Marketingový výzkum a analýza dat – STEM/MARK

Prezidentem může být žena. Relevantním kandidátkám vzrostla míra volitelnosti.

Charakterová představa o budoucím prezidentovi (prezidentce) je stálá a dlouhodobě ji charakterizují atributy jako morální autorita, reprezentativní vystupování, nezávislost či respekt v zahraničí. Budoucí prezident by měl být prozápadní realista.

Preference jsou nadále proměnlivé. Aktuálně rostou především ženám. Stejně tak roste přesvědčení o Babišově kandidatuře.

Slovenská prezidentka Čaputová se zamlouvá 70 % české populace.

Průzkum agentury STEM/MARK z konce února 2022 navazuje na pátou vlnu (https://www.stemmark.cz/soucasne-udalosti-se-promitaji-do-pohledu-na-prezidentsky-urad/) dlouhodobého projektu běžícího až do třetí přímé volby prezidenta (řádný termín v lednu 2023). Prezentovaná data popisují nálady ve společnosti v období rozkoukávání se nové vlády, schvalování rozpočtu (včetně proslovu prezidenta ve sněmovně) a postupném rozvolňování protiepidemických opatření.

Je důležité upozornit, že do aktuálních výsledků se (naplno) nepromítly aktuální události válečného konfliktu na Ukrajině. Na základě zkušeností z minulých krizových období lze předpokládat efekt „semknutí se kolem vlajky“, který v tomto případě může znamenat zvýšenou důležitost prezidentského úřadu, větší touhu po tom, aby byl prezident schopný převzít odpovědnost v období krize. Stejně tak potřebu rozhodnosti a schopnosti stmelovat společnost – tedy aspekty, za které je nyní uznáván ukrajinský prezident Zelenskyj.  

Vnímaná důležitost prezidenta klesla na úroveň z druhé poloviny roku 2020

Od posledních čísel z loňského podzimu klesla vnímaná důležitost prezidentské funkce (z 81 na 71 %). Lidi, pro které je prezidentský úřad důležitý, můžeme dále dělit do dvou skupin. První by zároveň posílila prezidentské pravomoci – zde od posledního měření nedošlo ke změně a jde častěji o seniory, voliče ANO, SPD a dalších neparlamentních subjektů. Druhá skupina (stále nejčastěji zastoupená, ale s poklesem 9 procentních bodů) považuje prezidentský úřad za důležitý, ale současné pravomoci by zachovala. Nedůležitost zmiňují častěji lidé bez maturity a nevoliči, kteří jsou celkově společensky liknavější.

„Vnímaná důležitost prezidentského úřadu je v posledních letech tak trochu jako na houpačce. Rozkolísanost je dána především významnými či náhlými událostmi jako jsou volby, pandemie či válečné konflikty, kdy pociťujeme větší míru společenské angažovanosti a to samé, ba dokonce ve větší míře, požadujeme od prezidenta, který by nám měl jít příkladem. Stále stabilní čtvrtinovou skupinu tvoří ti, kteří nás posouvají více k prezidentskému systému. Není to ale jen o formálních pravomocích, ale také o symbolické rovině. Většina těchto lidí chce ponechat jako sídlo prezidenta Pražský hrad, kdežto u těch, co nechtějí prezidenta posílit, už tento názor polarizuje,“ zamýšlí se nad výsledky Jan Burianec ze STEM/MARK.

Graf 1: Nahlížení na prezidentský úřad v čase

Ideální prezident: zkušený politik, ale nestraník, s průbojnou povahou

Profil budoucího prezidenta zůstává nadále rozmanitý – zatímco základní atributy (morální autorita, nezávislost, reprezentativní vystupování či respekt v zahraničí) zůstávají jako nejžádanější v čase stabilní, tak v rámci charakteristiky vidíme různé dichotomie, které se v čase vyvíjejí. Aktuální rozložení vybraných charakteristik budoucího prezidenta znázorňuje graf č. 2.

„Pokud se zaměříme na pohled za delší období, tedy ob dva roky, zjistíme, že je od této doby větší poptávka po zkušenosti, nestrannosti, intelektu a prozápadnímu postoji. Prezidentský ideál však v některých ohledech tvoří neslučitelné ideje či vlastnosti. Zdá se, že přímá volba prezidenta je velmi personalizovaná a většinou – alespoň v prvním kole – vybíráme kandidáta, který nám něčím imponuje,“ říká Burianec.

Graf 2: Vybrané charakteristiky budoucího prezidenta

V kandidaturu Andreje Babiše věří už ¾ populace

Výsledek podzimních voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR může hypoteticky ovlivnit také případnou kandidaturu Andreje Babiše na prezidenta. Názor lidí z výzkumu STEM/MARK, zda bude kandidovat na prezidenta, znázorňuje ve vývoji po půl roce následující graf. Kandidaturu současného premiéra nejčastěji očekávají muži, vysokoškoláci, lidé střední věkové generace, zaměstnanci či podnikatelé a voliči ODS či STAN. Celkově tedy spíše voliči konkurenčního tábora.

Graf 3: Očekávání kandidatury Andreje Babiše na prezidenta

Poznámka: aktuální data nepopisují situaci po hospitalizaci AB či po obžalování AB dne 21. 3. 2022

Vzedmutí žen, na špici stále Andrej Babiš

Na spontánní otázku, kdo by měl být příštím prezidentem, nepadají příliš překvapivá jména, nýbrž to zrcadlí mediální viditelnost a dosavadní úvahy osobností o jejich kandidatuře. Nejčastěji je zmiňován předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Za ním jsou zmiňována v pořadí následující jména: Petr Pavel, Pavel Fischer, Danuše Nerudová či Miroslava Němcová.

Ve spontánní otázce stále nemá přibližně 60 % respondentů svého favorita či favoritku. Proto STEM/MARK předkládá respondentům také obsáhlý seznam jmen (v únoru 2022 testováno 31 osobností), které se v souvislosti s kandidaturou na prezidenta průběžně objevují nebo zastávají významnou (politickou/ústavní/společenskou) funkci. Lidé mají možnost uvést, koho by volili, kdo by pro ně osobně eventuálně přicházel v úvahu (kategorie volil + možná volil spojené dohromady) a koho vylučují. Kdo se aktuálně dostal na přední příčky volitelnosti, znázorňuje graf č. 4.

Graf 4: Kdo by mohl být budoucím prezidentem? (podpořená otázka – seznam jmen)

Poznámka: Úplný seznam (pořadí) všech 31 aktuálně měřených osobností najdete 23. 3. od 12h na LinkedIn STEM/MARK (https://cz.linkedin.com/company/stemmark)

„Je třeba přistupovat k dosavadním preferencím s rezervou, protože pro mnoho lidí stále nejsou prezidentské volby podstatným a aktuálním tématem. Hlavním cílem je sledovat dlouhodobý trend a vývoj v čase. Pro kandidáty je důležitá především celostátní znalost a alespoň částečná přijatelnost. Od minulé vlny se zvedla volitelnost a přijatelnost u více žen, což je nejzajímavější rys. Velkou otázkou je, jak s prezidentskými preferencemi zahýbou současné události na Ukrajině a příliv válečných uprchlíků,“ interpretuje výsledky Jan Burianec ze STEM/MARK.

Příští prezidentkou může být žena

STEM/MARK zajímalo také to, jaké jsou v české společnosti aktuální nálady z hlediska možnosti zvolení ženy prezidentkou (o tom se vedou dlouhé polemiky, zda je na ženu prezidentku česká společnost připravena – viz například: https://plus.rozhlas.cz/tisicileta-tradice-nebo-vyhruzky-a-malo-vzoru-proc-cesko-stale-ceka-na-8683116). To bylo zjišťováno prostřednictvím dvou otázek (míry přijatelnosti v první úrovni a osobní preference v rovině druhé). Ženu si v prezidentském úřadu umí představit čtyři pětiny a chtělo by ji 65 %. Ženu by naopak nechtělo 20 % lidí (jde častěji o lidi starší 60 let, bývalé voliče současného prezidenta a voliče ANO či SPD).

Bývalý člen KSČ může mít problém

V rámci profesní průpravy či předchozí zkušenosti si nejlépe vedli diplomat a ekonom, nejhůře pak miliardář či ex člen KSČ. Příliš velké nadšení nevzbuzuje voják, ale když se zeptáme na generála, nadšení pravděpodobně vzroste (poznámka: ověřeno v diskuzních skupinách). Pravděpodobně je to dáno tím, že prezident vykonává důležitou funkci vrchního velitele ozbrojených sil. Většina lidí si také umí představit lékaře či politika (to znamená, že prezident je stále vnímán spíše jako politická funkce).

 „Zajímavý pohled nabízejí otevřené otázky s důvodem výběru konkrétní osobnosti. U žen se někdy objevuje přípona, že je to prostě žena, jejíž element či archetyp v této funkci obecně některým lidem chybí. I tak je ale pro budoucí profilaci ženské kandidátky důležité se zviditelnit i dalšími přednostmi – u pěti žen v čele se často objevuje smířlivost, kultivovanost a životní příběh či zkušenosti,“ zakončuje Jan Burianec ze STEM/MARK.

Graf 5: Znázornění změn ve volitelnosti / přijatelnosti TOP 5 žen po polovině roku

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím kombinace telefonického a online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 1000 osob ve věku 18 a více let. Výzkum je reprezentativní dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu. Šetření bylo z hlediska větší relevance výsledků váženo na minulou volbu prezidenta. Pokud některý z grafů nedává v součtu 100 %, je to zapříčiněno automatickým zaokrouhlováním. Šestá vlna dotazování probíhala v druhé polovině února (17 – 22. 2. 2022).