Marketingový výzkum a analýza dat – STEM/MARK

National Pandemic Alarm: Skoro každý říká, že ví, co obnáší chytrá karanténa, ale téměř polovina jí nedůvěřuje

Očkování stále plánuje zhruba třetina dotázaných. Ani na cestu do zahraničí se v nejbližší době moc lidí nechystá.

National Pandemic Alarm, který již od 16. března v pěti evropských zemích monitoruje aktuální postoje a nálady společnosti
s ohledem na probíhající pandemii koronaviru, momentálně obsahuje výsledky ze sběru dat 27.–30. listopadu 2020.

Český národní panel je součástí European National Panels a v rámci Česka na něm probíhá projekt, který mapuje postoje obyvatel střední Evropy k pandemii COVID-19.

Nejvyšší panika je v Maďarsku, v Bulharsku výrazně roste míra zkušenosti s COVID-19

Index důvěry ve státní aparát je nejnižší na Slovensku, kde od poslední vlny výzkumu v půli listopadu klesl o 3,5 procentních bodů. Je možné, že je to způsobeno nynější nespokojeností tamní populace s politickým spektrem, kde v nedávné době došlo k odhalení několika korupčních kauz. Index důvěry ve státní aparát však klesá i v dalších monitorovaných zemích – v Česku poklesl od poslední vlny výzkumu o zhruba 3 procentní body. Ukazuje se, že výměna na postu ministra zdravotnictví, který zastává Jan Blatný, zatím na důvěru lidí asi moc nezapůsobila. Výjimkou je Polsko, kde se index drží na stejné hodnotě jako v první polovině listopadu.

Index paniky se rovněž snižuje ve všech pěti zemích, nejvíce v Česku a Bulharsku, kde klesl zhruba o 2 procentní body. Na Slovensku, v Maďarsku a Polsku pak klesl o zhruba 0,5 procentního bodu. Nejvyšší hodnota indexu paniky je v Maďarsku a oproti ostatním zemím je vyšší o více než 5 procentních bodů.

Hodnoty indexu dopadů, který demonstruje, jak situace pandemie onemocnění COVID-19 ovlivňuje každodenní životy lidí, se snížily u všech pěti zemí. Největší pokles nastal u Bulharska, o 2 procentní body, u ostatních zemí jde o pokles menší. V Česku je tato hodnota na úrovni počátku pandemie COVID-19 v druhé polovině března.

Míra zkušenosti, se proti minulé vlně razantně zvýšila v Bulharsku, kde hodnota stoupla o 18 procentních bodů.
U ostatních zemí je nárůst o něco mírnější – na Slovensku o 5 procentních bodů, v Maďarsku o 4 a v Polsku o 2 procentní body. V Česku zůstává míra zkušenosti na zhruba stejné úrovni jako v minulé vlně.

Projekt zachycuje měnící se vývoj společenských postojů a nálad – míru strachu (index paniky), důvěru v představitele státu (index důvěry ve státní aparát), reálný dopad situace na obyvatele (index dopadů), a vlastní zkušenost s výskytem nemoci či nemocných v blízkém okolí (míra zkušenosti). Podrobné výsledky již 13. vlny jsou dostupné na webové stránce projektu www.nationalpandemicalarm.eu

Postoj k očkování proti COVID-19 se mezi Čechy nemění

Na tuto otázku se výzkum National Pandemic Alarm ptal již koncem října – tehdy s očkováním souhlasila zhruba třetina obyvatel a mezi nimi byli výrazně ochotnější muži než ženy. Na konci listopadu vidíme, že tento postoj se mezi lidmi nijak nezměnil – tedy pro očkování by se rozhodla opět zhruba třetina. Platí i to, že s očkováním jsou svolnější častěji muži než ženy. Napříč věkovými kategoriemi to častěji platí i pro dotazované ve věku 55 a více let.

 „Zatím se v médiích objevují různé nepodložené fámy a neprobíhá žádná masivnější komunikační kampaň, která by očkování propagovala. Stejně tak není jasné, jestli případné očkování bude hrazeno zdravotními pojišťovnami. Je možné, že s rostoucím počtem seriózních informací a s plánovanou komunikační kampaní ministerstva zdravotnictví se ochota k očkování může v populaci v budoucnu zvyšovat,“ říká Jan Tuček, jednatel Českého národního panelu
a ředitel STEM/MARK.


Mezi těmi, kdo očkování odmítá (49 %) jsou převážně ženy a věkové kategorie 25–54 let. Téměř pětina dotazovaných zatím zůstává nerozhodnuta.

Z Čechů, kteří vědí, co pojem chytré karantény zahrnuje, jí důvěřuje pouze 39 %

Naprostá většina respondentů (87 %) ve výzkumu deklarovala, že ví, co pojem chytrá karanténa zahrnuje. Polovina z nich však nezná všechny podrobnosti (častěji lidé ve věku 55 a více let, také spíše ženy než muži). Mezi těmi, kteří nevěděli, co pojem charakterizuje, jsou lidé se základním vzděláním.

Respondenti Českého národního panelu, kteří vědí, co chytrá karanténa obnáší, dále odpovídali na to, jaký postoj mají k tomuto systému, který má pomáhat v boji proti šíření koronaviru v Česku. Dotázaní se ve svých odpovědích dělí na dvě skupiny: 39 % tomuto systému věří a myslí si, že je to funkční opatření, z věkových kategorií se častěji jedná o dotazované ve věku 55 a více let; naopak 44 % mu nedůvěřuje, z nich jsou to častěji lidé ve střední generaci (35–54 let). Mezi těmito přibližně stejně velkými skupinami pak stojí 17 % nerozhodných. Zde jde především o ženy a lidi se základním vzděláním.

Více než polovina dotazovaných, kteří ví, co systém chytré karantény zahrnuje, uvedla, že nemá zkušenost se žádnou z jejích aplikací, jako je E-rouška či Mapy.cz, které slouží k upozornění na možný kontakt s člověkem pozitivním na COVID-19. Uvedly to častěji ženy, lidé ve věku 55 a více let, a také lidé z venkovských sídel.


Lidé, kteří systému chytré karantény nedůvěřují a nemyslí si, že je to funkční opatření, vnímají jako její největší problém neefektivní práci s daty, tedy například opožděné trasování či špatné využití dat jako podkladů k vládním rozhodnutím (52 %). Dané stanovisko zastávají častěji vysokoškoláci, dotazovaní ve věku 25–34 let a lidé z velkých měst. „Určitý despekt k chytré karanténě obecně vyvolávají organizační a komunikační zmatky v počátcích jejího vývoje, její nefunkčnost v době vrcholícího počtu nakažených a neschopnost trasovat v reálném čase větší množství lidí,“ dodává Tuček. Problémem jsou přílišné nároky na lidi samotné, kteří musí být v nahlašování aktivní a musí mít zapnutou funkci bluetooth (39 %) a v neposlední řadě je důvodem také nízké procento zapojení veřejnosti (38 %).

Z těch, kteří mají zkušenost alespoň s jednou z těchto aplikací, uvádí třetina, že některou z nich stále používá. Z genderového hlediska platí toto tvrzení častěji pro muže.

Do zahraničí se chystá cestovat 12 % Čechů

Se současným zlepšujícím se stavem epidemické situace – snižování počtu nakažených a uvolňování přísných opatření – se Český národní panel v této vlně průzkumu ptal i na to, jestli Češi plánují vycestovat do zahraničí za účelem krátkodobé dovolené v nadcházejících 2–3 měsících. Pouze jeden z devíti uvedl, že takovou cestu plánuje. Mezi nimi jsou častěji ti, kteří si ale zatím počkají, jak se bude epidemická situace vyvíjet. Mezi tyto „stratégy“ patří častěji vysokoškoláci, mladí lidé do 34 let a dotazovaní z Prahy a Středočeského kraje.

Dovolenkáři, kteří vyrazí (resp. chtějí vyrazit) do zahraničí, si ponejvíce dopřejí teplo u moře (26 %), návštěvu měst a městskou turistiku (26 %), nebo také lyžařský zájezd či horskou turistiku (24 %). Zdá se tak, že lidé stále dohánějí letní deficit. U lidí, kteří vyrazí do zahraničí, také často ovlivní výběr dovolené nutnost testování na COVID-19. Avšak více než polovina respondentů uvádí, že bez ohledu na epidemii cestu do zahraničí neplánuje z důvodu finančních nebo z toho důvodu, že jim vystačí Česko (65 %). S tímto tvrzením se častěji ztotožnili muži, lidé ve věku nad 45 let a dotazovaní z Čech. „Dvě třetiny lidí uvedly, že si budou vybírat a rozhodovat se při výběru cílové destinace podle toho, jestli se budou muset nechat testovat či ne,“ uzavírá jednatel ČNP a ředitel STEM/MARK Jan Tuček.

Výzkumný projekt National Pandemic Alarm (www.nationalpandemicalarm.eu) zaštiťuje společnost European National Panels, dceřiná společnost agentur Nielsen Admosphere, NMS Market Research a STEM/MARK.

Kontakt pro média:

Denisa Žídková
Community & PR, European National Panels

Štěpánská 611/14
110 00 Praha 1, Česká republika
e-mail:
www: www.nationalpandemicalarm.eu