AAAAArchives

Petr Böhm

22.11.2017

Zájem o prezidentské kandidáty v čase postupně roste

Podle aktuálních dat společnosti STEM/MARK zájem o prezidentské kandidáty a prezidentskou volbu v posledních dnech stoupá. Povědomí o méně známých kandidátech (Vratislav Kulhánek, Marek Hilšer či Pavel Fischer) se zvyšuje, patrně vlivem jejich širšího zapojení do veřejné diskuse i aktivnějším marketingovým strategiím, kterým se s blížícím termínem voleb začínají týmy kandidátů věnovat.

O překvapení se postaral Mirek Topolánek, který oznámil svoji kandidaturu „za pět minut dvanáct“. Jeho kandidatura se ovšem dle listopadových dat agentury STEM/MARK dosud u lidí nesetkala s příliš velkým úspěchem. Aktuálně jeho podporu odmítá 79 %, z těch, kteří ho znají. Mezi Topolánkovy odpůrce patří častěji ženy, mladší lidé, ale i sympatizanti současného prezidenta Miloše Zemana.

Celkově nejvíce podporovatelů si již stabilně udržuje prezident Miloš Zeman (téměř povinu voličů), ale zároveň má i více než polovinu odpůrců. Jediným kandidátem, u kterého podíl lidí, kteří ho podporují, převažuje nad těmi, kteří ho odmítají, je Jiří Drahoš. Ten se řadí v podpoře na druhé místo hned za Miloše Zemana. Třetí místo obsazuje Michal Horáček.

Struktura voličů tří favoritů se nemění

Současného prezidenta Miloše Zemana preferují lidé starší 60 let a nižšího vzdělání. Jeho podpora je poměrně rovnoměrná v rámci všech krajů ČR s výjimkou Prahy. Jiří Drahoš je preferován vysokoškolsky vzdělanými lidmi, Pražany či Středočechy a bývalými voliči Karla Schwarzenberga. Michala Horáčka preferují spíše ženy, lidé mladšího středního věku (30-44 let) a voliči Schwarzenberga.

STEM/MARK zjišťoval i „hypotetickou“ druhou volbu voličů (další zvažovaný kandidát v pořadí). Ukázalo se, že většina příznivců současného prezidenta nemá v oblibě žádného z dalších kandidátů. Naopak fandové Jiřího Drahoše ve větší míře podporují i Michala Horáčka a naopak. Souvisí to patrně s  podobnou strukturou jejich voličské základny. Zajímavé je, že mezi nevoliči z poslední přímé prezidentské volby (2013) mají tři nejsilnější kandidáti (Zeman, Drahoš, Horáček) takřka srovnatelné preference.

Zeman zkušený a pro lidi, Drahoš reprezentativní autorita

Současný prezident sice není pro respondenty reprezentativní či energický, ale je zkušený a srozumitelný pro lidi. Drahoš je lidmi vnímán jako autorita a vhodný reprezentant naší země, ovšem odhadují, že s ním nebude taková zábava a nebude oplývat bonmoty. Horáček působí na voliče ze všech kandidátů nejvíce energicky (vyzařuje životním elánem). Při hodnocení jednotlivých prezidentských charakteristik dopadl celkově nejlépe Jiří Drahoš, naopak nejhůře byl hodnocen Mirek Topolánek (nejvíce v nezávislosti na vlivových skupinách a nedostatku nadstranickosti).

Z následujícího grafu je vidět relativně vyrovnané hodnocení kandidátů Drahoše, Fischera i Horáčka a naopak spíše extrémní hodnocení prezidentských předpokladů Zemana a Topolánka.

Poptávka po aktivním prezidentovi

Vzhledem k současné politické situaci v ČR se agentura STEM/MARK ptala i na roli prezidenta v rámci povolebních vyjednávání. Více než jedna polovina oslovených chce prezidenta, který by aktivně vstupoval do politického boje. Myslí si to především sympatizanti Miloše Zemana (76 %) a sympatizanti Michala Horáčka (55 %).

Preferovaný vs další preferovaný kandidát

ZÁKLAD: Všichni respondenti, N = 715, listopad 2017, [údaje v grafu v %]

Z výše uvedeného grafu lze vidět, že sympatizantům Miloše Zemana chybí alternativní kandidát, i to že sympatizanti Jiřího Drahoše a Michala Horáčka se častěji prolínají.

Tentokrát bez žen

Ačkoliv bude tentokrát přímá volba prezidenta bez účasti žen, tak více než polovina oprávněných voličů by prezidentku uvítala. Měla by to být spíše výrazná osobnost, schopná prosadit se i mezi muži.

V rámci politických preferencí jsou sympatizanti Miloše Zemana častěji voliči ANO, SPD Tomia Okamury a KSČM. Jiří Drahoš a Michal Horáček pak čerpají sympatizanty především z řad voličů ODS, TOP09, Pirátů, KDU-ČSL a STAN.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím kombinovaného dotazování (online na Českém národním panelu a telefonické dotazování) se zúčastnilo 715 oprávněných voličů ve věku od 18 a více let.

 

Sběr dat proběhl během listopadu 2017.

Kontakt:

Jan Tuček – , telefon: 724 433 888

Jan Burianec – , telefon: 225 986 821

 

Petr Böhm

14.11.2017

Preferujeme domácí, nebo zahraniční značky? Jak se stavíme k převzetí českých značek zahraničními investory? Jsou původně české značky po takové akvizici nadále vnímány jako české? Co vlastně určuje, že značka je česká? Právě na tyto otázky hledala odpovědi v říjnovém reprezentativním výzkumu agentura STEM/MARK.

Češi vykazují ve vztahu k domácím značkám jistý patriotismus a vřelý vztah. Případné změny u značek považovaných za tradičně české tak mohou formovat postoj zákazníků k firmě a ovlivnit poptávku. České značce dá před zahraniční konkurencí přednost každý třetí respondent. Polovina dotázaných se rozhoduje podle okolností – „okolností“ může být síla značky, její pozice na trhu, obor, tradice…. Pětina lidí značky podle země původu vůbec nerozlišuje a jen každý padesátý člověk výslovně preferuje zahraniční výrobce. K českým značkám mají v tomto ohledu silnější vztah lidé starší 45 let a respondenti bez maturity. Domácím značkám dávají respondenti přednost zejména v těchto dvou oblastech: potraviny (včetně nápojů) a finanční služby, kde české značky upřednostňuje více než 6 z 10 dotázaných. Naopak v oblasti módy, v kosmetice a u automobilů lidé preferují spíše zahraniční značky.

Respondentům výzkumu STEM/MARK jsme předložili k posouzení seznam tradičních, původně českých, značek. S výjimkou Dermacolu jsou všechny vnímány převážně jako české, bez ohledu na to, kdo značku vlastní. Nejsilněji jsou takto jako české nahlíženy značky Kofola a Čedok, kterým „českost“ přisuzuje 9 z 10 dotázaných. Ženy většinu značek vnímají jako ryze české častěji než muži. Drobným překvapením je pozice Škody, kterou jako českou vnímá „jen“ 7 z 10 dotázaných, ačkoli v ČR není žádnou výjimkou názor: „Děda měl Škodovku, táta měl Škodovku, tak já si taky koupím Škodovku.“ Pro vnímání značky jako české jsou nejpodstatnější následující faktory, které uvedly více než tři čtvrtiny dotázaných:

  • stále se vyrábí v Čechách
  • zachovává tradiční název a recepturu
  • je označena jako český výrobek.

 K akvizici domácích značek zahraničními společnostmi se Češi staví spíše odmítavě. Plných 85 % dotázaných se obává, že akvizice může českou značku poškodit (i když polovina k tomu dodává, že záleží na konkrétních okolnostech) a jen každý desátý se domnívá, že takové akvizice naopak českým značkám spíše prospívají. Polovina dotázaných si sice na novou podobu značky časem zvykne, každý třetí ale explicitně vyhrožuje odchodem od značky a hledáním jiného výrobku, pokud nový vlastník tradiční českou značku přejmenuje.

„Drtivá většina dotázaných uvádí, že zahraniční investor by měl po převzetí české značky zachovat její jméno, recepturu a vlastnosti výrobku, ale i lokalitu výroby. 7 z 10 respondentů se také domnívá, že nový vlastník si zlepší image, pokud se po získání české značky bude věnovat jejímu dalšímu rozvoji“, říká Jitka Zítková ze STEM/MARK.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného ve dnech 12. až 17. 10. prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 522 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 15 až 59 let.

Petr Böhm

2.11.2017

Prezidentské volby přitahují pozornost

O to, kdo se bude ucházet o přízeň voličů v nadcházejících prezidentských volbách, se aktuálně zajímají čtyři pětiny oprávněných voličů.

Vyšší zájem o seznam kandidátů projevují lidé seniorského věku, Pražané a také pravicově smýšlející část občanů. Je pravděpodobné, že tito lidé se chystají hledat mezi uchazeči alternativu k současným hlavním známým kandidátům. Naopak méně se o seznam kandujících osobností zajímají mladí, zastánci politického středu a lidé s nižším vzděláním. Je možné, že lidé, kteří mají menší zájem o seznam kandidátů, mají o své budoucí volbě již nyní jasnou představu.

Mezi současné nejznámější kandidáty patří Miloš Zeman a Michal Horáček. Více než polovina zná další osobnost usilující o post prezidenta Jiřího Drahoše. Přibližně čtvrtina pak zaznamenala zájem Vratislava Kulhánka či Marka Hilšera o prezidentské křeslo.

Podpora kandidátů se často rozděluje

S pozitivní podporou se mezi dotázanými lidmi setkal jediný kandidát – Jiří Drahoš. Rozporuplná podpora je deklarována u Miloše Zemana, Michala Horáčka i Marka Hilšera. Vratislav Kulhánek, Jiří Hynek a Milan Kohout jsou zatím potenciálními voliči vnímáni v celku spíše negativně. Otázkou je, zda negativní vnímání vychází z konkrétních vlastností či skutků kandidátů, nebo spíše z neznalosti těchto osobností mezi širokou populací.

STEM/MARK zjišťoval také momentální sympatie k jednotlivým prezidentským kandidátům. Třetině voličů je nejsympatičtější Miloš Zeman, pětina pak sympatizuje s Jiřím Drahošem anebo Michalem Horáčkem. Sympatizanti Miloše Zemana jsou častěji lidé nad 60 let, s nižším vzděláním, podporovatelé přímé volby prezidenta a jeho vyšších pravomocí. Jiří Drahoš je populární u vysokoškolsky vzdělaných lidí a Pražanů, Michal Horáček zase častěji u žen a střední generace (30-60 let). Sympatie jsou jedna strana mince, druhou je odhad samotného volebního výsledku, kdy si téměř polovina dotázaných myslí, že prezidentský úřad obhájí současný prezident Zeman. Necelá pětina Čechů se domnívá, že prezidentem bude nakonec Drahoš a jedna desetina věří, že volby vyhraje Horáček.

Ideální prezident se realitě vzdaluje

Ideálním prezidentem by měl být muž, kolem 40-65 let, diplomat, politik či ekonom. Češi preferují alespoň částečnou zkušenost s vrcholnou politikou. Co je však pro voliče podstatné, prezident by neměl mít přímou podporu některé ze silných politických stran. Prezidentem ČR by měl být člověk, který má svůj vlastní názor a nenechá se příliš ovlivňovat. Měl by být zároveň morální autoritou, akceschopný, důstojný či reprezentativní a nezávislý. Neopominutelný je i vzhled, protože to, jak prezident vypadá, připadá důležité více než třem čtvrtinám lidí.

Z nejvážnějších třech favoritů na post prezidenta (Zeman, Drahoš, Horáček) však nikdo nesplňuje více pozitivních charakterových předpokladů současně. Miloš Zeman má například zkušenosti a je srozumitelný pro lidi. Jiří Drahoš je reprezentativní a morální. Michal Horáček je pak vnímán lidmi častěji jako energetický, citlivý a odvážný.

Podpora přímé prezidentské volby je stále nadprůměrně vysoká, aktuálně se pohybuje okolo 82 %. Aktuální proklamovaná volební účast v přímé prezidentské volbě se pohybuje až okolo 90 %. Je ale zapotřebí upozornit, že aktuálně je volba prezidenta atraktivním tématem a celkový zájem i konečná účast může ve finále poklesnout.

Z dat, která má k dispozici agentura STEM/MARK, se ukazuje, že postupně vzrůstá poptávka po kandidatuře žen na prezidentský úřad. Kandidaturu žen podporuje aktuálně 75 % lidí a nejsou to zdaleka pouze ženy. Jedná se častěji o lidi, kteří nesympatizují s politikou současného prezidenta a kteří míní ponechat nezměněné pravomoci pro prezidenta.

Samotné pravomoci prezidenta naši společnost v současné době rozdělují na dva tábory. Podle poloviny lidí by měly být prezidentské pravomoci nadále zachovány ve stejné podobě jako doposud. Podle druhé – o něco slabší poloviny by se pak měly posílit. Po posílení pravomocí volají především sympatizanti Miloše Zemana, lidé s nižším vzděláním a zastánci politického středu či levice.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím kombinovaného dotazování (online na Českém národním panelu a telefonické dotazování) se zúčastnilo 711 oprávněných voličů ve věku od 18 a více let.

 Sběr dat proběhl během října 2017.

Kontakt:
Jan Tuček – , telefon: 724 433 888
Jan Burianec –

 

Petr Böhm

21.10.2017

Volební projekce STEM/MARK + STEM přesně předpověděla finální volební výsledek

Praha, 21. října 2017

Výzkumné agentury STEM/MARK a STEM realizovaly pro TV Nova exkluzivní volební projekci, jejímž cílem byla průběžně zpřesňovaná předpověď volebních výsledků na základě přicházejících výsledků prvních sčítacích okrsků.

Praxe ze sčítání výsledků z minulých voleb, kdy jsou obvykle nejprve sečteny malé okrsky tvořené nejmenšími obcemi, a na závěr se naopak sčítají okrsky z největších měst, se potvrdila i v těchto volbách. Průběžné součty publikované ČSÚ mají tendenci zpočátku favorizovat levicové strany na úkor pravicových. Průběh sčítání volebních výsledků není tedy zpočátku reprezentativním obrazem republiky a právě tuto situaci projekce korigovala.

Projekce STEM/MARK + STEM toto zkreslení odstranila, již asi hodinu po uzavření volebních místností po sečtení prvních cca 1 000 okrsků z 14 865 předpověděla správné zastoupení jednotlivých stran.

Na základě modelování volebních dat z roku 2010 a 2013 analytici STEM/MARK odhadovali maximální chybu projekce při 1 000 sečtených okrscích okolo 2 procentních bodů. Model však fungoval ještě lépe – maximální odchylka při 1 000 sečtených okrscích byla menší než 1 procentní bod a postupně klesala.

V 15:05 h, kdy jsme zveřejnili první výsledky, projekce STEM/MARK + STEM správně odhadovala výsledek (s výše uvedenou odchylkou) všech stran, navzdory tomu, že z velkých měst ještě nebyla k dispozici téměř žádná data.

V 16:05 h již predikce ukazovala, že TOP 09 přesáhne 5 % hlasů a od té doby se predikovaná čísla v podstatě neměnila.

Volební projekce STEM/MARK + STEM byla počítána na základě shlukové analýzy volebních okrsků. Analýza určila 13 segmentů, z nichž každý sdružoval sčítací okrsky s podobnými volebními preferencemi.

Ačkoliv se v roce 2017 objevily ve „stranickém pelotonu“ nové tváře a výsledky jednotlivých stran v letošních volbách se oproti roku 2013 výrazně změnily, model STEM/MARK + STEM byl vůči těmto změnám imunní. Znamená to, že voliči v jednotlivých segmentech zůstávají názorově homogenní, pouze jejich preference letos lépe naplňují jiné strany než v předchozích volbách. Následující graf nejen ilustruje změnu vítězů v jednotlivých volebních okrscích proti volbám v roce 2013, ale zároveň i odkud vítězné ANO čerpalo své voliče.

S přibývajícím počtem sečtených okrsků v jednotlivých segmentech se předpověď zpřesňovala až do cca [17:40 h], kdy již bylo sečteno tolik okrsků (80 %), že korekce výsledku nebyla potřebná. Maximální chyba projekce v té době byla 0,1 procentního bodu.

Kontakt: Jan Tuček, , 724 433 888

Petr Böhm

9.8.2017

Aktuální výsledky one currency výzkumu poslechu rádií v ČR Radioprojekt, který realizujeme spolu s kolegy z agentury MEDIAN, byly zveřejněny ve středu 9. 8. 2017. Data dokladují stabilitu rozhlasového trhu v dlouhodobém pohledu. Více najdete v prezentaci…
Continue reading

Petr Böhm

31.7.2017

Mobilní telefony za volantem – stále větší hrozba z pohledu samotných řidičů

Praha, 31. července 2017

„Blbec za volantem“ s telefonem v ruce děsí české řidiče více než stav silnic, špatné počasí, hustota provozu a vysoká rychlost dohromady. Posílání SMS a telefonování za jízdy jsou podle řidičů hlavní příčinou nepozornosti při řízení, která pak může způsobit dopravní nehodu. Naopak jen okrajově znepokojují řidiče billboardy u cesty, poslech rádia či konzumace potravin za volantem. Jak lidé vnímají hrozby pro bezpečnost na silnicích, zjišťoval aktuální průzkum agentury STEM/MARK.

Nepozornost řidičů hlavním rizikem bezpečnosti
Spontánně zmiňovaným hlavním rizikem bezpečnosti dopravy jsou především osobnostní charakteristiky a chování řidičů (nepozornost, telefonování, bezohlednost, požití alkoholu atd.). Objektivní okolnosti, které řidiči naopak nemohou ovlivnit, jsou pak vnímány jako mnohem menší hrozba (počasí, stav silnic, hustota dopravy, billboardy u silnic).

Viz níže graficky zobrazené nejvíce uváděné hrozby dle počtu spontánního zmínění respondenty:

Přímo nepozornost zmiňuje jako hlavní hrozbu 1/3 řidičů, telefonování za jízdy pak čtvrtina. Zhruba každý 6. dotázaný řidič pak spontánně zmiňuje bezohlednost nebo alkohol za volantem.

 

Alkohol za volantem největším „strašákem“ řidičů
Pokud respondenti vybírají z již předloženého seznamu rizik pro bezpečnost provozu, pak je největším hrozbou dle očekávání alkohol za volantem. „Nepochybně to souvisí s  dlouholetou kampaní proti této hrozbě i s vysokým počtem jím reálně způsobených nehod. Už od školních let máme všichni zafixováno, že alkohol za volant nepatří…“. Doplňuje výsledky výzkumu Pavel Šimoník ze společnost STEM/MARK.

Jen s malým odstupem následují agresivita a nepozornost řidičů. Na opačném pólu se ocitají hustota provozu nebo nepříznivé počasí (viz graf 1).

GRAF 1: Do jaké míry jsou rizikem pro bezpečnost silničního provozu následující faktory:

ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=512 [údaje v grafu v %], zobrazeny nejvíce rizikové faktory hodnocené na škále 1 až 9 hodnotou 9 (TOP 1)

 

Pozornost řidičů rozptylují moderní komunikační technologie nikoliv billboardy
Soustředění řidičů na řízení vozidla je v posledních několika letech vystaveno stále většímu tlaku moderních technologií. Nejde již jen o samotné telefonování za jízdy, ale i o sledování sociálních sítí, odesílání SMS či ovládání navigace. Běžné lidské aktivity jako konzumace jídla, kouření či komunikace se spolucestujícími mají podle řidičů na jejich pozornost mnohem menší vliv. Totéž si myslí řidiči i o billboardech kolem silnic, jejich pozornost příliš nerozptylují (viz graf 2). Tolerantnější k používání moderních technologií za volantem jsou mladí řidiči do 30 let (častěji tak sami činí) a obecně muži než ženy.

GRAF 2: Do jaké míry odvádí následující faktory pozornost řidičů od řízení:

ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=512 [údaje v grafu v %], zobrazeny nejvíce rizikové faktory hodnocené na škále 1 až 9 hodnotou 8-9 (TOP 2)

Výsledky výzkumu potvrzuje i dopravní psycholog Michal Walter: „Problematikou chování řidičů se dlouhodobě zabývám a mohu potvrdit, že nejrizikovějšími činnostmi při řízení vozidel jsou ty, které zapojují kognitivní funkce. Primárně jde o manipulaci s mobilními telefony během řízení a je v zásadě jedno, zda řidič telefonuje, píše SMS nebo dokonce komunikuje na sociálních sítích. Naopak jsem se doposud nesetkal se seriózní studií, o kterou by bylo možné opřít tvrzení, že klasické billboardy odvádí pozornost do té míry, že by mohly být samy o sobě příčinou dopravní nehody.“

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 512 českých řidičů ve věku 18 až 59 let.

 Sběr dat proběhl 10. – 14. 7. 2017

Kontakt: Pavel Šimoník –

 

Petr Böhm

25.7.2017

Tištěnou reklamu či billboardy lidé vnímají lépe než reklamu digitální

Praha, 24. července 2017

S reklamou se v současnosti potkáváme doslova na každém kroku. Působení některých druhů reklamy se můžeme alespoň částečně vyhnout, např. televizi můžeme přepnout na jiný kanál, existují však reklamní nosiče jako například venkovní reklama, které eliminovat z našeho – byť třeba jen podvědomého – vnímání úplně nelze. Jak lidé vnímají jednotlivé druhy reklamy, zjišťoval aktuální průzkum výzkumné agentury STEM/MARK.

Vadí, nevadí?

Překvapivým zjištěním výzkumu je fakt, že přijatelněji vnímána jsou právě ta reklamní média, kterým se nelze zcela snadno vyhnout, a lidé je tedy vnímají alespoň periferně. Do této skupiny patří jak tištěná reklama v novinách a časopisech, tak také venkovní reklamní plochy, zahrnující mimo jiné plakáty či billboardy. Přibližně dvěma třetinám dotázaných tyto druhy reklamy nevadí.

Na druhém konci škály jsou potom elektronicky šířená média. „Kriticky se dotazovaní staví zejména vůči televizní reklamě a reklamě šířené na internetu, zejména internetovým video spotům. Dva ze tří lidí mají k tomuto druhu reklamy nějaké výhrady. Na druhou stranu – podle nedávno zveřejněného výzkumu AKA – televizní reklama nejvíce zaujme“, upozorňuje Jitka Zítková ze společnosti STEM/MARK (www.stemmark.cz) a dodává: „Důvodů může být celá řada. Za prvé reklama přerušuje děj. Za druhé se často stává, že reklamní bloky na jednotlivých televizních stanicích běží současně. U internetové a obzvláště pak u video reklamy může být problém v tom, že uživatel musí shlédnout alespoň část obchodního sdělení, jinak se k požadovanému obsahu nedostane.“ Mezi negativně vnímané nosiče patří také reklamní emaily, které vadí téměř 2/3 dotazovaných. Nejmladší skupina respondentů mezi 18 a 29 lety je kritičtější ke všem druhům reklamy, uvádějí častěji, že jim vadí.

Graf 1:

ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=512 [údaje v grafu v %]

Tabulka 1:     Vnímání různých druhů reklamy – Detailní rozložení odpovědí
na škále 1-10

 Druh reklamy Vůbec nevadí 2 3 4 5 6 7 8 Silně vadí
Reklama v novinách 33 14 11 9 14 7 4 2 7
Reklama v časopisech 32 12 12 11 14 5 5 3 7
Venkovní reklama, plakáty, billboardy – ve městě 30 9 11 10 15 7 6 3 10
Venkovní reklama, plakáty, billboardy – mimo město 28 10 10 9 14 7 6 4 12
Reklama v rozhlase 18 8 10 11 15 11 10 5 13
Letáky v poštovních schránkách 22 12 10 7 15 8 6 5 16
Reklama na internetu 9 6 7 8 16 13 12 8 21
Reklamní maily 8 3 6 7 13 8 12 13 31
Videoreklama na internetu 8 3 5 7 13 9 10 13 32
Televizní reklama 6 2 4 6 15 10 11 12 35

ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=512 [údaje v tabulce v %]

 

Reklama ano, ale jen některá
S tvrzením, že reklama je přirozenou součástí svobodné společnosti, souhlasí 9 z 10 respondentů. Naše postoje k jednotlivým druhům reklamy různí. Realita fungování reklamy, její různé formy i její různý obsah způsobuje také změny našeho postoje k jednotlivým reklamním nosičům.

Graf 2:

ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=512 [údaje v grafu v %]

Vztah k reklamě se také u některých lidí v čase mění.

Vnímání reklamy v tištěných médiích se mění v pozitivním smyslu – 12 % dotázaných uvedlo, že jim tento druh propagace vadí méně než v minulosti. Poměrně stabilní vnímání v čase zaznamenala také venkovní reklama. „Těší nás, že z průzkumu jasně vyplynulo, že venkovní reklama, ať již ve městech nebo mimo ně, není pro lidi zásadně obtěžujícím prvkem,“ komentuje výsledky výzkumu Marek Pavlas ze Svazu provozovatelů venkovní reklamy.

Ukázalo se, že se zhoršuje vztah zejména k elektronicky šířené reklamě. Téměř polovině dotázaným v poslední době vadí televizní a internetová video reklama více než v minulosti. Naopak zhruba 4 % respondentů mají odlišný názor. Také zde je kritičtější nejmladší věková skupina respondentů.

Tabulka 2:     Posun ve vztahu k jednotlivým druhům reklamy v čase

 Druh reklamy / Vztah Vadí mi méně Můj postoj se nemění Vadí mi více
Letáky v poštovních schránkách 18 67 15
Venkovní reklama, plakáty, billboardy – mimo město 12 75 14
Reklama v časopisech 12 81 7
Reklama v novinách 12 82 6
Venkovní reklama, plakáty, billboardy – ve městě 10 77 13
Reklama v rozhlase 8 73 19
Reklamní maily 5 55 40
Televizní reklama 4 50 46
Videoreklama na internetu 3 52 45
Reklama na internetu 3 60 37

ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=512 [údaje v tabulce v %]

 

 

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 512 českých řidičů ve věku 18 až 59 let.

 

Sběr dat proběhl 10.-14.7.2017.

Kontakt: Jitka Zítková –

Petr Böhm

26.1.2017

Pražany trápí doprava, parkování a výmoly

Ve městě je velká nabídka kultury, ale není možné k ní dojet!

Aktuální průzkum agentury STEM/MARK se dotazoval Pražanů na aktuálně nejpalčivější problémy, které spatřují ve městě. Spontánně obyvatelé uvádějí jako důležité k řešení především dopravní problémy (stav komunikací, možnosti parkování, dopravní zácpy či pražský okruh), s odstupem pak možnosti bydlení, bezpečnost a městskou zeleň. Z nabídky konkrétních témat pak Pražané zdůraznili ještě řešení situace s bezdomovci a nepřizpůsobivými, dostavbu metra či péči o seniory a hendikepované.

„Z našeho výzkumu se potvrdilo, že skutečně zásadním tématem následujícího období bude dopravní situace, kterou jako problematickou zmínil každý druhý respondent. Každodenní zácpy, průjezd tranzitu přes město, problémy s parkováním a špatný stav komunikací včetně mostů by mělo vedení města řešit urgentně. Palčivost těchto problémů je závislá na přináležitosti k příslušné městské části. Dopravní zácpy jsou například nejčastěji zmiňovány obyvateli Prahy 3, havarijní stav mostu na Praze 8 a problém s parkováním na Praze 1“ upřesňuje výsledky dubnového průzkumu Jan Burianec ze společnosti STEM/MARK

Existují ale i důvody ke spokojenosti. Obyvatelé na Praze oceňují především možnosti kulturního a společenského vyžití, občanskou vybavenost a síťovou dostupnost linek městské hromadné dopravy.

Sympatie vzbuzují Piráti, Pelikán a Marvanová

Vzhledem k blížícím se komunálním volbám (v Praze) se společnost STEM/MARK zaměřila i na postoj k politickým subjektům a jednotlivým osobnostem. Dubnové nálady Pražanů odráží sympatie především k Pirátům, TOP 09 se Starosty, ODS a ANO. Z osobností, které by mohly potenciálně zasáhnout do pražských komunálních voleb, jsou nejpříznivěji vnímáni Robert Pelikán (odstupující ministr za ANO), Hana Marvanová (STAN), Jakub Michálek (Piráti) a Jiří Pospíšil (TOP 09). Za pozornost stojí, že například strana ODA (Občanská demokratická aliance), která se v minulosti podílela na polistopadovém vývoji české společnosti (sehrála důležitou roli v rámci Občanského fóra a později Čtyřkoalice), je pro pětinu Pražanů neznámá.

Pražané jsou patrioti: „Komunální volby jsou důležitější než parlamentní“ říká třetina z nich

Pražané mají k městu silné pouto. Představit si, že by žily jinde, nedokážou především ženy a lidé starší 60 let. S tímto vztahem souvisí i zájem o komunální dění – ten deklarují více než dvě třetiny obyvatel Prahy. Ti jsou zároveň aktuálně více nespokojeni se směřováním města.

Polovina respondentů se domnívá, že město při současném vedení stagnuje, nemá jasný cíl a vize do budoucnosti. S tím dle dat STEM/MARK souvisí i rozložení veřejného mínění v otázce, zda se v posledních 4 letech život obyvatel v Praze zlepšil – zde jsou Pražané téměř proporčně rozděleni na dva tábory.

Z výsledků agentury STEM/MARK lze usoudit, že o následující komunální volby v Praze bude značný zájem a volební účast (alespoň ta aktuálně deklarovaná) bude vyšší než před čtyřmi lety. To, že se s podzimem blíží i volby do zastupitelstva nezaznamenala již pouze necelá pětina Pražanů. Znamením letošních voleb by mohla být „změna kormidla“, kterou si přejí téměř tři čtvrtiny lidí. „Po změně volají i lidé, kteří doposud byli s vedením magistrátu spokojeni a vidí určitý pozitivní vývoj za poslední roky“ doplňuje výsledky průzkumu Jan Burianec.

„Důležitost komunálních voleb v Praze zvyšuje nejenom dlouhodobá vyšší volební účast Pražanů, ale především to, že komunální volby v Praze jsou zároveň i krajskými. Zvolené zastupitelstvo hlavního města Prahy tak má pravomoci obdobné krajskému zastupitelství“ interpretuje data Jan Burianec ze STEM/MARK.

Primátorem by měl být člověk s dlouholetými zkušenostmi

Příští osobou primátora či primátorky by měl být člověk, který se dlouhodobě pohybuje v komunální politice. Tento názor zastávají dvě třetiny Pražanů, častěji lidí s vysokoškolským vzděláním a silným poutem k Praze. Téměř jedna pětina pak spatřuje ideálního primátora v postavě úspěšného manažera. 

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím kombinovaného dotazování CAWI/CATI (na online panelu a telefonické dotazování) se zúčastnilo 805 obyvatel Prahy ve věku od 18 a více let.

Sběr dat proběhl od 6. do 16. dubna 2018.
Kontakt:
Jan Tuček – , telefon: 724 433 888
Jan Burianec – , telefon: 225 986 821

Petr Böhm

20.10.2016

Pokémon GO – nový fenomén?

nahled Z výzkumu agentury STEM/MARK, který proběhl v září, vyplývá, že valná většina (96 %) internetové populace ve věku 15-59 let už slyšela o hře pro mobilní telefony Pokémon GO. Tuto hru si ale vyzkoušelo, či aktivně hraje pouze zlomek z nich (9 %). Důvody, proč se tato hra  nezískala širší hráčskou základnu, jsou spíše „praktického“ charakteru (neláká či chybí čas), než „technologicko-instrumentálního“ charakteru (málo výkonný mobil, čerpání internetových dat, vybíjení baterie).

Proč lidé nechytají pokémony?
Rozebereme-li praktické důvody, tak tři čtvrtiny nehráčů tato hra vůbec neláká (75 %) nebo na ni nemají čas (36 %). Pokud jde o důvody technického rázu, tak nejčastějším problémem je zbytečné čerpání internetových dat (14 %), dále nedostatečně výkonný mobil a rychlé vybíjení baterie (oba důvody zmínila cca desetina nehráčů). Technická omezení zmiňuje nejčastěji nejmladší věková kategorie, která zároveň představuje skupinu s nejvyšším hráčským potenciálem.

Kdo tedy hru Pokémon GO vlastně hraje?
Hráči se tedy rekrutují především z nejmladší věkové kategorie do 30 let. Častěji hrají muži (64 %), než ženy (36 %). Lidé z města hrají častěji (70 %) než lidé z venkova, což ale může souviset i s virtuální realitou hry Pokémon GO, která u venkovských oblastí není natolik rozmanitá, jako ve větších městech. Pokud bychom se chtěli pokusit definovat typického hráče Pokémon GO, můžeme jej popsat jako mladšího muže mezi 15-29 lety z většího města a osobnostním rysem spíše extroverta.

Co je na hře Pokémon GO atraktivní?
pic1Jak vyplývá z výzkumu agentury STEM/MARK, nejatraktivnější je chytání virtuálních zvířátek (71 % hráčů). S tím souvisí i vylepšování či vývoj pokémonů (58 %) nebo pěstování pokémonů z vajec (49 %). Tyto atributy bychom mohli považovat spíše za virtuální stránku hry. Na aplikaci je ale zajímavá také možnost hraní s přáteli (53 %) a objevování nových míst v reálném světě (38 %). Hra tedy úspěšně staví mosty mezi virtuální realitou a mezilidskou interakcí.

 
Implementoval se Pokémon GO do každodenního života hráčů?
Někteří hráči Pokémon GO (29 %) zaznamenali i změny ve způsobu trávení svého volného času – více času tráví venku a poznávají nová místa. Změny vnímají pozitivně i přesto (nebo právě proto), že větší osobní aktivita a pohyb není u počítačových a mobilních her příliš obvyklý. Jeden z respondentů k tomu dodává: „Více času věnuju procházkám, hodně fotím, protože nalézám zajímavá místa, o kterých jsem nevěděl“. A vtipná příhoda v souvislosti s hrou? „Byla jsem tak zabraná do hraní, že jsem narazila do lampy“. Aktivizační schopnosti hry oceňují sice i nehráči, zároveň ale pociťují skepsi z toho, že není úplně v pořádku, když nás k chození ven motivuje mobilní hra. Není tedy všechno zlato, co se třpytí?

graf2
 

Jaká může být budoucnost hry Pokémon GO?

Otázka zní, zda čeká Pokémon GO dynamický vývoj nebo pozvolná stagnace. Pasivní pozorovatelé jsou zde více skeptičtí, než aktivní hráči. Ačkoliv tato hra může prožívat určitou stagnaci v dynamickém nárůstu účastníků, nelze ji z toho důvodu řadit do propadliště dějin. Podle mínění čtvrtiny dotázaných (27 %) má právě hra Pokémon GO potenciál se dále vyvíjet a vylepšovat – tedy nabízet nové, ale především neočekávané možnosti. I zde jsou více optimističtí aktivní hráči (49 %).   graf1


Tématem herní aplikace pro chytré mobilní telefony „Pokémon GO“ se zabývala společnost STEM/MARK. On-line šetření prostřednictvím Českého národního panelu
se zúčastnilo 509 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku od 15 do 59 let. Terénní fáze výzkumu se uskutečnila v období od 12. do 15. září 2016.