Category Archives: Nezařazené

Češi začínají přemýšlet o nástupci Miloše Zemana

Ideální budoucí prezident: zkušený politik, ale v kandidatuře nestraník, s průbojnou povahou

Foto: Pixabay

Prezidentský úřad je důležitý, ale přesto není třeba pravomoci posilovat. Na budoucího prezidenta budou kladeny vysoké profilové požadavky. Více než polovina lidí už svého favorita má. Preference budou určitě proměnlivé. To vše zjišťoval exkluzivní průzkum agentury STEM/MARK.

Řádná přímá volba prezidenta je sice zatím daleko (rok 2023), ale ve společenské diskuzi se už začínají objevovat první úvahy o tom, kdo nahradí současného prezidenta Miloše Zemana. Odborníci se shodují, že kdo chce v kandidatuře uspět, měl by začít budovat svou „značku“ alespoň 2 roky před samotnou volbou. Výzkumná agentura STEM/MARK se proto rozhodla mapovat situaci kolem prezidentského úřadu v dlouhodobém průzkumu, který poběží pravidelně až do třetí přímé volby prezidenta.

V první části průzkumu se zaměříme na charakteristiky budoucího prezidenta (či prezidentky), ukážeme předpoklady pro výkon funkce a nazírání na prezidentský úřad obecně. Představíme také jména, které se s prezidentským úřadem začínají skloňovat. Za týden následně zveřejníme hodnocení současného a minulých prezidentů.

Graf 1: Postoj k úřadu prezidenta

Neznalost pravomocí, ale symbolická důležitost úřadu prezidenta

Pravomoci českého prezidenta zná dobře jen každý sedmý oprávněný volič. Většina (68 %) deklaruje, že zná alespoň některé z pravomocí a bezmála pětina dokonce neví, jakými pravomocemi český prezident disponuje. „Není překvapivé, že znalost pravomocí častěji vykazují muži, respondenti s vysokoškolským vzděláním, lidé z větších měst a vyšším ekonomickým statusem. Zajímavějším zjištěním bylo, že lepší znalost prezidentských pravomocí vykazovali také voliči minulých kandidátů – Fischera či Hilšera a lidé, kteří si myslí, že prezidentský úřad je důležitý, ale pravomoci by ponechali ve stejných mantinelech.“ Doplňuje výsledky první vlny prezidentského průzkumu Jan Burianec ze STEM/MARK.

V populaci je polovina lidí, kteří vnímají prezidentský úřad jako důležitý, ale význam funkce by neposilovali. Za posílení role prezidenta se postavila zhruba čtvrtina lidí. Další čtvrtina však vnímá prezidentský úřad jako nepodstatný – jde častěji o obecně pasivnější lidi, kteří se nezajímají o politicko-společenské události nebo o mladé, jejichž společenské názory se ještě vyvíjejí. „Na úloze prezidenta se v české společnosti obtížně hledá shoda. Voliči nechtějí, aby byl prezident pouze kladečem věnců (i když role morální autority je pro ně jedna z nejdůležitějších), ale na druhou stranu již váhají, zda by měl být exekutivní politickou silou či protiváhou zvolených politiků. To dokazuje, že přímá volba prezidenta má polarizační tendence.“ Interpretuje výsledky Jan Burianec ze STEM/MARK.

Graf 2: Ideální profil budoucího prezidenta či prezidentky

Prezident by měl hlavně spojovat a nepoužívat vulgární výrazy

Profil budoucího prezidenta je velmi rozmanitý. Z hlediska politiky voliči očekávají, že by budoucí prezident měl mít zkušenosti s praktickou politikou, ale do prezidentské kandidatury již vstupovat jako nestraník, který je nezávislý na lobbistech a politicích. Může se to zdát trochu jako protimluv, ale na druhou stranu do tohoto schématu zapadá například úspěšný starosta za nezávislé. Jako ideální profesní průprava je vnímána diplomacie či ekonomie. V charakterových vlastnostech prezidenta lidé uvítají důraznějšího extroverta. Stále je také poptávka po mladším muži, ale ani ženu voliči nevylučují. Více než polovina lidí se v otázce pohlaví hlavy státu řadí do střední – neutrální varianty. To může znamenat, že žena, která bude splňovat preferované vlastnosti voličů, má také značné šance na úspěch. Dobrým příkladem je výsledek poslední prezidentské volby na Slovensku. Otázka je, zda i u nás můžeme najít českou Zuzanu Čaputovou. Dle analýzy STEM/MARK může navíc kandidatura charakterní ženy přilákat méně aktivní voliče. Muže jako hlavu státu preferují častěji lidé starší 60 let, voliči současného prezidenta a ti, kteří chtějí pravomoci prezidenta posílit.  

 „Zvolili jsme metodu sémantického diferenciálu (proti-pólových charakteristik), abychom lépe pochopili preference budoucích voličů. Ukázalo se, že v mnoha atributech voliči nemají vyhraněnou preferenci nebo se jejich názory polarizují. Mezi takové patří například to, zda by měl být prezident liberální nebo konzervativní, intelektuální či lidový nebo optimista či realista. Naopak u předložených výroků se naprostá většina shodla, že prezident by měl spojovat společnost a nepoužívat vulgární výrazy.“ Vysvětluje Jan Burianec ze STEM/MARK.

Graf 3: Preferované charakteristiky hlavy státu

Více než polovina lidí má (již) svého kandidáta na budoucího prezidenta

Na spontánní otázku, kdo by měl být v roce 2023 (předpokládaný termín třetí přímé volby) prezidentem dokázalo 58 % potenciálních voličů odpovědět konkrétním jménem. Zbylé zatím žádný možný kandidát nenapadá, nebo to pro ně není aktuální téma. Jde častěji o ženy, nevoliče a také některé voliče současného prezidenta Miloše Zemana. Paleta jmen, která se objevovala, je velice široká. Mezi nejčastěji skloňovanými jmény se objevoval Andrej Babiš, Jiří Drahoš, Václav Klaus ml., Pavel Fischer, Marek Hilšer či Petr Pavel, tzn. osobnosti, o kterých se v souvislosti s budoucí kandidaturou v médiích mluví.

O poznání vyrovnanější situace nastala při předložení seznamu jmen veřejně známých osobností, které se již v diskuzích o příštím prezidentovi či prezidentce objevují. Respondenti měli možnost uvést, koho by volili, kdo by eventuálně přicházel v úvahu a koho vylučují. Kdo z dalších osob se dostal na přední příčky eventuální volitelnosti, znázorňuje graf č. 4. Poměrně paradoxní pozici má například současný premiér Andrej Babiš, který má sice v tuto chvíli nejvíce příznivců, ale zároveň také nejvíce odpůrců. Viditelná polarizace vede skrze tábory příznivců současného prezidenta a jeho protikandidátů z minulé volby (Drahoš, Fischer, Hilšer a Horáček). Vypadá to tedy, že pomyslné tábory přetrvávají již od první přímé volby prezidenta (2013) dodnes a odráží se ve výběru odlišných charakteristik i osobností.

Graf 4: Kdo by mohl být dalším prezidentem?

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím kombinace telefonického a online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 820 osob ve věku 18 a více let. Výzkum je reprezentativní dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu. Aktuální šetření bylo z hlediska větší relevance výsledků váženo na minulou volbu prezidenta. Šetření bude probíhat opakovaně.   

Druhou část průzkumu – zabývající se hodnocením současného a minulých prezidentů, zveřejní STEM/MARK za týden.

Návyky mladých, aneb hrozí ústup „pivního patriotismu“?

Návyky mladých, aneb hrozí ústup „pivního patriotismu“?

Výzkumná agentura STEM/MARK se po dvou letech rozhodla ověřit, jak Češi vnímají a konzumují národní nápoj a jeden z českých symbolů – pivo. Pozornost byla věnována otázkám, zda a jak se změnila míra konzumace piva, co je důležité při výběru piva, jak se posunulo vnímání znalosti a obliby značek piva, ale také zda je upřednostňováno pivo v plechu, plastu či skle.    

Z výsledků sondy agentury STEM/MARK vyplývá, že téměř polovina internetové populace (44 %) si dá alespoň jednou týdně pivo. Oproti roku 2017 (hodnota tehdy činila 40 %) došlo k mírnému nárůstu. Tento nárůst potvrzuje i subjektivní hodnocení respondentů, kdy se sami domnívají, že pivo pijí častěji než dříve – zaznamenali jsme zde nárůst o 4 p.b. Nárůst je patrný především u žen a lidí ve věkové kategorii 45-60 let.

Mladí značku moc neřeší

Při výběru piva nás mohou ovlivňovat nejrůznější kritéria, kterým přikládáme menší nebo větší váhu. Zcela nejdůležitějším kritériem je stále značka piva (důležité pro 81 % lidí), i když právě zde od roku 2017 důležitost poklesla (hodnota tehdy činila 87 %). Značka či typ piva je důležitá především pro věkově zkušenější konzumenty (40 let a starší). Mladší lidé pod 30 let se o značku či původ piva zajímají daleko méně často. Zájem o značku či typ piva souvisí také se vzděláním (ačkoliv již ne tak statisticky významně), kdy se zvyšujícím se vzděláním se lineárně zvyšuje i zájem o značku.

Graf 1: Důležitost konkrétních atributů při výběru piva

Důležitost stupňovitosti se za 2 roky zvýšila

Dalšími důležitými kritérii jsou síla piva a cena (u obou byl zaznamenán nárůst oproti roku 2017), ale pro většinu lidí také určitá tradice či zvyk. Konkrétně výběr piva dle jeho síly (stupňovitosti) roste proporcionálně s věkem, kdy starší lidé přikládají stupňovitosti větší význam než mladší. Naopak jako nedůležité kritérium respondenti deklarují reklamu. Domnívají se tedy, že se při výběru piva nenechají ovlivnit komunikací pivovarů.

Nikoho asi nepřekvapí, že nejvíce preferovaný typ piva je stále klasické světlé (hodnoty se drží i meziročně kolem 62 %). Všechny ostatní typy (tmavé, polotmavé, řezané, pšeničné, ALE, ovocné či nealko) se drží pod hranicí 10 %. Nejvíce výrazný je nárůst obliby u ovocných a nealkoholických piv, a to především u žen a mladších lidí do 30 let.

Nealkoholické pivo pijí lidé typicky doma – jsou to zejména ženy, které k jeho konzumaci nepotřebují žádnou zvláštní příležitost a dají si jej v pohodlí domova. Muži se k němu častěji uchylují ve specifických chvílích, kdy není vhodná konzumace alkoholického piva (při či po fyzické námaze, v zaměstnání), mladí lidé do 30 let si jej zase častěji dopřávají na společenských, kulturních a sportovních akcích.

Z hlediska formy či balení piva se ukazuje preference u točeného piva. Před dvěma lety mu zdatně konkurovalo lahvové balení, ale v tuto chvíli se rozdíly v preferenci prohlubují.  „Je ale důležité odlišovat prvotní preferenci a konečný výběr, protože ačkoliv někteří lidí mohou preferovat právě pivo točené, tak nakonec vezmou to balené. Například kvůli tomu, že mají hluboko do kapsy nebo nemají jejich oblíbenou značku v místní hospodě. Vliv může mít i sezónní výkyv. Upozorňuje Jan Burianec.

Trend: Mladí preferují plechovky

„Zdá se, že se opět vrací éra obliby točeného piva, které si můžeme vychutnat orosené v naší oblíbené hospůdce. Je však nutné připomenout, že rozhodujícím kritériem je finanční situace (příjem) jednotlivců, kdy za točené je nutné si připlatit. Značné rozdíly byly patrné i u balení piva. Klasického lahváče preferují především muži, zatímco ženy a mladí lidé dávají přednost plechovce. Důvodem může být její lepší skladnost například při návštěvě letních festivalů.“ Doplňuje výsledky Jan Burianec.

Graf 2: Nejčastější formy konzumace piva

První nás napadne Prazdroj

Sonda agentury STEM/MARK dále srovnávala znalost nejznámějšího piva, tedy toho, které se respondentům vybaví jako první. Primát drží stále Plzeňský Prazdroj, na druhé příčce přeskočil Gambrinus značku Kozel. Právě Kozel zaznamenal od roku 2017 mírný pokles. Možná to může být vlivem sloganu, kterého jsem si všiml na Velkopopovickém pivovaru: “Tak dlouho se chodí se džbánem pro pivo, až se přinese Kozel“ říká s úsměvem ředitel STEM/MARK Jan Tuček. Zvýšená míra znalosti byla zaznamenána u Radegastu.

V následné oblibě konkrétních značek je pořadí Plzeň, Kozel a Radegast. U žen je patrný výrazný nárůst v oblibě značky Birell (nealkoholické pivo). „Zajímalo nás, v kolika procentech případů si lidé vybaví značku, která je zároveň jejich nejoblíbenější, protože to může vyjadřovat určitou míru loajality k dané značce. Dvě třetiny, které se shodovaly, zastupovali častěji muži. Zbývající třetinu pak spíše mladí lidé do 30 let. Jejich odlišnost můžeme vysvětlit preferencí více značek, zahraničních produktů nebo dosavadní nevyhraněností.“ Uzavírá vhled do šetření Jan Burianec.

Výzkumné sondy agentury STEM/MARK uskutečněné prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 512 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 15 až 60 let. Aktuální šetření probíhalo v červenci 2019. Následně bylo porovnáno se stejným šetřením z dubna 2017 (toho se zúčastnilo také 512 osob).

Nový Managing Director ČNP – Zdeno Ružbacký

Novým Managing Directorem Českého národního panelu, vystupujícího mezinárodně pod značkou European National Panels, se od 1. června 2018 stává Zdenko Ružbacký. Svým vedením zastřeší online výzkumné panely v Česku, na Slovensku, v Polsku a v Maďarsku.

Zdenko se v posledních letech věnuje oblasti výzkumu trhu, působil například ve společnostech TNS Slovakia nebo response:now, kde získal zkušenosti ve vedení vícenárodních projektů v oblastech marketingového výzkumu, IT i veřejného sektoru. Pracoval na projektech takových firem, jako jsou Deutsche Telekom, O2 nebo Toyota.

Zdenko má magisterský titul z University of Sussex ve Velké Británii, obor Innovation and Project Management.
Ve volném čase sportuje, má rád badminton a lezení na lezecké stěně. Rád čte a sleduje vše, co nějak souvisí s kosmologií, fyzikou a obecně vědou.
Zdenko na pozici Managing Director střídá Rudolfa Dymáka, který úspěšně vedl Český národní panel čtyři roky.

Zdenko Ružbacký
Chlumčanského 497/5
180 00  Praha 8, Česká republika
GSM: +420 725 251 701

e-mail: 

Doplňující informace:
Český národní panel (www.ceskynarodnipanel.cz), resp. European National Panels, je projekt výzkumných agentur STEM/MARK, NMS Market Research a Nielsen Admosphere, které společně vytvořily jeden z největších výzkumných panelů v Česku, na Slovensku a Polsku. Slouží pro kvalitní a rychlé on-line sběry dat o internetové populaci České republiky. Disponuje početnou skupinou 50 000 respondentů v České republice, 25 000 respondentů na Slovensku, 17 000 v Polsku a přes 9 000 v Maďarsku.

Petr Böhm

3.4.2018

Děkujeme všem účastníkům tradiční snídaně s agenturou STEM/MARK za vytvoření velmi příjemné a inspirativní atmosféry na této akci

V úterý 27. března proběhla v centru metropole v unikátním prostoru Tančící kuchyně tradiční snídaně s agenturou STEM/MARK. Debatovalo se o měření zákaznické spokojenosti, předvolebních výzkumech i unikátní oční kameře. Jako bonus si všichni hosté v Tančící kuchyni užili palačinky připravené ředitelem agentury.

„Na pravidelné snídani pro klienty jsme se tentokrát zaměřili na měření spokojenosti zákazníků a volební průzkumy.  Mimo jiné jsme představili možnosti oční kamery, která umí například vyhodnotit reakci uživatelů na webovou stránku, reklamu nebo leták. Výsledky z oční kamery tak mohou být nejen pro firmy podstatným ukazatelem, jak jejich marketingová kampaň působí na příjemce,“ řekl Jan Tuček, ředitel STEM/MARK.

Nejprve se účastníci snídaně posilnili v prostoru kuchyně, kde pro ně byl připraven raut i vyhlášené Tučkovy palačinky.

 

První z přednášek se věnovala zákaznické spokojenosti a jejímu měření. „V rámci výzkumu jsme zjišťovali na vzorku 500 respondentů, jaká metoda dotazování přinese nejrelevantnější výsledky. Mezi testovanými metodami bylo telefonické dotazování a dotazování prostřednictvím sms a mailu. Hned v úvodu jsme zjistili, že jediné telefonické dotazování je bez jakéhokoli omezení. Z výsledků dále vyplynulo, že úspěšnost telefonického dotazování byla 53 procent, v případě mailového dotazníku to bylo 10 procent a úspěšnost dotazování prostřednictvím sms byla jen čtyři procenta. Telefonické dotazování s sebou nese i řadu výhod, například kvalitně vyškolený operátor s dlouhodobou zkušeností dokáže získat skutečné důvody ne/doporučení produktu a rozhovor je pod kontrolou – to přináší jistotu, že respondent pochopil otázku a odpovídá k věci,“ řekl Petr Gajdušek, odborník na finanční výzkum ze společnosti STEM/MARK.

Druhý blok byl o předvolebních průzkumech. Volební odhady v České republice patří k velmi přesným. 9 z 10 výzkumů se vejde do deklarované výběrové chyby. „Úspěšnost volebních průzkumů ovlivňuje hned několik faktorů – je to například doba, kdy se volby konají, podstatný je typ voleb i očekávaná volební účast. Z našeho šetření dále vyplynulo, že část voličů se rozhoduje, komu dá svůj hlas, až v den voleb, což samozřejmě předběžné výzkumy do značné míry ovlivňuje,“ upozornil Jan Tuček.

Poslední z přednášek se věnovala – oční kameře, která zjišťuje reakce respondentů na vizuální materiály. „Prostřednictvím oční kamery je možné jednoduše vyhodnotit například, na jaké části webové stránky se nejvíce respondentů zaměřuje nebo jaké části obrazovky sledují během televizní reklamy. Oční kamera funguje velmi jednoduše – během výzkumu sleduje pohyb očí respondenta, ten zaznamenává a následně jej přenese zpět na obrazovku. Zadavatel výzkumu tak ve velmi krátké době vidí, zda jeho sdělení cílí na respondenta tak, jak si představoval,“ uvedla Lucie Žáčková z agentury STEM/MARK.

A závěr akce patřil zase rautu, palačinkám a družné debatě klientů a manažerů STEM/MARKu. Co myslíte, není to skvělé být klientem STEM/MARK?

KONTAKT:

Zbyněk Bureš:
Jitka Zítková:

 

 

Prezentace z akce:

STEM/MARK, www.stemmark.cz

STEM/MARK je full-service agentura, která se od roku 1994 zaměřuje na marketingové výzkumy. Poskytuje kompletní služby pro klienty z nejrůznějších oborů. Provádí výzkumy kvalitativní i kvantitativní. STEM/MARK hledá konkrétní odpovědi na otázky, které zajímají firmy, instituce nebo jednotlivce a pomáhá jim dělat důležitá rozhodnutí. Různými metodami se ptá cílových skupin a vytváří tak obraz trhu nebo veřejného mínění.

 

Petr Böhm

2.11.2017

Prezidentské volby přitahují pozornost

O to, kdo se bude ucházet o přízeň voličů v nadcházejících prezidentských volbách, se aktuálně zajímají čtyři pětiny oprávněných voličů.

Vyšší zájem o seznam kandidátů projevují lidé seniorského věku, Pražané a také pravicově smýšlející část občanů. Je pravděpodobné, že tito lidé se chystají hledat mezi uchazeči alternativu k současným hlavním známým kandidátům. Naopak méně se o seznam kandujících osobností zajímají mladí, zastánci politického středu a lidé s nižším vzděláním. Je možné, že lidé, kteří mají menší zájem o seznam kandidátů, mají o své budoucí volbě již nyní jasnou představu.

Mezi současné nejznámější kandidáty patří Miloš Zeman a Michal Horáček. Více než polovina zná další osobnost usilující o post prezidenta Jiřího Drahoše. Přibližně čtvrtina pak zaznamenala zájem Vratislava Kulhánka či Marka Hilšera o prezidentské křeslo.

Podpora kandidátů se často rozděluje

S pozitivní podporou se mezi dotázanými lidmi setkal jediný kandidát – Jiří Drahoš. Rozporuplná podpora je deklarována u Miloše Zemana, Michala Horáčka i Marka Hilšera. Vratislav Kulhánek, Jiří Hynek a Milan Kohout jsou zatím potenciálními voliči vnímáni v celku spíše negativně. Otázkou je, zda negativní vnímání vychází z konkrétních vlastností či skutků kandidátů, nebo spíše z neznalosti těchto osobností mezi širokou populací.

STEM/MARK zjišťoval také momentální sympatie k jednotlivým prezidentským kandidátům. Třetině voličů je nejsympatičtější Miloš Zeman, pětina pak sympatizuje s Jiřím Drahošem anebo Michalem Horáčkem. Sympatizanti Miloše Zemana jsou častěji lidé nad 60 let, s nižším vzděláním, podporovatelé přímé volby prezidenta a jeho vyšších pravomocí. Jiří Drahoš je populární u vysokoškolsky vzdělaných lidí a Pražanů, Michal Horáček zase častěji u žen a střední generace (30-60 let). Sympatie jsou jedna strana mince, druhou je odhad samotného volebního výsledku, kdy si téměř polovina dotázaných myslí, že prezidentský úřad obhájí současný prezident Zeman. Necelá pětina Čechů se domnívá, že prezidentem bude nakonec Drahoš a jedna desetina věří, že volby vyhraje Horáček.

Ideální prezident se realitě vzdaluje

Ideálním prezidentem by měl být muž, kolem 40-65 let, diplomat, politik či ekonom. Češi preferují alespoň částečnou zkušenost s vrcholnou politikou. Co je však pro voliče podstatné, prezident by neměl mít přímou podporu některé ze silných politických stran. Prezidentem ČR by měl být člověk, který má svůj vlastní názor a nenechá se příliš ovlivňovat. Měl by být zároveň morální autoritou, akceschopný, důstojný či reprezentativní a nezávislý. Neopominutelný je i vzhled, protože to, jak prezident vypadá, připadá důležité více než třem čtvrtinám lidí.

Z nejvážnějších třech favoritů na post prezidenta (Zeman, Drahoš, Horáček) však nikdo nesplňuje více pozitivních charakterových předpokladů současně. Miloš Zeman má například zkušenosti a je srozumitelný pro lidi. Jiří Drahoš je reprezentativní a morální. Michal Horáček je pak vnímán lidmi častěji jako energetický, citlivý a odvážný.

Podpora přímé prezidentské volby je stále nadprůměrně vysoká, aktuálně se pohybuje okolo 82 %. Aktuální proklamovaná volební účast v přímé prezidentské volbě se pohybuje až okolo 90 %. Je ale zapotřebí upozornit, že aktuálně je volba prezidenta atraktivním tématem a celkový zájem i konečná účast může ve finále poklesnout.

Z dat, která má k dispozici agentura STEM/MARK, se ukazuje, že postupně vzrůstá poptávka po kandidatuře žen na prezidentský úřad. Kandidaturu žen podporuje aktuálně 75 % lidí a nejsou to zdaleka pouze ženy. Jedná se častěji o lidi, kteří nesympatizují s politikou současného prezidenta a kteří míní ponechat nezměněné pravomoci pro prezidenta.

Samotné pravomoci prezidenta naši společnost v současné době rozdělují na dva tábory. Podle poloviny lidí by měly být prezidentské pravomoci nadále zachovány ve stejné podobě jako doposud. Podle druhé – o něco slabší poloviny by se pak měly posílit. Po posílení pravomocí volají především sympatizanti Miloše Zemana, lidé s nižším vzděláním a zastánci politického středu či levice.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím kombinovaného dotazování (online na Českém národním panelu a telefonické dotazování) se zúčastnilo 711 oprávněných voličů ve věku od 18 a více let.

 Sběr dat proběhl během října 2017.

Kontakt:
Jan Tuček – , telefon: 724 433 888
Jan Burianec –

 

Více než polovina lidí věří v medailový úspěch naší hokejové reprezentace

Sledují Češi letošní mistrovství v ledním hokeji? Jak vnímají šance našich hokejistů? Kdo je pro letošní MS favoritem? Komu by nepřáli vítězství? A kdo je nejoblíbenějším hokejistou ze současné reprezentace? Právě na tyto otázky hledala odpovědi v květnovém reprezentativním výzkumu agentura STEM/MARK.

Mistrovství světa v ledním hokeji je divácky atraktivní, přibližně 2/3 lidí uvádějí, že MS sledují. Tato početná skupina se pak přibližně rovnoměrně dělí na hokejové „fajnšmekry“ a diváky, které zajímají pouze zápasy našich hokejistů. Každý desátý začne MS sledovat teprve v dnešních vyřazovacích bojích, tedy v moment, kdy už začne přituhovat, a zápasy začnou být emotivnější. Mezi tyto „vyčkávací“ diváky patří především starší lidé (45-60 let).

Když se řekne MS v hokeji, lidem na mysli nejčastěji vyvstane Paříž (Francie), což je zajímavé vzhledem k tomu, že pořadatelem je i Kolín nad Rýnem, kde se budou konat závěrečné medailové souboje. Na ten si vzpomnělo jen minimum respondentů (2 %). MS si dále asociujeme s vítězstvím či medailovým umístěním českého týmu, ale také obecně s hokejem a hokejisty. Mezi ty nejoblíbenější patří Tomáš Plekanec (především u žen) a kapitán Jakub Voráček (naopak především u mužů). Zaznívají ale i jména hráčů, kteří v současném reprezentačním týmu nefigurují, mohou nám však dodávat určitou symbolickou sílu či melancholickou vzpomínku.
Dosavadní zápasy naší reprezentace, které se odehrály ve skupině B, hodnotí sledující veskrze pozitivně. Více než jedna třetina lidí se domnívá, že náš tým vstoupil do turnaje velmi dobře a hráči na ně působí lépe než v minulých letech. Téměř jedna polovina si pak myslí, že náš reprezentační tým si vede zhruba jako každý rok. Našim hokejistům věří především mladší lidé (15-30 let), starší lidi (45-60) sice zatím příliš nepřesvědčili, ale stále jim věří.

 

Z výsledků výzkumu agentury STEM/MARK dále vyplývá, že o vítězství našeho týmu je přesvědčen každý desátý Čech. Nejčastěji se lidé domnívají, že obsadíme bronzovou příčku (30 %), případně stříbrnou (21 %). To, že naše šance dnes zmaří ruský výběr, pak předpokládá 18 % respondentů (častěji muži, vysokoškoláci a starší lidé). Při případném neúspěchu našich hokejistů by lidé přáli zlatou medaili nejčastěji Kanadě, která je podle nich zároveň jednoznačným favoritem pro letošní MS (myslí si to to více než polovina respondentů). Češi by naopak nepřáli zlatou medaili ruskému týmu.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného ve dnech 15. – 18. 5. prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 512 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 15 až 60 let.

STEM/MARK šlape do práce!

A že to k nám je někdy docela fuška*. Ani tahle každodenní časovka do vrchu nás neodradila od účasti v šestém ročníku celostátní soutěže „Do práce na kole“, ba právě naopak. Ať už jedeme na kole, na koloběžce nebo jdeme pěšky, tak nás baví překonávat překážky, a nenecháme se jen tak něčím odradit. Nakonec jsme v květnu dohromady urazili neuvěřitelných 1853,7 km!

SM_na_kole

S/M tým „Do práce na kole“, zleva: Matěj, Zuzka, Adéla, Jitka, Roman, Honza, Milan a Ivanino kolo. Místo Ivany, která nemohla**. Ivanino kolo drží Jitka. Ale kde je Jitčino kolo?

Předkládáme kvantifikovaný výčet osobních dobrodružství, která nás za měsíc šlapání do práce a z práce potkala:

10x nám ústa, oči a nos zaplnil poletující hmyz

6x jsme se cestou cpali párkem v rohlíku

4x jsme spadli z kola, ale hrdinně pokračovali v cestě do práce, na Bulovku, za výzkumy

4x nás přepadly kroupy či pořádný slejvák

3x se nám zamotala tkanička do přemykače

3x nás málem srazil šílený spolucyklista

2x jsme byli pokálení od ptáka

2x došlo na natažený sval

2x jsme si vyšlapali bolestivé puchýře

2x jsme navigovali ztracené cizince

Kolegu na koloběžce hned 2x předjela desetiletá holčička na kole, kterou hecoval její tatínek, že se přece nenechá předjet od koloběžky. Holčičku to moc nebavilo, ale kolega přijel do práce o 10 minut dřív

1x jsme píchli

1x jsme jeli domů potmě kvůli zapomenutému světlu

1x jsme potkali opravdového Škromacha v kraťasech na kole a 1x Šídla na bruslích

1× jsme viděli ledňáčka a 1× bukače nebo kvakoše nočního

1x jsme nezištně pomohli invalidovi

1x převezli heliový balon s jednorožcem – neuletěl

1x převezli v boční cyklobrašně hmoždíř o hmotnosti 5,7 kg – nerozbil se

Jen 1x jsme cestou zabloudili!

A nezlomily jsme si za tu dobu žádný podpatek!

Zkrátka jsme zocelení a zoceleny a těšíme se, jaké výzkumnické výzvy pro nás přichystáte, protože ne jen sportem je člověk živ, že :).

* Pro ty, kteří to nevědí, STEM/MARK sídlí na kopci zvaném Bulovka podle hraběte Bernarda Bulle z Bullenau, majitele vinice, kterou zde zakládal Karel IV.

** Tento radostný příběh má bohužel i smutnější dohru (tím Vás však nechceme od sportu odradit). Poslední květnový den spadla kolegyně Ivana cestou do práce z kola. Na pracoviště sice hrdinně dojela, ale se zlomeným loktem. Ještě ten den jí operovali, na Bulovce. Naštěstí se operace povedla a Ivana se rychle v práci:) zotavuje.

Bojíme se nedostatku vody?

Podle nás byste neměli být ochuzeni o výsledky unikátního sociologického projektu, který kombinoval tři metodické přístupy: monitoring médií, monitoring internetových diskusí a kvantitativní šetření. Cílem projektu bylo komplexně zmapovat vztah veřejnosti k tématu nedostatek vody, tj. porovnat jej s ostatními společenskými makro-tématy a zjistit sentiment a emocionální angažovanost lidí vůči potenciálnímu nedostatku vody. Iniciátor projektu byl Ad#Hackers, kvantitativní šetření uskutečnil STEM/MARK a monitoring médií realizoval NEWTON Media.

Mrkněte na výsledek a nezapomeňte šetřit vodou!

rezonance_uvodni_obrazek