Marketingový výzkum a analýza dat – STEM/MARK

National Pandemic Alarm: Za nejdůležitější informace o pandemii Češi považují celkový počet nakažených a aktuální přírůstky

European National Panels pokračuje v projektu, který mapuje současnou situaci

National Pandemic Alarm, který v pěti evropských zemích monitoruje aktuální postoje a nálady společnosti s ohledem na probíhající pandemii koronaviru, momentálně obsahuje výsledky ze sběru dat 18.–21. září 2020. Nejnovější výsledky informují o tom, jak vypadá přístup a postoje lidí vzhledem k prudkému nárůstu nemocných a zhoršující se situaci.

Projekt byl spuštěn 16. března a jeho výsledkem je 5 indexů, které zachycují vývoj společenských postojů a nálad v aktuální situaci – míra strachu (index paniky), důvěra v představitele státu (index důvěry ve státní aparát), výhled obyvatel na průběh a vývoj pandemie (index pesimismu), reálný dopad situace na obyvatele (index dopadů), a vlastní zkušenost s výskytem nemoci či nemocných v blízkém okolí (míra zkušenosti).

Výsledky jsou aktualizovány na webové stránce projektu www.nationalpandemicalarm.eu

Důvěra ve státní aparát se od června prudce snížila

Za poslední 3 měsíce razantně poklesl index důvěry ve státní aparát. „V mezistátním srovnání je tento pokles nejmarkantnější v ČR, kde se nízká hodnota objevuje napříč věkovými kategoriemi (nejvíce vládě a státním představitelům stále důvěřují dotazovaní ve věku 55 a více let),“ říká Jan Tuček, ředitel agentury STEM/MARK a jednatel European National Panels.

V současnosti také mírně narůstá hodnota indexu pesimismu. V Česku je stupeň pesimismu stejný jako na začátku pandemie, na rozdíl od ostatních zemí, kde se pohybuje o několik procentních bodů níže než v březnu.

Další indexy, jako je index paniky a index dopadů, jsou na přibližně stejných hodnotách jako v měsíci červnu, ale na nižších hodnotách než na začátku pandemie. „Zdá se, že si nejen Češi, ale i ostatní národy na současnou situaci zvykly a přestal zde působit strach z neznámého,“ vysvětluje Jan Tuček a jednatel European National Panels.  

Vzhledem k vysokým nárůstům potvrzených případů COVID-19 v Česku nepřekvapí, že od poslední – červnové – vlny výzkumu se prudce zvýšily hodnoty míry zkušenosti s koronavirem. V Česku je míra zkušenosti o 6 p. b. vyšší než v Maďarsku a více než dvojnásobná oproti ostatním zemím, kde se pohybuje od 12 do 16 % (proti 27 % v ČR). Deklarují ji hlavně mladí dotazovaní ve věku 15–24 let, pak také věková skupina v rozmezí 25–34 let a lidé z velkých měst.

Podle Čechů vypovídá o stavu pandemie celkový počet nakažených

Mezi nejdůležitější údaje o stavu pandemie COVID-19 v České republice, které Češi sledují, patří podle našeho výzkumu celkové počty nakažených osob (42 %) a aktuální přírůstky pozitivně testovaných lidí (39 %), v neposlední řadě také aktuální počty pozitivně testovaných osob (32 %). Tyto informace sledují častěji muži, mladí lidé ve věku 15–24 let a starší respondenti ve věku 55 a více let. Další údaje, které česká společnost sleduje, jsou aktuální počty hospitalizovaných (29 %), z 25 % pak celkové počty zemřelých a také aktuální reprodukční číslo. Čtvrtina dotazovaných se však vyslovila, že informace o koronaviru nesleduje, s čímž se ztotožňují častěji ženy a věkové skupiny 35–44 let a 25–34 let.

Pokud by ale měli Češi zvolit jeden údaj, který vypovídá o aktuálním stavu koronavirové pandemie nejlépe, demonstrují to podle nich celkové počty nakažených (19 %), aktuální přírůstky pozitivně testovaných osob (18 %) a pak také aktuální reprodukční číslo (17 %).

Informace o šíření pandemie COVID-19 denně přibývají a několikrát za den jsou i aktualizovány, a to jak na internetu, tak v televizi. Co se týče informovanosti o pandemii COVID-19 v televizních zprávách, hodnotí ji Češi z poloviny jako nepřiměřenou a zdá se jim, že informacím je v televizním zpravodajství věnováno až příliš prostoru. Pouze 20 % považuje míru informování o pandemii v televizních zprávách za přiměřenou, což tvrdí častěji muži a starší dotazovaní ve věku 55 let a starší. 

Nošení roušek v MHD a v budovách jako opatření, které pomůže proti nákaze

Ohledně různých změn a opětovného zavádění opatření proti šíření koronaviru si Češi nejvíce myslí, že pomůže nošení roušek v dopravních prostředcích MHD (74 % souhlasí) a nošení roušek v budovách v rámci celé České republiky (63 % souhlasí). Naopak si nemyslí, že pomůže zmírnění pravidel pro uvalení karantény (58 % nesouhlasí) a zkrácení karanténního opatření na 10 dní (51 % nesouhlasí), necelá polovina si také nemyslí, že pomůže nošení roušek ve školách (46 %). Na rozpacích zůstávají Češi u zákazu hromadných akcí, kde proti sobě stojí souhlasné a nesouhlasné tvrzení, obě ze 45 % – se zákazem souhlasí častěji vysokoškoláci a lidé ve věku 55 a více let; z věkových skupin nesouhlasí spíše lidé ve věku 25–34 let a lidé se středoškolským vzděláním s maturitou.

Méně než polovina lidí si myslí, že po krajských volbách dojde k opětovnému omezení volného pohybu osob v rámci České republiky tak, jak to bylo zavedeno na jaře (44 %) a také k opětovnému plošnému uzavření škol v celé ČR (41 %), což u obou možností očekávají častěji než jiné věkové skupiny dotazovaní ve věku 15–24 let. Vedle souhlasných tvrzení zůstává poměrně velké procento lidí v nejistotě – zhruba 37 %.

Výzkumný projekt National Pandemic Alarm (www.nationalpandemicalarm.eu) zaštiťuje společnost European National Panels, dceřiná společnost agentur Nielsen Admosphere, NMS Market Research a STEM/MARK, která sdružuje národní panely v zemích Visegrádské čtyřky a v Bulharsku a disponuje v těchto zemích více než 100 tisíci respondenty.

Kontakt pro média:

Denisa Žídková
Community & PR, European National Panels

Štěpánská 611/14
110 00 Praha 1, Česká republika
e-mail:
www: www.nationalpandemicalarm.eu