Marketingový výzkum a analýza dat – STEM/MARK

Přestože je nabídka kryptoměn stále pestřejší, důvěra v ně meziročně klesla

Foto: Art Rachen, Unsplash

Výzkumná agentura STEM/MARK po roce opět mapuje vývoj znalosti a vnímání kryptoměn. Považují je Češi za výhodnou investici v době současné vysoké inflace? A jak s nimi nakládají? Hodnota Bitcoinu vzrostla za posledních 5 let o stovky procent. Vzrostl i zájem Čechů si ho pořídit? Podle výsledků výzkumu si kryptoměnu již pořídila necelá desetina populace, přičemž obvyklá investice nepřesáhne 50 tis. Kč. Většina populace nemá o investici do kryptoměn zájem a pokud ano, častou brzdou je pro ně riziko této investice, nedostatek informací i volných financí.

9 % Čechů už do kryptoměn investovalo

S pojmem kryptoměna se dnes setkal již téměř každý. Motivace si nějakou pořídit je ale nízká. Většina populace o kryptoměnách ví jen z doslechu, investovat do nich ale neplánuje. Meziročně naopak skupina osob, která o investici stále přemýšlí, klesla o 4procentní body.

Stále platí, že se o kryptoměny více zajímají muži a výrazně častěji do nich také investují. Znalost kryptoměn a zkušenosti s nimi se také liší podle věku a vzdělání. Mladší a vzdělanější vrstva se o kryptoměny zajímá více. Investici do kryptoměn již učinila nebo o ní přemýšlí více než třetina mladých lidí do 29 let. I přesto, že zájem o kryptoměny v průběhu času mírně roste, slova o masivních investicích z veřejného prostoru jsou přinejmenším odvážná, jak ukazují naše čísla,“ přidává analytik výzkumu Ondřej Klubal z agentury STEM/MARK.

Graf 1: Zkušenosti s kryptoměnami

Bitcoin stále nejznámější kryptoměnou, rostou ale i další

Není výjimkou, že je dnes pro mnohé Bitcoin ekvivalentem k pojmu kryptoměna. Příliš velké změny v jeho znalosti tedy nelze očekávat. Zajímavější je pohled na druhou nejznámější kryptoměnu, Ethereum, která je cenově dostupnější a od minulého roku o ní vzrostlo mezi Čechy povědomí o 8 procentních bodů.

Graf 2: Znalost konkrétních kryptoměn

Nárůstu investic do kryptoměn brání strach ze ztráty peněz, nedostatek informací a financí

Důvodů, proč za poslední rok mezi Čechy nepřibylo více investorů do kryptoměn, je pravděpodobně několik. Těmi nejčastěji uváděnými jsou finance (70 %) a informace (28 %). Informací o kryptoměnách se v médiích objevuje poměrně velké množství, málokteré však cílí na investiční chování a často chybí edukativní přístup, který by pomohl méně investičně zkušeným lidem se vstupem na tento, pro Čechy stále poměrně neprozkoumaný, trh.

„Inflace v závěru minulého roku meziročně vzrostla o 6,6 % a její růst nadále v tomto roce pokračuje. Lidé jsou finančně zatíženi zejména v oblasti pohonných hmot a bydlení (a energií s nimi spojenými), což může být možným vysvětlením finančních obav z investic u velkého množství lidí,“ dodává analytik agentury STEM/MARK Ondřej Klubal.

Důvěra v budoucnost kryptoměn poklesla

I přesto, že za posledních 5 let hodnota BTC vzrostla více než 30násobně, výkyvy v posledních 2 letech byly tak markantní, že lidé vnímají kryptoměny jako velmi rizikové. Důvěra v budoucnost kryptoměn je menší, převládá i negativní pohled na jejich potenciál uchovat či zvýšit vloženou hodnotu a ochránit tak své finance před inflací.

„Budoucnost v kryptoměnách vidí spíše mladí, kteří k nim mají blíže, a i přes rizikovost investice jsou ochotni investovat s vidinou rychlého zbohatnutí. Starší generace již nevnímají kryptoměny jako produkt, kterému by měly věnovat velkou pozornost, a jsou ve svých představách o investicích konzervativnější,“ přidává úvahu analytik agentury STEM/MARK Ondřej Klubal.

Graf 3: Na základě toho, co jste slyšel/a o kryptoměnách, ohodnoťte následující výroky, jak s nimi souhlasíte či nesouhlasíte:

Kryptoměnové burzy preferují čeští investoři v polovině případů, investují nejčastěji krátkodobě a jen peníze, o které mohou bez větších problémů přijít

V současnosti mají lidé na výběr několik možností, kde si mohou kryptoměny koupit. Stále se nabízí možnost je těžit na počítači, tuto možnost využívá ale jen 6 % z těch, kteří již někdy investici provedli. Pro Čechy jsou zdrojem kryptoměn zejména kryptoměnové burzy či směnárny (53 %), využívanými alternativami jsou také kryptoměnové peněženky (20 %) a klasické burzy či směnárny (12 %).

„Investičních strategií existuje několik a jejich preference jsou u Čechů poměrně vyrovnané. Ukázalo se ale, že nejčastěji investují krátkodobě a sází na mnohonásobné zhodnocení menších kryptoměn (32 % z investorů). Najde se ale více než čtvrtina investorů, která si stanovuje dlouhodobější plán, který upravuje podle aktuální situace. V případě propadu kryptoměnu prodá, v případě růstu si ji ponechá v očekávání většího zhodnocení. V každém případě kolují v oběhu v 93 % případů peníze, které nikomu zásadně chybět nebudou. Nejčastěji jde o investované částky do 50 tis. Kč. A ukazuje se, že tento přístup lidem vychází, jelikož je, jak deklarují, v zisku více než polovina investorů,“ doplňuje analytik agentury STEM/MARK Ondřej Klubal.

K čemu ale čeští vlastníci kryptoměn nepřistupují zodpovědně, jsou tzv. SEEDs. Jedná se o kombinaci několika slov sloužící k obnovení přístupů ke kryptoměnám při ztrátě peněženky. Tato SEEDs by měla být velmi pečlivě uschována, aby nedošlo ke ztrátě nebo krádeži. Ačkoliv všeobecné doporučení zní „SEED nikdy ne v digitální podobě“, drží se ho pouze třetina investorů. Alarmujícím faktem je, že čtvrtina z nich ho uschovává pouze v digitální podobě.

Graf 4: V poslední době se v souvislosti s kryptoměnami objevil nový pojem, non-fungible tokens, zkráceně NFTs. Zaznamenal/a jste již tento pojem?

Nadšení z kryptoměn od dob jejich vzniku v roce 2009 již ve světě mírně opadlo a novinové články v poslední 2 letech plní čím dál častěji tzv. NFTs (non-fungible tokens). Ačkoliv o ně zájem celosvětově roste, na českém trhu se ještě do povědomí lidí příliš nedostaly. Zajímají se o ně převážně opět spíše muži a mladší ve znalosti dominují ještě výrazněji než u kryptoměn.

„Znalce můžeme v zásadě rozdělit na tři skupiny – téměř třetina si pod pojmem NFTs správně představuje unikátní digitální token, často v umělecké podobě, který je zapsaný do blockchainu, pětina NTFs vnímá jako nějaké digitální obrázky a pro více než třetinu jde v současnosti o pojem, který nedokážou popsat nebo pro ně nemá žádnou hodnotu a celý koncept vnímají jako nafouknutou bublinu. Je otázkou, jestli změní svět stejně či více než kryptoměny a naplní tak očekávání, které v něm velká část světové populace vidí,“ dodává závěrem analytik agentury STEM/MARK Ondřej Klubal.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 1006 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 15 až 60 let. Aktuální šetření probíhalo v průběhu února a března 2022. Tyto výsledky byly porovnány se stejným šetřením z roku 2021 (toho se zúčastnilo 487 lidí) a 2018 (531 osob).


Kontakt: Ondřej Klubal, , 776 651 642

V Praze, 22. 3. 2022