Category Archives: Tisková zpráva

Při stavbě domu je rozhodující životnost a garance cen

Rychlost a nižší cena zvedá popularitu dřevostaveb, přetrvávající názor na nízkou životnost je však velkým handicapem.

Praha, 20. 10. 2021

Současná krize na trhu rezidenčního bydlení přímo ovlivňuje preference spotřebitelů. Při stavbě domu je pro drtivou většinu Čechů zásadní jeho životnost a garance ceny. Potvrdil to spotřebitelský průzkum zaměřený na bydlení, který v září realizovala agentura STEM/MARK pro stavební společnost RD Rýmařov. Přestože v preferencích stále vítězí cihla, více než třetina z nás by sáhla i po dřevě, a to především kvůli rychlosti stavby a příznivější ceně.

Mezi prioritami je i energetická úspornost

Pro drtivou většinu z nás je při stavbě domu nejdůležitější jeho životnost a garance ceny. „Je logické, že v kontextu aktuálního dění lidé hledají jistoty v podobě garance domluvené ceny. Stavební materiály zdražují, pocit nejistoty roste,“ komentuje Jana Proboštová z agentury STEM/MARK. Do rozhodovacího procesu však významně vstupují i další faktory. Mezi ně rozhodně patří nízká energetická náročnost stavby a jednoduchá údržba, podle kterých by se rozhodovala převážná většina Čechů. Na lehkou váhu není brán ani dodavatel stavby, po prověřené firmě by jednoznačně sáhlo 9 z 10 osob.

V otázce materiálu, ze kterého by měl být postaven vysněný dům, stále ještě jasně vede cihla. O dřevu v dnešní době uvažuje přibližně třetina Čechů. Zájem o dřevo je vyšší ve skupině lidí, kteří znají někoho, kdo v dřevostavbě žije. Necelá pětina by pak stavěla z betonu.

Zájem o dřevostavby roste, rychlost výstavby a nízká cena bodují

Podle údajů ČSÚ bylo v roce 2020 postaveno přes 18 tisíc rodinných domů. Ze statistik vyplývá, že Češi začínají jevit stále větší zájem o dřevostavby. Zatímco v roce 2015 jich bylo v ČR necelých 1 800, v loňském roce už to byly téměř 3 tisíce, a tvořily tak 16 % celkové výstavby.

Rychlost výstavby a rozumná cena jsou podle Čechů největšími výhodami domů ze dřeva. Jako jejich hlavní slabina je ale bohužel vnímána krátká životnost staveb a materiálu, a to přibližně u 1 ze 7 osob. Životnost stavby je zároveň zásadním faktorem, který vstupuje do rozhodování o výstavbě a pořízení nového bydlení.

Historický mýtus nekvalitních dřevěných „okálů“ tak stále přetrvává a nejspíš představuje důvod, proč na rozdíl od zahraničí u nás stále převažuje výstavba cihlových domů nad dřevostavbami. „Představa, že dřevostavby mají nízkou životnost, je jeden z největších mýtů, které u nás ve stavebnictví přežívají. Pokud je dřevostavba postavena kvalitně, je v životnosti plnohodnotným konkurentem cihlových domů. Důkazem mohou být příklady ze zahraničí, kde mají dřevostavby delší historii než u nás, a lze to na nich tedy lépe demonstrovat,“ říká Přemysl Kotouček, generální ředitel RD Rýmařov.

O průzkumu

Průzkum realizovala agentura STEM/MARK v září 2021 s použitím metodiky online dotazování na cílové skupině internetové populace ve věku 18-65 let. Reprezentativního průzkumu se účastnilo 700 respondentů.

Kontakt pro média

Jana Proboštová

Client Service Manager

+420 777 879 202

Díky úspěšné predikci STEM/MARK a STEM znali diváci Primy výsledky voleb dříve než ostatní

Výzkumné agentury STEM/MARK a STEM realizovaly pro TV Prima exkluzivní volební predikci, jejímž cílem bylo odhadnout konečné výsledky o několik hodin dříve, než budou sečteny všechny hlasy.

Z predikce bylo od začátku patrné, že ČSSD, KSČM ani Přísaha nepřekročí 5% hranici. Zároveň správně ukazovala, že se koalice SPOLU a hnutí ANO poperou o celkové vítězství. Velmi dobře odhadla také volební účast.

Praxe ze sčítání výsledků z minulých voleb, kdy jsou obvykle nejprve sečteny malé okrsky na vesnicích a až v samotném závěru jsou známé výsledky z velkých okrsků ve městech, se potvrdila i letos. Průběžné součty publikované ČSÚ mají tendenci zpočátku nadhodnocovat zisk stran jako KSČM, ANO či SPD s vyšší podporou na venkově a naopak podhodnocovat volební zisk pravicových, liberálně orientovaných uskupení, jež mají své voličské základny spíše ve městech (což znamená ve větších okrscích). Právě tuto nerovnoměrnost predikce STEM/MARK a STEM koriguje.

První volební predikce šla do televizního vysílání v 15:30 hod. Tehdy bylo sečteno něco málo přes 20 % okrsků. „Zatímco průběžné výsledky v tento okamžik zachycovaly rozdíl mezi ANO a SPOLU vyšší než 6 procentních bodů (ve prospěch ANO), výsledky naší predikce předpovídaly již tehdy, že se bude jednat o velmi těsný souboj“, komentuje přesnost predikce analytik STEM/MARK Radek Pileček.

Během odpoledne se predikce nadále zpřesňovala. „Důležitý okamžik nastal těsně po půl páté (tehdy bylo sečteno 76 % okrsků), kdy sice průběžné výsledky stále hlásily hnutí ANO o zhruba 3 procentní body před koalicí SPOLU, ale predikce STEM/MARK mezi nimi neviděla rozdíl vůbec žádný, ba naopak SPOLU se dostávalo do mírného vedení“, dodává Pileček. Konečné výsledky voleb, na které se ještě dlouho čekalo, pak tento předpoklad potvrdily.

Model volební predikce rovněž dokázal velmi záhy určit pořadí všech kandidujících subjektů. Jediným problémem byla právě situace kolem celkového vítěze, jelikož v Praze bylo sčítání kvůli velkým okrskům a nadprůměrně vysoké volební účasti relativně pomalé a odhadované výsledky za skupinu liberálních pražských okrsků tak vykazovaly určitou míru nepřesnosti. Jak upozorňuje datový analytik STEM/MARK Matěj Šimlovič, „nejužším místem naší predikce je právě potenciální změna poměru volební účasti mezi jednotlivými skupinami okrsků a také malý podíl sečtených okrsků uvnitř některé ze skupin“.

Predikce ukázala, že jednotlivé obce Česka volí čím dál rozdílněji a že společnost je opravdu roztříštěná. Zároveň ovšem dokázala, že pomocí analýz a statistických metod lze tuto roztříštěnost odhadnout a poskytnout veřejnosti velmi kvalitní odhad konečných výsledků voleb již hodinu a půl po zavření volebních místností.

Ptáte se, jaké výpočty byly za výslednými grafy?

Analytici STEM/MARK shrnuli celý algoritmus do tří kroků: Nejprve byly všechny volební okrsky rozděleny do 14 skupin podle podobnosti volebních výsledků v minulých volbách. V každé skupině byl znám počet obyvatel, respektive počet voličů a s přihlédnutím k dřívější volební účasti tak bylo možné přiřadit dílčím skupinám odlišnou váhu. Posledním krokem predikce byl předpoklad, že okrsky, které patří do stejné skupiny, se budou i v letošních volbách chovat velmi podobně. Na základě průběžných výsledků v jednotlivých skupinách pak algoritmus dopočítal souhrnnou volební predikci na celostátní úrovni.

V Praze, 9. října 2021
Tisková zpráva STEM/MARK, kontakt: Radek Pileček, , tel.: 734 832 682
National Pandemic Alarm: Index důvěry ve vládu dále klesá

National Pandemic Alarm: Češi stále vnímají ohrožení koronavirem. Zdravotníky za zvládnutí pandemie chválíme.

National Pandemic Alarm, který již od 16. března 2020 v pěti evropských zemích monitoruje aktuální postoje a nálady společnosti s ohledem na probíhající pandemii koronaviru, momentálně obsahuje výsledky ze sběru dat 14. – 20. září 2021.

Index důvěry ve státní aparát, který zjišťuje, jak vysokou důvěru v představitele státu a státní instituce mají lidé v aktuální situaci pandemie COVID-19, je v Česku nyní na hodnotě 44 bodů. Oproti poslední červnové vlně (kdy už se zdálo, že se hodnocení po jarním propadu podařilo stabilizovat) poklesla hodnota indexu o 1 bod. Vládě stále důvěřují ve větší míře respondenti nad 55 let, také o něco více muži než ženy. Nižší je také hodnota indexu na Slovensku, kde nyní dosahuje 34 bodů (pokles o 6 bodů od června).

Index paniky se v Česku od června ruku v ruce s relativně pohodovým létem snížil – od té doby klesl o 2 body. Nyní je na hodnotě 53 bodů. Tomuto stavu bezpochyby přispívá příznivější epidemická situace v zemi, a rozvolněná opatření. Index paniky se od června snížil shodně také na Slovensku, nyní na hodnotu 57 bodů. V obou zemích vykazují větší míru paniky respondenti ve věku 55 a více let a spíše ženy než muži.

Index ochoty k očkování v Česku vystoupal na hodnotu 76 bodů, což představuje oproti červnové vlně nárůst o 4 body. Na Slovensku hodnota indexu vzrostla o 3 body (64 celkově). Čísla zahrnují i již očkované. Pro obě země platí, že vyšší ochotu nechat se očkovat proti onemocnění COVID-19 lze pozorovat spíše u mužů než u žen, u dotazovaných z nejnižší (15-24 let) a vyšší věkové kategorie 55 a více let, mezi vysokoškoláky a také lidí z velkých měst.

Míra zkušenosti se v Česku vyšplhala na hodnotu 86 bodů, což představuje oproti červnové vlně nárůst o 12 bodů! V Česku se tak jedná o největší míru osobní zkušenosti ze všech pěti sledovaných zemí. Podobný nárůst je patrný i v sousedním Slovensku (aktuální hodnota 84 bodů). Ostatní země (Polsko, Maďarsko a Bulharsko se pohybují okolo hodnoty 70 bodů).

Více informací najdete na webové stránce projektu www.nationalpandemicalarm.eu.

Ještě nemáme vyhráno, míní polovina Čechů o vývoji koronavirové epidemie

Během letošního podzimu očekávají tři čtvrtiny lidí nárůsty čísel nakažených. Více tento pesimismus sdílí lidé střední věkové kategorie (25-54 let), u kterých je zároveň o něco nižší ochota k očkování. Z hlediska vzdělání a velikosti místa bydliště je situace opačná, tady jsou skeptičtější ti, kteří jsou očkování nakloněni více (VŠ vzdělání a obyvatelé velkých měst).

Očekává se také zpřísnění protiepidemických opatření, kdy pětina očekává zásadní zpřísnění a téměř dvě třetiny zpřísnění částečné (pouze 10 % neočekává žádná zpřísnění a 8 % neví nebo se nevyjádřilo). Zásadní opatření očekávají především mladí (do 34 let) a starší (55 a více let) lidé.

„Drtivá většina těch, kteří si myslí, že dojde alespoň k částečnému zpřísnění protiepidemických opatření, se kloní k tomu, že tak nastane až po říjnových volbách. To je názor především lidí mladších, s vyšším vzděláním a voličů parlamentních opozičních stran,“ komentuje výsledky Jan Burianec, sociolog společnosti STEM/MARK.

Profesní povinnost očkování Čechy rozděluje

Od začátku vypuknutí koronavirové pandemie se řeší situace zaměstnanců, ať už z hlediska jejich míry ohrožení v ohnisku větší koncentrace lidí, tak jako možných přenašečů. Čtvrtina lidí si v tomto směru myslí, že očkování by mělo být povinné pro všechny zaměstnance bez rozdílu oboru či výkonu konkrétní činnosti. Tento názor ale zastávají častěji právě ti, kteří jsou již v současné chvíli ekonomicky neaktivní (senioři). S nižším produktivním věkem razantnost tohoto názoru klesá. Pro další čtvrtinu má být povinné očkování pouze pro některé (exponované) profese – častěji se tak vyjadřují muži, vysokoškoláci a lidé z velkých měst. Podle 41 % lidí očkování zaměstnanců nemá být vůbec povinné a desetina na to nemá názor.

„Mezi profese, u kterých by mělo být očkování povinné, lidé řadí nejčastěji nejenom členy integrovaného záchranného systému, ale také například učitele, prodavače, řidiče MHD či pracovníky v gastronomických službách. U lidí, kteří odmítají profesní očkování je přímá souvislost s jejich vlastní mizivou ochotou k očkování,“ doplňuje Jan Burianec.

Práce zdravotníků si vážíme! Z pelotonu ministrů zdravotnictví vede Vojtěch, propadl Arenberger

Od propuknutí epidemie COVID-19 uplynulo již více než rok a půl času a možná tak nastal čas k zpětnému zhodnocení a promýšlení toho, co by se dalo udělat lépe, aby byly příště následky co nejmenší.

National Pandemic Alarm podrobil hodnocení celou paletu subjektů a osobností, které byly přímo zapojené nebo se následně vyrovnávaly s dopady epidemické situace. Asi nepřekvapí, že nejlépe hodnocení byli zdravotníci (ať už zdravotní sestry/bratři, tak i doktoři/lékařky), na které si „nestěžuje“ téměř nikdo. Velmi dobré hodnocení si odnesli také krajští hejtmani, ačkoliv je zde nutné dodat, že respondenti byli schopni zhodnotit práci spíše jen toho hejtmana, který působí v místě jejich bydliště. Z konkrétních osobností pak nejlépe uspěl současný ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, který byl ale hodnocen poměrně pozitivně i ve svém prvním funkčním období. Na spodní hranici hodnocení zůstaly opoziční parlamentní strany, prezident Miloš Zeman a bývalý ministr zdravotnictví Petr Arenberger.  

„Ukazuje se, že Češi hodnotí až na výjimky jednotlivé osobnosti poměrně přísným prizmatem. To může souviset s počtem mrtvých, doby a chaotickém způsobu zavádění protiepidemických opatření či současné vyhrocené předvolební náladě. Jistou pozici už nemá ani premiant v hodnocení minulého roku – ministr vnitra Jan Hamáček,“ uzavírá Jan Burianec ze STEM/MARK.

National Pandemic Alarm zachycuje měnící se vývoj společenských postojů a nálad – důvěru v představitele státu (index důvěry ve státní aparát), míru strachu (index paniky), reálný dopad situace na obyvatele (index dopadů), vlastní zkušenost s výskytem nemoci či nemocných v blízkém okolí (míra zkušenosti) a ochotu nechat se očkovat proti COVID-19 (index ochoty k očkování). Podrobné výsledky jsou dostupné na webové stránce projektu www.nationalpandemicalarm.eu.

Kontakt pro média:

Jan Burianec
Analytik, STEM/MARK
telefon: 776 179 823
e-mail:
www: www.nationalpandemicalarm.eu

Sociální rezonance: Co hýbe Českem

Tisková zpráva: 22.6.2021

AdHackers, Newton Media a STEM/MARK publikují další studii Sociální rezonance: Co hýbe Českem.

Agentura AdHackers dokončila spolu se STEM/MARK a Newton Media rozsáhlou analýzu o aktuálních náladách v české společnosti během pandemie koronaviru. Studie kombinuje analýzu klasických a sociálních médií s kvantitativním průzkumem. Analýza médií pokrývá období od února 2020 do dubna 2021, zatímco sběr dat v kvantitativním šetření probíhal v druhé polovině května 2021.

Co hýbe Českem sleduje tři hlavní témata, která rezonovala českou společností: svoboda, školství a zdravotnictví. Enormní mediální pozornost se soustředila hlavně na téma zdravotnictví, kterého se týkalo 16,8 mil. zmínek v tradičních a sociálních médiích. Školství a vzdělávání se týkalo 5,5 mil. zmínek a svobody pak 4,2 mil. zmínek. Zatímco tradiční média (online články, tisk, televize a rozhlas) přispěla k publicitě uvedených témat pouhou desetinou příspěvků, největší debata se odehrávala v sociálních médiích. Zde výrazně dominovaly příspěvky na Facebooku, v menší míře pak diskuse pod články a zmínky na Twitteru.

Zajímalo nás, jak se vyvíjela atmosféra ve společnosti v období, kdy pandemie ovlivnila všechny oblasti našeho života… Ukázalo se, že zatímco tradiční média věnovala tématu svobody stejnou pozornost jako před pandemií, v sociálních médiích byl zaznamenán výrazný nárůst zájmu uživatelů,komentuje závěry Jan Řehák, zakladatel agentury AdHackers. „Jednotlivá vládní opatření zasáhla téměř každého Čecha a lidé měli potřebu je komentovat. Českou společností výrazně rezonovalo omezení pohybu a služeb, svoboda slova, cenzura či omezování svobody ze strany EU. Ve společnosti nepřestávaly mizet obavy z dalších lockdownů a diskuse týkající se očkování“, dodává Řehák.

Mediální pozornost v ostatních dvou oblastech (zdravotnictví, školství) reflektovala vývoj samotné pandemie a následky vládních opatření. „Prvotní nejistota a obava z neznámého byly vystřídány letní euforií. Období loňských prázdnin se tak neslo v duchu rozvolňování. Epidemie se zdála být na ústupu, ve společnosti panovala dobrá nálada a naděje, že to nejhorší je za námi,“ říká Martina Maňhalová, analytička Newton Media. Na podzim 2020 se opět zhoršila situace ve zdravotnictví a přišlo omezení školní docházky. Zatímco na jaře lidé řešili spíše schopnost adaptovat se na novou situaci, na podzim již byl patrný reálný strach z nedostatečných kapacit českého zdravotnictví a obavy z dopadu zavřených škol na žáky a studenty, ale i samotné rodiče. Lockdown na jaře 2021 pak přispěl ke všeobecným pocitům únavy a frustrace z nezvládnuté situace.

V kvantitativní části průzkumu výzkumné agentury STEM/MARK se ukázalo, že mezi nejpalčivější problémy české společnosti lidé řadí na první tři místa špatně fungující stát, jeho přílišnou zadluženost a přebujelost korupce a rozkrádání. V dalším sledu navazují ekonomické problémy zdražujícího a méně dostupného bydlení a obava z růstu budoucí daňové zátěže. „Tematickou naléhavost sledujeme již mnoho let a mohu potvrdit, že dychtivost řešit korupci je v české společnosti dlouhodobě zakořeněná. Už je zde ale i jistý pocit zmaru. Zadluženost státu získala na důrazu až s náhlými výdaji v boji proti epidemické krizi. Špatně fungující stát je spojen s chaosem, rozhádaností politiků, ale také například nedostatečnou digitalizací společenských institucí. Svou úlohu hraje i aktuálně nízká důvěra ve vládu, kterou dlouhodobě sleduje například projekt National Pandemic Alarm“, interpretuje výsledky průzkumu Jan Burianec, sociolog STEM/MARK.

Graf 1: Vývoj důvěry vládě ČR v období epidemické krize

Zdroj: National Pandemic Alarm, více na https://www.nationalpandemicalarm.eu/en/ (údaje v procentech/časová osa)

V první polovině pomyslného pelotonu 19 nejpalčivějších problémů se zařadila námi sledovaná témata destabilizovaného školství a omezování osobní svobody, na 13. příčce pak zdravotnictví. Zajímavě zde vyvstávají i problémy nezodpovědnosti ke klimatu či přírodě a přebujelé byrokracie či úřední moci. „Nižší naléhavost tématu zdravotnictví lze vysvětlit tím, že lidé jsou s ním relativně spokojeni. Přece jenom bylo od března 2020 vystaveno nejtěžší zatěžkávací zkoušce. Lidé cítí, že nyní je na čase řešit spíše ekonomické aspekty dopadů pandemie“, doplňuje Jan Burianec.

Kvantitativní průzkum STEM/MARK potvrzuje, že se lidé i nadále obávají pokračujících omezení svobodného života, většina pociťuje negativní důsledky omezení a přiklání se k co nejdřívějšímu návratu do svobodného normálu (je důležité upozornit, že data byla sbírána v druhé polovině května 2021). Postoje k očkování jsou rozpolcené tak, jak vidíme v mediálním prostoru. Převaha respondentů si myslí, že by očkování mělo být dobrovolné. Většina s očkováním souhlasí, ale mírně převažuje část, u níž hraje hlavní roli možnost svobodně žít před zdravotními přínosy. Ti, kteří s očkováním nesouhlasí, se dělí do čtyř rovnocenných skupin. První skupina (11 % lidí) s očkováním sice nesouhlasí, ale nechá se očkovat, aby nebyla vyloučena ze společenského života. Druhá skupina nesouhlasí s očkováním, ale pokud by bylo povinné, nechala by se očkovat. Třetí (14 %) se očkovat nenechá, dokud bude dobrovolné. A poslední čtvrtá (10 %) se bude vyhýbat očkování, i kdyby bylo povinné. Ti, co s očkováním nesouhlasí, nepovažují vakcíny za dostatečně prověřené, nebo mají obavy z vážných nežádoucích účinků. S omezováním svobody neočkovaných nesouhlasí tři čtvrtiny populace. „Ochota k očkování má od podzimu 2020 téměř lineární vzrůstající tendenci. Zdá se, že úspěch lze částečně připsat i komunikační kampani, které ale má stále rezervy a to především u mladších lidí“, komentuje výsledky Jan Burianec.

Graf 2: Postoj k očkování v populaci

Celkově 14 % lidí deklarovalo, že se jejich život změnil znatelně k horšímu, mírně se zhoršil pro dalších 47 % lidí. Celkově lze vidět, že dopady na českou společnost jsou dalekosáhlé a napříč různými oblastmi života, pocitu bezpečí a osobní svobody. V hodnocení nejpalčivějších společenských problémů se na předních příčkách objevila témata, která s vývojem během pandemie mají také jasnou souvislost.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím internetového dotazování (online na Českém národním panelu) se zúčastnilo 1013 respondentů ve věku od 15 do 65 let reprezentující internetovou populaci.

Sběr dat probíhal od 18. do 23. května 2021.

https://stemmark.cz/downloads/rezonance_2021.pdf

National Pandemic Alarm: Index důvěry ve vládu dále klesá

National Pandemic Alarm: Očkování stále postupuje pomalu, míní polovina lidí. Pro vakcínu by třetina lidí ráda k praktikům, hlavně skupina 55+

National Pandemic Alarm, který již od 16. března 2020 v pěti evropských zemích monitoruje aktuální postoje a nálady společnosti s ohledem na probíhající pandemii koronaviru, momentálně obsahuje výsledky ze sběru dat 14.–17. května 2021.

Index důvěry ve státní aparát, který zjišťuje, jak vysokou důvěru v představitele státu a státní instituce mají lidé v aktuální situaci pandemie COVID-19, je v Česku nyní na hodnotě 44 bodů. Oproti minulé vlně narostla hodnota indexu o 3 body. Vládě stále důvěřují ve větší míře respondenti nad 55 let, také o něco více muži než ženy. O něco nižší je hodnota indexu na Slovensku, která nyní dosahuje 41 bodů a zůstává na stejné úrovni jako v dubnu.

Index paniky se v Česku od března postupně snižuje – od té doby klesl celkem o 7 bodů. Nyní je na hodnotě 57 bodů, což je od dubnové vlny o 2 body méně. Tomuto stavu bezpochyby přispívá příznivější epidemická situace v zemi, rozvolňování opatření a pozvolný návrat k normálnímu životu. Index paniky se od března snižuje také na Slovensku, kde od té doby klesl celkem o 6 bodů. Aktuální hodnota je 60 bodů, od poslední dubnové vlny výzkumu je to o 5 bodů méně. V obou zemích vykazují větší míru paniky respondenti ve věku 55 a více let a spíše ženy než muži.

Index ochoty k očkování v Česku vystoupal na hodnotu 66 bodů, což představuje oproti dubnové vlně nárůst o 7 bodů. Na Slovensku se hodnota indexu nezměnila a zůstává stále na hodnotě 57 bodů. Pro obě země platí, že vyšší ochotu nechat se očkovat proti onemocnění COVID-19 lze pozorovat spíše u mužů než u žen, u dotazovaných z vyšší věkové kategorie 55 a více let, a také mezi vysokoškoláky.

Více informací najdete na webové stránce projektu www.nationalpandemicalarm.eu.

Očkování stále odsýpá pomalu, míní polovina Čechů

V Česku v posledních týdnech sice zrychlilo tempo očkování, polovina respondentů ho ale stále hodnotí jako pomalé. Rychlé je podle 7 % lidí a 30 % je toho názoru, že je adekvátní. Ostatní (13 %) situaci nedokážou posoudit.

„V každém případě můžeme nyní v odpovědích pozorovat o poznání větší optimismus než před dvěma měsíci, kdy respondenti hodnotili postup očkování naposledy: tehdy označily tři čtvrtiny dotázaných tempo vakcinace za pomalé a pouhých 11 % ho považovalo za adekvátní,“ komentuje výsledky Lucie Vlčková, Senior Research Manager společnosti Nielsen Admosphere.

Lidé nemají výraznou preferenci, kde se nechat očkovat

Respondenti, kteří ještě nejsou očkovaní vakcínou proti COVID-19 a zároveň očkování neodmítají, nemají výraznou preferenci v tom, kde by se chtěli nechat očkovat. Třetina z nich by ráda dostala vakcínu u praktického lékaře (33 %), přičemž častěji než ostatní by to preferovali dotazovaní ve věku 55 a více let a také respondenti z vesnic. O něco méně lidí by rádo navštívilo specializované očkovací centrum (28 %), kam by se ve větší míře vydali vysokoškoláci, také poměrně nepřekvapivě lidé z Prahy a Středočeského kraje a obecně obyvatelé velkých měst.

„Přestože otevření velkých očkovacích center u nás přispělo ke zrychlení očkování, lidé mají stále ve velké míře zájem o vakcinaci u praktického lékaře, který je pro ně známou a důvěryhodnou osobou a zároveň zná jejich případné diagnózy. Pro nejstarší dotázané, kteří by tuto možnost uvítali nejvíce, jsou praktici zároveň nejméně stresujícím místem,“ doplňuje Lucie Vlčková.

Čtvrtina by pak ráda šla na očkování proti COVID-19 do nemocnice či na polikliniku (25 %), tuto možnost by také o něco častěji volili lidé z Prahy a Středočeského kraje než lidé z Čech a Moravy.

Mezi dotazovanými, kteří přímo uvedli, že nemají žádné preferované místo, kde se nechat očkovat (28 %), jsou častěji lidé mladšího věku. Se zvyšujícím se věkem deklarace této možnosti klesá.

Na restaurace a cestování se těšíme, na návrat z home office ale ne

Striktní vládní nařízení proti šíření COVID-19 se už pomalu uvolňují, a proto jsme se v této vlně respondentů Českého národního panelu ptali na to, na co se osobně nejvíce těší.

Téměř polovina dotazovaných uvádí, že se nejvíce těší na posezení v restauraci, hospodě, kavárně či baru (45 %). Tuto příležitost častěji uváděli lidé ve věku 25–34 let a obyvatelé velkých měst. Třetina lidí se pak těší, že bude moci volně cestovat po ČR (34 %), což častěji zmiňovali starší dotazovaní nad 55 let. Méně než třetina lidí se těší, že si dopřeje cestování do zahraničí (30 %), to zase častěji říkají mladí lidé ve věku 15–24 let, vysokoškoláci a ti, kteří bydlí ve velkých městech; nebo že navštíví kulturní akce jako koncerty, festivaly, divadla a podobně (28 %) – na tuto příležitost se spíše těší lidé do 34 let, vysokoškoláci a výrazně častěji ženy než muži.

Z dalších možností si pak zhruba čtvrtina „brousí zuby“ na návštěvu služeb jako jsou kadeřnická péče, manikúra, pedikúra, kosmetika, masáže apod. (26 %) a také na návštěvu českých památek, hradů a zámků bez omezení skupinových prohlídek (24 %). 15 % respondentů se těší na to, až se jejich děti vrátí do školy (bez střídavého režimu) – není divu, že tuto možnost častěji uváděli lidé ve věku 35–54 let.

Zajímavé je, že nejméně deklarovanou možností je zde úplný návrat ze široce zavedených home office zpět na pracoviště (2 %).

„Ukazuje se, že plný návrat z domácího pracovního režimu do kanceláří má ve srovnání s obnovením volnočasových aktivit výrazně nižší prioritu. ‚Vrátit se do normálu‘ pro nás znamená hlavně možnost znovu se setkávat a cestovat,“ doplňuje Lucie Vlčková z Nielsen Admosphere.

Aktuální rychlost rozvolňování opatření je podle dvou pětin lidí adekvátní


Dvě pětiny Čechů souhlasí s aktuální podobou rozvolňování opatření proti COVID-19 u nás, tempo je podle nich adekvátní. Tvrdí to ve větší míře starší respondenti ve věku 55 a více let. Méně než čtvrtina dotazovaných má pak pocit, že rozvolňování probíhá příliš pomalu (24 %) – s čímž se ztotožňují spíše lidé od 34 let do 55 let a respondenti se středním vzděláním bez maturity. Podobné procento naopak míní, že je rozvolňování moc rychlé (22 %). S touto možností se častěji ztotožňují nejmladší věkové skupiny 15–24 let.

National Pandemic Alarm zachycuje měnící se vývoj společenských postojů a nálad – důvěru v představitele státu (index důvěry ve státní aparát), míru strachu (index paniky), reálný dopad situace na obyvatele (index dopadů), vlastní zkušenost s výskytem nemoci či nemocných v blízkém okolí (míra zkušenosti) a ochotu nechat se očkovat proti COVID-19 (index ochoty k očkování). Podrobné výsledky jsou dostupné na webové stránce projektu www.nationalpandemicalarm.eu.

Kontakt pro média:

Denisa Žídková

Community & PR, European National Panels

Štěpánská 611/14
110 00 Praha 1, Česká republika
e-mail:
www: www.nationalpandemicalarm.eu

Čtvrtina lidí věří, že Andrej Babiš bude kandidovat na prezidenta

Foto: Pixabay

Charakterová představa o budoucím prezidentovi (prezidentce) je stálá a dlouhodobě se příliš nemění. Prezidentský ideál však v některých ohledech tvoří neslučitelné vlastnosti.

Preference jsou nadále proměnlivé.

Hodnocení prezidenta Miloše Zemana se dále zhoršuje. To vše a mnohem více přináší exkluzivní průzkum agentury STEM/MARK.

Jarní průzkum agentury STEM/MARK navazuje na třetí vlnu (https://www.stemmark.cz/epidemicka-krize-promenila-pohled-na-prezidentsky-urad/) dlouhodobého projektu, který poběží pravidelně až do třetí přímé volby prezidenta v roce 2023. Prezentovaná data popisují náladu ve společnosti v období velikonočního týdne, kdy stále pokračovala přísná protiepidemická opatření. Důležité je zmínit, že tato data nezachycují nálady po kauze Vrbětice.

Během dlouhodobé epidemické situace se ukazovalo, že lidé se částečně chovají jinak, mění některé zvyky a preference. V mnoha případech je k tomu nutí dané okolnosti. Nejistota ve společnosti se dotkla i náhledu na prezidentský úřad a jeho uspořádání.  

Stále klesá důležitost prezidentského úřadu

Od posledních čísel z loňského podzimu nadále roste vnímaná nedůležitost prezidentské funkce (z 30 na 35 %). Nedůležitost zmiňují častěji ženy, lidé mezi 30 až 45 lety, a ti, kteří za historicky nejlepšího prezidenta považují Václava Havla. Nižší důležitost prezidentského úřadu vnímají také ti, kteří nedůvěřují vládě. I z jiných výzkumů víme, že rapidní pokles důvěry ve vládu pramení především z (ne)zvládání epidemické situace, což není problém pouze tuzemské krajiny. V populaci je ale i nadále nadpoloviční většina, která vnímá prezidentský úřad jako důležitý, a liší se pouze v tom, zda pravomoci prezidenta posílit (22 %) nebo zachovat aktuální nastavení (43 %).

„Odlišnosti v nazírání na prezidentský úřad lze analyzovat dle politických preferencí. Zatímco voliči hnutí ANO a SPD si přejí posílení pravomocí prezidenta, tak voliči Pirátů se STAN a koalice SPOLU by zachovali současné nastavení, i když úřad prezidenta vnímají jako důležitý,“ doplňuje výsledky Jan Burianec ze STEM/MARK.

Graf 1: Nahlížení na prezidentský úřad v čase

Hodnocení prezidenta Miloše Zemana stále klesá a to ve všech aspektech

Výzkum STEM/MARK sleduje též počínání současného prezidenta – nejenom obecné hodnocení, ale také konkrétní oblasti. U všech pěti si Miloš Zeman oproti podzimu 2020 pohoršil. Ve své doby velmi „silné disciplíně“ – zájmu o problémy občanů – dokonce výrazněji. Celkově se v aktuálním hodnocení posouvá spíše ke známce 4 (školní stupnice).

Graf 2: Hodnocení současného prezidenta

Prezident musí mít morální autoritu, zároveň jsou některé požadavky protichůdné

Profil budoucího prezidenta zůstává nadále rozmanitý – voliči oproti podzimu upřednostňují více energetickou vitální osobu, které je schopna převzít odpovědnost v období krize. Nižší váhu má aktuálně politická a životní zkušenost, tudíž budoucí kandidát nemusí být vyloženě politický matador. V popředí je stále a neochvějně morální autorita doplněná reprezentativním vystupováním.  

„Pro mladé lidi do 30 let je více důležité, aby byl prezident (či prezidentka) srozumitelný a uměl věci vysvětlovat. Byl by jim rovněž blíž, kdyby měl smysl pro humor a působil šarmantním dojmem. Střední generace ocení častěji energičnost a respekt. A to nejen u nás, ale především v zahraničí. Lidé starší 60 let chtějí mnohem častěji morální autoritu, sílu osobnosti a nezávislost na politicích a lobbistech,“ říká Burianec.

Graf 3: Charakteristika budoucího prezidenta

Bude Andrej Babiš kandidovat?

Výsledek podzimních voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR může hypoteticky ovlivnit také případnou kandidaturu Andreje Babiše na prezidenta. Názor lidí, zda bude kandidovat na prezidenta, znázorňuje následující tabulka. Nejčastěji uváděná hodnota a zároveň i medián je 50 %. Tato hodnota je podobná také u voličů hnutí ANO.

Tabulka 1: Jaká je podle lidí šance, že bude premiér Andrej Babiš kandidovat na prezidenta

Aktuálně vede Eben, druhá Němcová, třetí Pavel, Babiš vypadl z „TOP 10“

Na spontánní otázku, kdo by měl být příštím prezidentem, nepadají příliš překvapivá jména, nýbrž to zrcadlí mediální viditelnost a dosavadní úvahy osobností o jejich kandidatuře. Dlouhodobě je méně zmiňován současný premiér Andrej Babiš, který byl ještě v září 2019 jednoznačně na špici. Během letošního jara byl nejčastěji jmenován Petr Pavel, Pavel Fischer, ale také Miroslav Kalousek.

Graf 4: Kdo by mohl být dalším prezidentem?

STEM/MARK předkládá respondentům obsáhlý seznam jmen, které se v souvislosti s kandidaturou na prezidenta průběžně objevují nebo zastávají významnou (politickou/ústavní/společenskou) funkci. Lidé mají možnost uvést, koho by volili, kdo by eventuálně přicházel v úvahu (kategorie volil + možná volil spojené dohromady) a koho vylučují. Kdo se dostal na přední příčky volitelnosti, znázorňuje graf č. 4. Před blížícími se parlamentními volbami může být zajímavý pohled na leadery parlamentních stran, kde se může zrcadlit například jejich kouzlo osobnosti. Pořadí míry volitelnosti leaderů parlamentních stran z hlediska potenciální prezidentské kandidatury znázorňuje následující graf.

Graf 5: Prezidentský potenciál předsedů parlamentních stran

„Je třeba přistupovat k dosavadním preferencím s rezervou, protože pro mnoho lidí nejsou prezidentské volby zatím podstatným a aktuálním tématem. Hlavním cílem je sledovat dlouhodobý trend a vývoj v čase. Pro kandidáty je důležitá především celostátní znalost a alespoň částečná přijatelnost. V předchozích etapách vzbudilo ohlas například nečekané jméno Marka Ebena, který se nyní dostal dokonce na první příčku. Může to být částečně důsledkem naštvanosti z politiky. Sám pan Eben kandidaturu prý vylučuje, ale jak vidíme, byl by z hlediska možného volebního výsledku velmi relevantním kandidátem. Víceméně splňuje kýžený atribut konsensuálního kandidáta, který by byl částečně přijatelný pro oba znesvářené tábory vytvořené již v roce 2013,“ interpretuje výsledky Jan Burianec ze STEM/MARK.

Graf 6: Úvahy lidí, kteří v poslední prezidentské volbě volili Miloše Zemana

STEM/MARK zajímal také názor voličů Miloše Zemana z prvního kola přímé prezidentské volby v roce 2018. Zdá se, že tato skupina sehraje v příští prezidentské volbě významnou roli, protože je poměrně početná a Miloš Zeman, který již kandidovat nemůže, pro ně byl často jedinou možnou volbou. Důležité je ale zmínit, že i v této skupině došlo k částečné inverzi. Důkazem toho je například to, že jen 45 % jeho voličů, ho aktuálně považuje za nejlepšího polistopadového prezidenta. Tuto první příčku v celé populaci neochvějně drží Václav Havel.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím kombinace telefonického a online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 802 osob ve věku 18 a více let. Výzkum je reprezentativní dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu. Šetření bylo z hlediska větší relevance výsledků váženo na minulou volbu prezidenta. Pokud některý z grafů nedává v součtu 100 %, je to zapříčiněno automatickým zaokrouhlováním. Čtvrtá vlna dotazování probíhala na přelomu měsíců březen/duben 2021. Další vlna šetření proběhne pravděpodobně kolem podzimních voleb do Poslanecké sněmovny 2021.    

National Pandemic Alarm: Index důvěry ve vládu dále klesá

National Pandemic Alarm: Lidé nesouhlasí s odvoláním Jana Blatného z funkce ministra zdravotnictví

Petr Arenberger je zatím přijímán spíše vlažně

National Pandemic Alarm, který již od 16. března 2020 v pěti evropských zemích monitoruje aktuální postoje a nálady společnosti s ohledem na probíhající pandemii koronaviru, momentálně obsahuje výsledky ze sběru dat 16.–19. března 2021.

Český národní panel je součástí European National Panels a v rámci Česka na něm probíhá projekt, který mapuje postoje obyvatel střední Evropy k pandemii COVID-19.

Projekt zachycuje měnící se vývoj společenských postojů a nálad – důvěru v představitele státu (index důvěry ve státní aparát), míru strachu (index paniky), reálný dopad situace na obyvatele (index dopadů), vlastní zkušenost s výskytem nemoci či nemocných v blízkém okolí (míra zkušenosti) a ochotu nechat se očkovat proti COVID-19 (index ochoty k očkování). Podrobné výsledky jsou dostupné na webové stránce projektu www.nationalpandemicalarm.eu.

Index důvěry ve státní aparát, který zjišťuje, jak vysokou důvěru v představitele státu a státní instituce mají lidé v aktuální situaci pandemie COVID-19, se v Česku nyní stále pohybuje na hodnotě 40 bodů. To je druhá nejnižší hodnota od začátku sledování. Na této hodnotě se index kolísavě drží již od počátku roku 2021, kdy pouze v únoru klesl na hodnotu 36, v březnovém měření se ale opět vrátil na číslo 40. Vládě důvěřují ve větší míře respondenti nad 55 let.

Z naměřených hodnot napříč zeměmi je index důvěry ve vládu v Česku nejnižší (40 bodů), jen o bod vyšší je na Slovensku (41 bodů), kde však došlo od minulé vlny projektu k velkému nárůstu, a to o 6 bodů. Hodnota tohoto indexu se od poslední vlny výzkumu zvýšila i v Bulharsku, celkem o 7 bodů a nyní je na hodnotě 43 bodů. Podobných hodnot index nabývá i v Maďarsku (43 bodů) a Polsku (44 bodů).

Index paniky se od poslední březnové vlny výzkumu výrazně snížil, a to o 5 bodů – aktuálně je na hodnotě 59 bodů. Nyní se v otázce strachu a paniky cítíme stejně jako v první půli prosince 2020. Tomuto stavu, kdy hodnota indexu ukazuje, že naše společnost tolik nepanikaří, pravděpodobně přispěl pohled na nižší čísla počtu nakažených za poslední týdny, zároveň také konec nouzového stavu a příchod veselejšího ročního období – jara.

Srovnatelně s Čechy jsou na tom z měřených zemí také Bulhaři (59 bodů), právě tam je koronavirová situace přívětivější a index paniky se tam již od začátku roku 2021 pohybuje na příznivých hodnotách. O něco horší je pak situace na Slovensku a v Maďarsku (obě 65 bodů) a v Polsku (66 bodů).

Index ochoty k očkování se zvýšil ve všech měřených zemích. V Česku nyní dosahuje nejvyšší hodnoty od začátku sledování – 59 bodů,od poslední vlny výzkumu v březnu se hodnota indexu zvýšila o 1 bod. Ochota nechat se očkovat proti onemocnění COVID-19 je spíše u mužů než u žen, u dotazovaných z vyšší věkové kategorie 55 a více let, a také mezi vysokoškoláky.

K nárůstu dochází i ve všech ostatních monitorovaných zemích – o 5 bodů narostly hodnoty indexu v Maďarsku (nyní 62 bodů) a v Polsku (nyní 55 bodů), o 3 body se zvýšila hodnota indexu na Slovensku (nyní 57 bodů). O 1 bod pak narostla hodnota v Bulharsku (nyní 40 bodů). Se zvýšením hodnot tohoto indexu se změnilo i pořadí zemí v ochotě k očkování proti onemocnění COVID-19: nejvyšší ochota je nyní v Maďarsku, poté v Česku, následuje Slovensko, Polsko a poslední je Bulharsko.

Více informací najdete na webové stránce projektu www.nationalpandemicalarm.eu

Dvě pětiny lidí nesouhlasí s odvoláním Jana Blatného

Dvě pětiny dotazovaných vyslovily nesouhlas s odvoláním Jana Blatného z funkce ministra zdravotnictví (40 %). S odvoláním nesouhlasí spíše lidé z velkých měst, vysokoškoláci a lidé do 34 let. Čtvrtina neví, jak by danou situaci zhodnotila (25 %), přičemž pro tento názor se vyslovili spíše nezaměstnaní a lidé v domácnosti či na mateřské dovolené. Méně než pětina se pak k tomuto kroku staví neutrálně. Přibližně stejný počet lidí s odvoláním bývalého ministra zdravotnictví souhlasí.

Při zpětném ohlédnutí za prací Jana Blatného ve funkci ministra zdravotnictví hodnotí pětina Čechů jeho působení negativně (20 %), třetina pak neutrálně (31 %). Jana Blatného hodnotí kladně více než třetina Čechů (36 %), typicky vysokoškolsky vzdělaní lidé, důchodci a studenti.

Arenberger není dobrou volbou pro post ministra zdravotnictví, míní dvě pětiny Čechů


Dvě pětiny Čechů si myslí, že Petr Arenberger není dobrou volbou pro post ministra zdravotnictví (38 %), s tímto názorem se ztotožňují mírně více nezaměstnaní lidé a respondenti ve věku 25–34 let. Pro čtvrtinu Čechů je ale zatím ještě brzy na to, aby dělali nějaké závěry (25 %), s čímž se ztotožňují mírně více ženy než muži. Pouze 7 % tvrdí, že Petr Arenberger je dobrou volbou pro tuto ministerskou pozici.

„Startovací pozice nového ministra zdravotnictví Petra Arenbergera není nejlepší, teprve týden po jmenování je přijímán spíše vlažně, výzvou do budoucna tak určitě bude nejen zvládání pandemické situace, ale i přesvědčení veřejnosti, že je do funkce dobrou volbou, za kterou ho zatím považuje pouze naprostá menšina Čechů,“ dodává Vít Pavliš z agentury NMS Market Research.

S rozvolňováním souhlasí dvě třetiny lidí

S 11. dubnem skončil nouzový stav, který po několikerém prodloužení trval 189 dní. S tímto mimořádným stavem platil také zákaz nočního vycházení po deváté hodině, zákaz konzumace alkoholu na veřejnosti a omezení pohybu osob přes hranice jednotlivých okresů v ČR. Od 12. dubna došlo k rozvolnění různých oblastí a nyní jsou povoleny například farmářské trhy, návštěvy zoologických a botanických zahrad, otevřeny jsou i obchody s dětským oblečením a papírnictví. Zároveň se děti opět pomalu vracejí do školních lavic.

Ve výzkumu National Pandemic Alarm jsme se lidí zeptali na to, jak se na rozvolnění protiepidemických opatření, která platí od 12. dubna, dívají. Převážná většina souhlasí s aktuálním uvolněním protiepidemických opatření (71 %), což tvrdí spíše lidé ve věku 25–34 let a vysokoškolsky vzdělaní; pouze pětina dotazovaných naopak s rozvolněním nesouhlasí.


V postojích, které lidé zaujímají k rozvolnění protiepidemických opatření, se Češi rozdělili na dvě stejně velké názorové skupiny, kdy jedna stojí za názorem, že opatření byla uvolněna adekvátně – a tedy souhlasí s nynější podobou (39 %); druhá si stojí za tím, že by opatření měla být uvolněna ještě více (39 %), s tím se ztotožňují spíše lidé ve věku 25–34 let. Pouze 10 % lidí se kloní k názoru, že opatření by měla být naopak ještě více zpřísněna. Stejný počet lidí na situaci nemá názor.

Výzkumný projekt National Pandemic Alarm (www.nationalpandemicalarm.eu) zaštiťuje společnost European National Panels, dceřiná společnost agentur Nielsen Admosphere, NMS Market Research a STEM/MARK, která sdružuje národní panely v zemích Visegrádské čtyřky a v Bulharsku a disponuje v těchto zemích více než 100 tisíci respondenty.

Kontakt pro média:

Denisa Žídková

Community & PR, European National Panels

Štěpánská 611/14
110 00 Praha 1, Česká republika
e-mail:
www: www.nationalpandemicalarm.eu

National Pandemic Alarm: Index důvěry ve vládu dále klesá

Letošní velikonoční svátky budou jiné, než jsme zvyklí

Tisková zpráva – 31. 3. 2021

Velikonoce jsou oblíbenými svátky u tří čtvrtin Čechů

Český národní panel je součástí European National Panels, která sdružuje panely v 5 světových zemích (Česká republika, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Bulharsko). V rámci České republiky na něm probíhal výzkum na téma Velikonoce, data byla sesbírána v období od 17. do 22. března 2021. Výzkum probíhal v Česku, na Slovensku, v Polsku, Maďarsku a Bulharsku.

Velikonoční svátky připadají na období příchodu jara, teplejší slunné dny a jsou plné sousedských návštěv, setkávání, pohoštění a dobrot. Takové Velikonoce dobře známe, letos to ale bude jinak. Počítá s tím i zhruba polovina dotazovaných z Českého národního panelu, která tvrdí, že jejich pojetí velikonočních oslav se změní hodně (47 %). Třetina své oslavy změní jen částečně (32 %) a pětina nebude měnit skoro nic.

Velikonoce dnes slaví více než dvě třetiny Čechů (69 %), zhruba třetina lidí je neslaví – převážná část jich slavila Velikonoce v dětství, dnes už to ale nedělají.

Spousta z nás se o těchto svátcích věnuje tradičním aktivitám jako je barvení velikonočních vajíček (70 %), což dělají častěji mladí lidé ve věku 15–24 let a obecně lidé v Čechách; příprava tematické výzdoby a dekorací v domácnosti (64 %), kterou častěji dělají ženy, a pečení tradičního sladkého pečiva jako jsou mazance, beránek nebo třeba jidáše (64 %). Při této sváteční příležitosti se také rádi setkáváme se svými blízkými (61 %) nebo dáváme do pořádku domácnost tzv. jarním úklidem (57 %). Asi není divu, že je tato činnost výrazně častější u žen než u mužů.

Které z tradičních činností, které s Velikonoci spojujeme, si budeme moct letos dopřát? Všechny najednou určitě ne, zároveň bychom měli počítat s tím, že vzhledem k omezení volného pohybu osob a nemožnosti návštěv toho pravděpodobně hodně zbyde pro strávníky v rámci jedné domácnosti.

O Velikonocích máme nejraději setkávání, dobré jídlo a příchod jara

Co si z tradičních aktivit, které o Velikonocích děláme, užíváme nejvíc? Většina z nás si o těchto svátcích užívá především příležitost setkat se s blízkými (57 %), samozřejmě dobré jídlo (49 %) – což častěji říkají mladí lidé (15–24 let) a spíše muži než ženy – a vítání jara jako nového ročního období (45 %).

Někteří uvádí, že si o Velikonocích užijí hlavně naše tradice a zvyky (43 %), jiní dotazovaní mají nejraději volno
a prázdniny (39 %) – v tomto případě určitě nepřekvapí, že tuto možnost častěji zmiňovali mladší dotazovaní do 24 let. I když vzhledem k pandemii onemocnění COVID-19 a uzavření škol jsou prázdniny pro mladou generaci asi něčím, co nyní postrádá smysl.

Tradici koledování mají radši muži než ženy

Tradice „koledování“ je mezi Čechy vcelku oblíbená – 60 % ji má rádo. Častěji jsou to muži než ženy, kteří mají tuto tradici rádi, také spíše lidé na malých a středních městech a dotazovaní se základním vzděláním. Třetina uvádí, že tuto typickou velikonoční tradici ráda nemá (33 %) – výrazně častěji to platí pro ženy než muže.

Co se však týká tradičního chození s pomlázkou na koledu, jsou lidé ochotnější koledníkům otevřít (51 %)
a obdarovat je, než se na samotnou koledu vypravit (25 %). Mezi těmi, kteří chodí koledovat, jsou častěji lidé od 15 do 44 let.

Napříč zeměmi se ale samotné „koledování“ a jeho tradice různě mění. Zajímavé je, že zatímco u nás a na Slovensku se chodí s pletenou pomlázkou a v některých krajích se polévá vodou, v Polsku a Maďarsku tato tradice spočívá pouze v polévání vodou, a v Bulharsku neexistuje vůbec – tamějším zvykem je, že si lidé ťukají vajíčky
a komu se vejce nerozbije, ten bude mít po zbytek roku štěstí. Když se podíváme na oblíbenost těchto tradic, které souhrnně označujeme za koledu, je napříč zeměmi velmi oblíbená v Bulharsku (95 %), Polsku (67 %), Česku (60 %), výrazně méně pak na Slovensku (43 %) a v Maďarsku (42 %).

European National Panels je dceřiná společnost agentur Nielsen Admosphere, NMS Market Research
a STEM/MARK, která sdružuje národní panely v zemích Visegrádské čtyřky a v Bulharsku a disponuje v těchto zemích více než 100 tisíci respondenty.

Kontakt pro média:

Denisa Žídková

Community & PR, European National Panels

Štěpánská 611/14
110 00 Praha 1, Česká republika

+420 728 302 238
e-mail:
www: www.nationalpandemicalarm.eu

Doplňující informace:

European National Panels (www.nationalpanel.eu) je společný projekt tří výzkumných agentur sídlících v České republice – Nielsen Admosphere, NMS Market Research, and STEM/MARK. Představují jeden z největších výzkumných panelů v zemích Visegrádské čtyřky a v Bulharsku. Panely v jednotlivých zemích slouží pro kvalitní a rychlé on-line sběry dat o internetové populaci. Disponují početnou skupinou 55 000 respondentů v České republice (pod hlavičkou Český národní panel), 30 000 v Polsku (Polski panel narodowy), 28 000 na Slovensku (Slovenský národný panel), 25 000 v Maďarsku (Magyar Országos Panel), a 10 000 v Bulharsku (Bulgarski nacionalen panel).

National Pandemic Alarm: Index důvěry ve vládu dále klesá

National Pandemic Alarm: Očkování je pomalé, vakcíny neschválené EU ale nechceme

National Pandemic Alarm, který již od 16. března 2020 v pěti evropských zemích monitoruje aktuální postoje a nálady společnosti s ohledem na probíhající pandemii koronaviru, momentálně obsahuje výsledky ze sběru dat 19.–22. března 2021.

Český národní panel je součástí European National Panels a v rámci Česka na něm probíhá projekt, který mapuje postoje obyvatel střední Evropy k pandemii COVID-19.

Projekt zachycuje měnící se vývoj společenských postojů a nálad – důvěru v představitele státu (index důvěry ve státní aparát), míru strachu (index paniky), reálný dopad situace na obyvatele (index dopadů), vlastní zkušenost s výskytem nemoci či nemocných v blízkém okolí (míra zkušenosti) a ochotu nechat se očkovat proti COVID-19 (index ochoty k očkování). Podrobné výsledky jsou dostupné na webové stránce projektu www.nationalpandemicalarm.eu.

Index důvěry ve státní aparát se v Česku nyní pohybuje na hodnotě 40 bodů, což je druhá nejnižší hodnota od začátku sledování. Odpovídá stavu postojů v září 2020, kdy nás zasáhla druhá vlna pandemie COVID-19; na podobné hodnotě byl také stav důvěry ve vládu v únoru 2021. Vládě v Česku důvěřují ve větší míře respondenti nad 55 let.

Obdobný stav, který je v Česku, je nyní i v Polsku (40 bodů), hodnota se však od poslední vlny výzkumu snížila o 3 body. Naopak nižší důvěra ve vládní aparát než v Česku byla v této vlně naměřena na Slovensku (35 bodů) a v Bulharsku (36 bodů). Vyšší hodnoty jsme zaznamenali v Maďarsku (44 bodů), kde index od minulé vlny vzrostl o 1 bod.

Index paniky se od počátku roku 2021 v Česku zvyšuje, nyní dosahuje hodnoty 64 bodů, což odráží stav z dubna loňského roku. Podobná situace je také v Polsku (65 bodů), na Slovensku a v Maďarsku (obě země 66 bodů). Naopak lepší situace je nyní v Bulharsku, kde hodnota indexu paniky dosahuje 59 bodů.

Index dopadů, který ilustruje, jak situace pandemie onemocnění COVID- 19 ovlivňuje každodenní životy lidí, se od počátku roku 2021 postupně zvyšuje, což vzhledem k současné situaci v ČR není překvapivé. Také hodnoty v ostatních zemích narostly zhruba o jeden bod a s výjimkou Bulharska odpovídají nynější čísla stavu přesně před rokem, tedy na konci března 2020.

Srovnatelně s Čechy (63 bodů) jsou na tom i lidé v Bulharsku (63 bodů) a Polsku (61 bodů). O něco hůř pak dopady pandemie vnímají Slováci (68 bodů) a Maďaři (66 bodů). Již od počátku roku je hodnota tohoto indexu na Slovensku z měřených zemí nejvyšší.

Index ochoty k očkování se v průběhu měsíce března zvýšil ve všech měřených zemích. V Česku nyní dosahuje nejvyšší hodnoty od začátku sledování – 58 bodů. Od poslední vlny výzkumu, která proběhla v únoru, stoupla hodnota indexu v ČR skokově o 8 bodů.

I ve všech ostatních zemích sledujeme nárůst: razantně se projevil v Maďarsku (nyní 57 bodů) – hodnoty se tam od poslední vlny zvýšily o 9 bodů. V Bulharsku se hodnota indexu zvýšila o 4 body (nyní 39 bodů) a na Slovensku o 2 body (nyní 54 bodů). V Polsku hodnota zůstává na stejné úrovni jako v druhé polovině února (50 bodů).

Pořadí zemí v ochotě k očkování proti onemocnění COVID-19 se tak mění: nejvyšší ochota je nyní v Česku (58 bodů) a Maďarsku (57 bodů), poté na Slovensku (54 bodů), v Polsku (50 bodů) a nejméně pak v Bulharsku (39 bodů).

Tempo očkování proti COVID-19 je pomalé

Podle výzkumu National Pandemic Alarm hodnotí převážná většina lidí aktuální tempo očkování proti COVID-19 jako pomalé (74 %), k čemuž se ve větší míře přiklání obyvatelé velkých měst. Pouze 11 % dotazovaných zastává názor, že rychlost očkování je adekvátní; zhruba stejný počet lidí na tuto situaci naopak nemá názor nebo danou situaci nedokáže posoudit (13 %).

S používáním vakcín neschválených EU lidé nesouhlasí

Vzhledem k tomu, že Češi hodnotí systém očkování proti COVID-19 v ČR jako pomalý, je zajímavé navázat otázkou, zda by souhlasili s použitím dalších vakcín, které se objevily na mezinárodním trhu, ale Evropská léková agentura (EMA) je (zatím) neschválila či nedoporučila.

Z respondentů Českého národního panelu tuto možnost více než polovina odmítla (56 %); nechtěli by tedy přistoupit k očkování jinými vakcínami než těmi schválenými EMA. Ve větší míře to odmítají ženy, lidé z Prahy a Středočeského kraje, vysokoškoláci a také lidé do 34 let. Zhruba čtvrtina dotazovaných by naopak používání takových vakcín schvalovala (26 %), s čímž se ztotožňují spíše muži, lidé nad 45 let a také lidé s nižším vzděláním.

Stranou pak stojí 18 % nerozhodných, kteří na tuto situaci nemají názor nebo ji neumí posoudit.

„Ukazuje se, že Češi nehodnotí tempo očkování v Česku nijak kladně, ale nechtějí jej urychlit za cenu očkování neschválenými vakcínami. Evropská léková agentura tak pro respondenty zůstává důležitou autoritou. Kladný postoj k očkování jinými vakcínami – diskutovanými příklady jsou u nás například Sputnik V nebo CoronaVac – zaujímají spíše starší lidé a je silnější také mezi jedinci s nižším vzděláním,“ uvádí k otázce Lucie Vlčková, Senior Research Manager Nielsen Admosphere.

Polovina lidí by aktuálně pozastavila očkování vakcínou AstraZeneca

V nedávné době se objevily široce medializované případy zdravotních komplikací u lidí, kteří absolvovali očkování vakcínou AstraZeneca. Na jejich vyhodnocování se stále pracuje, Evropská léková agentura (EMA) však již minulý čtvrtek 18. března potvrdila bezpečnost dané vakcíny, k čemuž se přiklání i řada odborníků.

Ve výzkumu, k němuž proběhl sběr dat krátce po zmíněném prohlášení EMA (19.-22. března), jsme se respondentů zeptali na to, co si myslí o možnosti pozastavení očkování vakcínou AstraZeneca v ČR, dokud se zcela nevyjasní okolnosti jejích případných vedlejších účinků. Třetina lidí si nemyslí, že by bylo toto pozastavení správným krokem (32 %), k čemuž se hlásí spíše muži a lidé s vysokoškolským vzděláním. Příklon k tomuto tvrzení také roste spolu se zvyšujícím se věkem respondentů. Polovina respondentů Českého národního panelu se však o víkendu přiklonila k názoru, že by bylo správné očkování touto vakcínou v ČR pozastavit (50 %), s tímto názorem se naopak ztotožňovaly ve větší míře ženy.  Zhruba pětina na eventualitu zastavení očkování vakcínou od AstraZeneca nemá názor nebo situaci nedokáže posoudit (18 %). K tomu se přiklonili převážně nejmladší dotazovaní ve věku 15–24 let.

Názorová roztříštěnost v otázce ministra zdravotnictví Blatného

Index důvěry ve státní aparát ukazuje, že důvěra ve vládu a její činitele je v Česku na nízké úrovni. Mezi Čechy se také objevuje názorová nejednoznačnost ohledně postu ministra zdravotnictví – tedy nepanuje zde shoda na tom, jestli by měl současný ministr Jan Blatný ve funkci zůstat, nebo být odvolán.

Dvě pětiny dotazovaných by aktuálně ponechaly Jana Blatného ve funkci (41 %). Tento názor je z věkových skupin nejsilnější mezi lidmi nad 55 let a také ve větší míře mezi vysokoškoláky.

Další třetina respondentů je ve svém postoji zdrženlivá a neví, zda by měl být současný ministr Jan Blatný odvolán nebo ne (32 %). Vyhraněný názor nemají ve větší míře ženy a mladí lidé ve věku 15–24 let. Obdobné procento lidí by naopak souhlasilo s odvoláním Jana Blatného (28 %). K tomuto názoru se přiklonili spíše lidé se základním vzděláním.

Restrikce a tvrdší lockdown dodržujeme, často už nemáme kam ustoupit

Vyhlášení nového nouzového stavu, a ještě tvrdšího lockdownu se v ČR uskutečnilo 1. března 2021. Při této příležitosti byla nařízena další opatření, a to hlavně zákaz volného pohybu osob mezi okresy nebo povinné testování ve firmách.

Při dotazu na dodržování aktuálních opatření uvedla více než polovina respondentů Českého národního panelu, že se jejich přístup nezměnil, protože opatření v tomto rozsahu dodržovali už předtím (60 %). Tento přístup zaujímají ve větší míře lidé nad 35 let a středoškolsky vzdělaní.

Menší skupina se však novým pravidlům přizpůsobila a dodržuje opatření přísněji než před 1. březnem (23 %). Jsou to mladší dotazovaní ve věku 15–24 let, zároveň také starší lidé nad 55 let.

Pouze malé procento lidí pak uvádí, že přístup nezměnili, protože pravidla nedodržovali nijak striktně ani předtím (10 %), nebo dokonce v dodržování polevili (7 %). Polevování je nejčastější mezi respondenty věkové skupiny 15–24 let.

Výzkumný projekt National Pandemic Alarm (www.nationalpandemicalarm.eu) zaštiťuje společnost European National Panels, dceřiná společnost agentur Nielsen Admosphere, NMS Market Research a STEM/MARK, která sdružuje národní panely v zemích Visegrádské čtyřky a v Bulharsku a disponuje v těchto zemích více než 100 tisíci respondenty.

Kontakt pro média:

Denisa Žídková

Community & PR, European National Panels

Štěpánská 611/14
110 00 Praha 1, Česká republika
e-mail:
www: www.nationalpandemicalarm.eu

Vyjádření k výzkumu STEM/MARK na téma půjčování peněz, zadlužení a odpouštění dluhů.

Mrzí nás, že se kolem tohoto výzkumu rozvířila na sociálních sítích tak vyhrocená debata. Nepředpokládali jsme, že se výzkum, který jsme realizovali na zadání České asociace věřitelů, nakonec stane nástrojem, který budou proti sobě v mediálním prostoru používat jak zastánci, tak i odpůrci navrhované novely insolvenčního zákona.

K výzkumu a formulaci otázek jsme se snažili přistoupit co nejzodpovědněji. Cílem výzkumu nebylo hodnotit navrhovanou legislativu jako celek, ani ze všech jejích hledisek. Byl, v souladu se zadáním, zaměřen zejména na ty aspekty a možné dopady novely, které jsou problematické z hlediska věřitelů.

Chápeme, že vzhledem k následným interpretacím je možné vnímat některé otázky jako jednostranné, nepopisující celou komplexní šíři dotyčné problematiky, ale to ani nebylo záměrem tohoto výzkumu. I proto, abychom předešli jakýmkoliv možným dezinterpretacím, byly veškeré informace o výzkumu, včetně doslovného znění položených otázek, ihned po jeho dokončení transparentně zveřejněny.

Jsme, samozřejmě, otevřeni jakékoliv kritice, ať již se jedná o formulace a srozumitelnost otázek, či o jejich následnou interpretaci, nicméně současný agresivní styl komunikace, k němuž mnohé reakce na sociálních sítích sklouzávají, nám připadá nešťastný.

Zvláště pak, když obdobné výhrady či připomínky je možné vznést i k výzkumům, které realizuje společnost Behavio jednoho z našich největších kritiků.

Stačí se podívat na tento týden zveřejněné (v této souvislosti nechápeme výtku pana Boudala, že STEM/MARK měl dát od výzkumu ruce pryč před dnešním jednáním poslanců, když Behavio zveřejnilo svůj výzkum v den, kdy sněmovna měla téma projednávat) výsledky výzkumu na stejné téma, jako byl ten, který jsme realizovali pro Českou asociaci věřitelů, a posoudit položené otázky a nabídnuté odpovědi stejnou optikou.

Vybíráme jen namátkou (předpokládáme, že ti, kteří do podrobna rozebrali dotazník STEM/MARK, se budou stejně zabývat i dotazníkem Behavia) a ptáme se:

Považuje Behavio takto formulovaný výrok (který je ale v dotazníku označen za „informaci“) a následné možnosti odpovědí za vyvážené? K čemu přesně se vlastně respondent svou odpovědí vyjadřuje?  

Zdroj: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/velky-pruzkum-polovina-cechu-povazuje-system-exekuci-za-neferovy-147408#utm_source=twitter&utm_medium=sharebt&utm_campaign=top

Podobně jednostranným způsobem jsou pak v dotazníku formulovány i další „informace“, které jsou respondentům předkládány k posouzení.

V další otázce jsou v rámci jedné možnosti odpovědi mezi „další částky“ smíchány položky „penále, úroky…“. Znamená to tedy, že více, než 60 % respondentů souhlasí s tím, že by dlužník neměl platit úroky z půjček? A jakou vazbu má vlastně položená otázka na nabídnuté možnosti odpovědí?

Zdroj: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/velky-pruzkum-polovina-cechu-povazuje-system-exekuci-za-neferovy-147408#utm_source=twitter&utm_medium=sharebt&utm_campaign=top


A na závěr ještě jeden příklad otázky, která byla také součástí tohoto výzkumu a Behavio ji zveřejnilo na svém Facebooku. Pokud se nejedná o otevřenou otázku, což ze zdroje není patrné, pak posouzení toho, nakolik jsou předložené možnosti odpovědí „vyvážené“ a „nenávodné“, ponecháváme na ostatních.

Zdroj: https://drive.google.com/file/d/1WFyf1VlRAQmtXBDkMZyUvQQbHgraDsBD/view

Výše uvedené bychom snadno mohli kritizovat a shazovat na sociálních sítích. Nicméně jsme si vědomi, že ve svém důsledku takovéto reakce na výsledky jakéhokoliv výzkumu neprospívají nikomu ze zúčastněných, ani našemu oboru jako celku.

Jako vstřícný krok jsme proto společnosti Behavio nabídli řešení této vyhrocené situace, a obrátili jsme se na ni s nabídkou na realizaci společného výzkumu zaměřeného na témata, kterými se zabývá novela Insolvenčního zákona, jehož výsledky bychom společně zveřejnili předtím, než dojde k hlasování o jeho novele. Z našeho pohledu by to bylo ku prospěchu jak našeho oboru, tak i samotného tématu insolvencí. Naše nabídka však byla odmítnuta.