AAAAArchiv

Petr Böhm

27.4.2018

Pražany trápí doprava, parkování a výmoly

Ve městě je velká nabídka kultury, ale není možné k ní dojet!

Aktuální průzkum agentury STEM/MARK se dotazoval Pražanů na aktuálně nejpalčivější problémy, které spatřují ve městě. Spontánně obyvatelé uvádějí jako důležité k řešení především dopravní problémy (stav komunikací, možnosti parkování, dopravní zácpy či pražský okruh), s odstupem pak možnosti bydlení, bezpečnost a městskou zeleň. Z nabídky konkrétních témat pak Pražané zdůraznili ještě řešení situace s bezdomovci a nepřizpůsobivými, dostavbu metra či péči o seniory a hendikepované.

„Z našeho výzkumu se potvrdilo, že skutečně zásadn   ím tématem následujícího období bude dopravní situace, kterou jako problematickou zmínil každý druhý respondent. Každodenní zácpy, průjezd tranzitu přes město, problémy s parkováním a špatný stav komunikací včetně mostů by mělo vedení města řešit urgentně. Palčivost těchto problémů je závislá na přináležitosti k příslušné městské části. Dopravní zácpy jsou například nejčastěji zmiňovány obyvateli Prahy 3, havarijní stav mostu na Praze 8 a problém s parkováním na Praze 1“ upřesňuje výsledky dubnového průzkumu Jan Burianec ze společnosti STEM/MARK

Existují ale i důvody ke spokojenosti. Obyvatelé na Praze oceňují především možnosti kulturního a společenského vyžití, občanskou vybavenost a síťovou dostupnost linek městské hromadné dopravy.

Sympatie vzbuzují Piráti, Pelikán a Marvanová

Vzhledem k blížícím se komunálním volbám (v Praze) se společnost STEM/MARK zaměřila i na postoj k politickým subjektům a jednotlivým osobnostem. Dubnové nálady Pražanů odráží sympatie především k Pirátům, TOP 09 se Starosty, ODS a ANO. Z osobností, které by mohly potenciálně zasáhnout do pražských komunálních voleb, jsou nejpříznivěji vnímáni Robert Pelikán (odstupující ministr za ANO), Hana Marvanová (STAN), Jakub Michálek (Piráti) a Jiří Pospíšil (TOP 09). Za pozornost stojí, že například strana ODA (Občanská demokratická aliance), která se v minulosti podílela na polistopadovém vývoji české společnosti (sehrála důležitou roli v rámci Občanského fóra a později Čtyřkoalice), je pro pětinu Pražanů neznámá.

Pražané jsou patrioti: „Komunální volby jsou důležitější než parlamentní“ říká třetina z nich

Pražané mají k městu silné pouto. Představit si, že by žily jinde, nedokážou především ženy a lidé starší 60 let. S tímto vztahem souvisí i zájem o komunální dění – ten deklarují více než dvě třetiny obyvatel Prahy. Ti jsou zároveň aktuálně více nespokojeni se směřováním města.

Polovina respondentů se domnívá, že město při současném vedení stagnuje, nemá jasný cíl a vize do budoucnosti. S tím dle dat STEM/MARK souvisí i rozložení veřejného mínění v otázce, zda se v posledních 4 letech život obyvatel v Praze zlepšil – zde jsou Pražané téměř proporčně rozděleni na dva tábory.

Z výsledků agentury STEM/MARK lze usoudit, že o následující komunální volby v Praze bude značný zájem a volební účast (alespoň ta aktuálně deklarovaná) bude vyšší než před čtyřmi lety. To, že se s podzimem blíží i volby do zastupitelstva nezaznamenala již pouze necelá pětina Pražanů. Znamením letošních voleb by mohla být „změna kormidla“, kterou si přejí téměř tři čtvrtiny lidí. „Po změně volají i lidé, kteří doposud byli s vedením magistrátu spokojeni a vidí určitý pozitivní vývoj za poslední roky“ doplňuje výsledky průzkumu Jan Burianec.

„Důležitost komunálních voleb v Praze zvyšuje nejenom dlouhodobá vyšší volební účast Pražanů, ale především to, že komunální volby v Praze jsou zároveň i krajskými. Zvolené zastupitelstvo hlavního města Prahy tak má pravomoci obdobné krajskému zastupitelství“ interpretuje data Jan Burianec ze STEM/MARK.

Primátorem by měl být člověk s dlouholetými zkušenostmi

Příští osobou primátora či primátorky by měl být člověk, který se dlouhodobě pohybuje v komunální politice. Tento názor zastávají dvě třetiny Pražanů, častěji lidí s vysokoškolským vzděláním a silným poutem k Praze. Téměř jedna pětina pak spatřuje ideálního primátora v postavě úspěšného manažera. 

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím kombinovaného dotazování CAWI/CATI (na online panelu a telefonické dotazování) se zúčastnilo 805 obyvatel Prahy ve věku od 18 a více let.  

Sběr dat proběhl od 6. do 16. dubna 2018.
Kontakt:
Jan Tuček – , telefon: 724 433 888
Jan Burianec – , telefon: 225 986 821

Petr Böhm

3.4.2018

Děkujeme všem účastníkům tradiční snídaně s agenturou STEM/MARK za vytvoření velmi příjemné a inspirativní atmosféry na této akci

V úterý 27. března proběhla v centru metropole v unikátním prostoru Tančící kuchyně tradiční snídaně s agenturou STEM/MARK. Debatovalo se o měření zákaznické spokojenosti, předvolebních výzkumech i unikátní oční kameře. Jako bonus si všichni hosté v Tančící kuchyni užili palačinky připravené ředitelem agentury.

„Na pravidelné snídani pro klienty jsme se tentokrát zaměřili na měření spokojenosti zákazníků a volební průzkumy.  Mimo jiné jsme představili možnosti oční kamery, která umí například vyhodnotit reakci uživatelů na webovou stránku, reklamu nebo leták. Výsledky z oční kamery tak mohou být nejen pro firmy podstatným ukazatelem, jak jejich marketingová kampaň působí na příjemce,“ řekl Jan Tuček, ředitel STEM/MARK.

Nejprve se účastníci snídaně posilnili v prostoru kuchyně, kde pro ně byl připraven raut i vyhlášené Tučkovy palačinky.

 

První z přednášek se věnovala zákaznické spokojenosti a jejímu měření. „V rámci výzkumu jsme zjišťovali na vzorku 500 respondentů, jaká metoda dotazování přinese nejrelevantnější výsledky. Mezi testovanými metodami bylo telefonické dotazování a dotazování prostřednictvím sms a mailu. Hned v úvodu jsme zjistili, že jediné telefonické dotazování je bez jakéhokoli omezení. Z výsledků dále vyplynulo, že úspěšnost telefonického dotazování byla 53 procent, v případě mailového dotazníku to bylo 10 procent a úspěšnost dotazování prostřednictvím sms byla jen čtyři procenta. Telefonické dotazování s sebou nese i řadu výhod, například kvalitně vyškolený operátor s dlouhodobou zkušeností dokáže získat skutečné důvody ne/doporučení produktu a rozhovor je pod kontrolou – to přináší jistotu, že respondent pochopil otázku a odpovídá k věci,“ řekl Petr Gajdušek, odborník na finanční výzkum ze společnosti STEM/MARK.

Druhý blok byl o předvolebních průzkumech. Volební odhady v České republice patří k velmi přesným. 9 z 10 výzkumů se vejde do deklarované výběrové chyby. „Úspěšnost volebních průzkumů ovlivňuje hned několik faktorů – je to například doba, kdy se volby konají, podstatný je typ voleb i očekávaná volební účast. Z našeho šetření dále vyplynulo, že část voličů se rozhoduje, komu dá svůj hlas, až v den voleb, což samozřejmě předběžné výzkumy do značné míry ovlivňuje,“ upozornil Jan Tuček.

Poslední z přednášek se věnovala – oční kameře, která zjišťuje reakce respondentů na vizuální materiály. „Prostřednictvím oční kamery je možné jednoduše vyhodnotit například, na jaké části webové stránky se nejvíce respondentů zaměřuje nebo jaké části obrazovky sledují během televizní reklamy. Oční kamera funguje velmi jednoduše – během výzkumu sleduje pohyb očí respondenta, ten zaznamenává a následně jej přenese zpět na obrazovku. Zadavatel výzkumu tak ve velmi krátké době vidí, zda jeho sdělení cílí na respondenta tak, jak si představoval,“ uvedla Lucie Žáčková z agentury STEM/MARK.

A závěr akce patřil zase rautu, palačinkám a družné debatě klientů a manažerů STEM/MARKu. Co myslíte, není to skvělé být klientem STEM/MARK?

KONTAKT:

Zbyněk Bureš:
Jitka Zítková:

 

 

Prezentace z akce:

STEM/MARK, www.stemmark.cz

STEM/MARK je full-service agentura, která se od roku 1994 zaměřuje na marketingové výzkumy. Poskytuje kompletní služby pro klienty z nejrůznějších oborů. Provádí výzkumy kvalitativní i kvantitativní. STEM/MARK hledá konkrétní odpovědi na otázky, které zajímají firmy, instituce nebo jednotlivce a pomáhá jim dělat důležitá rozhodnutí. Různými metodami se ptá cílových skupin a vytváří tak obraz trhu nebo veřejného mínění.

 

Petr Böhm

9.3.2018

Jen 15 % Čechů si umí porovnat cenu energií, které odebírá, a pouze necelá třetina lidí vnímá proces změny dodavatele energií jako příležitost pro finanční úsporu. Nízká energetická gramotnost limituje i schopnost snižovat náklady – např. prostřednictvím snižování spotřeby energie či nákupem úsporných spotřebičů. Vyplývá to ze studie Energetická gramotnost populace ČR, kterou zpracovala agentura STEM/MARK za podpory Ministerstva průmyslu a obchodu.  

Změnou dodavatele energií či různými změnami ve spotřebě by Češi mohli ročně ušetřit miliardy, ale…

Mnoho Čechů změnu dodavatele energií neřeší, a to přesto, že tak mohou někteří přicházet až o tisíce korun ročně. Důvodem může být nízká energetická gramotnost a z ní plynoucí nedůvěra v možnost úspory při přechodu k jinému dodavateli.

Z našeho průzkumu vyplynulo, že energetická gramotnost Čechů je velmi nízká, a to na úrovni 35 %. O něco gramotnější jsou lidé z venkova než městské obyvatelstvo a úplně nejnižší gramotnost najdeme u obyvatel sídlišť, kde žije čtvrtina Čechů. Je to dáno vlastnickou strukturou, lidé na sídlištích byty, které obývají, často nevlastní a pokud ano, pak o provozních záležitostech tak jako tak často rozhodují kolektivně, což je nemotivuje si o problematice dodávek energií zjišťovat více informací.vysvětluje Jan Tuček z agentury STEM/MARK.

Velkou neznámou představuje pro Čechy hlavně skladba ceny za odebíranou energii. Podle průzkumu energetické gramotnosti si 2/3 lidí nezjišťovaly výhodnost a ceny jednotlivých druhů energie pro jejich konkrétní podnminky. Třetina lidí pak dokonce neví ani to, že svou cenu energie může ovlivnit. To mohou být jedny z hlavních důvodů, proč se někteří spotřebitelé do změny dodavatele příliš nehrnou. Přitom cca 70 % celkové platby za plyn je tvořeno obchodní částí ceny, kterou lze změnou dodavatele výrazně ovlivnit a tím ušetřit. Stačilo by si jen nezávazně nechat srovnat na některém z online kalkulátorů, zda u stávajícího dodavatele zbytečně nepřeplácí – např. tzb-info.cz, který doporučuje přímo Energetický regulační úřad.

Podle průzkumu energetické gramotnosti více než polovina lidí neví, jaký má tarif pro odběr energie. „Přesto, že většina lidí uvádí, že se nad možnými úsporami zamýšlí a že zná své náklady za spotřebu energie, zdá se, že některá fakta jsou vykládána nesprávně. Dobrým příkladem může být převažující názor, že mám-li přeplatek, znamená to, že jsem buď uspořil, nebo mám „dobrou“ smlouvu.“, uvádí dále Tuček.

Procesu změny dodavatele se zbytečně bojíme – představy jsou horší než skutečnost

Samotná změna dodavatele není administrativně náročná, probíhá pouze na papíře bez nutnosti měnit plynoměr nebo elektroměr. Podle studie STEM/MARK – Energetická gramotnost dvě třetiny spotřebitelů ale o této možnosti vůbec nevědí a představují si změnu zbytečně složitě. K tomu, aby člověk nemusel jednat s dosavadním dodavatelem, stačí dát plnou moc tomu nově vybranému, který celý převod zařídí za zákazníka.

Neznáme klíčové podmínky smluv

Od změny dodavatele zákazníky odrazuje také nízká orientace v tom, jaká ustanovení obsahuje jejich dosavadní smlouva. Polovina lidí neví, zda má ke smlouvě dodatek, více než 3/5 spotřebitelů nevědí, kdy mají smlouvu vypovědět, aby nebyla automaticky prodloužena, a dokonce 4/5 zákazníků neznají lhůtu pro odstoupení od smlouvy.

Uvádění informací o podmínkách smlouvy na každém vyúčtování je pro společnosti, které dodávají energie, pouze dobrovolné. Nicméně už teď můžeme mezi dodavateli najít takové, kteří chtějí přispět k transparentnosti. „Některé společnosti své zákazníky informují, zda je smlouva uzavřena na dobu určitou či neurčitou, na každém vyúčtování. V případě, že je smlouva uzavřena na dobu určitou, uvádějí konkrétní datum ukončení smlouvy, nebo údaj o termínu, kdy dojde k jejímu automatickému prodloužení. U smluv na dobu neurčitou uvádějí výpovědní lhůtu a pro případ podání výpovědi počátek běhu výpovědní lhůty.“ doplňuje Jan Tuček ze STEM/MARKU.

Nízkou energetickou gramotnost dokládá i špatná orientace ve fakturách za energie. Podle průzkumu STEM/MARK, se v nich nevyzná až 9 z 10 lidí, kteří pak na propočet úspor raději rezignují. Na vině nejsou jen samotní dodavatelé energií, kteří faktury vystavují, ale také pravidla, která přesně stanovují, jak má faktura za energie vypadat. Tady se otevírá prostor pro odbornou diskuzi, zda není na čase regulaci v tomto bodě omezit, aby faktury mohly být jednodušší a pro zákazníky srozumitelnější.

Etický kodex dodavatelů zůstává veřejnosti utajený

Na jedné straně je regulace příliš, na druhé straně zase chybí. K Etickému kodexu obchodníka s elektřinou nebo plynem se dodavatelé energií totiž hlásí pouze na dobrovolné bázi. Zakotvení alespoň některých bodů Etického kodexu do zákona se zatím nepodařilo prosadit a na trhu, kde probíhá boj o každého zákazníka, se tak otevírá prostor pro nekalé jednání. Přitom právě dodržování zásad Etického kodexu by pro zákazníky mohlo být důležitým vodítkem, kterého dodavatele si vybrat. O jeho existenci ale ví zatím pouze desetina lidí, i to by se mohlo jeho větším komunikováním směrem k veřejnosti změnit. 

V rámci studie Energetická gramotnost populace ČR agentury STEM/MARK, kterou podpořilo Ministerstvo průmyslu a obchodu, proběhlo 6 hloubkových rozhovorů s experty ze strany regulátora, dodavatelů, ANDE, MPO apod. a byl proveden kvantitativní průzkum mezi českou veřejností. Průzkumu se zúčastnilo více než 1 400 respondentů ve věku od 25 do 69 let, jednalo se o ty, kteří se podílejí na rozhodování o výběru dodavatele energií. Výzkum byl uskutečněn prostřednictvím kombinace online a telefonického dotazování. 

Sběr dat proběhl koncem roku 2017 a začátkem roku 2018.

Romana Imríšková

8.1.2018

V posledních letech se zvyšuje počet žádostí o zbrojní průkazy. Kvůli tomu v srpnu minulého roku vešla v platnost novela zákona o zbraních, která upravuje a zpřesňuje průběh zkoušky a především podmínky pro získání zbrojního průkazu. Nejen že přibyly nové otázky, některé byly aktualizovány, ale hlavně byly sjednoceny postupy komisařů pro zkoušení. Právě nejednotné zkoušení totiž v posledních letech vyvolalo zvyšující se počet stížností na neobjektivnost hodnocení.

Společnost STEM/MARK se proto rozhodla zmapovat názory veřejnosti na pořizování zbrojních průkazů, uchovávání zbraní a jejich regulaci. Podle průzkumu se oslovení domnívají, že pořídit si zbrojní průkaz je v České republice spíše snadné než naopak. Mírně převažuje i benevolentnější přístup k získání zbrojního průkazu, to znamená, že respondenti se spíše kloní k názoru, že zbrojní průkaz by měl dostat každý, kdo o něj požádá a složí příslušné zkoušky (43 %). Téměř polovina se také domnívá, že z držení zbraně civilní osobou nepramení nebezpečí, pokud má osoba požadovaný výcvik.

Opačný názor, tedy pro větší regulaci držení zbraní, zastává o něco menší část populace. Dvě pětiny oslovených míní, že vydání zbrojního průkazu by mělo podléhat přísnějším podmínkám a mělo by být více regulováno. Podobně velká skupina lidí se domnívá, že držení zbraně civilní osobou je nebezpečné a může být zneužito, čehož se obávají především vysokoškolsky vzdělaní respondenti a ženy.

Větší benevolentnost i náklonnost ke zbraním vyjadřují muži. Častěji zbrojní průkaz vlastní nebo o jeho pořízení alespoň uvažují. Šest mužů z deseti si také myslí, že je v České republice užitečné mít zbraň z bezpečnostních důvodů, a to především na sebeobranu, na ochranu svého zdraví, zdraví své rodiny i majetku.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím internetového dotazování (online na Českém národním panelu) se zúčastnilo 514 respondentů ve věku od 15 do 59 let reprezentativní pro internetovou populaci. Sběr dat proběhl na konci října 2017.

 

Petr Böhm

8.1.2018

Případný postupující protikandidát stávajícího prezidenta může vyhrát

Přestože volební výzkum STEM/MARK nezkoumá klasické volební preference, ale spíše podporu a sympatie k jednotlivým kandidátům, indikují názory respondentů možný vývoj prezidentských voleb. Předpokládáme-li, že ve 2. kole prezidentské volby bude jedním z postupujících stávající prezident, bude ho – dle výzkumu STEM/MARK – volit 39 % respondentů. Imaginárnímu protivníkovi, který by vzešel z jednoho z osmi kandidátů, by dalo svůj hlas 44 % respondentů. Slabší jedna pětina je v tomto případě nerozhodná. Voliči Zemana by byli častěji starší lidé, s nižším vzděláním a z menších obcí. Naopak voliči hypotetického soupeře současného prezidenta by byli častěji mladší, vysokoškolsky vzdělaní a z větších měst.

Graf 1: Hypotetická situace ve druhém kole prezidentské volby    

Největší šance mají v případném 2. kole Drahoš a Horáček, naději mají i Hilšer a Fischer

STEM/MARK potenciální voliče konfrontoval i s konkrétními duely současného prezidenta a jeho možných vyzyvatelů. Nejaktuálnější data naznačují, že velkou šanci porazit současného prezidenta má Jiří Drahoš, ale není jediný, protože v případě příklonu větší části nerozhodných voličů by mohli triumfovat i Michal Horáček, Marek Hilšer nebo Pavel Fischer.

Přesto, že v hypotetických duelech má nejvíce procent Jiří Drahoš, relativně vysoká procenta Michala Horáčka a Marka Hilšera ve spojení s výsledky uvedenými v grafu 1 dávají reálnou šanci i jim.

Graf 2: Hypotetické duely ve druhém kole prezidentské volby

Nadpoloviční podporu má kromě Drahoše i Hilšer

Podle časové řady dat společnosti STEM/MARK nadále v lednu roste povědomí o méně známých kandidátech (významný nárůst zaznamenal především Marek Hilšer). Jediným kandidátem, kterému znalost mezi prosincem a lednem stagnuje, je Vratislav Kulhánek. Pozitivní míru podpory mezi voliči, kteří kandidáty znají, drží Jiří Drahoš a nově také Marek Hilšer (nárůst pozitivní podpory o 14 %). Příznivci a odpůrci současného prezidenta jsou nadále přibližně vyváženi.

Graf 3: Míra podpory kandidátů na prezidenta za leden 2018

Favoritem stále Zeman, sympatie jsou daleko vyrovnanější

STEM/MARK zajímal i názor ohledně favorita přímé volby prezidenta. V tomto případě zaznamenáváme dlouhodobý trend, že prezidentský mandát podle mínění voličů obhájí Miloš Zeman (nárůst o 13 % od listopadu 2017 do ledna 2018). Situace je nadále o něco vyrovnanější v deklarovaných sympatiích ke kandidátům, kde Miloše Zemana preferuje slabší třetina a Jiřího Drahoše pak téměř jedna pětina. Na třetí pozici se drží poměrně stabilně Michal Horáček. Nejvyšší růst během ledna zaznamenal Marek Hilšer, kterému vyjadřuje sympatie každý desátý respondent. Celkově vzato pak došlo k mírnému úbytku v sympatiích prvních třech kandidátů (Zeman, Drahoš a Horáček) na úkor méně známých kandidátů (Hilšer a Fischer). I tento jev může mít vliv na konečné výsledky prvního kola.

Graf 4: Odhadovaný vítěz VS preferovaný kandidát v lednu 2018

Mediální obraz je hodnocen hůře

Ačkoliv míra podpory a sympatií se u většiny kandidátů příliš neměnila, jejich mediální obraz se spíše zhoršil. To může předznamenávat únavu voličů, monotónní vystupování kandidátů nebo také nezájem o diskuzní střety v médiích. Mezi prosincem a lednem se svůj mediální obraz podařilo stabilizovat Mirku Topolánkovi a Marku Hilšerovi. Nejlepší deklarovaný mediální obraz drží i nadále Jiří Drahoš, Michal Horáček a Miloš Zeman, který se ale hromadných prezidentských debat neúčastní a je tak hodnocen spíše za individuální vystupování. 

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím kombinovaného dotazování (online na Českém národním panelu a telefonické dotazování) se zúčastnilo 715 oprávněných voličů ve věku od 18 a více let.

 Sběr dat proběhl od 2. do 7. ledna 2018.

Kontakt:
Jan Tuček – , telefon: 724 433 888
Jan Burianec – , telefon: 225 986 821

 

Petr Böhm

3.1.2018

Jaké jsou nejvíce populární barvy? Kterou barvu preferují mladí a kterou zase starší lidé? A jak je to s oblibou barev z hlediska pohlaví? Právě na tyto otázky hledala odpovědi v dlouhodobém reprezentativním průzkumu agentura STEM/MARK.  

Pro jednu třetinu lidí je nejoblíbenější barvou modrá. Se značným odstupem pak následuje černá (14 %), zelená (13 %) a červená (11 %). Ze základní palety barev je pak nejméně uváděnou hnědá (1 %).

Mezi typicky mužské barvy patří častěji modrá a zelená. Ženy naopak častěji preferují červenou, fialovou a růžovou (poslední dvě zmíněné především mladší ročníky). Z průzkumu vyšlo najevo, že dominující modrá je mnohem oblíbenější barvou u mužů, kde se pohybovala na prvním místě u více než dvou pětin dotázaných, zatímco mezi ženami se na modré shodla jen jedna čtvrtina. „U mužů může být vyšší dominance modré dána například oblibou džínoviny nebo vytvořením určitého návyku daného výchovou z raného dětství“. Interpretuje daný rozdíl autor průzkumu.

Z výsledků výzkumu agentury STEM/MARK dále vyplývá, že pro mladší generaci (15-30 let) je typičtější černá barva a naopak pro střední generaci (45-60 let) je častěji oblíbenou barva modrá. Ve srovnání s jinými generacemi pak lidé starší 60 let preferují o něco více červenou barvu. „U mladých lidí může být černá barva často symbolem vzdoru a předznamenává období spokojené s hledáním vlastní identity, jako je například móda Emo či Gothic. U starší generace může naopak modrá symbolizovat zklidňující barvu spojenou s poklidnějším obdobím života.“ Zamýšlí se nad výsledky průzkumu Jan Burianec ze společnosti STEM/MARK.

Za zmínku stojí i lineární pokles obliby dívčích barev (růžové a fialové) a to s narůstajícím počtem obyvatel v daných lokalitách. Tento jev lze s nadsázkou interpretovat jako klesající zájem o „něžnější“ barvy ve větších městech. Větší města jsou naopak charakteristická vyšším podílem obliby černé.

 Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného během ledna až prosince 2017 se prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu zúčastnilo 6223 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 15 a více let.

 

Petr Böhm

14.12.2017

Praha, 14. prosince 2017

Znalost a podpora méně známých kandidátů nadále roste

Podle prosincových dat společnosti STEM/MARK nadále roste povědomí o méně známých kandidátech (Vratislav Kulhánek, Pavel Fischer či Marek Hilšer). Značný podíl na tom mohou mít především časté televizní debaty z posledních týdnů, kde kandidáti představují své názory a postoje. Právě mediální obraz je hodnocen nejlépe u Jiřího Drahoše a Michala Horáčka, s mírným odstupem potom u Pavla Fischera a Marka Hilšera. Miloš Zeman, ačkoliv se debat s ostatními kandidáty neúčastní, obsadil pátou příčku.

Graf 1: Míra podpory kandidátů na prezidenta za prosinec 2017

Nejvyšší podporu mezi lidmi, kteří daného kandidáta znají, drží stále Jiří Drahoš (i když oproti listopadu se jeho popularita mírně snížila). Své příznivce a odpůrce nadále vyvažuje současný prezident Miloš Zeman. Z pohledu méně známých kandidátů se zvýšila podpora Pavla Fischera a Marka Hilšera.

STEM/MARK nadále zjišťuje i názor ohledně favorita přímé volby prezidenta. Oproti listopadu vzrostlo (o deset procentních bodů) mínění, že prezidentský mandát obhájí Miloš Zeman, a to na úkor dalšího z favoritů – Jiřího Drahoše. Výrazně vyrovnanější situace je v deklarovaných sympatiích ke kandidátům, kde Miloše Zemana preferuje jedna třetina, Jiřího Drahoše více než jedna pětina a téměř jedna pětina i Michala Horáčka. Další kandidáti následují až se značným odstupem.

Graf 2: Odhadovaný vítěz VS preferovaný kandidát

Kdybychom si v tuto chvíli představili hypotetické druhé kolo prezidentské volby, tak současnému prezidentovi a zároveň nejočekávanějšímu favoritovi by dala svůj hlas o něco méně než polovina oslovených. Lehce nadpoloviční většina by se přiklonila k jeho imaginárnímu protivníkovi. Takové rozložení sil naznačuje, že letošní přímá volba prezidenta by mohla být napínavá až do posledního okamžiku rozhodnutí.

Prezident musí být především morální autoritou

Lidé od prezidenta očekávají především autoritu a pevný charakter, akceschopnost v okamžicích krize, schopnost dotahovat věci do konce a být dobře srozumitelný pro lidi. Tyto rysy se od říjnových výzkumů agentury STEM/MARK nemění, a můžeme tak říci, že vytváří určitý model pro „ideálního prezidenta“. Jak jednotlivé charakteristiky (řazené dle důležitosti) splňují konkrétní kandidáti, zobrazuje následující graf, kde jsou vyobrazeni vždy tři nejlépe hodnocení kandidáti pro danou oblast:

Graf 3: Tři nejlépe hodnocení kandidáti pro dílčí charakteristiky

Lidé nechtějí pouze „kladeče věnců“

STEM/MARK se zaměřil i na postavení a roli prezidenta ve výkonné funkci. Ukázalo se, že necelá polovina lidí by chtěla pro prezidenta větší pravomoci než doposud. Častěji se tak vyjádřili především příznivci Miloše Zemana, Petra Hanniga a Michala Horáčka. Zároveň se téměř dvě třetiny oprávněných voličů domnívají, že by měl prezident ovlivňovat politickou scénu. Nejčastěji tento názor sdílí sympatizanti Marka Hilšera, Miloše Zemana a Pavla Fischera.

Financování kampaně s limitem a nejlépe z vlastních zdrojů

S vrcholící kampaní je spojena také otázka peněžních zdrojů. Více než dvě třetiny oprávněných voličů si v této souvislosti myslí, že prezidentská kampaň by měla mít jasně stanovený finanční limit. Častěji především sympatizanti Jiřího Drahoše a lidé, kteří se ztotožňují s politickým středem. Voliči také upřednostňují, když kandidáti financují svou kampaň transparentně z vlastních zdrojů, aby nebyli nikomu zavázáni. Důležité je to pro více než polovinu oslovených respondentů. Tento předpoklad dle jejich mínění splňuje především Michal Horáček.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím kombinovaného dotazování (online na Českém národním panelu a telefonické dotazování) se zúčastnilo 724 oprávněných voličů ve věku od 18 a více let.

 

Sběr dat proběhl v první polovině prosince 2017.

Kontakt:

Jan Tuček – , telefon: 724 433 888

Jan Burianec – , telefon: 225 986 821

 

Petr Böhm

22.11.2017

Zájem o prezidentské kandidáty v čase postupně roste

Podle aktuálních dat společnosti STEM/MARK zájem o prezidentské kandidáty a prezidentskou volbu v posledních dnech stoupá. Povědomí o méně známých kandidátech (Vratislav Kulhánek, Marek Hilšer či Pavel Fischer) se zvyšuje, patrně vlivem jejich širšího zapojení do veřejné diskuse i aktivnějším marketingovým strategiím, kterým se s blížícím termínem voleb začínají týmy kandidátů věnovat.

O překvapení se postaral Mirek Topolánek, který oznámil svoji kandidaturu „za pět minut dvanáct“. Jeho kandidatura se ovšem dle listopadových dat agentury STEM/MARK dosud u lidí nesetkala s příliš velkým úspěchem. Aktuálně jeho podporu odmítá 79 %, z těch, kteří ho znají. Mezi Topolánkovy odpůrce patří častěji ženy, mladší lidé, ale i sympatizanti současného prezidenta Miloše Zemana.

Celkově nejvíce podporovatelů si již stabilně udržuje prezident Miloš Zeman (téměř povinu voličů), ale zároveň má i více než polovinu odpůrců. Jediným kandidátem, u kterého podíl lidí, kteří ho podporují, převažuje nad těmi, kteří ho odmítají, je Jiří Drahoš. Ten se řadí v podpoře na druhé místo hned za Miloše Zemana. Třetí místo obsazuje Michal Horáček.

Struktura voličů tří favoritů se nemění

Současného prezidenta Miloše Zemana preferují lidé starší 60 let a nižšího vzdělání. Jeho podpora je poměrně rovnoměrná v rámci všech krajů ČR s výjimkou Prahy. Jiří Drahoš je preferován vysokoškolsky vzdělanými lidmi, Pražany či Středočechy a bývalými voliči Karla Schwarzenberga. Michala Horáčka preferují spíše ženy, lidé mladšího středního věku (30-44 let) a voliči Schwarzenberga.

STEM/MARK zjišťoval i „hypotetickou“ druhou volbu voličů (další zvažovaný kandidát v pořadí). Ukázalo se, že většina příznivců současného prezidenta nemá v oblibě žádného z dalších kandidátů. Naopak fandové Jiřího Drahoše ve větší míře podporují i Michala Horáčka a naopak. Souvisí to patrně s  podobnou strukturou jejich voličské základny. Zajímavé je, že mezi nevoliči z poslední přímé prezidentské volby (2013) mají tři nejsilnější kandidáti (Zeman, Drahoš, Horáček) takřka srovnatelné preference.

Zeman zkušený a pro lidi, Drahoš reprezentativní autorita

Současný prezident sice není pro respondenty reprezentativní či energický, ale je zkušený a srozumitelný pro lidi. Drahoš je lidmi vnímán jako autorita a vhodný reprezentant naší země, ovšem odhadují, že s ním nebude taková zábava a nebude oplývat bonmoty. Horáček působí na voliče ze všech kandidátů nejvíce energicky (vyzařuje životním elánem). Při hodnocení jednotlivých prezidentských charakteristik dopadl celkově nejlépe Jiří Drahoš, naopak nejhůře byl hodnocen Mirek Topolánek (nejvíce v nezávislosti na vlivových skupinách a nedostatku nadstranickosti).

Z následujícího grafu je vidět relativně vyrovnané hodnocení kandidátů Drahoše, Fischera i Horáčka a naopak spíše extrémní hodnocení prezidentských předpokladů Zemana a Topolánka.

Poptávka po aktivním prezidentovi

Vzhledem k současné politické situaci v ČR se agentura STEM/MARK ptala i na roli prezidenta v rámci povolebních vyjednávání. Více než jedna polovina oslovených chce prezidenta, který by aktivně vstupoval do politického boje. Myslí si to především sympatizanti Miloše Zemana (76 %) a sympatizanti Michala Horáčka (55 %).

Preferovaný vs další preferovaný kandidát

ZÁKLAD: Všichni respondenti, N = 715, listopad 2017, [údaje v grafu v %]

Z výše uvedeného grafu lze vidět, že sympatizantům Miloše Zemana chybí alternativní kandidát, i to že sympatizanti Jiřího Drahoše a Michala Horáčka se častěji prolínají.

Tentokrát bez žen

Ačkoliv bude tentokrát přímá volba prezidenta bez účasti žen, tak více než polovina oprávněných voličů by prezidentku uvítala. Měla by to být spíše výrazná osobnost, schopná prosadit se i mezi muži.

V rámci politických preferencí jsou sympatizanti Miloše Zemana častěji voliči ANO, SPD Tomia Okamury a KSČM. Jiří Drahoš a Michal Horáček pak čerpají sympatizanty především z řad voličů ODS, TOP09, Pirátů, KDU-ČSL a STAN.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím kombinovaného dotazování (online na Českém národním panelu a telefonické dotazování) se zúčastnilo 715 oprávněných voličů ve věku od 18 a více let.

 

Sběr dat proběhl během listopadu 2017.

Kontakt:

Jan Tuček – , telefon: 724 433 888

Jan Burianec – , telefon: 225 986 821

 

Petr Böhm

14.11.2017

Preferujeme domácí, nebo zahraniční značky? Jak se stavíme k převzetí českých značek zahraničními investory? Jsou původně české značky po takové akvizici nadále vnímány jako české? Co vlastně určuje, že značka je česká? Právě na tyto otázky hledala odpovědi v říjnovém reprezentativním výzkumu agentura STEM/MARK.

Češi vykazují ve vztahu k domácím značkám jistý patriotismus a vřelý vztah. Případné změny u značek považovaných za tradičně české tak mohou formovat postoj zákazníků k firmě a ovlivnit poptávku. České značce dá před zahraniční konkurencí přednost každý třetí respondent. Polovina dotázaných se rozhoduje podle okolností – „okolností“ může být síla značky, její pozice na trhu, obor, tradice…. Pětina lidí značky podle země původu vůbec nerozlišuje a jen každý padesátý člověk výslovně preferuje zahraniční výrobce. K českým značkám mají v tomto ohledu silnější vztah lidé starší 45 let a respondenti bez maturity. Domácím značkám dávají respondenti přednost zejména v těchto dvou oblastech: potraviny (včetně nápojů) a finanční služby, kde české značky upřednostňuje více než 6 z 10 dotázaných. Naopak v oblasti módy, v kosmetice a u automobilů lidé preferují spíše zahraniční značky.

Respondentům výzkumu STEM/MARK jsme předložili k posouzení seznam tradičních, původně českých, značek. S výjimkou Dermacolu jsou všechny vnímány převážně jako české, bez ohledu na to, kdo značku vlastní. Nejsilněji jsou takto jako české nahlíženy značky Kofola a Čedok, kterým „českost“ přisuzuje 9 z 10 dotázaných. Ženy většinu značek vnímají jako ryze české častěji než muži. Drobným překvapením je pozice Škody, kterou jako českou vnímá „jen“ 7 z 10 dotázaných, ačkoli v ČR není žádnou výjimkou názor: „Děda měl Škodovku, táta měl Škodovku, tak já si taky koupím Škodovku.“ Pro vnímání značky jako české jsou nejpodstatnější následující faktory, které uvedly více než tři čtvrtiny dotázaných:

  • stále se vyrábí v Čechách
  • zachovává tradiční název a recepturu
  • je označena jako český výrobek.

 K akvizici domácích značek zahraničními společnostmi se Češi staví spíše odmítavě. Plných 85 % dotázaných se obává, že akvizice může českou značku poškodit (i když polovina k tomu dodává, že záleží na konkrétních okolnostech) a jen každý desátý se domnívá, že takové akvizice naopak českým značkám spíše prospívají. Polovina dotázaných si sice na novou podobu značky časem zvykne, každý třetí ale explicitně vyhrožuje odchodem od značky a hledáním jiného výrobku, pokud nový vlastník tradiční českou značku přejmenuje.

„Drtivá většina dotázaných uvádí, že zahraniční investor by měl po převzetí české značky zachovat její jméno, recepturu a vlastnosti výrobku, ale i lokalitu výroby. 7 z 10 respondentů se také domnívá, že nový vlastník si zlepší image, pokud se po získání české značky bude věnovat jejímu dalšímu rozvoji“, říká Jitka Zítková ze STEM/MARK.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného ve dnech 12. až 17. 10. prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 522 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 15 až 59 let.

Petr Böhm

2.11.2017

Prezidentské volby přitahují pozornost

O to, kdo se bude ucházet o přízeň voličů v nadcházejících prezidentských volbách, se aktuálně zajímají čtyři pětiny oprávněných voličů.

Vyšší zájem o seznam kandidátů projevují lidé seniorského věku, Pražané a také pravicově smýšlející část občanů. Je pravděpodobné, že tito lidé se chystají hledat mezi uchazeči alternativu k současným hlavním známým kandidátům. Naopak méně se o seznam kandujících osobností zajímají mladí, zastánci politického středu a lidé s nižším vzděláním. Je možné, že lidé, kteří mají menší zájem o seznam kandidátů, mají o své budoucí volbě již nyní jasnou představu.

Mezi současné nejznámější kandidáty patří Miloš Zeman a Michal Horáček. Více než polovina zná další osobnost usilující o post prezidenta Jiřího Drahoše. Přibližně čtvrtina pak zaznamenala zájem Vratislava Kulhánka či Marka Hilšera o prezidentské křeslo.

Podpora kandidátů se často rozděluje

S pozitivní podporou se mezi dotázanými lidmi setkal jediný kandidát – Jiří Drahoš. Rozporuplná podpora je deklarována u Miloše Zemana, Michala Horáčka i Marka Hilšera. Vratislav Kulhánek, Jiří Hynek a Milan Kohout jsou zatím potenciálními voliči vnímáni v celku spíše negativně. Otázkou je, zda negativní vnímání vychází z konkrétních vlastností či skutků kandidátů, nebo spíše z neznalosti těchto osobností mezi širokou populací.

STEM/MARK zjišťoval také momentální sympatie k jednotlivým prezidentským kandidátům. Třetině voličů je nejsympatičtější Miloš Zeman, pětina pak sympatizuje s Jiřím Drahošem anebo Michalem Horáčkem. Sympatizanti Miloše Zemana jsou častěji lidé nad 60 let, s nižším vzděláním, podporovatelé přímé volby prezidenta a jeho vyšších pravomocí. Jiří Drahoš je populární u vysokoškolsky vzdělaných lidí a Pražanů, Michal Horáček zase častěji u žen a střední generace (30-60 let). Sympatie jsou jedna strana mince, druhou je odhad samotného volebního výsledku, kdy si téměř polovina dotázaných myslí, že prezidentský úřad obhájí současný prezident Zeman. Necelá pětina Čechů se domnívá, že prezidentem bude nakonec Drahoš a jedna desetina věří, že volby vyhraje Horáček.

Ideální prezident se realitě vzdaluje

Ideálním prezidentem by měl být muž, kolem 40-65 let, diplomat, politik či ekonom. Češi preferují alespoň částečnou zkušenost s vrcholnou politikou. Co je však pro voliče podstatné, prezident by neměl mít přímou podporu některé ze silných politických stran. Prezidentem ČR by měl být člověk, který má svůj vlastní názor a nenechá se příliš ovlivňovat. Měl by být zároveň morální autoritou, akceschopný, důstojný či reprezentativní a nezávislý. Neopominutelný je i vzhled, protože to, jak prezident vypadá, připadá důležité více než třem čtvrtinám lidí.

Z nejvážnějších třech favoritů na post prezidenta (Zeman, Drahoš, Horáček) však nikdo nesplňuje více pozitivních charakterových předpokladů současně. Miloš Zeman má například zkušenosti a je srozumitelný pro lidi. Jiří Drahoš je reprezentativní a morální. Michal Horáček je pak vnímán lidmi častěji jako energetický, citlivý a odvážný.

Podpora přímé prezidentské volby je stále nadprůměrně vysoká, aktuálně se pohybuje okolo 82 %. Aktuální proklamovaná volební účast v přímé prezidentské volbě se pohybuje až okolo 90 %. Je ale zapotřebí upozornit, že aktuálně je volba prezidenta atraktivním tématem a celkový zájem i konečná účast může ve finále poklesnout.

Z dat, která má k dispozici agentura STEM/MARK, se ukazuje, že postupně vzrůstá poptávka po kandidatuře žen na prezidentský úřad. Kandidaturu žen podporuje aktuálně 75 % lidí a nejsou to zdaleka pouze ženy. Jedná se častěji o lidi, kteří nesympatizují s politikou současného prezidenta a kteří míní ponechat nezměněné pravomoci pro prezidenta.

Samotné pravomoci prezidenta naši společnost v současné době rozdělují na dva tábory. Podle poloviny lidí by měly být prezidentské pravomoci nadále zachovány ve stejné podobě jako doposud. Podle druhé – o něco slabší poloviny by se pak měly posílit. Po posílení pravomocí volají především sympatizanti Miloše Zemana, lidé s nižším vzděláním a zastánci politického středu či levice.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím kombinovaného dotazování (online na Českém národním panelu a telefonické dotazování) se zúčastnilo 711 oprávněných voličů ve věku od 18 a více let.

 Sběr dat proběhl během října 2017.

Kontakt:
Jan Tuček – , telefon: 724 433 888
Jan Burianec –