mají svou budoucnost, nedůvěra v kryptoměny je vcelku vysoká. Téměř polovina (45 %) oslovených postupem času očekává regulace kryptoměn ze strany jednotlivých států a lidé spíše nevěří, že se časem hodnota kryptoměn stabilizuje.

 

Pesimismus je znatelnější především mezi vysokoškolsky vzdělanými respondenty. Ti kryptoměnám příliš nedůvěřují a rovněž mezi nimi převládá přesvědčení, že vlády budou kryptoměny regulovat. Proto tolik nevěří ani v jejich budoucnost. Naopak pozitivnější postoj vůči kryptoměnám mají ti, kteří do nich již investovali nebo investování zvažují. Mladší generace, ženy a lidé s nižším vzděláním častěji věří v rychlý zisk z kryptoměn, tedy že se na nich dá jednoduše zbohatnout.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím internetového dotazování (online na Českém národním panelu) se zúčastnilo 531 respondentů ve věku od 15 do 59 let reprezentativní pro internetovou populaci. Sběr dat proběhl v průběhu března 2018.

Kontakt:  Romana Imríšková –

 

Petr Böhm

9.3.2018

Jen 15 % Čechů si umí porovnat cenu energií, které odebírá, a pouze necelá třetina lidí vnímá proces změny dodavatele energií jako příležitost pro finanční úsporu. Nízká energetická gramotnost limituje i schopnost snižovat náklady – např. prostřednictvím snižování spotřeby energie či nákupem úsporných spotřebičů. Vyplývá to ze studie Energetická gramotnost populace ČR, kterou zpracovala agentura STEM/MARK za podpory Ministerstva průmyslu a obchodu.  

Změnou dodavatele energií či různými změnami ve spotřebě by Češi mohli ročně ušetřit miliardy, ale…

Mnoho Čechů změnu dodavatele energií neřeší, a to přesto, že tak mohou někteří přicházet až o tisíce korun ročně. Důvodem může být nízká energetická gramotnost a z ní plynoucí nedůvěra v možnost úspory při přechodu k jinému dodavateli.

Z našeho průzkumu vyplynulo, že energetická gramotnost Čechů je velmi nízká, a to na úrovni 35 %. O něco gramotnější jsou lidé z venkova než městské obyvatelstvo a úplně nejnižší gramotnost najdeme u obyvatel sídlišť, kde žije čtvrtina Čechů. Je to dáno vlastnickou strukturou, lidé na sídlištích byty, které obývají, často nevlastní a pokud ano, pak o provozních záležitostech tak jako tak často rozhodují kolektivně, což je nemotivuje si o problematice dodávek energií zjišťovat více informací.vysvětluje Jan Tuček z agentury STEM/MARK.

Velkou neznámou představuje pro Čechy hlavně skladba ceny za odebíranou energii. Podle průzkumu energetické gramotnosti si 2/3 lidí nezjišťovaly výhodnost a ceny jednotlivých druhů energie pro jejich konkrétní podnminky. Třetina lidí pak dokonce neví ani to, že svou cenu energie může ovlivnit. To mohou být jedny z hlavních důvodů, proč se někteří spotřebitelé do změny dodavatele příliš nehrnou. Přitom cca 70 % celkové platby za plyn je tvořeno obchodní částí ceny, kterou lze změnou dodavatele výrazně ovlivnit a tím ušetřit. Stačilo by si jen nezávazně nechat srovnat na některém z online kalkulátorů, zda u stávajícího dodavatele zbytečně nepřeplácí – např. tzb-info.cz, který doporučuje přímo Energetický regulační úřad.

Podle průzkumu energetické gramotnosti více než polovina lidí neví, jaký má tarif pro odběr energie. „Přesto, že většina lidí uvádí, že se nad možnými úsporami zamýšlí a že zná své náklady za spotřebu energie, zdá se, že některá fakta jsou vykládána nesprávně. Dobrým příkladem může být převažující názor, že mám-li přeplatek, znamená to, že jsem buď uspořil, nebo mám „dobrou“ smlouvu.“, uvádí dále Tuček.

Procesu změny dodavatele se zbytečně bojíme – představy jsou horší než skutečnost

Samotná změna dodavatele není administrativně náročná, probíhá pouze na papíře bez nutnosti měnit plynoměr nebo elektroměr. Podle studie STEM/MARK – Energetická gramotnost dvě třetiny spotřebitelů ale o této možnosti vůbec nevědí a představují si změnu zbytečně složitě. K tomu, aby člověk nemusel jednat s dosavadním dodavatelem, stačí dát plnou moc tomu nově vybranému, který celý převod zařídí za zákazníka.

Neznáme klíčové podmínky smluv

Od změny dodavatele zákazníky odrazuje také nízká orientace v tom, jaká ustanovení obsahuje jejich dosavadní smlouva. Polovina lidí neví, zda má ke smlouvě dodatek, více než 3/5 spotřebitelů nevědí, kdy mají smlouvu vypovědět, aby nebyla automaticky prodloužena, a dokonce 4/5 zákazníků neznají lhůtu pro odstoupení od smlouvy.

Uvádění informací o podmínkách smlouvy na každém vyúčtování je pro společnosti, které dodávají energie, pouze dobrovolné. Nicméně už teď můžeme mezi dodavateli najít takové, kteří chtějí přispět k transparentnosti. „Některé společnosti své zákazníky informují, zda je smlouva uzavřena na dobu určitou či neurčitou, na každém vyúčtování. V případě, že je smlouva uzavřena na dobu určitou, uvádějí konkrétní datum ukončení smlouvy, nebo údaj o termínu, kdy dojde k jejímu automatickému prodloužení. U smluv na dobu neurčitou uvádějí výpovědní lhůtu a pro případ podání výpovědi počátek běhu výpovědní lhůty.“ doplňuje Jan Tuček ze STEM/MARKU.

Nízkou energetickou gramotnost dokládá i špatná orientace ve fakturách za energie. Podle průzkumu STEM/MARK, se v nich nevyzná až 9 z 10 lidí, kteří pak na propočet úspor raději rezignují. Na vině nejsou jen samotní dodavatelé energií, kteří faktury vystavují, ale také pravidla, která přesně stanovují, jak má faktura za energie vypadat. Tady se otevírá prostor pro odbornou diskuzi, zda není na čase regulaci v tomto bodě omezit, aby faktury mohly být jednodušší a pro zákazníky srozumitelnější.

Etický kodex dodavatelů zůstává veřejnosti utajený

Na jedné straně je regulace příliš, na druhé straně zase chybí. K Etickému kodexu obchodníka s elektřinou nebo plynem se dodavatelé energií totiž hlásí pouze na dobrovolné bázi. Zakotvení alespoň některých bodů Etického kodexu do zákona se zatím nepodařilo prosadit a na trhu, kde probíhá boj o každého zákazníka, se tak otevírá prostor pro nekalé jednání. Přitom právě dodržování zásad Etického kodexu by pro zákazníky mohlo být důležitým vodítkem, kterého dodavatele si vybrat. O jeho existenci ale ví zatím pouze desetina lidí, i to by se mohlo jeho větším komunikováním směrem k veřejnosti změnit. 

V rámci studie Energetická gramotnost populace ČR agentury STEM/MARK, kterou podpořilo Ministerstvo průmyslu a obchodu, proběhlo 6 hloubkových rozhovorů s experty ze strany regulátora, dodavatelů, ANDE, MPO apod. a byl proveden kvantitativní průzkum mezi českou veřejností. Průzkumu se zúčastnilo více než 1 400 respondentů ve věku od 25 do 69 let, jednalo se o ty, kteří se podílejí na rozhodování o výběru dodavatele energií. Výzkum byl uskutečněn prostřednictvím kombinace online a telefonického dotazování. 

Sběr dat proběhl koncem roku 2017 a začátkem roku 2018.

Řekněte nám, co dáváte psovi, a my Vám řekneme, kdo jste

Jakou stravu dostávají čeští psi? Jak známý a rozšířený je u nás BARF? Na tyto otázky se snaží odpovědět aktuální výzkum agentury STEM/MARK.

Podle výsledků aktuálního výzkumu agentury STEM/MARK chová psa v domácnosti téměř polovina české internetové populace, což představuje přibližně 1,5 milionu domácností. Psi jsou častější v menších obcích a s rostoucí velikostí obce jejich podíl klesá, ale i tak je jejich podíl ve městech nezanedbatelný. V domácnosti se většinou nachází jeden pes. Jen malá část lidí má pejsků více, zase hlavně v menších obcích. Asi pětina lidí chová štěně, necelá polovina má dospělého psa (od 2 do 7 let věku) a třetina má už staršího psa.
Co se týče stravy, Češi (a snad i jejich psi) si oblíbili granule. Alespoň občas je psovi dalo nebo dává 97 % pejskařů. Za granulemi následují psí konzervy a speciální psí pamlsky.

Novodobým pojmem v psím stravování je BARF (v orig. Bones And Raw Food) – doslova kosti a syrová potrava, který představuje zdravější a přirozenější variantu psí stravy bez tepelné úpravy. Co se pod tímto názvem skrývá, ví pětina pejskařů. Častěji o ní vědí ženy a lidé od 30 do 44 let. Nicméně BARF u nás patří stále spíše k menšinovému životnímu stylu – svému psovi ho servíruje pravidelně jen několik procent pejskařů.

Psí jídelníček mohou tvořit jak výhradně granule, tak kombinace více forem psí stravy, a to jak kupované, tak doma připravované. Podle kombinací, které pejskaři psům předkládají, jsme sestavili 6 typů pejskařů. A pro každý typ uvádíme průměrnou strukturu psího talíře.

Pohodlní představují pětinu pejskařů. Jídelníček jejích psů tvoří výhradně granule. Tito pejskaři nedávají psům žádné doplňky stravy. Mezi jejich oblíbené značky patří Propesko, Pedigree a Brit.
Pohodlní kombinátoři tvoří necelou polovinu pejskařů. Tito lidé dávají psovi většinu krmení ve formě granulí a dále mu přilepšují v omezené míře konzervou nebo pamlsky. Tito pejskaři ve většině nedávají žádné doplňky stravy, jen malá část z nich dává vitamíny, kloubní výživu a rybí tuk. Mezi kupovanými značkami u nich vítězí Pedigree, Brit a Purina.
Konzervativní představují desetinu pejskařů. Psovi dávají půl na půl granule a konzervy, velmi omezeně mu přilepšují psími pamlsky nebo zbytky z vlastní kuchyně. Doplňky stravy tito pejskaři téměř nedávají. Z kupovaných značek u nich vede Pedigree.
Pohodlných kuchařů je také desetina. Servírují psovi půl denní dávky v granulích a druhou půlku skládají z doma vařené stravy vč. zbytků z lidské stravy, z konzerv a pamlsků a doplňky stravy většinou psovi nedávají. Tito lidé často střídají různé značky psí stravy (ať už podle akčních nabídek nebo kvůli zpestření jídelníčku) a nemají jednu oblíbenou.
Konzervativní kuchaři tvoří desetinu pejskařů a podávají ve stejné míře granule, konzervy a domácí stravu (vč. zbytků z vlastní kuchyně). Třetina z nich podává doplňky stravy, většinou vitamíny. Ze značek u nich vede zase Pedigree.
Šéfkuchařů je jen malé procento. Tito pejskaři se obejdou téměř nebo úplně bez granulí. Hlavní díl jídelníčku jejich psa tvoří domácí strava nebo BARF. Polovina z nich podává nějaké doplňky stravy, zejména vitamíny, rybí tuk a kloubní výživu. Většinou mají oblíbenou konkrétní značku kupované stravy, ale žádná není společná pro celou kategorii.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování (na Českém národním panelu) se zúčastnilo 513 respondentů ve věku 15-59 let. Sběr dat proběhl od 26. do 30. ledna 2018.

Romana Imríšková

8.1.2018

V posledních letech se zvyšuje počet žádostí o zbrojní průkazy. Kvůli tomu v srpnu minulého roku vešla v platnost novela zákona o zbraních, která upravuje a zpřesňuje průběh zkoušky a především podmínky pro získání zbrojního průkazu. Nejen že přibyly nové otázky, některé byly aktualizovány, ale hlavně byly sjednoceny postupy komisařů pro zkoušení. Právě nejednotné zkoušení totiž v posledních letech vyvolalo zvyšující se počet stížností na neobjektivnost hodnocení.

Společnost STEM/MARK se proto rozhodla zmapovat názory veřejnosti na pořizování zbrojních průkazů, uchovávání zbraní a jejich regulaci. Podle průzkumu se oslovení domnívají, že pořídit si zbrojní průkaz je v České republice spíše snadné než naopak. Mírně převažuje i benevolentnější přístup k získání zbrojního průkazu, to znamená, že respondenti se spíše kloní k názoru, že zbrojní průkaz by měl dostat každý, kdo o něj požádá a složí příslušné zkoušky (43 %). Téměř polovina se také domnívá, že z držení zbraně civilní osobou nepramení nebezpečí, pokud má osoba požadovaný výcvik.

Opačný názor, tedy pro větší regulaci držení zbraní, zastává o něco menší část populace. Dvě pětiny oslovených míní, že vydání zbrojního průkazu by mělo podléhat přísnějším podmínkám a mělo by být více regulováno. Podobně velká skupina lidí se domnívá, že držení zbraně civilní osobou je nebezpečné a může být zneužito, čehož se obávají především vysokoškolsky vzdělaní respondenti a ženy.

Větší benevolentnost i náklonnost ke zbraním vyjadřují muži. Častěji zbrojní průkaz vlastní nebo o jeho pořízení alespoň uvažují. Šest mužů z deseti si také myslí, že je v České republice užitečné mít zbraň z bezpečnostních důvodů, a to především na sebeobranu, na ochranu svého zdraví, zdraví své rodiny i majetku.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím internetového dotazování (online na Českém národním panelu) se zúčastnilo 514 respondentů ve věku od 15 do 59 let reprezentativní pro internetovou populaci. Sběr dat proběhl na konci října 2017.

 

Petr Böhm

3.1.2018

Jaké jsou nejvíce populární barvy? Kterou barvu preferují mladí a kterou zase starší lidé? A jak je to s oblibou barev z hlediska pohlaví? Právě na tyto otázky hledala odpovědi v dlouhodobém reprezentativním průzkumu agentura STEM/MARK.  

Pro jednu třetinu lidí je nejoblíbenější barvou modrá. Se značným odstupem pak následuje černá (14 %), zelená (13 %) a červená (11 %). Ze základní palety barev je pak nejméně uváděnou hnědá (1 %).

Mezi typicky mužské barvy patří častěji modrá a zelená. Ženy naopak častěji preferují červenou, fialovou a růžovou (poslední dvě zmíněné především mladší ročníky). Z průzkumu vyšlo najevo, že dominující modrá je mnohem oblíbenější barvou u mužů, kde se pohybovala na prvním místě u více než dvou pětin dotázaných, zatímco mezi ženami se na modré shodla jen jedna čtvrtina. „U mužů může být vyšší dominance modré dána například oblibou džínoviny nebo vytvořením určitého návyku daného výchovou z raného dětství“. Interpretuje daný rozdíl autor průzkumu.

Z výsledků výzkumu agentury STEM/MARK dále vyplývá, že pro mladší generaci (15-30 let) je typičtější černá barva a naopak pro střední generaci (45-60 let) je častěji oblíbenou barva modrá. Ve srovnání s jinými generacemi pak lidé starší 60 let preferují o něco více červenou barvu. „U mladých lidí může být černá barva často symbolem vzdoru a předznamenává období spokojené s hledáním vlastní identity, jako je například móda Emo či Gothic. U starší generace může naopak modrá symbolizovat zklidňující barvu spojenou s poklidnějším obdobím života.“ Zamýšlí se nad výsledky průzkumu Jan Burianec ze společnosti STEM/MARK.

Za zmínku stojí i lineární pokles obliby dívčích barev (růžové a fialové) a to s narůstajícím počtem obyvatel v daných lokalitách. Tento jev lze s nadsázkou interpretovat jako klesající zájem o „něžnější“ barvy ve větších městech. Větší města jsou naopak charakteristická vyšším podílem obliby černé.

 Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného během ledna až prosince 2017 se prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu zúčastnilo 6223 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 15 a více let.

 

Petr Böhm

14.11.2017

Preferujeme domácí, nebo zahraniční značky? Jak se stavíme k převzetí českých značek zahraničními investory? Jsou původně české značky po takové akvizici nadále vnímány jako české? Co vlastně určuje, že značka je česká? Právě na tyto otázky hledala odpovědi v říjnovém reprezentativním výzkumu agentura STEM/MARK.

Češi vykazují ve vztahu k domácím značkám jistý patriotismus a vřelý vztah. Případné změny u značek považovaných za tradičně české tak mohou formovat postoj zákazníků k firmě a ovlivnit poptávku. České značce dá před zahraniční konkurencí přednost každý třetí respondent. Polovina dotázaných se rozhoduje podle okolností – „okolností“ může být síla značky, její pozice na trhu, obor, tradice…. Pětina lidí značky podle země původu vůbec nerozlišuje a jen každý padesátý člověk výslovně preferuje zahraniční výrobce. K českým značkám mají v tomto ohledu silnější vztah lidé starší 45 let a respondenti bez maturity. Domácím značkám dávají respondenti přednost zejména v těchto dvou oblastech: potraviny (včetně nápojů) a finanční služby, kde české značky upřednostňuje více než 6 z 10 dotázaných. Naopak v oblasti módy, v kosmetice a u automobilů lidé preferují spíše zahraniční značky.

Respondentům výzkumu STEM/MARK jsme předložili k posouzení seznam tradičních, původně českých, značek. S výjimkou Dermacolu jsou všechny vnímány převážně jako české, bez ohledu na to, kdo značku vlastní. Nejsilněji jsou takto jako české nahlíženy značky Kofola a Čedok, kterým „českost“ přisuzuje 9 z 10 dotázaných. Ženy většinu značek vnímají jako ryze české častěji než muži. Drobným překvapením je pozice Škody, kterou jako českou vnímá „jen“ 7 z 10 dotázaných, ačkoli v ČR není žádnou výjimkou názor: „Děda měl Škodovku, táta měl Škodovku, tak já si taky koupím Škodovku.“ Pro vnímání značky jako české jsou nejpodstatnější následující faktory, které uvedly více než tři čtvrtiny dotázaných:

  • stále se vyrábí v Čechách
  • zachovává tradiční název a recepturu
  • je označena jako český výrobek.

 K akvizici domácích značek zahraničními společnostmi se Češi staví spíše odmítavě. Plných 85 % dotázaných se obává, že akvizice může českou značku poškodit (i když polovina k tomu dodává, že záleží na konkrétních okolnostech) a jen každý desátý se domnívá, že takové akvizice naopak českým značkám spíše prospívají. Polovina dotázaných si sice na novou podobu značky časem zvykne, každý třetí ale explicitně vyhrožuje odchodem od značky a hledáním jiného výrobku, pokud nový vlastník tradiční českou značku přejmenuje.

„Drtivá většina dotázaných uvádí, že zahraniční investor by měl po převzetí české značky zachovat její jméno, recepturu a vlastnosti výrobku, ale i lokalitu výroby. 7 z 10 respondentů se také domnívá, že nový vlastník si zlepší image, pokud se po získání české značky bude věnovat jejímu dalšímu rozvoji“, říká Jitka Zítková ze STEM/MARK.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného ve dnech 12. až 17. 10. prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 522 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 15 až 59 let.

Petr Böhm

21.10.2017

Volební projekce STEM/MARK + STEM přesně předpověděla finální volební výsledek

Praha, 21. října 2017

Výzkumné agentury STEM/MARK a STEM realizovaly pro TV Nova exkluzivní volební projekci, jejímž cílem byla průběžně zpřesňovaná předpověď volebních výsledků na základě přicházejících výsledků prvních sčítacích okrsků.

Praxe ze sčítání výsledků z minulých voleb, kdy jsou obvykle nejprve sečteny malé okrsky tvořené nejmenšími obcemi, a na závěr se naopak sčítají okrsky z největších měst, se potvrdila i v těchto volbách. Průběžné součty publikované ČSÚ mají tendenci zpočátku favorizovat levicové strany na úkor pravicových. Průběh sčítání volebních výsledků není tedy zpočátku reprezentativním obrazem republiky a právě tuto situaci projekce korigovala.

Projekce STEM/MARK + STEM toto zkreslení odstranila, již asi hodinu po uzavření volebních místností po sečtení prvních cca 1 000 okrsků z 14 865 předpověděla správné zastoupení jednotlivých stran.

Na základě modelování volebních dat z roku 2010 a 2013 analytici STEM/MARK odhadovali maximální chybu projekce při 1 000 sečtených okrscích okolo 2 procentních bodů. Model však fungoval ještě lépe – maximální odchylka při 1 000 sečtených okrscích byla menší než 1 procentní bod a postupně klesala.

V 15:05 h, kdy jsme zveřejnili první výsledky, projekce STEM/MARK + STEM správně odhadovala výsledek (s výše uvedenou odchylkou) všech stran, navzdory tomu, že z velkých měst ještě nebyla k dispozici téměř žádná data.

V 16:05 h již predikce ukazovala, že TOP 09 přesáhne 5 % hlasů a od té doby se predikovaná čísla v podstatě neměnila.

Volební projekce STEM/MARK + STEM byla počítána na základě shlukové analýzy volebních okrsků. Analýza určila 13 segmentů, z nichž každý sdružoval sčítací okrsky s podobnými volebními preferencemi.

Ačkoliv se v roce 2017 objevily ve „stranickém pelotonu“ nové tváře a výsledky jednotlivých stran v letošních volbách se oproti roku 2013 výrazně změnily, model STEM/MARK + STEM byl vůči těmto změnám imunní. Znamená to, že voliči v jednotlivých segmentech zůstávají názorově homogenní, pouze jejich preference letos lépe naplňují jiné strany než v předchozích volbách. Následující graf nejen ilustruje změnu vítězů v jednotlivých volebních okrscích proti volbám v roce 2013, ale zároveň i odkud vítězné ANO čerpalo své voliče.

S přibývajícím počtem sečtených okrsků v jednotlivých segmentech se předpověď zpřesňovala až do cca [17:40 h], kdy již bylo sečteno tolik okrsků (80 %), že korekce výsledku nebyla potřebná. Maximální chyba projekce v té době byla 0,1 procentního bodu.

Kontakt: Jan Tuček, , 724 433 888

Volební výzkumy

Výzkumy budou hrát ve volebním rozhodování významnou roli

Voliči stále váhají, komu dají svůj hlas

Mezi nerozhodnuté voliče patří častěji ženy, lidé hlásící se k politickému středu a ti, kteří nesledují předvolební průzkumy. „S trochou zjednodušení se dá říci, že právě tuto významnou skupinu voličů mají politické strany šanci oslovit svou volební kampaní a získat ji na poslední chvíli na svoji stranu“. Interpretuje výsledky výzkumu Jan Burianec ze společnosti STEM/MARK. Časový horizont, ve kterém se voliči rozhodují, se většinou pohybuje okolo závěru volební kampaně – často den (23 %) až týden (59 %) před volbami. 1 z 9 voličů dokonce přiznává, že se v minulosti rozhodnul až přímo u volební urny. Tuto skutečnost přiznávají častěji pravicově smýšlející lidé.

Podle čeho se voliči rozhodují, které politické straně dají nakonec svůj hlas, zobrazuje následující graf:

Odlišnost je zřetelná především mezi voliči levice, lidmi z menších obcí, kteří se rozhodují častěji dle konkrétních návrhů a politického programu, oproti pravici, vysokoškolsky vzdělaným a obyvatel Prahy, které spíše přesvědčí ideové zakotvení strany.

Deklarovaný zájem o volební programy silný, ale realita často odlišná

Četbu volebních programů ve výzkumu agentury STEM/MARK deklarují dvě třetiny oslovených respondentů. Častěji se takto vyjádřili muži, lidé starší 45 let a pravicově smýšlející. Seznamování se s programy pak lineárně klesá od pravicové k levicové orientaci voličů. Studiem programů politických stran stráví voliči dle vlastní deklarace přibližně 30 minut. „Domníváme se, že ačkoliv se voliči často odvolávají na širší program, na mysli mají spíše nějaký zástupný symbol ve formě agitačního hesla či konkrétního slibu“. Zamýšlí se nad výsledky průzkumu Jan Burianec ze společnosti STEM/MARK.

Důvody nezájmu pro volební programy zobrazuje následující graf, který je rozkrývá z hlediska věku voličů:

 

Vliv předvolebních průzkumů – „magická pětiprocentní hranice“

Volební průzkumy sleduje dle výsledků agentury STEM/MARK polovina voličů. Častěji muži, lidé ve věku od 45-60 let, vysokoškolsky vzdělaní a pravicově smýšlející. Ačkoliv výsledky předvolebních průzkumů nejsou tím hlavním faktorem, který rozhoduje o volbě konkrétní strany, tak jistý „podprahový vliv“ stále mají. To dokazuje i deklarace jedné čtvrtiny respondentů, pro které by bylo problém volit stranu, které by nedosahovala 5% hranice pro vstup do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

„Je ale třeba poznamenat, že jedna pětina respondentů nedokáže určit, zda je tato 5% hranice ovlivňuje, a i to může tento jev koneckonců posilovat“. Doplňuje výsledky výzkumu Jan Burianec ze společnosti STEM/MARK.

Na závěr tohoto průzkumu se agentura STEM/MARK dotazovala i na spokojenost s aktuální politickou situací. Ta je poměrně tristní, protože spokojenost se současnou politickou reprezentací deklaruje pouze 1 z 10 respondentů.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 482 voličů ve věku od 18 až 60 let.

 

Sběr dat proběhl 18. – 23. 8. 2017

Kontakt: Jan Burianec –

 

Jak Češi vnímají korupci ve sportu?

Transparency International Česká republika (TI) v rámci kampaně „Korupční víceboj“, kterou vede za transparentnější a čistší sport, realizovala průzkum veřejného mínění ve spolupráci s agenturou STEM/MARK týkající se korupce a financování sportu.

Společná zpráva uvádí, že každý druhý respondent (56 %) se domnívá, že státní finance nejsou využívány účelně. Převážná většina lidí (84 %) má rovněž za to, že současný systém financování sportu umožňuje korupční jednání. Ovlivňování přerozdělování dotací pokládají 3 z 10 dotázaných za vůbec nejzávažnější korupční jednání v oblasti sportu.

 

„Současný systém přerozdělování státních financí do sportu jak ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, tak ze strany většiny krajů a obcí je nesystematický, netransparentní a nahrává manipulacím. Proto je to jedna ze zásadních oblastí, které se ve snaze zlepšit český sport věnujeme,“ doplňuje Sylvie Kloboučková, právnička TI.

Dále z průzkumu vyplývá, že 3/4 dotázaných by nevěděly, koho vyhledat v případě, že by narazily na korupční jednání ve sportu a rovněž tři čtvrtiny lidí by uvítaly zřízení anonymní telefonní linky, na kterou by mohly volat podněty související s korupcí ve sportu.

„I v tomto průzkumu se potvrdilo, že lidé obvykle nevědí, jak mají postupovat v případě, že se setkají s uplácením. Čím užší je skupina, ve které lidé na korupci narazí, tím je rozhodování o nahlášení korupce složitější. A to je rovněž případ sportovního prostředí. Také proto se dostupnost anonymní telefonní linky zaměřené na uplácení ve sportu jeví jako optimální alternativa,“ dodává Lucie Žáčková, analytička STEM/MARK.

 

Jaký sport je nejvíc spojován s korupcí?

 Téměř 9 z 10 respondentů považuje fotbal za sport, který je nejvíce postižen korupcí. Ženy častěji uvádějí také lední hokej.

„Fotbalové prostředí za kauzy svazových, ale i ministerských funkcionářů „zaplatilo nejvíce“, a to z části i kvůli své již historicky podlomené reputaci a faktu, že jde o nejpopulárnější český sport, který je měřen přísnějším metrem. Nyní je však důležité, aby si zástupci tohoto sportu byli vědomi, jakým způsobem jsou vnímaní veřejností, poučili se z chyb minulých a učinili proaktivní kroky ke kultivaci svého sportovního prostředí,“ vysvětluje Apolena Ondráčková, právnička TI.

Povědomí o korupčních kauzách ve sportu však nemá významnější vliv při rozhodování, zda sportovat a jakému sportu se věnovat. Téměř dvě třetiny lidí, kterých se výběr sportu nějak dotýká, nejsou korupčními kauzami při volbě vlastní sportovní činnosti ovlivněny.

 

Hlavní zjištění sociologického průzkumu:

  •  Téměř 3/5 lidí (56 %) se domnívají, že státní peníze nejsou v oblasti sportu vynakládány efektivně.
  • 8 z 10 lidí se domnívá, že současné financování sportu umožňuje korupční jednání.
  • Ovlivňování přerozdělování dotací pokládají 3 z 10 dotázaných za vůbec nejzávažnější korupční jednání v oblasti sportu.
  • Téměř 2/3 lidí, kterých se výběr sportu nějak dotýká, nejsou korupčními kauzami při volbě vlastní sportovní činnosti ovlivněni.
  • 3/4 dotázaných by nevěděly, koho vyhledat v případě, že by narazily na korupční jednání ve sportu.
  • 3/4 lidí by uvítaly anonymní telefonní linku, na kterou by mohly volat podněty související s korupcí ve sportu.

Průzkumu agentury STEM/MARK, uskutečněného v termínech 27. 6. – 8. 7. 2017, se zúčastnilo 611 respondentů ve věku 15 až 59 let.

Ke stažení

Průzkum: Korupce a financování sportu

 

Korupční víceboj

 

Korupční víceboj | zdroj: TI

Ať už ho děláme profesionálně, čas od času si zajdeme zahrát s kamarády, anebo mu nejvíc rozumíme u televizní obrazovky, sport je záležitostí každého z nás. Se stejnou samozřejmostí se ho ale bohužel dotýká i korupce.

Proto Transparency International Česká republika vede kampaň za čistší a transparentnější sportovní prostředí pod názvem „Korupční víceboj“. Reagujeme tak nejen na dlouhodobé nekoncepční a nesystémové financování sportu v České republice.

Kampaní upozorňujeme na tři oblasti, kterým se ve snaze o zlepšení sportovního prostředí a jeho financování věnujeme:

  • nerovné financování a netransparentní přerozdělování veřejných peněz plynoucích do sportu;
  • manipulace s výsledky a sázkařský průmysl zasahující do zápasů, včetně práce s oznamovateli takovéto nekalé činnosti;
  • velké kauzy na mezinárodní úrovni v rámci sítě TI, skandál ve FIFA nebo organizace velkých mezinárodních akcí.

Transparency International tuto kampaň financuje z vlastních prostředků, které jsou zárukou nestrannosti a vyváženosti. Proto se také obracíme na širokou veřejnost s žádostí o dárcovskou podporu, která nám umožnuje efektivně bojovat proti korupci ve sportu. Zapojit se můžete na webu www.korupcniviceboj.cz nebo prostřednictvím portálu Darujme.cz.

 

Petr Böhm

31.7.2017

Mobilní telefony za volantem – stále větší hrozba z pohledu samotných řidičů

Praha, 31. července 2017

„Blbec za volantem“ s telefonem v ruce děsí české řidiče více než stav silnic, špatné počasí, hustota provozu a vysoká rychlost dohromady. Posílání SMS a telefonování za jízdy jsou podle řidičů hlavní příčinou nepozornosti při řízení, která pak může způsobit dopravní nehodu. Naopak jen okrajově znepokojují řidiče billboardy u cesty, poslech rádia či konzumace potravin za volantem. Jak lidé vnímají hrozby pro bezpečnost na silnicích, zjišťoval aktuální průzkum agentury STEM/MARK.

Nepozornost řidičů hlavním rizikem bezpečnosti
Spontánně zmiňovaným hlavním rizikem bezpečnosti dopravy jsou především osobnostní charakteristiky a chování řidičů (nepozornost, telefonování, bezohlednost, požití alkoholu atd.). Objektivní okolnosti, které řidiči naopak nemohou ovlivnit, jsou pak vnímány jako mnohem menší hrozba (počasí, stav silnic, hustota dopravy, billboardy u silnic).

Viz níže graficky zobrazené nejvíce uváděné hrozby dle počtu spontánního zmínění respondenty:

Přímo nepozornost zmiňuje jako hlavní hrozbu 1/3 řidičů, telefonování za jízdy pak čtvrtina. Zhruba každý 6. dotázaný řidič pak spontánně zmiňuje bezohlednost nebo alkohol za volantem.

 

Alkohol za volantem největším „strašákem“ řidičů
Pokud respondenti vybírají z již předloženého seznamu rizik pro bezpečnost provozu, pak je největším hrozbou dle očekávání alkohol za volantem. „Nepochybně to souvisí s  dlouholetou kampaní proti této hrozbě i s vysokým počtem jím reálně způsobených nehod. Už od školních let máme všichni zafixováno, že alkohol za volant nepatří…“. Doplňuje výsledky výzkumu Pavel Šimoník ze společnost STEM/MARK.

Jen s malým odstupem následují agresivita a nepozornost řidičů. Na opačném pólu se ocitají hustota provozu nebo nepříznivé počasí (viz graf 1).

GRAF 1: Do jaké míry jsou rizikem pro bezpečnost silničního provozu následující faktory:

ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=512 [údaje v grafu v %], zobrazeny nejvíce rizikové faktory hodnocené na škále 1 až 9 hodnotou 9 (TOP 1)

 

Pozornost řidičů rozptylují moderní komunikační technologie nikoliv billboardy
Soustředění řidičů na řízení vozidla je v posledních několika letech vystaveno stále většímu tlaku moderních technologií. Nejde již jen o samotné telefonování za jízdy, ale i o sledování sociálních sítí, odesílání SMS či ovládání navigace. Běžné lidské aktivity jako konzumace jídla, kouření či komunikace se spolucestujícími mají podle řidičů na jejich pozornost mnohem menší vliv. Totéž si myslí řidiči i o billboardech kolem silnic, jejich pozornost příliš nerozptylují (viz graf 2). Tolerantnější k používání moderních technologií za volantem jsou mladí řidiči do 30 let (častěji tak sami činí) a obecně muži než ženy.

GRAF 2: Do jaké míry odvádí následující faktory pozornost řidičů od řízení:

ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=512 [údaje v grafu v %], zobrazeny nejvíce rizikové faktory hodnocené na škále 1 až 9 hodnotou 8-9 (TOP 2)

Výsledky výzkumu potvrzuje i dopravní psycholog Michal Walter: „Problematikou chování řidičů se dlouhodobě zabývám a mohu potvrdit, že nejrizikovějšími činnostmi při řízení vozidel jsou ty, které zapojují kognitivní funkce. Primárně jde o manipulaci s mobilními telefony během řízení a je v zásadě jedno, zda řidič telefonuje, píše SMS nebo dokonce komunikuje na sociálních sítích. Naopak jsem se doposud nesetkal se seriózní studií, o kterou by bylo možné opřít tvrzení, že klasické billboardy odvádí pozornost do té míry, že by mohly být samy o sobě příčinou dopravní nehody.“

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 512 českých řidičů ve věku 18 až 59 let.

 Sběr dat proběhl 10. – 14. 7. 2017

Kontakt: Pavel Šimoník –