Marketingový výzkum a analýza dat – STEM/MARK

Téměř polovina lidí souhlasí s rozhodnutím Ústavního soudu

Foto: Shutterstock

Většina populace zaznamenala rozhodnutí o zrušení části volebního zákona. Zrušení aditivní klauzule společnost polarizuje. Zrušení (úpravu) přepočtu hlasů na mandáty podle D’Hondtova dělitele v kombinaci s různou velikostí krajů pak podporuje většina.

Ústavní soud je respektován – důvěra v Ústavní soud je mezi Čechy vyšší než v soudy a soudní systém ČR obecně.

Ústavnímu soudu důvěřuje více než tři pětiny populace – konkrétně 18 % silně a 44 % spíše. Pokud se na obě otázky podíváme společně, tak soudům obecně a zároveň Ústavnímu soudu důvěřuje 51 % populace. Varovným signálem naopak může být to, že více než čtvrtina lidí (27 %) nedůvěřuje Ústavnímu soudu a zároveň soudům obecně. „Soudům nedůvěřují více lidé starší 60 let, lidé se základním vzděláním či vyučeni a obyvatelé menších měst. Určitá míra nedůvěry může pramenit z vlastní nepříznivé situace či pocitu příkoří, kdy tito lidé pociťují, že nemají ve společnosti zastání. Typicky se jedná například o exekuce, které jsou aktuálním společenským problémem. Vyšší důvěře soudům – včetně Ústavního – se dostává od lidí do 45 let, lidí s VŠ a obyvatel velkých měst nad 100 tisíc,“ doplňuje sociolog Jan Burianec z výzkumné agentury STEM/MARK.

Graf 1: Důvěřujete soudům a soudnímu systému v ČR obecně?
A důvěřujete konkrétně Ústavnímu soudu ČR?

Nahrazení či úprava D’Hondtovy metody ano, úleva koalicím je rozporuplná.

Rozhodnutí, které zaznělo ve středu 3. února dopoledne, zaznamenaly podle výzkumu agentury STEM/MARK čtyři pětiny populace – častěji muži, lidé starší 60 let a lidé s VŠ vzděláním.

S prvním rozhodnutím Ústavního soudu, že stávající metoda přepočítávání hlasů na mandáty v kombinaci s různou velikostí krajů, je neústavní, souhlasí dvě třetiny lidí, kteří zaznamenali rozhodnutí ÚS. Je tak velmi pravděpodobné, že si značná část z nich uvědomuje problémem, kdy volební dělitel znevýhodňuje malé strany (nejvíce v malých krajích), protože potřebují na zisk mandátu mnohem více hlasů než strany větší.

U druhého rozhodnutí (koalicím politických stran či hnutí by po rozhodnutí ÚS stačilo pro vstup do Poslanecké sněmovny 5 % hlasů, bez ohledu na to, kolik v nich bude stran) už je to rozporuplnější. Souhlas projevuje 50 % těch, kteří zaznamenali rozhodnutí, 42 % je proti. Míra rozhodných přesvědčení a vlažných názorů je poměrně vyrovnaná u odpovědí ano i ne. V tomto případě by mohla míra souhlasu narůst při nově odstupňované podmínce pro koalice, která by už nebyla tak drakonická (například 7, 9 a 11 procent).

„Pokud názory na obě rozhodnutí propojíme, zjistíme, že s oběma zároveň souhlasí 44 % lidí, s oběma naopak nesouhlasí pouze 19 %. Zajímavý může být pohled skrze politické preference, kdy pro obě rozhodnutí jsou potenciální voliči dvou nově vznikajících opozičních koalic. Jestliže tyto koalice vydrží i přesto, že přijdou o hlavní výhodu spojování, voliči by jim to mohli přičíst k dobru u volební urny, protože uvěří, že spojování nebylo pouze pragmatickým kalkulem. Proti jsou častěji potenciální voliči ANO a SPD. Uvědomělí z tohoto pohledu mohou být například voliči KSČM, kteří nesouhlasí pouze s aditivní klauzulí, protože si jsou pravděpodobně vědomi nízkého koaličního potenciálu KSČM. U ČSSD je to rozporuplné, jejich voliči zřejmě tuší, že strana je na rozcestí a stále není vyloučena jejich koaliční spolupráce v nadcházejících volbách,“ komentuje Burianec.

Graf 2: Jedním z rozhodnutí je, že koalicím by nově mohlo stačit pro vstup do sněmovny pět procent hlasů, bez ohledu na to, kolik v nich bude stran.

Za neústavní označil soud také metodu přepočítávání hlasů na mandáty v kombinaci s různou velikostí krajů. Souhlasíte s těmito rozhodnutími?

Změna už pro říjnové volby. Lidé věří, že se politici domluví a přijdou s úpravou volebního zákona.

Podle tří pětin lidí, by se změny volebního zákona měly dotknout již letošních voleb do Poslanecké sněmovny, které jsou naplánované na začátek října. Častěji pro jsou potenciální voliči nově vzniklých opozičních koalic a ne překvapivě také lidé, kteří důvěřují Ústavnímu soudu.

Více než dvě pětiny lidí věří, že dolní a horní komora Parlamentu se nakonec dohodnou a nastaví včas nový volební systém. Zároveň si ale část uvědomuje, že všeobecný konsensus je problematický a bude muset dojít k určitým ústupkům.

 „Výsledné rozhodnutí Ústavního soudu je ovlivněno především brzkým vyhlášením voleb, které prezident Miloš Zeman ohlásil již na přelomu roku, ačkoliv se budou konat až na podzim. Z některých vyjádření se potom zdá, že sami poslanci a senátoři si uvědomují, že času na překotné změny je málo, ale věří, že shodu mohou najít již v blízké budoucnosti. Jinak to ani nejde, protože dolní komora Parlamentu v tomto případě nemůže tu horní přehlasovat,“ uzavírá Burianec.

Graf 3: Souhlasíte s tím, že změny volebního zákona se mají dotknout už letošních voleb do Poslanecké sněmovny, které se budou konat na začátku října?

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného kombinací telefonického a online dotazování (na Českém národním panelu) se zúčastnilo 1005 osob reprezentujících českou populaci ve věku nad 18 let. Byl aplikován kvótní výběr respondentů podle pohlaví, věku, vzdělání, kraje a velikosti místa bydliště. Šetření probíhalo mezi 4. a 8. únorem 2021.

Tisková zpráva STEM/MARK,
kontakt: Jan Burianec, , 776 179 823
V Praze, 10. 2. 2021