AAAAArchiv

Petr Böhm

7.1.2019

Výzkumná agentura STEM/MARK se po dvou letech rozhodla ověřit, zda dochází k vývoji v tom, jak Češi třídí odpad, nebo zda se posouvají bariéry, které v třídění odpadu brání. Zajímal nás i postoj Čechů k bezobalovým potravinám. Jak se po dvou letech změnilo naše přemýšlení o tom, jak svou činností ovlivňujeme životní prostředí?

Z výsledků průzkumu agentury STEM/MARK vyplývá, že více než čtyři pětiny internetové populace (84 %) přemýšlejí, jak ovlivňují životní prostředí a zároveň věří, že způsob, jakým nakládají s odpadem, má nějaký smysl. „I když je v těchto otázkách někdy ze strany respondentů snaha vylepšovat skutečnost, stále je to pro nás pozitivní zjištění ve srovnání se závěrem roku 2016 (hodnota tehdy činila 78 %). Naznačuje to určitý nárůst ekologického smýšlení v české populaci.“ interpretuje výsledky průzkumu Jan Burianec ze STEM/MARK.

Mladí lidé do 30 let přemýšlejí častěji o tom, jak svým působením ovlivňují životní prostředí. Naopak starší generace (45-60 let) častěji věří, že způsob, jakým nakládají s odpadem, má nějaký význam. To znamená, že zatímco mladí o třídění více přemýšlejí, ti starší to častěji rovnou vykonají. Tendence k „zelenému myšlení“ je patrná častěji u vysokoškolsky vzdělaných lidí z větších měst.

 

Graf 1: Míra třídění vybraného typu odpadu

V třídění základních typů odpadů (plast, papír, sklo či karton) se situace téměř nezměnila. Nárůst byl zaznamenán u třídění kovů, rostlinného odpadu či hliníku. „Otázka byla formulována jako polo-uzavřená, to znamená, že jsme respondentům nabídli některé typy základního odpadu a navíc měli možnost uvést do kategorie „jiné“ i další položky. Ukázalo se, že vyšší frekvence byla oproti roku 2016 zaznamenána i u méně typických druhů odpadu jako elektro, oleje, léky či textil.“ Doplňuje výsledky průzkumu Jan Burianec.

Graf 2: Bariéry, znesnadňující lidem třídění odpadu

 

Situace se podle mínění lidí nemění u bariér, které znesnadňují třídění odpadu. Polovina lidí se domnívá, že třídění odpadu znemožňují přeplněné kontejnery, jejich nízký počet či dostupnost od bydliště. Další bariéry shledávají v lenosti či bezohlednosti lidí, případně v nízké informovanosti o správném třídění odpadu. „Drobný nárůst byl zaznamenán u odpovědi logistického řešení práce s odpadem v domácnosti. Tuto možnost zmiňovaly především ženy, které mají častěji problém s neestetičností umísťování více košů v domácnosti.“ Doplňuje výsledky průzkumu Jan Burianec.

 

Graf 3: Porovnání subjektivního hodnocení znalosti třídění odpadu za roky 2016 a 2018

Výzkum agentury STEM/MARK srovnával i deklarovanou znalost třídění odpadu. Zde došlo k mírnému nárůstu směrem k vyšší znalosti, kterou si přisuzují především muži, lidé starší 40 let a ti, co mají alespoň maturitu. „Zajímavý výsledek vyplynul, když jsme deklarovanou znalost porovnali dle regionů – Praha, Čechy a Morava. Nejvyšší znalost zde deklarují lidé z Moravy. To může souviset s tím, že například na Moravě (ale i v Čechách), kde je daleko větší míra rozmělněných menších obcí, je například dostupnější možnost kompostování odpadu.“ Interpretuje výsledky průzkumu Jan Burianec.

Výše uvedené výsledky jen potvrzuje otázka, zda mají respondenti nápad jak do budoucna zlepšit situaci s odpadem. Zatímco z výpovědí v roce 2016 byla cítit určitá apatie (57 % nic nenapadlo, nebo jim to bylo jedno), tak v aktuálním šetření podobnou „apatii“ vyjádřilo pouze 37 % lidí. To už můžeme považovat za významnou proměnu alespoň v rovině uvažování. Necelá pětina se domnívá, že je třeba větší množství specifických kontejnerů a častější vyvážení – to se za dva roky nezměnilo. Lidé častěji oproti minulému šetření zdůrazňují omezování či zrušení obalů (nárůst z 6 na 16 %) či vyšší motivaci „třídičů“ odpadu (nárůst z 14 na 19 %).

V aktuálním šetření agentury STEM/MARK bylo dotazováno i téma možnosti bezobalových potravin. Systém či filosofie bezobalových potravin má podporu více než dvou třetin (69 %) internetové populace. Zastánci se častěji rekrutují z řad žen, lidí mladších 45 let a vysokoškolsky vzdělaných. „Abychom si deklarovanou ochotu potvrdili, tak jsme polovině respondentů systém bezobalových potravin představili a druhé polovině nikoliv. Ukázalo se, že popis systému, kdy například pro náběr potravin z kapslí/boxů potřebujeme vlastní nádobu/přepravku, už některé odradil či alespoň znejistil. Lze tedy říci, že tento systém bude úspěšný především dle možností přizpůsobit se pohodlí zákazníka.“ Doplňuje výsledky průzkumu Jan Burianec.

 

 

 Graf 4: Motivace pro nakupování bez obalu

Nakupování (potravin) bez obalu může mít více možných motivací. Zajímalo nás, zda je pro respondenty větší motivací ochrana přírody nebo drobná úspora financí. Pro pětinu respondentů by byla lákavější úspora peněz – jedná se častěji o muže a lidi z menších měst (5000 – 20000 obyvatel).

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 506 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 15 až 60 let. Aktuální šetření probíhalo v druhé polovině prosince 2018. Následně bylo porovnáno se stejným šetřením z prosince 2016 (toho se zúčastnilo 512 osob).

Petr Böhm

15.10.2018

Začátkem října pozval STEM/MARK své klienty na tradiční snídani v  ojedinělém prostředí Tančící kuchyně. Kromě pověstných palačinek pana ředitele se servírovalo „výzkumnické menu“, jehož jednotlivé chody odhalily, čím může být marketingový výzkum užitečný v oblasti personalistiky.

Už při příchodu byla vidět na klientech dobrá nálada, jelikož jim pracovní den začínal „výzkumnickou“ snídaní. (Zdeněk Hodboď a Lada Foltýnová z Tipsportu)

Také pan ředitel STEM/MARK Honza Tuček se při přípravě palačinek pro klienty dobře bavil.

Pohodová atmosféra provázela klienty po celou dobu snídaně. (Věra Čubrová a Kamila Hájková z Fair Credit Czech s.r.o. v debatě s Gábinou Šamanovou a Honzou Tučkem)

Po ochutnávce ředitelských palačinek jsme klientům představili možnosti využití výzkumů v oblasti HR. (Soustředěně poslouchají Věra Čubrová a Kamila Hájková z Fair Credit Czech s.r.o., Pavel Buryánek z Madety, Marián Škvarek z Easycoremedia a Petra Dušková ze Saint-Gobain).

 

Pak šla už legrace stranou, protože STEM/MARK prezentoval své výzkumné přístupy k řešení současného problému většiny firem – nedostatku kvalifikovaných zaměstnanců. (při prezentaci nejmladší člen Client servisu S/M Jan Burianec)

Při následné diskusi nad tímto problémem, ale i jinými tématy, už zase mezi přítomnými vládla veselá nálada. (Tereza Kyselová S/M, Kamila Šandová z PPL CZ s.r.o. a Gábina Šamanová S/M)

Petr Böhm

11.7.2018

U Pražanů roste nespokojenost s parkováním a bydlením
Červnový průzkum agentury STEM/MARK se dotazoval Pražanů na aktuálně nejpalčivější problémy, které spatřují ve městě. Oproti dubnovému průzkumu obyvatelé častěji spontánně uvádějí problémy s bydlením, parkováním a situaci s bezdomovci či narkomany. Poslední zmíněný problém souvisí všeobecně s nedostatkem pocitu bezpečí a čistoty ve městě, který zmiňuje každý pátý obyvatel. Dopravní zácpy jsou sice stále problém číslo jedna, ovšem oproti dubnu ho respondenti zmiňují méně často.

„Zdá se, že na problém s dopravou si Pražané buďto začínají zvykat nebo se situace postupně stabilizuje. Vnímání problémů je navíc ovlivněno i typem zástavby či bydlení. Své bydlení považují za drahé především lidé na sídlištích na okraji Prahy (to je pravděpodobně nutné chápat jako podíl nákladů na bydlení vůči příjmu) a nedostatečný úklid zmiňují lidé z bytů v širším centru.“ upřesňuje výsledky červnového průzkumu Jan Burianec ze společnosti STEM/MARK.

Důvody ke spokojenosti se u obyvatel Prahy od jara příliš neliší. Lidé oceňují především pestrý kulturní život, fungující MHD a výbornou dostupnost základních služeb. Na městě oceňují historickou a současnou architekturu a relativně velký počet parků. Zajímavé je, že každý desátý Pražan vidí jako problém bezpečnost – a to přesto, že Praha patří podle statistik mezi nejbezpečnější města na světě. Možná se zde projevuje vliv častého zmiňování migračních otázek v médiích. Tento – v Česku stále marginální problém zůstává oblíbeným a jednotným tématem většiny politiků. 

Sympatie Pirátům mírně poklesly, ale stále jsou vnímaní nejpozitivněji
Vzhledem k blížícím se komunálním volbám společnost STEM/MARK pravidelně sleduje i postoj k politickým subjektům a jednotlivým osobnostem veřejného života. Červnové nálady Pražanů se u většiny politických stran oproti dubnu příliš nezměnily – drobný pokles sympatií byl zaznamenán u Pirátů, ANO a KDU-ČSL.

„Od června jsme začali měřit také sympatie k hnutí Praha Sobě, které vede starosta Prahy 7 Jan Čižinský. Ukazuje se, že hnutí, které má silnou pozici na Praze 7, zná již téměř polovina všech Pražanů. U těch, kteří hnutí znají, má poměrně dobrou pozici, takže pokud se jim podaří dosbírat zbývající podpisy, mají šanci v podzimních komunálních volbách uspět.“ doplňuje výsledky průzkumu Jan Burianec.

Z konkrétních osobností má nejvíce podporovatelů Hana Marvanová, Jiří Pospíšil a Bohuslav Svoboda. Mezi dubnem a červnem vzrostla znalost a sympatie u Zdeňka Hřiba (Piráti) a Ondřeje Mirovského (Zelení). Propad sympatií nadále provází současnou primátorku Adrianu Krnáčovou.

Rozhodne volby v Praze charismatická osobnost lídra?
Při rozhodování, komu dát v komunálních volbách svůj hlas, vnímají Pražané jako nejdůležitější místní témata, což v systému komunálních voleb dává smysl, a charismatickou osobu lídra. Lokální témata jsou tahákem hlavně pro vysokoškolsky vzdělané. Lidé starší šedesáti let se zase projevují více tradicionalisticky, když volí svoji stranu spíše „ze zvyku“.

U aktuálně známých a potvrzených lídrů jednotlivých stran se společnost STEM/MARK ptala Pražanů i na ideálního kandidáta na primátora. Jako nejvíce schůdný se pro šestinu respondentů zdá Jiří Pospíšil (TOP 09), následovaný Bohuslavem Svobodou (ODS) a Hanou Marvanovou (STAN), která je ale na společné kandidátce s již zmíněným Jiřím Pospíšilem. Celá pětina Pražanů si pak z aktuálních lídrů nejznámějších politických stran a hnutí nedokáže potenciálního primátora či primátorku vybrat.

 Dalšího z řady výzkumů agentury STEM/MARK před komunálními volbami v Praze uskutečněného prostřednictvím telefonického a online dotazování se zúčastnilo 823 obyvatel Prahy ve věku od 18 let.

 Sběr dat proběhl od 21. do 28. června 2018.

Kontakt:
Jan Burianec – , telefon: 776 179 823
Jan Tuček – , telefon: 724 433 888

 

Petr Böhm

27.4.2018

Pražany trápí doprava, parkování a výmoly

Ve městě je velká nabídka kultury, ale není možné k ní dojet!

Aktuální průzkum agentury STEM/MARK se dotazoval Pražanů na aktuálně nejpalčivější problémy, které spatřují ve městě. Spontánně obyvatelé uvádějí jako důležité k řešení především dopravní problémy (stav komunikací, možnosti parkování, dopravní zácpy či pražský okruh), s odstupem pak možnosti bydlení, bezpečnost a městskou zeleň. Z nabídky konkrétních témat pak Pražané zdůraznili ještě řešení situace s bezdomovci a nepřizpůsobivými, dostavbu metra či péči o seniory a hendikepované.

„Z našeho výzkumu se potvrdilo, že skutečně zásadn   ím tématem následujícího období bude dopravní situace, kterou jako problematickou zmínil každý druhý respondent. Každodenní zácpy, průjezd tranzitu přes město, problémy s parkováním a špatný stav komunikací včetně mostů by mělo vedení města řešit urgentně. Palčivost těchto problémů je závislá na přináležitosti k příslušné městské části. Dopravní zácpy jsou například nejčastěji zmiňovány obyvateli Prahy 3, havarijní stav mostu na Praze 8 a problém s parkováním na Praze 1“ upřesňuje výsledky dubnového průzkumu Jan Burianec ze společnosti STEM/MARK

Existují ale i důvody ke spokojenosti. Obyvatelé na Praze oceňují především možnosti kulturního a společenského vyžití, občanskou vybavenost a síťovou dostupnost linek městské hromadné dopravy.

Sympatie vzbuzují Piráti, Pelikán a Marvanová

Vzhledem k blížícím se komunálním volbám (v Praze) se společnost STEM/MARK zaměřila i na postoj k politickým subjektům a jednotlivým osobnostem. Dubnové nálady Pražanů odráží sympatie především k Pirátům, TOP 09 se Starosty, ODS a ANO. Z osobností, které by mohly potenciálně zasáhnout do pražských komunálních voleb, jsou nejpříznivěji vnímáni Robert Pelikán (odstupující ministr za ANO), Hana Marvanová (STAN), Jakub Michálek (Piráti) a Jiří Pospíšil (TOP 09). Za pozornost stojí, že například strana ODA (Občanská demokratická aliance), která se v minulosti podílela na polistopadovém vývoji české společnosti (sehrála důležitou roli v rámci Občanského fóra a později Čtyřkoalice), je pro pětinu Pražanů neznámá.

Pražané jsou patrioti: „Komunální volby jsou důležitější než parlamentní“ říká třetina z nich

Pražané mají k městu silné pouto. Představit si, že by žily jinde, nedokážou především ženy a lidé starší 60 let. S tímto vztahem souvisí i zájem o komunální dění – ten deklarují více než dvě třetiny obyvatel Prahy. Ti jsou zároveň aktuálně více nespokojeni se směřováním města.

Polovina respondentů se domnívá, že město při současném vedení stagnuje, nemá jasný cíl a vize do budoucnosti. S tím dle dat STEM/MARK souvisí i rozložení veřejného mínění v otázce, zda se v posledních 4 letech život obyvatel v Praze zlepšil – zde jsou Pražané téměř proporčně rozděleni na dva tábory.

Z výsledků agentury STEM/MARK lze usoudit, že o následující komunální volby v Praze bude značný zájem a volební účast (alespoň ta aktuálně deklarovaná) bude vyšší než před čtyřmi lety. To, že se s podzimem blíží i volby do zastupitelstva nezaznamenala již pouze necelá pětina Pražanů. Znamením letošních voleb by mohla být „změna kormidla“, kterou si přejí téměř tři čtvrtiny lidí. „Po změně volají i lidé, kteří doposud byli s vedením magistrátu spokojeni a vidí určitý pozitivní vývoj za poslední roky“ doplňuje výsledky průzkumu Jan Burianec.

„Důležitost komunálních voleb v Praze zvyšuje nejenom dlouhodobá vyšší volební účast Pražanů, ale především to, že komunální volby v Praze jsou zároveň i krajskými. Zvolené zastupitelstvo hlavního města Prahy tak má pravomoci obdobné krajskému zastupitelství“ interpretuje data Jan Burianec ze STEM/MARK.

Primátorem by měl být člověk s dlouholetými zkušenostmi

Příští osobou primátora či primátorky by měl být člověk, který se dlouhodobě pohybuje v komunální politice. Tento názor zastávají dvě třetiny Pražanů, častěji lidí s vysokoškolským vzděláním a silným poutem k Praze. Téměř jedna pětina pak spatřuje ideálního primátora v postavě úspěšného manažera. 

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím kombinovaného dotazování CAWI/CATI (na online panelu a telefonické dotazování) se zúčastnilo 805 obyvatel Prahy ve věku od 18 a více let.  

Sběr dat proběhl od 6. do 16. dubna 2018.
Kontakt:
Jan Tuček – , telefon: 724 433 888
Jan Burianec – , telefon: 225 986 821

Petr Böhm

3.4.2018

Děkujeme všem účastníkům tradiční snídaně s agenturou STEM/MARK za vytvoření velmi příjemné a inspirativní atmosféry na této akci

V úterý 27. března proběhla v centru metropole v unikátním prostoru Tančící kuchyně tradiční snídaně s agenturou STEM/MARK. Debatovalo se o měření zákaznické spokojenosti, předvolebních výzkumech i unikátní oční kameře. Jako bonus si všichni hosté v Tančící kuchyni užili palačinky připravené ředitelem agentury.

„Na pravidelné snídani pro klienty jsme se tentokrát zaměřili na měření spokojenosti zákazníků a volební průzkumy.  Mimo jiné jsme představili možnosti oční kamery, která umí například vyhodnotit reakci uživatelů na webovou stránku, reklamu nebo leták. Výsledky z oční kamery tak mohou být nejen pro firmy podstatným ukazatelem, jak jejich marketingová kampaň působí na příjemce,“ řekl Jan Tuček, ředitel STEM/MARK.

Nejprve se účastníci snídaně posilnili v prostoru kuchyně, kde pro ně byl připraven raut i vyhlášené Tučkovy palačinky.

 

První z přednášek se věnovala zákaznické spokojenosti a jejímu měření. „V rámci výzkumu jsme zjišťovali na vzorku 500 respondentů, jaká metoda dotazování přinese nejrelevantnější výsledky. Mezi testovanými metodami bylo telefonické dotazování a dotazování prostřednictvím sms a mailu. Hned v úvodu jsme zjistili, že jediné telefonické dotazování je bez jakéhokoli omezení. Z výsledků dále vyplynulo, že úspěšnost telefonického dotazování byla 53 procent, v případě mailového dotazníku to bylo 10 procent a úspěšnost dotazování prostřednictvím sms byla jen čtyři procenta. Telefonické dotazování s sebou nese i řadu výhod, například kvalitně vyškolený operátor s dlouhodobou zkušeností dokáže získat skutečné důvody ne/doporučení produktu a rozhovor je pod kontrolou – to přináší jistotu, že respondent pochopil otázku a odpovídá k věci,“ řekl Petr Gajdušek, odborník na finanční výzkum ze společnosti STEM/MARK.

Druhý blok byl o předvolebních průzkumech. Volební odhady v České republice patří k velmi přesným. 9 z 10 výzkumů se vejde do deklarované výběrové chyby. „Úspěšnost volebních průzkumů ovlivňuje hned několik faktorů – je to například doba, kdy se volby konají, podstatný je typ voleb i očekávaná volební účast. Z našeho šetření dále vyplynulo, že část voličů se rozhoduje, komu dá svůj hlas, až v den voleb, což samozřejmě předběžné výzkumy do značné míry ovlivňuje,“ upozornil Jan Tuček.

Poslední z přednášek se věnovala – oční kameře, která zjišťuje reakce respondentů na vizuální materiály. „Prostřednictvím oční kamery je možné jednoduše vyhodnotit například, na jaké části webové stránky se nejvíce respondentů zaměřuje nebo jaké části obrazovky sledují během televizní reklamy. Oční kamera funguje velmi jednoduše – během výzkumu sleduje pohyb očí respondenta, ten zaznamenává a následně jej přenese zpět na obrazovku. Zadavatel výzkumu tak ve velmi krátké době vidí, zda jeho sdělení cílí na respondenta tak, jak si představoval,“ uvedla Lucie Žáčková z agentury STEM/MARK.

A závěr akce patřil zase rautu, palačinkám a družné debatě klientů a manažerů STEM/MARKu. Co myslíte, není to skvělé být klientem STEM/MARK?

KONTAKT:

Zbyněk Bureš:
Jitka Zítková:

 

 

Prezentace z akce:

STEM/MARK, www.stemmark.cz

STEM/MARK je full-service agentura, která se od roku 1994 zaměřuje na marketingové výzkumy. Poskytuje kompletní služby pro klienty z nejrůznějších oborů. Provádí výzkumy kvalitativní i kvantitativní. STEM/MARK hledá konkrétní odpovědi na otázky, které zajímají firmy, instituce nebo jednotlivce a pomáhá jim dělat důležitá rozhodnutí. Různými metodami se ptá cílových skupin a vytváří tak obraz trhu nebo veřejného mínění.

 

Petr Böhm

9.3.2018

Jen 15 % Čechů si umí porovnat cenu energií, které odebírá, a pouze necelá třetina lidí vnímá proces změny dodavatele energií jako příležitost pro finanční úsporu. Nízká energetická gramotnost limituje i schopnost snižovat náklady – např. prostřednictvím snižování spotřeby energie či nákupem úsporných spotřebičů. Vyplývá to ze studie Energetická gramotnost populace ČR, kterou zpracovala agentura STEM/MARK za podpory Ministerstva průmyslu a obchodu.  

Změnou dodavatele energií či různými změnami ve spotřebě by Češi mohli ročně ušetřit miliardy, ale…

Mnoho Čechů změnu dodavatele energií neřeší, a to přesto, že tak mohou někteří přicházet až o tisíce korun ročně. Důvodem může být nízká energetická gramotnost a z ní plynoucí nedůvěra v možnost úspory při přechodu k jinému dodavateli.

Z našeho průzkumu vyplynulo, že energetická gramotnost Čechů je velmi nízká, a to na úrovni 35 %. O něco gramotnější jsou lidé z venkova než městské obyvatelstvo a úplně nejnižší gramotnost najdeme u obyvatel sídlišť, kde žije čtvrtina Čechů. Je to dáno vlastnickou strukturou, lidé na sídlištích byty, které obývají, často nevlastní a pokud ano, pak o provozních záležitostech tak jako tak často rozhodují kolektivně, což je nemotivuje si o problematice dodávek energií zjišťovat více informací.vysvětluje Jan Tuček z agentury STEM/MARK.

Velkou neznámou představuje pro Čechy hlavně skladba ceny za odebíranou energii. Podle průzkumu energetické gramotnosti si 2/3 lidí nezjišťovaly výhodnost a ceny jednotlivých druhů energie pro jejich konkrétní podnminky. Třetina lidí pak dokonce neví ani to, že svou cenu energie může ovlivnit. To mohou být jedny z hlavních důvodů, proč se někteří spotřebitelé do změny dodavatele příliš nehrnou. Přitom cca 70 % celkové platby za plyn je tvořeno obchodní částí ceny, kterou lze změnou dodavatele výrazně ovlivnit a tím ušetřit. Stačilo by si jen nezávazně nechat srovnat na některém z online kalkulátorů, zda u stávajícího dodavatele zbytečně nepřeplácí – např. tzb-info.cz, který doporučuje přímo Energetický regulační úřad.

Podle průzkumu energetické gramotnosti více než polovina lidí neví, jaký má tarif pro odběr energie. „Přesto, že většina lidí uvádí, že se nad možnými úsporami zamýšlí a že zná své náklady za spotřebu energie, zdá se, že některá fakta jsou vykládána nesprávně. Dobrým příkladem může být převažující názor, že mám-li přeplatek, znamená to, že jsem buď uspořil, nebo mám „dobrou“ smlouvu.“, uvádí dále Tuček.

Procesu změny dodavatele se zbytečně bojíme – představy jsou horší než skutečnost

Samotná změna dodavatele není administrativně náročná, probíhá pouze na papíře bez nutnosti měnit plynoměr nebo elektroměr. Podle studie STEM/MARK – Energetická gramotnost dvě třetiny spotřebitelů ale o této možnosti vůbec nevědí a představují si změnu zbytečně složitě. K tomu, aby člověk nemusel jednat s dosavadním dodavatelem, stačí dát plnou moc tomu nově vybranému, který celý převod zařídí za zákazníka.

Neznáme klíčové podmínky smluv

Od změny dodavatele zákazníky odrazuje také nízká orientace v tom, jaká ustanovení obsahuje jejich dosavadní smlouva. Polovina lidí neví, zda má ke smlouvě dodatek, více než 3/5 spotřebitelů nevědí, kdy mají smlouvu vypovědět, aby nebyla automaticky prodloužena, a dokonce 4/5 zákazníků neznají lhůtu pro odstoupení od smlouvy.

Uvádění informací o podmínkách smlouvy na každém vyúčtování je pro společnosti, které dodávají energie, pouze dobrovolné. Nicméně už teď můžeme mezi dodavateli najít takové, kteří chtějí přispět k transparentnosti. „Některé společnosti své zákazníky informují, zda je smlouva uzavřena na dobu určitou či neurčitou, na každém vyúčtování. V případě, že je smlouva uzavřena na dobu určitou, uvádějí konkrétní datum ukončení smlouvy, nebo údaj o termínu, kdy dojde k jejímu automatickému prodloužení. U smluv na dobu neurčitou uvádějí výpovědní lhůtu a pro případ podání výpovědi počátek běhu výpovědní lhůty.“ doplňuje Jan Tuček ze STEM/MARKU.

Nízkou energetickou gramotnost dokládá i špatná orientace ve fakturách za energie. Podle průzkumu STEM/MARK, se v nich nevyzná až 9 z 10 lidí, kteří pak na propočet úspor raději rezignují. Na vině nejsou jen samotní dodavatelé energií, kteří faktury vystavují, ale také pravidla, která přesně stanovují, jak má faktura za energie vypadat. Tady se otevírá prostor pro odbornou diskuzi, zda není na čase regulaci v tomto bodě omezit, aby faktury mohly být jednodušší a pro zákazníky srozumitelnější.

Etický kodex dodavatelů zůstává veřejnosti utajený

Na jedné straně je regulace příliš, na druhé straně zase chybí. K Etickému kodexu obchodníka s elektřinou nebo plynem se dodavatelé energií totiž hlásí pouze na dobrovolné bázi. Zakotvení alespoň některých bodů Etického kodexu do zákona se zatím nepodařilo prosadit a na trhu, kde probíhá boj o každého zákazníka, se tak otevírá prostor pro nekalé jednání. Přitom právě dodržování zásad Etického kodexu by pro zákazníky mohlo být důležitým vodítkem, kterého dodavatele si vybrat. O jeho existenci ale ví zatím pouze desetina lidí, i to by se mohlo jeho větším komunikováním směrem k veřejnosti změnit. 

V rámci studie Energetická gramotnost populace ČR agentury STEM/MARK, kterou podpořilo Ministerstvo průmyslu a obchodu, proběhlo 6 hloubkových rozhovorů s experty ze strany regulátora, dodavatelů, ANDE, MPO apod. a byl proveden kvantitativní průzkum mezi českou veřejností. Průzkumu se zúčastnilo více než 1 400 respondentů ve věku od 25 do 69 let, jednalo se o ty, kteří se podílejí na rozhodování o výběru dodavatele energií. Výzkum byl uskutečněn prostřednictvím kombinace online a telefonického dotazování. 

Sběr dat proběhl koncem roku 2017 a začátkem roku 2018.

Romana Imríšková

8.1.2018

V posledních letech se zvyšuje počet žádostí o zbrojní průkazy. Kvůli tomu v srpnu minulého roku vešla v platnost novela zákona o zbraních, která upravuje a zpřesňuje průběh zkoušky a především podmínky pro získání zbrojního průkazu. Nejen že přibyly nové otázky, některé byly aktualizovány, ale hlavně byly sjednoceny postupy komisařů pro zkoušení. Právě nejednotné zkoušení totiž v posledních letech vyvolalo zvyšující se počet stížností na neobjektivnost hodnocení.

Společnost STEM/MARK se proto rozhodla zmapovat názory veřejnosti na pořizování zbrojních průkazů, uchovávání zbraní a jejich regulaci. Podle průzkumu se oslovení domnívají, že pořídit si zbrojní průkaz je v České republice spíše snadné než naopak. Mírně převažuje i benevolentnější přístup k získání zbrojního průkazu, to znamená, že respondenti se spíše kloní k názoru, že zbrojní průkaz by měl dostat každý, kdo o něj požádá a složí příslušné zkoušky (43 %). Téměř polovina se také domnívá, že z držení zbraně civilní osobou nepramení nebezpečí, pokud má osoba požadovaný výcvik.

Opačný názor, tedy pro větší regulaci držení zbraní, zastává o něco menší část populace. Dvě pětiny oslovených míní, že vydání zbrojního průkazu by mělo podléhat přísnějším podmínkám a mělo by být více regulováno. Podobně velká skupina lidí se domnívá, že držení zbraně civilní osobou je nebezpečné a může být zneužito, čehož se obávají především vysokoškolsky vzdělaní respondenti a ženy.

Větší benevolentnost i náklonnost ke zbraním vyjadřují muži. Častěji zbrojní průkaz vlastní nebo o jeho pořízení alespoň uvažují. Šest mužů z deseti si také myslí, že je v České republice užitečné mít zbraň z bezpečnostních důvodů, a to především na sebeobranu, na ochranu svého zdraví, zdraví své rodiny i majetku.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím internetového dotazování (online na Českém národním panelu) se zúčastnilo 514 respondentů ve věku od 15 do 59 let reprezentativní pro internetovou populaci. Sběr dat proběhl na konci října 2017.

 

Petr Böhm

8.1.2018

Případný postupující protikandidát stávajícího prezidenta může vyhrát

Přestože volební výzkum STEM/MARK nezkoumá klasické volební preference, ale spíše podporu a sympatie k jednotlivým kandidátům, indikují názory respondentů možný vývoj prezidentských voleb. Předpokládáme-li, že ve 2. kole prezidentské volby bude jedním z postupujících stávající prezident, bude ho – dle výzkumu STEM/MARK – volit 39 % respondentů. Imaginárnímu protivníkovi, který by vzešel z jednoho z osmi kandidátů, by dalo svůj hlas 44 % respondentů. Slabší jedna pětina je v tomto případě nerozhodná. Voliči Zemana by byli častěji starší lidé, s nižším vzděláním a z menších obcí. Naopak voliči hypotetického soupeře současného prezidenta by byli častěji mladší, vysokoškolsky vzdělaní a z větších měst.

Graf 1: Hypotetická situace ve druhém kole prezidentské volby    

Největší šance mají v případném 2. kole Drahoš a Horáček, naději mají i Hilšer a Fischer

STEM/MARK potenciální voliče konfrontoval i s konkrétními duely současného prezidenta a jeho možných vyzyvatelů. Nejaktuálnější data naznačují, že velkou šanci porazit současného prezidenta má Jiří Drahoš, ale není jediný, protože v případě příklonu větší části nerozhodných voličů by mohli triumfovat i Michal Horáček, Marek Hilšer nebo Pavel Fischer.

Přesto, že v hypotetických duelech má nejvíce procent Jiří Drahoš, relativně vysoká procenta Michala Horáčka a Marka Hilšera ve spojení s výsledky uvedenými v grafu 1 dávají reálnou šanci i jim.

Graf 2: Hypotetické duely ve druhém kole prezidentské volby

Nadpoloviční podporu má kromě Drahoše i Hilšer

Podle časové řady dat společnosti STEM/MARK nadále v lednu roste povědomí o méně známých kandidátech (významný nárůst zaznamenal především Marek Hilšer). Jediným kandidátem, kterému znalost mezi prosincem a lednem stagnuje, je Vratislav Kulhánek. Pozitivní míru podpory mezi voliči, kteří kandidáty znají, drží Jiří Drahoš a nově také Marek Hilšer (nárůst pozitivní podpory o 14 %). Příznivci a odpůrci současného prezidenta jsou nadále přibližně vyváženi.

Graf 3: Míra podpory kandidátů na prezidenta za leden 2018

Favoritem stále Zeman, sympatie jsou daleko vyrovnanější

STEM/MARK zajímal i názor ohledně favorita přímé volby prezidenta. V tomto případě zaznamenáváme dlouhodobý trend, že prezidentský mandát podle mínění voličů obhájí Miloš Zeman (nárůst o 13 % od listopadu 2017 do ledna 2018). Situace je nadále o něco vyrovnanější v deklarovaných sympatiích ke kandidátům, kde Miloše Zemana preferuje slabší třetina a Jiřího Drahoše pak téměř jedna pětina. Na třetí pozici se drží poměrně stabilně Michal Horáček. Nejvyšší růst během ledna zaznamenal Marek Hilšer, kterému vyjadřuje sympatie každý desátý respondent. Celkově vzato pak došlo k mírnému úbytku v sympatiích prvních třech kandidátů (Zeman, Drahoš a Horáček) na úkor méně známých kandidátů (Hilšer a Fischer). I tento jev může mít vliv na konečné výsledky prvního kola.

Graf 4: Odhadovaný vítěz VS preferovaný kandidát v lednu 2018

Mediální obraz je hodnocen hůře

Ačkoliv míra podpory a sympatií se u většiny kandidátů příliš neměnila, jejich mediální obraz se spíše zhoršil. To může předznamenávat únavu voličů, monotónní vystupování kandidátů nebo také nezájem o diskuzní střety v médiích. Mezi prosincem a lednem se svůj mediální obraz podařilo stabilizovat Mirku Topolánkovi a Marku Hilšerovi. Nejlepší deklarovaný mediální obraz drží i nadále Jiří Drahoš, Michal Horáček a Miloš Zeman, který se ale hromadných prezidentských debat neúčastní a je tak hodnocen spíše za individuální vystupování. 

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím kombinovaného dotazování (online na Českém národním panelu a telefonické dotazování) se zúčastnilo 715 oprávněných voličů ve věku od 18 a více let.

 Sběr dat proběhl od 2. do 7. ledna 2018.

Kontakt:
Jan Tuček – , telefon: 724 433 888
Jan Burianec – , telefon: 225 986 821

 

Petr Böhm

3.1.2018

Jaké jsou nejvíce populární barvy? Kterou barvu preferují mladí a kterou zase starší lidé? A jak je to s oblibou barev z hlediska pohlaví? Právě na tyto otázky hledala odpovědi v dlouhodobém reprezentativním průzkumu agentura STEM/MARK.  

Pro jednu třetinu lidí je nejoblíbenější barvou modrá. Se značným odstupem pak následuje černá (14 %), zelená (13 %) a červená (11 %). Ze základní palety barev je pak nejméně uváděnou hnědá (1 %).

Mezi typicky mužské barvy patří častěji modrá a zelená. Ženy naopak častěji preferují červenou, fialovou a růžovou (poslední dvě zmíněné především mladší ročníky). Z průzkumu vyšlo najevo, že dominující modrá je mnohem oblíbenější barvou u mužů, kde se pohybovala na prvním místě u více než dvou pětin dotázaných, zatímco mezi ženami se na modré shodla jen jedna čtvrtina. „U mužů může být vyšší dominance modré dána například oblibou džínoviny nebo vytvořením určitého návyku daného výchovou z raného dětství“. Interpretuje daný rozdíl autor průzkumu.

Z výsledků výzkumu agentury STEM/MARK dále vyplývá, že pro mladší generaci (15-30 let) je typičtější černá barva a naopak pro střední generaci (45-60 let) je častěji oblíbenou barva modrá. Ve srovnání s jinými generacemi pak lidé starší 60 let preferují o něco více červenou barvu. „U mladých lidí může být černá barva často symbolem vzdoru a předznamenává období spokojené s hledáním vlastní identity, jako je například móda Emo či Gothic. U starší generace může naopak modrá symbolizovat zklidňující barvu spojenou s poklidnějším obdobím života.“ Zamýšlí se nad výsledky průzkumu Jan Burianec ze společnosti STEM/MARK.

Za zmínku stojí i lineární pokles obliby dívčích barev (růžové a fialové) a to s narůstajícím počtem obyvatel v daných lokalitách. Tento jev lze s nadsázkou interpretovat jako klesající zájem o „něžnější“ barvy ve větších městech. Větší města jsou naopak charakteristická vyšším podílem obliby černé.

 Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného během ledna až prosince 2017 se prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu zúčastnilo 6223 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 15 a více let.

 

Petr Böhm

14.12.2017

Praha, 14. prosince 2017

Znalost a podpora méně známých kandidátů nadále roste

Podle prosincových dat společnosti STEM/MARK nadále roste povědomí o méně známých kandidátech (Vratislav Kulhánek, Pavel Fischer či Marek Hilšer). Značný podíl na tom mohou mít především časté televizní debaty z posledních týdnů, kde kandidáti představují své názory a postoje. Právě mediální obraz je hodnocen nejlépe u Jiřího Drahoše a Michala Horáčka, s mírným odstupem potom u Pavla Fischera a Marka Hilšera. Miloš Zeman, ačkoliv se debat s ostatními kandidáty neúčastní, obsadil pátou příčku.

Graf 1: Míra podpory kandidátů na prezidenta za prosinec 2017

Nejvyšší podporu mezi lidmi, kteří daného kandidáta znají, drží stále Jiří Drahoš (i když oproti listopadu se jeho popularita mírně snížila). Své příznivce a odpůrce nadále vyvažuje současný prezident Miloš Zeman. Z pohledu méně známých kandidátů se zvýšila podpora Pavla Fischera a Marka Hilšera.

STEM/MARK nadále zjišťuje i názor ohledně favorita přímé volby prezidenta. Oproti listopadu vzrostlo (o deset procentních bodů) mínění, že prezidentský mandát obhájí Miloš Zeman, a to na úkor dalšího z favoritů – Jiřího Drahoše. Výrazně vyrovnanější situace je v deklarovaných sympatiích ke kandidátům, kde Miloše Zemana preferuje jedna třetina, Jiřího Drahoše více než jedna pětina a téměř jedna pětina i Michala Horáčka. Další kandidáti následují až se značným odstupem.

Graf 2: Odhadovaný vítěz VS preferovaný kandidát

Kdybychom si v tuto chvíli představili hypotetické druhé kolo prezidentské volby, tak současnému prezidentovi a zároveň nejočekávanějšímu favoritovi by dala svůj hlas o něco méně než polovina oslovených. Lehce nadpoloviční většina by se přiklonila k jeho imaginárnímu protivníkovi. Takové rozložení sil naznačuje, že letošní přímá volba prezidenta by mohla být napínavá až do posledního okamžiku rozhodnutí.

Prezident musí být především morální autoritou

Lidé od prezidenta očekávají především autoritu a pevný charakter, akceschopnost v okamžicích krize, schopnost dotahovat věci do konce a být dobře srozumitelný pro lidi. Tyto rysy se od říjnových výzkumů agentury STEM/MARK nemění, a můžeme tak říci, že vytváří určitý model pro „ideálního prezidenta“. Jak jednotlivé charakteristiky (řazené dle důležitosti) splňují konkrétní kandidáti, zobrazuje následující graf, kde jsou vyobrazeni vždy tři nejlépe hodnocení kandidáti pro danou oblast:

Graf 3: Tři nejlépe hodnocení kandidáti pro dílčí charakteristiky

Lidé nechtějí pouze „kladeče věnců“

STEM/MARK se zaměřil i na postavení a roli prezidenta ve výkonné funkci. Ukázalo se, že necelá polovina lidí by chtěla pro prezidenta větší pravomoci než doposud. Častěji se tak vyjádřili především příznivci Miloše Zemana, Petra Hanniga a Michala Horáčka. Zároveň se téměř dvě třetiny oprávněných voličů domnívají, že by měl prezident ovlivňovat politickou scénu. Nejčastěji tento názor sdílí sympatizanti Marka Hilšera, Miloše Zemana a Pavla Fischera.

Financování kampaně s limitem a nejlépe z vlastních zdrojů

S vrcholící kampaní je spojena také otázka peněžních zdrojů. Více než dvě třetiny oprávněných voličů si v této souvislosti myslí, že prezidentská kampaň by měla mít jasně stanovený finanční limit. Častěji především sympatizanti Jiřího Drahoše a lidé, kteří se ztotožňují s politickým středem. Voliči také upřednostňují, když kandidáti financují svou kampaň transparentně z vlastních zdrojů, aby nebyli nikomu zavázáni. Důležité je to pro více než polovinu oslovených respondentů. Tento předpoklad dle jejich mínění splňuje především Michal Horáček.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím kombinovaného dotazování (online na Českém národním panelu a telefonické dotazování) se zúčastnilo 724 oprávněných voličů ve věku od 18 a více let.

 

Sběr dat proběhl v první polovině prosince 2017.

Kontakt:

Jan Tuček – , telefon: 724 433 888

Jan Burianec – , telefon: 225 986 821