Category Archives: Tisková zpráva

Co si myslí Češi o Češích?

Kolik procent Čechů trpí obezitou či depresemi? Kolik lidí vlastní zbrojní průkaz nebo pracuje na pozici státního úředníka? Jaký je u nás podíl katolíků? Šetření výzkumné agentury STEM/MARK mezi obyvateli ve věku 18–64 let ukázalo, že máme o české populaci velmi zkreslené představy. Zastoupení různých skupin obyvatelstva zpravidla výrazně nadhodnocujeme.

Z posledního sčítání lidu například vyplynulo, že se v Česku přibližně 7 % obyvatel hlásí ke katolickému vyznání. Respondenti průzkumu STEM/MARK však v průměru tipovali, že je katolíkem každý pátý. Trochu méně nadhodnocené bylo v tipech české veřejnosti zastoupení vysokoškolsky vzdělaných, kterých evidujeme 20 % (včetně absolventů vyšších odborných škol), přičemž lidé tipovali 27 %.

Zajímavý paradox skýtá pohled na zastoupení nejmladších a nejstarších věkových skupin. Když sečteme obyvatele Česka ve věku pod 18 let a nad 70 let, získáme zhruba třetinu populace. Pokud by věková struktura odrážela to, jak ji Češi vnímají, bylo by nezletilých 30 % a naopak seniorů nad 70 let 24 %. „Ještě že se jedná pouze o mylné představy respondentů, protože kdyby v české společnosti opravdu byl takto vysoký podíl dětí a důchodců, tak by stát nejspíše velice rychle zkrachoval“, komentuje výsledky šetření analytik Radek Pileček.

Česká populace žije zdravěji, než se většina z nás domnívá. Podíl kuřáků dosahuje 29 %, což je o 15 procentních bodů nižší hodnota oproti průměrnému tipu všech dotázaných, kteří si rovněž myslí, že 2 z 5 Čechů jsou obézní, avšak skutečnost je značně optimističtější – podle studie EHIS je v Česku podíl tabulkově obézních jedinců 19 %.

Vůbec nejvíce se představy Čechů o Češích odchylují od reality u otázky na podíl obyvatel, kteří se potýkají s depresemi. V reálu trápí deprese přibližně 3 % lidí, ale průměrný tip dosáhl hodnoty 31 %. „Asi bychom potřebovali mnohem více psychologů a psychiatrů“, glosuje s nadsázkou Pileček, ovšem jedním dechem dodává, že „vysoká hodnota u průměrného tipu bude v tomto případě nejspíše způsobena chybným chápáním pojmu deprese, který používáme až příliš často, i pro krátkodobé depky, jež z lékařského hlediska depresemi nejsou“.

Značně nadhodnocené tipy zaznívaly rovněž u počtu státních úředníků – podle dotázaných je 20 % pracujících Čechů státním úředníkem, ve skutečnosti jsou to ale jen 2 %. „V této souvislosti by bylo dobré zmínit, že státní úředník se nerovná státní zaměstnanec, nýbrž jde o relativně malou podmnožinu lidí pracujících ve veřejném sektoru“, doplňuje Pileček.

Celkově můžeme říci, že svými tipy se více blížili realitě vysokoškolsky vzdělaní, kteří mají větší přehled o struktuře české společnosti. U některých otázek byly patrné rozdíly v závislosti na věku respondentů – například mladí do 30 let tipují skoro čtvrtinu dospělých Čechů na motorkáře (ve skutečnosti jde o 9 %), zatímco senioři nad 60 let přisoudili 16 % Čechů zbrojní průkaz (realita jsou 4 %).

„Z čistě analytického hlediska je průměr tipů ovlivněn a zvyšován extrémně vysokými tipy, proto by možná bylo vhodnější prezentovat výsledky pomocí mediánů, neboli středních hodnot, které jsou v našem šetření ve srovnání s průměry u všech otázek o několik (zpravidla o tři až pět) procentních bodů nižší“, dodává závěrem Radek Pileček z výzkumné agentury STEM/MARK.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 505 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 18 až 64 let. Šetření probíhalo ve dvou vlnách v termínech 26–29. srpna a 26–29. září 2022.

Tisková zpráva STEM/MARK, kontakt: Radek Pileček, , tel.: 734 832 682

V Praze, 22. listopadu 2022

Polsko je vzorem solidarity. Maďaři myslí hlavně na sebe, Češi někde uprostřed.

Výzkumná agentura  STEM/MARK ve spolupráci s European National Panels od začátku války na Ukrajině v únoru 2022 mapuje názory obyvatel zemí  V4 a Bulharska na rozsah a formy pomoci.  

STEM/MARK nyní přichází se srovnáním postojů obyvatel napříč všemi pěti zeměmi. Jak se v průběhu času proměňovaly názory lidí a jejich ochota pomáhat, do jakého stavu dospěly po deseti měsících trvání konfliktu?

Polsko a Maďarsko na různých pólech

Vyjměme pro začátek ze srovnání Polsko, které se svými výsledky a přístupem ostatním zemím absolutně vymyká. 

Porovnáme-li tedy Českou republiku, Slovensko, Bulharsko a Maďarsko, musíme konstatovat, že ostudu by si čeští občané neudělali.  Nejsou lhostejní a situace na Ukrajině je znepokojuje více než Slováky nebo Maďary, kteří mají s Ukrajinou společnou hranici. Na druhou stranu se ve své zemi cítíme nejbezpečněji ze všech, což může být dáno právě nejvzdálenější lokalitou. Zvláštní situace nastává v Maďarsku. Přestože téměř 45 % občanů udává, že se jich situace nijak nedotýká, popř. že ji nesledují, tak se zároveň Maďaři ve své zemi cítí nejméně bezpečně ze všech poptávaných zemí a také Rusku nejméně důvěřují. Maďaři jsou totiž ti, kdo se nejvíce obává, že Rusko napadne i další státy. „Je to paradoxnější o to, že se Maďarsko od začátku války proti Rusku jednoznačně nevymezilo a dokonce s Ruskem dále obchoduje a jeho produkty nebojkotuje“ komentuje výsledky Jan Tuček, ředitel STEM/MARK.

Jídlo nebo zbraně?

 Obyvatelé ČR, SR a Bulharska se víceméně shodují v názoru, že nejužitečnější podpora ze strany občanů je pomoc materiální, finanční (např. přes charitativní organizace) a osobní pomoc jednotlivcům, Poláci se navíc výrazně přihlásili k bojkotu produktů z Ruska. Zatímco ve všech státech více než 75 % občanů shledává nějaký druh pomoci jako užitečný (v Polsku dokonce více než 80 %), v Maďarsku se naproti tomu více než 42 % občanů o pomoc pro Ukrajinu vůbec nezajímá.

A jsou to opět Poláci, kdo nejvíce podporuje svůj stát, aby Ukrajině pomáhal.  Ač katolická země, prosazovali by výrazně více i dodávání zbraní či munice (v PL téměř 42 %, v ČR necelých 24 %, v SR pouze 12,7 %)“, doplňuje Jan Tuček. Občané ostatních zemí vidí hlavní úlohu státu v humanitární pomoci a v poskytování azylu uprchlíkům. Nechvalnou výjimkou jsou opět Maďaři, kde druhé místo zaujmul názor, že stát se nemusí angažovat vůbec (30% občanů oproti např. 7% v Polsku) 

Češi: „Stát ať se postará, ale my ne“.

Po ostatních výsledcích Maďaři překvapivě nepropadají v ochotě přijímat ukrajinské uprchlíky do své země, i když je nižší než například v České republice. Nicméně prim hrají opět naši severní sousedé. Téměř 80 % Poláků souhlasí s přijetím ukrajinských uprchlíků do své země či regionu a více než třetina by je pozvala i do své rodiny. Ostatní státy vykazují podobné výsledky, již zmíněná Česká republika je o něco ochotnější přijmout uprchlíky do své země, kraje, dokonce i obce než Slováci nebo Bulhaři, ovšem co se rodiny týká, tam jsme ze všech pěti národů nejuzavřenější.

Občané většiny zemí s přijetím Ukrajiny do evropských struktur váhají

Poslední zkoumanou oblastí ve výzkumu STEM/MARK a European National Panels byl názor na začlenění Ukrajiny do mezinárodních společenství. A i tady Poláci opět stojí jasně za Ukrajinou a vyjadřují zjevnou podporu pro přijetí do EU a NATO (více než 56 % obyvatel, zatímco v ostatních státech by pro přijetí do obou institucí hlasovalo 18 – 25 %).

Jasným vítězem, co se solidarity s Ukrajinou týká, je tak jednoznačně Polsko, které se svojí ochotou pomoci a podpořit Ukrajinu naprosto vymyká všem ostatním státům a válcuje je ve všech ukazatelích. Na druhém místě se ve většině oblastí pohybuje Česká republika.  Slovensko a Bulharsko nás předbíhají ve štědrosti, s jakou by pozvalo ukrajinské uprchlíky do rodiny a v toleranci začlenit je do společnosti. „Maďarsko zůstává samostatnou kategorií. Uzamklo se do zvláštní schizofrenie bloudící v kruhu: situace se mě nedotýká – ale necítím se bezpečně – o pomoc se nezajímám – do své blízkosti uprchlíky nepřijímám – ale začlenění se jim nedaří“, uzavírá ředitel STEM/MARK a jednatel ENP Jan Tuček.

Výzkum agentury STEM/MARK byl proveden prostřednictvím online dotazování v rámci European National Panels, které sdružují více než 150.000 respondentů z daných 5 zemí. Zúčastnilo se jej přes 2300 osob ve věku 18 a více let. Vzorek respondentů je reprezentativní dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu.

V Praze 21. 11. 2022

Kontakt: Ing. Gabriela Mlatečková, e-mail:

Pavel i Nerudová od léta posilují. Babiš klesá a všechny duely prohrává. I případný „náhradník ANO“ to bude mít obtížné.

Do budoucího prezidenta si projektujeme spoustu ideálů –  kontinuálně oslabuje požadavek na politickou zkušenost a intelekt.

Straničtí kandidáti to budou mít pravděpodobně opět obtížné. Nejvíce vadí příslušnost KSČ(M) či SPD. 

Polovina lidí si myslí, že uchazeči o prezidentský post, se mají snažit sehnat podpisy občanů.

Průzkum agentury STEM/MARK z přelomu září a října 2022 navazuje na sedmou vlnu (https://www.stemmark.cz/babis-pavel-a-nerudova-oproti-jaru-posiluji-budouci-prezident-by-mel-byt-prozapadni-realista/) dlouhodobého projektu běžícího až do třetí přímé volby prezidenta. Prezentovaná data popisují nálady ve společnosti v období pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině, domácí rostoucí inflace a povolebních vyjednávání po komunálních volbách. Na některých místech též běžela kampaň před druhým kolem senátních voleb.    

Češi rozkryli požadavek morální autority

Od posledních čísel z letošního léta byla změněna podpořená (navozená) otázka s ideálními atributy budoucího prezidenta či prezidentky na otevřenou (spontánní) otázku. Potvrzuje se, že lidé chtějí osobu reprezentativní, inteligentní a nestrannou či apolitickou. Morální autorita se přetavila především na požadavek čestnosti, poctivosti, slušnosti a důvěryhodnosti. Někteří to spojují s konkrétními osobami (nejčastěji s předchozími prezidenty Masarykem či Havlem), někteří to uvádí jen v obecné rovině bez konkrétní personalizace.

„Kromě sociodemografických kategorií vidíme v charakteristice budoucího prezidenta či prezidentky také rozdíl napříč volebními preferencemi. Kupříkladu ti, kteří volili v minulé volbě ve druhém kole Miloše Zemana, preferují vlastence, který hájí zájmy ČR, politicky nestranného a aby byl pro lidi. Ti, kteří ve druhém kole minulých prezidentských voleb volili Jiřího Drahoše, pak preferují slušného reprezentativního a inteligentního prezidenta,“ rozvíjí výsledky Jan Burianec autor výzkumu ze STEM/MARK.

Náhled na atributové odlišnosti dle vybraných sociodemografických kategorií zobrazuje graf č. 1.

Graf 1: Atributy budoucího prezidenta dle sociodemografických odlišností

Prezident by měl být v pravidelném kontaktu s občany a ideálně od nich získat „prověrku“

Profil budoucího prezidenta zůstává i podle 8. vlny výzkumu STEM/MARK nadále rozmanitý. Zajímavý pohled se nabízí, pokud se na některé charakteristiky podíváme optikou vládních a opozičních stran viz graf č. 2. Tento graf velmi dobře ukazuje, jak je česká společnost – již od první přímé prezidentské volby – rozdělena. V této vlně jsme nabídli i pohled na nevoliče a ty, kteří nemají v Poslanecké sněmovně aktuálně své zástupce. Z grafu je vidět, že i jejich pohled je poměrně specifický a nelze říci, že by se s vládními či opozičními voliči ztotožňovali.

Lidé v rámci profilu upřednostňují dlouhodobě nestranické kandidáty. Straničtí kandidáti to budou mít tedy pravděpodobně obtížné i v nadcházející volbě. Do samotné volby je tedy dle lidí ideální vstupovat jako nestranný či občanský kandidát.

„Kontinuální pokles požadavku na politickou zkušenost si vysvětluji tak, že se lidé vůči politikům více vymezují. Ve funkci prezidenta hledají někoho, kdo bude politiky usměrňovat či vystupovat jako moderátor. Takový člověk by měl být z logiky věci politicky nestranným. Intelekt je příjemným bonusem. Voliči opozičních či neparlamentních stran na něm často netrvají, zatímco voliči vládních stran ho berou již automaticky. Mezi těmi klíčovými charakteristikami to pak zmiňují méně,“ doplňuje Burianec.

Graf 2: Vybrané charakteristiky budoucího prezidenta dle voličů vládních, opozičních stran a nevoličů či mimoparlamentních stran

Prezident by měl být reprezentativní, poctivý a inteligentní

Nadále trvá i požadavek na transparentnost budoucího prezidenta. S představením kandidátského týmu, sponzorů, osobních motivů pro kandidaturu a zveřejnění zdravotního stavu uchazeče, souhlasí více než polovina lidí. Pro větší transparentnost jsou především voliči Jiřího Drahoše a voliči vládních stran.

44 % voličů mezi již ohlášenými nebo vážnými adepty stále nemá favorita. Podíl se kontinuálně snižuje.

„To, že necelé tři měsíce před volbou si ještě téměř polovina voličů nevybrala, může být určitou informací o kvalitě stávajících kandidátů,“ glosuje ředitel STEM/MARK Jan Tuček. Favorita častěji stále nemají více ženy, lidé ve věku 45-60 let, voliči SPD a ti, kterým se za posledních přibližně čtvrt roku zhoršila životní úroveň.

V poměrně obtížné až schizofrenní situaci se mohou nacházet voliči hnutí ANO, kteří stále na nominanta tohoto hnutí čekají. Oznámení má přijít pravděpodobně 27. října 2022, ale prezidentský tracking STEM/MARK již řadu jejich relevantních kandidátů otestoval. Nejlepší pozici má stále samotný předseda. Velmi obtížně se pak odhaduje, kdo by měl nejlepší pozici z případných náhradníků. Zatímco relativně charismatická Alena Schillerová má největší podíl voličů ANO hned po A. Babišovi, tak má zase vysokou nevolitelnost v celé voličské populaci. Karel Havlíček možná není tak charismatický (musel by zapracovat u voličů ANO), ale v celkovém pohledu má zase nejnižší nepřijatelnost. Radek Vondráček by si vedl v tuto chvíli nejhůře, už z hlediska nižší znalosti. Neplatí tedy, že by si hnutí ANO sáhlo na všech svých cca 30 % voličů, na které se mohou spolehnout v parlamentních volbách, zde je situace specifická.

„Existuje navíc stále větší podíl potenciálních voličů Andreje Babiše, kteří ale nevěří, že bude nakonec kandidovat. Do testování nám zatím nezasáhl Martin Stropnický. Máme ale čísla z března letošního roku, kde nijak silnou pozici nezaznamenal. Jako televizní hvězdu jej znají téměř všichni, to ale nemusí z daleka stačit. Volitelný byl pro 4 procenta lidí, přicházel v úvahu pro 30 procent a nevolilo by ho více než 60 procent lidí. Jde ale o půl roku stará data, navíc s nimi může pohnout právě to rozhodnutí ANO,“ vysvětluje výsledky ředitel STEM/MARK Jan Tuček.

Pavel a Nerudová rostou, Středula je na svém a Babiš klesá

Na spontánní otázku, kdo by měl být příštím prezidentem, nepadají příliš překvapivá jména, nýbrž to zrcadlí mediální viditelnost a dosavadní kampaň či postupná uchazečská oznámení. Nejčastěji je aktuálně zmiňován Petr Pavel. Za ním jsou zmiňována v pořadí následující jména: Andrej Babiš, Danuše Nerudová, Pavel Fischer a Josef Středula.

Všem – i těm dosud nerozhodnutým – STEM/MARK předkládá také obsáhlý seznam jmen (pozn.: na přelomu září a října 2022 testováno 25 již ohlášených nebo potenciálních kandidátů), ke kterým se lidé vyjadřují. Je zde možnost uvést, koho by volili, kdo by pro ně osobně eventuálně přicházel v úvahu (kategorie volil + možná volil spojené dohromady) a koho vylučují. Kompletní seznam znázorňuje graf č. 3.

Graf 3: Kdo by mohl být budoucím prezidentem? (podpořená otázka – seznam testovaných jmen)

 „Je třeba přistupovat k dosavadním preferencím s rezervou. Mluvíme stále spíše o potenciálních uchazečích a relevantní potvrzené kandidáty budeme mít až v listopadu. Posléze bude možné přistoupit k ostrému měření preferencí prezidentských kandidátů. Našim hlavním cílem je sledovat dlouhodobý trend a vývoj v čase. Díky tomu máme již spočítáno, že kdo se chce stát prezidentem, měl by mít alespoň nadpoloviční znalost a třetinovou přijatelnost. Od minulé vlny se zvedla znalost a přijatelnost u všech aktivních kandidátů. Kampaň se již rozjela na plné obrátky a ti co nebudou vidět a slyšet, těžko mohou pomýšlet na postup do druhého kola,“ interpretuje výsledky výzkumu STEM/MARK Jan Burianec.

Je zároveň důležité si uvědomit, že řada voličů není ještě necelé tři měsíce před samotnou volbou pevně rozhodnuta, ani když uvedou svou preferenci. Mezi jednotlivými kandidáty existují určité voličské překryvy a horká fáze kampaně a mediální debaty mohou být ve znamení částečných přesunů voličů. Aktuální překryvy voličů u hlavních favoritů vizualizuje obrázek č. 1.

Obrázek 1: Znázornění překryvu voličů u vybraných kandidátů na prezidenta

V duelech aktuálně vládne Pavel a Nerudová, hnutí ANO v nich propadá

Aktuálně nejlepší pozici v hypotetických duelech má nyní Petr Pavel následovaný Danuší Nerudovou. Oba zástupci hnutí ANO prohrávají všechny duely, jen duel Andreje Babiše a Josefa Středuly je poměrně vyrovnaný, není ale na druhou stranu v tuto chvíli moc pravděpodobný. Obecně k duelům lze říci, že čím větší je střet rozdílných světů (v tomto případě vládních stran versus opozičních) nebo charakteru soupeřících osobností, tím méně je nerozhodnutých. Obě dvě předchozí přímé volby prezidenta nám ukázaly, že zatímco první kolo je spíše volba pro někoho, druhé pak často proti někomu.

Graf 4: Hypotetická druhá kolo mezi nejvíce skloňovanými favority

A co kdyby Andrej Babiš skutečně nekandidoval?

Dle exkluzivních dat STEM/MARK by se v případě situace, že by Andrej Babiš nekandidoval, přiklonilo nejvíce jeho voličů logicky ke kandidátovi hnutí ANO. Získat by mohl ale také Petr Pavel či Josef Středula. Tuto situace zobrazuje graf č. 5.

Graf 5: Mimo kandidátů ANO by nejvíce voličů Babiše získal Pavel a Středula

Schopnost rozumně a citlivě zacházet s institutem amnestií je nejvíce připisována Pavlovi a Nerudové

Zajímalo nás, zda už si někteří lidé projektují do konkrétních kandidátů nějaké schopnosti, které souvisí s výkonem prezidentské funkce (ať už přímo např. diplomacie nebo nepřímo schopnost stmelovat společnost). V obraně dominoval Petr Pavel, ve školství Danuše Nerudová, v ekonomii či zájmu o problémy občanů Andrej Babiš, Pavel Fischer v diplomacii, Josef Středula si vedl nejlépe v zájmu o problémy občanů. U přístupu k amnestii je nejlépe hodnocen Pavel a Nerudová. Často se ale jednotliví kandidáti neměli možnost k těmto náležitostem zatím vyjádřit a jde spíše o subjektivní pocit respondentů.

Graf 7: Projekce kompetencí na konkrétní kandidáty

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím kombinace telefonického a online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 1003 osob ve věku 18 a více let. Výzkum je reprezentativní dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu na základě kvótního výběru. Přihlíženo je též k socio-ekonomickému postavení a minulé volbě (PS21 + 2PVP). Šetření bylo z hlediska větší relevance výsledků zaměřené pouze na lidi, kteří nevylučují účast v nadcházející přímé volbě prezidenta (97 % ze vzorku populace). Pokud některý z grafů nedává v součtu 100 %, je to zapříčiněno automatickým zaokrouhlováním. Osmá vlna dotazování probíhala na přelomu září a října (od 27. 9. do 3. 10. 2022).

Tisková zpráva STEM/MARK, kontakt: Jan Burianec, , telefon: 776179823

V Praze, 21. 10. 2022

Česká republika se účastní mezinárodního výzkumu PIAAC

Jsou obyvatelé České republiky schopni plnohodnotně se zapojit do života v dnešní společnosti? Máme dostatečné dovednosti, které bychom mohli uplatnit na trhu práce i v sociální sféře? Jak si v těchto problémech stojíme ve srovnání s jinými státy a jak se tyto naše schopnosti změnily za posledních deset let?
Na tyto a další otázky se snažíme odpovědět v rámci výzkumu PIAAC.

Výzkum je pořádán Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V České republice je jeho realizátorem Národní pedagogický institut ČR. Sběr dat má na starosti agentura STEM/MARK společně s agenturou Median.

Díky opakování výzkumu v desetiletých cyklech (v současné době probíhá druhý cyklus), jsme schopni sledovat změny v čase.

Kromě České republiky je do výzkumu zapojeno více než 30 států z celého světa, díky tomu můžeme zjistit, jak si ČR stojí v porovnání s nimi, jaké jsou naše nedostatky a poučit se od zemí, které jsou v daných oblastech před námi.

Výzkum bude probíhat v tisících náhodně vybraných domácnostech po celé republice. Pokud Vás osloví některý z našich tazatelů, nebojte se zúčastnit. Data, která získáme, budou zcela anonymní, avšak velmi důležitá.

Pro více informací o výzkumu nebo jeho realizátorech se podívejte na web výzkumu.
A jestli chcete být stále v obraze, sledujte na facebooku nás i PIAAC.

STEM/MARK spouští projekt Výzkum pro byznys

„Výzkum pro byznys přináší inspiraci pro dosahování lepších obchodních výsledků, pro efektivnější tvorbu marketingových kampaní, možnost komplexnějšího porozumění cílové skupině, ale také něco málo ze zákulisí výzkumné práce,“ říká Klára Horzinková, zástupkyně ředitele STEM/MARK.

Další a podrobnější informace zde:

link: https://www.mediar.cz/stem-mark-spousti-projekt-vyzkum-pro-byznys/

Kontakt: Klára Horzinková, zástupce ředitele STEM/MARK

e-mail:

V Praze dne 21. 7. 2022

Válka na Ukrajině – vlna solidarity se tříští o obavy z ekonomické situace doma

Se začátkem války na Ukrajině se zvedla obrovská vlna solidarity ze strany občanů České republiky. Jak dlouho jim toto nadšení vydrželo? Jak se vyvíjel jejich názor na pomoc Ukrajině a jejich osobní zapojení? Je Česká republika v názoru na konflikt na Ukrajině po pár měsících polarizovaná nebo se společnost většinově shoduje?

Výzkumná agentura STEM/MARK zrealizovala výzkum, který mapoval postoj k válečnému konfliktu na Ukrajině od března do června 2022.

Člověk časem otupí, ukazuje se i na výsledcích výzkumu. Češi jsou se situací na Ukrajině sice stále znepokojeni, ale s délkou konfliktu se již začalo projevovat zmírnění strachu a také menší ochota a nadšení pomáhat a to téměř ve všech parametrech. Snižuje se tak vůle k osobní pomoci i názor na míru zapojení z pohledu státu a objevují se hlasy, které se od pomoci distancují. Přesto však stále výrazně převažují ti, kteří pomoc podporují a považují za užitečnou.

Většina Čechů stále chce pomáhat, ale ochota klesá a rozvírají se nůžky mezi lidmi s různou úrovní vzdělání

Přestože je většina Čechů stále přesvědčena, že je pomoc ukrajinským uprchlíkům užitečná, snížila se ochota jejich osobního a finančního zapojení. Je ale třeba poznamenat, že i tak je stále minimálně dvojnásobně vyšší než názor, že pomáhat není třeba (18 %). Jako nejvhodnější tak podle názoru občanů, bavíme-li se o pomoci jednotlivců, zůstává materiální pomoc (42 %).

„Čistě finanční podporu hodnotí jako nejužitečnější způsob pomoci vysokoškolsky vzdělaní lidé (58 %), u kterých se předpokládá vyšší příjem, takže vzhledem k současné ekonomické situaci pravděpodobně nejsou tak zasaženi jako nízkopříjmové obyvatelstvo. Tito lidé se zároveň nechají méně ovlivnit kampaněmi a dezinformacemi, které se ve spojení s ukrajinskou válkou a proti pomoci ukrajinským občanům začaly objevovat,“ přemítá nad výsledky Jan Tuček, ředitel STEM/MARK.

Mladí nejsou lhostejní

„Dobrou zprávou je, že nám snad roste občansky zodpovědná generace, i když určitou mírou se na jejich názorech určitě podílí mladistvý entusiasmus“, připojuje se Gabriela Mlatečková ze STEM/MARK. 

Mladí lidé (15-29 let) totiž osobní pomoc občanů – a to především finanční, materiální a osobní pomoc jednotlivcům – hodnotí jako užitečnou z více než 50 %, naproti tomu u starší generace (60 a více let) pomoc jednotlivcům podporuje pouze třetina. U osobní podpory jednotlivcům tak vznikají největší mezigenerační rozdíly.

Zhoršující se ekonomická situace se projektuje do hodnocení míry podpory ze strany státu

Ve společnosti se začíná výrazně projevovat obava ze současné ekonomické situace. To se odráží na názoru, jakou měrou by se na pomoci Ukrajině měla podílet Česká republika jako stát.  Nejkřiklavější to je na výsledcích, zda nabídnout Ukrajině čistě finanční pomoc. Narůstá skupina lidí, kteří by raději, aby stát peníze ušetřil, a proto byl v této otázce od výsledků dotazování v březnu 2022 zaznamenán největší propad ze všech ukazatelů. Přesto tuto formu pomoci stále ještě podporuje zhruba čtvrtina obyvatel. Česká republika by tak dle občanů měla poskytovat především humanitární pomoc, kterou si lidé s tokem peněz prvoplánově nespojují.

Přesto nejsme sobci. I když byl jak u pomoci ze strany státu tak u osobního zapojení zaznamenán určitý propad ochoty a zároveň narostl podíl těch, kteří žádnou pomoc nepodporují (z necelých 10 % v březnu na téměř dvojnásobek v červnu), ještě pořád v české populaci vítězí počet zástupců ochotných pomáhat.

Stejně jako u osobního zapojení, podporují pomoc ze strany státu více vysokoškolsky vzdělaní lidé, mladší generace a muži.

Uprchlíky jsme stále ochotni přijmout, ale přímo do rodiny již určitě ne

Délka konfliktu se projevuje i na otevřenosti lidí přijímat uprchlíky. Lidé pochopili, že tato situace může trvat dlouhou dobu a nejedná se pouze o krátkodobou pomoc. Ubytovat někoho v rámci rodiny je tedy velký závazek. Jestliže v březnu o přijetí uprchlíka do rodiny uvažoval každý čtvrtý Čech, tak nyní si je každý druhý jistý, že by do rodiny uprchlíka určitě nepřijal. Na druhou stranu je stále nadpoloviční většina Čechů otevřena přijímání uprchlíků jak do jejich regionu tak přímo obce, i když i tato ochota poklesla oproti březnu zhruba o jednu třetinu.  

„Tyto výsledky mohla ovlivnit nejen již zmíněná ekonomická situace a ne příliš příznivé další ekonomické vyhlídky, ale i skutečnost, že v období mezi realizovanými výzkumy probíhala například přijímací řízení do škol a školek a lidé se obávali, že jim ukrajinské děti tzv. zaberou místo“, vysvětluje ředitel STEM/MARK.

Finanční pomoc na vrub EU a názor na přijetí do mezinárodních institucí se po počáteční euforii otáčí

Zdá se, že peníze z EU neberou Češi za vlastní. Snižuje se jejich vůle, aby se ČR podílela na pomoci Ukrajině finančně, a naopak roste požadavek, aby vojenský materiál, který jednotlivé země na Ukrajinu vyslaly, proplatila EU, jakoby to nebyly i naše prostředky.  Tento názor nyní zastává již třetina obyvatel, zatímco v březnu proplacení vyžadovala pouze pětina občanů ČR.

Na druhou stranu si EU hlídáme. Ještě se začátkem konfliktu rostla připravenost Čechů Ukrajinu do EU přijmout. V průběhu času ale toto přesvědčení nabralo opačný směr a názor, zda Ukrajině dopřát členství v EU i NATO v červnu klesl dokonce pod březnovou úroveň. Nicméně pokud započítáme hlasy občanů, kteří schvalují, aby se Ukrajina stala součástí jedné nebo obou institucí najednou, stále více převládá mínění, že by do nějaké organizace přijata být měla nad přesvědčením, že by se neměla patřit ani do jedné, které deklaruje cca třetina obyvatel.

Nejvíce stabilní z celého průzkumu (spolu s pocitem bezpečí v ČR) zůstává obava, zda Rusko napadne i jiné státy. Lehce nadpoloviční většina myslí, že by se tak mohlo stát, toto zlé tušení jen nepatrně klesá. Názor na Rusko se tak nemění.

Výzkum agentury STEM/MARK se uskutečnil v březnu, dubnu a červnu 2022. Třetí vlna byla tedy realizována s větším časovým odstupem a ve výsledcích se tak promítl větší odskok ve vývoji mínění. Výzkum byl proveden prostřednictvím online dotazování na Dialog panelu, zúčastnilo se jej více než 1500 osob ve věku 18 a více let. Vzorek respondentů je reprezentativní dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu.

kontakt: Gabriela Mlatečková,

30. června. 2022

Babiš, Pavel a Nerudová oproti jaru posilují. Budoucí prezident by měl být prozápadní realista.

Představa o budoucím prezidentovi (prezidentce) se nemění –  morální autorita, reprezentativní vystupování, nezávislost či respekt v zahraničí.

Kandidáti na prezidenta by měli mluvit především o zdražování a příslušných dopadech, inflaci a spojovaní společnosti. 

Doporučení čelních představitelů státu ovlivní maximálně pětinu voličů, od prezidenta ještě méně.

Průzkum agentury STEM/MARK z první poloviny června 2022 navazuje na šestou vlnu (https://www.stemmark.cz/prezidentem-muze-byt-zena-relevantnim-kandidatkam-vzrostla-mira-volitelnosti/) dlouhodobého projektu běžícího až do třetí přímé volby prezidenta (řádný termín v lednu 2023). Prezentovaná data popisují nálady ve společnosti v období pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a domácí rostoucí inflace.    

Vnímaná důležitost prezidentské funkce roste

Od posledních čísel z letošního jara roste vnímaná důležitost prezidentské funkce (ze 71 na 82 %). Lidi, pro které je prezidentský úřad důležitý, můžeme dále dělit do dvou skupin. První by zároveň posílila prezidentské pravomoci – zde od posledního měření došlo k nárůstu (o 8 procentních bodů) a jde častěji o ženy, lidi bez maturity a voliče ANO či SPD. Druhá skupina (stále nejčastěji zastoupená a s nárůstem o 3 p. b.) považuje prezidentský úřad za důležitý, ale současné pravomoci by zachovala.

„Značný posun v přání vyšších prezidentských pravomocí může být zapříčiněn vnímaným nedostatečným zastáním voličů opozičních stran, které se v čase prohlubuje. Nárůst vidíme i geograficky a to především na severozápadu Čech, kde to může souviset s již pociťovaným ekonomickým strádáním z důsledku rostoucí inflace. Hlava státu může těmto lidem poskytnout alespoň symbolické zastání, tak, jak o tom zpívá Jarek Nohavica v písni: Pane prezidente,“ zamýšlí se nad výsledky Jan Burianec ze STEM/MARK.

Graf 1: Nahlížení na prezidentský úřad v čase

Graf 2: Postoj k posilování prezidentských pravomocí dle voličů jednotlivých stran či hnutí

Ideální prezident: politická zkušenost, ale nestraník, s průbojnou povahou

Profil budoucího prezidenta zůstává i podle 7. vlny výzkumu STEM/MARK nadále rozmanitý – zatímco základní atributy (morální autorita, nezávislost, reprezentativní vystupování či respekt v zahraničí) zůstávají jako nejžádanější v čase stabilní, tak v rámci charakteristiky vidíme různé dichotomie, které se v čase vyvíjejí. Zajímavý pohled se nabízí, pokud se na zmíněné charakteristiky podíváme optikou vládních a opozičních stran viz graf č. 3. Tento graf velmi dobře ukazuje, jak je česká společnost – již od první přímé prezidentské volby – rozdělena. Lidé v rámci profilu upřednostňují nestranické kandidáty. Členství v předlistopadové KSČ je bariérou ve volbě pro každého desátého voliče.

„V minulé vlně se nám do výsledků nepromítly důsledky válečného konfliktu na Ukrajině. Teď je to již ve výsledcích patrné v nárůstu potřeby charismatické osobnosti, která je národu oporou v období krize a umí převzít odpovědnost. Náš ústavní systém tuto roli prezidentovi exekutivně příliš neumožňuje, je to ale opět spíše o povzbuzování a stmelování společnosti. Zároveň chceme osobnost čitelnou, tedy s jasně deklarovaným postojem. Nabízí se zde projekce na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenskyjho, který je nyní často zmiňován jako příklad ideálního státníka,“ říká Burianec.

Graf 3: Vybrané charakteristiky budoucího prezidenta dle voličů vládních a opozičních stran

Z hlediska tematického zaměření by se současný kandidát na prezidenta měl věnovat aktuálním tématům inflace, zdražování (silnou pozici tu mohou mít kandidáti s profilací v této oblasti) a spojování společnosti. Oceněn by byl též člověk, který by dokázal prostřednictvím zahraniční diplomacie a širokých kontaktů vyjednávat o zásobování tuzemska energiemi. 

Kvalitativní nedostatek: Skoro polovina lidí mezi již ohlášenými nebo vážnými adepty stále nemá favorita

V této skupině jde častěji o mladé lidi do 30 let a též voliče neparlamentních stran. Připomeňme si v této souvislosti, že na podzim 2021 propadlo přibližně 1 milion voličských hlasů, které budou v nadcházející volbě prezidenta velmi důležité. Odlišnost absence favoritů mezi již ohlášenými kandidáty je patrná i mezi voliči jednotlivých stran a hnutí viz graf č. 4.

„Překvapuje mne, že favorita stále nemá ani část voličů hnutí ANO. Ačkoli kandidaturu ještě nepotvrdil, nabízí se prvoplánově právě předseda tohoto hnutí. Nemůže to být tím, že pro některé tyto voliče je Andreje Babiše v reprezentativní funkci prezidenta škoda a více ho tlačí do exekutivní funkce premiéra, kde pro ně samotné může být prospěšnější? Může se zde tedy projevovat voličský kalkul?“ klade si otázku Jan Burianec ze STEM/MARK.

Graf 4: Již vybraný favorit podle voličů stran/hnutí

Pavel, Babiš, Nerudová a Středula upevňují svou pozici

Na spontánní otázku, kdo by měl být příštím prezidentem, nepadají příliš překvapivá jména, nýbrž to zrcadlí mediální viditelnost a dosavadní oznámení či úvahy osobností o jejich kandidatuře. Nejčastěji je zmiňován předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Za ním jsou zmiňována v pořadí následující jména: Petr Pavel, Danuše Nerudová, Pavel Fischer.

Ve spontánní otázce stále nemá přibližně polovina respondentů svého favorita či favoritku. Proto STEM/MARK předkládá respondentům také obsáhlý seznam jmen (pozn.: v červnu 2022 testováno 26 již ohlášených nebo zvažujících kandidátů), ke kterým se lidé vyjadřují. Je zde možnost uvést, koho by volili, kdo by pro ně osobně eventuálně přicházel v úvahu (kategorie volil + možná volil spojené dohromady) a koho vylučují. Kdo se aktuálně dostal na přední příčky volitelnosti, znázorňuje graf č. 5.

Graf 5: Kdo by mohl být budoucím prezidentem? (podpořená otázka – seznam jmen)

Poznámka: Úplný seznam (pořadí) všech 26 aktuálně měřených osobností najdete 27. 6. od 12h na LinkedIn STEM/MARK (https://cz.linkedin.com/company/stemmark)

„Je třeba přistupovat k dosavadním preferencím s rezervou, protože pro mnoho lidí stále nejsou prezidentské volby podstatným a aktuálním tématem. Hlavním cílem je sledovat dlouhodobý trend a vývoj v čase. Pro kandidáty je ideální alespoň nadpoloviční znalost a třetinová přijatelnost. Od minulé vlny se zvedla celková volitelnost u všech aktivních potenciálních favoritů. Neaktivní potenciální favorité oslabují. Lze tak s jistou nadsázkou říci, že kampaň již – alespoň na latentní úrovni – začala,“ interpretuje výsledky výzkumu STEM/MARK Jan Burianec.

Hypotetický duel aktuálních favoritů by nyní vyhrál generál Petr Pavel

Andrej Babiš s Petrem Pavlem se již dlouhodobě objevují na čele předvolebních průzkumů, bylo tedy nasnadě se podívat, jak by jejich hypotetické druhé kolo v této chvíli dopadlo – viz graf č. 6.

Graf 6: Hypotetické druhé kolo mezi aktuálními favority

Doporučení neřešíme, vy výběru kandidáta se cítíme soběstačně

Dle exkluzivních dat STEM/MARK se ukazuje, že na doporučení, koho volit za prezidenta příliš nedáme, protože máme svůj vlastní úsudek a tomu věříme. Co se týče politických osobností, tak významnější váhu by mělo pouze doporučení od Andreje Babiše pro voliče ANO. Nejhůře na tom je aktuálně doporučení Miloše Zemana, které ovlivní pouze 10 % voličů, a to ještě nevíme, zda pozitivním nebo negativním směrem pro doporučovaného kandidáta. S jistou nadsázkou tak může jít i o polibek smrti. Když už nám do toho někdo „může mluvit“, tak si necháme poradit od sociálního okruhu nejbližších (rodina, přátelé) – to může ovlivnit až čtvrtinu voličů. 

Graf 7: Koho by mohli volit nevoliči z minulé prezidentské volby (2018)

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím kombinace telefonického a online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo více než 1000 osob ve věku 18 a více let. Výzkum je reprezentativní dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu na základě kvótního výběru. Šetření bylo z hlediska větší relevance výsledků zaměřené pouze na lidi, kteří nevylučují účast v nadcházející přímé volbě prezidenta (98 % ze vzorku populace). Pokud některý z grafů nedává v součtu 100 %, je to zapříčiněno automatickým zaokrouhlováním. Sedmá vlna trackingového dotazování probíhala v první polovině června (6 – 13. 6. 2022).

kontakt: Jan Burianec, , telefon: 776179823

V Praze, 24. 6. 2022

STEM/MARK spouští projekt Výzkum pro byznys. Jeho cílem je pomoci firmám a institucím lépe využívat data pro svou činnost.

Evidence-based přístup je mantrou dnešního marketingu. Přesvědčit firmy investovat do informací, které pomohou růstu podnikání, však není snadné.

Výzkum pro byznys společnosti STEM/MARK klientům a příznivcům data driven marketingu nabízí příběhy značek, informace o specifickém získávání dat a o tom, co vše je možné při správném zacílení zjistit.

Prostřednictvím videí, rozhovorů či infografik společnost ukazuje, jakým způsobem výzkum pomáhá českým firmám a institucím v naplňování jejich obchodních cílů. Jde například o práci s využitím dat v bankovnictví, výrobním sektoru, potravinářství, stavebnictví nebo neziskovém sektoru. Data získaná z výzkumu trhu pak pomáhají firmám a institucím činit správná rozhodnutí, ovlivňují strategii marketingové komunikace či způsob komunikace se zákazníky. Na novém webovém portálu pak lze prostřednictvím vybraných případových studií nahlédnout do zákulisí tvorby a vyhodnocování výzkumů. 

„Výzkum pro byznys přináší inspiraci pro dosahování lepších obchodních výsledků, pro efektivnější tvorbu marketingových kampaní, možnost komplexnějšího porozumění cílové skupině, ale také něco málo ze zákulisí výzkumné práce,“ říká Klára Horzinková, zástupce ředitele STEM/MARK.

Projekt Výzkum pro byznys prezentuje vybrané případové studie s konkrétními doporučeními, které vycházejí z dat. Součástí procesu jsou i návrhy na implementaci jednotlivých kroků, jenž mají dopad na reálný chod firmy či instituce. Společnost STEM/MARK na příkladu vybraných klientů ukazuje, že výzkum, a z něj vzešlá data, jsou důležitou součástí strategického rozhodování firmy. Na základě dat z výzkumu trhu jsou činěna konkrétní doporučení pro klienta. Na webu se například dozvíte, jak se výsledky projektu promítly do podob prezentace firem, jejich konkrétního obchodního rozhodnutí nebo marketingové komunikace.

Na projektu Výzkum pro byznys se společností STEM/MARK  spolupracoval tým z marketingové skupiny DFMG. „Marketingová agentura DFMG pod vedením Tomáše Jindříška nám pomohla vytvořit netradiční komunikaci, která je postavena na videích, datech, osobních značkách klientů a jejich příbězích. Jde zcela v souladu se současnými marketingovými trendy, což jsou právě osobní brandy a videa. Cílem je vytvořit kolem projektu komunitu zájemců o výzkum v byznysu“, uvádí Klára Horzinková, zástupce ředitele STEM/MARK .

Ve videích, rozhovorech nebo infografikách na portálu www.vyzkumprobyznys.cz se návštěvník dozví, jak vypadá výzkum dotažený až do úplného konce. Specialisté ze STEM/MARK se podílejí na implementaci výzkumných doporučení přímo v klientském centru Raiffeisenbank. V případě firmy Hranipex jsou představeny možnosti výzkumu pro výrobní firmy, a to jak v Česku, tak v dalších zemích Evropy. Důležitost výzkumu před a během redesignu obalů je ukázána na příkladu české značky čokolády Carla.

Výzkum pro byznys obsahuje také zajímavé a někdy až kuriózní střípky z výzkumu, které pomocí videí představuje.

Jednotlivé případové studie jsou k dispozici také ve formě krátkých podcastů, a to jak přímo na webovém portálu, tak v aplikacích Spotify nebo Apple Podcasts.

Součástí první fáze projektu jsou i případové studie, které představují spolupráci s českou pobočkou rezidenčního developera Skanska nebo třeba neziskovou organizací Cesta domů. Další studie se zabývá spoluprací reklamní a výzkumné agentury při propagaci značky kvality potravin Klasa.

Společnost STEM/MARK na příkladu vybraných klientů ukazuje, že výzkum, a z něj vzešlá data, je důležitou součástí strategického rozhodování firmy.

„K projektu se nám podařilo přizvat klienty STEM/MARK a díky tomu tak dostal Výzkum pro byznys úplně jiný rozměr. Zároveň jsme mohli ukázat z vlastních řád konkrétní odborníky, kteří za výzkumy stojí, a nechat je promluvit o jejich práci. Díky spojení těchto dvou stran – a i díky spolupráci s DFMG – je výsledné sdělení mnohem zajímavější,“ uzavírá Jan Tuček, ředitel STEM/MARK.

Podívejte se na výstupy projektu Výzkum pro byznys:

Web

Youtube

Spotify

Apple Podcasts

Kontakt pro média:

Klára Horzinková

Zástupkyně ředitele

+420 736 227 471

NFTs jsou pro většinu Čechů spíše nafouknutá bublina s nejistou budoucností

S pojmem „non-fungible tokens“ se setkala téměř polovina osob do 30 let, mezi 60letými a staršími bychom ale hledali nadšence marně. Obecně je znalost mezi Čechy nízká a s touto stále poměrně novou technologií se pojí spíš nejistota. Z průzkumu agentury STEM/MARK také vyplynulo, že řada lidí v NFTs nevidí skutečnou hodnotu.

V návaznosti na průzkum agentury STEM/MARK z března 2022, který se věnoval kryptoměnám, se výzkumníci rozhodli zjistit, jak Češi znají NFTs (non-fungible tokens), zda jim připadají atraktivní a jakou v nich vidí hodnotu.

Graf 1: Znalost NFTs obecně a podle věku

Přibližně stejnému procentu osob, kteří NFTs znají, přijde tato technologie atraktivní, ale téměř polovina dotázaných v ní nevidí budoucnost.

Aby si lépe respondenti uměli NFTs představit, předložili jim výzkumníci jednu z 10 000 opic z Bored Ape Yacht Club, které patří mezi nejhodnotnější na celém trhu. Pro mnoho lidí hodnota NFT stoupá s informací, že daný token před nimi vlastnil někdo známý. Proto byl respondentům předložen jako hypotetický předchozí vlastník současný americký prezident Joe Biden. Respondenti poté odpovídali, zda by si za takových okolností dané NFT koupili.

„Ani to, že před nimi vlastnil NFT Joe Biden nepřiměje naprostou většinu Čechů ke koupi tohoto unikátního tokenu. To není zas tak velkým překvapením, jelikož víra v hodnotu NFT je mezi Čechy obecně velmi malá. Tři čtvrtiny by za něj nedali více než 100 Kč, což je velmi daleko od průměrné tržní hodnoty kolem 8 mil. Kč,“ přidává Ondřej Klubal ze STEM/MARK.

Graf 2:

Koupil/a byste si tento obrázek, kdybyste měl/a důkaz v podobě NFT, že před Vámi jej vlastnil Joe Biden?

Za kolik byste si ho koupil/a a za kolik myslíte, že se takové obrázky prodávají?

Existuje řada otázek, na které u NFTs není jasná odpověď. Dá se investicí snadno vydělat? Budou je vlády zemí v budoucnu regulovat? A je to vůbec věc, kterou by se běžný člověk měl zaobírat? Agentura STEM/MARK předložila respondentům několik výroků, aby odpovědi na podobné otázky od Čechů zjistila. Na většinu z nich ale Češi jednoduše odpověď nemají. Největší shoda (36 %) panuje v tom, že obchodování s NFTs je spíše určené pro finanční spekulanty.

„Z našich dat vyplývá, že velkou stopu zatím svět NFTs v myslích Čechů nezanechal. Otázek s nimi spojených je mnoho a pro většinu populace se stále jedná o něco tak vzdáleného, že od toho často dávají ruce pryč. Jedná se o tak volatilní trh, kde je navíc naprostá většina nejspíše podvrh, že u lidí jednoduše převládají obavy,“ doplňuje analytik STEM/MARK Ondřej Klubal.

Graf 3: Souhlasíte s následujícími výroky?

Ukazuje se, že cesta NFTs by v následujících letech mohla jít směrem k hernímu průmyslu. „Toto spojení by přineslo určitou atraktivitu digitálním tokenů, které by teoreticky mohly působit jako postavy, se kterými budou jejich vlastníci ve hrách vystupovat a vlastnictví nebude spadat pod vývojáře hry, ale přímo pod vlastníka daného NFT. Gaming už si v srdcích milionů lidí po celém světě našel, a tak se zdá toto spojení pro NFTs nadějné,“ komentuje Ondřej Klubal ze STEM/MARK.

Jak se na to ale tváří Češi? Kdo z těch, kteří hrají, by si spojení NFTs a gamingu přál?

Videohry hraje v Česku každý druhý, polovina z hráčů preferuje PC/notebook, ale nezaostávají ani mobilní zařízení (35 %). Z těchto hráčů zaznamenal snahu vývojářů spojit světy NFTs a gamingu pouze zhruba každý desátý. Čtvrtina hráčů by byla pro, aby se NFTs ve hrách objevily.

Graf 4:

Hrajete videohry? A kde?

Zaznamenali jste v poslední době snahu herních vývojářů / vydavatelů zakomponovat technologii NFTs do videoher? A souhlasili byste s tím, aby se NFTs ve hrách, které hrajete, objevily?

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 510 osob reprezentujících obecnou populaci ve věku 18 a více let. Aktuální šetření probíhalo v průběhu dubna 2022.

Zdražení pohonných hmot Čechy zasáhlo, omezovat se ale zatím nebudou

Po vypuknutí války na Ukrajině došlo k významnému skokovému zdražení pohonných hmot. Tento vývoj sledovala nejen média ale především lidé, kterým nárůst cen zvýšil náklady na cestování. V průzkumu agentury STEM/MARK uvedlo 81 % dotázaných, že dopady zdražení pocítili.


Auto je bezpochyby nejužívanějším dopravním prostředkem. Denně nebo několikrát týdně jej využívá 65 % dotázaných, buď jako řidič nebo spolujezdec. Autem častěji jezdí obyvatelé menších obcí do 5 tis. obyvatel.

Prudký nárůst pohonných hmot zaznamenali až na výjimky všichni (98 %), 81 % dotázaných se pak zdražení přímo dotklo, přičemž 36 % významně, dalších 45 % dopady pocítilo, ale ne zásadně. Zdražení pociťují častější uživatelé, tzn. lidé z menších obcí. Naopak menší dopad mělo podle výzkumu STEM/MARK zdražení na domácnosti s nižšími příjmy, které auto využívají významně méně.


STEM/MARK se také ptal na postoje k růstu cen pohonných hmot. Je patrné, že spíše předpokládáme další růst cen než jejich návrat k původní hladině a tudíž se dalších finančních dopadů obáváme (62 %). Většina deklaruje, že „je pro mě důležité, kolik za svoji dopravu utrácím“, (77 %) a více než dvě třetiny lidí, kteří jezdí autem, se proto kvůli zvyšujícím se cenám snaží jezdit úsporněji.

Z hlediska změn dopravních zvyklostí je poměr pozitivních a negativních odpovědí zhruba vyrovnaný. Velmi záleží na lokalitě místa bydliště. Lidé z Prahy a velkých měst, kteří mají lepší možnosti využít jiné způsoby dopravy, jsou více připraveni ke změnám, naopak lidé z malých obcí jiné možnosti nemají.


„Přestože ceny pohonných hmot stoupají, lidé nějaké zásadní změny chování neplánují. Auto se pro většinu z nás stalo nedílnou součástí každodenního života a život bez něj si už většina z nás nedokáže představit“, říká Viktor Jurdič ze STEM/MARK.

Obavu z dopadů růstu cen na svou finanční situaci má 6 z 10 respondentů. Největší obavy mají lidé, kteří autem jezdí každý den. Lidé z domácností s nižšími příjmy se růstu cen pohonných hmot obávají přesto, že autem jezdí méně a zdražování paliv tak na ně dopadlo méně. Obavy mohou směřovat k druhotným dopadům, jako je zdražování veřejné dopravy apod. Naopak obavy domácností s vyššími nad 60 tis. Kč jsou nižší i přesto, že auto využívají častěji. I v této skupině se však dopadů zdražování na svou finanční situaci obává celá polovina respondentů.

Výzkumu agentury STEM/MARK se prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu zúčastnilo 511 osob reprezentujících českou internetovou populaci ve věku 18 – 64 let. Sběr dat probíhal na konci března 2022.

Tisková zpráva STEM/MARK, kontakt: Viktor Jurdič,

V Praze, 20. 4. 2022