Category Archives: Nezařazené

Co si myslí Češi o Češích?

Kolik procent Čechů trpí obezitou či depresemi? Kolik lidí vlastní zbrojní průkaz nebo pracuje na pozici státního úředníka? Jaký je u nás podíl katolíků? Šetření výzkumné agentury STEM/MARK mezi obyvateli ve věku 18–64 let ukázalo, že máme o české populaci velmi zkreslené představy. Zastoupení různých skupin obyvatelstva zpravidla výrazně nadhodnocujeme.

Z posledního sčítání lidu například vyplynulo, že se v Česku přibližně 7 % obyvatel hlásí ke katolickému vyznání. Respondenti průzkumu STEM/MARK však v průměru tipovali, že je katolíkem každý pátý. Trochu méně nadhodnocené bylo v tipech české veřejnosti zastoupení vysokoškolsky vzdělaných, kterých evidujeme 20 % (včetně absolventů vyšších odborných škol), přičemž lidé tipovali 27 %.

Zajímavý paradox skýtá pohled na zastoupení nejmladších a nejstarších věkových skupin. Když sečteme obyvatele Česka ve věku pod 18 let a nad 70 let, získáme zhruba třetinu populace. Pokud by věková struktura odrážela to, jak ji Češi vnímají, bylo by nezletilých 30 % a naopak seniorů nad 70 let 24 %. „Ještě že se jedná pouze o mylné představy respondentů, protože kdyby v české společnosti opravdu byl takto vysoký podíl dětí a důchodců, tak by stát nejspíše velice rychle zkrachoval“, komentuje výsledky šetření analytik Radek Pileček.

Česká populace žije zdravěji, než se většina z nás domnívá. Podíl kuřáků dosahuje 29 %, což je o 15 procentních bodů nižší hodnota oproti průměrnému tipu všech dotázaných, kteří si rovněž myslí, že 2 z 5 Čechů jsou obézní, avšak skutečnost je značně optimističtější – podle studie EHIS je v Česku podíl tabulkově obézních jedinců 19 %.

Vůbec nejvíce se představy Čechů o Češích odchylují od reality u otázky na podíl obyvatel, kteří se potýkají s depresemi. V reálu trápí deprese přibližně 3 % lidí, ale průměrný tip dosáhl hodnoty 31 %. „Asi bychom potřebovali mnohem více psychologů a psychiatrů“, glosuje s nadsázkou Pileček, ovšem jedním dechem dodává, že „vysoká hodnota u průměrného tipu bude v tomto případě nejspíše způsobena chybným chápáním pojmu deprese, který používáme až příliš často, i pro krátkodobé depky, jež z lékařského hlediska depresemi nejsou“.

Značně nadhodnocené tipy zaznívaly rovněž u počtu státních úředníků – podle dotázaných je 20 % pracujících Čechů státním úředníkem, ve skutečnosti jsou to ale jen 2 %. „V této souvislosti by bylo dobré zmínit, že státní úředník se nerovná státní zaměstnanec, nýbrž jde o relativně malou podmnožinu lidí pracujících ve veřejném sektoru“, doplňuje Pileček.

Celkově můžeme říci, že svými tipy se více blížili realitě vysokoškolsky vzdělaní, kteří mají větší přehled o struktuře české společnosti. U některých otázek byly patrné rozdíly v závislosti na věku respondentů – například mladí do 30 let tipují skoro čtvrtinu dospělých Čechů na motorkáře (ve skutečnosti jde o 9 %), zatímco senioři nad 60 let přisoudili 16 % Čechů zbrojní průkaz (realita jsou 4 %).

„Z čistě analytického hlediska je průměr tipů ovlivněn a zvyšován extrémně vysokými tipy, proto by možná bylo vhodnější prezentovat výsledky pomocí mediánů, neboli středních hodnot, které jsou v našem šetření ve srovnání s průměry u všech otázek o několik (zpravidla o tři až pět) procentních bodů nižší“, dodává závěrem Radek Pileček z výzkumné agentury STEM/MARK.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 505 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 18 až 64 let. Šetření probíhalo ve dvou vlnách v termínech 26–29. srpna a 26–29. září 2022.

Tisková zpráva STEM/MARK, kontakt: Radek Pileček, , tel.: 734 832 682

V Praze, 22. listopadu 2022

Pavel i Nerudová od léta posilují. Babiš klesá a všechny duely prohrává. I případný „náhradník ANO“ to bude mít obtížné.

Do budoucího prezidenta si projektujeme spoustu ideálů –  kontinuálně oslabuje požadavek na politickou zkušenost a intelekt.

Straničtí kandidáti to budou mít pravděpodobně opět obtížné. Nejvíce vadí příslušnost KSČ(M) či SPD. 

Polovina lidí si myslí, že uchazeči o prezidentský post, se mají snažit sehnat podpisy občanů.

Průzkum agentury STEM/MARK z přelomu září a října 2022 navazuje na sedmou vlnu (https://www.stemmark.cz/babis-pavel-a-nerudova-oproti-jaru-posiluji-budouci-prezident-by-mel-byt-prozapadni-realista/) dlouhodobého projektu běžícího až do třetí přímé volby prezidenta. Prezentovaná data popisují nálady ve společnosti v období pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině, domácí rostoucí inflace a povolebních vyjednávání po komunálních volbách. Na některých místech též běžela kampaň před druhým kolem senátních voleb.    

Češi rozkryli požadavek morální autority

Od posledních čísel z letošního léta byla změněna podpořená (navozená) otázka s ideálními atributy budoucího prezidenta či prezidentky na otevřenou (spontánní) otázku. Potvrzuje se, že lidé chtějí osobu reprezentativní, inteligentní a nestrannou či apolitickou. Morální autorita se přetavila především na požadavek čestnosti, poctivosti, slušnosti a důvěryhodnosti. Někteří to spojují s konkrétními osobami (nejčastěji s předchozími prezidenty Masarykem či Havlem), někteří to uvádí jen v obecné rovině bez konkrétní personalizace.

„Kromě sociodemografických kategorií vidíme v charakteristice budoucího prezidenta či prezidentky také rozdíl napříč volebními preferencemi. Kupříkladu ti, kteří volili v minulé volbě ve druhém kole Miloše Zemana, preferují vlastence, který hájí zájmy ČR, politicky nestranného a aby byl pro lidi. Ti, kteří ve druhém kole minulých prezidentských voleb volili Jiřího Drahoše, pak preferují slušného reprezentativního a inteligentního prezidenta,“ rozvíjí výsledky Jan Burianec autor výzkumu ze STEM/MARK.

Náhled na atributové odlišnosti dle vybraných sociodemografických kategorií zobrazuje graf č. 1.

Graf 1: Atributy budoucího prezidenta dle sociodemografických odlišností

Prezident by měl být v pravidelném kontaktu s občany a ideálně od nich získat „prověrku“

Profil budoucího prezidenta zůstává i podle 8. vlny výzkumu STEM/MARK nadále rozmanitý. Zajímavý pohled se nabízí, pokud se na některé charakteristiky podíváme optikou vládních a opozičních stran viz graf č. 2. Tento graf velmi dobře ukazuje, jak je česká společnost – již od první přímé prezidentské volby – rozdělena. V této vlně jsme nabídli i pohled na nevoliče a ty, kteří nemají v Poslanecké sněmovně aktuálně své zástupce. Z grafu je vidět, že i jejich pohled je poměrně specifický a nelze říci, že by se s vládními či opozičními voliči ztotožňovali.

Lidé v rámci profilu upřednostňují dlouhodobě nestranické kandidáty. Straničtí kandidáti to budou mít tedy pravděpodobně obtížné i v nadcházející volbě. Do samotné volby je tedy dle lidí ideální vstupovat jako nestranný či občanský kandidát.

„Kontinuální pokles požadavku na politickou zkušenost si vysvětluji tak, že se lidé vůči politikům více vymezují. Ve funkci prezidenta hledají někoho, kdo bude politiky usměrňovat či vystupovat jako moderátor. Takový člověk by měl být z logiky věci politicky nestranným. Intelekt je příjemným bonusem. Voliči opozičních či neparlamentních stran na něm často netrvají, zatímco voliči vládních stran ho berou již automaticky. Mezi těmi klíčovými charakteristikami to pak zmiňují méně,“ doplňuje Burianec.

Graf 2: Vybrané charakteristiky budoucího prezidenta dle voličů vládních, opozičních stran a nevoličů či mimoparlamentních stran

Prezident by měl být reprezentativní, poctivý a inteligentní

Nadále trvá i požadavek na transparentnost budoucího prezidenta. S představením kandidátského týmu, sponzorů, osobních motivů pro kandidaturu a zveřejnění zdravotního stavu uchazeče, souhlasí více než polovina lidí. Pro větší transparentnost jsou především voliči Jiřího Drahoše a voliči vládních stran.

44 % voličů mezi již ohlášenými nebo vážnými adepty stále nemá favorita. Podíl se kontinuálně snižuje.

„To, že necelé tři měsíce před volbou si ještě téměř polovina voličů nevybrala, může být určitou informací o kvalitě stávajících kandidátů,“ glosuje ředitel STEM/MARK Jan Tuček. Favorita častěji stále nemají více ženy, lidé ve věku 45-60 let, voliči SPD a ti, kterým se za posledních přibližně čtvrt roku zhoršila životní úroveň.

V poměrně obtížné až schizofrenní situaci se mohou nacházet voliči hnutí ANO, kteří stále na nominanta tohoto hnutí čekají. Oznámení má přijít pravděpodobně 27. října 2022, ale prezidentský tracking STEM/MARK již řadu jejich relevantních kandidátů otestoval. Nejlepší pozici má stále samotný předseda. Velmi obtížně se pak odhaduje, kdo by měl nejlepší pozici z případných náhradníků. Zatímco relativně charismatická Alena Schillerová má největší podíl voličů ANO hned po A. Babišovi, tak má zase vysokou nevolitelnost v celé voličské populaci. Karel Havlíček možná není tak charismatický (musel by zapracovat u voličů ANO), ale v celkovém pohledu má zase nejnižší nepřijatelnost. Radek Vondráček by si vedl v tuto chvíli nejhůře, už z hlediska nižší znalosti. Neplatí tedy, že by si hnutí ANO sáhlo na všech svých cca 30 % voličů, na které se mohou spolehnout v parlamentních volbách, zde je situace specifická.

„Existuje navíc stále větší podíl potenciálních voličů Andreje Babiše, kteří ale nevěří, že bude nakonec kandidovat. Do testování nám zatím nezasáhl Martin Stropnický. Máme ale čísla z března letošního roku, kde nijak silnou pozici nezaznamenal. Jako televizní hvězdu jej znají téměř všichni, to ale nemusí z daleka stačit. Volitelný byl pro 4 procenta lidí, přicházel v úvahu pro 30 procent a nevolilo by ho více než 60 procent lidí. Jde ale o půl roku stará data, navíc s nimi může pohnout právě to rozhodnutí ANO,“ vysvětluje výsledky ředitel STEM/MARK Jan Tuček.

Pavel a Nerudová rostou, Středula je na svém a Babiš klesá

Na spontánní otázku, kdo by měl být příštím prezidentem, nepadají příliš překvapivá jména, nýbrž to zrcadlí mediální viditelnost a dosavadní kampaň či postupná uchazečská oznámení. Nejčastěji je aktuálně zmiňován Petr Pavel. Za ním jsou zmiňována v pořadí následující jména: Andrej Babiš, Danuše Nerudová, Pavel Fischer a Josef Středula.

Všem – i těm dosud nerozhodnutým – STEM/MARK předkládá také obsáhlý seznam jmen (pozn.: na přelomu září a října 2022 testováno 25 již ohlášených nebo potenciálních kandidátů), ke kterým se lidé vyjadřují. Je zde možnost uvést, koho by volili, kdo by pro ně osobně eventuálně přicházel v úvahu (kategorie volil + možná volil spojené dohromady) a koho vylučují. Kompletní seznam znázorňuje graf č. 3.

Graf 3: Kdo by mohl být budoucím prezidentem? (podpořená otázka – seznam testovaných jmen)

 „Je třeba přistupovat k dosavadním preferencím s rezervou. Mluvíme stále spíše o potenciálních uchazečích a relevantní potvrzené kandidáty budeme mít až v listopadu. Posléze bude možné přistoupit k ostrému měření preferencí prezidentských kandidátů. Našim hlavním cílem je sledovat dlouhodobý trend a vývoj v čase. Díky tomu máme již spočítáno, že kdo se chce stát prezidentem, měl by mít alespoň nadpoloviční znalost a třetinovou přijatelnost. Od minulé vlny se zvedla znalost a přijatelnost u všech aktivních kandidátů. Kampaň se již rozjela na plné obrátky a ti co nebudou vidět a slyšet, těžko mohou pomýšlet na postup do druhého kola,“ interpretuje výsledky výzkumu STEM/MARK Jan Burianec.

Je zároveň důležité si uvědomit, že řada voličů není ještě necelé tři měsíce před samotnou volbou pevně rozhodnuta, ani když uvedou svou preferenci. Mezi jednotlivými kandidáty existují určité voličské překryvy a horká fáze kampaně a mediální debaty mohou být ve znamení částečných přesunů voličů. Aktuální překryvy voličů u hlavních favoritů vizualizuje obrázek č. 1.

Obrázek 1: Znázornění překryvu voličů u vybraných kandidátů na prezidenta

V duelech aktuálně vládne Pavel a Nerudová, hnutí ANO v nich propadá

Aktuálně nejlepší pozici v hypotetických duelech má nyní Petr Pavel následovaný Danuší Nerudovou. Oba zástupci hnutí ANO prohrávají všechny duely, jen duel Andreje Babiše a Josefa Středuly je poměrně vyrovnaný, není ale na druhou stranu v tuto chvíli moc pravděpodobný. Obecně k duelům lze říci, že čím větší je střet rozdílných světů (v tomto případě vládních stran versus opozičních) nebo charakteru soupeřících osobností, tím méně je nerozhodnutých. Obě dvě předchozí přímé volby prezidenta nám ukázaly, že zatímco první kolo je spíše volba pro někoho, druhé pak často proti někomu.

Graf 4: Hypotetická druhá kolo mezi nejvíce skloňovanými favority

A co kdyby Andrej Babiš skutečně nekandidoval?

Dle exkluzivních dat STEM/MARK by se v případě situace, že by Andrej Babiš nekandidoval, přiklonilo nejvíce jeho voličů logicky ke kandidátovi hnutí ANO. Získat by mohl ale také Petr Pavel či Josef Středula. Tuto situace zobrazuje graf č. 5.

Graf 5: Mimo kandidátů ANO by nejvíce voličů Babiše získal Pavel a Středula

Schopnost rozumně a citlivě zacházet s institutem amnestií je nejvíce připisována Pavlovi a Nerudové

Zajímalo nás, zda už si někteří lidé projektují do konkrétních kandidátů nějaké schopnosti, které souvisí s výkonem prezidentské funkce (ať už přímo např. diplomacie nebo nepřímo schopnost stmelovat společnost). V obraně dominoval Petr Pavel, ve školství Danuše Nerudová, v ekonomii či zájmu o problémy občanů Andrej Babiš, Pavel Fischer v diplomacii, Josef Středula si vedl nejlépe v zájmu o problémy občanů. U přístupu k amnestii je nejlépe hodnocen Pavel a Nerudová. Často se ale jednotliví kandidáti neměli možnost k těmto náležitostem zatím vyjádřit a jde spíše o subjektivní pocit respondentů.

Graf 7: Projekce kompetencí na konkrétní kandidáty

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím kombinace telefonického a online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 1003 osob ve věku 18 a více let. Výzkum je reprezentativní dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu na základě kvótního výběru. Přihlíženo je též k socio-ekonomickému postavení a minulé volbě (PS21 + 2PVP). Šetření bylo z hlediska větší relevance výsledků zaměřené pouze na lidi, kteří nevylučují účast v nadcházející přímé volbě prezidenta (97 % ze vzorku populace). Pokud některý z grafů nedává v součtu 100 %, je to zapříčiněno automatickým zaokrouhlováním. Osmá vlna dotazování probíhala na přelomu září a října (od 27. 9. do 3. 10. 2022).

Tisková zpráva STEM/MARK, kontakt: Jan Burianec, , telefon: 776179823

V Praze, 21. 10. 2022

Válka na Ukrajině – vlna solidarity se tříští o obavy z ekonomické situace doma

Se začátkem války na Ukrajině se zvedla obrovská vlna solidarity ze strany občanů České republiky. Jak dlouho jim toto nadšení vydrželo? Jak se vyvíjel jejich názor na pomoc Ukrajině a jejich osobní zapojení? Je Česká republika v názoru na konflikt na Ukrajině po pár měsících polarizovaná nebo se společnost většinově shoduje?

Výzkumná agentura STEM/MARK zrealizovala výzkum, který mapoval postoj k válečnému konfliktu na Ukrajině od března do června 2022.

Člověk časem otupí, ukazuje se i na výsledcích výzkumu. Češi jsou se situací na Ukrajině sice stále znepokojeni, ale s délkou konfliktu se již začalo projevovat zmírnění strachu a také menší ochota a nadšení pomáhat a to téměř ve všech parametrech. Snižuje se tak vůle k osobní pomoci i názor na míru zapojení z pohledu státu a objevují se hlasy, které se od pomoci distancují. Přesto však stále výrazně převažují ti, kteří pomoc podporují a považují za užitečnou.

Většina Čechů stále chce pomáhat, ale ochota klesá a rozvírají se nůžky mezi lidmi s různou úrovní vzdělání

Přestože je většina Čechů stále přesvědčena, že je pomoc ukrajinským uprchlíkům užitečná, snížila se ochota jejich osobního a finančního zapojení. Je ale třeba poznamenat, že i tak je stále minimálně dvojnásobně vyšší než názor, že pomáhat není třeba (18 %). Jako nejvhodnější tak podle názoru občanů, bavíme-li se o pomoci jednotlivců, zůstává materiální pomoc (42 %).

„Čistě finanční podporu hodnotí jako nejužitečnější způsob pomoci vysokoškolsky vzdělaní lidé (58 %), u kterých se předpokládá vyšší příjem, takže vzhledem k současné ekonomické situaci pravděpodobně nejsou tak zasaženi jako nízkopříjmové obyvatelstvo. Tito lidé se zároveň nechají méně ovlivnit kampaněmi a dezinformacemi, které se ve spojení s ukrajinskou válkou a proti pomoci ukrajinským občanům začaly objevovat,“ přemítá nad výsledky Jan Tuček, ředitel STEM/MARK.

Mladí nejsou lhostejní

„Dobrou zprávou je, že nám snad roste občansky zodpovědná generace, i když určitou mírou se na jejich názorech určitě podílí mladistvý entusiasmus“, připojuje se Gabriela Mlatečková ze STEM/MARK. 

Mladí lidé (15-29 let) totiž osobní pomoc občanů – a to především finanční, materiální a osobní pomoc jednotlivcům – hodnotí jako užitečnou z více než 50 %, naproti tomu u starší generace (60 a více let) pomoc jednotlivcům podporuje pouze třetina. U osobní podpory jednotlivcům tak vznikají největší mezigenerační rozdíly.

Zhoršující se ekonomická situace se projektuje do hodnocení míry podpory ze strany státu

Ve společnosti se začíná výrazně projevovat obava ze současné ekonomické situace. To se odráží na názoru, jakou měrou by se na pomoci Ukrajině měla podílet Česká republika jako stát.  Nejkřiklavější to je na výsledcích, zda nabídnout Ukrajině čistě finanční pomoc. Narůstá skupina lidí, kteří by raději, aby stát peníze ušetřil, a proto byl v této otázce od výsledků dotazování v březnu 2022 zaznamenán největší propad ze všech ukazatelů. Přesto tuto formu pomoci stále ještě podporuje zhruba čtvrtina obyvatel. Česká republika by tak dle občanů měla poskytovat především humanitární pomoc, kterou si lidé s tokem peněz prvoplánově nespojují.

Přesto nejsme sobci. I když byl jak u pomoci ze strany státu tak u osobního zapojení zaznamenán určitý propad ochoty a zároveň narostl podíl těch, kteří žádnou pomoc nepodporují (z necelých 10 % v březnu na téměř dvojnásobek v červnu), ještě pořád v české populaci vítězí počet zástupců ochotných pomáhat.

Stejně jako u osobního zapojení, podporují pomoc ze strany státu více vysokoškolsky vzdělaní lidé, mladší generace a muži.

Uprchlíky jsme stále ochotni přijmout, ale přímo do rodiny již určitě ne

Délka konfliktu se projevuje i na otevřenosti lidí přijímat uprchlíky. Lidé pochopili, že tato situace může trvat dlouhou dobu a nejedná se pouze o krátkodobou pomoc. Ubytovat někoho v rámci rodiny je tedy velký závazek. Jestliže v březnu o přijetí uprchlíka do rodiny uvažoval každý čtvrtý Čech, tak nyní si je každý druhý jistý, že by do rodiny uprchlíka určitě nepřijal. Na druhou stranu je stále nadpoloviční většina Čechů otevřena přijímání uprchlíků jak do jejich regionu tak přímo obce, i když i tato ochota poklesla oproti březnu zhruba o jednu třetinu.  

„Tyto výsledky mohla ovlivnit nejen již zmíněná ekonomická situace a ne příliš příznivé další ekonomické vyhlídky, ale i skutečnost, že v období mezi realizovanými výzkumy probíhala například přijímací řízení do škol a školek a lidé se obávali, že jim ukrajinské děti tzv. zaberou místo“, vysvětluje ředitel STEM/MARK.

Finanční pomoc na vrub EU a názor na přijetí do mezinárodních institucí se po počáteční euforii otáčí

Zdá se, že peníze z EU neberou Češi za vlastní. Snižuje se jejich vůle, aby se ČR podílela na pomoci Ukrajině finančně, a naopak roste požadavek, aby vojenský materiál, který jednotlivé země na Ukrajinu vyslaly, proplatila EU, jakoby to nebyly i naše prostředky.  Tento názor nyní zastává již třetina obyvatel, zatímco v březnu proplacení vyžadovala pouze pětina občanů ČR.

Na druhou stranu si EU hlídáme. Ještě se začátkem konfliktu rostla připravenost Čechů Ukrajinu do EU přijmout. V průběhu času ale toto přesvědčení nabralo opačný směr a názor, zda Ukrajině dopřát členství v EU i NATO v červnu klesl dokonce pod březnovou úroveň. Nicméně pokud započítáme hlasy občanů, kteří schvalují, aby se Ukrajina stala součástí jedné nebo obou institucí najednou, stále více převládá mínění, že by do nějaké organizace přijata být měla nad přesvědčením, že by se neměla patřit ani do jedné, které deklaruje cca třetina obyvatel.

Nejvíce stabilní z celého průzkumu (spolu s pocitem bezpečí v ČR) zůstává obava, zda Rusko napadne i jiné státy. Lehce nadpoloviční většina myslí, že by se tak mohlo stát, toto zlé tušení jen nepatrně klesá. Názor na Rusko se tak nemění.

Výzkum agentury STEM/MARK se uskutečnil v březnu, dubnu a červnu 2022. Třetí vlna byla tedy realizována s větším časovým odstupem a ve výsledcích se tak promítl větší odskok ve vývoji mínění. Výzkum byl proveden prostřednictvím online dotazování na Dialog panelu, zúčastnilo se jej více než 1500 osob ve věku 18 a více let. Vzorek respondentů je reprezentativní dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu.

kontakt: Gabriela Mlatečková,

30. června. 2022

Zdražení pohonných hmot Čechy zasáhlo, omezovat se ale zatím nebudou

Po vypuknutí války na Ukrajině došlo k významnému skokovému zdražení pohonných hmot. Tento vývoj sledovala nejen média ale především lidé, kterým nárůst cen zvýšil náklady na cestování. V průzkumu agentury STEM/MARK uvedlo 81 % dotázaných, že dopady zdražení pocítili.


Auto je bezpochyby nejužívanějším dopravním prostředkem. Denně nebo několikrát týdně jej využívá 65 % dotázaných, buď jako řidič nebo spolujezdec. Autem častěji jezdí obyvatelé menších obcí do 5 tis. obyvatel.

Prudký nárůst pohonných hmot zaznamenali až na výjimky všichni (98 %), 81 % dotázaných se pak zdražení přímo dotklo, přičemž 36 % významně, dalších 45 % dopady pocítilo, ale ne zásadně. Zdražení pociťují častější uživatelé, tzn. lidé z menších obcí. Naopak menší dopad mělo podle výzkumu STEM/MARK zdražení na domácnosti s nižšími příjmy, které auto využívají významně méně.


STEM/MARK se také ptal na postoje k růstu cen pohonných hmot. Je patrné, že spíše předpokládáme další růst cen než jejich návrat k původní hladině a tudíž se dalších finančních dopadů obáváme (62 %). Většina deklaruje, že „je pro mě důležité, kolik za svoji dopravu utrácím“, (77 %) a více než dvě třetiny lidí, kteří jezdí autem, se proto kvůli zvyšujícím se cenám snaží jezdit úsporněji.

Z hlediska změn dopravních zvyklostí je poměr pozitivních a negativních odpovědí zhruba vyrovnaný. Velmi záleží na lokalitě místa bydliště. Lidé z Prahy a velkých měst, kteří mají lepší možnosti využít jiné způsoby dopravy, jsou více připraveni ke změnám, naopak lidé z malých obcí jiné možnosti nemají.


„Přestože ceny pohonných hmot stoupají, lidé nějaké zásadní změny chování neplánují. Auto se pro většinu z nás stalo nedílnou součástí každodenního života a život bez něj si už většina z nás nedokáže představit“, říká Viktor Jurdič ze STEM/MARK.

Obavu z dopadů růstu cen na svou finanční situaci má 6 z 10 respondentů. Největší obavy mají lidé, kteří autem jezdí každý den. Lidé z domácností s nižšími příjmy se růstu cen pohonných hmot obávají přesto, že autem jezdí méně a zdražování paliv tak na ně dopadlo méně. Obavy mohou směřovat k druhotným dopadům, jako je zdražování veřejné dopravy apod. Naopak obavy domácností s vyššími nad 60 tis. Kč jsou nižší i přesto, že auto využívají častěji. I v této skupině se však dopadů zdražování na svou finanční situaci obává celá polovina respondentů.

Výzkumu agentury STEM/MARK se prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu zúčastnilo 511 osob reprezentujících českou internetovou populaci ve věku 18 – 64 let. Sběr dat probíhal na konci března 2022.

Tisková zpráva STEM/MARK, kontakt: Viktor Jurdič,

V Praze, 20. 4. 2022

Abstinoval bych moc rád, ale nechce se mi

Nedávno skončila výzva k měsíční abstinenci Suchej únor. Z výsledků průzkumu agentury STEM/MARK vyplývá, že o této kampani byla široká veřejnost informovaná, nicméně účast byla poměrně malá. „Pozitivní účinky krátkodobé abstinence vnímá velká část dospělé internetové populace, ale k její realizaci přikročí jen málo z nás “ říká Zuzana Švalbová ze STEM/MARK.

V souvislosti s výzvou dokázala během února abstinovat více než desetina dospělé české internetové populace (tedy lidí s online připojením ve věku 18+).

Do výzvy se zapojili hlavně lidé, kteří pijí méně často (pijí jednou za dva týdny nebo ještě méně). Zapojili se hlavně proto, že alkohol obecně nevyhledávají. Výzvu k abstinenci považují za prospěšnou a je podle nich důležité upozornit na velkou konzumaci alkoholu u nás.

Naopak častí konzumenti alkoholických nápojů (pijí jednou týdně nebo častěji) se do výzvy zapojili výrazně méně. Jako důvod uváděli hlavně to, že se jim nechce, nemají motivaci přestat nebo by to nevydrželi. Výzva k abstinenci jim není sympatická a bez alkoholu nechtějí být a považují takovou akci za hloupost a vměšování do soukromí. Ženy častěji uvedly, že si nemusejí nic dokazovat a muži naopak sdělili, že jim chybí motivace.

Graf 1: Podíl osob podle jejich vztahu k alkoholu

Zajímavé je, že všichni, kteří abstinovali letos, se plánují přidat i do budoucna. Navíc ti, co se letos nezapojili, ve velké míře deklarují, že by to příště zkusili (45 % z nich). Potenciálně by se tedy mohla příště zúčastnit až třetina dospělé internetové populace Čechů. Častěji se příště chtějí přidat ženy. Je třeba říct, že už letos mohla být účast větší. Část lidí, kteří se nakonec k výzvě nepřidali, uvádí, že o tom uvažovali už letos (22 % z nich), ale nakonec jim v tom „zabránila“ nějaká oslava nebo slabá motivace.

Abstinovat je poměrně snadné pro 71 % dospělé internetové populace. Pro ostatní je to spíš obtížné. Náročnější je to pro lidi, kteří pijí alkohol často (tj. jednou týdně nebo častěji), ale náročné je to i pro část lidí, kteří nepijí vůbec. Snazší je to pro ženy, které celkově pijí méně často než muži.

Graf 2: Náročnost abstinence

Většina lidí chápe měsíční abstinenci jako příležitost udělat něco pro svoje zdraví. Velkou roli ale hraje vztah k alkoholu. Mezi lidmi, kteří pijí alkohol často, je tento názor v menšině.

Graf 3: Vnímání zdravotních přínosů abstinence

Pro menší část lidí představuje výzva možnost soutěžit s ostatními (34 % dospělé internetové populace) a o něco méně lidí ji považuje za možnost ověřit si schopnost trvalejší abstinence (33 %) nebo za podnětnou zkušenost (21 %).

A jak vnímáme abstinenty? Většina lidí antipatie k abstinentům necítí (94 % dospělé internetové populace). Jinak je to ale u lidí, kteří pijí alkohol často – víc než desetina z nich nemá abstinenty ráda.

Graf 4: Nesympatie k abstinentům

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 455 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 18 + let. Aktuální šetření probíhalo na konci února 2022.

Tisková zpráva STEM/MARK, kontakt: Zuzana Švalbová,

V Praze, 18. 3. 2022

Při stavbě domu je rozhodující životnost a garance cen

Rychlost a nižší cena zvedá popularitu dřevostaveb, přetrvávající názor na nízkou životnost je však velkým handicapem.

Praha, 20. 10. 2021

Současná krize na trhu rezidenčního bydlení přímo ovlivňuje preference spotřebitelů. Při stavbě domu je pro drtivou většinu Čechů zásadní jeho životnost a garance ceny. Potvrdil to spotřebitelský průzkum zaměřený na bydlení, který v září realizovala agentura STEM/MARK pro stavební společnost RD Rýmařov. Přestože v preferencích stále vítězí cihla, více než třetina z nás by sáhla i po dřevě, a to především kvůli rychlosti stavby a příznivější ceně.

Mezi prioritami je i energetická úspornost

Pro drtivou většinu z nás je při stavbě domu nejdůležitější jeho životnost a garance ceny. „Je logické, že v kontextu aktuálního dění lidé hledají jistoty v podobě garance domluvené ceny. Stavební materiály zdražují, pocit nejistoty roste,“ komentuje Jana Proboštová z agentury STEM/MARK. Do rozhodovacího procesu však významně vstupují i další faktory. Mezi ně rozhodně patří nízká energetická náročnost stavby a jednoduchá údržba, podle kterých by se rozhodovala převážná většina Čechů. Na lehkou váhu není brán ani dodavatel stavby, po prověřené firmě by jednoznačně sáhlo 9 z 10 osob.

V otázce materiálu, ze kterého by měl být postaven vysněný dům, stále ještě jasně vede cihla. O dřevu v dnešní době uvažuje přibližně třetina Čechů. Zájem o dřevo je vyšší ve skupině lidí, kteří znají někoho, kdo v dřevostavbě žije. Necelá pětina by pak stavěla z betonu.

Zájem o dřevostavby roste, rychlost výstavby a nízká cena bodují

Podle údajů ČSÚ bylo v roce 2020 postaveno přes 18 tisíc rodinných domů. Ze statistik vyplývá, že Češi začínají jevit stále větší zájem o dřevostavby. Zatímco v roce 2015 jich bylo v ČR necelých 1 800, v loňském roce už to byly téměř 3 tisíce, a tvořily tak 16 % celkové výstavby.

Rychlost výstavby a rozumná cena jsou podle Čechů největšími výhodami domů ze dřeva. Jako jejich hlavní slabina je ale bohužel vnímána krátká životnost staveb a materiálu, a to přibližně u 1 ze 7 osob. Životnost stavby je zároveň zásadním faktorem, který vstupuje do rozhodování o výstavbě a pořízení nového bydlení.

Historický mýtus nekvalitních dřevěných „okálů“ tak stále přetrvává a nejspíš představuje důvod, proč na rozdíl od zahraničí u nás stále převažuje výstavba cihlových domů nad dřevostavbami. „Představa, že dřevostavby mají nízkou životnost, je jeden z největších mýtů, které u nás ve stavebnictví přežívají. Pokud je dřevostavba postavena kvalitně, je v životnosti plnohodnotným konkurentem cihlových domů. Důkazem mohou být příklady ze zahraničí, kde mají dřevostavby delší historii než u nás, a lze to na nich tedy lépe demonstrovat,“ říká Přemysl Kotouček, generální ředitel RD Rýmařov.

O průzkumu

Průzkum realizovala agentura STEM/MARK v září 2021 s použitím metodiky online dotazování na cílové skupině internetové populace ve věku 18-65 let. Reprezentativního průzkumu se účastnilo 700 respondentů.

Kontakt pro média

Jana Proboštová

Client Service Manager

+420 777 879 202

Češi začínají přemýšlet o nástupci Miloše Zemana

Ideální budoucí prezident: zkušený politik, ale v kandidatuře nestraník, s průbojnou povahou

Foto: Pixabay

Prezidentský úřad je důležitý, ale přesto není třeba pravomoci posilovat. Na budoucího prezidenta budou kladeny vysoké profilové požadavky. Více než polovina lidí už svého favorita má. Preference budou určitě proměnlivé. To vše zjišťoval exkluzivní průzkum agentury STEM/MARK.

Řádná přímá volba prezidenta je sice zatím daleko (rok 2023), ale ve společenské diskuzi se už začínají objevovat první úvahy o tom, kdo nahradí současného prezidenta Miloše Zemana. Odborníci se shodují, že kdo chce v kandidatuře uspět, měl by začít budovat svou „značku“ alespoň 2 roky před samotnou volbou. Výzkumná agentura STEM/MARK se proto rozhodla mapovat situaci kolem prezidentského úřadu v dlouhodobém průzkumu, který poběží pravidelně až do třetí přímé volby prezidenta.

V první části průzkumu se zaměříme na charakteristiky budoucího prezidenta (či prezidentky), ukážeme předpoklady pro výkon funkce a nazírání na prezidentský úřad obecně. Představíme také jména, které se s prezidentským úřadem začínají skloňovat. Za týden následně zveřejníme hodnocení současného a minulých prezidentů.

Graf 1: Postoj k úřadu prezidenta

Neznalost pravomocí, ale symbolická důležitost úřadu prezidenta

Pravomoci českého prezidenta zná dobře jen každý sedmý oprávněný volič. Většina (68 %) deklaruje, že zná alespoň některé z pravomocí a bezmála pětina dokonce neví, jakými pravomocemi český prezident disponuje. „Není překvapivé, že znalost pravomocí častěji vykazují muži, respondenti s vysokoškolským vzděláním, lidé z větších měst a vyšším ekonomickým statusem. Zajímavějším zjištěním bylo, že lepší znalost prezidentských pravomocí vykazovali také voliči minulých kandidátů – Fischera či Hilšera a lidé, kteří si myslí, že prezidentský úřad je důležitý, ale pravomoci by ponechali ve stejných mantinelech.“ Doplňuje výsledky první vlny prezidentského průzkumu Jan Burianec ze STEM/MARK.

V populaci je polovina lidí, kteří vnímají prezidentský úřad jako důležitý, ale význam funkce by neposilovali. Za posílení role prezidenta se postavila zhruba čtvrtina lidí. Další čtvrtina však vnímá prezidentský úřad jako nepodstatný – jde častěji o obecně pasivnější lidi, kteří se nezajímají o politicko-společenské události nebo o mladé, jejichž společenské názory se ještě vyvíjejí. „Na úloze prezidenta se v české společnosti obtížně hledá shoda. Voliči nechtějí, aby byl prezident pouze kladečem věnců (i když role morální autority je pro ně jedna z nejdůležitějších), ale na druhou stranu již váhají, zda by měl být exekutivní politickou silou či protiváhou zvolených politiků. To dokazuje, že přímá volba prezidenta má polarizační tendence.“ Interpretuje výsledky Jan Burianec ze STEM/MARK.

Graf 2: Ideální profil budoucího prezidenta či prezidentky

Prezident by měl hlavně spojovat a nepoužívat vulgární výrazy

Profil budoucího prezidenta je velmi rozmanitý. Z hlediska politiky voliči očekávají, že by budoucí prezident měl mít zkušenosti s praktickou politikou, ale do prezidentské kandidatury již vstupovat jako nestraník, který je nezávislý na lobbistech a politicích. Může se to zdát trochu jako protimluv, ale na druhou stranu do tohoto schématu zapadá například úspěšný starosta za nezávislé. Jako ideální profesní průprava je vnímána diplomacie či ekonomie. V charakterových vlastnostech prezidenta lidé uvítají důraznějšího extroverta. Stále je také poptávka po mladším muži, ale ani ženu voliči nevylučují. Více než polovina lidí se v otázce pohlaví hlavy státu řadí do střední – neutrální varianty. To může znamenat, že žena, která bude splňovat preferované vlastnosti voličů, má také značné šance na úspěch. Dobrým příkladem je výsledek poslední prezidentské volby na Slovensku. Otázka je, zda i u nás můžeme najít českou Zuzanu Čaputovou. Dle analýzy STEM/MARK může navíc kandidatura charakterní ženy přilákat méně aktivní voliče. Muže jako hlavu státu preferují častěji lidé starší 60 let, voliči současného prezidenta a ti, kteří chtějí pravomoci prezidenta posílit.  

 „Zvolili jsme metodu sémantického diferenciálu (proti-pólových charakteristik), abychom lépe pochopili preference budoucích voličů. Ukázalo se, že v mnoha atributech voliči nemají vyhraněnou preferenci nebo se jejich názory polarizují. Mezi takové patří například to, zda by měl být prezident liberální nebo konzervativní, intelektuální či lidový nebo optimista či realista. Naopak u předložených výroků se naprostá většina shodla, že prezident by měl spojovat společnost a nepoužívat vulgární výrazy.“ Vysvětluje Jan Burianec ze STEM/MARK.

Graf 3: Preferované charakteristiky hlavy státu

Více než polovina lidí má (již) svého kandidáta na budoucího prezidenta

Na spontánní otázku, kdo by měl být v roce 2023 (předpokládaný termín třetí přímé volby) prezidentem dokázalo 58 % potenciálních voličů odpovědět konkrétním jménem. Zbylé zatím žádný možný kandidát nenapadá, nebo to pro ně není aktuální téma. Jde častěji o ženy, nevoliče a také některé voliče současného prezidenta Miloše Zemana. Paleta jmen, která se objevovala, je velice široká. Mezi nejčastěji skloňovanými jmény se objevoval Andrej Babiš, Jiří Drahoš, Václav Klaus ml., Pavel Fischer, Marek Hilšer či Petr Pavel, tzn. osobnosti, o kterých se v souvislosti s budoucí kandidaturou v médiích mluví.

O poznání vyrovnanější situace nastala při předložení seznamu jmen veřejně známých osobností, které se již v diskuzích o příštím prezidentovi či prezidentce objevují. Respondenti měli možnost uvést, koho by volili, kdo by eventuálně přicházel v úvahu a koho vylučují. Kdo z dalších osob se dostal na přední příčky eventuální volitelnosti, znázorňuje graf č. 4. Poměrně paradoxní pozici má například současný premiér Andrej Babiš, který má sice v tuto chvíli nejvíce příznivců, ale zároveň také nejvíce odpůrců. Viditelná polarizace vede skrze tábory příznivců současného prezidenta a jeho protikandidátů z minulé volby (Drahoš, Fischer, Hilšer a Horáček). Vypadá to tedy, že pomyslné tábory přetrvávají již od první přímé volby prezidenta (2013) dodnes a odráží se ve výběru odlišných charakteristik i osobností.

Graf 4: Kdo by mohl být dalším prezidentem?

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím kombinace telefonického a online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 820 osob ve věku 18 a více let. Výzkum je reprezentativní dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu. Aktuální šetření bylo z hlediska větší relevance výsledků váženo na minulou volbu prezidenta. Šetření bude probíhat opakovaně.   

Druhou část průzkumu – zabývající se hodnocením současného a minulých prezidentů, zveřejní STEM/MARK za týden.

Návyky mladých, aneb hrozí ústup „pivního patriotismu“?

Návyky mladých, aneb hrozí ústup „pivního patriotismu“?

Výzkumná agentura STEM/MARK se po dvou letech rozhodla ověřit, jak Češi vnímají a konzumují národní nápoj a jeden z českých symbolů – pivo. Pozornost byla věnována otázkám, zda a jak se změnila míra konzumace piva, co je důležité při výběru piva, jak se posunulo vnímání znalosti a obliby značek piva, ale také zda je upřednostňováno pivo v plechu, plastu či skle.    

Z výsledků sondy agentury STEM/MARK vyplývá, že téměř polovina internetové populace (44 %) si dá alespoň jednou týdně pivo. Oproti roku 2017 (hodnota tehdy činila 40 %) došlo k mírnému nárůstu. Tento nárůst potvrzuje i subjektivní hodnocení respondentů, kdy se sami domnívají, že pivo pijí častěji než dříve – zaznamenali jsme zde nárůst o 4 p.b. Nárůst je patrný především u žen a lidí ve věkové kategorii 45-60 let.

Mladí značku moc neřeší

Při výběru piva nás mohou ovlivňovat nejrůznější kritéria, kterým přikládáme menší nebo větší váhu. Zcela nejdůležitějším kritériem je stále značka piva (důležité pro 81 % lidí), i když právě zde od roku 2017 důležitost poklesla (hodnota tehdy činila 87 %). Značka či typ piva je důležitá především pro věkově zkušenější konzumenty (40 let a starší). Mladší lidé pod 30 let se o značku či původ piva zajímají daleko méně často. Zájem o značku či typ piva souvisí také se vzděláním (ačkoliv již ne tak statisticky významně), kdy se zvyšujícím se vzděláním se lineárně zvyšuje i zájem o značku.

Graf 1: Důležitost konkrétních atributů při výběru piva

Důležitost stupňovitosti se za 2 roky zvýšila

Dalšími důležitými kritérii jsou síla piva a cena (u obou byl zaznamenán nárůst oproti roku 2017), ale pro většinu lidí také určitá tradice či zvyk. Konkrétně výběr piva dle jeho síly (stupňovitosti) roste proporcionálně s věkem, kdy starší lidé přikládají stupňovitosti větší význam než mladší. Naopak jako nedůležité kritérium respondenti deklarují reklamu. Domnívají se tedy, že se při výběru piva nenechají ovlivnit komunikací pivovarů.

Nikoho asi nepřekvapí, že nejvíce preferovaný typ piva je stále klasické světlé (hodnoty se drží i meziročně kolem 62 %). Všechny ostatní typy (tmavé, polotmavé, řezané, pšeničné, ALE, ovocné či nealko) se drží pod hranicí 10 %. Nejvíce výrazný je nárůst obliby u ovocných a nealkoholických piv, a to především u žen a mladších lidí do 30 let.

Nealkoholické pivo pijí lidé typicky doma – jsou to zejména ženy, které k jeho konzumaci nepotřebují žádnou zvláštní příležitost a dají si jej v pohodlí domova. Muži se k němu častěji uchylují ve specifických chvílích, kdy není vhodná konzumace alkoholického piva (při či po fyzické námaze, v zaměstnání), mladí lidé do 30 let si jej zase častěji dopřávají na společenských, kulturních a sportovních akcích.

Z hlediska formy či balení piva se ukazuje preference u točeného piva. Před dvěma lety mu zdatně konkurovalo lahvové balení, ale v tuto chvíli se rozdíly v preferenci prohlubují.  „Je ale důležité odlišovat prvotní preferenci a konečný výběr, protože ačkoliv někteří lidí mohou preferovat právě pivo točené, tak nakonec vezmou to balené. Například kvůli tomu, že mají hluboko do kapsy nebo nemají jejich oblíbenou značku v místní hospodě. Vliv může mít i sezónní výkyv. Upozorňuje Jan Burianec.

Trend: Mladí preferují plechovky

„Zdá se, že se opět vrací éra obliby točeného piva, které si můžeme vychutnat orosené v naší oblíbené hospůdce. Je však nutné připomenout, že rozhodujícím kritériem je finanční situace (příjem) jednotlivců, kdy za točené je nutné si připlatit. Značné rozdíly byly patrné i u balení piva. Klasického lahváče preferují především muži, zatímco ženy a mladí lidé dávají přednost plechovce. Důvodem může být její lepší skladnost například při návštěvě letních festivalů.“ Doplňuje výsledky Jan Burianec.

Graf 2: Nejčastější formy konzumace piva

První nás napadne Prazdroj

Sonda agentury STEM/MARK dále srovnávala znalost nejznámějšího piva, tedy toho, které se respondentům vybaví jako první. Primát drží stále Plzeňský Prazdroj, na druhé příčce přeskočil Gambrinus značku Kozel. Právě Kozel zaznamenal od roku 2017 mírný pokles. Možná to může být vlivem sloganu, kterého jsem si všiml na Velkopopovickém pivovaru: “Tak dlouho se chodí se džbánem pro pivo, až se přinese Kozel“ říká s úsměvem ředitel STEM/MARK Jan Tuček. Zvýšená míra znalosti byla zaznamenána u Radegastu.

V následné oblibě konkrétních značek je pořadí Plzeň, Kozel a Radegast. U žen je patrný výrazný nárůst v oblibě značky Birell (nealkoholické pivo). „Zajímalo nás, v kolika procentech případů si lidé vybaví značku, která je zároveň jejich nejoblíbenější, protože to může vyjadřovat určitou míru loajality k dané značce. Dvě třetiny, které se shodovaly, zastupovali častěji muži. Zbývající třetinu pak spíše mladí lidé do 30 let. Jejich odlišnost můžeme vysvětlit preferencí více značek, zahraničních produktů nebo dosavadní nevyhraněností.“ Uzavírá vhled do šetření Jan Burianec.

Výzkumné sondy agentury STEM/MARK uskutečněné prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 512 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 15 až 60 let. Aktuální šetření probíhalo v červenci 2019. Následně bylo porovnáno se stejným šetřením z dubna 2017 (toho se zúčastnilo také 512 osob).

Nový Managing Director ČNP – Zdeno Ružbacký

Novým Managing Directorem Českého národního panelu, vystupujícího mezinárodně pod značkou European National Panels, se od 1. června 2018 stává Zdenko Ružbacký. Svým vedením zastřeší online výzkumné panely v Česku, na Slovensku, v Polsku a v Maďarsku.

Zdenko se v posledních letech věnuje oblasti výzkumu trhu, působil například ve společnostech TNS Slovakia nebo response:now, kde získal zkušenosti ve vedení vícenárodních projektů v oblastech marketingového výzkumu, IT i veřejného sektoru. Pracoval na projektech takových firem, jako jsou Deutsche Telekom, O2 nebo Toyota.

Zdenko má magisterský titul z University of Sussex ve Velké Británii, obor Innovation and Project Management.
Ve volném čase sportuje, má rád badminton a lezení na lezecké stěně. Rád čte a sleduje vše, co nějak souvisí s kosmologií, fyzikou a obecně vědou.
Zdenko na pozici Managing Director střídá Rudolfa Dymáka, který úspěšně vedl Český národní panel čtyři roky.

Zdenko Ružbacký
Chlumčanského 497/5
180 00  Praha 8, Česká republika
GSM: +420 725 251 701

e-mail: 

Doplňující informace:
Český národní panel (www.ceskynarodnipanel.cz), resp. European National Panels, je projekt výzkumných agentur STEM/MARK, NMS Market Research a Nielsen Admosphere, které společně vytvořily jeden z největších výzkumných panelů v Česku, na Slovensku a Polsku. Slouží pro kvalitní a rychlé on-line sběry dat o internetové populaci České republiky. Disponuje početnou skupinou 50 000 respondentů v České republice, 25 000 respondentů na Slovensku, 17 000 v Polsku a přes 9 000 v Maďarsku.

Petr Böhm

3.4.2018

Děkujeme všem účastníkům tradiční snídaně s agenturou STEM/MARK za vytvoření velmi příjemné a inspirativní atmosféry na této akci

V úterý 27. března proběhla v centru metropole v unikátním prostoru Tančící kuchyně tradiční snídaně s agenturou STEM/MARK. Debatovalo se o měření zákaznické spokojenosti, předvolebních výzkumech i unikátní oční kameře. Jako bonus si všichni hosté v Tančící kuchyni užili palačinky připravené ředitelem agentury.

„Na pravidelné snídani pro klienty jsme se tentokrát zaměřili na měření spokojenosti zákazníků a volební průzkumy.  Mimo jiné jsme představili možnosti oční kamery, která umí například vyhodnotit reakci uživatelů na webovou stránku, reklamu nebo leták. Výsledky z oční kamery tak mohou být nejen pro firmy podstatným ukazatelem, jak jejich marketingová kampaň působí na příjemce,“ řekl Jan Tuček, ředitel STEM/MARK.

Nejprve se účastníci snídaně posilnili v prostoru kuchyně, kde pro ně byl připraven raut i vyhlášené Tučkovy palačinky.

 

První z přednášek se věnovala zákaznické spokojenosti a jejímu měření. „V rámci výzkumu jsme zjišťovali na vzorku 500 respondentů, jaká metoda dotazování přinese nejrelevantnější výsledky. Mezi testovanými metodami bylo telefonické dotazování a dotazování prostřednictvím sms a mailu. Hned v úvodu jsme zjistili, že jediné telefonické dotazování je bez jakéhokoli omezení. Z výsledků dále vyplynulo, že úspěšnost telefonického dotazování byla 53 procent, v případě mailového dotazníku to bylo 10 procent a úspěšnost dotazování prostřednictvím sms byla jen čtyři procenta. Telefonické dotazování s sebou nese i řadu výhod, například kvalitně vyškolený operátor s dlouhodobou zkušeností dokáže získat skutečné důvody ne/doporučení produktu a rozhovor je pod kontrolou – to přináší jistotu, že respondent pochopil otázku a odpovídá k věci,“ řekl Petr Gajdušek, odborník na finanční výzkum ze společnosti STEM/MARK.

Druhý blok byl o předvolebních průzkumech. Volební odhady v České republice patří k velmi přesným. 9 z 10 výzkumů se vejde do deklarované výběrové chyby. „Úspěšnost volebních průzkumů ovlivňuje hned několik faktorů – je to například doba, kdy se volby konají, podstatný je typ voleb i očekávaná volební účast. Z našeho šetření dále vyplynulo, že část voličů se rozhoduje, komu dá svůj hlas, až v den voleb, což samozřejmě předběžné výzkumy do značné míry ovlivňuje,“ upozornil Jan Tuček.

Poslední z přednášek se věnovala – oční kameře, která zjišťuje reakce respondentů na vizuální materiály. „Prostřednictvím oční kamery je možné jednoduše vyhodnotit například, na jaké části webové stránky se nejvíce respondentů zaměřuje nebo jaké části obrazovky sledují během televizní reklamy. Oční kamera funguje velmi jednoduše – během výzkumu sleduje pohyb očí respondenta, ten zaznamenává a následně jej přenese zpět na obrazovku. Zadavatel výzkumu tak ve velmi krátké době vidí, zda jeho sdělení cílí na respondenta tak, jak si představoval,“ uvedla Lucie Žáčková z agentury STEM/MARK.

A závěr akce patřil zase rautu, palačinkám a družné debatě klientů a manažerů STEM/MARKu. Co myslíte, není to skvělé být klientem STEM/MARK?

KONTAKT:

Zbyněk Bureš:
Jitka Zítková:

 

 

Prezentace z akce:

STEM/MARK, www.stemmark.cz

STEM/MARK je full-service agentura, která se od roku 1994 zaměřuje na marketingové výzkumy. Poskytuje kompletní služby pro klienty z nejrůznějších oborů. Provádí výzkumy kvalitativní i kvantitativní. STEM/MARK hledá konkrétní odpovědi na otázky, které zajímají firmy, instituce nebo jednotlivce a pomáhá jim dělat důležitá rozhodnutí. Různými metodami se ptá cílových skupin a vytváří tak obraz trhu nebo veřejného mínění.