Category Archives: Tisková zpráva

Foto: Shutterstock

Výzkum STEM/MARK: Dluhy se mají platit

„Lidé by měli utrácet jen peníze, které již mají, a neměli by se spoléhat na budoucí příjmy“. S tímto názorem souhlasí přibližně 4 z 5 Čechů, tedy alespoň podle šetření výzkumné agentury STEM/MARK pro CNN Prima NEWS. Názory české populace na půjčování a dluhy se v mnoha ohledech liší zejména v závislosti na věku. Mladí lidé řeší například možné potíže se splácením výrazně méně než senioři.

Zvažované zkrácení oddlužení na 3 roky by podstatně zvýšilo počet lidí, kteří by se byli ochotni zadlužit, dluhy nesplatit a žít po dobu oddlužení z nezabavitelného minima.

Větší ochranu dlužníků si veřejnost nepřeje. Naprostá většina lidí by sama nebyla dluhy ochotna odpouštět ani svým známým a podporuje i důsledné vymáhání dluhů firmami.

Podle většiny Čechů by měli lidé utrácet jen peníze, které mají.

Celkem 78 % oslovených souhlasí s tím, že bychom měli utrácet jen peníze, které máme, a neměli bychom se spoléhat na budoucí příjmy. Přibližně každý třetí přesto považuje za běžné využít možností, jak si zlepšit životní úroveň nad hladinu současného příjmu, když očekává dobré příjmy v budoucnu. Pouze necelá čtvrtina Čechů se pak domnívá, že pokud lidé neplatí své závazky, je to chyba těch, kdo jim umožnili utrácet na dluh. Častěji se takto vyjadřují méně vzdělaní lidé.

Skupina osob, která si napřed půjčí „majlant“ a následně je ochotná žít několik let s minimálním příjmem je relativně velká a při zkracování doby oddlužení významně roste.

Představa, že bychom mohli utratit velkou částku, třeba i několik milionů korun, a tento dluh by nám byl po několika letech odpuštěn, pokud bychom určitou dobu žili jen s minimálním příjmem, je lákavá v závislosti na délce „života v chudobě“ a určitě také na výšce půjčky. Při délce 3 roky by nabídky využilo 38 % lidí, při délce 5 let přibližně čtvrtina (24 %) a na 7 let pouze 15 %, zatímco téměř dvě třetiny to úplně vylučují. Více jsou podobnému experimentování s dluhy nakloněni mladí lidé a lidé s nižším vzdělaním – tedy lidé s nižšími příjmy (ti nevnímají částku 15 tis. tak ostře).

Dluh, nebo alespoň jeho část, by lidé neodpustili ani svému známému.

Dluh známému, který má problémy se splácením, by nebyl ochoten prominout téměř nikdo (1 %). Část dluhu by odpustil přibližně 1 z 5 dotázaných. Naopak 63 % Čechů si stojí za názorem, že by měl známý, který si od nich půjčil, vrátit alespoň původně půjčenou částku. Každý šestý (17 %) by chtěl dokonce striktně splatit vše, včetně domluvených úroků.

Větší ochranu dlužníků před věřiteli si Češi nepřejí. Uvědomují si, že by na to mohli doplatit poctivý zákazníci.

S větší ochranou dlužníků před věřiteli by souhlasila jen třetina Čechů. Většinu by s velkou pravděpodobností odrazovala souvislost se snížením vymahatelnosti pohledávek, čímž by mohlo dojít například ke zdražení některých služeb, půjček, leasingu, pojištění, poplatků za energie pro poctivé zákazníky apod. „Větší solidaritu s dlužníky, i za cenu částečného zdražování služeb, mají spíše lidé mladšího věku a ženy na mateřské dovolené,“ doplňuje Burianec.

Podle 9 z 10 Čechů mají firmy důsledně vymáhat nezaplacené účty.

Naprostá většina dotázaných uvedla, že by firmy měly důsledně vymáhat nezaplacené účty, aby o ně nemusely navyšovat platby poctivých zákazníků. Přibližně polovina s tímto výrokem rozhodně souhlasí a dalších 42 % odpovědělo vlažnějším ano. Pouze 2 % oslovených byli vyloženě proti. Stejně jako u předchozích otázek jsou i v tomto případě na straně dlužníků více mladí lidé. „Celou problematikou půjčování v české populaci silně ovlivňuje generační aspekt. Mladší lidé, kteří právě vstupují do koloběhu života, častěji využívají nejrůznější půjčky, které mohou například pomoci zaopatřit bydlení, umožnit studium či vycestovat. S částečným zadlužením jsou tak schopni někteří (s vidinou lepších zítřků) žít. Opak vidíme u poměrně disciplinované starší generace, jejíž vztah k zadlužení by se dal charakterizovat příslovím: dluh zlý druh. Částečně to může být dáno výchovou v jiném režimu, ale také problematikou takzvaných Šmejdů. To, zda jsem muž či žena, ve vnímání půjček a dluhů nehraje žádnou roli,“ uvádí závěrem sociolog z výzkumné agentury STEM/MARK Jan Burianec.

Výzkumu agentury STEM/MARK pro CNN Prima NEWS uskutečněného kombinací telefonického a online dotazování se zúčastnilo 1010 osob reprezentujících českou populaci ve věku nad 18 let. Byl aplikován kvótní výběr respondentů podle pohlaví, věku, vzdělání, kraje a velikosti místa bydliště. Šetření probíhalo mezi 5. a 8. lednem 2021.

National Pandemic Alarm: Češi mění názor – téměř polovina se chce nechat očkovat.

National Pandemic Alarm, který již od 16. března 2020 v pěti evropských zemích monitoruje aktuální postoje a nálady společnosti s ohledem na probíhající pandemii koronaviru, momentálně obsahuje výsledky ze sběru dat 15.–18. ledna 2021. S touto vlnou je zaveden také nový index, a to index ochoty k očkování, který znázorňuje míru ochoty lidí nechat se očkovat proti onemocnění COVID-19.

Český národní panel je součástí European National Panels a v rámci Česka na něm probíhá projekt, který mapuje postoje obyvatel střední Evropy k pandemii COVID-19.

Projekt zachycuje měnící se vývoj společenských postojů a nálad – důvěru v představitele státu (index důvěry ve státní aparát), míru strachu (index paniky), reálný dopad situace na obyvatele (index dopadů), vlastní zkušenost s výskytem nemoci či nemocných v blízkém okolí (míra zkušenosti), ochotu nechat se očkovat proti COVID-19 (index ochoty k očkování). Podrobné výsledky jsou dostupné na webové stránce projektu www.nationalpandemicalarm.eu

Ochota nechat se očkovat je se začátkem nového roku vyšší než v předchozích měsících

Index ochoty k očkování je novým indexem, který je poprvé spuštěn s touto vlnou projektu. „Index ukazuje, do jaké míry jsou lidé ochotní nechat se očkovat proti COVID-19. Zařadili jsme ho, protože v rámci National Pandemic Alarm chceme neustále reflektovat ta nejaktuálnější témata spojená s pandemií. Bude rozhodně zajímavé sledovat, zda a jak se vyvine postoj společnosti k očkování například i v návaznosti na státní očkovací kampaň,“ říká k novému indexu Tomáš Hynčica, jednatel Českého národního panelu a zároveň Business & Research Director Nielsen Admosphere.

Aktuálně je ochota k dobrovolnému očkování nejvyšší na Slovensku (52 bodů), potom následuje Česko a Polsko (obě 50 bodů). Naopak menší ochota je mezi respondenty v Maďarsku (44 bodů) a nejméně v Bulharsku (na 34 bodech).

V Česku a na Slovensku jsou výrazně ochotnější nechat se očkovat lidé ve věku 55 a více let a také lidé s vyšším vzděláním. Napříč všemi zeměmi jsou k očkování proti COVID-19 svolnější o něco více muži než ženy (v ČR činí rozdíl 11 bodů).

Index důvěry ve státní aparát je v Česku, na Slovensku a v Maďarsku zhruba na stejné hodnotě jako v prosinci 2020. V Česku a na Slovensku jde o jedny z nejnižších hodnot ze všech dosud naměřených od března 2020. Snížení indexu důvěry ve státní instituce a vládu jsme po Novém roce zaznamenali v Bulharsku a Polsku. Zde se hodnoty snížily zhruba o 2 body.

Index paniky se i po Novém roce drží na mírně zvýšené hodnotě (60 bodů), která signalizuje, že Češi mírně panikaří – i když ještě ne tolik jako na jaře. Nynější stupeň indexu paniky odpovídá naměřeným hodnotám na konci dubna
a v říjnu předchozího roku. Hodnota indexu narůstá také na Slovensku (o 3 body). V Polsku se hodnota indexu od prosince nezměnila. Nejlépe je na tom s panikou Bulharsko, kde od prosince klesla hodnota indexu o 6 bodů. Souvisí to zejména s příznivější epidemiologickou situací v této zemi. Panika se také mírně snížila u Maďarů (o 3 body). Vyšší panika se napříč zeměmi objevuje u dotazovaných nad 45 let věku.

Index dopadů, který ilustruje, jak situace pandemie onemocnění COVID-19 ovlivňuje každodenní životy lidí, se dále zvyšuje. V Česku aktuálně o 3 body a nyní se pohybuje na hodnotě, která odpovídá loňskému dubnu. Podobně je na tom Slovensko, kde se hodnota indexu zvýšila o 4 body, a odpovídá tak dopadům na počátku jarní vlny v březnu. V ostatních zemích jsme naopak zaznamenali snížení: největší propad je v Bulharsku (téměř o 5 bodů), ale index se snížil také v Maďarsku (o 1 bod). V Polsku zůstává hodnota stejná jako v prosinci 2020 – a odpovídá stavu na začátku pandemie v březnu.

Míra zkušenosti logicky kontinuálně narůstá ve všech monitorovaných zemích, oproti poslední vlně výzkumu narostla o 12 bodů na Slovensku, o 8 bodů v Česku, o 4 body v Polsku a o 2 body v Maďarsku. V Bulharsku se míra zkušenosti zvýšila pouze o půl procentního bodu, což opět odpovídá tamní příznivější epidemiologické situaci.

Podrobnější informace včetně vývoje v čase najdete na www.nationalpandemicalarm.eu

Češi mění názor na očkování proti COVID-19, převládá „ano“


Postoj k očkování proti COVID-19 jsme mezi Čechy v rámci projektu National Pandemic Alarm začali sledovat
(v rámci samostatné otázky) v posledních třech vlnách – v říjnu, listopadu a prosinci. Výsledky byly téměř stejné
a postoj lidí se neměnil – pro očkování se vyslovila vždy zhruba třetina obyvatel a téměř 50 % bylo proti.

V novém roce jsou však Češi k očkování svolnější – očkovat by se nyní nechalo 46 %, naopak třetina se k očkování nemá, jak ukazuje jedna z otázek, které tvoří základ indexu ochoty k očkování. Vedle těchto skupin jsou však ve vzorku také dotazovaní, kteří zatím nejsou rozhodnuti (18 %), nebo také malé procento těch, kteří očkování podstoupit nemohou, a to například ze zdravotních důvodů, kvůli kterým lékaři vakcínu nedoporučují (2 %). Ochota k vakcinaci je nejvyšší u respondentů starších 55 let, tam dosahuje až 62 %. Naopak nejnižší, 30%, je u věkové skupiny 25–34 let. Zajímavostí je také nerovnováha mezi pohlavími: z mužů by se nechala očkovat nadpoloviční většina (55 %), z žen však „jenom“ 39 %. Z oblastí ČR jsou svolnější k vakcinaci lidé z Prahy a středních Čech.

Respondenti, kteří by se nechali očkovat proti COVID-19, jakmile to bude možné, by preferovali vakcinaci u praktického lékaře (56 %). Tato preference se objevuje hlavně s vyšším věkem dotazovaných (45+); také lidé na vesnicích by volili tuto možnost ve větší míře než lidé ve městech. Je možné, že tato preference odráží důvěru respondentů ve své praktické lékaře, ale potenciálně také strach z návštěvy míst, kde hrozí vyšší riziko nákazy onemocněním COVID-19, jako v nemocnicích nebo očkovacích centrech. Již výrazně méně lidí, kteří by se nechali očkovat, až na ně přijde řada, by preferovali očkovací centrum (11 %) nebo nemocnici (3 %). Skoro třetině respondentů pak na místě očkování nesejde (30 %).

Informace o očkování hledají Češi hlavně ve zpravodajství

Co se týče informací o očkování proti COVID-19, jsou pro respondenty nejvyhledávanějším zdrojem zpravodajská média – v 67 % případů. Nejvíce sledovatelů těchto zdrojů je mezi respondenty ve věku 55 a více let, mezi vysokoškolsky vzdělanými a lidmi z velkých měst.

Dvě pětiny dotazovaných z Českého národního panelu pak řadí mezi své zdroje informací o očkování proti koronaviru veřejně vystupující odborníky a vědce (40 %) – u těchto autorit hledají informace rovněž spíše starší respondenti nad 55 let a vysokoškoláci – nebo také sociální sítě (40 %), kde informace hledají naopak častěji mladší věkové skupiny do 24 let a lidé se základním vzděláním.

Až na čtvrtém místě jsou pro respondenty zdrojem informací k očkování oficiální webové stránky Ministerstva zdravotnictví nebo weby jiných státních institucí (29 %). Ze základních sociodemografických skupin je najdeme v pomyslném žebříčku TOP 3 zdrojů pouze u vysokoškolsky vzdělaných (čerpá je tam 35 % z nich). Podobně důležití jsou jako zdroj informací o vakcinaci naši přátelé, známí a rodina (25 %). Právě k okruhu blízkých se pro informace obrací o něco častěji mladší lidé do 34 let, také ženy.

Výše popsaný index ochoty k očkování v Česku je nejnižší ve skupině 25–34 let (38 b.) a podprůměrných hodnot dosahuje také ve skupinách 35–44 let (43 b.) a 15–24 let (44 b.). Tyto kategorie mají mimo jiné společné i to, že častěji starší respondenti čerpají informace o očkování odjinud než ze zpravodajských médií nebo od odborníků.

Zajímavé také je, že právě ona nejméně ochotná věková skupina 25–34 let ve výzkumu nejčastěji odpovídala, že ani žádné informace o očkování nevyhledává (v 19 % případů – celkový průměr přitom činí 10 %),“ komentuje výsledky Tomáš Hynčica, jednatel ČNP.

Naopak ve zvýšené míře dostávají respondenti do 34 let věku informace k očkování od známých, přátel nebo členů rodiny (rozdíl je zde 12 procentních bodů oproti průměru celého vzorku). A nejmladší skupina 15–24 let navíc naprosto vyniká v čerpání informací k očkování ze sociálních sítí (72 % oproti 40 % celkového průměru). „Konkrétní souvislost mezi povahou zdrojů a ochotou k očkování sice nelze z těchto otázek jednoznačně potvrdit, data ale nabízejí zajímavý vhled k zamyšlení,“ dodává Tomáš Hynčica.

Testovali se hlavně lidé s příznaky onemocnění


Ve výzkumu Českého národního panelu jsme se také ptali na to, jestli se v uplynulých měsících v rozmezí říjen 2020 – leden 2021 nechali respondenti testovat na COVID-19. Odpověď ano volila zhruba třetina dotazovaných, přičemž 14 % podstoupilo PCR test a 12 % antigenní test. Pouze jednotky procent byly na obou typech testu. Zbylých 70 % vzorku se testovat nenechalo.

U těch, kteří se nechali testovat na COVID-19, byla nejčastějším důvodem přítomnost příznaků onemocnění COVID-19 (31 %). Že bylo vyzváno hygienickou stanicí, deklarovalo 22 % dotázaných. Stejné procento si chtělo testem pouze potvrdit, že nejsou pozitivní, a tudíž nenakazí své příbuzné a okolí (22 %) – což byl pravděpodobně také silnější důvod před Vánoci, které řada lidí trávila v rodinném kruhu. Shodných 22 % se na test dostavilo, protože tito respondenti sami věděli o kontaktu s nakaženým, nebo je o něm informovala některá z aplikací (jako eRouška).

Výsledek většiny testovaných byl negativní na přítomnost COVID-19 (72 %), pozitivní byl v posledních čtyřech měsících pouze u třetiny testovaných respondentů (31 %).

Výzkumný projekt National Pandemic Alarm (www.nationalpandemicalarm.eu) zaštiťuje společnost European National Panels, dceřiná společnost agentur Nielsen Admosphere, NMS Market Research a STEM/MARK.

Kontakt pro média:

Denisa Žídková
Community & PR, European National Panels

Štěpánská 611/14
110 00 Praha 1, Česká republika
e-mail:
www: www.nationalpandemicalarm.eu

Český národní panel se distancuje od spoluautorství studie o sportu, kterou zpracovala Národní sportovní agentura

Interpretaci výzkumů třetí stranou nejsme schopni ovlivnit

Ve středu 13. ledna 2021 jsme vyzvali Národní sportovní agenturu, aby opravila nepravdivé tvrzení, že ČNP je spoluautorem studie Míry popularity sportu v České republice 2020, Finanční náročnosti provozování sportů z hlediska pořízení potřebné výstroje a výzbroje. Jsme rádi, že NSA toto tvrzení opravila ve své tiskové zprávě.

Předmětem činnosti Českého národního panelu je sbírat informace od členů panelu, případně umožnit klientům oslovit panelisty nabídkou k vyplnění dotazníku. Je tedy vlastně servisní organizací, která poskytuje kvalitní „nástroj“ pro provádění výzkumů. ČNP vždy kontroluje etickou a formální stránku sbíraných dat a plně ručí za jejich kvalitu. V tomto případě ČNP figuroval pouze jako dodavatel nástroje pro zpracování – tedy reprezentativního vzorku. Autor výzkumu, který s námi poskytnutými informacemi pracoval a následně je publikoval, nesprávně označil Český národní panel jako spoluautora výzkumu. Tím nejsme a publikaci ani interpretaci dat s námi nikdo nekonzultoval.

Informace, že na výzkumu NSA spolupracovala s Českým národním panelem je tak zcela zavádějící.

ČNP je vlastněný renomovanými výzkumnými agenturami (Nielsen Admosphere, NMS Market Research a STEM/MARK). Tyto výzkumné agentury se zásadně distancují od výsledků a interpretace tohoto výzkumu NSA. Na tomto výzkumu, případně jeho interpretaci, se žádný odborník z těchto agentur nijak nepodílel.

Z našeho pohledu (veřejně dostupných informací) je výzkum velmi problematický a neodborně zpracovaný –  počínaje dotazníkem a konče interpretací.

Kontakty pro média:

Ondřej Veis
Managing Director, NMS
jednatel European National Panels
e-mail: 

Jan Tuček
Director, STEM/MARK
jednatel European National Panels
tel: +420 724 433 888
e-mail:

Tomáš Hynčica
Business and Research Director, Nielsen Admosphere
jednatel European National Panels
e-mail: 

Veřejnost podporuje nároky na poctivé odměňování zaměstnanců v první linii.

Zaměstnanci by měli za svá práva bojovat. Zaměstnavatelé, kteří je od toho odrazují, by měli být potrestáni.

Většina (91 %) respondentů se domnívá, že lidé v první linii – zdravotníci, policisté, hasiči, pracující v sociálních službách – mají velkou zodpovědnost a stres a měli by tak býti poctivě odměňováni. Častěji s tím souhlasí ženy, mladí lidé do 30 let, ale také lidé nad 60 let. Jen každý pátý člověk se domnívá, že jsou placeni dostatečně.

Veřejnost má jasný názor i na spor o proplácení přestávek u lidí v první linii, kteří nemohou během přestávky na oběd či odpočinek odejít z pracoviště, a musí být připraveni zasáhnout v případě potřeby. Čtyři z pěti lidí potvrzují, že by tyto přestávky měly být placené a 82 % lidí podporuje úsilí zaměstnanců o jejich proplácení. Ti, kdo bojují za svá práva, by měli být oceněni, myslí si 70 % lidí.

73 % lidí by podporovalo potrestání zaměstnavatelů, kteří se snaží zaměstnance odrazovat od domáhání se jejich práv.

Grafické zpracování:

Výzkumu agentury STEM/MARK se zúčastnilo 1152 osob ve věku 18 a více let. Výzkum je reprezentativní dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu.

National Pandemic Alarm: Češi přestávají věřit ve schopnost státu řešit pandemii, důvěra se za dva týdny propadla o 7 procentních bodů

National Pandemic Alarm, který již od 16. března v pěti evropských zemích monitoruje aktuální postoje a nálady společnosti
s ohledem na probíhající pandemii koronaviru, momentálně obsahuje výsledky ze sběru dat 11.–14. prosince 2020.

Český národní panel je součástí European National Panels a v rámci Česka na něm probíhá projekt, který mapuje postoje obyvatel střední Evropy k pandemii COVID-19.

Důvěra ve státní aparát v Česku razantně klesá, především mezi lidmi do 34 let

Index důvěry ve státní aparát je v Česku a na Slovensku na nejnižších hodnotách. Oproti předchozí vlně výzkumu, která se uskutečnila na konci listopadu se hodnota indexu propadla nejvíce (a velmi výrazně) v Česku (o 7 procentních bodů), mírně pak na Slovensku (o 2 procentní body). V Česku se tak pravděpodobně odráží nynější stav, kdy je česká společnost velice nespokojena s neorganizovaným zaváděním zmatených vládních opatření. Vládě především nedůvěřují lidé, kteří spadají do věkové kategorie do 34 let. Index důvěry ve státní aparát se naopak zvyšuje v Maďarsku, Polsku a Bulharsku, a to zhruba o 2 procentní body.

Index paniky mírně narůstá v Čechách, na Slovensku a v Bulharsku – od poslední vlny výzkumu na konci listopadu narostl zhruba o 1 procentní bod. V Maďarsku a Polsku se jeho hodnota snižuje a zde naopak o jeden procentní bod klesá.

Index dopadů, který ilustruje, jak situace pandemie onemocnění COVID-19 ovlivňuje každodenní životy lidí, se velmi mírně snižuje v Česku a nyní je na nejnižší naměřené hodnotě – tedy je nižší, než byla na počátku epidemie COVIDU-19 v březnu. V ostatních zemích jsme naopak zaznamenali nárůst, kdy největší je v Bulharsku (o více než 2 procentní body).

Míra zkušenosti oproti poslední vlně výzkumu stále narůstá – mírně v Česku, Bulharsku a Maďarsku, kde narostla zhruba o 2 procentní body, naopak výrazněji na Slovensku, kde se zvýšila o více než 6 procentních bodů.

Projekt zachycuje měnící se vývoj společenských postojů a nálad – míru strachu (index paniky), důvěru v představitele státu (index důvěry ve státní aparát), reálný dopad situace na obyvatele (index dopadů), a vlastní zkušenost s výskytem nemoci či nemocných v blízkém okolí (míra zkušenosti). Podrobné výsledky jsou dostupné na webové stránce projektu www.nationalpandemicalarm.eu

Souhlasíme s plošným testováním, ale mělo by být dobrovolné

Průzkum Českého národního panelu zjistil, že více než polovina dotazovaných souhlasí se zavedením plošného testování celé populace ČR na COVID-19 (55 %), přičemž 40 % souhlasí se zavedením testování dobrovolně. Nejvíce se tak vyslovili dotazovaní z mladých věkových skupin 15–24 let, o něco více ze skupiny 55 a více let. Pro testování na dobrovolné bázi jsou spíše respondenti s vysokoškolským vzděláním. Pouze 15 % souhlasí se zavedením povinného testování na COVID-19.

V otázce, zda se nechat otestovat v případě zavedení dobrovolného plošného testování, jsou postoje lidí zatím nejednoznačné. Ochotu nechat se testovat deklaruje 39 %, téměř polovina říká, že se testovat nenechá. Nerozhodných je nyní 13 %.

Postoj k očkování proti COVID-19 se mezi Čechy nemění

Postoj ohledně očkování proti COVID-19 se v české populaci zatím vesměs nemění. Podobně jako v předchozích vlnách výzkumu National Pandemic Alarm očkování plánuje pouze třetina obyvatel (35 %), nesouhlasí naopak skoro polovina (48 %). Stále zde platí, že pozitivnější přístup k očkování mají spíše muži než ženy a také starší dotazovaní ve věku 55 a více let.

Je patrné, že politická reprezentace zatím nedokázala lidi přesvědčit, že je to důležitý a možná jediný způsob, jak s pandemií bojovat. Postoj populace k očkování měříme v průběhu posledních dvou měsíců. Většina z respondentů očkování odmítá a tento postoj se zatím stále nemění,“ doplňuje Ondřej Veis, jednatel Českého národního panelu
a ředitel výzkumné agentury NMS.

Výhledově se Češi na epidemiologickou situaci kolem onemocnění COVID-19 dívají spíše negativně. Většina očekává, že se epidemiologická situace v následujících týdnech zhorší (68 %). Pro tuto možnost se vyslovili ve větší míře mladí respondenti ve věku 15–24 let. Již výrazně méně si lidé myslí, že situace zůstane stejná (15 %). Tuto možnost deklarují spíše lidé ve věkové skupině 25–44 let. Naopak optimisticky vývoj vidí pouze 6 % obyvatel. K žádnému z tvrzení se nepřiklání zbylých 11 % dotazovaných. Tento nerozhodný postoj zastávají o něco více ženy a lidé se základním vzděláním.

Po rozvolnění vládních opatření, která ve čtvrtek 3. prosince umožnila znovuotevření obchodů, restaurací
a služeb, si většina respondentů dopřála nákupy v prodejnách, které byly do té doby uzavřeny (51 %), zhruba čtvrtina pak vyrazila do restaurace nebo kavárny (28 %)
. Dále lidé využili také kadeřnické či kosmetické služby (23 %).

Pro všechny z těchto možností se vyslovily ve větší míře ženy než muži. Pětina dotazovaných pak navštívila hospodu či bar (18 %). Zajímavé je, že zhruba třetina respondentů nevyužila žádné z uvedených možností (28 %).

K současné diskusi o tom, zda vláda rozvolňovala příliš rychle a pod tlakem veřejného mínění, přispívá náš výzkum zjištěním, že zhruba třetina obyvatel rozvolnění nepožadovala a stejně tak čtvrtina obyvatel ani žádnou z nově otevřených provozoven nenavštívila,“ uzavírá Ondřej Veis, jednatel ČNP a ředitel výzkumné agentury NMS.

Výzkumný projekt National Pandemic Alarm (www.nationalpandemicalarm.eu) zaštiťuje společnost European National Panels, dceřiná společnost agentur Nielsen Admosphere, NMS Market Research a STEM/MARK.

Kontakt pro média:

Denisa Žídková
Community & PR, European National Panels

Štěpánská 611/14
110 00 Praha 1, Česká republika
e-mail:
www: www.nationalpandemicalarm.eu

National Pandemic Alarm: Skoro každý říká, že ví, co obnáší chytrá karanténa, ale téměř polovina jí nedůvěřuje

Očkování stále plánuje zhruba třetina dotázaných. Ani na cestu do zahraničí se v nejbližší době moc lidí nechystá.

National Pandemic Alarm, který již od 16. března v pěti evropských zemích monitoruje aktuální postoje a nálady společnosti
s ohledem na probíhající pandemii koronaviru, momentálně obsahuje výsledky ze sběru dat 27.–30. listopadu 2020.

Český národní panel je součástí European National Panels a v rámci Česka na něm probíhá projekt, který mapuje postoje obyvatel střední Evropy k pandemii COVID-19.

Nejvyšší panika je v Maďarsku, v Bulharsku výrazně roste míra zkušenosti s COVID-19

Index důvěry ve státní aparát je nejnižší na Slovensku, kde od poslední vlny výzkumu v půli listopadu klesl o 3,5 procentních bodů. Je možné, že je to způsobeno nynější nespokojeností tamní populace s politickým spektrem, kde v nedávné době došlo k odhalení několika korupčních kauz. Index důvěry ve státní aparát však klesá i v dalších monitorovaných zemích – v Česku poklesl od poslední vlny výzkumu o zhruba 3 procentní body. Ukazuje se, že výměna na postu ministra zdravotnictví, který zastává Jan Blatný, zatím na důvěru lidí asi moc nezapůsobila. Výjimkou je Polsko, kde se index drží na stejné hodnotě jako v první polovině listopadu.

Index paniky se rovněž snižuje ve všech pěti zemích, nejvíce v Česku a Bulharsku, kde klesl zhruba o 2 procentní body. Na Slovensku, v Maďarsku a Polsku pak klesl o zhruba 0,5 procentního bodu. Nejvyšší hodnota indexu paniky je v Maďarsku a oproti ostatním zemím je vyšší o více než 5 procentních bodů.

Hodnoty indexu dopadů, který demonstruje, jak situace pandemie onemocnění COVID-19 ovlivňuje každodenní životy lidí, se snížily u všech pěti zemí. Největší pokles nastal u Bulharska, o 2 procentní body, u ostatních zemí jde o pokles menší. V Česku je tato hodnota na úrovni počátku pandemie COVID-19 v druhé polovině března.

Míra zkušenosti, se proti minulé vlně razantně zvýšila v Bulharsku, kde hodnota stoupla o 18 procentních bodů.
U ostatních zemí je nárůst o něco mírnější – na Slovensku o 5 procentních bodů, v Maďarsku o 4 a v Polsku o 2 procentní body. V Česku zůstává míra zkušenosti na zhruba stejné úrovni jako v minulé vlně.

Projekt zachycuje měnící se vývoj společenských postojů a nálad – míru strachu (index paniky), důvěru v představitele státu (index důvěry ve státní aparát), reálný dopad situace na obyvatele (index dopadů), a vlastní zkušenost s výskytem nemoci či nemocných v blízkém okolí (míra zkušenosti). Podrobné výsledky již 13. vlny jsou dostupné na webové stránce projektu www.nationalpandemicalarm.eu

Postoj k očkování proti COVID-19 se mezi Čechy nemění

Na tuto otázku se výzkum National Pandemic Alarm ptal již koncem října – tehdy s očkováním souhlasila zhruba třetina obyvatel a mezi nimi byli výrazně ochotnější muži než ženy. Na konci listopadu vidíme, že tento postoj se mezi lidmi nijak nezměnil – tedy pro očkování by se rozhodla opět zhruba třetina. Platí i to, že s očkováním jsou svolnější častěji muži než ženy. Napříč věkovými kategoriemi to častěji platí i pro dotazované ve věku 55 a více let.

 „Zatím se v médiích objevují různé nepodložené fámy a neprobíhá žádná masivnější komunikační kampaň, která by očkování propagovala. Stejně tak není jasné, jestli případné očkování bude hrazeno zdravotními pojišťovnami. Je možné, že s rostoucím počtem seriózních informací a s plánovanou komunikační kampaní ministerstva zdravotnictví se ochota k očkování může v populaci v budoucnu zvyšovat,“ říká Jan Tuček, jednatel Českého národního panelu
a ředitel STEM/MARK.


Mezi těmi, kdo očkování odmítá (49 %) jsou převážně ženy a věkové kategorie 25–54 let. Téměř pětina dotazovaných zatím zůstává nerozhodnuta.

Z Čechů, kteří vědí, co pojem chytré karantény zahrnuje, jí důvěřuje pouze 39 %

Naprostá většina respondentů (87 %) ve výzkumu deklarovala, že ví, co pojem chytrá karanténa zahrnuje. Polovina z nich však nezná všechny podrobnosti (častěji lidé ve věku 55 a více let, také spíše ženy než muži). Mezi těmi, kteří nevěděli, co pojem charakterizuje, jsou lidé se základním vzděláním.

Respondenti Českého národního panelu, kteří vědí, co chytrá karanténa obnáší, dále odpovídali na to, jaký postoj mají k tomuto systému, který má pomáhat v boji proti šíření koronaviru v Česku. Dotázaní se ve svých odpovědích dělí na dvě skupiny: 39 % tomuto systému věří a myslí si, že je to funkční opatření, z věkových kategorií se častěji jedná o dotazované ve věku 55 a více let; naopak 44 % mu nedůvěřuje, z nich jsou to častěji lidé ve střední generaci (35–54 let). Mezi těmito přibližně stejně velkými skupinami pak stojí 17 % nerozhodných. Zde jde především o ženy a lidi se základním vzděláním.

Více než polovina dotazovaných, kteří ví, co systém chytré karantény zahrnuje, uvedla, že nemá zkušenost se žádnou z jejích aplikací, jako je E-rouška či Mapy.cz, které slouží k upozornění na možný kontakt s člověkem pozitivním na COVID-19. Uvedly to častěji ženy, lidé ve věku 55 a více let, a také lidé z venkovských sídel.


Lidé, kteří systému chytré karantény nedůvěřují a nemyslí si, že je to funkční opatření, vnímají jako její největší problém neefektivní práci s daty, tedy například opožděné trasování či špatné využití dat jako podkladů k vládním rozhodnutím (52 %). Dané stanovisko zastávají častěji vysokoškoláci, dotazovaní ve věku 25–34 let a lidé z velkých měst. „Určitý despekt k chytré karanténě obecně vyvolávají organizační a komunikační zmatky v počátcích jejího vývoje, její nefunkčnost v době vrcholícího počtu nakažených a neschopnost trasovat v reálném čase větší množství lidí,“ dodává Tuček. Problémem jsou přílišné nároky na lidi samotné, kteří musí být v nahlašování aktivní a musí mít zapnutou funkci bluetooth (39 %) a v neposlední řadě je důvodem také nízké procento zapojení veřejnosti (38 %).

Z těch, kteří mají zkušenost alespoň s jednou z těchto aplikací, uvádí třetina, že některou z nich stále používá. Z genderového hlediska platí toto tvrzení častěji pro muže.

Do zahraničí se chystá cestovat 12 % Čechů

Se současným zlepšujícím se stavem epidemické situace – snižování počtu nakažených a uvolňování přísných opatření – se Český národní panel v této vlně průzkumu ptal i na to, jestli Češi plánují vycestovat do zahraničí za účelem krátkodobé dovolené v nadcházejících 2–3 měsících. Pouze jeden z devíti uvedl, že takovou cestu plánuje. Mezi nimi jsou častěji ti, kteří si ale zatím počkají, jak se bude epidemická situace vyvíjet. Mezi tyto „stratégy“ patří častěji vysokoškoláci, mladí lidé do 34 let a dotazovaní z Prahy a Středočeského kraje.

Dovolenkáři, kteří vyrazí (resp. chtějí vyrazit) do zahraničí, si ponejvíce dopřejí teplo u moře (26 %), návštěvu měst a městskou turistiku (26 %), nebo také lyžařský zájezd či horskou turistiku (24 %). Zdá se tak, že lidé stále dohánějí letní deficit. U lidí, kteří vyrazí do zahraničí, také často ovlivní výběr dovolené nutnost testování na COVID-19. Avšak více než polovina respondentů uvádí, že bez ohledu na epidemii cestu do zahraničí neplánuje z důvodu finančních nebo z toho důvodu, že jim vystačí Česko (65 %). S tímto tvrzením se častěji ztotožnili muži, lidé ve věku nad 45 let a dotazovaní z Čech. „Dvě třetiny lidí uvedly, že si budou vybírat a rozhodovat se při výběru cílové destinace podle toho, jestli se budou muset nechat testovat či ne,“ uzavírá jednatel ČNP a ředitel STEM/MARK Jan Tuček.

Výzkumný projekt National Pandemic Alarm (www.nationalpandemicalarm.eu) zaštiťuje společnost European National Panels, dceřiná společnost agentur Nielsen Admosphere, NMS Market Research a STEM/MARK.

Kontakt pro média:

Denisa Žídková
Community & PR, European National Panels

Štěpánská 611/14
110 00 Praha 1, Česká republika
e-mail:
www: www.nationalpandemicalarm.eu

Foto: Pixabay

Nejlepším prezidentem po roce 1989 je stále Václav Havel, Miloš Zeman ztratil prvenství u starších lidí

Pořadí v hodnocení polistopadových prezidentů: 1) Václav Havel, 2) Václav Klaus, 3) Miloš Zeman. U Václava Havla panuje shoda více než poloviny lidí. Rozdíly mezi jednotlivými sociodemografickými skupinami se po roce zúžily. A u kterých skupin mají majoritu naši prezidenti?

Exkluzivní data přinesl dlouhodobý průzkum agentury STEM/MARK mezi českou populací starší 18 let. Aktuální vlna byla sebrána na přelomu září a října 2020.

Výzkumná agentura STEM/MARK se po roce (data před rokem zde: https://www.stemmark.cz/nejlepsim-prezidentem-po-roce-1989-byl-vaclav-havel-milos-zeman-je-hodnocen-prumerne-trojkou/) zaměřila na hodnocení toho, jak si vede současný prezident ve srovnání s předchozími prezidenty Václavem Klausem a Václavem Havlem.

Graf 1: Hodnocení porevolučních prezidentů dle věku (podzim 2020)

Václav Havel je nejlepším prezidentem pro pětinu voličů Miloše Zemana

Lidé za nejlepšího porevolučního prezidenta ČR vnímají Václava Havla. Ten i podle dat Ústavu empirických výzkumů STEM z roku 2019 zůstává bezkonkurenčně největší postavou posledních 30 let. Jako druhý nejlepší byl nejčastěji uváděn Václav Klaus, třetí příčku obsadil současný prezident Miloš Zeman.

Při pohledu na srovnání podle sociodemografických charakteristik je patrné, že Václav Havel vítězí téměř u všech skupin. Nejlepším polistopadovým prezidentem je pro lidi bez rozdílu pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště či sociálně-ekonomického postavení. Mladší lidé oceňují Václava Havla především za jeho humanitní odkaz a respekt v zahraničí. Poměrně překvapivým zjištěním bylo, že první polistopadový prezident Václav Havel byl jako nejlepší hodnocen každým pátým voličem současného prezidenta Miloše Zemana.

„Díky meziročnímu srovnání se ukazuje, že prvenství Václava Havla je dlouhodobě neochvějné. I z jiných výzkumů a celonárodních anket jakou je například Největší Čech můžeme pozorovat jeho značný ohlas a prestiž, kdy spolu s TGM zároveň nastavili velmi vysokou laťku nároků a představ o prezidentské funkci. To vše potvrzuje i tendence, že s prvním polistopadovým prezidentem jsou častěji spojovány pozitivnější konotace než s jeho následovníky,“ interpretuje výsledky Jan Burianec ze STEM/MARK.

Graf 2: Hodnocení porevolučních prezidentů dle vzdělání (podzim 2020)

Miloš Zeman ztratil část příznivců v seniorském věku

Po ročním srovnání se stala poměrně významná změna u Miloše Zemana, který přišel o část příznivců z řad lidí starších 60 let – ti zároveň v roce 2018 tvořili jeho silnou voličskou základnu. Stále ale drží prvenství mezi levicově smýšlejícími, u voličů KSČM a těsně také u voličů ANO a SPD. Jako nejlepšího prezidenta ČR vidí také častěji Miloše Zemana ti, kteří vnímají prezidentskou funkci jako důležitou a zároveň chtějí posílit pravomoci. „Částečnou ztrátu podpory u lidí starších 60 let jen utvrzuje ztráta prvenství Miloše Zemana u sociálně-ekonomické skupiny lidí pobírající starobní důchod. Domníváme se, že je to především kvůli nižší mediální aktivitě prezidenta během první vlny koronakrize, kdy především ti nejstarší a nejohroženější, pro které je prezident důležitou postavou, postrádají jeho empatická slova podpory a viditelnost na veřejnosti,“ doplňuje výsledky Jan Burianec ze STEM/MARK.

Graf 3: Hodnocení porevolučních prezidentů dle politické orientace (podzim 2020)

Václav Klaus má stabilní pozici „dvojky“

Václav Klaus je napříč sociodemografickými skupinami hodnocen poměrně vyrovnaně. Na první místo sice u žádné dílčí (sledované) skupiny nedosáhnul, za to má ale o něco lepší hodnocení u lidí ze střední generace (45-59 let), u voličů pravice obecně, dále ODS, Trikolóry a jiných neparlamentních stran. Je k úvaze, proč Václav Klaus starší, jako jedna z hlavních postav české pravicové scény, nezískal prvenství právě u lidí, kteří se definují pravicově. Otázkou k zamyšlení může rovněž být, zda v Čechách může být v přímé volbě prezidenta zvolena pravicová osobnost, když v rovině postojů se zdá být česká populace spíše levicově orientovaná.

„Detailnější datová analýza ukázala, že například těm, co považují za nejlepšího prezidenta Václava Havla, nezáleží tak na pohlaví budoucí hlavy státu a jsou nakloněni mladšímu, prozápadnímu intelektuálovi, který nemusí toliko disponovat politickou zkušeností. Ti, kdo považují za nejlepšího prezidenta Miloše Zemana, jsou výrazněji pro dominantního muže, osobu starší alespoň 60 let s předchozí politickou zkušeností. Charakterově by se mělo jednat o člověka důrazného, ale zároveň s optimistickým výhledem a liberálním smýšlením,“ upřesňuje výsledky průzkumu Jan Burianec z agentury STEM/MARK.  

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím kombinace telefonického a online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 815 osob ve věku 18 a více let. Výzkum je reprezentativní dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu. Šetření bylo z hlediska větší relevance výsledků váženo na minulou volbu prezidenta. Šetření probíhá opakovaně.   

National Pandemic Alarm: Téměř polovina Čechů se nechce nechat očkovat proti covid-19

European National Panels pokračuje v projektu, který mapuje postoje obyvatel střední Evropy k pandemii

National Pandemic Alarm, který již od 16. března v pěti evropských zemích monitoruje aktuální postoje a nálady společnosti s ohledem na probíhající pandemii koronaviru, momentálně obsahuje výsledky ze sběru dat 30. října – 2. listopadu 2020. Nejnovější výsledky informují o tom, jak vypadá přístup a postoje lidí vzhledem k vysokému počtu nemocných a zhoršující se situaci.

Projekt zachycuje měnící se vývoj společenských postojů a nálad – míru strachu (index paniky), důvěru v představitele státu (index důvěry ve státní aparát), výhled obyvatel na průběh a vývoj pandemie (index pesimismu), reálný dopad situace na obyvatele (index dopadů), a vlastní zkušenost s výskytem nemoci či nemocných v blízkém okolí (míra zkušenosti).

Podrobné výsledky již 11. vlny jsou dostupné na webové stránce projektu www.nationalpandemicalarm.eu

Mírně více než třetina obyvatel by se nechala očkovat proti novému koronaviru

V případě, že bude vyvinuta účinná vakcína proti koronaviru, jsou výrazně ochotnější nechat se očkovat muži než ženy. Mezi ženami naopak více rezonuje odmítavý postoj či nerozhodnost ohledně očkování. Více odmítají očkování lidé na Moravě a z velkých měst.

Zajímavé je, že s vyšším vzděláním stoupá míra rezervovaného přístupu k očkování. Mezi respondenty s vyšším a vysokoškolským vzděláním 64 % dokonce očkování odmítá, či spíše odmítá,“ poukazuje Ondřej Veis, jednatel Českého národního panelu a ředitel výzkumné agentur NMS.

V celé populaci celkem 45 % dotazovaných možnost nechat se naočkovat odmítá a nerozhodných potom zůstává 19 % dotazovaných.

Většina Čechů souhlasí s novými vládními opatřeními

Souhlas s novými vládními nařízeními, která se týkají zavření maloobchodního prodeje, služeb a omezení volného pohybu a zavedení práce z domova, vyslovily aktuálně dvě třetiny lidí. 24 % souhlasí se všemi nařízeními, 40 % potom s většinou z nich. S narůstajícím věkem se zvyšuje i míra souhlasu se všemi opatřeními, ve střední věkové skupině (25–34 let) je pak patrný nejvyšší nesouhlas se zavedením opatření.

S rozšiřujícím omezením volného pohybu o zákaz volného pohybu ve večerních hodinách od 21:00 do 4:59 z minulého týdne, také většina respondentů Českého národního panelu souhlasí – celkem 55 %. I v tomto případě můžeme pozorovat vyšší míru souhlasu s narůstajícím věkem. Nejméně pak mezi mladými lidmi ve věku 15–24 let a 25–34 let, a také mezi lidmi z velkých měst.

Lidé se obávají příchodu ekonomické nebo finanční krize

Rozvleklá a velmi náročná situace šíření onemocnění COVID-19 ovlivnila jak běžný život, tak zároveň i chod společnosti a fungování statní ekonomiky jako celku. V důsledku toho, jaký vliv má pandemie na společenský život, se Češi nejvíce obávají příchodu ekonomické či finanční krize (velmi se obává 35 %). Výrazně více než muži se obávají ženy, obavy se pak objevují i mezi dotazovanými ve věku 45–54 let. Z tohoto scénáře pak mají o něco větší strach také lidé ve velkých městech.

Čechům dělá starost také vzdělání dětí a mladé generace (velmi se obává 37 %), či nedostatek lékařů například v důsledku jejich nakažení či nařízenou karanténou (31 %). Nejméně se dotazovaní obávají zaplnění nemocničních lůžek s pacienty pozitivními na COVID-19 (26 %), či velkého nárůstu nezaměstnanosti v České republice (velmi se obávám 26 %). Ve všech případech jsou mnohem skeptičtější ženy než muži.

Pomáhat druhým se 17 % lidí teprve chystá, zejména mladí

Většina dotazovaných z Českého národního panelu uvedla, že v průběhu „druhé vlny“ pandemie koronaviru zatím nenabídla svou pomoc nikomu v okolí (66 %). Toto tvrzení je výrazně více zastoupené u dotazovaných ve věku 55 a více let – pravděpodobně to může být důsledkem toho, že se tato věková skupina nejvíce blíží nejohroženější kategorii, kterou jsou především starší lidé důchodového věku.

Z aktuální situace je patrné, že druhá vlna v České republice není provázena podobnou mírou společenské solidarity, tak jak jsme mohli vidět v první vlně nákazy, přitom dopady rozšíření nákazy i vlastní riziko selhání zdravotnictví jsou mnohem vyšší,“ dodává Ondřej Veis.

Z těch, kteří svému okolí naopak nějakou pomoc poskytli (16 %), tak častěji učinili vysokoškoláci, dotazovaní z velkých měst, ženy a mezi věkovými kategoriemi lidé ve věku 35–44 let. Největší podíl těch, co se chystají pomáhat (celkově jich je 17 %), je ve věkové skupině 15–24 let.

Polovina těch, kteří zajišťují či budou zajišťovat pomoc svému okolí, uvádí, že nejčastěji se jejich pomoc týká donášky potravin (55 %). Tu uvádí spíše mladší respondenti, lidé z Prahy a obecně také ženy. Dále také Češi pomáhají či pomohou s poskytnutím jídla, financí a zdravotního materiálu (26 %), pro tuto možnost se vyslovili spíše muži a lidé z Čech; také pak s hlídáním dětí (25 %), kdy se pro tuto možnost vyslovily naopak spíše ženy. Méně jsou pak Češi schopni poskytnout výpomoc ve zdravotnickém zařízení (9 %) či výpomoc v domově pro seniory (8 %).

Výzkumný projekt National Pandemic Alarm (www.nationalpandemicalarm.eu) zaštiťuje společnost European National Panels, dceřiná společnost agentur Nielsen Admosphere, NMS Market Research a STEM/MARK.

Kontakt pro média:

Denisa Žídková
Community & PR, European National Panels

Štěpánská 611/14
110 00 Praha 1, Česká republika
e-mail:
www: www.nationalpandemicalarm.eu

Epidemická krize proměnila pohled na prezidentský úřad

Charakterová představa o budoucím prezidentovi (prezidentce) je stálá a dlouhodobě se příliš nemění. Prezidentský ideál však v některých ohledech tvoří neslučitelné vlastnosti. Budoucí prezident by se měl kvalifikovat ziskem 50 tisíc podpisů občanů bez ohledu na politické nominace.

Voliči spontánně (zatím) zmiňují především mediálně známá jména a předchozí kandidáty. Preference budou nadále proměnlivé. Současný prezident Miloše Zeman je aktuálně hodnocen hůře než na jaře. To vše a mnohem více přináší exkluzivní průzkum agentury STEM/MARK.

Podzimní průzkum agentury STEM/MARK navazuje na druhou vlnu (https://www.stemmark.cz/cesi-budouci-kandidati-na-prezidenta-kde-jste-ukazte-se/) dlouhodobého projektu, který poběží pravidelně až do třetí přímé volby prezidenta v roce 2023. Současná data popisují náladu ve společnosti před podzimními krajskými volbami, kdy začala situace opět přituhovat, a lidé již tušili, že přichází druhá vlna pandemické krize. Jestliže se na jaře ukazovalo, že první pandemická vlna neměla na představu o prezidentovi přílišný vliv, tak teď to již neplatí. 

V období pandemické krize poklesla důležitost prezidentského úřadu

Od posledního výzkumu z jara poklesla důležitost prezidentské funkce o 6 procentních bodů. Nedůležitost zmiňují častěji ženy, lidé hlásící se k politickému středu, liberálního smýšlení a ti, kteří za historicky nejlepšího prezidenta považují Václava Havla. V populaci i tak nadále převažuje většina, která vnímá prezidentský úřad jako důležitý a liší se pouze v tom, zda pravomoci prezidenta posílit (24 %) nebo zachovat současné nastavení (46 %).

„Zdá se, že epidemická krize mění náhled na více institucí veřejného života. Někteří lidé se cítí býti více ohrožení, ztrácí se ve změti informací, a to se projevuje i v jejich postojích. U prezidentského úřadu je to dáno především vysokými nároky na tuto funkci, ale také tím, že současný prezident podle názoru lidí během krize nenaplnil úlohu empatické opory a vlastně nebyl téměř vidět či slyšet,“ doplňuje výsledky Jan Burianec ze STEM/MARK.

Graf 1: Nahlížení na prezidentský úřad v čase

Prezident Miloš Zeman si od jara v hodnocení pohoršil

Z poznatků agentury STEM/MARK si u všech pěti dlouhodobě sledovaných oblastí současný prezident oproti jaru 2020 pohoršil. V aktuální vlně bylo sledováno také hodnocení aktivity a viditelnosti prezidenta v období koronakrize, kde dopadl nejhůře. Celkově si v aktuálním hodnocení vysloužil „horší trojku“.

Graf 2: Hodnocení současného prezidenta

Prezident musí mít morální autoritu, zároveň jsou některé požadavky protichůdné

Profil budoucího prezidenta zůstává nadále rozmanitý – voliči očekávají, že by měl mít zkušenosti s praktickou politikou, ale do prezidentské kandidatury již vstupovat jako nestraník, který je nezávislý na lobbistech a politických strukturách. Může se to zdát trochu jako protipól, ale na druhou stranu do tohoto schématu zapadá například úspěšný nezávislý starosta. V charakterových vlastnostech prezidenta lidé uvítají důraznějšího prozápadního extroverta. Stále je poptávka po mladším muži, ale žádaná je též charismatická žena ve stylu slovenské prezidentky Zuzany Čaputové.

„Během podzimu 2020 vzrostla váha morální autority (s velkým náskokem nejdůležitější vlastnost) a aktuální je i požadavek schopnosti převzít na sebe odpovědnost, když je nějaká krize, a nemusí jít nutně o současnou pandemickou. Zdá se, že tento posun je reakcí na vyjadřování stávajícího prezidenta,“ říká Burianec.

Úlohu budoucího prezidenta znázorňuje graf 3 a jen potvrzuje vysoké nároky kladené na prezidenta korunované morální integritou. Zajímavé srovnání nám nabízí náhled na voliče současného prezidenta. U nich je role budoucího prezidenta daleko aktivnějšího rázu než u populace jako celku. Nevoliči z minulé prezidentské volby si přejí prezidenta soběstačného. 

Graf 3: Úloha budoucího prezidenta

Aktuálně vede generál, Babiš si pohoršil, na prvním místě mezi ženami vystřídala Bradáčovou budoucí senátorka Němcová

Na spontánní otázku, kdo by měl být příštím prezidentem, nepadají příliš překvapivá jména, nýbrž to zrcadlí mediální viditelnost a dosavadní úvahy osobností o jejich kandidatuře. Od minulého roku je lineárně méně zmiňován současný premiér Andrej Babiš, Václav Klaus mladší, Vladimír Dlouhý či Michal Horáček. Naopak se častěji začíná objevovat jméno bývalého armádního generála Petra Pavla, Miroslavy Němcové či Miloše Vystrčila.

Graf 4: Kdo by mohl být dalším prezidentem?

STEM/MARK předkládá respondentům obsáhlý seznam jmen, které se v souvislosti s kandidaturou na prezidenta průběžně objevují nebo zastávají významnou (politickou) funkci. Lidé mají možnost uvést, koho by volili, kdo by eventuálně přicházel v úvahu (kategorie volil + možná volil dohromady) a koho vylučují. Kdo se dostal na přední příčky volitelnosti, znázorňuje graf č. 4. V celkovém pohledu jsou potenciální voliči vybíravější či obezřetnější než v minulém období – častěji volili kategorii „nevolili by“ na úkor „přichází v úvahu“. Buď tedy stále chybí vhodní a konsensuální kandidáti nebo je to další důsledek koronavirové skepse. Na první příčku se dostal Petr Pavel, který má nadějnou pozici díky nízké nepřijatelnosti a stále zhruba třetinové neznalosti jeho jména. Z dosavadního vývoje lze sledovat, že jeho zvyšující se znalost se přetavuje častěji do volební přijatelnosti. Lidé konkrétně oceňují jeho obraz v zahraničí – respekt, zkušenosti a celkové charisma. Po cestě na Tchaj-wan se zviditelnil Miloš Vystrčil.

„Je třeba přistupovat k dosavadním preferencím s rezervou, protože pro mnoho lidí nejsou prezidentské volby zatím podstatným a aktuálním tématem. Hlavním cílem je sledovat dlouhodobý trend a vývoj v čase. Pro kandidáty je důležitá především celostátní znalost a alespoň částečná přijatelnost. V předchozích etapách vzbudilo ohlas například nečekané jméno Marka Ebena, který stále drží pomyslnou druhou příčku. Lidé u něj konkrétně oceňují reprezentativitu, nezávislost, noblesu, sympatický projev či férovost. Je zajímavé, že tyto přednosti u něj zastiňují nulovou politickou zkušenost, která je obecně jedna z nejžádanějších “ interpretuje výsledky Jan Burianec ze STEM/MARK.

Graf 5: Úvahy lidí, kteří se minulé prezidentské volby nezúčastnili

STEM/MARK zajímal také názor nevoličů z prvního kola přímé prezidentské volby v roce 2018. Zdá se, že u těchto lidí je ještě vyšší vliv toho, že si vybírají mediálně viditelné osobnosti. Je pozoruhodné, že v úvahu u nich přichází nejčastěji Martin Stropnický, který už nějaký rok z politické scény vymizel, ale lidé si ho mohou vybavit například ze seriálů na televizních obrazovkách.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím kombinace telefonického a online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 815 osob ve věku 18 a více let. Výzkum je reprezentativní dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu. Šetření bylo z hlediska větší relevance výsledků váženo na minulou volbu prezidenta. Třetí vlna dotazování probíhala na přelomu měsíců září/říjen 2020. Další vlna šetření proběhne pravděpodobně na jaře 2021.    

National Pandemic Alarm: Míra osobní zkušenosti s Covid-19 narostla v ČR za méně než měsíc z 27 % na 44 % a je nejvyšší ze sledovaných zemí. Očkovat se zatím většina nehodlá!

European National Panels pokračuje v projektu, který mapuje současnou situaci

National Pandemic Alarm, který v pěti evropských zemích monitoruje aktuální postoje a nálady společnosti s ohledem na probíhající pandemii koronaviru, momentálně obsahuje výsledky ze sběru dat 16.–18. října 2020. Nejnovější výsledky informují o tom, jak vypadá přístup a postoje lidí vzhledem k prudkému nárůstu nemocných a zhoršující se situaci.

Projekt byl spuštěn 16. března a jeho výsledkem je 5 indexů, které zachycují (již v 10 vlnách) vývoj společenských postojů a nálad v aktuální situaci – míra strachu (index paniky), důvěra v představitele státu (index důvěry ve státní aparát), výhled obyvatel na průběh a vývoj pandemie (index pesimismu), reálný dopad situace na obyvatele (index dopadů), a vlastní zkušenost s výskytem nemoci či nemocných v blízkém okolí (míra zkušenosti).

Výsledky jsou aktualizovány na webové stránce projektu www.nationalpandemicalarm.eu, včetně vývojových grafů.

Roste panika a míra zkušenosti

Ve srovnání se zářijovou vlnou výzkumu roste shodně ve všech zemích index paniky. I tak se ale pohybuje na hodnotách z doby, kdy první vlna pandemie byla už na ústupu. Nejvíce momentálně „panikaří“ Poláci, přestože počet nakažených na 100 tis. obyvatel, stejně jako míra zkušenosti, je nejvyšší v Česku. V pořadí jsou Češi ale až za Poláky, Maďary a Slováky. Nejnižší hodnotu indexu paniky dosahují Bulhaři.

V Polsku se o něco zvýšil i index pesimismu, v ostatních zemích se takřka nemění a dosahuje hodnot jen mírně převažujících od optimismu k pesimismu.

Důvěra ve vládu se oproti záři již nesnižuje, stále jde ale o velký propad ve srovnání se situací na začátku pandemie, a to shodně ve všech zemích. Ve všech zemích se důvěra oproti zářijovému dnu zvýšila – nejvíce v ČR, což se dá pravděpodobně přičítat výměně ministra zdravotnictví.

Obavy z dopadů jsou sice mírně vyšší než v září, většinou (kromě Polska) ale nedosahují březnových hodnot z počátku pandemie.

Míra zkušenosti je v souladu s aktuálními počty nakažených nejvyšší v Česku a je zároveň výrazně vyšší oproti ostatním zemím, ve kterých však také roste.

Větší míru zkušeností mají v Česku ženy, mladí ve věku 15–24 let (2x více než osoby ve věku 55+) a vysokoškoláci – (to platí ve všech zemích).

Čechům chybí jasné a srozumitelné informace

Podle výsledků výzkumu Českého národního panelu lidé nepociťují nedostatek informací o vládních nařízeních, nýbrž nedostatek jasných a srozumitelných informací. „Češi nechtějí být zahlcováni množstvím informací, chtějí jasná a srozumitelná sdělení, která by jim objasnila smysluplnost a potřebnost zaváděných vládních opatření,“ říká Jan Tuček, jednatel ENP a ředitel STEM/MARK.

Polovina Čechů souhlasí se všemi vládními opatřeními

Se všemi vládními opatřeními (nebo alespoň s většinou z nich) souhlasí necelá polovina lidí (přesněji 46 %), jsou to častěji lidé, kteří se obávají o zdraví své, nebo svých blízkých. Další skupinu tvoří lidé, kteří souhlasí pouze s některými opatřeními (45 %). Vyloženě odmítavý postoj vůči postupu vlády má pak necelá desetina lidí.

Nejvíce negativních hlasů k přijatým opatřením zaznívá proti uzavření škol, zejména prvního stupně ZŠ a také proti uzavření restaurací. Následuje omezení sportovních, kulturních akcí a nošení roušek. Zatímco uzavření škol a omezení kulturních akcí trápí častěji ženy, omezení sportovních akcí vnímají hůře muži. „Zajímavé je, že mladí lidé do 29 let častěji uvádějí, že jsou nespokojeni s uzavřením restaurací, a nikoliv s uzavřením škol,“ komentuje s úsměvem Tuček.

Někteří Češi vládní nařízení dodržují pouze ze strachu z pokuty či konfliktu

Všechna nařízení vlády bez výjimky dodržuje 6 z 10 lidí, považuje to za správné. Opět jsou to především ti, kteří se bojí o zdraví své, nebo svých blízkých. Čtvrtina lidí je pak dodržuje pouze z donucení, vyhýbají se tak případné pokutě či konfliktu. Jsou to častěji mladí lidé do 29 let. Ostatní dodržují jen ta nařízení, která považují za důležitá či smysluplná. Vyložených odmítačů je pouze minimum.

V médiích zaznívají především negativní vyjádření k vládním opatřením, a tak by se mohlo zdát, že takový postoj zaujímá celá společnost. Opak je ale pravdou a výsledky výzkumu Českého národního panelu potvrzují, že velká část lidí nařízení vlády přijímá (i když s výhradami) a také dodržuje.

Češi se strachují především o své blízké

V současné situaci se Češi nejvíce obávají nákazy (70 %) či hospitalizace (59 %) svých blízkých. O něco méně lidí se strachuje o své vlastní zdraví (52 %). Nejméně lidí uvádí, že se v důsledku nákazy koronavirem, obává o svůj vlastní život (31 %). Častěji jsou to starší lidé nad 60 let.

Podobně jako u strachu z nákazy se lidé obávají nejvíce o své blízké – tak i u ekonomických dopadů protiepidemiologických opatření myslí na rodinu či přátele – snížení jejich osobních příjmů (63 %) či finančních potíží (50 %). Až pak následuje obava o své vlastní příjmy (48 %). Čtvrtina Čechů má strach, že přijde o zaměstnání.

Očkovat by se nechaly dvě pětiny Čechů

Z výroků, které jsme předložili účastníkům výzkumu, souhlasí nejvíce lidí s tím, že s ekonomickými důsledky epidemie koronaviru se bude svět potýkat ještě mnoho let (88 %), stejně tak s virem jako takovým (79 %). S tím souvisejí i různá omezující opatření, která budou dle respondentů platit ještě několik let (62 %). Více než polovina lidí se domnívá, že byl Covid-19 vytvořen v laboratoři a také že bude příští rok vyvinuta účinná vakcína. „Stále přetrvává určitá skepse či obava vůči očkování či vakcíně. Očkovat by se nechaly jen dvě pětiny Čechů, především starší lidé nad 60 let a ti, kteří se obávají o své zdraví nebo o zdraví svých blízkých. To ukazují i jiné výzkumy STEM/MARK na Českém národním panelu,“ doplňuje Jan Tuček, jednatel ENP a ředitel STEM/MARK.

Každý druhý se domnívá, že Roman Prymula svou novou roli zvládá

Polovina respondentů z výzkumu Českého národního panelu se domnívá, že nový ministr zdravotnictví Roman Prymula je v boji s epidemií koronaviru úspěšný. Podporují ho především lidé, kteří mají strach z nákazy koronavirem, muži a lidé starší 60 let. Naopak 37 % lidí se domnívá, že Roman Prymula svou roli ministra zdravotnictví úplně nezvládá.

Byl Adam Vojtěch rolí ministra zdravotnictví unaven

Hlavním důvodem k výměně ministra zdravotnictví byla především únava Adama Vojtěcha (63 %) a také skutečnost, že nebyl dostatečně výrazný a přesvědčivý (53 %). Pouze čtvrtina respondentů se domnívá, že důvodem odchodu Adama Vojtěcha z ministerstva zdravotnictví byl fakt, že svou roli nezvládal. Polovina lidí je na druhou stranu přesvědčená, že Andrej Babiš potřeboval na místě ministra zdravotnictví někoho, kdo bude působit samostatněji a rozhodněji – a tedy také ponese větší zodpovědnost. 

Výzkumu uskutečněného prostřednictvím online dotazování se zúčastnilo 1416 osob reprezentujících obecnou populaci ve věku od 15 let. Data jsou nevážená.

Výzkumný projekt National Pandemic Alarm (www.nationalpandemicalarm.eu) zaštiťuje společnost European National Panels, dceřiná společnost agentur Nielsen Admosphere, NMS Market Research a STEM/MARK.

Kontakt pro média:

Denisa Žídková
Community & PR, European National Panels

Štěpánská 611/14
110 00 Praha 1, Česká republika
e-mail:
www: www.nationalpandemicalarm.eu